číslo jednací: 30 A 66/2012 – 64

Rubrum

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudců JUDr. Ivony Šubrtové a JUDr. Martiny Küchlerové Ph.D., ve věci navrhovatele: V. H. za účasti: 1) Městského úřadu Nové Město nad Metují Náměstí Republiky 6, Nové Město nad Metují 2) Sdružení nezávislých kandidátů ProBohuslavice zastoupeného zmocněnkyní Ž. S. 3) Sdružení nezávislých kandidátů pro Bohuslavice zastoupeného zmocněnkyní A. Š. 4) SDRUŽENÍ NEZÁVISLÝCH KANDIDÁTU BOHUSLAVICE 1, zastoupeného zmocněnkyní E. Č. 5) SDRUŽENÍ NEZÁVISLÝCH KANDIDÁTU BOHUSLAVICE 2, zastoupeného zmocněnkyní K. K. v řízení o návrhu označeném jako návrh na neplatnost voleb do zastupitelstva obce Bohuslavice, konaných ve dnech 23. a 24. září 2022 takto:

Výrok

I. Návrh se zamítá.

II. Účastníci nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Obsah návrhu

1. Navrhovatel se včas podaným návrhem ze dne 30. 9. 2022, nadepsanému krajskému soudu doručeným téhož dne, domáhal vydání rozhodnutí o neplatnosti voleb do obecního zastupitelstva obce Bohuslavice, konaných ve dnech 23. a 24. září 2022.

2. V úvodu návrhu rozporoval způsob volby předsedy a místopředsedy okrskové volební komise (dále také jen „Komise“), který byl dle něho v rozporu s § 18 odst. 3 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, v platném znění (dále jen „volební zákon“). Podstata této výtky spočívala v tom, že losování vedl fakticky dosavadní starosta obce, nikoliv zapisovatelka a že lístky (včetně těch, na nichž byly označeny funkce předsedy a místopředsedy) byly již připraveny před příchodem členů okrskové volební komise tak, že před každým sedícím byl jeden lístek otočený stranou dolů. Členové okrskové volební komise pak byli vyzváni, aby si vytáhli jeden lístek, chybělo jejich zamíchání. Podle navrhovatele tak bylo vše domluvené, jak si to přál starosta. Za transparentnější by považoval, kdyby lístky se jmény členů komise byly složené nebo svinuté a vložené např. do obálky, sáčku či krabice a z nich by se potom funkce předsedy a místopředsedy losovala. Jeho námitky, které v tomto duchu druhý den po losování vznesl, byly starostou obce odbyty.

3. V dalších částech návrhu navrhovatel podrobně popisoval situace, ke kterým došlo ve volební místnosti v dny konání voleb a kterým přikládal relevanci v souvislosti s jejich namítanou neplatností. Protože tento popis byl poměrně obsáhlý, čítal několik stran, omezí se krajský soud na stručnější vyjádření obsahu navrhovatelových výtek, když obsah návrhu je účastníkům řízení dobře znám.

4. K prvním problémům mělo dojít již v pátek 23. 9. 2022 po příchodu navrhovatele do volební místnosti (tělocvičny ZŠ). Podivoval se, že došlo ke změně v osobě zapisovatelky, problémy dále shledal ohledně uzamčení a zapečetění všech dveří do volební místnosti. K nápravě došlo až po jeho důrazné urgenci. Odpoledne pak měl volební místnost opustit na dvě hodiny předseda Komise a jeden její člen.

5. V sobotu 24. 9. 2022 v 7.50 hod., když dorazil před volební místnost, chtěla místopředsedkyně místnost rozpečetit a jít dovnitř. Zarazil ji, že tak mohou učinit až po příchodu minimálně nadpoloviční většiny členů Komise, a vyčkali. Pak teprve volební místnost rozpečetili a zkontrolovali. Předseda Komise spolu s dalším členem Komise (jeho přítelem) však dorazili až poté, na devátou hodinu.

6. Zhruba v 10. 25 hod. vzali předseda Komise spolu se svým přítelem přenosnou volební schránku a odešli. Navrhovateli bylo řečeno, že za voliči, ale ten to považoval za netransparentní. Navíc nebyl vyhotoven záznam o tom, kolik úředních obálek si s sebou vzali. Přes jeho požadavky takový záznam nebyl vyhotoven. Když se po nějaké době předseda Komise a jeho přítel vrátili do volební místnosti, přenosnou volební schránku s sebou neměli. K jeho dotazu mu sdělili, že ta je v zamčeném autě. Zhruba po 10 až 15 minutách znovu odjeli.

7. Po ukončení voleb ve 14. 00 hod. došlo k sesypání úředních obálek z obou volebních schránek, jejich promíchání a porovnání se seznamy voličů, kteří se zúčastnili voleb. Zjistilo se, že ze schránek bylo vysypáno o 4 kusy úředních obálek víc, než mělo být dle seznamu voličů, kteří se voleb zúčastnili. Toto bylo několikráte přepočítáno se stejným výsledkem. Když se navrhovatel dotazoval po příčině, předseda Komise jej upozornil, že dá hlasovat o jeho vyřazení z dalšího kontrolování a sčítání hlasů, protože mají nadpoloviční většinu. Když se proti tomu navrhovatel ohradil, došlo bez dalšího k hlasování. Nadpoloviční většinou pak byl vykázán mimo prostor kontrolování a sčítání hlasů.

8. Členy Komise dále upozornil, že by se při sčítání a kontrole měly používat červené propisovací tužky, protože oni do té chvíle při kontrole voličských seznamů používali tužky modré. Předseda Komise pak červené propisovačky rozdal, ale ty modré nesebral, nevložil do obálky a neodnesl mimo prostor kontroly a sčítání hlasů. Modré propisovačky tak zůstaly na stole až do konce sčítání a napsání zápisu.

9. Navrhovatel tak byl vyřazen z dalšího sčítání a kontroly a dělal pouze pozorovatele. Sčítání hlasů probíhalo ve dvou skupinách, jejich členové byli natočeni zády k sobě. Takový způsob sčítání hlasů považuje navrhovatel za netransparentní, chyběla jakákoli kontrola. Jeden z členů Komise dokonce v průběhu sčítání někam odešel a zbývající členové skupiny pokračovali ve sčítání sami. Jedna ze členek Komise si měla stěžovat, že už se jí na pomocné sčítací archy nevejdou čárky označující hlas a vzala si čistý papír, aby mohla pokračovat dál. Jiná členka Komise měla při kontrole konstatovat, že se to nedá pořádně spočítat, protože archy jsou malé a silná červená propisovačka splývá. Přitom dle navrhovatele stačilo archy vytištěné ve formátu A4 zvětšit.

10. Navrhovatel pak popisoval, s jakými obtížemi zadávali členové Komise zjištěné výsledky do příslušného programu v počítači. Při té příležitosti se šel navrhovatel podívat na kupičku volebních lístků, které ležely odděleně na stole a které tam před tím donesl jeden ze členů Komise. Na základě jeho upozornění bylo zjištěno, že tyto lístky započteny nebyly, přitom jich bylo 136. Proto musely být následně sečteny a připočítány k volebním lístkům již sečteným. Protože se stále nedařilo zadat zjištěné výsledky do počítačového programu, musel předseda Komise někam volat a záležitost konzultoval. Teprve po té bylo v zadávání údajů do programu pokračováno.

11. Navrhovatel se dále ohradil proti tomu, když zapisovatelka napsala do zápisu, že volební místnost v sobotu před osmou rozpečetil předseda Komise, protože to nebyla pravda. Během tvorby zápisu došlo k vytištění několika dokumentů, které byly sežmoulány a hozeny do koše. Dle navrhovatele měly být správně přidány k ostatním dokumentům a zapečetěny. Podepsat vyhotovený zápis odmítl, neboť jeho obsah považoval za lživý (neseděly základní údaje o vysypaných a vydaných obálkách, navrhovatel nesouhlasil se způsobem hlasování do přenosné volební schránky a s její manipulací, byl vyřazen z kontroly a sčítání hlasů). Na zápis uvedl pouze stručně důvody, proč jej podepsat odmítl.

12. Předseda Komise potom odjel se zápisem do Nového Města nad Metují, zapisovatelka šla domů, nevyčkala, až se předseda vrátí. Na stole zůstaly ležet modré otevřené obálky s různými popisky a krabice, kam byly zřejmě vloženy zkontrolované a sečtené volební lístky. K upozornění navrhovatele začalo být vše přelepováno samolepícími pásky trikolóry. Pásky ale byly nekvalitní, na krabicích a obálkách řádně nedržely. Tyto pásky nebyly označeny ani podpisem, protože tam už všichni nebyli a navrhovatele přestalo bavit suplovat funkci předsedy Komise. Ptal se rovněž, kolik bylo neplatných hlasovacích lístků, ale odpověď, že ani jeden, se mu zdá nepravděpodobná, protože z rozhovoru s jednou ze členek Komise naznal, že na jednom hlasovacím lístku viděla místo křížků kroužky. Když se vrátil předseda Komise z Nového Města nad Metují, řekl zbývajícím členům Komise, že mohou jít domů. Při odchodu navrhovatele z volební místnosti v ní však zůstali ještě předseda Komise, jeho přítel (člen Komise) a místopředsedkyně Komise.

13. Závěrem navrhovatel uvedl, že původně hodlal podat návrh na neplatnost hlasování. S ohledem na skutečnost, že po jeho odchodu zůstaly ve volební místnosti ještě shora uvedené osoby, které považuje za absolutně nedůvěryhodné a které mohly s volebními materiály dále manipulovat (nekvalitní samolepky), rozhodl se nakonec podat návrh na neplatnost voleb.

II. Vyjádření účastníků řízení

14. Navrhovatelův návrh označený jako návrh na neplatnost voleb do zastupitelstva obce Nové Město nad Metují zaslal krajský soud k vyjádření všem účastníkům řízení, respektive jejich zmocněncům uvedeným v záhlaví tohoto rozhodnutí. Nikdo z nich však možnosti se ve věci vyjádřit nevyužil.

III. Vyjádření jiných osob

15. Naproti tomu krajskému soudu byl doručen přípis od starosty obce Bohuslavice ze dne 4. 10. 2022, v němž uvedl, že po dohodě s předsedou Komise zasílá soudu stejnopis Zápisu volební komise o průběhu voleb, který byl sepsán a většinou členů Komise (kromě navrhovatele) podepsán dne 24. 9. 2022 v 18.30 hod. Touto listinou provedl krajský soud důkaz při jednání soudu (viz níže).

16. Krajskému soudu byl dále doručen přípis předsedy Komise pana O. B., který obsahoval jeho vyjádření k návrhu. Ten byl ovšem při jednání soudu vyslechnut jako svědek, krajský soud proto bude vycházet z obsahu jeho svědecké výpovědi, když navíc její obsah s obsahem zmíněného přípisu nebyl v rozporu.

IV. Jednání soudu

17. Z nařízeného jednání soudu na den 14. 10. 2022 se navrhovatel telefonicky omluvil s tím, že bude mimo území České republiky. Jednání byla přítomna zástupkyně volebního úřadu, ze zmocněnců volebních stran se zúčastnila pouze zmocněnkyně volební strany Sdružení nezávislých kandidátů pro Bohuslavice. Ani jedna z nich se však k věci podrobněji nevyjádřila. Shodly se, že navrhovatel byl do Komise nominován volební stranou Sdružení nezávislých kandidátů ProBohuslavice.

18. Krajský soud nejprve při jednání provedl důkaz následujícími listinami: – Jmenovacím dekretem, kterým dne 23. 9. 2022 starosta obce Bohuslavice jmenoval pro volby do zastupitelstev obcí konané ve dnech 23. a 24. 9. 2022 zapisovatelem volební komise paní E. Č.. – Zápisem o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku č. 1 v obci Bohuslavice, které proběhlo ve dnech 23. a 24. 9. 2022 ve volbách do zastupitelstva obce Bohuslavice. Z jeho obsahu krajský soud zdůrazňuje následující údaje relevantní pro posouzení důvodnosti návrhu – Počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky (499), Počet odevzdaných úředních obálek (499). Zápis byl vyhotoven 24. 9. 2022 v 19:12 hod. Byl podepsán všemi členy Komise kromě navrhovatele. Ten na Zápis ručně uvedl, že jej nepodepíše. Odůvodnil to následovně: “při přepočítávání obálek z uren nesouhlasil počet proti zápisu z hlasovacích archů a to o čtyři kusy oproti archům, tento počet byl vyšší. Proti mé připomínce o kolik toto nesouhlasí, jsem byl vyřazen z dalšího kontrolování a přepočítávání hlasovacích lístků. V dopoledních hodinách nám nebyl nabídnut kontrolní mech. při objíždění voličů, kteří se nemohli dostavit do voleb. místnosti. Byl odmítnut o tomto zápis. P.S. V zápise je shodný počet vydaných a kontrolovaných úředních obálek!“ – Zápisem volební komise o průběhu voleb z 24. 9. 2022 (čl. 30). Z jeho obsahu krajský soud zjistil, že byl vyhotoven 24. 9. 2022 v 18:30 hod. Bylo v něm uvedeno, že navrhovatel, jako člen Komise rozporuje, že nevěděl, kdo a kdy odchází z voleb s přenosnou volební schránkou, že nebylo zapsáno, kolik úředních obálek s sebou vzali a že tedy úřední obálky bylo možné zneužít, ovlivňovat voliče a manipulovat s volebními hlasy a výsledky. Po telefonickém hovoru s volebním úřadem bylo konstatováno, že úřední obálky si mohou komisaři vzít, kolik je uchazečů o volby do přenosné volební schránky; není potřeba zapisovat, kolik obálek si s sebou berou; zbylé obálky musí přivézt zpět; s přenosnou volební schránkou odjel předseda Komise a jako druhého člena si zvolil pana D. B.; všichni členové Komise včetně navrhovatele věděli, že dva členové odchází s přenosnou volební schránkou, která byla zapečetěná a podepsána všemi členy Komise; předseda Komise po sepsání seznamu voličů k volbě do přenosné volební schránky zjistil, že v seznamu je dvacet voličů ze stálého seznamu, vzal si s sebou deset obálek navíc, které poté vrátil zpět přede všemi, kromě navrhovatele, který byl v té době ve volební místnosti nepřítomen; i přes veškeré snahy i s ostatními členy Komise navrhovatel odmítal spolupracovat a slovně je napadal; Komise se hlasováním rozhodla navrhovatele vyloučit z počítání a řekla mu, že může pouze dohlížet. Tento zápis podepsali všichni členové Komise kromě navrhovatele.

19. Krajský soud dále provedl dokazování výslechem členů Komise a její zapisovatelky coby svědků. Z předvolaných svědků se omluvila pouze paní J. Š., která osvědčila, že se léčí v Lázních Jeseník a má na daný den nařízeny léčebné procedury. S ohledem na skutečnost, že byli jako svědci vyslechnuti všichni zbývající členové Komise a její zapisovatelka, nepovažoval soud realizaci tohoto svědeckého výslechu za nezbytnou pro posouzení důvodnosti návrhu.

20. Ze svědeckého výslechu předsedy Komise O. B. krajský soud zjistil, že dle jeho názoru probíhala volba předsedy a místopředsedy Komise transparentně. Důrazně popřel, že by byl se starostou obce dohodnut na tom, že bude předsedou Komise. Losem to padlo na něj. Ještě před zahájením voleb v pátek křičel navrhovatel na starostu a dožadoval se po něm klíče, kterým by byly uzavřeny jedny z dveří vedoucích do volební místnosti (tělocvičny ZŠ). Klíč se nakonec sehnal, dveře uzamkly a zapečetily. Svědek pak ukázal, že volební schránka je prázdná, k žádosti navrhovatele ji otočil i dnem vzhůru, pak byla zapečetěna, pečetní páska byla podepsána všemi členy Komise. V sobotu ráno přijel o půl hodiny později, na čemž byl domluven s paní K.. Doslechl se o tom, že navrhovatel nechtěl volební místnost rozpečetit, dokud nebude přítomna nadpoloviční většina členů Komise. Zhruba před půl jedenáctou chtěl vyrazit jako předseda Komise s přenosnou volební schránkou k voličům, kteří o takový způsob volby požádali. Ze seznamu voličů zjistil, že je jich asi 20. Bylo navrženo, aby s ním jel člen Komise pan D. B.. V tu dobu tam navrhovatel nebyl. Všichni ostatní členové Komise souhlasili s tím, aby jel s přenosnou volební schránkou on a pan D. B.. S sebou si vzali 30 úředních obálek. Zhruba po 20 minutách, kdy už byli za voliči např. v domově důchodců, volala paní K., že se navrhovatel rozčílil, že jeli právě oni a vyzvala je k návratu. Když přijeli, rychle šli do volební místnosti, přenosnou volební schránku nechali v zamčeném voze. Po příchodu do ní zachytil končící hádku mezi paní Č. a navrhovatelem, při které se k ní choval hrubě. Pak se pohádali i spolu. K výtkám navrhovatele mu zdůrazňoval, že přenosná volební schránka je v uzamčeném voze a že nemá žádný důvod k tomu, aby do ní házel hlasovací lístky, vždyť ani v Bohuslavicích nebydlí a na výsledu voleb nemá žádný zájem. Poté pokračovali s objížděním voličů, 20 jich odvolilo do přenosné volební schránky a 10 úředních obálek vrátili. O tom informovali všechny členy Komise, jenom navrhovatel tam v tu dobu nebyl. Tak položil nepoužité úřední obálky na jeho místo, a když se asi po půl hodině vrátil, vše mu ukázal. V ten okamžik proti tomu navrhovatel nic nenamítal, svědek pak vrátil nevyužité úřední obálky mezi ostatní. V průběhu voleb jinak volební místnost opouštěl v řádu minut, pouze na záchod nebo na kafe. Když skončily volby, vysypali úřední obálky z obou uren a promíchali je. Pak je postupně počítali, na tom se podíleli všichni. Bylo zjištěno, že odevzdáno bylo 499 úředních obálek, počet čárek ohledně vydaných úředních obálek byl rovněž 499, ale v seznamu voličů bylo vyznačeno, že úřední obálky byly vydány pouze 496 voličům. Tedy dva údaje spolu ladily, jeden byl s nimi v rozporu. Počítali to asi 4x, vždy se stejným výsledkem. S ostatními členy Komise se shodli, že příčina je v tom, že někdo z nich neodškrtl v seznamu voličů voliče, kterému byla vydána úřední obálka. Navrhovatel to ale odmítal chápat, přitom si sám kontroloval jak čárky vydaných úředních obálek, tak jmenný seznam voličů. Přestože již bylo 16:00 hod., znovu vše přepočítali, aby navrhovateli vyhověli. Ten však uvedené vysvětlení stavu věci nerespektoval a nechtěl, aby se započalo s vytahováním hlasovacích lístků z úředních obálek a se sčítáním hlasů. Obvinil svědka, že ty úřední obálky navíc tam hodil on, když byl s přenosnou volební schránkou, nazýval ho podvodníkem, vulgárně urážel i ostatní členy Komise. Takhle uplynula další hodina, učinili další přepočet se stejným výsledkem. Dal tedy členům Komise prostor k tomu, aby řekli jak dále. Ti sdělili, že mají navrhovatele už plné zuby, dal proto hlasovat, aby se navrhovatel zdržel sčítání hlasů. Pro toto řešení hlasovali všichni členové Komise. Rozhodli, že navrhovatel má možnost nahlížet a kontrolovat, jak počítají, on že se ale sčítání účastnit nebude. Navrhovatel se naštval, pořád někam telefonoval, ale zůstal ve volební místnosti a pozoroval je. Po nějaké době, kdy už počítali, jej svědek vyzval, aby se k nim připojil. On však odmítl a znovu jej nazval podvodníkem. Při sčítání se rozdělili na 2 skupiny, byli k sobě sice zády, ale v případě potřeby mezi sebou věci konzultovali a spolupracovali. Je pravdou, že na stole zůstala ležet kupička hlasů (neví kolik), na kterou zapomněli a na základě upozornění navrhovatele tyto hlasy připočítali k již dosud sečteným. U toho byli všichni členové Komise. Dle svědka rozhodně byly sečteny všechny odevzdané hlasovací lístky. Problémy při zadávání údajů do počítačového programu byly odstraněny, nejednalo se o nic zásadního. Údaje obsažené v oficiálním Zápise o průběhu hlasování a voleb tak svědek považuje za platné, k žádnému falšování nedošlo. Neoficiální Zápis o průběhu voleb sepsali v reakci na výhrůžky navrhovatele, že také on sepíše svůj zápis. K manipulaci s odevzdanými hlasy nedošlo, ani ke zfalšování Zápisu o průběhu hlasování a voleb. A dá ruku do ohně, že se s nimi nemanipulovalo ani po jeho odjezdu na volební úřad, ani poté co se vrátil, vše bylo řádně zapečetěno.

21. Ze svědeckého výslechu člena Komise D. B. krajský soud zjistil, že když přišel při volbě předsedy a místopředsedy Komise do místnosti, tak tam už byl starosta a ještě jedna paní, na stole ležely lístečky. Když přišli všichni, tak si každý jeden vzal. Nebylo jasné, kdo si vylosuje funkci předsedy nebo místopředsedy. Neví nic o tom, že by existovala dohoda, kdo bude předsedou nebo místopředsedou Komise. Volba byla z jeho pohledu transparentní. Když v pátek přijeli s předsedou Komise panem O. B., který je jeho přítelem, k volební místnosti, navrhovatel chtěl zapečetit jedny dveře. Chtěl po starostovi sehnat klíče, byl při tom na něj vulgární. Skončilo to tak, že starosta došel pro klíče, oni dveře zamkli a zapečetili. Navrhovatele zná, nechal si u něj opravit auto. Na sobotu ráno se s paní K. domluvili, že přijedou s panem O. B. na devátou. V sobotu dopoledne se s členy Komise domluvili na tom, že předseda Komise a on pojedou s přenosnou volební schránkou. U této dohody podle něj navrhovatel nebyl, ten byl dost často mimo volební místnost. Chtěli odjet asi na jedenáctou, vzali si o 10 úředních obálek navíc oproti nahlášenému počtu voličů, kteří měli zájem volit do přenosné volební schránky, kdyby náhodou ještě někdo chtěl takto volit. Celkem si vzali 30 úředních obálek. Když dojeli na konec Bohuslavic, volali jim z Komise, aby se vrátili, že tam navrhovatel řve, že nedali vědět, že odjíždějí, kolik že si vzali úředních obálek a že to nikde nezapsali. Tak se vrátili, volební schránku nechali v autě, které bylo zamčené, což jim navrhovatel rovněž vytýkal. Informovali ho o počtu úředních obálek, které si vzali a pak znovu odjeli dokončit hlasování. Když skončilo hlasování, tak to začali počítat a zjistili, že jim to nevychází o 3 obálky. Navrhovatel je začal obviňovat, že to tam hodili oni, když byli s přenosnou volební schránkou. K výslovnému dotazu soudu svědek sdělil, že žádné úřední obálky s hlasovacími lístky on ani pan O. B. do přenosné volební schránky nehodili, neměli k tomu nejmenší důvod. Popřel, že by k tomuto došlo. Protože je navrhovatel stále obviňoval, dohodli se všichni členové Komise, že nebude sčítat hlasovací lístky. On zůstal v místnosti, pořád někam volal. Svědek dále uvedl, že na jednu kupičku hlasovacích lístků se omylem zapomnělo, ale když se to zjistilo, tak byly připočteny k dosavadním už sečteným hlasovacím lístkům. Sečetly se rozhodně všechny hlasovací lístky. Při zadávání výsledků do počítače to asi 2x nahlásilo chybu, nevycházelo to o ty 3 úřední obálky, konzultovali to s volebním orgánem. Pracovali se všemi úředními obálkami, které byly odevzdány. Po ukončení sčítání předseda Komise a zapisovatelka odjeli do Nového Města nad Metují, ostatní ve volební místnosti čekali a zapečetili volební dokumentaci.

22. Ze svědeckého výslechu místopředsedkyně Komise L. K. krajský soud zjistil, že pokud jde o losování předsedy a místopředsedy Komise, proběhlo podle ní normálně. Konalo se to v zasedací místnosti obecního úřadu. Když tam přišla, na stole byly lístečky s textem dolů, sedli si, a když tam byli všichni, byli vyzváni k hlasování, každý si tam hrábnul a jeden lístek si vytáhl. Nebyla s nikým domluvena na tom, že by měla být místopředsedkyní Komise, neví ani o žádné dohodě, že by předsedou měl být pan O. B.. Na začátku voleb měl navrhovatel konflikt se starostou. Ve volební místnosti byly dveře, které sice byly zamčené, ale nebyl v zámku klíč. Navrhovatel ho po starostovi požadoval a chtěl dveře zapečetit. K tomu nakonec došlo. Svědkyně uvedla, že v průběhu voleb bylo pořád něco, navrhovatel měl pořád s něčím problém. Např. v průběhu pátečního hlasování nadával jednomu z voličů do ožralů a to před ostatními voliči. Považovala to za nevhodné. Při té příležitosti uvedla, že ona a zapisovatelka paní E. Č. odškrtávali voliče, kteří přišli volit, ze seznamu voličů. V sobotu nastal problém s přenosnou volební schránkou. Komise se dohodla, že s ní pojedou předseda pan O. B. a pan D. B.. Podle svědkyně u této dohody bylo všech sedm členů Komise, tedy i navrhovatel. Jestli zrovna neposlouchal, netuší. Když odjeli, začal nadávat, proč jeli zrovna oni, tak zavolala předsedovi, ať se vrátí. Mezitím měl navrhovatel konflikt se zapisovatelkou, po které požadoval, ať sepíše nějaký zápis. Sprostě jí urazil. Do toho se to hádalo, pak chtěl sepsání zápisu po svědkyni, ale ta odmítla. Když se předseda Komise vrátil, něco s navrhovatelem řešili, u toho nebyla, protože do toho chodili lidi volit. Pak odjeli předseda a pan D. B. dokončit hlasování. Po jejich návratu byli informováni, že do přenosné volební schránky odvolilo 20 voličů, 10 úředních obálek, které si s sebou vzali navíc, kdyby chtěl někdo volit po cestě, vrátili. Všem to ukázali, navrhovatel tam v tu chvíli nebyl, zase někde telefonoval. Zda o tom byl informován později, svědkyně nevěděla. Pak byl problém s úředními obálkami. Svědkyně nejdříve uvedla, že jich podle evidence bylo vydáno 499, ale z uren jich mělo vypadnout pouze 496. Podle ní 3 úřední obálky chyběly. K doplňujícím dotazům soudu ale uvedla, že už si není zcela jistá, jak to přesně bylo. Se členy Komise se ale shodli na tom, že problém vznikl tak, že ti členové Komise, kteří odškrtávali ze seznamu voliče, kteří přišli k volbám, opomněli 3 osoby z tohoto seznamu odškrtnout. K dotazu soudu, že tuto činnost měla dle své výpovědi vykonávat právě ona a zapisovatelka paní E. Č., svědkyně uvedla, že tomu tak skutečně bylo, ale když si např. odskočila některá z nich na záchod, zaskakovala při této činnosti paní Š.. Jak konkrétně na tuto záležitost reagoval navrhovatel, si už přesně nepamatovala. Uvedla, že navrhovatel nebyl vyloučen z přepočítávání, ale byl vyloučen ze sčítání. Mohl dohlížet, ale nedělal čárky. Pořád něco měl, pořád někam telefonoval, pořád nadával. Dle jejího přesvědčení údaje uvedené v Zápise o průběhu voleb a hlasování odpovídají skutečnosti. Neoficiální zápis o průběhu voleb, který sepsali, byl vyhotoven, aby bylo zřejmé, že navrhovatel dělal problémy a pořád něco měl. Po skončení sčítání a odjezdu předsedy a zapisovatelky do Nového Města nad Metují zbývajících 5 členů Komise vše zapečetilo.

23. Ze svědeckého výslechu zapisovatelky Komise E. Č. krajský soud zjistil, že svědkyně pracovala asi 10 let na Obecním úřadu Bohuslavice, zhruba před 4 lety skončila. Za tu dobu se účastnila prakticky všech voleb, většinou v pozici zapisovatelky. Takovou atmosféru, jaká ale panovala při letošních volbách, ještě ve volební místnosti nezažila. Ještě před volbami se jí starosta obce dotazoval, zda by v případě potřeby byla ochotná zaskočit v Komisi, kdyby někdo vypadnul. Přišlo by jí nevhodné to odmítnout. V pátek 23. 9. 2022 ráno jí pak skutečně starosta požádal, aby dělala zapisovatelku za paní K., která onemocněla. Před zahájením voleb byla zkontrolována jak volební místnost, tak obě volební schránky (pevná a přenosná), obdrželi jmenné seznamy voličů, z těch odškrtávala ona a paní K.. Jiní členové Komise např. vydávali úřední obálky. Kvůli navrhovateli ale panovala ve volební místnosti atmosféra, jakou nezažila. Už na začátku se divil, proč je zapisovatelkou svědkyně. Když mu vysvětlila, že nahradila nemocnou paní K., tak jí řekl, že je to špatně. S navrhovatelem se zná, tykají si, když se ho ptala, jak by to chtěl řešit jinak, nic jí na to neodpověděl, jiné řešení nenavrhl. V průběhu voleb opakovaně všechny označoval za nekompetentní a obviňoval je, že podvádějí. V sobotu dopoledne byl vyhotoven seznam voličů, kteří chtěli volit do přenosné volební schrány. Bylo jich 20. Členové Komise se dohodli na tom, že by bylo vhodné, aby s ní jel předseda a jako další člen byl odsouhlasen pan D. B.. U toho byl i navrhovatel. Oba odjeli kolem půl jedenácté, a zhruba po deseti minutách se začal navrhovatel divit, kde jsou, že měli zapsat, kolik úředních obálek si s sebou vzali. Křičel na svědkyni, požadoval vypracování zápisu. Ona už byla rozrušená a řekla mu, že není jeho vazal. On jí řekl, ať vypadne. Na chvíli odešla a volala starostovi, že v tomhle už opravdu dál pracovat nemůže. Předseda se vrátil, ale byl navrhovatelem napaden, že nechal přenosnou volební schránku v autě. Ujišťoval ho, že je zamčené. Snažil se situaci uklidnit a vyzýval ke slušnosti. Pak zase odjeli a dokončili hlasování do přenosné volební schránky. Když se vrátili, všechny členy Komise informovali, že odvolilo 20 voličů a že zbývajících 10 úředních obálek, které měli s sebou, vracejí. V tu dobu byl navrhovatel někde venku, ale když přišel, předseda Komise mu znovu vše zopakoval a ukázal. Jak reagoval navrhovatel, neví. Když skončilo hlasování, zjistili ze seznamů, že bylo vydáno 499 úředních obálek, ale počet voličů, kterým měly být úřední obálky vydány, byl pouze 496. Navrhovatel zakázal, aby za této situace vysypaly úřední obálky z obou volebních schránek. Vše se znovu kontrolovalo. Pak se volební schránky vysypaly, bylo v nich 499 úředních obálek. Existovalo jediné rozumné vysvětlení, a to, že ti členové Komise, kteří odškrtávali voliče, kteří přišli volit, u třech z nich zapomněli tuto skutečnost v seznamu voličů vyznačit. Šlo o lidský faktor. Znovu byl ze strany navrhovatele rámus, všechny obviňoval, že podvádějí a manipulují s výsledky voleb. Předseda Komise avizoval, že pokud se bude navrhovatel stále takto chovat, tak navrhne, aby byl vyloučen ze sčítání hlasů. Nakonec o tom nechal hlasovat a všichni byli pro. Navrhovateli bylo řečeno, ať si sedne a je ticho. Potichu ale nebyl, stále do všeho mluvil a vše komentoval, často velmi hrubě. Že by se nějaká část hlasovacích lístků v určité fázi zapomněla sečíst, si svědkyně nepamatovala. Při zadávání údajů do počítače problémy byly, špatně zadávali celkový počet odevzdaných hlasů, kterých bylo přes 5 000, pak si ale uvědomili, kde dělají chybu. V kolonce počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky, uvedli číslo 499. Znovu zopakovala, že pokud v seznamu voličů odškrtli pouze 496 voličů, stalo se tak v důsledku lidského faktoru, kdy se tři voliči opomněli odškrtnout. Tak to podle ní na sto procent bylo. Zdůraznila, že úřední obálky a hlasovací lístky se odevzdávají anonymně, nedalo se to nijak ověřit. Sečetli proto hlasovací lístky ze všech odevzdaných úředních obálek, kterých bylo fakticky 499. Důrazně se ohradila proti tomu, že by členové Komise falšovali volební výsledky nebo s nimi manipulovali. Navrhovatel odmítl zápis podepsat, důvody nečetla. Poté, co se vrátila s předsedou Komise z Nového Města nad Metují, což bylo nějak okolo deváté večer, již do volební místnosti nešla, nechtěla se už s navrhovatelem vidět.

24. Ze svědeckého výslechu členky Komise A. H. krajský soud zjistil, že pokud navrhovatel v závěru návrhu uvedl, že by soud měl jako svědkyni vyslechnout A. H. (aniž by ji ovšem nějak blíže označil či identifikoval), pak že se bezpochyby jednalo o svědkyni, neboť žádná jiná A. H., která by navíc měla zkušenosti s prací ve volebních okrskových komisích, v Bohuslavicích nežije. Při volbě předsedy a místopředsedy Komise ležely už lístky na stole, postupně si je tahali. Dle svědkyně to netransparentní nebylo, ale ze svých zkušeností ví, že dříve se to tahalo např. z klobouku nebo košíčku. Zda došlo k nějaké dohodě o tom, kdo by měl být předsedou čí místopředsedou Komise, nemá povědomost, snad tomu tak nebylo. Voleb se už účastnila jako členka okrskové volební komise několikrát, ale tak pozdě v sobotu nikdy nekončili. Během voleb mezi sebou členové Komise něco měli, navrhovatel někoho napomínal, oni jeho, podrobnosti ale neuvedla. S přenosnou volební schránkou odjeli předseda a pan D. B., neví, jak se to dohodlo. Ona byla přísedící, sebe navrhovat nemohla. Když přijeli, tak se jich navrhovatel ptal, kolik s sebou měli úředních obálek, tak mu odpověděli. Pokud jde o sčítání, pamatuje si na to, že na čárečky špatně viděla. Pokud jde o obálky, nemělo to snad souhlasit o jeden hlas, tak se to několikrát přepočítávalo. V čem ale byl problém, přesně neví. Snad ze strany volebního orgánu jim mělo být doporučeno, ať vyloučí navrhovatele ze sčítání hlasů. Tak seděl v místnosti, nesčítal, ale mohl sčítání kontrolovat. Pokud jde o Zápis o průběhu voleb a hlasování tak ví, že tam byla chyba, že v sobotu ráno byli všichni členové Komise přítomni na místě. Předseda Komise a pan O. B. ale přijeli později, protože jsou z Náchoda. Měli to ale asi domluvené, protože paní Č. o tom věděla.

25. Krajský soud ještě dodává, že žádný ze svědků nepožadoval náhradu svědečného.

26. Přítomná zástupkyně volebního úřadu a zmocněnkyně volební strany Sdružení nezávislých kandidátů pro Bohuslavice v závěru nenavrhly, jak konkrétně by měl soud rozhodnout, v podstatě ponechaly rozhodnutí na jeho úvaze. Zmíněná zmocněnkyně pouze uvedla, že se jí nezdá v pořádku způsob losování ohledně předsedy a místopředsedy Komise.

V. Skutkové a právní závěry krajského soudu

27. Krajský soud přezkoumal shora uvedený návrh podle § 90 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění (dále jen „s. ř. s.”), a dospěl k následujícím zjištěním a právním závěrům.

28. Dle § 60 odst. 1 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, v platném znění (dále jen „volební zákon“), podáním návrhu na neplatnost hlasování, na neplatnost voleb nebo na neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany u soudu každá osoba zapsaná do seznamu ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva obce volen, jakož i každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva. Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstev obcí Státní volební komisí.

29. Dle odst. 2 téhož ustanovení může návrh na neplatnost hlasování podat navrhovatel, má–li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky hlasování.

30. Dle odst. 3 téhož ustanovení může návrh na neplatnost voleb podat navrhovatel, má–li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky voleb.

31. Dle odst. 4 téhož ustanovení může návrh na neplatnost volby kandidáta podat navrhovatel, má–li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek volby tohoto kandidáta.

32. Dle § 90 odst. 1 s. ř. s., se může za podmínek stanovených zvláštními zákony občan, politická strana nebo nezávislý kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta.

33. Ze shora uvedené dikce zákona plyne, že cílem soudního přezkumu voleb do obecních zastupitelstev není pouhé zjišťování, zda byl porušen volební zákon, ale zda porušení volebního zákona nabylo takové intenzity, že mělo za následek buď přímé ovlivnění svobodné vůle voličů, anebo jeho důsledkem byl vznik rozporu mezi skutečně projevenou vůlí voličů ve volbách (tj. na základě provedeného hlasování) a skutečně zjištěnými a vyhlášenými výsledky voleb postupem upraveným dle příslušných ustanovení volebního zákona, a to vždy ve vztahu ke zvoleným kandidátům. V případě, že soud zjistí porušení volebního zákona zmíněné intenzity, pak k nápravě porušení volebního zákona dle platné právní úpravy je oprávněn aplikovat jen výše uvedené právní prostředky (tj. právní instituty), které zákon stanoví.

34. Nutno dále zdůraznit, že jak uvedl Nejvyšší správní soud v usnesení č. j. Vol 23/2014–110, všechny varianty návrhů dle § 90 s. ř. s. nelze považovat za samostatná řízení, ale o výrokové varianty téhož. Pokud z odůvodnění návrhu nebo z povahy věci vyplývá, že určitý petit ve volebních věcech v sobě zahrnuje i jiný petit, může soud bez dalšího rozhodnout i o tomto implicitním návrhu. Jinými slovy řečeno, soud není volebním petitem obsaženým v návrhu vázán a může jej korigovat s přihlédnutím k obsahu návrhu, resp. ke skutkovým a právním tvrzením v něm obsaženým.

35. Ve volebním soudnictví se vyvinul ustálený algoritmus přezkumu voleb. Ten vychází z toho, že volební soudnictví nezná absolutní vady volebního řízení, tj. takové porušení ustanovení volebního předpisu, které by mělo za následek automatické zrušení voleb, hlasování či volby kandidáta. Všechny možné vady a pochybení je třeba považovat za relativní a jejich význam je třeba poměřovat jejich dopadem na výsledek volebního procesu a podle principu proporcionality (viz nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 73/04).

36. Uvedený algoritmus přezkumu voleb vznikl ještě za původní právní úpravy (viz usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. Vol 6/2004–12) a obsahuje následující podmínky vyhovění volební stížnosti – (1) Protizákonnost – tj. porušení některých ustanovení volebního zákona; (2) Vztah mezi touto protizákonností a zvolením kandidáta, jehož zvolení je napadeno, (3) Zásadní intenzita této protizákonnosti, která ve svých důsledcích musí přinejmenším výrazně zpochybňovat vyhlášený výsledek voleb.

37. Jak plyne ze shora uvedené citace ustanovení § 60 volebního zákona, nová právní úprava účinná od 1. 1. 2017 (zákon č. 322/2016 Sb., kterým se mění volební zákony a další související zákony) požaduje, aby se již nejednalo o pouhou potencionalitu ovlivnění výsledku voleb, ale aby se jednalo o hrubé porušení zákona, které výsledek voleb skutečně ovlivnilo. Výše zmíněný vytvořený algoritmus v posuzování volebních stížností, zahrnující zejména podmínku vyhovění volební stížnosti spočívající v takové intenzitě porušení volebního zákona, která způsobuje zatemnění volebních výsledků, lze aplikovat i podle nové právní úpravy s tím, že pojem „hrubé ovlivnění“ výsledků voleb lze „co do intenzity považovat za zákonodárcem zvolený ekvivalent jejich zatemnění“ (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 2. 2018, č. j. Vol 16/2018–33, bod 22).

38. Podstata projednávané věci spočívala v tvrzení navrhovatele, že činnost okrskové volební komise v daném volebním okrsku vykazovala výrazné nedostatky, které vyústily v to, že mu byla znemožněna coby jejímu členovi účast při sčítání odevzdaných volebních hlasů, potažmo tedy kontrola této činnosti, a že Zápis o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku vyhotovený dne 24. 9. 2022 v 19:12 hod. (dále také jen „Zápis“) neobsahuje pravdivé údaje.

39. Návrh na vydání rozhodnutí o neplatnosti hlasování by pojmově měl dopadat právě na případy týkající se samotného aktu hlasování a zjišťování volebních výsledků, např. když by se zjistilo zásadní pochybení v práci okrskové volební komise, při distribuci hlasovacích lístků apod. Naproti tomu v případě návrhu na neplatnost voleb by se mělo jednat o případy existence zásadní protiprávnosti pojící se k volbám jako celku. Např. pokud by nebyly volby řádně vyhlášeny, konaly by se v nesprávných volebních obvodech, některá z volebních stran by byla fakticky zcela vyloučena z volebního klání nebo by došlo k zásadnímu porušení pravidel volební kampaně.

40. Navrhovatel sice výslovně uvedl, že se po zralé úvaze rozhodl podat návrh na neplatnost voleb, krajský soud však z uvedených důvodů na základě posouzení obsahu návrhu dospěl k závěru, že pokud by se navrhovatelova relevantní tvrzení prokázala, pak by uvedená pochybení byla potencionálně důvodem nikoliv pro konstatování neplatnosti voleb, ale „toliko“ pro konstatování neplatnosti hlasování.

41. Judikatura volebních soudů dospěla k závěru, že navrhovatel musí v návrhu uvést takové skutečnosti, z nichž by vyplývala závažná indicie o porušení volebního zákona v požadované intenzitě. Musí se jednat o takové skutečnosti, se kterými spojuje volební zákon určitý následek, jenž by se měl projevit ve zpochybnění volebního výsledku. Je nutné proto rozlišovat mezi tím, zda navrhovatel uvede ve svém návrhu na neplatnost voleb skutečnost, kterou nelze považovat za výše zmíněnou indicii, ale pouze za dojem či pocit, spekulativní úvahu či pouhé nevěrohodné a neprokazatelné podezření, s mizivou pravděpodobností existence dostatečné míry věrohodnosti takového tvrzení, anebo uvede skutečnost, kterou za zmíněnou indicii již považovat lze. Nejvyšší správní soud konstatoval: „Aby však soud sám přistoupil k přepočtu hlasů či přezkoumávání správnosti jejich posouzení pouze na základě důkazně nepodložené volební stížnosti, musela by jej k tomu v konkrétním případě přimět zvláště významná indicie, která by byla způsobilá vyvolat pochybnosti o správnosti vyhlášeného výsledku voleb“ (usnesení NSS ze dne 22. 10. 2014, č. j. Vol 18/2014–41, a zejména usnesení č. j. Vol 82/2006–51). Funkce soudu v rámci soudního přezkumu voleb nemůže totiž být vykládána tak široce, „aby v konečném důsledku jeho práce nahrazovala na základě pouhé spekulativně formulované námitky činnost volebních orgánů, v mezním případě ve smyslu přepočítávání všech hlasovacích lístků“ (srov. usnesení NSS ze dne 22. 10. 2014, č. j. Vol 18/2014–41).

42. V posuzovaném případě považoval krajský ve vztahu k existenci oné závažná indicie o porušení volebního zákona v požadované intenzitě za významné zejména to, že tvrzení obsažená v návrhu vznesl člen okrskové volební komise, nominovaný do ní jednou z volebních stran, který podstatu těchto tvrzení uvedl již v Zápise, který odmítl podepsat.

43. Okrsková volební komise jako celek totiž mimo jiné zajišťuje hlasování, dozírá na jeho průběh, sčítá hlasy a vyhotovuje zápis o průběhu a výsledku hlasování (viz § 16 až 18 volebního zákona). Podle Nejvyššího správního soudu „smyslem tohoto ustanovení nepochybně je, aby členové okrskové volební komise, která je složena ze zástupců odlišných politických stran, ‚hlídali‘ navzájem řádný průběh voleb v konkrétním volebním okrsku.“ (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 19. listopadu 2008 č. j. Vol 7/2008–13, publ. pod č. 2194/2011 Sb. NSS). Nejvyšší správní soud rovněž konstatoval, že okrskové volební komise mají co do kontroly hlasování a součtu hlasů zcela zásadní úlohu, neboť je „primárně věcí samotných volebních aktérů, nacházejících se v prostředí svobodné politické soutěže, aby vzájemně kontrolovali dodržování stanovených pravidel. ... Členové volební komise se podílejí také na sčítání konečného výsledku voleb a posuzování platnosti hlasovacích lístků, přičemž právě skutečnost, že jsou delegováni různými politickými subjekty, má zaručit jejich vzájemnou kontrolu. Pokud by členové volební komise měli jakékoliv pochyby o správnosti postupu jiných členů komise, lze důvodně očekávat, že by tyto výhrady uplatnili např. formou odepření podpisu zápisu o průběhu a výsledku hlasování s uvedením důvodů tohoto odepření (§ 42 odst. 1 volebního zákona). Na tomto základě by poté soud mohl přezkoumat postup volební komise z hlediska případného porušení zákona.“ (usnesení ze dne 22. října 2014, č. j. Vol 18/2014 – 46, body 38–40).

44. Na předpokladu řádného složení a fungování okrskových volebních komisí je tedy postavena presumpce správnosti výsledků hlasování, jež je úhelným kamenem architektury soudního přezkumu výsledků voleb (viz např. usnesení č. j. Vol 82/2006 – 51 ze dne 28. listopadu 2006 nebo usnesení č. j. Vol 67/2010 – 47 ze dne 23. listopadu 2010, bod 28, či již citované usnesení č. j. Vol 18/2014 – 46, bod 18), bez něhož se hroutí. Prakticky řečeno, člen okrskové volební komise delegovaný kandidujícím politickým subjektem je potenciálním zdrojem „zvláště významné indicie“, která by byla způsobilá vyvolat pochybnosti o správnosti vyhlášeného výsledku voleb a na jejímž základě volební soud zpravidla přistoupí k otevření volební dokumentace a přepočítání hlasů (srovnej usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 11. 2014, č. j. Vol 23/2014–110).

45. Pokud tedy navrhovatel coby člen okrskové volební komise přišel v návrhu s tvrzeními, že mu bylo odepřeno účastnit se sčítání hlasů na odevzdaných hlasovacích lístcích, potažmo kontroly této činnosti, a vyslovil konkrétní podezření, že Zápis neobsahuje pravdivé údaje (mělo být zjištěno, že počet odevzdaných úředních obálek po jejich vysypání z volebních schránek převyšoval počet voličů, kteří se měli voleb zúčastnit), byl to pro krajský soud dostatečný důvod k tomu, aby přistoupil k přezkoumání jejich pravdivosti a důvodnosti.

46. Proto ve věci nařídil jednání, ač k tomu není dle § 90 odst. 3 s. ř. s. povinen. A to zejména za účelem výslechu svědků – zbývajících členů okrskové volební komise a její zapisovatelky.

47. Za nejzávažnější v tomto směru považoval soud navrhovatelova tvrzení, že mu byla odepřena účast na činnosti Komise a že (v kombinaci s jeho výtkami směřujícími k realizaci hlasování do přenosné volební schránky) počet odevzdaných úředních obálek převyšoval Komisí provedený záznam o počtu úředních obálek vydaných voličům, přičemž v tomto směru došlo ke zkreslení (v podstatě zfalšování) obsahu Zápisu.

48. Dle § 33 odst. 7 volebního zákona může volič požádat ze závažných, zejména zdravotních, důvodů obecní úřad a v den voleb okrskovou volební komisi o to, aby mohl hlasovat mimo volební místnost, a to pouze v územním obvodu volebního okrsku, pro který byla okrsková volební komise zřízena. V takovém případě okrsková volební komise vyšle k voliči 2 své členy s přenosnou volební schránkou, úřední obálkou a hlasovacími lístky. Při hlasování postupují členové okrskové volební komise tak, aby byla zachována tajnost hlasování.

49. Krajský soud neshledal, že by v posuzované věci bylo při hlasování do přenosné volební schránky postupováno v rozporu s citovaným zákonným ustanovením. Z výslechu svědků vyplynulo, že o tom, kteří 2 členové vyrazí s přenosnou volební schránkou za voliči, jež o to požádali, se vedla v Komisi diskuse, přičemž bylo (aniž by byl někdo proti) dohodnuto, že pojede předseda Komise O. B. a s ním člen Komise D. B.. Tato skutečnost vyplynula z výslechu svědků O. B., D. B., L. K. a E. Č.. Svědkyně A. H. uvedla, že neví, jak se to dohodlo. Svědci se neshodli pouze v tom, zda u této dohody byl přítomen i navrhovatel. Svědkové O. B. a D. B. mínili, že nikoliv, svědkyně L. K. a E. Č. uvedly, že při této dohodě byli všichni členové Komise včetně navrhovatele. Ať už ale byl navrhovatel u této dohody či nikoliv (prakticky všichni svědci se shodli v tom, že volební místnost poměrně často opouštěl), nemění to nic na tom, že minimálně nadpoloviční většina členů Komise s tím, že právě tito dva její členové s přenosnou volební schránkou vyjedou, souhlasila. Z výslechu svědků O. B., D. B. a E. Č. považuje krajský soud za prokázané, že zájem o volbu do přenosné volební schránky projevilo 20 voličů a že si O. B. a D. B. s sebou vzali o 10 úředních obálek navíc, kdyby ještě někdo při výjezdu o tento způsob volby projevil zájem.

50. Všichni svědkové pak potvrdili, že po návratu s přenosnou volební schránkou do volební místnosti členy Komise informovali o tom, že do ní odvolilo 20 voličů a ukázali, že zbývajících 10 úředních obálek vracejí. V té době sice navrhovatel ve volební místnosti nebyl, ale všichni se shodli v tom (včetně svědkyně A. H.), že když do volební místnosti přišel, byl předsedou Komise o této skutečnosti rovněž výslovně informován a že tyto informace vzal bez další reakce na vědomí.

51. Jistě by bylo možné (a zřejmě i vhodné za situace, pokud mezi členy okrskové volební komise nepanují zrovna nejlepší vztahy, jako v posuzované věci), aby o tom, kolik si členové okrskové volební komise s sebou berou úředních obálek, byl vyhotoven písemný zápis. Nutno ale konstatovat, že volební zákon nic takového nevyžaduje, podstatné je, aby odjíždějící členové Komise transparentním způsobem informovali zbývající členy Komise o počtu úředních obálek, které si s sebou berou, a po svém návratu aby je zase transparentním způsobem informovali o tom, kolik voličů do přenosné volební schránky odvolilo, kolik úředních obálek jim zbylo a že je vracejí na původní místo. Krajský soud nemá na základě provedeného dokazování pochyb o tom, že právě tak členové Komise pověření k zajištění hlasování do přenosné volební schránky postupovali.

52. Krajský soud také nemá důvod nevěřit svědkům O. B. a D. B., že po celou dobu jejich výjezdu zůstala přenosná volební schránka zabezpečená tak, že nepřicházelo v úvahu, aby do ní někdo cizí hodil hlasovací lístek v úřední obálce. A to včetně okamžiku, kdy se vrátili k žádosti místopředsedkyně Komise L. K. do volební místnosti, aby se řešil konflikt s navrhovatelem, který proti jejich výjezdu protestoval. Oba potvrdili, že přenosnou volební schránku zanechali po dobu řešení tohoto konfliktu (zhruba v řádu desítek minut) ve svém osobním voze, ale ten že byl uzamčený. Rovněž svědkyně L. K. a E. Č. potvrdily, že již v době řešení konfliktu s navrhovatelem svědkové navrhovateli sdělovali, že přenosná volební schránka se nachází v uzamčeném voze. Řadu uvedených skutečností pak potvrzuje i obsah Zápisu volební komise o průběhu voleb sepsaného 24. 9. 2022 v 18:30 hod. (viz shora), který podepsali kromě navrhovatele všichni členové Komise.

53. Stejně tak jako nemá důvod jmenovaným svědkům nevěřit, že oni sami žádnou úřední obálku s hlasovacími lístky do přenosné volební schránky nehodili, tak jak je z toho obviňoval ve volební místnosti (a nepřímo i v návrhu) navrhovatel. A to zejména právě proto, že transparentním způsobem sdělili Komisi, kolik úředních obálek si s sebou berou, kolik voličů odvolilo a kolik úředních obálek fakticky vrátili. Navíc si lze opravdu stěží rozumně představit, že by tito členové Komise, kteří ani nejsou v daném volebním okrsku voliči, protože mají trvalý pobyt v jiné obci, měli zájem na tom tímto způsobem volební výsledky v Bohuslavicích ovlivňovat. Takovou představu považuje krajský soud přímo za absurdní.

54. Dalším závažným momentem při posuzování platnosti hlasování ve volebním okrsku Bohuslavice je fakt, že po skončení hlasování při začátku sčítacího procesu Komise zjistila, že dle seznamu (formou čárek), který si vytvářela ohledně odevzdaných úředních obálek voličům, mělo být vydáno 499 úředních obálek. Ovšem dle seznamu (odškrtáváním ze jmenného seznamu všech voličů), který si vytvářela ohledně voličů, kterým byly vydány úřední obálky, byl počet těchto voličů pouze 496. Tuto skutečnost potvrdili svědkové O. B., L. B. a E. Č.. Svědkyně L. K. uvedla uvedená čísla opačně, což by ale nedávalo smysl, k upřesňujícím dotazům soudu uvedla, že si již přesně nevzpomíná. Ostatně, že problém spočíval v tom, že počet odevzdaných úředních obálek převyšoval v seznamu označený počet voličů, kterým měly být úřední obálky vydány, tvrdil i navrhovatel v návrhu. Oproti tvrzením svědků se lišil pouze v tom, že rozdíl měl být 4 úřední obálky. Krajský soud na základě provedeného dokazování konstatuje, že rozdíl byl 3 úřední obálky.

55. Když byly poté vysypány úřední obálky z obou volebních schránek (pevné a přenosné), bylo zjištěno, že jich je 499. Na jedné straně tak bylo fakticky z uren vysypaných 499 úředních obálek a stejný počet odevzdaných úředních obálek dle příslušného seznamu (499 čárek), na druhé straně byl jmenný seznam voličů, ve kterém bylo odškrtnuto pouze 496 voličů, kterým měly být úřední obálky vydány. Tento fakt byl ověřen několikerým přepočítáváním.

56. Z výslechu svědků O. B., D. B., L. K. a E. Č. vyplynulo, že jediným logickým důvodem vysvětlujícím tento nesoulad muselo být, že ti členové Komise, kteří odškrtávali ze jmenného seznamu voliče, kterým byla vydána úřední obálka, udělali chybu, a u 3 voličů tuto skutečnost opomněli vyznačit (odškrtnout). Navrhovatel ovšem toto vysvětlení odmítal akceptovat a nesouhlasil s tím, aby bylo pokračováno ve sčítacím procesu, tedy aby došlo k vyjmutí hlasovacích lístků z úředních obálek a vlastnímu sčítání hlasů z hlasovacích lístků. To trvalo asi tři hodiny.

57. Z výslechu svědků dále vyplynulo, že i s ohledem na způsob vyjadřování a chování navrhovatele, který považovali za urážlivý a vulgární, nechal předseda Komise hlasovat o tom, že navrhovatel se nebude podílet na sčítání hlasů z hlasovacích lístků. Pro toto řešení byli všichni zbývající členové Komise. Všichni svědci se shodli na tom, že navrhovatel měl možnost na průběh sčítání dohlížet a mohl jej kontrolovat. Svědek O. B. uvedl, že po nějaké době, kdy se už situace trochu uklidnila, vyzýval navrhovatele, ať se k nim připojí, ale ten odmítl a znovu jej označil za podvodníka.

58. Při tvorbě Zápisu pak v kolonce „Počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky“ byl uveden údaj 499, tedy údaj shodný jako v kolonce „Počet odevzdaných úředních obálek“, jinak by počítačový program neumožnil v Zápise pokračovat.

59. Krajský soud považuje za prokázané, že v práci Komise došlo k pochybení a v čem toto pochybení spočívalo. Fakticky bylo z volebních schránek vyjmuto 499 úředních obálek, stejný počet byl zaznamenán i v seznamu odevzdaných úředních obálek, naproti tomu ve jmenném seznamu voličů bylo vyznačeno pouze 496 voličů, kterým měly být úřední obálky vydány.

60. Pokud Komise po opakované kontrole vyhodnotila situaci tak, že došlo k opomenutí vyznačit ve jmenném seznamu voličů u třech voličů vydání úřední obálky, pak toto vysvětlení a objasnění považuje krajský soud za naprosto logické a jediné v úvahu přicházející. Nebylo totiž jakkoliv prokázáno, že by některý z členů Komise (a ani navrhovatel v návrhu netvrdil, že by to mohla udělat nějaká jiná osoba, mimo okruh členů Komise) vhodil do některé z volebních uren úřední obálku s hlasovacím lístkem „navíc“. Po celou dobu hlasování do pevné volební schránky fungoval vzájemný dohled členů Komise nad sebou samými, to nikterak nerozporoval ani navrhovatel. Pokud jde o hlasování do přenosné volební schránky, k tomu se již krajský soud vyjádřil shora.

61. Lze si naopak velmi dobře představit, že k uvedenému pochybení, kterým si Komise vysvětlila vznik uvedeného rozporu, skutečně mohlo dojít. Zmínka svědkyně E. Č. o lidském faktoru není v tomto směru pouze bezobsažnou výmluvou. Z výslechu svědků vyplynulo, že seznam odevzdaných úředních obálek (formou čárkování) vedli jiní členové Komise, než ti, kteří zaznamenávali do jmenného seznamu voličů ty, kterým byla úřední obálka vydána. Těmito členy Komise byly svědkyně E. Č. a L. K.. Ty takovou možnost připustily, když navíc uvedly, že v době jejich nepřítomnosti (odchod na záchod nebo na občerstvení), zastávali tuto činnost jiní členové Komise. Stejně jako svědci si tak krajský soud umí představit, že u některých voličů, kteří přišli volit, a byla jim vydána úřední obálka, příslušný člen Komise tuto skutečnost ve jmenném seznamu voličů nevyznačil. Krajský soud opakuje, že takové vysvětlení vzniklé situace považuje za zcela rozumné a logické.

62. Komise tedy postupovala správně, pokud poté sečetla hlasy ze všech fakticky odevzdaných úředních obálek (tedy ze 499). Naopak bylo by nesprávné, pokud by se snad snažila 3 z těchto obálek (podle klíče, jehož správnost a spravedlivost by nebylo možné s ohledem na princip anonymity volebního procesu nikdy nalézt) vyřadit a k hlasům na hlasovacích lístcích v nich vložených nepřihlížet.

63. Pokud pak v Zápise v kolonce „Počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky“ bylo zaznamenáno číslo 499 (tedy stejný počet jako odevzdaných úředních obálek) nejednalo se o falšování jeho obsahu, jak v návrhu naznačuje navrhovatel, neboť úřední obálky byly skutečně vydány 499 voličům, pouze u 496 z nich byla ale tato skutečnost zaznamenána do jmenného seznamu voličů. Zápis tedy žádné vědomě nepravdivé údaje neobsahoval.

64. Krajský soud ještě konstatuje tvrzení navrhovatele, že v průběhu sčítání hlasů z hlasovacích lístků upozornil na odloženou hromádku hlasovacích lístků, přičemž bylo zjištěno, že tyto skutečně nebyly sečteny. Někteří ze svědků tuto skutečnost potvrdili (O. B., D. B.), ale uvedli, že po zjištění této skutečnosti došlo ihned k nápravě a hlasy z těchto hlasovacích lístků, které byly omylem opomenuty, byly připočteny k těm již sečteným. To uvedl i navrhovatel v návrhu. Oba svědkové uvedli, že tyto hlasy sčítali oni, za dozoru členů Komise. Ostatní svědkové si na tuto epizodu nevzpomněli. I svědkyně L. K. a E. Č. však uvedly, že rozhodně byly sečteny hlasy ze všech hlasovacích lístků.

65. Krajský soud k tomu dodává, že ze shora uvedeného je zřejmé, že navrhovateli nebyla upřena kontrola nad průběhem sčítání hlasů z hlasovacích lístků a že pokud si všiml nějakého pochybení (omylem odložené a zapomenuté hromádky hlasovacích lístků) a upozornil na ně, zbývající členové Komise to akceptovali a zjednali nápravu.

66. Krajský soud v obecné rovině konstatuje, že by považoval za velmi nežádoucí, pokud by mělo dojít k rozšíření tohoto jevu, tedy k vylučování některých členů okrskových volebních komisí z jejich práce v rámci volebního procesu, byť by se to týkalo pouze určitých jeho fází. A to mimo jiné i s přihlédnutím ke smyslu a významu okrskových volebních komisí, jak zdůraznil Nejvyšší správní soud ve shora citované judikatuře.

67. V posuzované věci však postup Komise, která (a nutno zdůraznit, že jednomyslně) vyloučila navrhovatele ze sčítání hlasů z hlasovacích lístků, akceptuje a shledává jej přiměřeným. Z výslechu všech svědků totiž vyplynulo, že navrhovatel nevytvářel při práci v Komisi zrovna pozitivní atmosféru, své kolegyně a kolegy opakovaně verbálně napadal, osočoval a podezíral z ovlivňování výsledků voleb, svědkyni E. Č. např. dokonce vykazoval z volební místnosti, mluvil opakovaně vulgárně. Logické vysvětlení rozporu, ke kterému došlo ohledně počtu odevzdaných úředních obálek a počtu úředních obálek vydaných voličům, pak opakovaně odmítl akceptovat a byl proti tomu, aby se ve sčítacím procesu pokračovalo. Za podstatné považuje krajský soud prokázanou skutečnost, že navrhovatel se sice nemohl podílet na vlastním sčítání hlasů (slovy jedné ze svědkyň – „nedělal čárky“), ale zůstal ve volební místnosti, mohl do volebních materiálů nahlížet, mohl dohlížet na proces sčítání a mohl jej kontrolovat. A že tak skutečně fakticky i činil, plyne ze shora uvedeného. Navíc, z výslechu předsedy Komise O. B. a vyplynulo, že navrhovatele po určité době ke sčítání hlasů přizval, ale ten odmítl.

68. Na podporu svého závěru krajský soud dodává, že dle § 40 odst. 6 volebního zákona může každý člen okrskové volební komise nahlížet do hlasovacích lístků. Zákon o volbách tedy nestanoví, že v době sčítání hlasovacích lístků musí být volební komise v příslušné místnosti v plném obsazení. Pouze dle věty druhé citované normy předseda okrskové volební komise kontroluje sčítání hlasů.

69. Již na základě toho, že krajský soud shledal nedůvodnými shora uvedená tvrzení navrhovatele, která, pokud by se ukázala pravdivými, měla teoreticky potencionál zapříčinit neplatnost hlasování v daném volebním okrsku, mohl krajský soud uzavřít, že návrhu na neplatnost hlasování (natož na neplatnost voleb – viz shora) přisvědčit nemůže a je na místě jej zamítnout.

70. Ostatní tvrzení navrhovatele, týkající se jiných údajných pochybení v rámci volebního procesu, totiž takový potenciál vůbec neměla. Přesto se jim krajský soud, byť v poněkud stručnější podobě, bude věnovat, aby přesvědčivost svého rozhodnutí ještě podpořil.

71. Za irelevantní pro posouzení platnosti hlasování (ev. platnosti voleb) považuje krajský soud námitku týkající se údajné netransparentnosti losování předsedy a místopředsedy Komise.

72. Dle § 18 odst. 3 věty první volebního zákona okrsková volební komise na svém prvním zasedání určí losem ze svých členů předsedu a místopředsedu. Dle věty druhé losování řídí zapisovatel; zapisovatel se do losování nezahrnuje.

73. V tomto duchu ovšem zasedání Komise dne 25. 8. 2022 proběhlo. Jistě by bylo možné diskutovat o tom, zda je nejvhodnější způsob losování ten, kdy již před příchodem členů komise leží na stole papírky textem dolů, které si pak jednotliví členové komise vezmou (jak uvedla jedna ze svědkyň – „každý tam hrábnul a každý si jeden lístek vytáhl“). Navrhovateli lze dát za pravdu v tom, že vhodnější by bylo tahat lístky např. z klobouku nebo z krabice. Nicméně všichni vyslechnutí svědci považovali takto proběhlé losování za transparentní. Lístky byly otočené textem dolů, nikdo nevěděl, co si vytáhne. Svědek O. B. (předseda Komise) i svědkyně L. K. (místopředsedkyně Komise) uvedli, že rozhodně nebyli s nikým, ani se starostou, domluveni na tom, že uvedené funkce budou vykonávat, jak naznačoval navrhovatel v návrhu. Rovněž další členové Komise sdělili, že o žádné takové dohodě povědomost neměli. Navrhovatelova podezření se tak důvodnými neukázala. Krajský soud k tomu ještě považuje za důležité dodat, že mu není jasné, jak by mohla otázka, kdo bude vykonávat funkci předsedy nebo místopředsedy okrskové volební komise sama o sobě ovlivnit výsledky voleb či hlasování, natož hrubým způsobem. Navíc, ani navrhovatel v návrhu nespecifikoval, jak konkrétně skutečnost, že předsedou a místopředsedou Komise byli vylosováni shora jmenovaní, hrubým způsobem volby či hlasování v daném okrsku ovlivnila. Zcela bez relevance je pak posouzení, zda se řízení prvního zasedání Komise kromě zapisovatele účastnil i starosta obce. Ani v tomto směru navrhovatel neuvedl, jak by tato skutečnost mohla mít relevantní vliv na výsledky voleb či hlasování.

74. Pokud jde o změnu v osobě zapisovatele, provedl krajský soud důkaz Jmenovacím dekretem ze dne 23. 9. 2022, kterým starosta obce Bohuslavice jmenoval pro dané volby zapisovatelkou Komise E. Č.. Ta v pozici svědka soudu vysvětlila, proč se tak stalo. V pátek 23. 9. 2022 ráno onemocněla původně jmenovaná zapisovatelka. Protože v několika volbách do obecního zastupitelstva již dříve pozici zapisovatelky zastávala, požádal ji starosta, aby zaskočila, což mu nechtěla odmítnout. Proto byla jmenována narychlo v první den voleb. Tato výpověď koresponduje s obsahem jmenovacího dekretu, krajský soud neměl důvod ji nevěřit. Je jasné, že za této situace nemohla být dodržena lhůta pro jmenování zapisovatele stanovená v § 17 odst. 6 volebního zákona. Ovšem obdobně jako shora – navrhovatel netvrdí, jak mohla mít změna v osobě zapisovatele Komise relevantní vliv na výsledky hlasování či voleb.

75. Ke stejnému závěru pak nutno dospět i ohledně následujících námitek navrhovatele: – problémy spojené s uzamčením jedněch dveří ve volební místnosti před zahájením hlasování – navíc vše bylo dáno do pořádku dle představ navrhovatele; – tvrzená dvouhodinová nepřítomnost předsedy Komise O. B. a člena Komise D. B. v pátek odpoledne – ostatně z výslechu svědků vyplynulo, že i navrhovatel v průběhu hlasování pobýval často mimo volební místnost; – rozpečetění volební místnosti v sobotu ráno – proběhlo dle požadavku navrhovatele až ve chvíli, kdy byla přítomna nadpoloviční většina členů Komise; – příjezd předsedy Komise O. B. a člena Komise D. B. do volební místnosti v sobou až v devět hodin ráno – z výslechu svědků vyplynulo, že toto měli jmenovaní dohodnuté s místopředsedkyní paní L. K., věděla o tom i zapisovatelka paní E. Č., protože oba bydlí v Náchodě; – členové Komise při sčítání hlasů nejprve používali modré propisovačky, až na upozornění navrhovatele byly rozdány propisovačky červené – tato epizoda svědčí rovněž o tom, že navrhovatel prováděl kontrolu sčítání hlasů, ačkoliv se ho sám neúčastnil, a na jeho připomínky byl brán zřetel; – modré propisovačky zůstaly ležet na stole – navrhovatel neuvádí jediný případ, kdy by některý z členů Komise za pomoci modré propisovací tužky ovlivňoval výsledky sčítání hlasů; – průběh sčítání byl netransparentní, členové obou sčítacích skupin stáli zády proti sobě, chyběla kontrola – z výslechu svědka O. B. vyplynulo, že obě skupiny spolupracovaly, problémové hlasovací lístky spolu konzultovaly, navrhovatel neuvedl jediný konkrétní případ, kdy by v důsledku jeho výtek mělo dojít k nějakému pochybení při sčítání hlasů; – při sčítání hlasů si měli někteří členové Komise stěžovat na malé archy a silné červené propisovací tužky – navrhovatel opět neuvádí jediný konkrétní případ, kdy by v důsledku uvedených potíží mělo dojít k nějakému pochybení při sčítání hlasů; – při zadávání údajů do počítače mělo dojít k problémům, chvíli trvalo, než bylo možno pokračovat – že došlo k zádrhelům při zadávání údajů do počítačového programu, připustili jak svědek O. B. (podle něj nešlo o nic zásadního), tak svědkyně E. Č.. Ta specifikovala, že špatně zadávali celkový počet odevzdaných hlasů, kterých bylo přes 5 000, pak si ale uvědomili, kde dělají chybu. Že by v důsledku těchto problémů mělo dojít k nějakému konkrétnímu ovlivnění hlasování či voleb, netvrdil ani navrhovatel; – v Zápise má být formulace, že v sobotu ráno přijeli předseda Komise O. B. a člen Komise D. B. do volební místnosti už v 8 hodin – z obsahu Zápisu krajský soud ověřil, že obsahuje předtištěnou formulaci „Předseda komise zahájil hlasování druhý den voleb v …“ a je doplněno „8.00 hodin“. Tento údaj sice není pravdivý, sám svědek O. B. uvedl, že přijel později, protože nebydlí v Bohuslavicích, ale že to měl domluveno s místopředsedkyní Komise. Krajskému soudu opět není zřejmé, jak by tato nepřesnost mohla ovlivnit výsledky hlasování či voleb, neuvádí to ani navrhovatel; – během tvorby Zápisu došlo k vytištění několika dokumentů, které byly „sežmoulány“ a hozeny do koše – navrhovatel netvrdí, o jaké dokumenty mělo jít, ani že došlo k jejich zneužití při hlasování; – po odjezdu předsedy Komise na volební úřad měla zapisovatelka odejít domů, aniž vyčkala jeho návratu – z obsahu výpovědí svědků O. B. a E. Č. bylo zjištěno, že na volební úřad jeli společně, po návratu však již zapisovatelka do volební místnosti nešla, nechtěla se již s navrhovatelem vidět, navrhovatel neuvedl, jak tato skutečnost byla způsobilá ovlivnit výsledky hlasování či voleb; – po odjezdu předsedy Komise na volební úřad byly problémy s pečetěním volební dokumentace, pásky byly nekvalitní a nedržely – navrhovatel opět netvrdí, jak konkrétně měla mít tato skutečnost vliv na výsledek hlasování či voleb, z výpovědi svědků vyplynulo, že pět zbývajících členů Komise v mezidobí, než se předseda Komise vrátil z volebního úřadu, dokumentaci řádně zapečetilo; – žalobci mělo být některými členy Komise sděleno, že nebyl žádný neplatný hlasovací lístek, členka Komise A. H. mu ale řekla, že musel být alespoň jeden, protože na jednom viděla, že byly místo křížků použity kroužky – ustanovení § 41 odst. 1 a 2 volebního zákona stanoví, pro které vady je nutno hlasovací lístek považovat za neplatný, mezi nimi situace, kdy by volič na hlasovacím lístku místo křížků vyznačil kroužky, vymezena není, dle § 41 odst. 4 volebního zákona se k jiným než zákonem stanoveným úpravám hlasovacího lístku nepřihlíží, ani v souvislosti s touto námitkou navrhovatel nespecifikoval vliv jím tvrzené skutečnosti na výsledky hlasování či voleb; – k manipulaci s volební dokumentací mohlo dojít i po odchodu navrhovatele z volební místnosti, neboť tam ještě zůstali pan O. B., paní L. K. a pan D. B. – jedná se o pouhou spekulaci navrhovatele, jmenovaní v pozici svědků se na základě dotazu soudu důrazně ohradili, že by se něčeho takové dopustili, ostatně dle výpovědi svědků byla již v tu dobu volební dokumentace zapečetěna.

76. Ze všech výše uvedených důvodů krajský soud uzavírá, že neshledal, že by v posuzované věci došlo k porušení ustanovení volebního zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky hlasování ve smyslu § 60 odst. 2 volebního zákona, ani že by v posuzované věci došlo k porušení ustanovení volebního zákona způsobem, který by hrubě ovlivnil výsledky voleb ve smyslu § 60 odst. 3 volebního zákona. Proto mu nezbylo, než návrh podle § 90 odst. 3 s. ř. s. jako nedůvodný zamítnout.

VI. Náklady řízení

77. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 93 odst. 4 s. ř. s. Dle něj nemá žádný z účastníků řízení ve věcech volebních a ve věcech místního a krajského referenda právo na náhradu nákladů řízení.