č. j. 9A 21/2019 - 65

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Naděždy Řehákové a soudkyň JUDr. Ivanky Havlíkové a Mgr. Ing. Silvie Svobodové ve věci žalobkyně: Mgr. H. G. bytem X zastoupena Mgr. Bělou Kotkovou, advokátkou, se sídlem Ibsenova 1207/3, 120 00 Praha 2 proti žalovanému: Úřad průmyslového vlastnictví se sídlem Antonína Čermáka 2a, 160 68 Praha 6 – Bubeneč za účasti: Divadlo RB s.r.o., IČO 05876974 se sídlem Brdlíkova 189/5, 150 00 Praha 5 zastoupen Mgr. et Mgr. Lukášem Hoderem, LL.M., advokátem se sídlem Týn 639/1, 110 00 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 20. 12. 2018 zn. sp. O-543834, č. j. O-543834/D18080117/2018/ÚPV, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů v řízení.

III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů v řízení.

Odůvodnění

I. Stručné vymezení věci

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala přezkoumání v záhlaví uvedeného rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví (dále jen „žalovaný“), kterým žalovaný zamítl její rozklad proti rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví (dále jen „Úřad“) ze dne 23. 7. 2018, č. j. O-543834/D18036279/2018/ÚPV (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), jímž byly zamítnuty námitky žalobkyně podané podle § 7 odst. 1 písm. e), g), i) a k) zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách (dále jen „ZOZ“), proti zápisu barevné kombinované ochranné známky zn. sp. O-543834 v provedení (dále jen „OZ“), jejímž přihlašovatelem byla osoba zúčastněná na řízení (dále jen „OZŘ“); a prvostupňové rozhodnutí potvrdil.

II. Obsah žaloby

2. Žalobkyně v žalobě namítala, že žalobou napadené rozhodnutí je nesprávné jak po skutkové, tak po právní stránce. Uvedla, že žalovaný dospěl na základě provedeného dokazování k nesprávným skutkovým a právním závěrům, tudíž je žalobou napadené rozhodnutí nezákonné.

3. Předně shrnula skutkový stav věci. Zrekapitulovala, že v roce 2004 společně se svým manželem, R. B., založila DIVADLO RADKA BRZOBOHATÉHO v pronajatém prostoru paláce ČTK na adrese Opletalova 919/5, Praha. Na základě smlouvy o vkladu závodu ze dne 27. 6. 2017 (dále jen „smlouva“) vložila do OZŘ jako nepeněžitý vklad dle § 143 zákona č. 90/2012, o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“) odštěpný závod (dále též jen „závod“) a převedla na OZŘ vlastnické právo k tomuto závodu. Závod byl vymezen čl. 2 smlouvy a popsán, specifikován a oceněn znaleckým posudkem, jenž byl přílohou smlouvy. Ve smlouvě bylo navíc výslovně vymezeno, co je součástí závodu. Do tohoto výčtu přitom nespadalo označení RB DIVADLO RADKA BRZOBOHATÉHO (dále též jen „Označení“). Ze smlouvy vyplývá, že OZŘ vzala na vědomí, že veškeré části závodu, definované znaleckým posudkem, včetně Označení se vztahují výlučně na prostory divadla RB, Opletalova 5/7, Praha. OZŘ se navíc smlouvou zavázala zachovávat dobré jméno závodu, tj. zejména označení Divadlo Radka Brzobohatého či Divadlo RB. Přitom skutečnost, že v době podpisu smlouvy svědčila práva k Označení právě žalobkyni, byla mezi stranami smlouvy nesporná, neboť právě ona pod Označením kontinuálně podnikala, což bylo známo OZŘ i široké veřejnosti. Přesto OZŘ v rozporu se smlouvou podala přihlášku OZ, shodné s označením, ač věděla, že není jeho vlastníkem a smí jej užívat výlučně pro prostory divadla RB, Opletalova 5/7, Praha, ev. na zájezdových představeních. Proto žalobkyně podala námitky a následný rozklad, jimž Úřad, resp. žalovaný nevyhověl.

4. První žalobní námitkou namítala, že Úřad nesprávně vyhodnotil zjištěný skutkový stav a chybně konstatoval, že spolu s převodem závodu na základě smlouvy bylo na OZŘ převedeno i označení RB DIVADLO RADKA BRZOBOHATÉHO. Závěrům Úřadu pak přisvědčil také žalovaný, který je odůvodnil § 2175 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) s tím, že koupí závodu nabývá kupující vše, co k závodu jako celku náleží, a uvedl, že jelikož ve smlouvě není Označení vyloučeno, platí fikce, že závod byl převeden jako celek. Tyto závěry označila za nelogické a nekonzistentní. Uvedla, že se na projednávaný případ § 2175 odst. 1 občanského zákoníku nepoužije s ohledem na konstantní judikaturu ve věci vkladu závodu nebo jeho části do základního kapitálu obchodní společnosti, dle níž: „Není-li předmětem vkladu podnik jako celek či část podniku jako samostatná organizační jednotka, nemá vklad povahu vkladu podniku (jeho části), a proto v takovém případě nenastávají ani účinky se vkladem podniku spojené.“ K tomu odkázala na judikatorní definici samostatné organizační jednotky a dodala, že vzhledem k tomu, že v době uzavření smlouvy byla fyzickou osobou podnikající dle živnostenského zákona, nejednalo se o prodej části závodu ve smyslu samostatné organizační složky – odštěpný závod, pročež nelze na projednávaný případ aplikovat úpravu občanského zákoníku o koupi závodu. Aby tedy Označení bylo převedeno na OZŘ, muselo by být uvedeno ve smlouvě. Uzavřela, že Označení nebylo součástí převodu závodu, resp. vkladu závodu do OZŘ, pročež k jeho převodu nemohlo dojít.

5. Ve druhé žalobní námitce k výše uvedenému dodala, že k převodu Označení, které v sobě dominantně nese jméno jejího zesnulého manžela, nemohlo dojít i s ohledem na jeho osobnostní práva, právo na jméno fyzické osoby a práva osob jemu blízkých domáhat se jeho ochrany. Podáním přihlášky OZ OZŘ zasáhla do osobnostních práv jejího manžela, konkrétně do práva chráněného § 77 občanského zákoníku, neboť nyní může jeho jméno neomezeně dle libosti užívat v obchodním styku ke komerčním účelům. Právo na ochranu osobnosti člověka dle § 82 odst. 2 občanského zákoníku po jeho smrti může uplatnit kterákoli z osob jemu blízkých, tedy i manželka.

6. Třetí žalobní námitkou nesouhlasila s vypořádáním svých námitek dle § 7 odst. 1 písm. g) ZOZ. Odmítla závěr správních orgánů, že nebyla aktivně legitimována k podání námitek dle uvedeného ustanovení, neboť v době podání přihlášky OZ již nebyla uživatelem namítaného nezapsaného Označení, když jej převedla na základě smlouvy na OZŘ. K tomuto závěru došly správní orgány na základě nesprávných skutkových a právních zjištění, jak bylo popsáno v první žalobní námitce. Vzhledem k tomu, že k převodu Označení nedošlo, jak je vysvětleno v první žalobní námitce, naopak aktivně legitimována je.

7. Čtvrtou žalobní námitkou brojila proti vypořádání svých námitek dle § 7 odst. 1 písm. k) ZOZ. K těm správní orgány uvedly, že přihláška OZ byla podána v dobré víře, neboť před jejím podáním byl do OZŘ vložen odštěpný závod označovaný RB DIVADLO RADKA BRZOBOHATÉHO, pročež neměla OZŘ důvod předpokládat či dovozovat, že jí práva k přihlašované OZ nenáleží. Úřad k tomu také konstatoval, že přihlašované služby a výrobky, pokud by byly označované OZ, by nemohly poškozovat dobré jméno DIVADLA RADKA BRZOBOHATÉHO, neboť nemají vlastnost nebo kvalitu, která by mohla mít negativní vliv na jméno herce R. B., navíc nezjistil, na jakých právech by měla být žalobkyně dotčena napadenou přihláškou OZ. K tomu uvedla, že by mohla být dotčena nejen na svých právech, coby vlastníka a oprávněné z předmětného označení, ale i na právech osoby blízké – vdovy po herci R. B., jehož jméno (osobnostní práva) je oprávněna a povinna chránit i po jeho smrti, neboť jeho jméno je dominantní částí OZ, a s jeho osobou si v souvislosti s divadlem bude běžný spotřebitel OZ spojovat. Odmítla závěr žalovaného, že ač si musela být OZŘ vědoma toho, že Označení bylo původně užíváno žalobkyní, vzhledem ke vkladu závodu včetně Označení, byla OZŘ od počátku v dobré víře, že jí Označení patří a nejednala tak ve zlém úmyslu. K tomu žalobkyně zopakovala, že k převodu Označení na OZŘ nedošlo, pročež přihláška OZ nemohla být podaná v dobré víře.

8. Žalobkyně žádala, aby soud žalobou napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.

III. Vyjádření žalovaného

9. Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě stručně popsal průběh správního řízení a jednotlivých podání žalobkyně a OZŘ a rozhodnutí v něm vydaných. Vyjádřil se také k námitkám žalobkyně podaných dle § 7 odst. 1 písm. e) a i) ZOZ, jejich vypořádání však žalobkyně v žalobě nenapadala, proto se jimi soud nezabýval.

10. Uvedl, že z pohledu známkového práva přichází institut vlastnictví označení v úvahu teprve po zápisu ochranné známky do rejstříku, pak je možné hovořit o vlastnictví ochranné známky. ZOZ stanoví důvody námitek proti zápisu ochranné známky, tj. proti vzniku vlastnického práva k ochranné známce, institut vlastnictví k označení k nim nepatří. Žalobkyni se ve správním řízení nepodařilo prokázat, že by jí toto právo náleželo, přičemž dle § 25 odst. 2 ZOZ námitky musejí být podány písemně a musejí být odůvodněny a doloženy důkazy.

11. K (ne)vypořádání námitek dle § 7 odst. 1 písm. g) ZOZ poukázal na to, že od data účinnosti vkladu závodu do OZŘ (tj. 31. 5. 2017) OZŘ převzala závazky závodu, a veškerá jednání ohledně závodu byla od tohoto data uskutečňována na účet OZŘ. Proto nebylo možné přisvědčit námitce, že by ke dni podání mohla ve smyslu výše uvedeného námitkového důvodu napadená přihláška OZ zasahovat do zákonem chráněných starších práv žalobkyně založených na Označení závodu, který vložila do společnosti OZŘ. Touto dispozicí s majetkem žalobkyně sama sebe omezila v právech, které před 31. 5. 2017 měla, neboť v době podání přihlášky OZ (tj. 20. 11. 2017) se již těchto práv nemohla dovolávat.

12. K (ne)vypořádání námitek dle § 7 odst. 1 písm. k) ZOZ konstatoval, že žalobkyně byla povinna prokázat, že OZŘ nepodala přihlášku OZ v dobré víře, a doložit, jakým způsobem byla dotčena na svých právech. K tomu odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále též „NSS“) ze dne 30. 4. 2008, č. j. 1 As 3/2008-195, v němž NSS stanovil východiska posuzování nedobré víry. Logickým shledal tvrzení OZŘ, že z povinnosti OZŘ zachovávat dobré jméno závodu dle čl. 3.5. smlouvy vyplynulo, že OZŘ má Označení užívat. Jakkoli se žalobkyně brání, že nelze vklad závodu posuzovat ustanoveními o převodu závodu, nedostatek vyčerpávající právní úpravy o vkladu lze legitimně překlenout aplikací právě ustanovení o převodu, neboť zákonodárce nevytváří prostor pro aplikaci jiného ustanovení. I kdyby tomu tak nebylo, pro legitimitu chování OZŘ svědčí to, že jí náleželo právo Označení užívat, že v okamžiku podání přihlášky OZ byla uživatelem jediným a že se užívání pojilo se závodem, který přešel do jejího vlastnictví. Ostatně ani žalobkyně, omezila-li právo OZŘ v rozsahu užívání ve smlouvě a neměla-li za to, že by tak měla učinit licenční smlouvou, v níž by si výslovně ponechala „vlastnictví“ Označení pro sebe, svým jednáním (podpisem smlouvy) dala najevo, že Označení nadále bude používat společnost, do níž závod vložila. Dodal, že zápis OZ nikterak nekoliduje se závazkem OZŘ, plynoucím ze smlouvy. Nic nenasvědčuje ani nedostatku dobré víry, neboť OZŘ podáním přihlášky OZ ani nenaznačuje, že hodlá svůj smluvní závazek nedodržet. Navíc omezení na užívání označení v určitém prostoru nemůže být ani důvodem pro zrušení OZ z důvodu jejího neužívání. Chybí také jakékoli tvrzení, že by žalobkyně byla dotčena na svých právech, žalobkyně neuvedla jediný právně významný důvod, který by nasvědčoval, že přihláška OZ jakýmkoli způsobem zasahuje do jejích práv.

13. Žalovaný proto žádal, aby soud žalobu zamítl.

IV. Replika a další podání žalobkyně

14. Žalobkyně v replice k vyjádření žalovaného uvedla, že v něm žalovaný, stejně jako v žalobou napadeném rozhodnutí, zkresluje jak žalobní argumentaci, tak podstatu skutkového a právního stavu věci. Žalovaný nereagoval na její argumentaci ohledně toho, co lze pokládat za samostatnou organizační složku, a proč tedy v předmětné věci nelze aplikovat ustanovení občanského zákoníku o koupi závodu. Žalovaný pouze vytrhl z kontextu a dovodil, že se domnívá, že nelze vklad odštěpného závodu posuzovat ustanoveními o převodu odštěpného závodu. Sám žalovaný však připustil možnost, že ve svých právních závěrech pochybil, ovšem pak legitimitu chování OZŘ dovodil ze skutečnosti, že jí náleželo právo Označení užívat v okamžiku podání přihlášky OZ. Vzhledem k tomu, že OZŘ by pak nebyla vlastníkem Označení (nemohla by být v dobré víře), právě proto, že si byla dobře vědoma skutečnosti, že dle smlouvy není vlastníkem Označení a že se Označení vztahuje pouze na prostory divadla RB, Opletalova 5/7, Praha, za podmínek stanovených ve smlouvě. Žádným výkladem tedy není možné dojít totožnému závěru jako žalovaný, že OZŘ jednala legitimně a v dobré víře, když podala přihlášku OZ.

15. OZŘ se k žalobě, vyjádření žalovaného ani replice nevyjádřila.

16. Žalobkyně následně doplnila žalobu přípisem ze dne 6. 5. 2021, v němž odkazovala na rozhodnutí Úřadu ze dne 29. 3. 2021, sp. zn. O-547128, č. j. O-547128/D19041690/2019/ÚPV, jímž Úřad zamítl námitky podané v dané věci OZŘ, jako vlastníka starší zapsané kombinované ochranné známky č. 370501 v provedení (tedy OZ - ochranné známky, jež je předmětem nyní projednávaného případu) proti zápisu slovního označení ve znění „RB Divadlo Radka Brzobohatého“ pod sp. zn. O-547128. Uvedené rozhodnutí Úřadu žalobkyně přiložila k přípisu.

V. Posouzení věci Městským soudem

17. Soud o věci samé rozhodl bez nařízení jednání, a to v souladu s ustanovením § 51 s. ř. s., neboť účastníci řízení takový postup akceptovali. Soud neprovedl navržené důkazy, neboť ze spisového materiálu žalovaného při přezkumu zákonnosti žalobou napadeného rozhodnutí vychází, provedení takového důkazu by tak bylo nadbytečné. Soud neprovedl ani důkaz rozhodnutím Úřadu ze dne 29. 3. 2021, sp. zn. O-547128, č. j. O-547128/D19041690/2019/ÚPV, jehož provedení navrhovala žalobkyně v doplnění žaloby, neboť toto rozhodnutí se vztahuje k jiné ochranné známce, než která je předmětem nyní projednávaného případu, pročež není ve vztahu k projednávané věci relevantní. Nadto je prvostupňovým rozhodnutím, proti němuž lze uplatnit opravné prostředky, tj. není rozhodnutím pravomocným.

18. Soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání, v rozsahu žalobou uplatněných bodů, kterými je vázán, podle skutkového a právního stavu ke dni vydání žalobou napadeného rozhodnutí, a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

19. Podstatou sporu je posouzení, zda byla přihláška OZ podána OZŘ v souladu se smlouvou, a v návaznosti na to, zda byly námitky žalobkyně proti přihlášce oprávněné či nikoli.

20. Z obsahu správního spisu vyplývají pro posouzení tyto podstatné skutečnosti:

21. OZŘ přihlásila OZ v provedení pro výrobky a služby ve třídách (20) divadelní nábytek, součásti divadelních výprav – dekorace; (35) propagace a rozšiřování reklamních materiálů; a (41) zábava, kulturní, výchovné a vzdělávací aktivity – umělecká tvorba, pronájem zvukových nahrávacích zařízení, pronájem divadelních dekorací, živá představení, pronájem divadelních sálů, psaní scénářů, výroba divadelních a jiných kulturních představení, předprodej vstupenek, pronajímání osvětlovacích zařízení pro divadla nebo TV studia, pronájem audionahrávek, pořádání kulturních akcí, soutěží, festivalů, výstav v tuzemsku i zahraničí, plánování a organizování večírků, koncertní činnosti, organizování a vedení seminářů, činnost nahrávacích studií, taneční kurzy, dabing, divadelní představení, estrády, pronájem koncertních síní a sálů, organizování plesů, půjčování audio zařízení, tvorba rozhlasových a televizních programů, skládání hudby, umělecká agentura, výroba zvukových a zvukově obrazových záznamů, výuka, zábava, výkon kulturní činnosti mezinárodního třídění výrobků a služeb, a to přihláškou ze dne 20. 11. 2017.

22. Dne 30. 5. 2017 došlo mezi žalobkyní, OZŘ a paní Mgr. R. G. (pozn. soudu: jedná se o jednatelku OZŘ) k uzavření dohody o společném postupu (dále jen „dohoda o společném postupu“), jejímž cílem bylo: „bezproblémové pokračování provozování divadelní scény „Divadlo Radovana Brzobohatého“, dosud provozovanéjako podnikatelská činnost paní G. (IČ X), zachování hlavních priorit divadla a dramaturgického plánu a udržení nabytého postavení v silné konkurenci stávajících i nově vznikajících divadelních uskupení, a to tak, aby divák procesní změnu nijak nepostřehl.“ Strany se dohodly, že žalobkyně přistoupí jako společník do OZŘ, a to na základě zvýšení základního kapitálu ve výši 1 000 Kč a vloží do OZŘ obchodní závod „Divadlo Radovana Brzobohatého“, následně žalobkyně převede celý svůj budoucí obchodní podíl v OZŘ do základního kapitálu OZŘ za dohodnutou cenu 5 000 000 Kč. Rozdíl mezi hodnotou nepeněžitého vkladu (určenou znaleckým posudkem a protihodnotou vkladu se považuje za emisní ážio.

23. Dne 27. 6. 2017 uzavřela žalobkyně s OZŘ smlouvu „ve smyslu ustanovení § 21 zákona o obchodních korporacích ve spojení s § 2183 občanského zákoníku.“ Z bodu 1.2. smlouvy vyplynulo, že žalobkyně měla v úmyslu vložit do základního kapitálu společnosti OZŘ jako nepeněžitý vklad odštěpný závod tak, jak je tento vklad definován v čl. 2 smlouvy. Čl. 2, bod 2.1. smlouvy stanoví, že: „předmětem nepeněžitého vkladu je odštěpný závod“. Čl. 2, bod 2.2. smlouvy stanoví, že: „odštěpný závod je popsán, specifikován a oceněn znaleckým posudkem č. 384-3221/2017 zpracovaným znaleckým ústavem Equity Solutions Appraisals s.r.o. (…) (dále jen „znalecký posudek“)“. Čl. 2, bod 2.4. stanoví, že: „[S]oučástí odštěpného závodu jsou dále: (i) licenční smlouvy uzavřené s Divadelní, literární, audiovizuální agentura, z.s. a Aura-Port s.r.o.; OSA – Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním (ii) smlouvy s kulturními a slevovými portály; (iii) zájezdové smlouvy (…); (iv) smlouvy s herci; (v) autorské smlouvy na hudbu, scény a kostýmy týkající se divadelních představení vyjmenovaných v příloze č. 2; (vi) práva k doméně www.divadlorb.cz; (vii) práva související s divadelními představeními, která jsou zapotřebí k jejich uvádění; a (viii) scéna a kostýmy divadelní představení po derniéře (divadelní fundus).“ Čl. 3, bod 3.1. smlouvy uvádí, že žalobkyně vkládá s účinností ke dni 31. 5. 2017 do společnosti OZŘ závod a převádí na ni vlastnické právo k němu, přičemž k témuž dni společnost OZŘ závod přejímá a přejímá též závazky žalobkyně se závodem související. Čl. 5, bod 5.3. smlouvy stanoví, že: „společnost se zavazuje zachovávat dobré jméno obchodního závodu (tj. zejména označení Divadlo Radka Brzobohatého či Divadlo RB) a bere na vědomí, že veškeré části obchodního závodu tak, jak jsou definovány znaleckým posudkem, včetně označení, se vztahují výlučně na prostory divadla RB, Opletalova 5/7, Praha 1. Toto ustanovení se nevztahuje na konání divadelních představení na zájezdech a okolnosti nezávislé na vůli Společnosti a statutárního orgánu společnosti, na základě kterých nebude možné prostory Divadla RB Opletalova 5/7, Praha 1 užívat.“ 24. Z notářského zápisu ze dne 29. 6. 2017 vyplývá, že žalobkyně a OZŘ téhož dne uzavřely smlouvu o převodu podílu (dále jen „smlouva o převodu podílu“), jíž žalobkyně převedla svůj základní podíl, kterému odpovídal zcela splacený vklad do základního kapitálu OZŘ, na OZŘ za úplatu ve výši 5 000 000 Kč, a OZŘ jej přijala do svého vlastnictví.

25. Ze znaleckého posudku vyplynulo, že návrh tržní hodnoty závodu činil 5 987 000 Kč. Čl. 6 věta první na str. 22 znaleckého posudku uvádí, že: „zejména s ohledem na relativně významný název Závodu a skutečnost (…), je považováno za relevantní právě toto aktuální období, které je spojováno s potenciálem Závodu.“ 26. Z výpisu z obchodního rejstříku OZŘ vyplynulo, že žalobkyně byla ode dne 27. 6. 2017 do dne 29. 6. 2017 společníkem této společnosti.

27. Při posouzení vyšel soud z následující právní úpravy:

28. Podle § 7 odst. 1 písm. g) ZOZ v rozhodném znění přihlašované označení se nezapíše do rejstříku na základě námitek proti zápisu ochranné známky do rejstříku podaných u Úřadu (dále jen „námitky“) uživatelem nezapsaného označení nebo jiného označení užívaného v obchodním styku pro shodné nebo podobné výrobky nebo služby, které je shodné s přihlašovaným označením nebo je mu podobné, pokud označení nemá místní dosah a právo k tomuto označení vzniklo před dnem podání přihlášky.

29. Podle § 7 odst. 1 písm. k) ZOZ v rozhodném znění přihlašované označení se nezapíše do rejstříku na základě námitek proti zápisu ochranné známky do rejstříku podaných u Úřadu (dále jen „námitky“) tím, kdo je dotčen ve svých právech přihláškou, která nebyla podána v dobré víře.

30. Soud o žalobě uvážil takto:

31. Soud se v první řadě zabýval skutkovým stavem a jeho vyhodnocením. Z výše uvedených dokumentů, které jsou součástí spisového materiálu, soud zjistil následující skutkový stav:

32. Na základě dohody o společném postupu se žalobkyně s OZŘ dohodly, že (zjednodušeně řečeno) žalobkyně vloží mj. nepeněžitý vklad v podobě obchodního závodu „Divadlo Radovana Brzobohatého“ do OZŘ, a tím vzniknuvší podíl v OZŘ následně převede na OZŘ za úplatu ve výši 5 000 000 Kč. Následně žalobkyně a OZŘ uzavřely smlouvu, která stanovila předmět a podmínky tohoto nepeněžitého vkladu. Dle smlouvy došlo s účinností od 31. 5. 2017 ke vkladu závodu do OZŘ a převodu vlastnického práva k němu na OZŘ. K témuž dni OZŘ závod a též závazky žalobkyně se závodem související přejala. Dne 27. 6. 2017 byla žalobkyně zapsána jako společník OZŘ do obchodního rejstříku. Na základě smlouvy o převodu podílu následně žalobkyně převedla na OZŘ svůj základní podíl za úplatu ve výši 5 000 000 Kč, a OZŘ jej přijala do svého vlastnictví. Dne 29. 6. 2017 byla žalobkyně jako společnice OZŘ vymazána z obchodního rejstříku. Dne 20. 11. 2017 OZŘ podala přihlášku OZ, jež je předmětem projednávané věci.

33. Pro vypořádání žalobních námitek je klíčové zodpovědět otázku, zda při vkladu závodu do OZŘ a následném převedení podílu žalobkyně na OZŘ došlo k převodu Označení, tj. názvu závodu ve znění RB DIVADLO RADKA BRZOBOHATÉHO. Posouzením této otázky se soud zabýval při vypořádání první žalobní námitky, přičemž vycházel z následující právní úpravy:

34. Podle § 21 odst. 1 ZOK v rozhodném znění je-li nepeněžitým vkladem závod nebo jeho část, je předmět vkladu vnesen účinností smlouvy o vkladu. Na smlouvu o vkladu závodu nebo jeho části se použijí přiměřeně ustanovení občanského zákoníku o koupi.

35. Podle § 2175 odst. 1 občanského zákoníku v rozhodném znění koupí závodu nabývá kupující vše, co k závodu jako celku náleží. O koupi závodu se jedná i v případě, že strany z koupě jednotlivou položku vyloučí, aniž tím celek ztratí vlastnost závodu.

36. Podle § 2179 odst. 2 věty prvé občanského zákoníku v rozhodném znění Neuvede-li se v zápisu věc náležející k závodu, nabývá ji kupující společně se závodem.

37. Podle § 2183 občanského zákoníku v rozhodném znění ustanovení tohoto pododdílu se obdobně použijí i na jiné převody vlastnického práva k závodu a na prodej nebo jiný převod části závodu tvořící samostatnou organizační složku.

38. Podle § 502 občanského zákoníku v rozhodném znění obchodní závod (dále jen „závod“) je organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti. Má se za to, že závod tvoří vše, co zpravidla slouží k jeho provozu.

39. Podle § 503 odst. 1 občanského zákoníku v rozhodném znění pobočka je taková část závodu, která vykazuje hospodářskou a funkční samostatnost a o které podnikatel rozhodl, že bude pobočkou. Podle odst. 2 věty první téhož ustanovení je-li pobočka zapsána do obchodního rejstříku, jedná se o odštěpný závod; to platí i o jiné organizační složce, pokud o ní jiný právní předpis stanoví, že se zapíše do obchodního rejstříku.

40. Podle § 495 občanského zákoníku v rozhodném znění souhrn všeho, co osobě patří, tvoří její majetek. Jmění osoby tvoří souhrn jejího majetku a jejích dluhů.

41. S ohledem na výše uvedený skutkový stav, dokumenty založené ve spisovém materiálu a citovanou právní úpravu soud přisvědčil závěru Úřadu a žalovaného, že s převodem závodu došlo také k převodu jeho názvu, tj. Označení (ve znění RB DIVADLO RADKA BRZOBOHATÉHO). Je tomu tak z několika důvodů. Za prvé je dle soudu z obsahu jednání žalobkyně (a OZŘ) před přihláškou OZ zjevné, že žalobkyně ze své vlastní vůle převedla závod, tvořený hmotným i nehmotným příslušenstvím divadla, na OZŘ. Spolu se závodem přitom převedla i jeho název, tj. Označení. Uvedené vyplývá z vyhodnocení vzájemné souvislosti dohody o společném postupu a smlouvy. V dohodě o společném postupu bylo totiž výslovně uvedeno, že cílem převodu závodu na OZŘ je pokračování v provozu závodu tak, aby divák nic nepostřehl. Ve smlouvě je uvedeno, že předmět vkladu, tj. závod stanoví znalecký posudek, tento znalecký posudek zjevně bral v potaz také název závodu (viz str. 22 znaleckého posudku: „zejména s ohledem na relativně významný název Závodu a skutečnost (…)“). Je sice skutečností, že znalec v posudku hodnotu názvu nikterak podrobně neposuzoval, avšak nepochybně jej bral jako součást závodu, jak vyplývá z výše citované věty. Ostatně znalecký posudek se podrobně nevěnoval ani dalšímu nehmotnému majetku závodu. Čl. 2 bod 2.4. smlouvy, na nějž odkazovala žalobkyně, uvádí, že: „součástí odštěpného závodu jsou dále (…)“, s ohledem na slovo „dále“ nelze přisvědčit tomu, že z něj vyplývá, že Označení se v rámci závodu nepřevádí. Skutečnost, že žalobkyně v rámci vkladu a následného převodu závodu převedla i název závodu vyplývá také z Čl. 5, bod 5.3. smlouvy, který mj. stanoví, že: „společnost se zavazuje zachovávat dobré jméno obchodního závodu (tj. zejména označení Divadlo Radka Brzobohatého či Divadlo RB) a bere na vědomí, že veškeré části obchodního závodu tak, jak jsou definovány znaleckým posudkem, včetně označení, se vztahují výlučně na prostory divadla RB, Opletalova 5/7, Praha (zvýraznění doplněno soudem)“. Z tohoto ustanovení je nadevší pochybnost zjevné, že žalobkyně o převodu Označení v rámci závodu věděla a souhlasila s ním. Pokud se pak týká omezení Označení na konkrétní prostory, soud dodává, že vzhledem ke třídám výrobků a služeb, pro něž byla OZ přihlášena a jež jsou úzce spjaty s činností divadla (propagace, nakládání s prostory divadla za účely různých kulturních a jiných akcí apod.), neznamená zápis OZ porušení tohoto omezení. Je sice skutečností, že některé ze zapsaných výrobků a služeb lze konat i mimo vymezené prostory (např. propagace formou reklam mimo prostory divadla či pronájem divadelní aparatury do jiného divadla), přesto však s činností závodu souvisí a vztahují se k vymezeným prostorům (v uvedených příkladech totiž reklama propaguje závod umístěný v daných prostorech tak, aby do něj chodili diváci, v druhém případě je pronajímána aparatura, běžně využívaná v prostorech závodu). V této souvislosti nelze ani přehlédnout, že žalobkyně na OZŘ převedla v rámci závodu také doménu www.divadlorb.cz, která je pochopitelně také provozována jinde, než ve smlouvě vymezených prostorách.

42. Soud za druhé přisvědčuje žalovanému, že v projednávaném případě došlo k převodu závodu, na nějž je aplikovatelný § 2175 odst. 1 občanského zákoníku, a tedy že bylo Označení převedeno v rámci převodu závodu, neboť nebylo z převodu výslovně vyloučeno. Jakkoli se žalobkyně snaží argumentovat tak, že se nejednalo o převod závodu jako celku, ani jeho části tvořící samostatnou organizační složku, není tomu tak. Za prvé, smlouva odkazuje přímo na použití § 21 odst. 1 ZOK a v souvislosti s tím na § 2183 občanského zákoníku, dle nějž se ustanovení o prodeji závodu použijí i jiné převody vlastnického práva k závodu a na prodej nebo jiný převod části závodu tvořící samostatnou organizační složku. Nadto je závod ve smlouvě označován jako odštěpný závod, i přesto, že se zjevně o odštěpný závod dle občanského zákoníku nejedná, neboť není/nebyl zapsán do obchodního rejstříku. Je tedy zřejmé, že vůlí žalobkyně bylo převést závod jako celek, případně jeho oddělitelnou část.

43. Nejedná se tak o nepojmenovanou smlouvu o převodu části závodu, která není oddělitelná, jak uváděla v žalobě žalobkyně, neboť její pojmenování (tj. odkaz na ustanovení občanského zákoníku, dle něhož byla smlouva uzavřena) odpovídá jejímu obsahu. I bez odkazu na § 2183 občanského zákoníku by se však jednalo o převod závodu, resp. jeho části, na nějž se použijí ustanovení o prodeji závodu.

44. Žalobkyně v žalobě citovala judikaturu, dle níž: „Není-li předmětem vkladu podnik jako celek či část podniku jako samostatná organizační jednotka, nemá vklad povahu vkladu podniku (jeho části), a proto v takovém případě nenastávají ani účinky se vkladem podniku spojené.“ K tomu odkázala také na judikatorní definici samostatné organizační jednotky, která se však vztahuje k samostatné organizační jednotce tak, jak ji vnímala předchozí právní úprava (zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník), která byla zrušena a nahrazena úpravou v občanském zákoníku. Občanský zákoník sice v § 2183 zmiňuje, že úprava prodeje závodu se použije i na prodej nebo jiný převod části závodu tvořící samostatnou organizační složku, z komentářové literatury však vyplývá, že ač zde občanský zákoník použil toto označení, měl zákonodárce ve skutečnosti na mysli pobočku tak, jak ji definuje v § 503 (viz Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část § 2055–3014. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014). Pobočka je přitom podle § 503 odst. 1 občanského zákoníku taková část závodu, která vykazuje hospodářskou a funkční samostatnost a o které podnikatel rozhodl, že bude pobočkou. Přitom platí, že: „V případě, že bude splněna podmínka faktické samostatnosti dotčené složky závodu (např. půjde o fyzicky oddělený provoz ležící stranou ostatních složek závodu), nebude nezbytné, aby tato složka vedla oddělené účetnictví, a přesto s ní bude možné disponovat na základě smlouvy o koupi části závodu (lit. č. 2, s. 23). Pokud bude samostatná část závodu dostatečně identifikovatelná, tj. bude zřejmé, co ji tvoří a jaké závazky k ní přiléhají, mělo by stačit, že je možné, aby o této složce bylo samostatně účtováno, i když tomu tak ve skutečnosti není. Tento názor potvrzuje i judikatura (…). V jiných případech sice Nejvyšší soud vyslovil, že za samostatnou organizační složku lze pokládat tu část závodu, ke které se vede oddělené účetnictví (viz např. NS 29 Odo 870/2005), avšak nestanovil to jako nezbytné kritérium“ (viz ŠVESTKA, Jiří, Jan DVOŘÁK, Josef FIALA aj. Občanský zákoník: Komentář, Svazek V, § 1721-2520, Wolters Kluwer).

45. Dle soudu přitom v projednávaném případě není pochyb o tom, že závod, který byl smlouvou vložen do OZŘ a posléze na ni jako vklad převeden, je fakticky oddělitelný, vyčlenila jej sama žalobkyně a, jak již bylo uvedeno výše, i jej jako samostatnou část svého podnikání převedla. Jelikož tedy ve smlouvě nebylo Označení výslovně vyloučeno, při použití § 2175 odst. 1 občanského zákoníku je zřejmé, že na OZŘ bylo převedeno i Označení.

46. Soud tedy uzavírá, že první žalobní námitka není důvodná.

47. Neopodstatněnou soud shledal také druhou žalobní námitku, podle které k převodu Označení nemohlo dojít i s ohledem na osobnostní práva herce R. B., a to především s ohledem na jméno fyzické osoby a práva osob jemu blízkých domáhat se jeho ochrany. Vzhledem k tomu, že označení obsahující jméno manžela, herce R. B., užívala sama žalobkyně, resp. jej před jeho skonem užívali oba, a následně jej na OZŘ převedla, nemůže zápisem OZ dojít k zásahu do práva do osobnostních práv herce. Ze seznamu výrobků a služeb, pro něž byla OZ přihlášena, vyplývá, že OZŘ ji hodlá používat k činnosti spjaté se závodem, tedy divadlem, tudíž tak, jak byla používána již zakladateli tohoto divadla (žalobkyní a jejím manželem, jehož jméno závod nese).

48. S přihlédnutím k výše uvedenému soud vyhodnotil další žalobní námitky, týkající se konkrétních námitek proti zápisu OZ.

49. Soud nevešel na třetí žalobní námitku, týkající se vypořádání námitek dle § 7 odst. 1 písm. g) ZOZ, podle nějž se přihlašované označení nezapíše na základě námitek podaných uživatelem nezapsaného označení nebo jiného označení užívaného v obchodním styku pro shodné nebo podobné výrobky nebo služby, které je shodné s přihlašovaným označením nebo je mu podobné, pokud označení nemá místní dosah a právo k tomuto označení vzniklo před dnem podání přihlášky. Posouzením této námitky se Úřad podrobně věnoval na str. 6 až 9 prvostupňového rozhodnutí, žalovaný pak na str. 18 a 19 žalobou napadeného rozhodnutí, a soud jejich posouzení přisvědčuje. Žalobkyně v době podání přihlášky OZ (tj. ke dni 20. 11. 2017) již nebyla uživatelem nezapsaného Označení, neboť jej s účinností ode dne 31. 5. 2017 převedla na OZŘ. Byla to tedy pouze a jen OZŘ, kdo toto nezapsané Označení byl oprávněn užívat, a proto to byla také právě jen OZŘ, kdo mohl nezapsané Označení podle § 7 odst. 1 písm. g) ZOZ namítat. Žalobkyně k podání námitek podle tohoto ustanovení nebyla aktivně legitimována.

50. Soud nevešel ani na čtvrtou žalobní námitku, týkající se vypořádání námitek dle § 7 odst. 1 písm. k) ZOZ, podle nějž se přihlašované označení nezapíše na základě námitek podaných tím, kdo je dotčen ve svých právech přihláškou, která nebyla podána v dobré víře. Vypořádáním těchto námitek se Úřad podrobně zabýval na str. 10 až 15 prvostupňového rozhodnutí, žalovaný pak na str. 19 až 22 žalobou napadeného rozhodnutí, přičemž soud opětovně jejich závěrům přisvědčuje.

51. Soud k této námitce poukazuje na ustálenou judikaturu správních soudů a Soudního dvora Evropské unie (dále jen „SDEU“), dle které je pro účely posouzení podání přihlášky v dobré víře třeba brát na zřetel následující aspekty: i) zda je přihlašovaná ochranná známka totožná nebo podobná dřívější ochranné známce (či nezapsanému označení), ii) zda přihlašovatel věděl nebo vzhledem k okolnostem měl vědět o existenci ochranné známky namítatele, iii) zda by přihlášením ochranné známky přihlašovatelem mohl namítatel být dotčen na svých právech, iv) zda neexistuje důvod, jenž by jednání přihlašovatele ospravedlnil. (srov. např. rozsudek SDEU ve věci C-529/07, Chocoladefabriken Lindts & Sprüngli, rozsudek NSS ze dne 11. 1. 2018, č. j. 1 As 25/2017-34). To ostatně vyplývá také z důvodové zprávy k ZOZ, dle níž se zejména: „vezme v úvahu, zda osoba, která podala přihlášku, věděla o právu jiné osoby na stejné nebo podobné označení nebo nemohla být logicky neznalá takového práva v době podání přihlášky a zda by použití takového označení bylo v rozporu s dobrými mravy nebo by neoprávněně poškodilo zvláštní charakter nebo pověst označení, které je předmětem jiného práva.” Úřad je povinen vždy také přihlédnout ke všem ostatním relevantním okolnostem případu, které by mohly zlou víru vyvrátit nebo potvrdit. Namítatel, tj. zde žalobkyně, je přitom povinen prokázat, že přihláška nebyla podaná v dobré víře, a doložit, jakým způsobem byl přihláškou dotčen na svých právech.

52. Jak správně uvedl žalovaný v žalobou napadeném rozhodnutí (viz str. 19) OZŘ neměla důvod předpokládat či dovozovat, že jí práva k přihlašované OZ nenáleží, neboť před podáním její přihlášky do ní byl vložen závod s názvem RB DIVADLO RADKA BRZOBOHATÉHO, tedy Označením totožným se zněním přihlašované OZ. Jak bylo výše uvedeno, závod byl na OZŘ převeden včetně jeho Označení. OZŘ, jakožto přihlašovatel, tedy o existenci Označení zcela jistě věděla, měla však důvodně za to, že je to právě ona, kdo je oprávněna k jeho užívání. Navíc ač žalobkyně tvrdila, že by zápisem přihlašované OZ mohla být dotčena na svých právech, jakožto na právech uživatele Označení, jakož i na právech osoby blízké herci Radoslavu Brzobohatému, jehož jméno tvoří namítané označení i přihlašovanou OZ, nedoložila, jakým způsobem by mohl zápis do těchto práv zasáhnout, obecná tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě nejsou dostatečná, neboť z nich nelze vyvodit žádný reálný důvod. Soud tak přisvědčuje Úřadu, že přihlašované služby a výrobky, pokud by byly označované OZ, by nemohly poškozovat dobré jméno herce Radoslava Brzobohatého. Je jistě pravdou, že vzhledem k jeho jménu v OZ si běžný spotřebitel bude spojovat výrobky a služby poskytované pod OZ s jeho osobou, avšak jak žalobkyně uvedla, Radoslav Brzobohatý byl známý herec, přičemž lze důvodně předpokládat, že převážná většina spotřebitelské veřejnosti je seznámena s tím, že již skonal a že tedy aktivity vyvíjené pod OZ, případně nezapsaným Označením obsahujícím jeho jméno, nejsou s jeho osobou spojeny jinak, než právě shodou v označení.

VI. Závěr a náklady řízení

53. Na základě uvedených skutečností soud nedůvodnou žalobu podle ustanovení § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

54. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobkyně nebyla ve věci procesně úspěšná, žalovanému správnímu orgánu, který měl úspěch, však důvodně vynaložené náklady řízení nevznikly.

55. Výrok o nákladech osoby zúčastněné na řízení je odůvodněn v ustanovení § 60 odst. 5 s. ř. s., neboť soud ničeho osobě zúčastněné na řízení neuložil, proto jí náklady řízení nepřiznal.