Soudní rozhodnutí (různé) · Rozhodnutí

Číslo jednací: 5A 4/2013 - 42

Rozhodnuto 2013-04-12

Citované zákony (38)

Rubrum

I. Rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání ze dne 4.12.2012, Sp. zn./Ident.: 2012/886/hak/NON, Č.j.: FOL/4441/2012 s e z r u š u j e a věc se žalované vrací k dalšímu řízení.

Výrok

O d ů v o d n ě n í: Žalobkyně podala žalobu proti rozhodnutí označenému v záhlaví rozsudku, jímž žalovaná udělila provozovateli NONSTOP, s.r.o., souhlas se změnou skutečností uvedených v žádosti o licenci k provozování rozhlasového vysílání prostřednictvím vysílačů programu RADIO JIHLAVA (licence Sp. zn.: 2008/147/zab., č.j. cun 4708/08) dle § 21 odst. 1 písm. d) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání (zákon o vysílání), spočívající ve změně licenčních podmínek, konkrétně ve změně podílu mluveného slova, který se z původních 10% změní na rozpětí podílu mluveného slova 5-15%. V odůvodnění tohoto rozhodnutí žalovaná uvedla, že dne 23.10.2012 obdržela žádost provozovatele NONSTOP, s.r.o., o udělení souhlasu se změnou skutečností uvedených v žádosti o licenci dle § 21 odst. 1 písm. d) zákona o vysílání. Změna spočívá v úpravě podílu mluveného slova, který se z původních 10% mění na rozpětí 5-15%. Žalovaná uvedla, že informace o zahájení správního řízení byla umístěna na elektronickou úřední desku Rady, aby se k žádosti mohli vyjádřit také případní další účastníci. Do doby rozhodnutí žádný další účastník k řízení nepřistoupil. Podle § 21 odst. 3 věty čtvrté zákona o vysílání, Rada souhlas neudělí pouze tehdy, pokud by změna vedla k neudělení licence na základě veřejného slyšení. Podle § 21 odst. 3 věty šesté uvedeného zákona základní programovou specifikaci nelze měnit. Žalovaná dále konstatovala, že podle provozovatele dojde změnou podílu mluveného slova ke zkvalitnění vysílání a oscilace okolo stávajícího podílu umožní programovému oddělení pružněji reagovat na potřeby posluchačů; navrhovanou změnou nedojde ke změně v profilu a charakteru stanice. K tomu žalovaná uvedla, že podíl mluveného slova nebyl zásadním důvodem pro upřednostnění žadatele o licenci, tj. společnosti NONSTOP, s.r.o., program RADIO JIHLAVA oproti jiným žadatelům, nejedná se tak podle žalované o změnu, která by vedla k neudělení licence na základě veřejného slyšení. Též základní programová specifikace RADIA JIHLAVA „hudebně –zábavná rozhlasové stanice se zpravodajským a informačním servisem s důrazem na regionální události“ zůstává nezměněna; navrhovanou změnou tak nedojde ke změně v profilu a charakteru rozhlasového programu. Žalobkyně MEDIA BOHEMIA a.s. (právní nástupkyně společnosti MEDIA Party spol. s.r.o) v žalobě uvedla, že je provozovatelem rozhlasového vysílání na základě rozhodnutí žalované o udělení licence č.j. Ru/283/01/188 ze dne 7.11.2000 ve znění pozdějších změn, provozující rozhlasové vysílání s označením programu RADIO BLANÍK VÝCHODNÍ ČECHY. Žalovaná vydala dne 4.12.2012 rozhodnutí, kterým udělila společnosti NONSTOP, s.r.o. souhlas se změnou skutečností uvedených v žádosti o licenci k provozování rozhlasového vysílání prostřednictvím vysílačů programu RADIO JIHLAVA (licence Sp.zn. 2008/147/zab, č.j. cun 4708/08) dle § 21 odst. 1 písm. d) zákona o vysílání, spočívající ve změně licenčních podmínek, konkrétně ve změně podílu mluveného slova z 10% na 5-15%. Toto rozhodnutí o změně licence nebylo žalobkyni doručeno ani jinak oznámeno, neboť žalovaná s žalobkyní nejednala v rozporu se zákonem jako s účastníkem řízení. Žalobkyně se o vydání rozhodnutí o změně licence dozvěděla až dne 5.12.2012 z internetových stránek žalované, kde byl uveřejněn zápis z 22. zasedání žalované, které se konalo dne 4.12.2012. Žalobkyně svoji procesní legitimaci k podání žaloby odvozuje od § 65 odst. 2 s.ř.s., podle kterého je žalobu oprávněn podat ten, kdo tvrdí, že byl postupem správního orgánu zkrácen ve svých právech takovým způsobem, že to mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí ve věci. Aktivní legitimace dle § 65 odst. 2 s.ř.s. je založena již samotným tvrzením, že daná osoba byla napadeným rozhodnutím přímo či zprostředkovaně zkrácena na svých procesních právech takovým způsobem, že to mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí. Napadeným rozhodnutím bylo zasaženo do právní sféry žalobkyně. Žalobkyně namítla, že jí nebylo umožněno vykonávat práva účastníka řízení, které předcházelo vydání napadeného rozhodnutí o změně licence a dále namítla, že toto rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s § 21 odst. 3 zákona o vysílání, podle kterého Rada souhlas neudělí, pokud by změna vedla k neudělení licence na základě veřejného slyšení. Žalobkyně (resp. její právní předchůdkyně spol. MEDEA Party, s.r.o.) byla spolu s jinými zájemci žadatelem o udělení licence k rozhlasovému vysílání šířeného prostřednictvím vysílače s využitím kmitočtů Jihlava – Hosov 101,1 MHz/250 W v licenčním řízení č.j. cun/4708/08 vyhlášeném žalovanou, v němž žalovaná udělila licenci společnosti NONSTOP s.r.o. rozhodnutím o udělení licence sp. zn. 2008/147/zab, č.j. cun 4708/08 ze dne 3.6.2008. Jestliže má dojít ke změně licenčních podmínek podle § 21 odst. 1 písm. d) zákona o vysílání, které provozovatel uvedl v žádosti, musí být zahájeno správní řízení podle zákona o vysílání. Účastníci tohoto řízení jsou uvedeni v § 27 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, podle něhož jsou účastníky dotčené osoby, pokud mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ve svých právech a povinnostech. Dle tohoto ustanovení jsou tedy účastníky správního řízení podle § 21 odst. 1 písm. d) zákona o vysílání také všichni účastníci licenčního řízení, jejichž žádost o licenci byla zamítnuta. Ke shora uvedenému žalobkyně odkázala na rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 7 As 50/2009-76 ze dne 30.7.2009 a namítla, že přestože se účastnila licenčního řízení, nebyla vyrozuměna o zahájení správního řízení o žádosti o změnu licenčních podmínek a nebylo ji tak umožněno vznést námitky proti změně, o kterou požádal provozovatel NONSTOP s.r.o. Změna licenčních podmínek je podle žalobkyně změnou charakteru programu podle uvedeného rozsudku Nejvyššího správního soudu. Podíl mluveného slova je jedním z určujících prvků programu, který se hodnotí v rámci řízení o udělení licence. V žádosti o udělení licence provozovatel NONSTOP s.r.o. deklaroval podíl mluveného slova minimálně 10%. Nyní, kdy žalovaná udělila souhlas se změnou podílu v rozpětí 5-15% se lze domnívat, že bude-li se podíl mluveného slova pohybovat u spodní hranice tohoto rozpětí, nebude zde naplněn jeden z podstatných znaků, pro který byla programu RADIO JIHLAVA licence udělena. Z rozhodnutí, jímž byla provozovateli NONSTOP s.r.o. udělena licence, vyplývá, že licence byla udělena zejména proto, že absolutně vyniká nad ostatními účastníky řízení zejména v hodnocení přínosu navrhované programové skladby k rozmanitosti stávající nabídky programu rozhlasového vysílání na pokrytém území, přínosu uchazeče pro rozvoj původní tvorby a přínosu žadatele k zajištění rozvoje kultury národnostních, etnických a jiných menšin v ČR ve smyslu ust. § 17 odst. 1 písm. c), e) a g) zákona o vysílání. Dále z rozhodnutí vyplývá, že právě tato kritéria hodlá provozovatel NONSTOP s.r.o. naplňovat prostřednictvím mluveného slova, neboť v rozhodnutí je uvedeno ocenění důrazu, který klade zpravodajství Rádia Jihlava na informace z oblasti národnostních, etnických a jiných menšin v ČR, zpravodajství se řídí platnými novinářskými kodexy i obecnou lidskou morálkou, informace tak budou objektivní, aktuální, srozumitelné a věcné. Žalobkyně uvedla, že má za to, v případě, že poddíl mluveného slova se bude pohybovat při spodní hranici rozpětí, s kteroužto změnou žalovaná udělila souhlas, dojde k podstatné změně charakteru programu a odstranění jednoho z důvodů, pro něž byla licence provozovateli NONSTOP s.r.o. udělena. Postup žalované tak podle žalobkyně byl v rozporu s § 21 odst. 3 zákona o vysílání. Žalobkyně uvedla, že s ohledem na to, že podíl mluveného slova je jednou z podstatných vlastností programu a nadto součástí schválených licenčních podmínek, měla žalovaná s žalobkyní jednat jako s účastníkem řízení. To však žalovaná neučinila, žalobkyni o probíhajícím řízení nevyrozuměla a neumožnila jí tak uplatnit námitky proti navrhované změně licenčních podmínek. Žalobkyně tedy byla postupem žalované zkrácena na svých právech takovým způsobem, že to mohlo mít za následek vydání nezákonného rozhodnutí. Žalobkyně byla napadeným rozhodnutím zkrácena na svých právech, neboť jí v rozporu s § 66 zákona o vysílání ve spojení s § 27 odst. 2 správního řádu nebylo umožněno využít práv účastníka řízení. Žalovaná rovněž porušila ust. § 21 odst. 3 zákona o vysílání, když udělila souhlas se změnou skutečností uvedených v žádosti o licenci spočívající ve změně podílu mluveného slova z 10% na 5-15%, ačkoliv by tato změna vedla k neudělení licence na základě veřejného slyšení. Žalobkyně žádala, aby soud žalobou napadené rozhodnutí zrušil a žalobkyni přiznal náklady řízení. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že si je vědoma toho, že žalobkyně byla neúspěšným žadatelem v licenčním řízení, v němž byla udělena licence společnosti NONSTOP s.r.o. a je si vědoma i toho, že Nejvyšší správní soud dovodil účastenství pro neúspěšné žadatele při změnách podstatných parametrů programu a je obeznámena s rozsudkem, který rozšířil okruh účastníků řízení v některých řízeních, konkrétně v řízení podle § 21 odst. 1 písm. b) zákona o vysílání, resp. podle § 21 odst. 1 písm. d) zákona o vysílání. Žalovaná po doručení žádosti provozovatele NONSTOP s.r.o. o udělení souhlasu se změnou skutečností uvedených v žádosti o licenci dle § 21 odst. 1 písm. d) zákona o vysílání informovala všechny možné dotčené osoby prostřednictvím úřední desky a elektronické úřední desky o zahájení správního řízení. Žalobkyně tedy byla vyrozuměna o zahájení správního řízení a mohla vznést námitky proti navrhované změně, což však neučinila. Žalovaná tedy práva žalobkyně jako možného účastníka řízení neporušila. Dále žalovaná uvedla, že neměla jinou možnost, než požadovanou změnu schválit, neboť neměla žádný důvod pro neudělení souhlasu dle § 21 odst. 3 zákona o vysílání, který stanoví, že Rada souhlas neudělí pouze tehdy, pokud by změna vedla k neudělení licence na základě veřejného slyšení. Podíl mluveného slova 10% programu RADIO JIHLAVA nebyl zásadním důvodem pro upřednostnění žadatele o licenci společnosti NONSTOP s.r.o., oproti jiným žadatelům v daném licenčním řízení. Žalobkyně mylně dovozuje, že rozpětí mluveného slova z 10% na 5-15% je určujícím prvkem programu. Ostatní licenční podmínky a též programová specifikace RADIA JIHLAVA, „hudebně-zábavná rozhlasová stanice se zpravodajstvím a informačním servisem s důrazem na regionální události“ zůstávají nezměněné. Navrhovanou změnou nedojde ke změně v profilu ani charakteru rozhlasového vysílání. Změnou rozpětí mluveného slova nedošlo k odchýlení podílu mluveného slova zásadním způsobem, došlo pouze ke zvýšení flexibility provozovatele. Podíl mluveného slova lze měnit, pokud nedojde ke změně obsahu vysílání. Tvrzení žalobkyně, že podíl mluveného slova se bude pohybovat při dolní hranici, a tím se změní charakter programu a základní programová specifikace, je čistě spekulativní. Rozšířením rozpětí o 5% nelze hovořit o změně charakteru licence, a proto žalobkyně nemohla být poškozena na svých právech. Změnou nedošlo k takové změně, která by žalobkyni opravňovala k tvrzení, že by jinak byl úspěšný její projekt. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby jako nedůvodné. Z podnětu podané žaloby přezkoumal soud napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, jimiž je vázán, a vycházel při tom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, jak soudu ukládá ust. § 75 odst. 1, 2 s.ř.s. Soud vycházel z obsahu správního spisu předloženého žalovanou a z dokladů, které soudu předložila žalobkyně. Do správního spisu je založena žádost provozovatele vysílání, tj. společnosti NONSTOP, s.r.o. ze dne 18.10.2012 o souhlas se změnou licenčních podmínek spočívající v úpravě podílu mluveného slova na 5-15% z důvodu různého podílu během dne i mezi dny vysílání, s odůvodněním, že tím dojde ke zkvalitnění vysílání a oscilace okolo stávajícího podílu umožní programovému oddělení pružněji reagovat na potřeby posluchačů; nedojde ke změnám v profilu a charakteru stanice. Do správního spisu je dále založen zápis z 22. zasedání Rady ze dne 4.-5.12.2012 o přijetí rozhodnutí o udělení souhlasu provozovateli NONSTOP, s.r.o., se změnou skutečností uvedených v žádosti o licenci spočívající ve změně licenčních podmínek, konkrétně ve změně podílu mluveného slova z původních 10% na 5-15%. Z připojeného lustra vyplývá, že provozovatel dne 3.4.2012 požádal Radu o změnu licenčních podmínek spočívající ve snížení podílu mluveného slova na rozpětí 3-7% (správně má zřejmě být 17%), přičemž Rada na svém 9. zasedání neudělila souhlas s touto změnou rozpětí podílu mluveného slova na 3-17%, a to proto, že by požadovaná změna vedla k neudělení licence na základě veřejného slyšení. Provozovatel tedy přehodnotil svou žádost a podal žádost novou, nyní o snížení podílu mluveného slova v rozpětí 5-15%. Podle „vyjádření oddělení rozhlasu“ bylo důvodem neudělení souhlasu se snížením podílu mluveného slova na 3-17% zadání žádosti o udělení licence, kdy provozovatel kladl důraz na navrhovanou programovou skladbu i rozmanitost v předávání zpravodajství a informací z regionu, na komunikativnost, informační servis z oblasti převážně regionální kultury; v tomto případě by spodní hranice 3% neumožňovala naplnit jedno z kritérií při udělení licence. Součastný požadavek provozovatele NONSTOP, s.r.o., o úpravu podílu mluveného slova na požadované rozpětí 5-15% již podle „vyjádření oddělení rozhlasu“ lze akceptovat a ORLV se domnívá, že spodní hranice 5% již zaručuje naplnění kritérií, která byla uvedena v žádosti o licenci. Žalobkyně soudu předložila rozhodnutí žalované ze dne 9.5.2012 o neudělení souhlasu se změnou podílu mluveného slova na 3-17%, v jehož odůvodnění žalovaná uvedla, že jedním z důvodů udělení licence provozovateli NONSTOP, s.r.o., pro program RADIO JIHLAVA oproti ostatním žadatelům byla, kromě jiných aspektů, v části týkající se přínosu navrhované programové skladby i rozmanitost v předávání zpravodajství a informací z regionu, důraz na komunikativnost, informační servis z oblasti kultury regionu Jihlavska a Českomoravské vrchoviny-Vysočiny. Součástí programového schématu jsou rovněž kontaktní pořady, informace ze sportu, hudby-zde se jedná o informace o domácích a regionálních kapelách. V části týkající se přínosu žadatele k zajištění rozvoje kultury národnostních, etnických a jiných menšin pak byl jedním z důvodů pro udělení licence důraz, který je kladen na objektivní, aktuální a věcné zpravodajství z oblasti národnostních, etnických a jiných menšin v České republice. Projekt žadatele AZ Media, a.s, byl oproti tomu zamítnut, a to zejména s poukazem na nedostatečné naplnění kritéria přínosu programové skladby v porovnání s projektem vítězného uchazeče, kdy byla jako nedostatečná zhodnocena právě četnost zpravodajských a servisních informací. Stejně tak byl zamítnut projekt žadatele Radio Proglas, s.r.o, který byl ve vztahu k vítěznému žadateli zhodnocen jaké nedostatečný, primárně s ohledem na přebírání některých zpravodajských relací od provozovatele Český rozhlas. Vzhledem k uvedenému lze předpokládat, že v případě, kdy by se podíl mluveného slova pohyboval u spodní hranice, tedy 3%, by množství a rozmanitost zpravodajských vstupů a informací nemusela být naplněna a zanikl by jeden z důvodů pro udělení licence právě tomuto provozovateli. Žalobkyně soudu předložila i rozhodnutí ze dne 3.6.2008, sp. zn. 2008/147/zab, č.j. cun 4708/08, jímž byla společnosti NONSTOP, s.r.o., udělena předmětná licence k provozování rozhlasového vysílání programu RADIO JIHLAVA a zamítnuty žádosti ostatních žadatelů, mimo jiné i společnosti MEDIA Party, s.r.o., tj. právní předchůdkyně žalobkyně. Z jeho odůvodnění vyplývá, že u vítězného žadatele žalovaná ve vztahu ke kritériu podle § 17 odst. 1 písm. c) zákona o vysílání ocenila zpravodajství zaměřené na Jihlavu a region Českomoravské vrchoviny - Vysočiny. Ohledně kritéria dle § 17 odst. 1 písm. e) zákona o vysílání žalovaná ocenila podporu české hudební scény, jakou jsou informace o domácích a regionálních kapelách. Ke kritériu dle § 17 odst. 1 písm. g) zákona o vysílání ocenila důraz, který klade zpravodajství Rádia Jihlava na informace z oblasti menšin. Uzavřela, že společnost NONSTOP s.r.o. absolutně vyniká nad ostatními žadateli v hodnocení přínosu programové skladby k rozmanitosti stávající nabídky (§ 17 odst. 1 písm. c/), v přínosu pro rozvoj původní tvorby (§ 17 odst. 1 písm. e/) a v přínosu k zajištění rozvoje kultury národnostních a dalších menšin (§ 17 odst. 1 písm. g/). Soud vycházel z těchto skutečností: Podle § 21 odst. 1 písm. d) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání (zákon o vysílání) provozovatel vysílání s licencí je povinen předem požádat Radu o písemný souhlas se změnou těchto skutečností uvedených v žádosti o licenci: změna licenčních podmínek. Podle § 21 odst. 3 zákona o vysílání Rada je povinna rozhodnout o změně skutečností podle odstavce 1 do 60 dnů ode dne, kdy jí byla doručena žádost provozovatele vysílání s licencí. Rada je povinna své rozhodnutí odůvodnit, pokud se jedná o řízení s více účastníky. Pokud Rada ve stanovené lhůtě nerozhodne a nejedná se o řízení s více účastníky, má se za to, že se změnou vyslovila souhlas. Rada souhlas neudělí pouze tehdy, pokud by změna vedla k neudělení licence na základě veřejného slyšení. Důvody neudělení souhlasu musí být shodné s kritérii uvedenými v § 6 odst. 1 písm. e). Základní programovou specifikaci nelze měnit. Rada může řízení přerušit, v takovém případě Rada v usnesení o přerušení řízení uvede, z jakého důvodu řízení přerušuje; po dobu přerušení řízení lhůty neběží. Podle § 66 zákona o vysílání nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se v řízení podle správního řádu, s výjimkou ustanovení o odvolacím řízení, řízení o rozkladu, o přezkumném řízení a o obnově řízení. Zákon o vysílání neobsahuje výslovné ustanovení o účastenství v řízení podle § 21 tohoto zákona. Podle § 66 věta první zákona o vysílání je proto v otázce účastenství nutno použít zákon č. 500/2004 Sb., správní řád. Řízení podle § 21 odst. 1 zákona o vysílání je řízením o žádosti, tedy není pochyb o tom, že účastníkem tohoto řízení je žadatel, tedy provozovatel vysílání. Rozhodnutím podle § 21 odst. 3 zákona o vysílání však mohou být dotčeni i neúspěšní žadatelé o licenci, a to na svém právu na to, aby po dobu trvání udělené licence v žádném řízení následujícím po jejím udělení nebyly úspěšnému uchazeči (provozovateli vysílání) parametry licence měněny tak, aby již nedále nemusel plnit svůj slib ohledně charakteru programu, na základě něhož v soutěži o licenci uspěl. Neúspěšní žadatelé o licenci jsou tedy účastníky tohoto řízení podle § 27 odst. 2 správního řádu, podle kterého účastníky jsou též další dotčené osoby, pokud mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ve svých právech nebo povinnostech (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu 7 As 50/2009-76 ze dne 30.7.2009). Žalobkyně předně namítá, že jí nebylo umožněno vykonávat práva účastníka řízení, neboť žalovaná žalobkyni nevyrozuměla o zahájeném řízení o žádosti o změnu licenčních podmínek, a žalobkyně proto nemohla vznést proti této změně své námitky; napadené rozhodnutí nebylo žalobkyni doručeno a žalobkyně se o jeho vydání dozvěděla z internetových stránek žalované. Žalovaná v žalobou napadeném rozhodnutí uvedla, že informace o zahájení správního řízení o žádosti provozovatele NONSTOP, s.r.o. byla umístěna na elektronickou úřední desku Rady, aby se k žádosti mohli vyjádřit případní další účastníci; do doby rozhodnutí žádný další účastník k řízení nepřistoupil. Ve vyjádření k žalobě pak žalovaná uvedla, že o zahájení řízení informovala všechny možné dotčené osoby prostřednictvím úřední desky a elektronické desky, žalobkyně tedy byla o zahájení správního řízení vyrozuměna a mohla vznést námitky, což však neučinila; žalovaná tedy neporušila práva žalobkyně jako možného účastníka řízení. Soud předně poukazuje na to, že do správního spisu není založeno oznámení o zahájení správního řízení o žádosti společnosti NONSTOP s.r.o. a obsah správního spisu nedokládá vyvěšení tohoto oznámení na úřední desku žalované (zmiňované žalovanou ve vyjádření k žalobě). Žalobkyně jakožto neúspěšná žadatelka o licenci byla podle soudu známým (nikoli možným) účastníkem řízení podle § 27 odst. 2 správního řádu, tj. bez ohledu na to, zda k řízení přistoupila. Pro žalovanou byla žalobkyně jako neúspěšný žadatel o licenci známým účastníkem řízení zahájeného podáním žádosti o změnu licenčních podmínek, a žalovaná proto měla žalobkyni řádně a prokazatelně vyrozumět o zahájení tohoto řízení. Podle § 15 odst. 2 zákona o vysílání Rada oznámení o vyhlášení licenčního řízení zveřejní na úřední desce, nejméně ve dvou celostátních denících a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Obdobným způsobem (vyvěšením pozvánky na úřední desce a prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků a způsobem umožňujícím dálkový přístup) pak Rada podle § 16 odst. 6 zákona o vysílání oznamuje konání veřejného slyšení. Řízení podle § 21 zákona o vysílání však obdobné procesní ustanovení neobsahuje, proto podle § 66 zákona o vysílání je zapotřebí vycházet z příslušných ustanovení správního řádu. Podle § 47 odst. 1 správního řádu o zahájení řízení je správní orgán povinen uvědomit bez zbytečného odkladu všechny jemu známé účastníky řízení. Podle § 47 odst. 2 správního řádu o tom, že probíhá řízení, je správní orgán povinen bezodkladně po té, co se o něm dozví, uvědomit i toho, kdo se stal účastníkem řízení až po zahájení řízení, nejde-li o osobu, která se sama jako účastník do řízení přihlásila. Podle § 47 odst. 3 správního řádu lze oznámení o zahájení řízení vedle postupu podle odstavce l a 2 zveřejnit též na úřední desce správního orgánu. Tato povinnost správního orgánu se týká jak řízení o žádosti, tak řízení zahajovaného z moci úřední. Povinnost správního orgánu informovat účastníky řízení o tom, že správní řízení bylo zahájeno, navazuje na § 4 odst. 4 správního řádu, podle kterého správní orgánu umožní dotčeným osobám uplatňovat jejich práva o oprávněné zájmy; aby účastníci mohli svá práva a zájmy uplatňovat, musí mít informaci o tom, že probíhá řízení ve věci, která se jich týká. Správní řád (s výjimkou § 144) nestanoví, jakým způsobem má správní orgán o zahájení správního řízení účastníky uvědomit, musí však jit o takový způsob, aby bylo prokazatelně doloženo, že účastníci byli o zahájení řízení uvědoměni. Oznámení o zahájení správního řízení může správní orgán vedle toho, že ho oznamuje účastníkům podle § 47 odst. 1 a 2, zveřejnit též na své úřední desce (§ 47 odst. 3). Zveřejnění informace o tom, že bylo zahájeno správní řízení v určité věci na úřední desce, však nemá účinky oznámení o zahájení správního řízení jeho účastníkům, jde jen o jakýsi informační nadstandard, proto ani není stanoveno, po jakou dobu má být informace o tom, že v určité věci bylo zahájeno řízení, na úřední desce zveřejněna (srovnej SPRÁVNÍ ŘÁD, KOMENTÁŘ, II. vydání, Josef Vedral, RNDr. Ivana Hexnerová-BOVA POLYGON, leden 2012). Od oznámení o zahájení správního řízení dle § 47 správního řádu je třeba odlišit případy, kdy správní řád, např. v § 144 odst. 2, nebo jiný zákon, předpokládá oznámení o zahájení správního řízení právě jen prostřednictvím úřední desky správního orgánu. Podle § 144 odst. 1 správního řádu nestanoví-li zvláštní zákon jinak, rozumí se řízením s velkým počtem účastníků řízení s více než 30 účastníky. Podle odst. 2) účastníky v řízení s velkým počtem účastníků lze o zahájení řízení uvědomit veřejnou vyhláškou. Řízení je zahájeno uplynutím lhůty stanovené ve veřejné vyhlášce; lhůta nesmí být kratší než 15 dnů ode dne vyvěšení veřejné vyhlášky na úřední desce. Doručování veřejnou vyhláškou je upraveno v ust. § 25 správního řádu. Podle § 25 odst. 1 správního řádu osobám neznámého pobytu nebo sídla a osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, jakož i osobám, které nejsou známy, a v dalších případech, které stanoví zákon, se doručuje veřejnou vyhláškou. Podle § 25 odst. 2 správního řádu doručení veřejnou vyhláškou se provede tak, že se písemnost, popřípadě oznámení o možnosti převzít písemnost, vyvěsí na úřední desce správního orgánu, který písemnost doručuje; na písemnosti se vyznačí den vyvěšení. Písemnost nebo oznámení se zveřejní též způsobem umožňujícím dálkový přístup. Patnáctým dnem po vyvěšení se písemnost považuje za doručenou, byla-li v této lhůtě splněna i povinnost podle věty druhé. Soud jako důvodnou posoudil žalobní námitku, že žalobkyně, ač byla pro žalovanou známým účastníkem řízení vedeného dle § 21 zákona o vysílání, nebyla vyrozuměna o zahájení tohoto řízení a tedy nemohla uplatnit své námitky. Umístění informace o zahájení správního řízení na elektronickou úřední desku žalované (§ 47 odst. 3 správního řádu) není řádným oznámením o zahájení řízení známým účastníkům řízení. Licenčního řízení se účastnilo celkem 11 žadatelů, nešlo tedy o řízení s velkým počtem účastníků dle § 144 odst. 1 správního řádu, navíc ani nebylo doloženo splnění podmínek § 144 odst. 2 správního řádu. Není tedy doloženo, že by žalobkyně byla o zahájení řízení řádně vyrozuměna. Žalobkyně tvrdí, že se o rozhodnutí o změně licence dozvěděla až dne 5.12.2012 z internetových stránek žalované, kde byl uveřejněn zápis z 22. zasedání konaného dne 4.12.2012 (kdy bylo přijato žalobou napadené rozhodnutí). Žalovaná sice rovněž i informaci o zahájení řízení zveřejnila na svou elektronickou úřední desku, není však nikterak doloženo, že by se žalobkyně o zahájení řízení takto dozvěděla a že by tedy měla možnost v řízení uplatnit své námitky. Podle soudu je proto třeba dojít k závěru, že tím, že žalovaná žalobkyni řádně nevyrozuměla o zahájení správního řízení, došlo k podstatnému porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, které mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé (§ 76 odst. 1 písm. c/ s.ř.s.). Žalobkyně dále namítá, že napadené rozhodnutí je v rozporu s § 21 odst. 3 zákona o vysílání, neboť změnou podílu mluveného slova z 10% na 5-15% dojde k odstranění jednoho z důvodů, pro který byla licence udělena provozovateli NONSTOP, s.r. o. Bude-li se podíl mluveného slova pohybovat u spodní hranice 5%, pak podle žalobkyně nebude naplněn jeden z podstatných znaků, pro který byla licence udělena provozovateli vysílání. Podle § 21 odst. 3 věta čtvrtá zákona o vysílání Rada souhlas neudělí pouze tehdy, pokud by změna vedla k neudělení licence na základě veřejného slyšení. Toto ustanovení definuje a zásadním způsobem omezuje okruh přípustných změn skutečností uvedených v žádosti o licenci v řízení podle § 21 zákona o vysílání na pouze takové změny, které nevedou k popření výsledků řízení o udělení licence. Rada tedy je oprávněna v řízení podle § 21 zákona o vysílání provést jen takové změny skutečností uvedených v žádosti o licenci, které by, posuzováno zpětně, nezpůsobily jiný výsledek řízení o udělení licence. Žalovaná proto musí v řízení vedeném podle § 21 zákona o vysílání žádost o souhlas se změnou skutečností uvedených v žádosti o licenci podrobit obdobné úvaze, jakou by provedla při rozhodování o udělení licence, neboť při rozhodování o této žádosti jsou významné tytéž skutečnosti, jako při rozhodování o udělení licence, tj. skutečnosti stanovené v § 17 odst. 1 zákona o vysílání. Žalovaná napadené rozhodnutí odůvodnila v podstatě toliko tím, že podíl mluveného slova nebyl zásadním důvodem pro upřednostnění provozovatele vysílání (NONSTOP, s.r.o.) oproti jiným žadatelům v licenčním řízení, tedy se nejedná o změnu, která by vedla k neudělení licence na základě veřejného slyšení. Uvedla, že nezměněnou zůstává základní programová specifikace Rádia Jihlava „hudebně-zábavná rozhlasová stanice se zpravodajským a informačním servisem s důrazem na regionální události“, a nedojde ke změně v profilu a charakteru rozhlasového programu. Takové zdůvodnění však je podle soudu zcela nepostačující. Sama žalovaná v rozhodnutí ze dne 9.5.2012, jímž neudělila provozovateli vysílání souhlas se změnou podílu mluveného slova na rozpětí 3-17%, přitom uváděla, že jedním z důvodů udělení licence provozovateli NONSTOP, s.r.o. oproti ostatním žadatelům byla i rozmanitost zpravodajství a informací z regionu, důraz na komunikativnost, informační servis z oblasti kultury regionu, kontaktní pořady, informace ze sportu, informace o domácích a regionálních kapelách, důraz, který je kladen na zpravodajství z oblasti menšin. V rozhodnutí ze dne 9.5.2012 provedla srovnání s některými neúspěšnými žadateli, jejichž projekty byly zamítnuty právě pro nedostatečnost zpravodajských a servisních informací a po té uzavřela, že v případě, pokud by se podíl mluveného slova pohyboval u spodní hranice zaručeného podílu, tedy 3%, pak by množství a rozmanitost zpravodajských vstupů a informací nemusela být naplněna a zanikl by jeden z důvodů pro udělení licence právě provozovateli NONSTOP, s.r.o. Z odůvodnění rozhodnutí o udělení licence je přitom zřejmé, že společnost NONSTOP s.r.s. byla sice velmi pozitivně hodnocena i v kritériích dle § 17 odst. 1 písm. a) a b) zákona o vysílání (ekonomická, organizační a technická připravenost k zajištění vysílání a transparentnost vlastnických vztahů), avšak nad ostatními žadateli absolutně vynikala při porovnání kritérií dle § 17 odst. 1 písm. c), e) a g) zákona o vysílání, přičemž právě tato kritéria měla být naplněna i prostřednictvím mluveného slova (zpravodajství, informace z regionu, informace o domácích a regionálních kapelách, zpravodajství z oblasti menšin, objektivní aktuální, srozumitelné a věcné informace). Žalovaná žalobou napadeným rozhodnutím udělila souhlas se změnou podílu mluveného slova z původních 10% na 5-15%, avšak ze strohého zdůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí nelze nikterak dovodit, zda i v případě, pokud by se podíl mluveného slova pohyboval u spodní hranice, tj. 5%, bude zaručeno množství a rozmanitost zpravodajských a jiných informací v takové míře, aby provozovatel vysílání, tj. společnost NONSTOP, s.r.o., byla i nadále v souhrnu všech hodnocených kritérií hodnocena lépe než-li zbylí žadatelé. Původní podíl mluveného slova 10% byl změněn na 5-15%, spodní hranice tedy po změně činí 1 původního podílu mluveného slova. Pokud žalovaná ve vyjádření k žalobě uvádí, že změnou rozpětí mluveného slova došlo pouze ke zvýšení flexibility provozovatele a za spekulativní označuje tvrzení žalobkyně, že se podíl mluveného slova bude pohybovat při spodní hranici, pak soud poukazuje na to, že sama žalovaná v odůvodnění rozhodnutí ze dne 9.5.2012 zvažovala situaci, v níž by se podíl mluveného slova pohyboval u spodní hranice (tehdy 3%). Je-li povolen podíl mluveného slova v určitém rozpětí, pak nelze vyloučit ani to, že se reálně bude pohybovat při spodní hranici a nikoli v rámci celého povoleného rozpětí. Napadené rozhodnutí v uvedeném směru postrádá jakoukoli úvahu žalované, je tedy nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů (§ 76 odst. 1 písm. a/ s.ř.s.). Ze všech shora uvedených důvodů soud napadené rozhodnutí podle § 78 odst. 1, odst. 4 s.ř.s. ve spojení s § 76 odst. 1 písm. a) a písm. c) s.ř.s. bez jednání rozsudkem zrušil a věc žalované vrátil k dalšímu řízení. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s.ř.s. a úspěšné žalobkyni přiznal náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 3.000,- Kč a za zastoupení žalobkyně advokátem ve výši 8.228,- Kč, a to za dva úkony právní služby – převzetí zastoupení a sepsání žaloby po 3.100,- Kč a dva související paušální poplatky po 300,- Kč, dle §§ 7, 9 odst. 3 písm. f) a 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., po zvýšení o 21% DPH. Náklady řízení celkem jsou tedy ve výši 11.228,- Kč. O nákladech řízení osoby zúčastněné na řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 5 s.ř.s. tak, že tato osoba nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť nejsou splněny podmínky stanovené tímto ustanovením.

Citovaná rozhodnutí (1)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.