Číslo jednací: 1 To 132/2021-2514

Rubrum

Za překročení mezí sledování osob a věcí dle § 158d tr. ř. lze považovat takový postup policejního orgánu, který při vstupu do obydlí (do sledovaného objektu) za účelem umístění technických prostředků nutných pro sledování osob a věcí prováděl další aktivní činnosti, např. otevíral zaparkovaná vozidla, počítal v nich naložené kartonové krabice, otevíral je a počítal v nich zabalené cigarety, apod.

Výrok

Vrchní soud v Olomouci projednal ve veřejném zasedání konaném dne 15. září 2022 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Libora Losy a soudců Mgr. Daniela Plška a Mgr. Tomáše Kurfiřta odvolání Krajského státního zastupitelství v Ostravě ohledně všech obžalovaných a odvolání obžalovaných [titul] [jméno] [příjmení], narozeného [datum], [jméno] [příjmení], narozeného [datum], [jméno] [příjmení], narozeného [datum], [jméno] [příjmení], narozeného [datum], a právnické osoby [právnická osoba], [IČO], proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 8. 2021, č. j. 30 T 2/2020-2364, a rozhodl takto:

Odůvodnění

I. Podle § 258 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř. se napadený rozsudek z podnětu odvolání státního zástupce částečně zrušuje ve vztahu ke všem obžalovaným a obžalované právnické osobě ve výroku o vině v bodě 1) a ve výroku o uložených trestech. II. Podle § 259 odst. 3 tr. ř. se nově rozhoduje tak, že Obžalovaní [titul] [jméno] [příjmení], [datum narození] v [obec], bytem [část obce a číslo], [obec], předseda představenstva a jediný akcionář [právnická osoba] a.s., jednatel společnosti [příjmení] - [právnická osoba], [jméno] [příjmení], [datum narození] v [obec], bytem [adresa], fakticky se zdržující na adrese [obec a číslo], řidič, [jméno] [příjmení], [datum narození] v [obec], bytem [adresa], montér, [jméno] [příjmení], [datum narození] v [obec], bytem [adresa], skladník, právnická osoba [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], jsou vinni, že v období nejméně od počátku roku 2019 do 31. 7. 2019, v [obec], kdy jednání [titul] [jméno] [příjmení] jako předsedy představenstva [právnická osoba] a.s., páchané v rámci činnosti této společnosti je třeba přičítat ve smyslu ustanovení § 8 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) zákona č. 418/2011 Sb., trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, v platném znění, této společnosti, se záměrem získat neoprávněný prospěch zkrácením spotřební daně z cigaret ke škodě České republiky, ve výrobních prostorách [právnická osoba] a.s., na adrese [adresa], vyráběli cigarety, které následně neponechali v daňovém skladu [právnická osoba] a.s., nacházejícím se na téže adrese, ale dále je bez platné tabákové nálepky a mimo evidenci daňového skladu, bez vědomí správce daně, distribuovali dalším odběratelům tak, že je vyváželi po jejich zabalení do plochých kartonových krabic z daňového skladu [právnická osoba] a.s. do skladu v budově bez čísla popisného a evidenčního, na pozemku parcelního čísla [číslo] v [Katastrální území], nacházejícího se v areálu„ [anonymizováno]“ na adrese [adresa], odkud cigarety dále prodávali [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a dalším odběratelům bez řádného odvodu spotřební daně, přičemž takto činili po vzájemné předchozí domluvě, přípravě a rozdělení úloh, dle kterých zejména, obžalovaný [titul] [jméno] [příjmení], jako předseda představenstva [právnická osoba] a.s. pořídil k vyrobení cigaret následně neoprávněně distribuovaných bez platné tabákové nálepky řezaný tabák, cigaretový papír, filtry, lepidlo a obalový materiál a poskytnul kompletní linku sloužící k výrobě cigaret a prostory daňového skladu, pověřil své synovce [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] obsluhou výrobní linky na cigarety a těmto dával pokyny k výrobě cigaret a k jejich ukládání do plochých krabic a tuto výrobu kontroloval, s [jméno] [příjmení] dojednal, že tento bude cigarety převážet z daňového skladu a bude je předávat odběratelům, s odběrateli nedaněných cigaret dojednával podmínky odběru těchto cigaret a jejich ceny, přebíral od [jméno] [příjmení] finanční prostředky utržené z prodeje nedaněných cigaret a [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] vyplácel za jejich činnost odměny, obžalovaný [jméno] [příjmení], dopravoval potřebné suroviny a předměty nezbytné k plynulé nelegální výrobě cigaret, jako například řezaný tabák, filtry, cigaretový a filtrový papír a krabice ze skladů [právnická osoba] a.s. do výrobních prostor, o víkendech a státních svátcích obsluhoval výrobní linku, na které za účelem nelegální distribuce vyráběl dle pokynů [titul] [jméno] [příjmení] cigarety, tuto linku opravoval, udržoval a pečlivě čistil, aby zastřel tuto nelegální činnost před dalšími zaměstnanci společnosti, o víkendech a státních svátcích vypínal a zapínal zabezpečovací systém objektu na ulici [ulice a číslo], v [obec] [obec], za účelem výroby nedaněných cigaret, po ukončení výroby nedaněných cigaret v mimopracovní době uklízel výrobní prostory [právnická osoba] a.s., aby utajil nelegální činnost před ostatními zaměstnanci společnosti, [jméno] [příjmení] předával za účelem distribuce odběratelům nelegálně vyrobené cigarety balené v kartonových krabicích, uložených na paletách, ačkoli věděl, že z takto distribuovaných cigaret nebyla a nebude řádně odvedena spotřební daň, přijímal od [titul] [jméno] [příjmení] za tuto činnost odměny, obžalovaný [jméno] [příjmení] dopravoval potřebné suroviny a předměty nezbytné k plynulé nelegální výrobě cigaret, jako například řezaný tabák, filtry, cigaretový a filtrový papír a krabice ze skladů [právnická osoba] a.s. do výrobních prostor, o víkendech a státních svátcích obsluhoval výrobní linku, na které za účelem nelegální distribuce vyráběl dle pokynů [titul] [jméno] [příjmení] cigarety a tuto linku pečlivě čistil, aby zastřel tuto nelegální činnost před dalšími zaměstnanci společnosti, o víkendech a státních svátcích vypínal a zapínal zabezpečovací systém objektu na ulici [ulice a číslo], v [obec] [obec] za účelem výroby nedaněných cigaret, po ukončení výroby nedaněných cigaret v mimopracovní době uklízel výrobní prostory [právnická osoba] a.s., aby utajil nelegální činnost před ostatními zaměstnanci společnosti, obviněnému [jméno] [příjmení] předával za účelem distribuce odběratelům nelegálně vyrobené cigarety balené v kartonových krabicích, uložených na paletách, ačkoli věděl, že z takto distribuovaných cigaret nebyla a nebude řádně odvedena spotřební daň, část takto vyráběných nedaněných cigaret ukrýval ve své šatní skříňce na ulici [ulice a číslo], v [obec] [obec] a přijímal od [titul] [jméno] [příjmení] za tuto činnost odměny, obžalovaný [jméno] [příjmení], na nákladní rampě provozovny [právnická osoba] a.s. v [obec] na ulici [ulice a číslo] přebíral za účelem distribuce odběratelům od [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] nelegálně vyrobené cigarety balené v kartonových krabicích, uložených na paletách, ačkoli věděl, že z takto distribuovaných cigaret nebyla a nebude řádně odvedena spotřební daň, tyto cigarety v dodávkových vozidlech převážel do skladových prostor v areálu „[anonymizováno]“ v [obec] na ulici [ulice a číslo], kde je ukládal za účelem distribuce odběratelům, ve skladových prostorách v areálu „[anonymizováno]“ v [obec] na ulici [ulice a číslo], cigarety v kartonových krabicích předával odběratelům nebo je nakládal do vozidel odběratelů, od odběratelů nedaněných cigaret ve skladu [anonymizováno] přebíral platby za tyto cigarety, část nedaněných cigaret nakládal do svého motorového vozidla a osobně je vozil drobnějším odběratelům a přijímal od nich platby za tyto cigarety, takto od odběratelů převzaté peníze předával [titul] [jméno] [příjmení] a přijímal od něj odměny za výše uvedenou činnost, právnická osoba [právnická osoba], jednající v rámci její činnosti provozovatele daňového skladu, skladovatele a zpracovatele tabáku, výrobce cigaretových dutinek a obchodníka s tabákovými výrobky, prostřednictvím [titul] [jméno] [příjmení] zejména pořídila k vyrobení cigaret následně neoprávněně distribuovaných bez platné tabákové nálepky řezaný tabák, cigaretový papír, filtry, lepidlo a obalový materiál a poskytla kompletní linku sloužící k výrobě cigaret a prostory daňového skladu, poskytovala prostory a energie k soustavné nelegální výrobě cigaret, příslušnému správci spotřební daně nenahlásila výrobu a distribuci cigaret ze svého daňového skladu odběratelům a cigarety distribuovala dalším odběratelům bez platné tabákové nálepky a mimo jakoukoliv evidenci a kontrolu správce spotřební daně, z takto distribuovaných cigaret bez platné tabákové nálepky neodváděla spotřební daň, ve svém účetnictví zastírala spotřebu tabáku, cigaretového papíru, filtrů, lepidla a obalového materiálu k nezákonné výrobě cigaret, a takto nejméně: - dne 25. 2. 2019 v 6:24 hodin předal obžalovaný [jméno] [příjmení] odběrateli [jméno] [příjmení], [datum narození], doprovázenému [jméno] [příjmení], [datum narození], ve skladu [anonymizováno] celkem 186 kartonových krabic, nejméně po 4 000 kusech cigaret, to je celkem 744 000 kusů cigaret, ze kterých nebyla odvedena spotřební daň, - dne 24. 4. 2019 v 7:00 hodin předal obžalovaný [jméno] [příjmení] odběrateli [jméno] [příjmení], [datum narození], ve skladu [anonymizováno] celkem 31 kartonových krabic, nejméně po 4 000 kusech cigaret, to je celkem 124 000 kusů cigaret, ze kterých nebyla odvedena spotřební daň, - dne 25. 4. 2019 v 6:43 hodin předal obžalovaný [jméno] [příjmení] odběrateli [jméno] [příjmení], [datum narození], doprovázenému [jméno] [příjmení], [datum narození], ve skladu [anonymizováno] celkem 310 kartonových krabic, nejméně po 4 000 kusech cigaret, to je celkem 1 240 000 kusů cigaret, ze kterých nebyla odvedena spotřební daň, - dne 6. 5. 2019 v 6:13 hodin předal obžalovaný [jméno] [příjmení] odběrateli [jméno] [příjmení], [datum narození], ve skladu [anonymizováno] celkem 45 kartonových krabic, nejméně po 4 000 kusech cigaret, to je celkem 180 000 kusů cigaret, ze kterých nebyla odvedena spotřební daň, - dne 20. 5. 2019 v 6:44 hodin předal obžalovaný [jméno] [příjmení] odběrateli [jméno] [příjmení], [datum narození], ve skladu [anonymizováno] celkem 30 kartonových krabic, nejméně po 4 000 kusech cigaret, to je celkem 120 000 kusů cigaret, ze kterých nebyla odvedena spotřební daň, - dne 27. 5. 2019 v 6:40 hodin předal obžalovaný [jméno] [příjmení] odběrateli [jméno] [příjmení], [datum narození], doprovázenému [jméno] [příjmení], [datum narození], ve skladu [anonymizováno] celkem 426 kartonových krabic, nejméně po 4 000 kusech cigaret, to je 1 704 000 kusů cigaret, dalších 79 kartonových krabic, nejméně po 4 000 kusech cigaret, to je 316 000 kusů cigaret, téhož dne naložil obžalovaný [jméno] [příjmení] do motorových vozidel tovární značky Škoda Octavia, [registrační značka] a tovární značky Iveco, [registrační značka], ve kterých tyto cigarety odvezl ze skladu [anonymizováno] dosud nezjištěným odběratelům, tedy celkem předal a odvezl dalším osobám 505 krabic obsahujících nejméně 2 020 000 kusů cigaret, ze kterých nebyla odvedena spotřební daň, - dne 17. 6. 2019 v 6:35 hodin předal obžalovaný [jméno] [příjmení] odběrateli [jméno] [příjmení], [datum narození], doprovázenému [jméno] [příjmení], [datum narození], ve skladu [anonymizováno] celkem 139 kartonových krabic nejméně po 4 000 kusech cigaret, to je celkem 556 000 kusů cigaret, ze kterých nebyla odvedena spotřební daň, - dne 23. 6. 2019 obžalovaný [jméno] [příjmení] přepravil z provozovny obviněné [právnická osoba] a.s. mimo daňový sklad do skladu [anonymizováno] celkem 116 kartonových krabic, nejméně po 4 000 kusech cigaret, tedy celkem 464 000 kusů cigaret, které poté předal odběratelům tak, že - dne 23. 6. 2019 v 11:45 hodin ve skladu [anonymizováno] naložil obžalovaný [jméno] [příjmení] celkem 10 krabic nejméně po 4 000 kusech cigaret, to je celkem 40 000 kusů cigaret, ze kterých nebyla odvedena spotřební daň, do motorového vozidla tovární značky Škoda Octavia, [registrační značka], ve kterém tyto cigarety odvezl ze skladu [anonymizováno] dosud nezjištěnému odběrateli, - dne 25. 6. 2019 v 6:44 hodin předal obžalovaný [jméno] [příjmení] odběrateli [jméno] [příjmení], [datum narození], ve skladu v areálu [anonymizováno] nezjištěný počet kartonových krabic obsahujících nezjištěné množství kusů cigaret, ze kterých nebyla odvedena spotřební daň, a které [jméno] [příjmení] odvezl motorovým vozidlem Citroen Berlingo, polské imatrikulace, [registrační značka], na dosud nezjištěné místo, - dne 26. 6. 2019 v 6:57 hodin předal obžalovaný [jméno] [příjmení] odběrateli [jméno] [příjmení], [datum narození], ve skladu v areálu [anonymizováno] nezjištěný počet kartonových krabic obsahujících nezjištěné množství kusů cigaret, ze kterých nebyla odvedena spotřební daň, a které [jméno] [příjmení] odvezl motorovým vozidlem Škoda Octavia, [registrační značka], na dosud nezjištěné místo, - dne 5. 7. 2019 v 7:43 hodin předal obžalovaný [jméno] [příjmení] odběrateli [jméno] [příjmení], [datum narození], ve skladu [anonymizováno] celkem 10 kartonových krabic nejméně po 4 000 kusech cigaret, to je celkem 40 000 kusů cigaret, ze kterých nebyla odvedena spotřební daň a téhož dne předal obžalovaný [jméno] [příjmení] odběrateli [jméno] [příjmení], [datum narození], ve skladu v areálu [anonymizováno] dosud nezjištěný počet kartonových krabic obsahujících nezjištěné množství kusů cigaret, ze kterých nebyla odvedena spotřební daň, - dne 19. 7. 2019 v 6:58 hodin předal obžalovaný [jméno] [příjmení] odběrateli [jméno] [příjmení], [datum narození], ve skladu [anonymizováno] celkem 11 kartonových krabic nejméně po 4 000 kusech cigaret, to je celkem 44 000 kusů cigaret, ze kterých nebyla odvedena spotřební daň, - dne 22. 7. 2019 v 12:49 hodin předal obžalovaný [jméno] [příjmení] odběrateli [jméno] [příjmení], [datum narození], ve skladu [anonymizováno] celkem 1 kartonovou krabici nejméně po 4 000 kusech cigaret, to je celkem 4 000 kusů cigaret, ze kterých nebyla odvedena spotřební daň, - dne 30. 7. 2019 přepravil obžalovaný [jméno] [příjmení] motorovým vozidlem tovární značky VW Caravelle, nezjištěné registrační značky, z provozovny [právnická osoba] a.s. mimo daňový sklad do skladu [anonymizováno] celkem 17 kartonových krabic, z toho 16 krabic nejméně po 3 785 ks cigaret a 1 krabici ne zcela naplněnou s 1 500 ks cigaret, tedy celkem 62 060 ks cigaret, ze kterých poté - dne 30. 7. 2019 v 07:50 hodin předal obžalovaný [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení], [datum narození], celkem 1 kartonovou krabici obsahující nejméně 3 785 ks cigaret, ze kterých nebyla odvedena spotřební daň, a zbývající část cigaret v počtu 58 275 ks, kterou za účelem další distribuce skladoval bez platné tabákové nálepky, byla 31. 7. 2019 zajištěna při prohlídce jiných prostor a pozemků, prováděné policejním orgánem Krajského ředitelství police Moravskoslezského kraje, odboru hospodářské kriminality, [obec], ačkoli všichni obžalovaní věděli, že se takovýmto společným jednáním podílejí na neoprávněné výrobě, přepravě, skladování a distribuci cigaret, které jsou ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 písm. a), písm. c) zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, v platném znění, předmětem spotřební daně, a že obviněné [právnická osoba] a.s. vznikla povinnost tuto daň u správce daně přiznat a zaplatit, takto neučinila a spotřební daň za společnost nepřiznala a nezaplatila, přičemž všichni obvinění tak činili v úmyslu získat finanční prospěch zkrácením spotřební daně, a tímto se společně podíleli na výrobě, skladování a distribuci nejméně 5 558 060 kusů cigaret, což činili mimo daňový sklad, zastřeně a bez vědomí příslušného správce daně, čímž společně zkrátili spotřební daň z cigaret o částku ve výši nejméně 14 617 698 Kč ke škodě České republiky, a dále obžalovaný [jméno] [příjmení] sám, dne 31. 7. 2019, se záměrem zkrátit Českou republiku na spotřební dani a sebe neoprávněně obohatit, skladoval v objektu bez čísla popisného a evidenčního, označeného v interní evidenci číslem 4 v areálu [anonymizováno] na ulici [ulice], na pozemku parcelního čísla [číslo] v [obec], vlastníka [právnická osoba] [anonymizováno] a.s., který fakticky užíval, řezaný tabák ke kouření, balený ve dvou igelitových pytlích o hmotnosti 90,2 kg a 38,4 kg, tedy celkem 128,6 kg, ze kterého nebyla odvedena spotřební daň, ačkoliv věděl, že takto skladuje tabákové výrobky, které jsou dle ustanovení § 101 odst. 3 písm. c) bod 1, zákona č. 353/2003 Sb. o spotřebních daních, v platné znění, předmětem spotřební daně a vzniká mu povinnost tuto daň u správce daně přiznat a zaplatit, což neučinil a v rozporu s ustanovením § 4 odst. 1 písm. f) zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, v platném znění, a s ustanovením § 9 odst. 3 písm. e) zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, v platném znění, povinnost přiznat a zaplatit spotřební daň z řezaného tabáku v množství nejméně 128,6 kg nesplnil, přičemž dne 31. 7. 2019 byl shora uvedený řezaný tabák v místě uskladnění zajištěn v průběhu prohlídky jiných prostor, realizované policejním orgánem Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje, odboru hospodářské kriminality, [obec], kdy tímto jednáním zkrátil spotřební daň z tabákových výrobků ve výši nejméně 287 550 Kč ke škodě České republiky, zastoupené příslušnými orgány celní správy jako správcem spotřební daně, čímž obžalovaní [titul] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a obžalovaná právnická osoba [právnická osoba] zkrátili spotřební daň z cigaret ve výši nejméně 14 617 698 Kč a obžalovaný [jméno] [příjmení] zkrátil spotřební daň z cigaret ve výši nejméně 14 617 698 Kč a spotřební daň z tabáku ve výši nejméně 287 550 Kč, tedy zkrátil spotřební daň v celkové výši nejméně 14 905 248 Kč, tedy obžalovaní [titul] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a obžalovaná právnická osoba [právnická osoba] - ve větším rozsahu zkrátili daň, takový čin spáchali nejméně se dvěma osobami a ve velkém rozsahu, tím spáchali - zvlášť závažný zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, a za to se jim ukládá obžalovanému [titul] [jméno] [příjmení] za tento zvlášť závažný zločin a za přečin nedovoleného ozbrojování podle § 279 odst. 1 tr. zákoníku, ohledně něhož zůstal napadený rozsudek v bodu 2) nezměněn, podle § 240 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný trest odnětí svobody v trvání 5 (pěti) let a 6 (šesti) měsíců. Podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku se obžalovaný pro výkon uloženého trestu odnětí svobody zařazuje do věznice s ostrahou. Podle § 73 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku se obžalovanému ukládá trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu zaměstnání, povolání či funkce v subjektu provozujícím daňový sklad na dobu 7 (sedmi) let. Podle § 66 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku se obžalovanému ukládá trest propadnutí části majetku, a to: - hotovost v celkové výši 221 000 Kč, 8 600 Pln, 295 Euro, - pánský náramek ze žlutého kovu o hmotnosti cca 103 g a pánský náramek ze žlutého kovu o hmotnosti cca 58 g. Podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku se obžalovanému ukládá trest propadnutí věci, a to: - 208 kusů nábojů značky Sellier, ráže 9 mm Luger, - 250 kusů nábojů značky Sellier, ráže 7,65 mm Br., - 45 kusů nábojů různých značek a výrobců, ráže 12a, - 530 kusů nábojů různých značek a výrobců, ráže.38 Special, Obžalovanému [jméno] [příjmení] podle § 240 odst. 3 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání 5 (pěti) let a 6 (šesti) měsíců. Podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku se obžalovaný pro výkon uloženého trestu odnětí svobody zařazuje do věznice s ostrahou. Podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku se obžalovanému ukládá trest propadnutí věci, a to: - 62 060 kusů cigaret bez platné tabákové nálepky, - 128,6 kg řezaného tabáku ke kouření. Obžalovanému [jméno] [příjmení] podle § 240 odst. 3 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání 5 (pěti) let. Podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku se obžalovaný pro výkon uloženého trestu odnětí svobody zařazuje do věznice s ostrahou. Obžalovanému [jméno] [příjmení] podle § 240 odst. 3 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání 5 (pěti) let. Podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku se obžalovaný pro výkon trestu odnětí svobody zařazuje do věznice s ostrahou. Podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku se obžalovanému ukládá trest propadnutí věci, a to: - 573 kusů cigaret bez platné tabákové nálepky. Obžalované právnické osobě [právnická osoba] podle § 19 zákona č. 418/2011 Sb. o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, trest propadnutí věci, a to: - výrobní linky na cigarety zn. MOLINS, MACHINE No OM 21284, N. 1644-R. Podle § 17 odst. 1, odst. 3 zákona č. 418/2011 Sb. o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim trest propadnutí části majetku, a to: - pohledávky oprávněné [právnická osoba], a.s., [IČO], z titulu navrácení finančních prostředků složených k zajištění spotřební daně ve výši 3 207 258 Kč za povinným Celní úřad pro Moravskoslezský kraj, se sídlem [adresa], tato peněžitá záruka je složena na bankovním účtu vedeném u [právnická osoba] pod č. [bankovní účet], na základě rozhodnutí nového povolení k provozování daňového skladu a nahrazení povolení dosavadního, e.č. [číslo] ze dne 29. 4. 2019 evidovaného pod č. j. [číslo]. III. Podle § 256 tr. ř. se odvolání obžalovaných [titul] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a obžalované právnické osoby [právnická osoba] zamítají. IV. V ostatních výrocích zůstal napadený rozsudek nezměněn.

Poučení

1. Napadeným rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 8. 2021, č. j. 30 T 2/2020-2364, byli obžalovaní [titul] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a obžalovaná právnická osoba [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen „[právnická osoba] [anonymizováno]“ nebo „[právnická osoba]“) uznáni vinnými v bodě ad 1) zvlášť závažným zločinem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby dle ustanovení § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, a obžalovaný [titul] [jméno] [příjmení] v bodě ad 2) přečinem nedovoleného ozbrojování podle ustanovení § 279 odst. 1 tr. zákoníku. Trestné činnosti se měli dopustit tím, že 1) obžalovaní [titul] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a obžalovaná právnická osoba-obchodní společnost [právnická osoba] a.s. v období nejméně od počátku roku 2019 do 31. 7. 2019, v [obec], kdy jednání [titul] [jméno] [příjmení] jako předsedy představenstva [právnická osoba] a.s., páchané v rámci činnosti této společnosti je třeba přičítat ve smyslu ustanovení § 8 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) zákona č. 418/2011 Sb., trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, v platném znění, této společnosti, se záměrem získat neoprávněný prospěch zkrácením spotřební daně z cigaret ke škodě České republiky, ve výrobních prostorách [právnická osoba] a.s., na adrese [adresa], vyráběli cigarety, které následně neponechali v daňovém skladu [právnická osoba] a.s., nacházejícím se na téže adrese, ale dále je bez platné tabákové nálepky a mimo evidenci daňového skladu, bez vědomí správce daně, distribuovali dalším odběratelům tak, že je vyváželi po jejich zabalení do plochých kartonových krabic z daňového skladu [právnická osoba] a.s. do skladu v budově bez čísla popisného a evidenčního, na pozemku parcelního čísla [číslo] v katastrálním území [obec], nacházejícího se v areálu „[anonymizováno]“ na adrese [adresa], odkud cigarety dále prodávali [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a dalším odběratelům bez řádného odvodu spotřební daně, přičemž takto činili po vzájemné předchozí domluvě, přípravě a rozdělení úloh, dle kterých zejména obžalovaný [titul] [jméno] [příjmení], jako předseda představenstva [právnická osoba] a.s. pořídil k vyrobení cigaret následně neoprávněně distribuovaných bez platné tabákové nálepky řezaný tabák, cigaretový papír, filtry, lepidlo a obalový materiál a poskytnul kompletní linku sloužící k výrobě cigaret a prostory daňového skladu, pověřil své synovce [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] obsluhou výrobní linky na cigarety a těmto dával pokyny k výrobě cigaret a k jejich ukládání do plochých krabic a tuto výrobu kontroloval, s [jméno] [příjmení] dojednal, že tento bude cigarety převážet z daňového skladu a bude je předávat odběratelům, s odběrateli nedaněných cigaret dojednával podmínky odběru těchto cigaret a jejich ceny, přebíral od [jméno] [příjmení] finanční prostředky utržené z prodeje nedaněných cigaret a [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] vyplácel za jejich činnost odměny. Obžalovaný [jméno] [příjmení] dopravoval potřebné suroviny a předměty nezbytné k plynulé nelegální výrobě cigaret, jako například řezaný tabák, filtry, cigaretový a filtrový papír a krabice ze skladů [právnická osoba] a.s. do výrobních prostor, o víkendech a státních svátcích obsluhoval výrobní linku, na které za účelem nelegální distribuce vyráběl dle pokynů [titul] [jméno] [příjmení] cigarety, tuto linku opravoval, udržoval a pečlivě čistil, aby zastřel tuto nelegální činnost před dalšími zaměstnanci společnosti, o víkendech a státních svátcích vypínal a zapínal zabezpečovací systém objektu na ulici [ulice a číslo], v [obec] [obec], za účelem výroby nedaněných cigaret, po ukončení výroby nedaněných cigaret v mimopracovní době uklízel výrobní prostory [právnická osoba] a.s., aby utajil nelegální činnost před ostatními zaměstnanci společnosti, [jméno] [příjmení] předával za účelem distribuce odběratelům nelegálně vyrobené cigarety balené v kartonových krabicích, uložených na paletách, ačkoli věděl, že z takto distribuovaných cigaret nebyla a nebude řádně odvedena spotřební daň, přijímal od [titul] [jméno] [příjmení] za tuto činnost odměny. Obžalovaný [jméno] [příjmení] dopravoval potřebné suroviny a předměty nezbytné k plynulé nelegální výrobě cigaret, jako například řezaný tabák, filtry, cigaretový a filtrový papír a krabice ze skladů [právnická osoba] a.s. do výrobních prostor, o víkendech a státních svátcích obsluhoval výrobní linku, na které za účelem nelegální distribuce vyráběl dle pokynů [titul] [jméno] [příjmení] cigarety a tuto linku pečlivě čistil, aby zastřel tuto nelegální činnost před dalšími zaměstnanci společnosti, o víkendech a státních svátcích vypínal a zapínal zabezpečovací systém objektu na ulici [ulice a číslo], v [obec] [obec] za účelem výroby nedaněných cigaret, po ukončení výroby nedaněných cigaret v mimopracovní době uklízel výrobní prostory [právnická osoba] a.s., aby utajil nelegální činnost před ostatními zaměstnanci společnosti, obviněnému [jméno] [příjmení] předával za účelem distribuce odběratelům nelegálně vyrobené cigarety balené v kartonových krabicích, uložených na paletách, ačkoli věděl, že z takto distribuovaných cigaret nebyla a nebude řádně odvedena spotřební daň, část takto vyráběných nedaněných cigaret ukrýval ve své šatní skříňce na ulici [ulice a číslo], v [obec] [obec] a přijímal od [titul] [jméno] [příjmení] za tuto činnost odměny. Obžalovaný [jméno] [příjmení] na nákladní rampě provozovny [právnická osoba] a.s. v [obec] na ulici [ulice a číslo] přebíral za účelem distribuce odběratelům od [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] nelegálně vyrobené cigarety balené v kartonových krabicích, uložených na paletách, ačkoli věděl, že z takto distribuovaných cigaret nebyla a nebude řádně odvedena spotřební daň, tyto cigarety v dodávkových vozidlech převážel do skladových prostor v areálu „[anonymizováno]“ v [obec] na ulici [příjmení] [ulice a číslo], kde je ukládal za účelem distribuce odběratelům, ve skladových prostorách v areálu „[anonymizováno]“ v [obec] na ulici [příjmení] [ulice a číslo], cigarety v kartonových krabicích předával odběratelům nebo je nakládal do vozidel odběratelů, od odběratelů nedaněných cigaret ve skladu [anonymizováno] přebíral platby za tyto cigarety, část nedaněných cigaret nakládal do svého motorového vozidla a osobně je vozil drobnějším odběratelům a přijímal od nich platby za tyto cigarety, takto od odběratelů převzaté peníze předával [titul] [jméno] [příjmení] a přijímal od něj odměny za výše uvedenou činnost. Obžalovaná právnická osoba [právnická osoba], jednající v rámci její činnosti provozovatele daňového skladu, skladovatele a zpracovatele tabáku, výrobce cigaretových dutinek a obchodníka s tabákovými výrobky, prostřednictvím [titul] [jméno] [příjmení] zejména pořídila k vyrobení cigaret následně neoprávněně distribuovaných bez platné tabákové nálepky řezaný tabák, cigaretový papír, filtry, lepidlo a obalový materiál a poskytla kompletní linku sloužící k výrobě cigaret a prostory daňového skladu, poskytovala prostory a energie k soustavné nelegální výrobě cigaret, příslušnému správci spotřební daně nenahlásila výrobu a distribuci cigaret ze svého daňového skladu odběratelům a cigarety distribuovala dalším odběratelům bez platné tabákové nálepky a mimo jakoukoliv evidenci a kontrolu správce spotřební daně, z takto distribuovaných cigaret bez platné tabákové nálepky neodváděla spotřební daň, ve svém účetnictví zastírala spotřebu tabáku, cigaretového papíru, filtrů, lepidla a obalového materiálu k nezákonné výrobě cigaret. Takto nejméně: - dne 25. 2. 2019 v 6:24 hodin předal obžalovaný [jméno] [příjmení] odběrateli [jméno] [příjmení], [datum narození], doprovázenému [jméno] [příjmení], [datum narození], ve skladu [anonymizováno] celkem 186 kartonových krabic, nejméně po 4 000 kusech cigaret, to je celkem 744 000 kusů cigaret, ze kterých nebyla odvedena spotřební daň, - dne 24. 4. 2019 v 7:00 hodin předal obžalovaný [jméno] [příjmení] odběrateli [jméno] [příjmení], [datum narození], ve skladu [anonymizováno] celkem 31 kartonových krabic, nejméně po 4 000 kusech cigaret, to je celkem 124 000 kusů cigaret, ze kterých nebyla odvedena spotřební daň, - dne 25. 4. 2019 v 6:43 hodin předal obžalovaný [jméno] [příjmení] odběrateli [jméno] [příjmení], [datum narození], doprovázenému [jméno] [příjmení], [datum narození], ve skladu [anonymizováno] celkem 310 kartonových krabic, nejméně po 4 000 kusech cigaret, to je celkem 1 240 000 kusů cigaret, ze kterých nebyla odvedena spotřební daň, - dne 6. 5. 2019 v 6:13 hodin předal obžalovaný [jméno] [příjmení] odběrateli [jméno] [příjmení], [datum narození], ve skladu [anonymizováno] celkem 45 kartonových krabic, nejméně po 4 000 kusech cigaret, to je celkem 180 000 kusů cigaret, ze kterých nebyla odvedena spotřební daň, - dne 20. 5. 2019 v 6:44 hodin předal obžalovaný [jméno] [příjmení] odběrateli [jméno] [příjmení], [datum narození], ve skladu [anonymizováno] celkem 30 kartonových krabic, nejméně po 4 000 kusech cigaret, to je celkem 120 000 kusů cigaret, ze kterých nebyla odvedena spotřební daň, - dne 27. 5. 2019 v 6:40 hodin předal obžalovaný [jméno] [příjmení] odběrateli [jméno] [příjmení], [datum narození], doprovázenému [jméno] [příjmení], [datum narození], ve skladu [anonymizováno] celkem 426 kartonových krabic, nejméně po 4 000 kusech cigaret, to je celkem 1 704 000 kusů cigaret, ze kterých nebyla odvedena spotřební daň, a dalších 18 kartonových krabic, nejméně po 4 000 kusech cigaret, to je celkem 72 000 kusů cigaret, ze kterých nebyla odvedena spotřební daň, které téhož dne naložil obžalovaný [jméno] [příjmení] do motorových vozidel tovární značky Škoda Octavia, [registrační značka] a tovární značky Iveco, [registrační značka], ve kterých tyto cigarety odvezl ze skladu [anonymizováno] dosud nezjištěným odběratelům, - dne 17. 6. 2019 v 6:35 hodin předal obžalovaný [jméno] [příjmení] odběrateli [jméno] [příjmení], [datum narození], doprovázenému [jméno] [příjmení], [datum narození], ve skladu [anonymizováno] celkem 139 kartonových krabic nejméně po 4 000 kusech cigaret, to je celkem 556 000 kusů cigaret, ze kterých nebyla odvedena spotřební daň, - dne 23. 6. 2019 obžalovaný [jméno] [příjmení] přepravil z provozovny obviněné [právnická osoba] a.s. mimo daňový sklad do skladu [anonymizováno] celkem 116 kartonových krabic, nejméně po 4 000 kusech cigaret, tedy celkem 464 000 kusů cigaret, které poté předal odběratelům tak, že - dne 23. 6. 2019 v 11:45 hodin ve skladu [anonymizováno] naložil obžalovaný [jméno] [příjmení] celkem 10 krabic nejméně po 4 000 kusech cigaret, to je celkem 40 000 kusů cigaret, ze kterých nebyla odvedena spotřební daň, do motorového vozidla tovární značky Škoda Octavia, [registrační značka], ve kterém tyto cigarety odvezl ze skladu [anonymizováno] dosud nezjištěnému odběrateli, - dne 25. 6. 2019 v 6:44 hodin předal obžalovaný [jméno] [příjmení] odběrateli [jméno] [příjmení], [datum narození], ve skladu v areálu [anonymizováno] nezjištěný počet kartonových krabic obsahujících nezjištěné množství kusů cigaret, ze kterých nebyla odvedena spotřební daň, a které [jméno] [příjmení] odvezl motorovým vozidlem Citroen Berlingo, polské imatrikulace, [registrační značka], na dosud nezjištěné místo, - dne 26. 6. 2019 v 6:57 hodin předal obžalovaný [jméno] [příjmení] odběrateli [jméno] [příjmení], [datum narození], ve skladu v areálu [anonymizováno] nezjištěný počet kartonových krabic obsahujících nezjištěné množství kusů cigaret, ze kterých nebyla odvedena spotřební daň, a které [jméno] [příjmení] odvezl motorovým vozidlem Škoda Octavia, [registrační značka], na dosud nezjištěné místo, - dne 5. 7. 2019 v 7:43 hodin předal obžalovaný [jméno] [příjmení] odběrateli [jméno] [příjmení], [datum narození], ve skladu [anonymizováno] celkem 10 kartonových krabic nejméně po 4 000 kusech cigaret, to je celkem 40 000 kusů cigaret, ze kterých nebyla odvedena spotřební daň a téhož dne předal obžalovaný [jméno] [příjmení] odběrateli [jméno] [příjmení], [datum narození], ve skladu v areálu [anonymizováno] dosud nezjištěný počet kartonových krabic obsahujících nezjištěné množství kusů cigaret, ze kterých nebyla odvedena spotřební daň, - dne 19. 7. 2019 v 6:58 hodin předal obžalovaný [jméno] [příjmení] odběrateli [jméno] [příjmení], [datum narození], ve skladu [anonymizováno] celkem 11 kartonových krabic nejméně po 4 000 kusech cigaret, to je celkem 44 000 kusů cigaret, ze kterých nebyla odvedena spotřební daň, - dne 22. 7. 2019 v 12:49 hodin předal obžalovaný [jméno] [příjmení] odběrateli [jméno] [příjmení], [datum narození], ve skladu [anonymizováno] celkem 1 kartonovou krabici nejméně po 4 000 kusech cigaret, to je celkem 4 000 kusů cigaret, ze kterých nebyla odvedena spotřební daň, - dne 30. 7. 2019 přepravil obžalovaný [jméno] [příjmení] motorovým vozidlem tovární značky VW Caravelle, nezjištěné registrační značky, z provozovny [právnická osoba] a.s. mimo daňový sklad do skladu [anonymizováno] celkem 17 kartonových krabic, z toho 16 krabic nejméně po 3 785 ks cigaret a 1 krabici ne zcela naplněnou s 1 500 ks cigaret, tedy celkem 62 060 ks cigaret, ze kterých poté - dne 30. 7. 2019 v 07:50 hodin předal obžalovaný [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení], [datum narození], celkem 1 kartonovou krabici obsahující nejméně 3 785 ks cigaret, ze kterých nebyla odvedena spotřební daň, a zbývající část cigaret v počtu 58 275 ks, kterou za účelem další distribuce skladoval bez platné tabákové nálepky, byla 31. 7. 2019 zajištěna při prohlídce jiných prostor a pozemků, prováděné policejním orgánem Krajského ředitelství police Moravskoslezského kraje, odboru hospodářské kriminality, [obec]. Všichni obžalovaní věděli, že se takovýmto společným jednáním podílejí na neoprávněné výrobě, přepravě, skladování a distribuci cigaret, které jsou ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 písm. a), písm. c) zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, v platném znění, předmětem spotřební daně, a že obviněné [právnická osoba] a.s. vznikla povinnost tuto daň u správce daně přiznat a zaplatit, takto neučinila a spotřební daň za společnost nepřiznala a nezaplatila, přičemž všichni obvinění tak činili v úmyslu získat finanční prospěch zkrácením spotřební daně, a tímto se společně podíleli na výrobě, skladování a distribuci nejméně 5 314 060 kusů cigaret, což činili mimo daňový sklad, zastřeně a bez vědomí příslušného správce daně, čímž společně zkrátili spotřební daň z cigaret o částku ve výši nejméně 13 975 978 Kč ke škodě České republiky. Dále obžalovaný [jméno] [příjmení] sám, dne 31. 7. 2019, se záměrem zkrátit Českou republiku na spotřební dani a sebe neoprávněně obohatit, skladoval v objektu bez čísla popisného a evidenčního, označeného v interní evidenci číslem 4 v areálu [anonymizováno] na ulici [ulice], na pozemku parcelního čísla [číslo] v [obec], vlastníka [právnická osoba] [anonymizováno] a.s., který fakticky užíval, řezaný tabák ke kouření, balený ve dvou igelitových pytlích o hmotnosti 90,2 kg a 38,4 kg, tedy celkem 128,6 kg, ze kterého nebyla odvedena spotřební daň, ačkoliv věděl, že takto skladuje tabákové výrobky, které jsou dle ustanovení § 101 odst. 3 písm. c) bod 1, zákona č. 353/2003 Sb. o spotřebních daních, v platné znění, předmětem spotřební daně a vzniká mu povinnost tuto daň u správce daně přiznat a zaplatit, což neučinil a v rozporu s ustanovením § 4 odst. 1 písm. f) zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, v platném znění, a s ustanovením § 9 odst. 3 písm. e) zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, v platném znění, povinnost přiznat a zaplatit spotřební daň z řezaného tabáku v množství nejméně 128,6 kg nesplnil, přičemž dne 31. 7. 2019 byl shora uvedený řezaný tabák v místě uskladnění zajištěn v průběhu prohlídky jiných prostor, realizované policejním orgánem Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje, odboru hospodářské kriminality, [obec], kdy tímto jednáním zkrátil spotřební daň z tabákových výrobků ve výši nejméně 287 550 Kč ke škodě České republiky, zastoupené příslušnými orgány celní správy jako správcem spotřební daně. Tím obžalovaní [titul] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a obžalovaná právnická osoba- [právnická osoba] a.s. zkrátili spotřební daň z cigaret ve výši nejméně 13 975 978 Kč, a obžalovaný [jméno] [příjmení] zkrátil spotřební daň z cigaret ve výši nejméně 13 975 978 Kč a spotřební daň z tabáku ve výši nejméně 287 550 Kč, tedy zkrátil spotřební daň v celkové výši nejméně 14 263 528 Kč. Obžalovaný [titul] [jméno] [příjmení] v bodě 2) rozsudku od 22. 3. 2015, kdy nabylo právní moci a vykonatelnosti rozhodnutí Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje, odboru pro zbraně a bezpečnostní materiál, kterým byl [titul] [jméno] [příjmení] odňat zbrojní průkaz číslo [příjmení] [číslo], bez platného zbrojního průkazu jakékoliv skupiny a tudíž bez platného povolení, neodevzdal ani jinak nezcizil a v místě svého bydliště v pracovně rodinného domu v [obec], [část obce] [číslo] v igelitových pytlích skladoval 208 kusů plně funkčních nábojů značky Sellier, ráže 9 mm Luger, 250 kusů plně funkčních nábojů značky Sellier, ráže 7,65 mm Br., 45 kusů plně funkčních nábojů různých značek a výrobců, ráže 12a, 530 kusů plně funkčních nábojů různých značek a výrobců, ráže.38 Special, kde je bez jakéhokoliv zajištění přechovával až do 31. 7. 2019, kdy bylo toto střelivo zajištěno při domovní prohlídce na místě zasahujícím policejním orgánem, a takto činil přesto, že jako dřívější držitel zbrojního průkazu věděl, že takové střelivo může nabývat a držet pouze držitel platného zbrojního průkazu. Za to jim byly uloženy tresty, a to obžalovanému [titul] [jméno] [příjmení] podle § 240 odst. 3 tr. zákoníku, za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku, úhrnný trest odnětí svobody v trvání 5 let a 6 měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 73 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu zaměstnání, povolání či funkce v jakémkoli subjektu provozující daňový sklad, na dobu 7 let. Podle § 66 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku trest propadnutí části majetku, a to: hotovost v celkové výši 221 000 Kč, 8 600 Pln, 295 Euro, pánský náramek ze žlutého kovu o hmotnosti cca 103 g a pánský náramek ze žlutého kovu o hmotnosti cca 58 g. Podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku propadnutí věci, a to 208 kusů nábojů značky Sellier, ráže 9 mm Luger, 250 kusů nábojů značky Sellier, ráže 7,65 mm Br., 45 kusů nábojů různých značek a výrobců, ráže 12a, 530 kusů nábojů různých značek a výrobců, ráže.38 Special. Obžalovanému [jméno] [příjmení] podle § 240 odst. 3 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání 5 let a 6 měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku propadnutí věci, a to 62 060 ks cigaret bez platné tabákové nálepky a 128,6 kg řezaný tabák ke kouření. Obžalovanému [jméno] [příjmení] podle § 240 odst. 3 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání 5 let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Obžalovanému [jméno] [příjmení] podle § 240 odst. 3 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání 5 let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku propadnutí věci, a to 573 ks cigaret bez platné tabákové nálepky. Obžalovaná právnická osoba-obchodní společnost [právnická osoba], a.s., podle § 19 zákona č. 418/2011 Sb. o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, trest propadnutí věci, a to výrobní linka na cigarety, případně i na výrobu polotovarů cigarillos, zn. MOLINS, MACHINE No OM [číslo], N. 1644-R. Podle § 17 odst. 1, odst. 3 zákona č. 418/2011 Sb. o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim trest propadnutí části majetku, a to pohledávka oprávněné [právnická osoba], a.s., [IČO], z titulu navrácení finančních prostředků složených k zajištění spotřební daně ve výši 3 207 258 Kč za povinným Celní úřad pro Moravskoslezský kraj, se sídlem [adresa], tato peněžitá záruka je složena na bankovním účtu vedeném u [právnická osoba] pod č. [bankovní účet], na základě rozhodnutí nového povolení k provozování daňového skladu a nahrazení povolení dosavadního, e. č. [číslo] ze dne 29. 4. 2019 evidovaného pod č. j. [číslo].

2. Proti tomuto rozsudku podal odvolání státní zástupce v neprospěch všech obžalovaných proti výroku o vině v bodu 1). Obžalovaní [titul] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a právnická osoba [právnická osoba] [anonymizováno] podali odvolání proti výroku o vině v bodě 1) a proti výrokům o uložených trestech. Ve výroku o vině v bodě 2) rozsudek napaden nebyl.

3. Státní zástupce směřoval odvolání proti výroku o vině v bodě 1) rozsudku, zejména ve vztahu ke skutkovým zjištěním o výrobě a distribuci nelegálně vyrobených cigaret v období od 25. do 27. 5. 2019. Souhlasil s nalézacím soudem v rozboru zjištěného skutkového stavu, který byl ovšem podle něj ukončen početní chybou. Po detailním vyhodnocení zjištěných skutečností se státní zástupce domníval, že v popisu skutku nalézací soud v daném bodě opomněl zmínit nakládání s 61 kartónovými krabicemi, tedy navíc s 244 000 kusy cigaret, které obžalovaný [příjmení] převezl ze skladu [právnická osoba] do skladu v areálu [anonymizováno], které zůstaly ve voze Iveco [registrační značka], odkud je obžalovaný [příjmení] odvezl a předal dosud nezjištěným odběratelům. Státní zástupce navrhl, aby po dílčím doplnění dokazování odvolací soud změnil popis skutku ve vztahu k uvedeném bodu, uvedl skutková zjištění popsaná ve výroku rozsudku do souladu se zjištěním vyplývajícím z odůvodněnírozsudku.

4. Dále státní zástupce nesouhlasil s právními závěry nalézacího soudu, a sice použitelnosti záznamů ze sledování osob a věcí, konkrétně vnitřních prostor dodávkových vozidel umístěných uvnitř sledovaného skladu v areálu [anonymizováno]. Po shrnutí stanoviska nalézacího soudu k použitelnosti poznatků získaných při sledování osob a věcí prostřednictvím technických prostředků státní zástupce zdůraznil, že když policejní orgán nahlížel do nákladového prostoru vozidel umístěných ve sledovaném objektu, disponoval dříve vydaným povolením ke sledování každého z otevřených vozidel. Státní zástupce byl přesvědčen, že sledování neznamená jen a pouze sledování objektu nebo vozidel zvnějšku. Pakliže zákonodárce předpokládal v ustanovení § 158d odst. 3 tr. ř. při sledování „vstup do obydlí“, tím spíše musel být zákonný vstup do jiných prostor, kterým se neposkytuje taková ochrana jako prostorám sloužícím k bydlení (viz III. ÚS 2548/2020). Státní zástupce považoval vyřešení této otázky za stěžejní pro další postup a zákonnost opatřených důkazů. Státní zástupce se neztotožnil s tím, že by policejní orgán při vstupu do obydlí porušil něčí domovní svobodu. Naopak byl přesvědčen, že policejní orgán získával poznatky v souladu s § 158d tr. ř. a nezajišťoval v prostoru jakékoliv věci. Závěrem státní zástupce navrhl, aby odvolací soud částečně zrušil výrok o vině napadeného rozsudku v bodě 1) a celý výrok o trestu, doplnil výrok o vině obžalovaných a znovu rozhodl o vině a trestu všech obžalovaných v intencích napadeného rozsudku.

5. U veřejného zasedání státní zástupce zopakoval podstatné důvody písemně podaného odvolání a vyjádřil se k odvolání obžalovaných. Závěrem setrval na stanovisku, aby odvolací soud sám rozhodl ve smyslu jeho námitek. Odvolání ostatních obžalovaných navrhoval státní zástupce zamítnout.

6. Proti odsuzujícímu výroku svá odvolání směřovali všichni obžalovaní a obžalovaná právnická osoba. Kromě individuálních výhrad a námitek vůči napadenému rozsudku, které budou zmíněny později, se odvolání obžalovaných a právnické osoby shodla ve společných okruzích námitek. První dva okruhy se týkaly vad procesního charakteru. Obžalovaní shledávali porušení svých procesních práv v rozhodnutí nalézacího soudu o zamítnutí jejich návrhů na provedení navržených důkazů. Obžalovaní se domáhali možnosti výslechu pracovníků celního úřadu, kteří prováděli kontrolu ve [právnická osoba], dále výslechu zpracovatelů odborného vyjádření z celně technické laboratoře, výslechů polských státních příslušníků, kteří byli zadrženi v automobilu při převozu neoznačených cigaret v Polsku. Dále požadovali opětovný výslech [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], který byl přítomen prohlídce ve výrobních prostorách [právnická osoba].

7. Druhou společnou námitkou v procesní oblasti byl nesouhlas obžalovaných s opatřením a provedením důkazu sledováním osob a věcí podle § 158d tr. ř. Obžalovaní vytýkali orgánům činným v trestním řízení konkrétní pochybení při provádění tohoto operativně pátracího prostředku, zejména při vstupech do objektů, které byly předmětem sledování. Zejména protestovali proti počínání policejního orgánu při vstupu do sledovaných objektů, při kterém došlo k otevírání nákladových prostor vozidel zaparkovaných v objektu, nahlížení do kartónových krabic a pořizování fotodokumentace. Obžalovaní nesouhlasili ani s postupem nalézacího soudu v hlavním líčení, které sice zčásti souhlasil s argumentací obhajoby o nezákonnosti takového počínání, ovšem neprohlásil celý důkaz za nezákonný a z části důkazu, který podle nalézacího soudu nebyl postižen vytýkanými vadami, ve svém rozhodnutí vycházel. Obhajoba v odvoláních trvala na tom, že důkaz byl získán zcela nezákonným způsobem, jako takový by měl být absolutně neúčinný a neměl by být v řízení před soudem vůbec připuštěn.

8. Další společné námitky obžalovaných se zaměřily na skutková zjištění nalézacího soudu, či jejich absenci. V jedné oblasti se domáhali vysvětlení, jak nalézací soud odlišoval výrobu nezdaněných cigaret od běžné výroby dutinek, když jediným rozdílem mezi nimi je podle obhajoby řezaný tabák, který je potřeba pro výrobu cigaret. Takový druh tabáku byl v prostorách právnické osoby [právnická osoba] [anonymizováno] a ve všech ostatních prohlížených prostorách pouze v malém množství (cca 5,5 kg), a to ještě evidován v daňovém skladu. Nalézací soud se podle odvolání nevypořádal s tím, jak měl být získán nebo dopraven potřebný druh a množství tabáku pro nelegální výrobu cigaret. Odpověď na tuto otázku nalézací soud nepodal, ani nevyplývala z provedených důkazů. Pro výrobu inkriminovaného počtu cigaret bylo nezbytné významné množství řezaného tabáku (cca 5 tun nebo 50 palet). Takže při nepřetržitém sledování výrobních prostor [právnická osoba] mělo být zjištěno, jak obžalovaní tabák k výrobě cigaret získali. S tím souvisela námitka ohledně stanovení počtů údajně vyrobených a neoznačených cigaret, počtů balení, ve kterém měly být cigarety zabaleny a předávány dalším osobám. Obžalovaní zpochybňovali, že by byly provedeny takové důkazy, ze kterých by bylo možné stanovit počet nelegálně vyrobených cigaret. Z provedených důkazů nebylo zřejmé, jaké zboží bylo v baleních, při jejichž převážení byli obžalovaní sledováni. Vzhledem k nejistotě ohledně druhu a množství zboží nebylo možné podle obžalovaných učinit spolehlivý závěr o rozsahu údajně zkrácené spotřební daně z cigaret.

9. Obžalovaný [titul] [jméno] [příjmení] své odvolání omezil na výrok o vině v bodě 1) a výrok o trestu; ve vztahu k výroku o vině v bodě 2) opravný prostředek nesměřoval. V odůvodněníodvolání zdůraznil, že nalézací soud jeho trestní odpovědnost dovodil pouze z toho, že byl v pozici předsedy představenstva, musel o trestné činnosti vědět a tím pádem se na ní i podílet. V doplnění odvolání ze dne 22. 11. 2021 obžalovaný upozornil, že po provedení inventury [právnická osoba] zjistila schodek na netabákových materiálech odpovídající přibližně 1 500 „rámům“ (pozn. balení, kartónová krabice) dutinek. Obžalovaný to dříve nevěděl, dokud se ostatní obžalovaní v hlavním líčení nezmínili o utajené výrobě dutinek z materiálu společnosti. Takový schodek představoval řádově jednotky procent oproti celkové spotřebě materiálu pro výrobu dutinek za rok 2019. Obžalovaný sice jistou disproporci pozoroval, ovšem považoval ji za nadnormativní spotřebu, kterou přičítal klesající kvalitě a opotřebení strojů. V doplnění odvolání obžalovaný zpochybňoval dílčí skutkové závěry vyvozené nalézacím soudem ze záznamu o sledování osob a věcí z 25. 6. 2019 a z výpovědí svědků [příjmení], [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Vlastní pohled na hodnocení těchto důkazů dokládal fakturou o nákupu zboží svědkem [příjmení], fakturou o nákupu balení dutinek o počtu 3 500 ks [právnická osoba] a vyúčtováním mzdy svědkovi [příjmení]. Obžalovaný také nesouhlasil se závěrem soudu o připravenosti stroje na výrobu cigaret a jeho používání v krátké době před prohlídkou jiných prostor ve výrobně [právnická osoba] [anonymizováno]. Zčásti považoval tento závěr za neurčitý, zčásti předkládal vlastní hodnocení provedených důkazů, že ve výrobně [právnická osoba] [anonymizováno] nebyly zajištěny nelegálně vyrobené cigarety jinde, než v pracovní skříňce obžalovaného [jméno] [příjmení], při sledování prostor [právnická osoba] nebyl zjištěn odvoz kartónových krabic s údajnými vyrobenými cigaretami krátce před zásahem policie a nebyly zjištěny ani vstupy obžalovaných [příjmení] a [jméno] [příjmení] do [právnická osoba] v předcházejících víkendech. Další skutkovou námitkou byl poukaz na množství řezaného tabáku nalezeného při zásahu policie v prostorách [právnická osoba] [anonymizováno], které odpovídalo skladové evidenci vedené pro potřeby celního úřadu. Řezaný tabák evidovaný v daňovém skladu nemohl být použit pro nelegální výrobu cigaret. Obžalovaný nesouhlasil ani s vyhodnocením odborného vyjádření celně technické laboratoře a domáhal se výslechu jeho zpracovatelů. Nesouhlasil rovněž s hodnocením důkazu vyžádaného podle evropského vyšetřovacího příkazu v Polsku o zajištění vozidla Fiat Ducato, polské [registrační značka], s řidiči a kartónovými krabicemi. Obžalovaný zpochybňoval, že vozidlo bylo sledováno celou dobu jízdy, protože se pohybovalo i na území Polska a tam sledováno být nemohlo. Rovněž nebyl ověřen počet cigaret v krabicích v den jejich zajištění. Ohledání krabic bylo provedeno až dodatečně, z pořízených fotografií nebylo patrné, že by všechny otevřené krabice byly zcela zaplněny cigaretami. V tomto směru obžalovaný nesouhlasil se zamítnutím jeho návrhu na výslech polských státních příslušníků [příjmení] a [příjmení]. Celkově byl obžalovaný přesvědčen, že dokazování nedoložilo, že by se dopustil skutku, jak ho nalézací soud formuloval v napadeném rozsudku. Trval na doplnění dokazování a závěrem navrhl, aby odvolací soud zrušil napadený rozsudek a vrátil ho soudu prvního stupně k dalšímu řízení. K doplnění odvolání z 10. 1. 2022 obžalovaný přiložil navrhované listinné důkazy, zejména celkový přehled výroby dutinek za rok 2019, doklady o nákupu dutinek firmou zastupovanou svědkem [příjmení] z 25. 6. 2019, faktury o prodeji zboží v „ rámech“ o počtu 3 500 kusů cigaret polskou společností a nakonec vyúčtování mzdy svědka [příjmení]. Odvolání státního zástupce obhájce obžalovaného navrhoval zamítnout.

10. Odvolání obžalovaného [jméno] [příjmení] bylo podáno proti výroku o vině i výroku o trestu. Kromě společných námitek obžalovaný zpochybňoval, že by bylo řádně a spolehlivě zjištěno, k jaké přepravě vyrobených a neoznačených cigaret mělo docházet, tím pádem existovala nejistota ohledně množství údajně vyrobených cigaret a také rozsahu neodvedené spotřební daně. Poslední část odvolání byla zaměřena proti výroku o trestu odnětí svobody, který obžalovaný považoval za nepřiměřeně přísný vzhledem k rozhodujícím skutečnostem, jeho osobě a povaze spáchaného skutku. Ve veřejném zasedání obžalovaný odkázal na písemně vyhotovené odvolání a žádal, aby při ukládání trestu byla odpovídajícím způsobem zhodnocena sebereflexe, kterou obžalovaný prošel a částečné doznání, které učinil. Na závěr obžalovaný navrhoval, aby byl napadený rozsudek zrušen a vrácen soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí.

11. Obžalovaný [jméno] [příjmení] napadl rozsudek prostřednictvím obhájce ve výrocích o vině i trestu. Nalézacímu soudu především vytknul, že se nevypořádal s rozhodujícími skutečnostmi, kdo nelegální cigarety vyráběl, v jakém rozsahu, z jakých surovin, jak se tabák potřebný k výrobě dostal do areálu [právnická osoba], jaké zboží bylo v papírových krabicích sledovaných policií a v jakém množství. Nebyla tedy vyvrácena obhajoba obžalovaného, že se podílel na podloudné výrobě dutinek (na úkor [právnická osoba]), nikoliv cigaret. Nebylo zjištěno žádné manko v [právnická osoba] na skladovaném řezaném tabáku. Hlavně se soud nevypořádal s obhajobou, že v inkriminovaném období ve skutečnosti prováděl v prostorách [právnická osoba] běžnou údržbu a fakticky přiznal, že okrádal [titul] [jméno] [příjmení] a [právnická osoba] o materiál spotřebovaný nedovolenou výrobou dutinek, což odpovídalo pozdějšímu zjištění obžalovaného [titul] [příjmení] o manku ve [právnická osoba] na netabákových materiálech. V doplnění odvolání ze dne 15. 11. 2021 obžalovaný vytknul nalézacímu soudu, že nedoplnil dokazování přehledy o pohybu vozidel v areálu [právnická osoba], které by objasnily, jak mohl být do areálu dopraven řezaný tabák o přibližné hmotnosti 5 tun, což při daném způsobu balení představovalo přibližně 50 palet. Proto obžalovaný navrhoval, aby odvolací soud zrušil napadený rozsudek a vrátil věc soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí. Ve veřejném zasedání kromě opakování argumentů obsažených v odůvodněníodvolání obhájce apeloval, aby bylo zohledněno částečné doznání obžalovaného, lítost a sebereflexe, ke které došlo v průběhu trestního řízení. Alternativně navrhoval, aby odvolací soud rozhodl o zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci soudu prvního stupně.

12. Obžalovaný [jméno] [příjmení] v odvolání trval na tom, že se žádného protiprávního jednání nedopustil. Rozsudek považoval za hrubě nespravedlivý, stranící obžalobě a hodnotící tendenčně provedené důkazy. Podle obžalovaného nalézací soud nepochopil danou problematiku, což se např. mělo projevit v tom, že v odůvodněnínalézací soud tvrdil, že výroba cigaret a dutinek probíhala na stejném stroji. Obžalovaný zdůraznil, že on sám nikdy neobsluhoval stroj na výrobu cigaret, ani tento stroj obsluhovat neumí. Obžalovaný se také odvolával na vyjádření obžalovaného [titul] [jméno] [příjmení], který neevidoval žádné manko na skladovaném řezaném tabáku a naopak zjistil manko na netabákových materiálech. Obžalovaný trval na svém návrhu na doplnění dokazování, které nalézací soud zamítl. U veřejného zasedání obhájce obžalovaného kromě argumentů a závěrů obsažených v písemném odvolání poukazoval na částečné doznání a sebereflexi obžalovaného a žádal, aby tyto skutečnosti byly zohledněny při stanovení druhu a výměry trestu. Závěrem obžalovaný navrhl, aby napadený rozsudek byl zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí.

13. Právnická osoba [právnická osoba] zaměřila své odvolání proti celému výroku o vině i trestu. V písemném odůvodněníse neztotožnila se závěry nalézacího soudu, zejména považovala za neprokázanou trestnou činnost obžalovaného [titul] [jméno] [příjmení]. Obžalovaná právnická osoba také nesouhlasila s tím, že by trestná činnost byla konána jménem právnické osoby, v jejím zájmu nebo v její prospěch. Zejména poukazovala na to, že nebyly nalezeny žádné důkazy, že by došlo k záměrnému krácení daňové či poplatkové povinnosti. Údajnou trestnou činnost měly páchat jiné osoby. Nejednalo se o činnost páchanou dlouhodobě. Nemohla být odhalena nebo zjištěna žádným kontrolním mechanismem obžalované právnické osoby. Závěrem právnická osoba požadovala, aby byl napadený rozsudek zrušen a v odvolacím řízení vyhlášen výrok o zproštění obžaloby v plném rozsahu. Alternativně k tomu navrhovala, pokud by byla uznána vinnou, aby jí odvolací soud uložil mírný trest, protože původně uložený trest byl tvrdý, až likvidační. Ve veřejném zasedání opatrovník právnické osoby zopakoval podstatné argumenty z písemného odvolání a pozměnil závěrečný návrh. Trval na tom, aby obžalovaná právnická osoba byla přímo odvolacím soudem zproštěna podané obžaloby, příp. aby byl napadený rozsudek zrušen a vrácen soudu prvního stupně k dalšímu projednání.

14. Trestní věc byla předložena Vrchnímu soudu v Olomouci jako odvolacímu soudu ve smyslu § 252 tr. ř. Odvolání státního zástupce bylo podáno oprávněnou osobou, v neprospěch obžalovaných [titul] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a právnické osoby [právnická osoba] (všech obžalovaných) proti výroku o vině v bodě 1) rozsudku. Obžalovaní [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a právnická osoba [právnická osoba] napadli rozsudek nalézacího soudu ve výroku o vině i výroku o trestech, které se jich týkaly. Obžalovaný [titul] [jméno] [příjmení] podal odvolání pouze proti výroku o vině v bodě 1) a proti výroku o trestu.

15. Státní zástupce, obžalovaní a právnická osoba byli oprávnění podat opravný prostředek ve smyslu § 246 odst. 1 písm. a), b) tr. ř. Všechna odvolání byla podána ve lhůtě stanovené v § 248 odst. 1 tr. ř. Odvolání po dílčích doplněních splňovala náležitosti obsahu odvolání ve smyslu § 249 tr. ř. Vrchní soud tedy neshledal podmínky pro zamítnutí nebo odmítnutí odvolání podle § 253 tr. ř. Proto vrchní soud z podnětu odvolání státního zástupce v neprospěch obžalovaných a z podnětu odvolání obžalovaných [titul] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a právnické [právnická osoba] přezkoumal výrok o vině v bodě 1) napadeného rozsudku. Z podnětu všech odvolání vrchní soud přezkoumal také výroky o trestu u všech obžalovaných. Podanými odvoláními nebyla napadena oddělitelná část výroku o vině v bodě 2) rozsudku, která zůstala mimo přezkumnou činnost vrchního soudu. Dále vrchní soud přezkoumal správnost postupu řízení, které předcházelo napadeným výrokům, a to z hlediska vytýkaných vad. K vadám, které nebyly odvoláními vytýkány, vrchní soud přihlížel, jen pokud měly vliv na správnost výroků, proti nimž bylo podáno odvolání.

16. Vrchní soud se nejprve zaměřil na řízení, které předcházelo vydání napadeného rozsudku z hlediska vad uvedených v § 258 odst. 1 písm. a) tr. ř. Po přezkoumání napadeného rozsudku a předloženého spisu vrchní soud zjistil, že o zahájení úkonů trestního řízení byl sepsán záznam 18. 1. 2019 (č. l. 1). Usnesení o zahájení trestního stíhání bylo doručeno všem obžalovaným (k bodu 1/ - č. l. 822-831, 851-858); k bodu 2) rozsudku bylo doručeno obžalovanému [titul] [jméno] [příjmení] (č. l. 846-849). Trestní stíhání obžalovaných bylo zahájeno pro skutky, které byly následně popsány v obžalobě a v napadeném rozsudku (č. l. 2208-2231, 2364-2393). Obhajoba obžalovaných byla od začátku trestního stíhání zajištěna ustanovenými nebo zvolenými obhájci. Obžalovaní i obhájci byli vyrozumíváni o jednotlivých úkonech přípravného řízení. Po skončení přípravného řízení byli obžalovaní seznámeni s trestním spisem. Obžalovaní byli řádně předvoláni a obhájci vyrozuměni o účasti u jednotlivých úkonů přípravného řízení a hlavního líčení před soudem. Obžalovaní měli možnost ještě v přípravném řízení a později v hlavním líčení se k věci vyjádřit, přednést své argumenty a navrhovat provedení dalších důkazů. Hlavní líčení a dokazování bylo provedeno při zachování požadavků ústnosti, bezprostřednosti a kontradiktornosti, čehož obžalovaní využili a vyjadřovali se k projednávané věci. Po vyhlášení rozsudku bylo rozhodnutí písemně vyhotoveno a řádně doručeno všem dotčeným stranám.

17. K řízení předcházejícímu napadenému rozsudku byla zaměřena část odvolání státního zástupce, který v odvolání vznesl námitku opomenutého důkazu. Státní zástupce viděl vadu řízení v neúplném využití protokolu a záznamu o sledování osob a věcí, konkrétně části sledování týkajících se vnitřních prostor dodávkových vozidel zaparkovaných ve sledovaném objektu. Stejného důkazu se z opačného pohledu týkaly námitky obžalovaných a právnické osoby. Jejich odvolání naopak brojila proti jakémukoliv využití zjištění vycházejících ze záznamu o sledování osob a věcí. Podle obžalovaných si policejní orgán počínal nezákonně při zajišťování důkazu, překročil zákonné oprávnění a takové počínání zcela znehodnotilo důkaz jako celek, takže by měl být procesně nepoužitelný a soud by z něj neměl vůbec vycházet.

18. Tyto námitky zazněly již během nalézacího řízení. S námitkami se vypořádal nalézací soud zejména v odůvodněnínapadeného rozsudku. Nalézací soud vycházel z teoretického a zákonného vymezení institutu sledování osob a věcí podle § 158d tr. ř. Při hodnocení zákonnosti a použitelnosti zajištěných záznamů sledovaných objektů zohlednil mimo jiné ustanovení § 158d odst. 3 poslední věta tr. ř., zakazující při vstupu do obydlí provedení jiných úkonů, než takových, které směřují k umístění technických prostředků. Prováděné sledování nesmí nahrazovat jiné instituty. Nalézací soud vyhodnotil postup policejního orgánu, který po vstupu do obydlí otevíral zaparkovaná vozidla, počítal a otevíral krabice za účelem zjištění jejich obsahu, jako nesprávný a nezákonný. Při respektování zásady volného hodnocení důkazů nalézací soud přistupoval k hodnocení sporného důkazů diferencovaně a nepovažoval celý úkon sledování osob a věcí za neplatný nebo nepoužitelný. V těch částech, kde si policejní orgán počínal nezákonně, nalézací soud skutková zjištění pominul a nezahrnul je do uvažovaného důkazního souboru, na což v odůvodněnírozsudku vždy poukázal. Ve zbývajících částech záznamů o sledování osob a věcí, kde bylo sledování provedeno na základě řádného povolení státního zástupce podle § 158d odst. 1, odst. 2 tr. ř. nebo soudce podle § 158d odst. 1, odst. 3 věta první tr. ř. a počínání policejního orgánu při sledování zůstalo v zákonném rámci daného institutu, nalézací soud považoval zjištěné skutečnosti za použitelné a vycházel z nich ve skutkových závěrech.

19. Vrchní soud souhlasil s teoretickým i zákonným vymezením sledování osob a věcí podle § 158d tr. ř., jak ho shrnul nalézací soud v bodech 76. - 77. napadeného rozsudku. Ve shodě s nalézacím soudem vrchní soud konstatuje, že povolení ke sledování osob a věcí bylo vydáno v souladu se zákonnými požadavky, jak je to shrnuto v bodech 78. až 82. napadeného rozsudku. Po přezkoumání přesného postupu policejního orgánu při provádění sledování osob a věcí nalézací soud správně vyhodnotil celý důkaz v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů, vyčlenil ty skutečnosti, které byly zjištěny zákonným způsobem, a z těch vycházel. Naopak výrazně menšinovou část skutkových zjištění, které byly zjištěny nezákonným postupem, idenfitikoval a nezahrnul je do svých závěrů. Nalézací soud se zcela správně opíral o tezi, že byť jedna část úkonu nebyla provedena procesně správným způsobem, neznamenalo to automaticky absolutní neplatnost celého úkonu.

20. Ve stručnosti vrchní soud konstatuje, že se ztotožnil s postupem nalézacího soudu v otázce použitelnosti důkazu sledováním osob a věcí a vyvozením skutkových závěrů, s vyčleněním těch poznatků, které byly získány nezákonným postupem a jejich pominutím.

21. Toto shrnutí do jisté míry předznamenává i postoj vrchního soudu k námitce státního zástupce, který se domáhal úplného použití skutečností zjištěných při sledování osob a věcí s argumentem, že policejní orgán při nahlížení do nákladového prostoru vozidel zaparkovaných ve sledovaném objektu disponoval písemným povolením ke sledování každého z těchto vozidel, a že povolení vydané státním zástupcem se nevztahuje pouze na tzv. „vnější plášť“ objektu. V této souvislosti státní zástupce poukazoval na rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 25. 5. 2021, sp. zn. III. ÚS 2548/20. Pro posouzení uvedené námitky musí vrchní soud připomenout, jak podle teoretického a zákonného vymezení chápe samotný pojem „sledování“. Vrchní soud vidí „sledování“ jako pasivní činnost, kdy jsou lidskými smysly nebo technickými prostředky vnímány (zaznamenávány) skutečnosti odehrávající se v reálném světě, přičemž může být za dalších podmínek prolomena ochrana nedotknutelnosti obydlí, lidského soukromí atd. Smyslem tohoto operativně pátracího prostředku je sledovat a zaznamenávat realitu, jak se odvíjí, aniž by do ní policejní orgán aktivně zasahoval nebo vstupoval. Jiné postupy či instituty umožňují policejnímu orgánu aktivní vstup do probíhajícího děje (např. předstíraný převod, použití agenta, zajištění věcí důležitých pro trestní řízení) nebo povolují zásah policejního orgánu do chráněných prostor (např. domovní a osobní prohlídka, prohlídka jiných prostor a vstup do obydlí a jiných prostor a pozemků). Vyjmenovaný okruh jiných operativně pátracích prostředků a institutů umožňuje, aby policejní orgán nejenom sledoval a zaznamenával skutečnosti odehrávající se ve vnějším světě, ale aby do nich aktivně vstupoval a měnil, samozřejmě za podmínky dodržení zákonných náležitostí a pravidel. Na základě tohoto vymezení vrchní soud hodnotil činnost policejního orgánu v konkrétním případě. Podstatná část sledování osob a věcí byla provedena řádně a zákonně, neboť byly s pomocí technických prostředků pouze zaznamenávány skutečnosti odehrávající se v realitě. Ve shodě s nalézacím soudem vrchní soud shledal za nezákonný postup policejního orgánu, který ve dnech 25. 2., 26. 5. a 16. 6. 2019 porušil jednoznačný zákaz stanovený v § 158d odst. 3 poslední věta tr. ř., aby při provedeném vstupu do obydlí neprováděl žádné jiné úkony, než takové, které směřují k umístění technických prostředků. Za takový úkon nešlo považovat, když policejní orgán při vstupu do sledovaného objektu (za účelem umístění technických prostředků) otevíral zaparkovaná vozidla, počítal v nich naložené kartónové krabice, otevíral tyto krabice, počítal zabalené cigarety, čehož by při vlastním „sledování“ nemohl dosáhnout. Podle přesvědčení vrchního soudu právě vyjmenované činnosti už patří mezi aktivní úkony vybočující z rámce „sledování“, které jsou při použití operativně pátracího prostředku a vstupu do sledovaného objektu nedovolené. Zaznamenávání činností, které prováděli obvinění a další osoby ve sledovaném objektu, nebo následné spočítání krabic, které byly zachyceny prostřednictvím obrazového záznamu, bylo typickým a správným uplatněním operativně pátracího prostředku, tedy získáváním informací sledováním probíhajícího děje.

22. Na tomto závěru nic neměnila ani skutečnost, že státní zástupce dříve řádně a odůvodněně povolil sledování automobilů, které se v kritický okamžik nacházely ve sledovaném prostoru či areálu. I v tomto případě platilo, že sledováním se rozumí zaznamenávání skutečností o vozidle, ať už bylo vně nebo uvnitř sledovaného objektu. Při sledování automobilu bylo možné zaznamenávat jeho polohu, pohyb, bylo možné sledovat, kdo automobil používal, co se do auta nakládalo nebo vykládalo. V rámci použití operativně pátracího prostředku nebylo možné, aby policejní orgán ať už vně nebo uvnitř sledovaného areálu do auta sám vstupoval, otvíral ho, prohledával náklad, otvíral naložené krabice, počítal náklad atd. Podobně nebylo možné, aby policejní orgán při vstupu do sledovaného objektu, který měl směřovat pouze k umístění záznamového zařízení, např. odkýval či zakrýval umístěné stroje, otvíral či zavíral skříně, prohlížel jejich zásuvky. Takové počínání policejního orgánu nemohl ani vrchní soud podřadit pod pojem „sledování“, ale ve skutečnosti šlo o aktivní opatření a kroky, které nebyly v souladu se zákonným vymezením daného operativně pátracího prostředku.

23. Stanovisku státního zástupce nepomohl na odkaz rozhodnutí Ústavního soudu, sp. zn. III. ÚS 2548/2020, neboť závěry v něm obsažené nejsou přiléhavé k projednávané věci. Ústavní soud v citovaném případě aproboval postup orgánů přípravného řízení při povoleném sledování osob a věcí spočívající ve sledování vchodu do bytu v bytovém domě. Důvodem pro citované rozhodnutí bylo, že stěžovateli nesvědčilo právo bydlení v daném bytě, navštěvoval ho pouze za účelem páchání trestné činnosti, nemohl se tedy dovolávat porušení nedotknutelnosti soukromého života a obydlí. V tom nebylo vodítko pro projednávanou věc, neboť tady bylo postupně povoleno sledování několika osob, vozidel a nemovitostí, včetně skladových prostor, ve kterém se mj. pohyboval obžalovaný [jméno] [příjmení], vozidla patřící společnostem [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba]. Dopředu byly známy skutečnosti, že určité osoby užívají daný sklad oprávněně a sledováním dojde k prolomení ochrany jejich soukromí a nedotknutelnosti obydlí, které jsou jinak pod ústavněprávní ochranou (viz Pl. ÚS 3/09). Druhým argumentem vyplývajícím z citovaného rozhodnutí byl poukaz na to, že při sledování vchodu do bytu v bytovém domě nebylo narušeno právo na soukromí a nedotknutelnost obydlí v tomto bytě, neboť za pomoci technických prostředků byl sledován nikoliv prostor sloužící k bydlení (tzn. samotný byt, uzamykatelná sklepní kóje, komora apod.), ale společné prostory v domě, kde byl umístěn vchod do daného bytu. Sledováním tedy nedošlo k zásahu do nedotknutelnosti obydlí a sledování bylo povoleno státní zástupkyní konformním způsobem podle § 158d odst. 2 tr. ř. Tím se vrchní soud obloukem vrátil k pochopení pojmu „sledování“ v rámci institutu sledování osob a věcí. Na základě povolení podle § 158d odst. 1, odst. 3 věta první tr. ř. bylo možné zasáhnout do soukromí a nedotknutelnosti pobočky nebo pronajatého skladu obchodní společnosti a bylo možné s pomocí technických prostředků sledovat vnější i vnitřní prostor skladu. Přitom bylo nutné se držet zákonných mezí, muselo jít skutečně pouze o „sledování“, pasivní shromažďování informací o pohybu osob, věcí a jiných skutečností odehrávajících se ve sledovaném prostoru. Kromě toho nesměl být překročen zákaz, aby při vstupu do obydlí byly prováděny jiné úkony, než takové, které sloužily k umístění technických prostředků. Postup policejního orgánu, který otvíral automobily, prohlížel věci umístěné v automobilech, i kdyby měl samostatně povoleno sledování těchto věcí, bylo nutné považovat za aktivní činnost, která se neslučovala s povahou operativně pátracího prostředku a vybočovala z jeho zákonného vymezení.

24. Z těchto důvodů vrchní soud neshledal námitku státního zástupce vůči napadenému rozsudku za přiléhavou a podloženou. Zároveň se pokusil vymezit, v čem viděl rozdíl mezi postupem policejního orgánu v konkrétním případě a zákonnými požadavky na provádění a zajišťování důkazu sledováním osob a věcí.

25. V odvoláních všech obžalovaných byly vzneseny námitky proti postupu nalézacího soudu spočívající v zamítnutí návrhů na doplnění dokazování, které obžalovaní považovali za krácení práv na svou obhajobu. Označené problematice se nalézací soud věnoval v bodech 93.-94. odůvodněnínapadeného rozsudku. Vrchní soud přezkoumal popsaný postup nalézacího soudu. Správně byly shrnuty učiněné návrhy na doplnění dokazování. Těmto návrhům nalézací soud zčásti vyhověl. Ve zbytku o návrzích na doplnění dokazování rozhodl (č. l. 2347-2348). Nejdůležitější bylo, že v odůvodněnírozsudku přesvědčivě odůvodnil rozhodnutí o zamítnutí části návrhů na doplnění dokazování, včetně rozboru postoje Ústavního soudu k pojmu opomenutých důkazů a k hlediskům uplatněným při posuzování důkazních návrhů stran. Na to navázal rozvedením jednotlivých navrhovaných důkazů a vysvětlením, proč důkazy nepovažoval za potřebné k objasnění skutkového stavu. Tímto postupem nalézací soud dostál svým povinnostem při naplnění zásady objasnění věci bez důvodných pochybností. Zároveň dostál požadavkům na spravedlivý proces a odůvodněnost a podloženost rozhodování. Vrchní soud konstatuje, že se nalézací soud úplně vypořádal se vznesenými důkazními návrhy v nalézacím řízení, řádně o nich rozhodl, své rozhodnutí odůvodnil. Není smyslem odůvodněnírozhodnutí odvolacího soudu, aby opakoval argumenty v nezbytné míře uvedené už v napadeném rozsudku.

26. K průběhu veřejného zasedání o odvolání bylo nutno uvést, že při výslechu obžalovaných [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] oznámili, že hodlají využít institutu prohlášení viny. Vrchní soud v reakci na oznámení poučil všechny obžalované ve smyslu § 206c tr. ř. Po poučení byla obžalovaným dána možnost, aby se vyjádřili. Obžalovaní [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] prohlásili, že se cítí být vinnými spácháním skutku podle obžaloby, příp. v rozsahu rozsudku soudu prvního stupně a souhlasili s právní kvalifikací tohoto jednání. Všichni to učinili s výhradou, že se skutku popsaného v napadeném rozsudku nedopustil obžalovaný [titul] [jméno] [příjmení]. Dále byli vyslechnuti ke skutkovému ději, ke své účasti na spáchání projednávaného skutku a k účasti dalších obžalovaných. Obžalovaní v zásadě potvrdili popis skutku, jak byl formulován v napadeném rozsudku. Ovšem bránili se jakékoli zmínce, že by se na spáchání činu podílel [titul] [jméno] [příjmení], nebo že by si obžalovaný byl vědom jejich počínání.

27. Z obsahu předloženého trestního spisu, zejména z protokolu o hlavním líčení ze dne 26. až 27. 5. 2021 (č. l. 2291-2307) bylo zřejmé, že po zahájení hlavního líčení byli všichni obžalovaní nalézacím soudem řádně poučeni ve smyslu § 206a a násl. tr. ř. Žádný z obžalovaných neprojevil snahu či úmysl po uzavření dohody o vině a trestu, žádný z obžalovaných také nebyl ochoten prohlásit vinu a všichni považovali skutečnosti uvedené v obžalobě za sporné. Obžalovaní tedy byli řádně poučeni v souvislosti se změnami trestního zákoníku a trestního řádu účinnými od 1. 10. 2020 podle zákona č. 333/2020 Sb. Ustanovení § 206c tr. ř. upravuje další postup soudu v případě, že nedošlo ke sjednání dohody o vině a trestu, avšak obžalovaní prohlašují, že jsou vinni ze spáchání skutku nebo některého ze skutku uvedeného v obžalobě, že souhlasí s právní kvalifikací takového skutku uvedeného v obžalobě a že rozumí institutu prohlášení viny, je jim zřejmé, co je podstatou skutků, které se jim kladou za vinu, jaká je jejich právní kvalifikace, jaké trestní sazby zákon stanoví za trestný čin, který je v tomto skutku spatřován, že své prohlášení učinili dobrovolně, bez nátlaku, byli poučeni o svých právech a jsou jim známy všechny důsledky prohlášení viny.

28. V této souvislosti je nutné připomenout, že novelizovaná ustanovení trestního řádu přinesla změnu způsobu prokazování trestného jednání v trestním řízení a v důsledku toho se významně dotkla základních zásad trestního řízení, tedy zjištění skutkového stavu bez důvodných pochybností, presumpce neviny, zásady vyhledávací, rychlosti, hospodárnosti a přiměřenosti trestního řízení a trestní odpovědnosti. Jsou projevem realistického přístupu k technickým, materiálním a personálním možnostem trestní justice, k ekonomičnosti a délce trestního řízení, při současném naplnění základního účelu trestního řízení, usnadnění jeho průběhu, při splnění podmínky náležitého zjištění trestných činů a spravedlivého potrestání pachatelů, v návaznosti na postoj pachatelů trestného jednání a individuální předpoklady k jejich nápravě. Účelem a podstatou nové právní úpravy je zjednodušení a zkrácení trestního řízení, neboť v takových případech se před soudem významně redukuje prováděné dokazování. Logicky byly tyto instituty zařazeny do počátečního stadia hlavního líčení. I když soudní praxe se přiklonila k závěru, že za jistých podmínek nelze vyloučit aplikaci těchto ustanovení i v pozdějších stadiích a výjimečně i v odvolacím řízení, zejména v situaci, kdy takových práv nemohli pachatelé využít v řízení před soudem prvního stupně.

29. V konkrétně projednávané věci došlo ke změně postoje obžalovaných a k avizování možného prohlášení viny v momentě, když proběhlo celé přípravné řízení, řízení před nalézacím soudem, a probíhalo veřejné zasedání k projednání odvolání. Došlo k tomu po delším a náročném důkazním řízení, k jehož zjednodušení měly dané instituty směřovat. Už tato pozdní změna v postoji obžalovaných, když se trestní stíhání při projednání řádných opravných prostředků chýlilo ke konci, nevyhovovala zamýšlenému účelu uvedených institutů. Prohlášení viny obžalovanými v odvolacím řízení by bylo výjimečně možné, kdyby nějak podstatně přispělo k objasnění trestní věci nejen ve vztahu k obžalovanému, který takové prohlášení chtěl učinit, ale k objasnění trestné činnosti v celku, jak byla popsána v podané obžalobě nebo v napadeném rozsudku. K takovému přispění nebo pomoci při objasnění trestní věci prohlášení viny obžalovaných také nesměřovalo. Obžalovaní očividně a účelově vyjímali z prohlášení viny obžalovaného [titul] [jméno] [příjmení], jejich prohlášení tak neodpovídalo popisu skutku v obžalobě, ani v napadeném rozsudku. Dodatečný výslech obžalovaných nepřinesl jasný a úplný přehled o průběhu skutkového děje, ať už co se týkalo jejich osoby nebo ostatních obžalovaných, a to především kdy, kde a jak docházelo k výrobě nelegálních cigaret, v jakém množství, z jakého materiálu, za jakou odměnu a jak byl každý z obžalovaných na odměně za nelegální výrobu cigaret účasten, oproti obžalobě rozsah trestné činnosti redukovali. Po takovém zjištění vrchní soud dospěl k závěru, že prohlášení viny nesplnily podmínky, které by umožnily je přijmout. Prohlášení viny nebyly v souladu se zjištěným skutkovým stavem, jak vyplýval z ostatních provedených důkazů. Prohlášení viny v odvolacím řízení při projednání řádných opravných prostředků nebylo vhodné a účelné, když obžalovaní na začátku důkazního řízení odmítali jakýkoliv konsenzuální způsob dokazování, poté bylo provedeno úplné dokazování, jejich dodatečné výpovědi při vyjádření k prohlášení viny nepřinesly ke skutkovým zjištěním nic nového a jejich postup byl zcela účelový. Státní zástupce s přijetím prohlášení viny z obdobných důvodů nesouhlasil. Na základě popsaného procesního postupu a zvážení všech uvedených skutečností a okolností vrchní soud rozhodl podle § 206c odst. 5 tr. ř. o nepřijetí prohlášení viny obžalovaných [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení].

30. Po přezkoumání předloženého spisu, postupu řízení, porovnání obsahu námitek podaných odvolání a naznačených úvah, vrchní soud nezjistil žádné podstatné vady uvedené v § 258 odst. 1 písm. a) tr. ř., které by porušovaly ustanovení, jimiž se má zabezpečit objasnění věci nebo práva obhajoby, které by měly vliv na správnost a zákonnost přezkoumávaných částí rozsudku.

31. Následně se vrchní soud zabýval zákonností a odůvodněností napadených výroků rozsudku. Přezkoumáním zákonnosti napadeného rozsudku vrchní soud rozumí přezkoumání napadeného rozhodnutí z právní stránky, zda v průběhu řízení nedošlo k porušení trestního zákoníku, trestního řádu nebo dalších právních předpisů, které jsou součástí právního řádu. Odůvodněností rozsudku vrchní soud rozumí zkoumání otázek skutkové povahy, které jsou základním předpokladem navazujícího právního posouzení. Pro odůvodněnost napadených výroků má zásadní význam zjištění skutkového stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, pečlivé objasnění okolností svědčících ve prospěch i v neprospěch obžalovaných, řádně provedené dokazování, shromáždění důkazů v rozsahu potřebném pro objasnění věci a pro dané rozhodnutí, hodnocení provedených důkazů založené na pečlivém uvážení všech okolností jednotlivě i v jejich souhrnu. Tyto požadavky se mají odrazit v odůvodněnírozsudku naplňující ustanovení § 125 odst. 1 tr. ř.

32. Ve vztahu ke skutkovým zjištěním je nutno na úvod konstatovat základní pravidlo trestního řízení, že důkazní prostředky je v zásadě oprávněn hodnotit soud, před kterým byly tyto důkazy provedeny. Na základě takto provedených důkazů je zásadně soud prvního stupně oprávněn vytvářet skutková zjištění, o něž opírá své rozhodnutí. V tomto případě soud prvního stupně provedl důkladné důkazní řízení splňující podmínky § 2 odst. 5 tr. ř. a umožnil obžalovaným uplatnit obhajobu. V mimořádně podrobném odůvodněnínapadeného rozsudku, v návaznosti na rozvedené zásadní důkazy, jež byly ve věci provedeny, nalézací soud tyto důkazy srozumitelně a logicky vyhodnotil, a až na dále uvedenou výjimku správně formuloval konkrétní skutková zjištění.

33. Vrchní soud přezkoumal napadený rozsudek z uvedených hledisek a konstatoval, že napadený rozsudek, s dílčí výjimkou uvedenou dále v odůvodnění, těmto požadavkům dostál. Rozsudek splnil požadavky na strukturu rozsudku ve smyslu § 120 až § 122 tr. ř. V odůvodněnínapadeného rozsudku krajský soud obecně vymezil rozsah provedeného dokazování (body 1.-2.), věnoval se zahájení trestního stíhání obžalovaných a právnické osoby (bod 3.), vymezil základní zásady, kterými byl veden při vedení řízení (body 4.-5.) a konstatoval zachování totožnosti skutku (bod 6.). V následující pasáži krajský soud shrnul výpovědi obžalovaných v přípravném řízení, resp. v řízení před soudem (body 9. až 21.). V další části soud popsal obsah svědeckých výpovědí, včetně zaujetí hodnotícího stanoviska (body 22. až 36.). V bodech 37. až 92. krajský soud shrnul dokazování listinnými důkazy, včetně pasáží, kde se vyjadřoval k jednotlivým důkazům z hlediska jejich procesní použitelnosti, jejich obsahu a označení skutečností, které z těchto důkazů vyvodil. Tak se nalézací soud věnoval skutečnostem vyplývajícím z domovních prohlídek a prohlídek jiných prostor, z ohledání místa činu, z informací o aktivaci a deaktivaci zabezpečovacího systému ve výrobním areálu firmy [právnická osoba], z odborného zkoumání zajištěných stop celně technickou laboratoří, z nalezených stop, skutečnostmi vyplývajícími z účetnictví [právnická osoba]. Na závěr dané části se samostatně věnoval důkazu sledováním osob a věcí podle § 158d tr. ř. Z uvedeného přehledu je zřejmé, že nalézací soud vyjádřil, které skutečnosti vzal za prokázané, zevrubně ke každému důkaznímu prostředku zvlášť popsal, jaké skutečnosti z něj zjistil, jak tato zjištění přispěla k celkovému skutkovému zjištění. Ke každému důkazu uvedl, jak a na základě jakých úvah důkaz hodnotil, jak se vypořádal s obhajobou obžalovaných k těmto důkazům, příp. ke skupinám důkazů a jak hodnotil důkazy jednotlivě a ve vzájemných souvislostech. Po přezkoumání předloženého spisu, napadeného rozsudku a námitek vznesených v odvolání obžalovaných se vrchní soud ztotožnil s hodnocením provedených důkazů nalézacím soudem, založeným především na listinných důkazech, zčásti na výpovědích svědků a obžalovaných. Popsaný soubor provedených důkazů dával dostatečný podklad pro ucelený pohled na průběh skutkového děje, jak byl popsán ve výroku rozsudku.

34. Krajský soud provedl dokazování v dostatečném rozsahu, jak o tom svědčí právě učiněný přehled, hodnocení důkazů nalézacím soudem v odůvodněníbylo podrobné, logické a přesvědčivé. Ani vrchní soud neviděl žádné reálné možnosti, jak bylo možné rozšířit rozsah dokazování, aby to mělo podstatný vliv na projednání, poznání a rozhodnutí v této trestní věci. Nalézací soud neopomněl podrobně odůvodnit rozhodnutí o zamítnutí navrhovaných důkazů.

35. V odvolacím řízení strany nenavrhovaly provedení dalších důkazů s jedinou výjimkou. Tou byl návrh státního zástupce, aby vrchní soud znovu provedl jako důkaz záznam o sledování osob a věcí ze dne 22. 5. až 27. 5. 2019 v návaznosti na vytýkaný nesprávný skutkový závěr (č. l. 145-199). Tomuto návrhu vrchní soud vyhověl. Z uvedeného důkazu vrchní soud zjistil, že obžalovaný [jméno] [příjmení] dne 26. 5. 2019 naložil do vozidla Fiat Ducato, polské [registrační značka], celkem 194 krabic po 4 000 kusů cigaret (tj. 776 000 ks). Tentýž den obžalovaný s vozidlem Fiat Ducato, [registrační značka], přijel k rampě prostor firmy [právnická osoba] a do vozidla naložil dvě palety s celkem 71 krabicemi. Tímto vozidlem odjel do areálu [anonymizováno], kde celý naložený obsah vozidla přeložil do vozidla Fiat Ducato polské registrační značky. Dále obžalovaný [jméno] [příjmení] s vozidlem Iveco, [registrační značka], zajel do výrobního areálu firmy [právnická osoba], kde do vozidla naložil celkem 5 palet po 48 kusech plochých krabic, tedy celkem 240 krabic obsahujících cigarety. S vozidlem Iveco zajel do areálu [anonymizováno], z vozidla Iveco přeložil celkem 161 krabic do vozidla Fiat Ducato polské imatrikulace, do kterého celkem naložil 426 krabic (194 + 71 + 161 ks) obsahujících nejméně 1 704 000 kusů cigaret. Dále z vozidla Iveco české imatrikulace obžalovaný [příjmení] přeložil 18 krabic s cigaretami do vozidla Škoda Octavia, [registrační značka], ve vozidle Iveco z původních 240 krabic zůstalo 61 krabic s cigaretami. Obžalovaný [jméno] [příjmení] později krabice ve vozidle Škoda Octavia i ve vozidle Iveco odvezl ze skladu [anonymizováno] dosud nezjištěným odběratelům.

36. O tomto důkazu vrchní soud neměl žádné pochybnosti. Byl získán na základě povoleného sledování osob a věcí. Při vlastním sledování si policejní orgán počínal zákonně a přiměřeně. Z provedeného sledování byly pořízeny obrazové záznamy, které dávaly jasný přehled o průběhu skutkového děje, jak byl popsán v napadeném rozsudku a zaznamenán v tomto odůvodnění. Skutkový závěr vyplývající z provedeného důkazu vrchní soud využil při vlastním hodnocení této části skutkového děje a při novém rozhodnutí.

37. Odvolací soud se dále zaměřil na konkrétní výhrady odvolatelů, buď obecnějšího rázu, nebo na ty, které byly prezentovány pouze některým z obžalovaných. Pokud jde o společnou námitku nepřítomnosti řezaného tabáku potřebného k výrobě cigaret a neobjasnění dopravy takového tabáku do firmy [právnická osoba] (pozn. podle obhajoby by se mělo jednat až o 5 tun tabáku uloženého ve velkých krabicích až na 55 paletách), při neustálém sledování osob a věcí policií a dohledu celního úřadu, zaujal hodnotící stanovisko nalézací soud v napadeném rozsudku v bodu 44. Připomněl skutečnost, že ve skladu užívaného obžalovaným [jméno] [příjmení], kudy procházel distribuční kanál nelegálně vyrobených cigaret, bylo při prohlídce jiných prostor nalezeno necelých 130 kg řezaného tabáku, který nebyl účetně evidován. Dále nalézací soud z účetních dokladů zjistil, že právnická osoba [právnická osoba] obchodovala s tabákem, byť v jiné formě, ne přímo určené pro výrobu cigaret. Při prohlídce jiných prostor [právnická osoba] bylo nalezeno velké množství neřezaného tabáku nebo tabákových listů. Za těchto okolností bylo zřejmé, že obžalovaní byli schopni dopravit do areálu [právnická osoba] dostatečné množství řezaného tabáku, určeného přímo pro výrobu cigaret, nebo jiné formy tabáku, ostatně v aktuálních výpovědích tuto skutečnosti potvrdili. V prostorách [právnická osoba] se nalézala zařízení určená pro přípravu tabáku pro výrobu cigaret. Provedeným dokazováním bylo vyjasněno, že zdrojem nelegálně vyrobených cigaret byl právě areál [právnická osoba]. Za této situace vrchní soud souhlasil se závěrem nalézacího soudu, že konkrétní a přesný způsob dopravy a přípravy řezaného tabáku pro výrobu nelegálních cigaret hodnověrně zjištěn nebyl, ovšem pro potřeby skutkových zjištění o nelegální výrobě cigaret, ze kterých nebyla odváděna spotřební daň, tato skutková zjištění nebyla nezbytná.

38. V odvoláních obžalovaných bylo opakovaně namítáno nesprávné nebo nejasné určení celkového počtu vyrobených cigaret a určení celkového rozsahu zkrácené spotřební daně. K tomu rovněž zaujal nalézací soud stanovisko vyplývající ze skutkových zjištění. Vyšel ze zjištění polských vyšetřovacích orgánů, které dne 25. 2. 2019 zajistily ve vozidle Fiat Ducato, polské [registrační značka], svědky [příjmení] a [příjmení] a celkem 186 plochých krabic, ve kterých se nacházelo 4 000 kusů volně ložených cigaret v každé krabici. Listinné důkazy o provedení těchto úkonů byly vyžádány cestou mezinárodně právní moci (protokol o zadržení, protokol o ohledání, č. l. 1231-1353). Z protokolu o ohledání byl patrný počet zajištěných lepenkových krabic obsahující cigarety bez kolkových známek. Z navazujícího protokolu o ohledání těchto krabic byl patrný počet cigaret, který byl v těchto krabicích zajištěn, včetně podrobné fotodokumentace. Z protokolu o vydání věci svědkem [jméno] [příjmení] vyplývalo, že v kartónové krabici, kterou svědek převzal od obžalovaného [příjmení] 30. 7. 2019, bylo uloženo 3 836 kusů neoznačených cigaret (č. l. 962-963). V protokolu o provedení prohlídky jiných prostor a pozemků ve skladu v areálu [anonymizováno], které užíval obžalovaný [příjmení], bylo obsaženo vyjádření obžalovaného, že: „ …v tomto prostoru se nachází cigarety bez platné tabákové nálepky v počtu přibližně 60 000 kusů, které jsou uloženy v krabicích po 4 000 kusech, které jsem ochoten dobrovolně vydat“. Při vlastním ohledání bylo zajištěno celkem 16 krabic s obsahem nejméně 3 785 kusů cigaret a jedna neúplně naplněná krabice s obsahem 1 500 kusů cigaret. Kromě toho byl nalezen černý igelitový pytel bez označení obsahující řezaný tabák (č. l. 604-625). Existuje tedy podložený závěr, že krabice použité obžalovanými při nelegální výrobě cigaret obsahovaly množství 4 000 kusů cigaret v jedné krabici, příp. bylo množství cigaret v jedné krabici těsně pod touto hranicí. I kdyby vrchní soud vzal v úvahu celkový počet krabic, který byl idenfitikován ve skutkových zjištěních napadeného rozsudku, přepočítal je nejnižším počtem cigaret, který byl kdy v některé krabici prokazatelně zjištěn, znamenalo by to pouze nevýznamné snížení celkového počtu cigaret, jejíž výroba byla připsána obžalovaným, malé snížení rozsahu zkrácené spotřební daně, které by nemělo podstatný vliv na případnou právní kvalifikaci jejich jednání. Pokud jde o celkový počet lepenkových krabic s cigaretami, jejichž výroba a distribuce byly obžalovaným připisovány, ten byl exaktně stanoven na základě listinných důkazů o prohlídkách jiných prostor a pozemků, o ohledání místa činu, o záznamu a sledování osob a věcí, jak si ověřil i vrchní soud. Především z obrazových záznamů byly počty lepenkových plochých krabic dobře rozeznatelné a spočitatelné. Ani vrchní soud nepochyboval o určení celkového počtu krabic, které obžalovaní naplnili cigaretami a dále s nimi nakládali.

39. V odvolání obžalovaného [titul] [jméno] [příjmení] se zjištěného skutkového stavu týkala výhrada vůči napadenému rozsudku spočívající v připomínání později zjištěného manka u netabákových materiálů ve [právnická osoba]. Zjištěné manko činilo ve srovnání s celkovou roční výrobou dutinek pouze několik procent, nemuselo být nutně nápadné ani obžalovanému [titul] [jméno] [příjmení]. Obžalovaný připisoval zvýšenou spotřebu materiálu zhoršující se kvalitě strojů pro výrobu dutinek. K této námitce mohl vrchní soud poukázat na bod 21. napadeného rozsudku. Nalézací soud oprávněně shledal rozpory ve výpovědích obžalovaného [titul] [jméno] [příjmení] do začátku hlavního líčení a v jeho průběhu. Proto dospěl k závěru, že nebylo možné, aby hlavní a rozhodující činitel obchodní společnosti nevěděl o existenci manka na netabákových materiálech. K tomuto závěru se přiklonil i vrchní soud. Při tom bylo nutné zvážit celkový počet cigaret, které byly nelegálně vyrobeny (jak jsou uvedeny v napadeném, resp. rozsudku odvolacího soudu - 5 558 060 kusů), porovnat to s celkovou výrobou dutinek, které měla [právnická osoba] vyprodukovat v roce 2019 podle přílohy odvolání obžalovaného (159 mil. kusů). Na první pohled by se mohla jevit oprávněná námitka, že v takovém rozměru výroby dutinek nemusel obžalovaný [titul] [jméno] [příjmení] vzrůstající manko na netabákových materiálech zjistit. Naproti tomu bylo nutné si uvědomit, že předmětná nelegální výroba cigaret probíhala nikoliv během celého roku 2019, ale od počátku roku 2019 do července 2019, nebylo tedy přiléhavé srovnávat nelegální výrobu cigaret s celoroční produkcí firmy. V tom případě by se podíl nelegálně vyrobených cigaret oproti výrobě dutinek zvýšil minimálně na dvojnásobek. Dále bylo nutné si uvědomit, že k nelegální výrobě cigaret docházelo výlučně o víkendech, v krátké době byly vyprodukovány desítky, stovky či dokonce miliony kusů cigaret jednorázově. Ke ztrátám na netabákových materiálech tedy docházelo nárazově, takže chybějící materiál musel být ještě mnohem nápadnější, než při porovnání s celoroční nebo s půlroční produkcí. Kromě toho změna stanoviska obžalovaného v průběhu hlavního líčení, poměrně dlouho po vlastním činu a zásahu policie ve výrobních prostorách [právnická osoba], když by i vrchní soud očekával, že ke zjištění manka dojde mnohem dříve, přesvědčivosti argumentu obhajoby obžalovaného neprospěl. Naopak podpořil závěry zjištěné z ostatních provedených důkazů, že k nelegální výrobě cigaret v prostorách [právnická osoba] skutečně docházelo, právě z materiálu [právnická osoba].

40. Dalším argumentem odvolání obžalovaného [titul] [jméno] [příjmení] bylo tvrzení, že společnost vyráběla produkt v kartónové krabici v tzv. rámu o počtu 3 500 kusů dutinek. Tento argument byl podpořen v doplnění odvolání fakturou na prodej takového produktu polské společnosti [právnická osoba], s datem uskutečnění plnění 2. 8. 2019, a skladovou kartou, ve které byly zaznamenány příjmy a výdaje uvedeného artiklu nazvaného „dutinka volná 3 500 ks“. Nalézací ani odvolací soud nezpochybnily, že [právnická osoba] se průběžně věnovala výrobě artiklu dutinek v různých spotřebitelských baleních. Z vlastních propagačních materiálů, z účetnictví vyplývalo (příloha č. 7), že [právnická osoba] prodávala uvedený druh zboží ve spotřebitelských baleních od 100 do 1 000 kusů (a nikoli větším). I kdyby vrchní soud vzal v úvahu listiny doplněné s odvoláním obžalovaného (pozn. obhajoba nenavrhovala provedení tohoto důkazu u odvolacího soudu), na podstatě skutkových zjištění učiněných nalézacím soudem v napadeném rozsudku o nelegální výrobě cigaret, nikoliv dutinek, by to nic podstatného nezměnilo. Z provedeného dokazování, zejména ze záznamu o vstupech obžalovaných do areálu [právnická osoba], z výpovědí zaměstnanců této společnosti, vyplývalo, že v běžných pracovních dnech probíhala výroba dutinek. Tomu odpovídaly doklady o dalším obchodování s dutinkami. K nelegální výrobě cigaret docházelo mimo pracovní dny, pouze za přítomnosti obžalovaných [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Očividně existovalo jasné rozlišení, kdy docházelo k výrobě dutinek a kdy k výrobě cigaret. Tyto dva výrobní procesy byly odděleny minimálně v době, kdy k nim docházelo. Jakýkoliv údaj o výrobě a prodeji spotřebitelských balení dutinek nezpochybňuje závěry o výrobě cigaret v jiném období. Pokud se tímto argumentem naznačovalo, že v kartónových krabicích, které byly pozorovány při sledování osob a věcí, nebyly zabaleny cigarety, ale dutinky, jak se obžalovaní také hájili, pak bylo nutné poukázat na komplexní závěry celého dokazování, kdy jak na začátku (25. 2. 2019), tak na konci (30. 7. 2019) byly v kartónových krabicích zajištěny cigarety, nikoliv dutinky a na naprosto shodné páchání trestné činnosti mezi těmito daty, jak bylo zaznamenáno provedeným dokazováním. Zcela oprávněně nalézací soud dovodil, že obsahem kartónových krabic byly nelegálně vyrobené cigarety, nikoliv dutinky.

41. Odvolání obžalovaného [titul] [jméno] [příjmení] také vyjádřilo odlišné mínění o skutečnostech vyplývajících z výpovědí svědků [příjmení], [příjmení], [příjmení], resp. zpochybnilo ohledání místa činu. K výpovědím těchto osob zaujal hodnotící stanovisko již nalézací soud. Vrchní soud je přezkoumal a nezjistil v nich žádné zkreslování důkazů, pomíjení podstatných skutečností nebo výběrový přístup ke zjištěným skutečnostem. I v tomto ohledu nalézací soud splnil svou povinnost a jasně, zřetelně a přezkoumatelně přednesl své skutkové závěry, poukázal na důkazy, ze kterých vycházel a uvedl přesvědčivé důvody pro své hodnotící závěry.

42. Odvolání také zpochybnilo důkaz provedený ohledáním místa činu v areálu firmy [právnická osoba] za přítomnosti pracovníka společnosti [právnická osoba], svědka [jméno] [příjmení] (bod 38. napadeného rozsudku - č. l. 732-735). Vrchní soud přezkoumal i tento provedený důkaz a jeho hodnocení nalézacím soudem. Ve vyhodnocení a přijetí tohoto důkazu jako procesně použitelného vrchní soud neshledal žádné závady. Listinné vyhotovení ohledání místa činu věrně zachytilo obsah tohoto úkonu, zejména místní poměry v provozovně [právnická osoba], rozložení jednotlivých strojů a materiálů. To vše bylo zaznamenáno na videozáznamu a v náčrtcích. Tyto základní údaje doplnil komentář svědka [příjmení], který využil odborných znalostí zaměstnance obchodní společnosti podnikající v obdobném oboru (výroba cigaret), aby rozvedl a poukázal na skutečnosti, které byly na místě patrné a zaznamenané. Ani vrchní soud o tomto způsobu ohledání místa činu neměl podstatné pochybnosti, naopak odborné postřehy vyjasnily poměry na daném místě, vlastnosti zajištěných strojů či materiálů. Vzhledem k oficiálnímu zaměření obchodní společnosti, ve které pracuje svědek [příjmení], nemohla být jeho účast chápána jako součást konkurenčního boje nebo snahy po očernění konkurenta. I tento důkaz podléhal hodnocení jako všechny další důkazy. Podané odvolání nepřineslo konkrétní námitky vůči obsahu tohoto důkazu, resp. skutečnostem vyplývajícím z obsahu důkazu. Takovou námitkou bylo jedině zpochybnění závěru, že nález tekutého lepidla ve stroji určeného k výrobě cigaret by odpovídal výrobě cigaret v posledních třech až čtyřech dnech. Při širším vyhodnocení důkazů nalézací soud nezjistil, že by ve víkendech předcházejících zásahu policie a ohledání místa činu byla taková výroba provedena. Ani to nic nezměnilo na podstatném závěru vyplývajícím z ohledání, že stroj pro výrobu cigaret byl připraven k výrobě, ať už se poslední výroba odehrála před několika dny nebo před několika týdny.

43. Poslední konkrétní výhrada ke skutkovému stavu se týkala počtu kartónových krabic zadržených polskými orgány dne 25. 2. 2019. I v tomto případě vrchní soud přezkoumal závěry nalézacího soudu v napadeném rozsudku. Bylo nutné připomenout dva důkazy, a to protokol o výslechu podezřelého a protokol o ohledání polských orgánů činných v trestním řízení vypracovaných po zadržení [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (č. l. 1231-1353). S tím souvisel protokol a záznam o sledování osob a věcí ze dne 25. 2. 2019 (č. l. 52-57). Z nich bylo prokázáno, že vozidlo Fiat Ducato, polské [registrační značka], bylo pozorováno při odjezdu z areálu [anonymizováno] v [obec] ráno v 6:26 hodin. Posádka uvedeného vozidla byla zadržena téhož dne 25. 2. 2019 v 8:15 hodin i s vozidlem a nákladem v Polsku v [obec], ul. [ulice] [číslo]. Vzdálenost mezi areálem [anonymizováno] a místem zadržení odpovídala takřka přesně době jízdy osobního automobilu mezi těmito místy. Proto ani vrchní soud nepochyboval, že náklad vozidla zajištěný při jeho zadržení v Polsku byl totožný s nákladem, který byl odvezen ze skladu používaného obžalovaným [příjmení]. Z protokolu o ohledání zajištěného nákladu byl jasný počet zajištěných lepenkových krabic (186 kusů), i počet cigaret v jedné krabici (4 000 kusů).

44. Obžalovaní [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] se původně hájili tím, že se nedopustili výroby nezdaněných cigaret, ale fakticky vyráběli dutinky na úkor [právnická osoba]. Ve výpovědích před odvolacím soudem oba potvrdili, že se během víkendů věnovali nelegální výrobě cigaret. Nalézací soud vyvodil z provedeného dokazování přesvědčivé závěry. Obžalovaní [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] chodili pravidelně do areálu [právnická osoba] o víkendech. Tyto návštěvy ustaly okamžitě po zásahu policie a odvezení linky na výrobu cigaret. Oba obžalovaní ve víkendové dny zůstávali v areálu po dobu několika hodin, celých dní nebo dokonce celý víkend. Na pracovní víkendy navazoval odvoz kartónových krabic do skladu areálu [anonymizováno] u obžalovaného [jméno] [příjmení] a následně předání krabic dalším odběratelům. V souvislosti s ostatními provedenými důkazy vrchní soud potvrdil závěr nalézacího soudu, že tento způsob spáchání odpovídal nálezům neoznačených cigaret z 25. 2. 2019 i z 30. 7. 2019. Jak to výstižně shrnul nalézací soud v bodě 94. napadeného rozsudku, když byly zajištěny kartónové krabice v řetězci mezi obžalovanými pracujícími ve společnosti [právnická osoba] ([jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení]), obžalovaným [jméno] [příjmení] pohybujícím se mezi [právnická osoba] a sklady v areálu [anonymizováno] a ostatními odběrateli, vždy se našly kartónové krabice s nelegálně vyrobenými cigaretami bez platné tabákové nálepky. Vzhledem k naprosté totožnosti spáchání trestného činu mezi těmito daty nevyvstaly žádné rozumné pochybnosti, že i v ostatních případech se v kartónových krabicích nalézaly právě neoznačené cigarety v uvedených počtech.

45. Bezvýznamná byla námitka obžalovaného [jméno] [příjmení], že neumí obsluhovat stroj na výrobu cigaret. Z provedeného dokazování vyplynulo, že jediným ze zaměstnanců [právnická osoba], který tento stroj uměl ovládat, byl obžalovaný [jméno] [příjmení]. Právě s tímto obžalovaným byl [jméno] [příjmení] opakovaně zaznamenán po řadu víkendů v areálu [právnická osoba], které odpovídaly výrobě neoznačených cigaret a jejich následnému předání dalším odběratelům.

46. Jediná dílčí výjimka, ve které nemohl vrchní soud potvrdit závěr nalézacího soudu, vycházela z odvolání státního zástupce ohledně skutkových zjištění ke dni 25. až 27. 5. 2019. Z podnětu odvolání vrchní soud provedl listinný důkaz protokol a záznam o sledování osob a věcí z uvedeného dne. V obžalobě státní zástupce k uvedenému bodu uvedl celkem 576 kartónových krabic (426 + 150). Oproti obžalobě došlo v popisu tohoto bodu v napadeném rozsudku ke změně v tom směru, že nalézací soud upravil popis skutku a hovořil o 444 kartónových krabicích (426 + 18). Pokud vrchní soud porovnal vlastní skutková zjištění z provedeného důkazu s popisem obsahu důkazu, jak byl obsažen v odůvodněnínapadeného rozsudku (bod 91.), musel konstatovat, že nalézací soud v podrobném rozvedení tohoto důkazu správně popsal všechny skutkové okolnosti. Tyto skutečnosti se ale nepromítly do výroku napadeného rozsudku, kde skutečně zůstalo opomenuto 61 kartónových krabic, které zůstaly ve vozidle zn. Iveco, [registrační značka] Vrchní soud na základě doplněného dokazování dospěl k vlastnímu skutkovému závěru, o průběhu skutkového děje dne 27. 5. 2019. Popis skutku byl změněn tak, že činnost obžalovaných se tohoto dne týkala celkem 505 kartonových krabic s cigaretami (426 + 79). K tomu bylo nutné dodat, že nalézací soud správně přezkoumával provedené důkazy a činil z nich vlastní skutkové závěry, nespoléhal pouze na znění obžaloby a její odůvodnění. Když z odůvodněnínapadeného rozsudku vyplývalo, že jeho skutková zjištění odpovídala skutečnému obsahu provedeného důkazu, tyto nepromítl také do odpovídající změny výroku napadeného rozsudku.

47. V této části odvolací soud zjistil vadu rozsudku spočívající zejména v neúplnosti skutkových zjištění, které se nepromítly do výroku napadeného rozsudku. Proto odvolací soud po doplnění dokazování z podnětu odvolání státního zástupce za podmínek § 258 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř. částečně zrušil napadený rozsudek ve vztahu ke všem obžalovaným a obžalované právnické osobě ve výroku o vině v bodě 1) a výroku o uložených trestech a podle § 259 odst. 3 tr. ř. sám nově rozhodl o vině obžalovaných shodným výrokem jako v napadeném rozsudku se změnou učiněnou v bodě týkající se 27. 5. 2019. Změna v počtu kartónových krabic s cigaretami se dále promítla do celkového počtu vyrobených, skladovaných a distribuovaných cigaret v počtu 5 558 060 kusů a také ke zvýšení rozsahu zkrácené spotřební daně cigaret nově ve výši 14 617 698 Kč u obžalovaných [titul] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a právnické osoby [právnická osoba] a u obžalovaného [jméno] [příjmení] nově ve výši 14 905 248 Kč.

48. Na základě takto zjištěného skutkového stavu původně v bodě 1) napadeného rozsudku vrchní soud dospěl k závěru, že obžalovaní [titul] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a právnická osoba [právnická osoba] tímto jednáním naplnili všechny znaky skutkové podstaty zvlášť závažného zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku.

49. Správně už nalézací soud akcentoval, že posuzované jednání mělo znaky „pokračování v trestném činu“ ve smyslu § 116 tr. zákoníku a že se obžalovaní činu dopustili jako spolupachatelé podle § 23 tr. zákoníku. Všichni obžalovaní a právnická osoba svým jednáním naplnili znak objektivní stránky skutkové podstaty spočívající v tom, že: „ …zkrátili daň…“ tím, že vyráběli cigarety, nenechali je v daňovém skladu [právnická osoba], ale bez platné tabákové nálepky a jejich evidence je mimo daňový sklad distribuovali dalším odběratelům a nezaplatili z nich spotřební daň. Konkrétně [titul] [jméno] [příjmení] jako předseda představenstva [právnická osoba] pořídil k výrobě materiál, poskytl výrobní linku a prostory, pověřil obžalované [příjmení] a [jméno] [příjmení] obsluhou linky, dával pokyny k výrobě cigaret, kontroloval výrobu, dojednal s ostatními další pohyb cigaret, podmínky jejich prodeje, přebíral utržené finanční prostředky a vyplácel ostatním odměny. Obžalovaní [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] dopravovali potřebné suroviny a předměty do areálu [právnická osoba], o víkendech a státních svátcích obsluhovali výrobní linku, vypínali a zapínali bezpečnostní systém, vyráběli cigarety, uklízeli výrobní prostory a vyrobené cigarety předávali [jméno] [příjmení], který je přebíral za účelem další distribuce, převážel je z prostoru [právnická osoba] do areálu [anonymizováno], kde je předával a nakládal odběratelům, přebíral za to platby, případně vlastním vozidlem rozvážel vyrobené cigarety drobným odběratelům a přebíral za to od nich odměnu. Obžalovaná právnická osoba tento znak naplnila jednáním obžalovaného [titul] [jméno] [příjmení] jako předsedy představenstva [právnická osoba] tím, že v rámci provozování daňového skladu, skladovatele a zpracovatele tabáku, výrobce cigaretových dutinek a obchodníka s tabákovými výrobky, při své činnosti a ve svém zájmu z materiálů patřících obchodní společnosti, za pomoci nářadí a nástrojů obchodní společnosti tajně vyráběla cigarety, vyvážela je bez vědomí správce daně neoznačené platnými tabákovými nálepkami mimo evidenci do skladu v areálu [anonymizováno] obžalovanému [příjmení], který je přebíral, prodával dalším odběratelům, přebíral od nich platby nebo je sám rozvážel drobným odběratelům a o odměny se dělil s ostatními obžalovanými. Tím se [právnická osoba] vyhýbala zaplacení spotřební daně za vyrobené cigarety. Tento čin byl spáchán v zájmu vyhnout se placení spotřební daně a v rámci její činnosti jednáním statutárního orgánu ([titul] [jméno] [příjmení]) ve smyslu § 8 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Tím pádem lze právnické osobě přičítat spáchání trestného činu podle § 8 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku. Zároveň nebyly zjištěny žádné okolnosti, které by zprošťovaly právnickou osobu trestní odpovědnosti ve smyslu § 8 odst. 5 tr. zákoníku, neboť nebylo zjištěno žádné úsilí, které by směřovalo k zamezení trestné činnosti, k jejímu omezení nebo jejímu zjištění a zabránění.

50. Všichni obžalovaní a právnická osoba naplnili znak objektivní stránky skutkové podstaty trestného činu spočívající ve spáchání činu: „…nejméně se dvěma osobami…“. Z popisu skutkového děje bylo zřejmé, že se na činu podílely čtyři fyzické osoby a jedna právnická osoba. Každý z nich spolupracoval minimálně se dvěma dalšími pachateli. Tyto osoby si mezi sebe dělily jednotlivé úkony, které tvořily souvislý produkční řetězec, což usnadňovalo spáchání trestného činu, činilo ho efektivnějším a úspěšnějším, než kdyby se činu dopouštěl pouze jeden pachatel. Tento závěr platil i pro právnickou osobu [právnická osoba], pro kterou byli spolupachateli [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Jak správně vysvětlil nalézací soud, druhý a třetí sice byli zaměstnanci právnické osoby, ale trestného jednání se dopustili mimo plnění běžných pracovních úkolů, mimo pracovní dobu a nebyli za ni běžné odměňování v běžné mzdě.

51. Provedeným dokazováním byl ustálen skutkový závěr, že obžalovaní [titul] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a právnická osoba [právnická osoba] popsaným jednáním zkrátili daň v rozsahu 14 617 698 Kč a obžalovaný [jméno] [příjmení] ve výši 14 905 248 Kč. Celková výše zkrácené daně měla vliv na naplnění znaku „většího“, resp. „velkého“, rozsahu zkrácení daně. Nalézací soud správně uvedl, že definice těchto pojmů není přímo obsažena v trestním zákoníku. Proto se hranice hodnot dovozují z hodnot odpovídající větší škodě, resp. škodě velkého rozsahu, ve smyslu § 138 odst. 1 písm. c), e) tr. zákoníku. Z celkového rozsahu zkrácené daně bylo zřejmé, že všichni obžalovaní a právnická osoba svým jednáním naplnili oba zmíněné znaky, tedy zkrátili daň: „ve větším rozsahu… a ve velkém rozsahu“.

52. Pokud jde o naplnění znaků subjektivní stránky skutkové podstaty trestného činu, vrchní soud se ztotožnil se závěry nalézacího soudu uvedené v bodě 102. odůvodnění. Pokud vrchní soud přihlédl k charakteru trestné činnosti, způsobu jejího provedení, přidal k tomu dobu páchání činu přibližně půl roku, počet dílčích útoků pokračujícího trestného činu, vezme se v úvahu celkový počet vyrobených cigaret dosahující takřka 6 mil. i počet vyprodukovaných balení po 4 000 cigaretách (cca 1 400), systematické páchání trestného činu, nebylo vůbec žádných pochyb, že se všichni obžalovaní jednání dopustili v přímém úmyslu podle § 15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. U přičitatelnosti jednání právnické osoby bylo možné plnohodnotně odkázat na odůvodněnínalézacího soudu v napadeném rozsudku v bodu 104. Nalézací soud zjistil plnou trestní odpovědnost všech obžalovaných z hlediska jejich věku i příčetnosti. Jednáním obžalovaných byl porušen zájem státu na řádném vyměření a zaplacení daně, s ohledem na charakter, způsob a rozsah spáchání trestného činu nestačilo uplatnění odpovědnosti podle jiných právních předpisů a bylo na místě, aby u všech obžalovaných byla vyvozena plná trestní odpovědnost (§ 12 odst. 2 tr. zákoníku).

53. Proti právnímu hodnocení v napadeném rozsudku směřovala námitka obžalovaného [titul] [jméno] [příjmení], který se domníval, že nalézací soud dovodil jeho odpovědnost pouze z toho, že figuroval v pozici předsedy představenstva obchodní společnosti. Z dokazování vyplynulo, že obžalovaný byl statutárním orgánem firmy, řídil veškerou její činnost, rozděloval každodenně práci, určoval náplň výroby, zabezpečoval materiál k výrobě a byl denně ve firmě přítomen. Již tyto skutečnosti podle přesvědčení vrchního soudu ukazovaly, že [právnická osoba] byla ve formálním, ale také v praktickém slova smyslu ovládána obžalovaným [titul] [jméno] [příjmení] a nemohlo se v ní odehrávat nic bez jeho souhlasu a vědomí. Rozhodně nešlo uvažovat, že by ve firmě takového rozsahu bylo možné dlouhodobě vyrábět jiný druh zboží, než který určil obžalovaný [titul] [jméno] [příjmení] a využívat k tomu prostory firmy, strojní zařízení a firemní materiál. Kromě těchto faktorů, které hovořily proti obžalovanému [titul] [jméno] [příjmení], bylo nutné zmínit dílčí poznatky dokazování, které svědčily o jeho subjektivní stránce, tedy o vědomí a vůli k páchání trestné činnosti. K těmto poznatkům patřily aktivace či deaktivace zabezpečovacího systému ve výrobním areálu firmy [právnická osoba], jak vyplynula z provedeného dokazování. V drtivé většině o víkendech systém deaktivovali a aktivovali obžalovaní [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Přesto i u obžalovaného [titul] [jméno] [příjmení] šlo zaznamenat jeho přítomnost v areálu právě v době víkendového provozu, kdy docházelo k nelegální výrobě cigaret, např. 12. a 13. 1. 2019, 31. 3. 2019, v neděli o velikonocích 2019. Dále šlo připomenout skutečnosti zjištěné z účetnictví [právnická osoba], že společnost objednala a přijala dodávku náhradních dílů ke stroji na výrobu cigaret v únoru 2019, což podporovalo celkový závěr nalézacího soudu o používání stroje a výrobě nelegálních cigaret. Ve vztahu k obžalovanému [titul] [jméno] [příjmení] to podporovalo zjištění, že o trestné činnosti věděl a podílel se na ní. Dalším dílčím poznatkem byl zvukový záznam při návštěvě obžalovaného [titul] [jméno] [příjmení] v areálu [anonymizováno] dne 25. 6. 2019, který zachytil krátkou rozmluvu mezi [titul] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. V ní právě [titul] [příjmení] [příjmení] upozornil na navazující návštěvu svědka [jméno] [příjmení], při které svědek [příjmení] přijel a mimo jiné odvezl nezjištěný počet nelegálních cigaret. I tyto dílčí skutečnosti podporovaly závěr učiněný nalézacím soudem, že odpovědnost obžalovaného [titul] [jméno] [příjmení] v subjektivní rovině byla vyvozena na základě skutkových okolností, které svědčily o jeho zapojení do nelegální výroby a distribuce cigaret v pozici předsedy představenstva a majitele [právnická osoba].

54. Při stanovení druhu a výměry trestu se vrchní soud opřel o zjištění a úvahy obsažené v napadeném rozsudku v bodech 107. až 114. Vrchní soud při stanovení druhu a výměry trestu u všech obžalovaných zvážil změnu skutkových zjištěních učiněných v odvolacím řízení. Tato změna byla oproti napadenému rozsudku mírně přitěžující, neboť došlo k mírnému zvýšení počtu nelegálně vyrobených cigaret a tím pádem i k malému zvýšení rozsahu zkrácené spotřební daně. Zvýšení bylo oproti původnímu rozsudku takové, že na celkové hodnocení povahy a závažnosti zločinu u všech obžalovaných nemělo výrazný vliv.

55. Kromě toho vrchní soud výslechem obžalovaných zjistil, že obžalovaný [titul] [jméno] [příjmení] bydlí v rodinném domě ve vlastnické manželky, sám nevlastní žádné nemovitosti ani automobily. Kromě účasti v [právnická osoba] je také jednatelem ke [právnická osoba] a byl zaměstnán v cestovní kanceláři ve [obec]. Ze společnosti [právnická osoba] v současnosti nemá žádný příjem, neboť fakticky ukončila činnost, včetně provozování daňového skladu. Společnost [právnická osoba] opětovně obchoduje s dutinkami a obalovým materiálem. Bylo nutné zohlednit, že je ukládán úhrnný trest za zvlášť závažný zločin zkrácení daně podle § 240 odst. 3 tr. zákoníku a sbíhající se přečin nedovoleného ozbrojování podle § 279 odst. 1 tr. zákoníku, ve smyslu § 43 odst. 1 tr. zákoníku. Spáchané trestné činy měly nebezpečnou povahu a byly velmi závažné. Zásadním způsobem byl porušen zájem na řádném vyměření a výběru spotřební daně, jejíž výnos je součástí státního rozpočtu, ze kterého jsou placeny všechny veřejné činnosti. Závažnost činu byla dána tím, že obchodní korporace oficiálně podnikající v nákupu, prodeji a výrobě tabákových výrobků část výroby převedla do nelegálního režimu, využila k tomu vlastních prostor, zaměstnanců, jinak legálně nakoupeného materiálu, a vyrobený produkt prodávala neoficiálními kanály a vyhýbala se tím placení spotřební daně. Jednalo se o činnost organizovanou, promyšlenou a systematickou, která by bez zásahu orgánů činných v trestním řízení nepochybně pokračovala. Následkem činu bylo zkrácení daně významně přesahující hranici velkého rozsahu. Míra zavinění obžalovaného byla nejvyšší možná, spočívala v přímém úmyslném zavinění. Cílem jednání bylo obohacení pachatelů na úkor výběru spotřební daně a státního rozpočtu. Tyto okolnosti by ukazovaly na ukládání trestu přibližně ve středním pásmu zákonného rozpětí. Dále vrchní soud přihlédl k osobním, rodinným, majetkovým a jiným poměrům. Obžalovaný [titul] [jméno] [příjmení] žije běžným občanským životem, má zajištěné bydliště, podniká prostřednictvím právnických osob nebo je zaměstnán, nemá žádný cennější majetek a nebylo proti němu vedeno další trestní stíhání. Soud nepřihlížel k předcházejícím odsouzením, přesto jsou možnosti nápravy obžalovaného poněkud snížené. Na straně obžalovaného vrchní soud nezjistil žádnou výraznou polehčující okolnost. Naopak proti obžalovanému svědčilo spáchání činu po předchozím uvážení, spáchání činu ze ziskuchtivosti, spáchání činu zneužívajícího postavení statutárního orgánu obchodní korporace a spáchání více trestných činů. Vrchní soud také vyšel z toho, že vzhledem k ziskuchtivosti pachatelů bylo na místě ve shodě s § 39 odst. 8 tr. zákoníku postižení obžalovaných na majetku, kde to umožnily jejich majetkové a výdělkové poměry. Proto vrchní soud rozhodl uložit obžalovanému [titul] [jméno] [příjmení] úhrnný trest odnětí svobody mírně nad spodní hranicí trestní sazby v trvání 5 let a 6 měsíců. Pro výkon uloženého trestu odnětí svobody byl obžalovaný zařazen podle zákonných kritérií § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku do věznice s ostrahou. Tento trest byl obžalovanému zpřísněn uložením trestu zákazu výkonu zaměstnání, povolání či funkce v subjektu provozujícím daňový sklad na dobu 7 let, neboť se obžalovaný dopustil trestného činu v souvislosti s touto činností a zneužíval tohoto postavení. Dále byly obžalovanému uloženy majetkové tresty zpřísňující trest odnětí svobody, trest propadnutí části majetku, neboť byl odsouzen za zvlášť závažný zločin, kterým se snažil získat majetkový prospěch a věci, které byly určené jako části majetku určené k propadnutí, nepotřeboval k uspokojování svých životních potřeb. Vedle toho vrchní soud uložil trest propadnutí nábojů, které byly prostředkem spáchání přečinu nedovoleného ozbrojování.

56. U obžalovaného [jméno] [příjmení] soud zjistil, že má evidované formální trvalé bydliště, fakticky bydlí v prostorách firmy [právnická osoba], která patří jeho přítelkyni. Pracuje jako řidič osobní dopravy a taxislužby s příjmem přibližně 18 tis. Kč měsíčně. Plní vyživovací povinnost k nezletilému dítěti, splácí doměřenou spotřební daň celnímu úřadu, nemá žádný cenný majetek. V současné době proti němu není vedeno další trestní stíhání. U obžalovaného vrchní soud hodnotil povahu a závažnost spáchaného zločinu podobně jako u obžalovaného [titul] [příjmení]. Obžalovaný porušil důležitý zájem na řádném výběru daní, plnění státního rozpočtu a plnění veřejných služeb. Jeho poměry jsou běžné, má stálé bydliště, pracuje, nemá žádný cenný majetek, plní vyživovací povinnost. Jeho dosavadní život nebyl zcela bezúhonný, k předešlým odsouzením se již nepřihlíží. Tím jsou mírně sníženy možnosti jeho nápravy. Proti obžalovanému svědčilo jeho postavení ve skupině spolupachatelů, ve které byl výkonným prvkem, který spojoval výrobní místo v [právnická osoba] s jednotlivými odběrateli, měl dovážet suroviny pro výrobu a zároveň vyrobené cigarety předávat odběratelům a přebírat od nich odměnu. Přitom si počínal agilně a věnoval této činnosti hodně času a počínal si co nejméně nápadně. Tyto skutečnosti by nasvědčovaly ukládání trestu přibližně ve středním pásmu daného zákonného rozpětí. Proti obžalovanému stály přitěžující okolnosti podle § 42 písm. a), b) tr. zákoníku, neboť spáchal čin po předchozím uvážení a jeho motivem byla ziskuchtivost. Také v případě obžalovaného vrchní soud uložil stejný trest jako v napadeném rozsudku, tedy trest odnětí svobody v trvání 5 let a 6 měsíců se zařazením pro výkon trestu odnětí svobody do věznice s ostrahou. V tomto případě byl trest zpřísněn o trest propadnutí nelegálně vyrobených cigaret bez platné tabákové nálepky a nelegálně drženého řezaného tabáku, za který rovněž nebyla zaplacena spotřební daň podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku. Vzhledem ke všem zjištěným okolnostem, které měly vliv na ukládání trestu, byla planá námitka odvolání obžalovaného [příjmení], že se mu výměra trestu jeví jako nepřiměřeně přísná. Uložení trestu odnětí svobody mírně nad spodní hranicí zákonné trestní sazby zpřísněné o propadnutí věci, které byly předmětem nelegálního počínání obžalovaného, aniž by byly přítomné výrazné okolnosti svědčící ve prospěch obžalovaného, nelze označit za nepřiměřeně přísné.

57. Při ukládání trestu obžalovaným [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] vrchní soud zjistil podobné skutečnosti významné pro stanovení druhu a výměry trestu. Také tito obžalovaní porušili zájem na řádném stanovení a vybrání spotřební daně určené do státního rozpočtu, kde slouží pro plnění veřejných služeb a zabezpečování veřejných zájmů. U obžalovaných mělo vliv na závažnost činu to, že byli výkonnými prvky spolupachatelů, vlastními výrobci nelegálních cigaret. Společně ve vymezeném období věnovali nelegální výrobě cigaret dlouhé hodiny o víkendech a právě jejich „úsilím“ byly cigarety vyrobeny ve zjištěném množství. Oba obžalovaní dosud neměli záznam v rejstříku trestů, nebyla zjištěna žádná další trestní stíhání, a lze na ně pohlížet skutečně jako na osoby bezúhonné. Mírou zavinění a majetkovou pohnutkou byli obžalovaní srovnatelní s ostatními obžalovanými. Při hodnocení povahy a závažnosti činu vrchní soud dospěl k závěru, že v jejich případě by přicházelo do úvahy ukládání trestu v dolním pásmu daného zákonného rozpětí. U obžalovaného [příjmení] soud zjistil běžné poměry, bydlí na stálé adrese, pracuje jako zaměstnanec s příjmem asi 18 tis. Kč čistého, podílí se na výživném na dítě, vlastní jeden automobil střední kategorie. Podobně obžalovaný [jméno] [příjmení] bydlí ve stálém bydlišti, je ženatý, podílí se na výchově vlastního a přiženěného dítěte. Také on je zaměstnán, vydělává přibližně 25 tis. Kč měsíčně, nemá žádný cenný majetek, vlastní auto střední kategorie. U obou obžalovaných lze konstatovat, že jejich osobní, rodinné, majetkové a jiné poměry jsou normální, nic nenasvědčuje jejich další kriminální angažovanosti. U obou obžalovaných lze usuzovat na příznivé možnosti jejich nápravy. Proto vrchní soud považoval za přiměřené uložení nižšího trestu odnětí svobody, než byl vyměřený zbývajícím dvěma obžalovaným. V konkrétním vyjádření to znamenalo, že obžalovaným [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] byl uložen trest odnětí svobody na samé dolní hranici zákonného rozpětí v trvání pěti let, pro výkon tohoto trestu byli oba obžalovaní zařazeni do věznice s ostrahou. Obžalovanému [jméno] [příjmení] byl kromě toho uložen trest propadnutí nelegálně vyrobených cigaret, které u něj byly zajištěny.

58. U obžalovaných [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] vrchní soud nezjistil žádné významné polehčující okolnosti, které by se měly projevit při stanovení výměry trestu, ani během veřejného zasedání k projednání odvolání. Obžalovaní sice zdůrazňovali, že se ke spáchání činu částečně doznali, že projevili nad spáchaným činem lítost, projevili tím určitou míru sebereflexe a vzhledem k tomu žádali úpravu uloženého trestu. Na rozdíl od obhajoby vrchní soud u obžalovaných takové skutečnosti nezaznamenal. K výpovědím obžalovaných při prohlášení viny, když toto prohlášení nebylo přijato, vrchní soud mohl přihlížet v omezeném rozsahu. V ostatních částech, u hlavního líčení před nalézacím soudem nebo v odvolacím řízení, vrchní soud neviděl, že by se obžalovaní doznávali ke spáchání trestné činnosti, že by kriticky pohlíželi na dřívější počínání, nebo skutečně věrohodně litovali svého jednání. V odvolacím řízení se tedy podstatně nezměnily skutečnosti, které by měly vliv na stanovení druhu a výměry trestu u obžalovaných.

59. Při stanovení druhu a výměry trestu právnické osobě [právnická osoba] soud přihlížel k povaze a závažnosti trestného činu, která je podobná jako u ostatních obžalovaných. Je určena porušením zájmu na řádném stanovení a vybrání spotřební daně z výroby cigaret, která je příjmem státního rozpočtu, ze kterého jsou hrazeny veřejné výdaje a zajišťovány veřejné potřeby. K poměrům právnické osoby vrchní soud zjistil z výslechu obžalovaného [titul] [jméno] [příjmení], že společnost ukončila činnost ve výrobě tabákových výrobků, činnost daňového skladu a vypořádala se se zaměstnanci. Nedošlo k likvidaci společnosti, ale také nevyvíjí žádnou výdělečnou činnost. Obchodní [právnická osoba] neplní žádný naléhavý veřejný zájem, nemá žádný zvláštní význam pro hospodářství, obranu nebo bezpečnost. Právnická osoba neprojevila žádnou snahu po nahrazení škody nebo odstranění škodlivého následku. Vzhledem k současné nečinnosti [právnická osoba] nelze od uloženého trestu očekávat, že by se nějak zásadně projevil na jejím stavu. V přípravném řízení byla zajištěna výrobní linka na cigarety zn. MOLINS MACHINE No OM 21284, N. 1644-R. Výrobní linka podle skutkových zjištění sloužila k nelegální výrobě cigaret, k legální výrobě se už několik roků nepoužívala. Proto bylo na místě uložení trestu propadnutí výrobní linky podle § 19 zákona č. 418/2011 Sb. Právnická osoba se dopustila zvlášť závažného zločinu, kterým se snažila získat majetkový prospěch, bylo na místě zpřísnění trestu o trest propadnutí části majetku, konkrétně zajištěné pohledávky [právnická osoba] z titulu vrácení finančních prostředků složených k zajištění spotřební daně ve výši 3 207 258 Kč u Celního úřadu pro Moravskoslezský kraj. I v tomto ohledu vrchní soud následoval trest uložený v napadeném rozsudku podle § 17 odst. 1, odst. 3 zákona č. 418/2011 Sb.

60. Po přezkoumání předložené trestní věci, napadeného rozsudku a předložených odvolání, vrchní soud dospěl po dílčím doplnění dokazování k vlastním skutkovým zjištěním u útoku pokračujícího trestného činu ze dne 27. 5. 2019. V tomto smyslu došlo také k úpravě rozsahu nelegální výroby cigaret a rozsahu zkrácené spotřební daně u všech obžalovaných v bodě 1). Vrchní soud z podnětu odvolání státního zástupce zrušil napadený rozsudek u všech obžalovaných ve výroku o vině v bodě 1) a ve výroku o uložených trestech. V uvedeném rozsahu vrchní soud znovu rozhodl o vině obžalovaných, jak je to uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Nově také rozhodl o uložení trestů u všech obžalovaných. Z podnětu odvolání obžalovaných vrchní soud nezjistil žádné podstatné závady v napadeném rozsudku, ani v předcházejícím řízení. Proto odvolání všech obžalovaných podle § 256 tr. ř. zamítl. Ve výroku o vině v bodě 2) zůstal napadený rozsudek nezměněn.

Rubrum