Číslo jednací: 10A 175/2019 - 27

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Jaromíra Klepše a JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila v právní věci žalobkyně: Agropodnik Mašovice, a.s., IČ 13693476 sídlem Mašovice- Znojmo č.p.154 669 02 Mašovice- Znojmo proti žalovanému: Ministerstvo průmyslu a obchodu sídlem Na Františku 1039/32 110 15 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 9. 2019, č. j. MPO 71501/19/61400 takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů.

III. Žalovanému se náhrada nákladů nepřiznává.

Odůvodnění

I. Předmět sporu

1. Ministerstvo průmyslu a obchodu rozhodnutím ze dne 13. září 2019, č. j. MPO 71501/19/61400 zamítlo podle § 14m zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, žádost žalobkyně o poskytnutí dotace vedenou pod registračním číslem CZ.01.3.10/0.0/0.0./18_183/0015972.

II. Žaloba

2. Žalobkyně shrnula, že ministerstvo průmyslu a obchodu jako řídící orgán Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014-2020 zveřejnilo výzvu IV. programu podpory Úspory energie. Žalobkyně prostřednictvím informačního systému MS 2014+ podala dne 14. 1. 2019 žádost o poskytnutí dotace z výše uvedeného dotačního titulu. Spolu se žádostí předložila projekt na výměnu starého kolového nakladače za nový kolový nakladač. K žádosti přiložila všechny předepsané dokumenty kromě dokladu dle stavebního zákona. Žalovaný provedl hodnocení předkládaného projektu žalobkyně a za kritérium B Připravenost žadatele k realizaci projektu nepřidělil body, protože nebylo doloženo stavební povolení nebo sdělení příslušného stavebního úřadu zda předmět realizace projektu nepodléhá stavebnímu řízení podle zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon (dále jen „stavební zákon“).

3. Žalobkyně požádala o přezkum bodového hodnocení projektu. Namítla v něm, že doložení dokladů dle stavebního zákona se týká pouze relevantních případů, tedy případů, na jejichž realizaci se vztahuje stavební zákon, dále že záměr nahrazení kolového nakladače se stavební zákon nevztahuje, a proto vyjádření stavebního úřadu nebylo doloženo. K žádosti o přezkum rozhodnutí žalobkyně doložila vyjádření stavebního úřadu, že na projekt se stavební zákon skutečně nevztahuje. Přezkumná komise žádosti o přezkum nevyhověla s tím, že vyjádření stavebního úřadu mělo být doloženo při podání žádosti. Následně žalovaný žádost o dotaci zamítl, neboť žádost nesplnila podmínky věcného hodnocení, protože projekt získal 41,74 bodů, a tudíž je pod minimální bodovou hranicí, která činí 50 bodů.

4. Žalobkyně namítla, že podle kapitoly 9.4 (náležitosti žádosti o podporu) písm. j) výzvy IV. programu podpory Úspory energie (str. 18 a 19) musí žadatel v okamžiku podání žádosti o podporu předložit doklady dle stavebního zákona. V podrobnějších informacích k tomuto typu přílohy se uvádí, že v případě, že žadatel má v době podání žádosti o podporu k dispozici doklady vyžadované k realizaci projektu dle stavebního zákona, doloží tyto doklady jako přílohy žádosti o podporu, čímž získá bodové zvýhodnění v rámci projektu. A dále se uvádí, že v případě, že žadatel nemá uvedené doklady k dispozici v době podání žádosti o podporu, doloží tyto doklady k podpisu Rozhodnutí o poskytnutí dotace a závazných podmínek dotace.

5. Podle citovaného ustanovení výzvy IV. programu podpory Úspory energie má žadatel přiložit k žádosti o podporu doklady dle stavebního zákona. Výzva nijak neurčuje, o jaké konkrétní doklady se má jednat, a to ani příkladným výčtem. Výzva však jednoznačně stanoví, že by se mělo jednat o doklady vyžadované k realizaci projektu dle stavebního zákona. Stavební zákon ale vyžaduje doklady pro uskutečnění projektů pouze určitého typu a obsahu. Vedle těchto stavebních projektů ministerstvo zařadilo do podporovaných projektů v rámci výzvy IV. programu podpory Úspory energie také projekty nestavebního charakteru. To jsou projekty, k jejichž realizaci není potřeba součinnosti stavebního úřadu, která by byla završena dokladem dle stavebního zákona. Mezi takové projekty patří případ žalobkyně, neboť požádala o podporu na výměnu starého kolového nakladače za nový kolový nakladač. Obsahem projektu nebyla žádná stavební činnost, ale prostá výměna staré movité věci za novou. K takové výměně není potřeba, aby ji povolil nebo se k ní jakkoliv vyjadřoval stavební úřad.

6. Obdobné vyplývá i z kapitoly 1.2.1 (přílohy k žádosti o podporu) zvláštní části pravidel pro žadatele a příjemce. Tam se pod číslem 11 (str. 42) uvádí, že v relevantních případech jsou přílohou k žádosti o podporu doklady vyžadované dle stavebního zákona. Žalobkyně je dle výkladu spojení „v relevantních případech“ toho názoru, že její případ není relevantním z hlediska stavebního zákona, proto také k žádosti nepřiložila doklad dle tohoto zákona.

7. Podle žalobkyně mělo ministerstvo při hodnocení projektu připočíst body za tzv. připravenost žadatele k realizaci projektu. Pouze takové řešení by ctilo účel dotačních pravidel a bylo by spravedlivé vůči všem žadatelům o podporu bez rozlišení druhu projektu. Účelem dotačních pravidel totiž bylo podpořit projekty na úspory energií, a to nejen projekty stavebního charakteru, ale i projekty na výměnu mobilních strojů. Žalobkyni i další žadatele s projekty na výměnu mobilních strojů, kteří k žádosti nepřiložili doklady dle stavebního zákona, však ministerstvo znevýhodnilo tím, že neudělilo body za připravenost žadatele k realizaci projektu.

III. Vyjádření žalovaného k žalobě

8. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že po kontrole formálních náležitostí a podmínek přijatelnosti žádosti hodnotil projekt žalobkyně věcně. V jeho rámci posuzoval splnění tzv. vylučovacích kritérií a míru splnění bodovaných kritérií. Minimální hranicí pro to, aby projekt vůbec mohl pokračovat dále v procesu schvalování, je zisk 50 bodů. Průměr hodnotitelů činil v tomto případě 41,74 bodů. Žádost o podporu tak nesplnila podmínky věcného hodnocení, o čemž byl žalobce dne 16. 7. 2019 informován depeší.

9. Podle žalovaného výzva nestanoví, že žadatel má předložit doklady vyžadované k realizaci projektu dle stavebního zákona, ale že žadatel „musí doklady dle stavebního zákona předložit“. Ke zmírnění tvrdosti ustanovení písmene j) je dále uvedeno, že pokud tyto doklady má a doloží je jako přílohu, získá bodové zvýhodnění. Pokud je nemá, může je doložit i při podpisu Rozhodnutí o poskytnutí dotace, tedy jeho projekt nebude pro nesplnění vyřazen, avšak nebude mu uděleno bodové zvýhodnění. Dále rovněž Výzva v příloze 3, části B1 stanoví, že aby byly žadateli uděleny tyto body za připravenost k realizaci projektu, je třeba doložit „Stavební povolení po nabytí právní moci nebo sdělení příslušného stavebního úřadu (dle správního řádu) zda předmět realizace projektu nepodléhá stavebnímu řízení podle Zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu“. Pokud tedy žalobce chtěl získat bodové zvýhodnění, stačilo doložit vyjádření stavebního úřadu. Toto vyjádření stavebního úřadu je však datováno až dnem 17. 7. 2019, tedy den poté, co byl žalobce informován o výsledku bodového hodnocení.

10. Podle názoru žalovaného vyjádření s tímto datem tedy nemůže být v hodnocení zohledněno, jak je uvedeno i v kapitole 3.3.1 Hodnocení a schvalování projektu Pravidel pro žadatele a příjemce z OP PIK obecná část. Jedná se totiž o jednokolový systém hodnocení, a jak uvádí ustanovení této kapitoly „jednokolovým systémem hodnocení se rozumí model, kdy veškeré údaje nutné pro hodnocení jsou žadatelem předloženy v jeden okamžik v rámci Žádosti o podporu“. Pokud je pro některé dokumenty připuštěno i jejich pozdější doložení, nebudou při hodnocení brány v potaz. Žalobkyně si tedy byla, či měla být vědoma toho, že vyjádření stavebního úřadu vydané a doložené po podání žádosti o podporu, nemůže být v hodnocení zohledněno. Žalobkyně se nemůže dovolávat zohlednění tohoto dokumentu ani zpětně, neboť takový přístup by znamenal nové hodnocení žádosti o podporu, připuštění hodnocení na základě dokumentu, který byl doložen opožděně, a tím konečně i nerovný přístup žalovaného k jednotlivým žadatelům.

11. Žalobkyně dále podle žalovaného chybně uvádí, že „v kapitole 1.2.1. (přílohy k žádosti o podporu) zvláštní části Pravidel pro žadatele a příjemce je pod číslem 11 (str. 42) uvedeno, že přílohou jsou v relevantních případech doklady vyžadované dle stavebního zákona“. Ve skutečnosti se jedná o kapitolu 2.3 Přílohy k žádosti o podporu, bod 10 (str. 41) Přílohy č. 5 Výzvy, Pravidla pro žadatele a příjemce zvláštní část č.j.: MPO 40143/18/61400/61000. Toto ustanovení mimo jiné též stanoví, že „k okamžiku předložení Rozhodnutí o poskytnutí dotace obsahujícím i závazné podmínky poskytnutí dotace a ostatní povinnosti příjemce dokládá žadatel stavební povolení s vyznačením právní moci nebo účinnou veřejnoprávní smlouvu nebo certifikát vydaný autorizovaným inspektorem stavební povolení nahrazující nebo kladné vyjádření stavebního úřadu k ohlášení stavby. Případně potvrzení stavebního úřadu, že realizace projektu nevyžaduje ani jedno“.

12. Ze všech výše uvedených ustanovení podle žalovaného vyplývá, že potvrzení stavebního úřadu by musel žalobce dodat nejpozději k okamžiku předložení Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Pokud by jej však doložil již v rámci žádosti o podporu, obdržel by bodové zvýhodnění. To ale žadatel neučinil a na bodové zvýhodnění mu tak nevznikl nárok. Nesouhlas se závěrem PK a napadeným rozhodnutím tedy není na místě, neboť proces udělení bodového zvýhodnění je dostatečně popsán ve Výzvě a jejích přílohách, podle kterých je žalobce povinen postupovat, chce-li v žádosti o podporu uspět.

13. Žalovaný shrnul, že podmínky dopředu stanovil, odpovídajícím způsobem zveřejnil (žalovaný uvedl veřejně dostupné odkazy na webové stránky poskytovatele dotace i zprostředkujícího subjektu API) a žalobkyni předepsaným způsobem o výsledku hodnocení vyrozuměl. Rozhodnutí bylo v tomto případě stejné, jako u obdobných případů jiných žadatelů, kteří nedoložili ani dokumenty dle stavebního zákona, ani potvrzení stavebního úřadu o tom, že realizace projektu tyto dokumenty nevyžaduje. Žalobkyně dle názoru žalovaného napadá nikoli vady procesu dotačního řízení, ale pravidla, podle nichž jsou projekty hodnoceny a které byly známy již před podáním žádosti o podporu. Tvorba těchto pravidel je však zcela v kompetenci žalovaného. Žalovaný se domnívá, že postupem dle těchto pravidel se nedopustil žádného pochybení a odmítá tvrzení žalobce, že on sám a jakož i další žadatelé s projekty nestavebního charakteru byli diskriminováni neudělením bodů za dokumenty dle stavebního zákona. K udělení bodů totiž žadatelům stačilo pouze doložit potvrzení stavebního úřadu, že projekt nepodléhá povolením stavebního úřadu. K postupu dle těchto vlastních pravidel je žalovaný plně oprávněn, jsou-li tyto postupy předem známy a aplikovány za uplatnění zásady rovného přístupu. Obě podmínky byly při aplikaci dodrženy. Žalovaný v této souvislosti poukázal na závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2015, č. j. 9 Ads 83/2014-46, v odstavcích 31 a 33, jež podporují názor, že hodnocení těchto podmínek není předmětem soudního přezkumu.

14. Žalovaný rovněž zdůraznil, že sporných 11 bodů za kritérium připravenosti k projektu nebylo rozhodujících pro to, zda žalobkyně podporu získá. Maximum bodů, které mohla žalobkyně obdržet, bylo 100 a mohla tedy chybějící body získat i v jiném kritériu. Uvedených 11 bodů tedy o výsledku samo o sobě nerozhodlo.

15. Žalobkyně k vyjádření žalovaného repliku nepodala.

IV. Osoba zúčastněná na řízení

16. Žalobkyně navrhla jako možnou osobu zúčastněnou na řízení Agenturu pro podnikání a inovace. Ta vyjádřením ze dne 13. 11. 2019 soudu sdělila, že práva osoby zúčastněné na řízení uplatňovat nebude.

V. Posouzení věci Městským soudem v Praze

17. Městský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (srov. § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů - dále jen „s. ř. s.“), včetně řízení, které jeho vydání předcházelo. Při přezkoumání tohoto rozhodnutí městský soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (srov. § 75 odst. 1 s. ř. s.).

18. O věci městský soud rozhodl v souladu s ustanovením § 51 odst. 1 s. ř. s. bez jednání, neboť žalovaný s tím vyjádřil souhlas a žalobkyně se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, nevyjádřila (její souhlas byl tedy presumován). Městský soud taktéž neshledal důvod pro nařízení jednání z důvodu dokazování – veškeré pro věc rozhodné podklady jsou totiž součástí správního spisu, z něhož žalovaný vycházel a jehož postup je předmětem soudního přezkumu. Správním spisem se dokazování neprovádí (rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 9 Afs 8/2008 - 117 ze dne 29. 1. 2009, č. 2383/2011 Sb. NSS).

19. Žalobkyně v rámci programu „Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceshopnost 2014 – 2020“, číslo výzvy 01_18_183 „Úspory energie IV. výzva“ (dále jen „výzva“) požádala o dotaci na „modernizaci nakladače. Starý nakladač KNB-250 bude nahrazen novým moderním nakladačem.“ Mezi přílohami žádosti (str. 18 – 22 žádosti) není doložen žádný podklad o projektu z hlediska splnění podmínek stavebního zákona.

20. Ze závěrečného hodnocení zprávy k hodnocení projektu Agropodnik Mašovice, a.s. číslo 18_183/0015972 vyplývá, že projekt žalobkyně získal 41,74 bodů a tudíž je pod minimální bodovou hranicí, která činí 50 bodů a z toho důvodů nebyl doporučen jako způsobilý. Hodnocení uvádí, že „za kritérium B Připravenost žadatele k realizaci projektu nebyly přiděleny body, protože nebylo doloženo stavební povolení nebo sdělení příslušného stavebního úřadu, zda předmět realizace projektu nepodléhá stavebnímu řízení podle zákona č. 183/2006 Sb.“ 21. Žalobkyně požádala dne 18. 7. 2019 o přezkum hodnocení kritéria B. Podotkla, že projekt obsahuje pouze nahrazení starého kolového nakladače KNB-250 za nový, jedná se o mobilní stroj. Poukázala na znění Přílohy 5 výzvy - Pravidla pro žadatele a příjemce z OPPIK pro IV. výzvu Programu úspory energie (dále jen „pravidla“), část 1.2.1 na straně 42. Uvedla, že měla za to, že podklady měly být doloženy pouze v případech, na jejichž realizaci se měl vztahovat stavební zákon. K žádosti přiložila sdělení Městského úřadu Znojmo, odboru výstavby ze dne 17. 7. 2019, č. j. MUZN 85028/2019, z něhož vyplývá, že „k záměru – snížení energetické náročnosti Agropodnik Mašovice, kdy v rámci dotačního programu Úspory energie dojde k výměně starého kolového nakladače ZTS Stavostroj KNB-250 z roku 1983 za nový nakladač se spotřebou do 6l/mth, není třeba ohlášení, stavebního povolení ani jiného opatření stavebního úřadu“.

22. Městský soud v této souvislosti podotýká, že mezi stranami panuje rozpor ve verzích pravidel, které se měly na věc vztahovat. Žalobkyně v žádosti o přezkum odkazovala na pravidla verze 1.0 ve znění účinném od 29. 6. 2018, neboť ty byly účinné ke dni vyhlášení výzvy tj. 29. 6. 2018. Žalovaný ve vyjádření k žalobě poukazuje na části pravidel ve znění účinném od 1. 8. 2019, verze 1.1, která však zjevně nabyla účinnosti až poté, co žalobkyně podala žádost v lednu 2019 a příjem žádostí dle výzvy měl být ukončen 29. 4. 2019. Vzhledem k tomu, že obsah pro projednávanou věc relevantních částí této přílohy se v obou verzích nijak nezměnil a odlišuje se maximálně číselné označení jednotlivých částí, což nečiní sporným ani žalovaný, je celý tento rozpor pro projednávanou věc irelevantní. Městský soud proto bude dále vycházet ze znění pravidel z června 2018, jež by dle jeho názoru měly být na věc aplikovány.

23. Žalovaný žádost o přezkum shledal nedůvodnou. Uvedl tolik, že v případě, kdy stavební povolení není vyžadováno, musí žadatel tuto skutečnost doložit vyjádřením stavebního úřadu již v okamžiku podání žádosti o podporu. Nebude-li takový dokument doložen, nebudou mu přiděleny body v rámci věcného hodnocení. Žalovaný uzavřel, že žalobkyně sdělení doložila až po podání žádosti, což nelze akceptovat.

24. Následně žalovaný napadeným rozhodnutím žádost žalobkyně o dotaci zamítl s odůvodněním, že projekt nesplnil podmínky věcného hodnocení, když získal 41,74 bodů a je tak pod minimální hranicí 50 bodů a nedůvodná byla taktéž žádost žalobkyně o přezkoumání bodového ohodnocení.

25. Mezi stranami je nesporné, že projekt žalobkyně by obecně byl způsobilý ucházet se o financování z uvedeného dotačního programu. Nesporné je mezi stranami i to, že projekt nevyžadoval žádné opatření (ohlášení či povolení, územní rozhodnutí či souhlas) z hlediska stavebního zákona a že i tato skutečnost by dle podmínek programu mohla být zohledněna a ohodnocena 11 body.

26. Podstata sporu spočívá v posouzení otázky, ke kterému okamžiku byla žalobkyně (v souladu s podmínkami výzvy) povinna doložit zmíněné vyjádření stavebního úřadu tak, aby ještě dosáhla bodového zvýhodnění. Tím by totiž žalovaný žalobkyni k získaným 41,74 bodům mohl přičíst dalších 11 bodů, čímž by projekt žalobkyně přesáhl hranici potřebných 50 bodů, tj. by projekt mohl být po věcném hodnocení shledán jako způsobilý a doporučený k poskytnutí dotace.

27. Žalobkyně poukazuje na znění bodu 9.4 písm. j) výzvy (náležitosti žádosti) a části 1.2.1 pravidel na straně 42 (přílohy žádosti o podporu) z nichž shodně vyplývá, že „v případě, že žadatel má, v době podání žádosti o podporu, k dispozici doklady vyžadované k realizaci projektu dle stavebního zákona, doloží tyto doklady jako přílohy žádosti o podporu, čímž získá bodové zvýhodnění v rámci hodnocení projektu. V případě, že žadatel nemá uvedené doklady k dispozici v době podání žádosti o podporu, doloží tyto doklady k podpisu Rozhodnutí o poskytnutí dotace a závazných podmínek dotace“.

28. Dále rovněž z části 9.4 výzvy na straně 20 (a v obdobné formulaci v části 1.2.1 pravidel na straně 42) vyplývá, že „žadatel musí v okamžiku podpisu Rozhodnutí o poskytnutí dotace, jehož součástí jsou závazné podmínky poskytnutí dotace a ostatní povinnosti příjemce, předložit následující dokumenty: stavební povolení s vyznačením právní moci nebo účinnou veřejnoprávní smlouvu nebo certifikát vydaný autorizovaným inspektorem stavební povolení nahrazující nebo souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru nebo v relevantních případech územní rozhodnutí nebo územní souhlas, na základě kterých lze stavbu realizovat. Případně potvrzení stavebního úřadu, že realizace projektu nevyžaduje uvedená povolení. Toto vyjádření musí obsahovat veškerá navrhovaná úsporná opatření v rámci projektu. Čestné prohlášení nebude akceptováno.“ 29. Z uvedených podmínek výzvy i pravidel podle názoru městského soudu vyplývá, že pokud žadatel k žádosti přiložil podklady nezbytné k realizaci projektu dle stavebního zákona, získal bodové zvýhodnění žádosti. Opačně, pokud těmito podklady v tento okamžik nedisponoval, mohl je doložit k podpisu rozhodnutí o poskytnutí dotace. Jak vyplývá z částí týkajících se rozhodnutí o poskytnutí dotace, poskytovatel za takové podklady považoval i vyjádření stavebního úřadu o tom, že k realizaci záměru není žádného opatření z hlediska stavebního zákona třeba.

30. Městský soud přisvědčil žalobkyni v tom, že formulace citovaného znění výzvy i pravidel je do určité míry zavádějící a odpovídá jejímu názoru; to však pouze, pokud jsou uvedené části podmínek vykládány izolovaně. Z recentní judikatury Nejvyššího správního soudu přitom vyplývá, že příjemci dotace nemůže být přičítáno k tíži, že nemohl splnit dotační podmínky vinou špatného postupu poskytovatele dotace, jeho nečinností či nejasnou formulací dotačních podmínek (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 11. 2010, č. j. 1 Afs 77/2010-81, ze dne 29. 10. 2009, č. j. 1 Afs 100/2009-63). Taktéž z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 7. 2017, č. j. 2 Afs 208/2016 – 52, vyplývá, že právo poskytovatele dotace vymezit podmínky jejího čerpání souvisí s povinností vymezit dotační podmínky jednoznačným, určitým a srozumitelným způsobem, který zajistí předvídatelnost postupu při případném zpětném vymáhání poskytnuté dotace či uplatnění sankčního odvodu, resp. stav, kdy příjemce bude mít jistotu ohledně obsahu dotačních podmínek (rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 11. 2010, č. j. 1 Afs 77/2010 – 81, publ. pod č. 2243/2011 Sb. NSS, či ze dne 28. 2. 2014, č. j. 5 Afs 90/2012 – 33). Je to poskytovatel dotace, který primárně svým rozhodnutím vytváří právní rámec, v jehož mezích má příjemce dotace povinnost se pohybovat. Pokud zvolí při stanovení povinností neurčité právní pojmy, které nemají jednoznačnou zákonnou definici, musí následně unést i případné negativní důsledky vyplývající z již ustálené zásady, dle které nelze neurčitost právního pojmu v dohodě o poskytnutí prostředků klást k tíži příjemci finančních prostředků jakožto slabší strany (rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 7. 2008, č. j. 9 Afs 202/2007 – 68, či ze dne 29. 10. 2009, č. j. 1 Afs 100/2009 – 63, publ. pod č. 2332/2011 Sb. NSS).

31. Přes uvedenou částečně zavádějící formulaci lze však podle názoru městského soudu z výzvy i z pravidel dostatečně srozumitelně, určitě a předvídatelně seznat, jaké náležitosti (podklady) měla žádost už při svém podání mít tak, aby byla věcně (bodově) hodnotitelná i v kritériu B „Připravenost žadatele k realizaci projektu“.

32. Především z citovaných částí podmínek výzvy a pravidel totiž vyplývá alespoň to, že poskytovatel dotace bude k případnému bodovému hodnocení žádosti (projektu) postupovat odlišně v návaznosti na doložený rozsah příloh. Konkrétně dle uvedených podmínek platí, že pokud měl žadatel v okamžiku podání žádosti k dispozici podklady nezbytné k realizaci projektu dle stavebního zákona, získal tím bodové zvýhodnění. Naopak neměl – li tyto podklady v okamžiku podání žádosti, mohl je sice doložit k podpisu rozhodnutí o poskytnutí dotace (včetně vyjádření stavebního úřadu), to však již bez bodového zvýhodnění.

33. Z citovaných částí ať už výzvy nebo pravidel tedy podle názoru městského soudu srozumitelně vyplývá alespoň tolik, že ty žádosti s podklady o realizaci projektu v souladu se stavebním zákonem, které byly poprvé doloženy až před podpisem rozhodnutí o poskytnutí dotace, nemohly být bodově ohodnoceny. Jakkoliv mohl tedy nejednoznačný text výzvy a pravidel vzbudit při prvním seznámení u žalobkyně pochybnosti o tom, jaké dokumenty jsou podřaditelné pod kategorii „podklady nezbytné k realizaci projektu dle stavebního zákona“ a zda tam patří i vyjádření stavebního úřadu, že žádné opatření stavebního úřadu k realizaci projektu není třeba, v každém případě mělo být žalobkyni již jen z těchto „hlavních dokumentů“, které definovaly tyto podmínky dotace, zřejmé, že pokud jakýkoliv podklad tohoto druhu doloží až po podání žádosti resp. před rozhodnutím o poskytnutí dotace, nebude moci žadatel dosáhnout na bodové zvýhodnění.

34. Podle názoru městského soudu je znění této části samotné výzvy a pravidel jednoznačné a nevzbuzuje pochybnosti o tom, že žádost, která neobsahovala vůbec žádné podklady k realizaci projektu z hlediska stavebního zákona, nemohla tím dosáhnout bodového ohodnocení.

35. Smysl takového rozlišení a vyjasnění toho, které podklady by měly být v případě žalobkyně doloženy již k okamžiku podání žádosti, vyplývá pak z dalších částí výzvy a pravidel.

36. Výzva samotná neupravuje proces hodnocení žádosti. Ten je však graficky znázorněn v části 1.2 pravidel. Z ní vyplývá, že věcné hodnocení žádosti včetně příloh následovalo po posouzení přijatelnosti a formálních náležitostí žádosti a před schvalovacím procesem žádosti, který by nastoupil jako další fáze řízení poté, co by žádost byla hodnocena jako přijatelná.

37. Proces věcného hodnocení žádosti je detailně upraven v příloze 3 výzvy „Model hodnocení a kritéria pro hodnocení a výběr projektů“ (uvedena v části 13 výzvy - seznam příloh). Z části 1.2 na straně 5 této přílohy vyplývá, že v rámci věcného hodnocení žádosti byla hodnocena 11 body tzv. připravenost žadatele na realizaci projektu. K prokázání tohoto kritéria stanovil poskytovatel dotace podmínku předložení podkladů „stavební povolení po nabytí právní moci nebo sdělení příslušného stavebního úřadu (dle správního řádu) zda předmět realizace projektu nepodléhá stavebnímu řízení podle zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu“. Taková podmínka byla podle názoru městského soudu obecně logická, neboť dle věcného zaměření výzvy (část 3) byly pod písm. a – j) podporovanými aktivitami mj. ty spočívající ve stavebních úpravách. Poskytovatel dotace uvedenými podklady u žádosti tak získal přehled a informaci o tom, zda je předkládaný projekt již souladný s požadavky stavebního zákona, mohl tak relevantně posoudit, zda je připraven k realizaci a tím jej tedy spolehlivě v souladu s dotačními podmínkami mohl i bodově zvýhodnit.

38. Z uvedených podkladů – výzvy a přílohy č. 3 tedy podle názoru městského soudu vyplývá, že bodově mohl být zvýhodněn pouze ten projekt, který byl již v době podání žádosti připraven na realizaci i to, že připravenost k realizaci projektu měla a mohla žalobkyně prokázat právě zmíněným vyjádřením stavebního úřadu. Z logiky věci přitom naopak nemohl takového bodového ohodnocení dosáhnout projekt, o kterém poskytovateli dotace v době věcného hodnocení žádosti nebylo zřejmé, zda byl připravený na realizaci dle požadavků stavebního zákona. To, že připravenost k realizaci již nemohla být bodově ohodnocena v pozdějších fázích procesu schvalování žádosti (tj. např. před rozhodnutím o poskytnutí dotace) po věcném hodnocení, je pak zase logickou návazností na to, že po hodnocení projektu byly žádosti již rozdělené na ty, které byly způsobilé k dotaci a které způsobilé již nebyly.

39. Nedosáhla – li tedy žalobkyně patřičného bodového hodnocení z důvodu, že ve fázi věcného hodnocení projektu nebyla součástí žádosti příloha o realizovatelnosti projektu v souladu se stavebním zákonem, nemohl být projekt žalobkyně znovu bodově hodnocen v pozdějších fázích procesu po doplnění žádosti o tuto přílohu.

40. Městský soud je toho názoru, že jakkoliv ještě přímo z izolovaného výkladu výzvy a pravidel není jednoznačné, zda mezi bodově ohodnocené podklady prokazující připravenost žadatele k realizaci projektu dle stavebního zákonu mělo náležet i zmíněné vyjádření stavebního úřadu, lze tuto skutečnost dovodit z přílohy č. 3 a z celkového pochopení logiky procesu hodnocení žádosti, jak je stanoven v pravidlech, ve výzvě a jejích přílohách (tj. zejména části 1.2 přílohy č. 3).

41. Obsah dokumentů a pravidel vztahujících se k dokumentaci včetně příloh mohly a měly být známy žalobkyni ještě před podáním žádosti. Svou pozornost na porozumění obsahu dotačních podmínek měla žalobkyně zvýšit minimálně v situaci, kdy uvažovala nad tím, zda k žádosti přiloží vyjádření stavebního úřadu. Již obsah výzvy či pravidel ji totiž mohl upozornit to, že pozdější doložení podkladů dle stavebního zákona nebude bodově zvýhodněno. To, v čem konkrétně spočívá bodové hodnocení a jaké podklady k tomu byly potřeba, přitom srozumitelně vyplývalo z přílohy 3 výzvy, s níž se žalobkyně mohla a měla včas seznámit.

42. Z obsahu žádosti o přezkum poté vyplývá, že žalobkyně si patrně vůbec nebyla vědoma výchozího rozlišení, tj. že pouze pokud podklady doloží při podání žádosti, bude žádost bodově zvýhodněna dle kritéria B a později doložené podklady takto bodově hodnoceny již nebudou vůbec. Patrně si přitom žalobkyně nebyla vědoma ani znění podmínek věcného hodnocení dle části 1.2 přílohy 3 výzvy, z níž by jí jinak výslovně muselo vyplynout, že pokud při podání žádosti doloží i vyjádření stavebního úřadu, může být její žádost hodnocena 11 body jako projekt připravený k realizaci. Žalobkyni přitom zjevně nečinilo problém včas získat vyjádření stavebního úřadu. Nedostatečné bodové hodnocení způsobené tím, že žalobkyně vyjádření stavebního úřadu nepřiložila v okamžiku podání žádosti (ale až ve fázi před rozhodnutím o poskytnutí dotace), je tedy nezbytné přičíst pouze k tíži žalobkyně a její rezignací na úplné seznámení se s podmínkami pro podání žádosti o dotaci.

43. Městský soud je tedy toho názoru, že pokud poskytovatel nakonec napadeným rozhodnutím zamítl žádost žalobkyně o dotaci projektu, jenž ve věcném hodnocení z vyložených důvodů nedosáhl požadovaných 50 bodů (tj. získal 41,74 bodů), zamítl tuto žádost zcela v souladu s dotačními podmínkami.

VI. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

44. Na základě všech shora uvedených skutečností se městský soud neztotožnil se žádnou žalobní námitkou, shledal žalobu nedůvodnou, a proto ji zamítl podle § 78 odst. 7 s. ř. s.

45. Výroky o nákladech řízení jsou odůvodněny podle ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobkyně neměla ve věci plný úspěch, nemá tedy právo na náhradu nákladů řízení. Procesně úspěšný žalovaný náhradu nákladů řízení jednak neuplatnil, městský soud mu navíc náhradu nákladů řízení ani nepřiznal, neboť neshledal, že by žalovanému vznikly účelně vynaložené náklady nad rámec jeho běžné činnosti.