Číslo jednací: 6 To 98/2020-236

Rubrum

Látka gama-butyrolakton [ă-butyrolakton, Dihydrofuran-2(3H)-one, C4H6O2, zkráceně GBL] není, na rozdíl od látky gama-hydroxybutyrát [ă-hydroxybutyrát, ă-Hydroxymáselná kyselina, C4H8O3, zkráceně GHB], uvedena v přílohách k nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, je však výchozí látkou (prekursorem) látky GHB uvedenou v Příloze k nařízení vlády č. 458/2013 Sb., o seznamu výchozích a pomocných látek a jejich ročních množstevních limitech, a ten, kdo ji bez příslušného oprávnění podle zákona č. 272/2013 Sb., o prekursorech drog, neoprávněně prodá či jinak jinému opatří, naplní znaky skutkové podstaty trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle 283 tr. zákoníku.

Výrok

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl ve veřejném zasedání konaném dne 19. července 2021 v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Kroupy a soudců Mgr. Josefa Havlíka a JUDr. Miroslava Kureše o odvolání obžalovaného [příjmení] [jméno] [jméno] [příjmení], narozeného [datum], proti rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], takto:

Odůvodnění

Podle § 258 odst. 1 písm. b) tr. ř. se napadený rozsudek v celém rozsahu zrušuje a podle § 259 odst. 3 písm. a) tr. ř. se znovu rozhoduje tak, že se obžalovaný [anonymizováno] [jméno] [jméno] [příjmení] [datum narození] v [obec], [anonymizováno 9 slov] pracoviště v [obec], trvale bytem [adresa], uznává vinným, že od blíže nezjištěné doby do 5. 2. 2019 v jím užívaném bytě [číslo] nacházejícím se v budově [adresa], [anonymizována dvě slova] v ulici [ulice] v [obec], a před uvedenou budovou, protiprávně, bez příslušného oprávnění dle zákona č. 272/2013 Sb., o prekursorech drog, nejméně v jednom případě zdarma poskytl a poté za částku 500 Kč prodal [jméno] [příjmení], narozenému [datum], za účelem jejího perorálního užití 20 - 30 ml látky gama-butyrolakton (GBL), kterou si obstaral distančním nákupem v zahraničí, přičemž gama-butyrolakton (GBL) je jako výchozí a pomocná látka (prekursor drog) uvedena v Příloze k nařízení vlády č. 458/2013 Sb., o seznamu výchozích a pomocných látek a jejich ročních množstevních limitech, ve znění nařízení vlády č. 438/2016 Sb. účinného od 1. 1. 2017, vydanému v souladu se zmocňujícím ustanovením § 53 odst. 1 zákona č. 272/2013 Sb., o prekursorech drog, tedy neoprávněně prodal a jinak jinému opatřil prekursor. Tím spáchal přečin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku a odsuzuje se podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku. Podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku a § 82 odst. 1 tr. zákoníku se výkon uloženého trestu podmíněně odkládá na zkušební dobu v trvání 18 (osmnácti) měsíců.

Poučení

1. Napadeným rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byl obžalovaný [příjmení] [jméno] [jméno] [příjmení] uznán vinným ze spáchání přečinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku, za který byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání osmnácti měsíců. Podle skutkových zjištění okresního soudu se obžalovaný uvedeného trestného činu dopustil tím, že (cit.) od blíže nezjištěné doby do 5. 2. 2019 v [obec], ve svém bytě v ulici [anonymizováno] [adresa], bez příslušného oprávnění, nejméně v jednom případě zdarma poskytl a poté za částku 500 Kč prodal 20-30 ml psychotropní látky GHB (kyseliny Gama-hydroxybutanové), uvedené v přílohách k nařízení vlády č. 463/2013 Sb., [jméno] [příjmení], narozenému [datum].

2. Proti tomuto rozsudku podal obžalovaný včasné odvolání směřující proti všem jeho výrokům, které pak prostřednictvím své obhájkyně odůvodnil takto (následuje doslovná citace): Obžalovanému je kladeno za vinu spáchání přečinu nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy dle ust. § 283 odst. 1 tr.z. Tyto látky jsou vymezeny zákonem č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a v přílohách k tomuto zákonu. Obžalovaný se uvedeného jednání měl dopustit tím, že neoprávněně prodal [jméno] [příjmení] psychotropní látku GHB. Obžalovaný podává proti uvedenému rozsudku odvolání, neboť se takového jednání nedopustil. Obžalovaný přiznal, že svědkovi [příjmení] poskytl látku GBL (ă-butyrolakton), kterou si objednal na internetu. Při prvotním výslechu na policii sice obžalovaný nejdříve označil látku za GHB, neboť mu bylo policií předestřeno, že svědek [příjmení] tuto látku užil, nicméně vzápětí se obžalovaný sám opravil, že z jeho strany byla poskytnuta látka GBL. Následně byla u obžalovaného provedena domovní prohlídka, při které byly zabaveny nádoby s látkou, kterou obžalovaný svědkovi [příjmení] odlil. Odborným vyjádřením z oboru kriminalistika, odvětví chemie, vypracovaným Kriminalistickým ústavem Policie ČR bylo zjištěno, že v předmětných nádobách byla zjištěna látka GBL. S ohledem na to, že látka GBL není látkou zakázanou, byly nespotřebované zbytky vráceny obžalovanému. Žádná zakázaná látka nebyla při domovní prohlídce u obžalovaného nalezena. Soud prvního stupně se vůbec nevypořádal se skutečností, že byla při domovní prohlídce skutečně u obžalovaného nalezena pouze látka GBL. Obžalovaný popsal, že zakoupil na internetu látku GBL, o které věděl, že je látkou legální - v čemž ho utvrdilo i to, že látku mohl bez problému zakoupit. Obžalovaný se dočetl, že látka, kterou zakoupil, má mít podobné účinky jako látka GHB, a proto svědkovi [příjmení] v zajištěné komunikaci nevyvracel, že se jedná o látku GHB, nicméně sám ji tak nikdy neoznačil. Nadto komunikace byla získána z telefonu svědka [příjmení], který však u výslechu u hlavního líčení uvedl, že telefon nevydal dobrovolně. Obžalovaný tak namítá nepřípustnost takového důkazu. Ze znaleckého posudku vyplývá, že se v krvi svědků nacházela látka GHB. Znalec při výslechu před soudem potvrdil, že při užití látky GBL se tato v těle mění na látku GHB. Vzorky krve byly odebrány dne 5. 2. 2019, přičemž znalecký posudek byl vypracován až dne 10. 3. 2019. Nadto znalec prokazoval přítomnost látky GHB jejím cíleným stanovením, není tedy zřejmé, jaké všechny další látky se v krvi nacházely. Dle dostupných informací na internetu ([webová adresa]):„ V těle se ă-butyrolakton rychle mění na GHB, takže ve výsledku jsou účinky velmi podobné, ale GBL se ještě lépe vstřebává.“ Pokud tedy soud uvádí, že při užití látky GBL by se v krvi našla i látka GBL, nemusí tomu tak být právě proto, že se velice rychle přemění na látku GHB, případně vstřebá. Ze zahraničních odborných článků obžalovaný cituje následující: • Comparing GHB to GBL (dostupné: https://americanaddictioncenters.org/ghbabused/vsgbl?fbclid=IwAR1-bVQ_f7mLhnLTOlMdoDL-77gseQCgNkyIpDFgEI6w7dwbXgmXWKNWnnc):„ …the body will rapidly metabolize the GBL into GHB after ingestion“ = Tělo velice rychle přemění GBL na GHB po užití. Důkaz: Comparing GHB to GBL • Odborná studie GHB Pharmacology and Toxicology publikovaná v Current Neuropharmacology, el. dostupná na stránkách US National Library of Medicine: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4462042/?fbclid=IwAR21LT7oIxoKf bF4ifpO4W5z0M0QQUAXFCylZyWO6Ni1Vix8iKPCc):„ After ingestion both GBL and BD are rapidly converted into GHB (t˝ ~1 min).“ = Po užití jak GBL tak BD jsou velice rychle přeměněny na GHB (zhruba za 1 minutu).“ Důkaz: Odborná studie GHB Pharmacology and Toxicology • Ze zprávy Světové zdravotnické organizace Gamma-butyrolactone (GBL) Critical Review Report (el. dostupné: https://www.who.int/medicines/areas/quality_safety/4_3_Review.pdf): str. 11:„ A milliliter of pure GBL metabolizes to roughly 1.6 g of GHB…“ = 1 mililitr čistého GBL metabolizuje (přemění se) na zhruba 1,6 gramu GHB. str. 12:„ GBL is rapidly converted into GHB by lactonase enzymes found in the blood. GBL is more lipophilic (fat soluble) than GHB, and so it is absorbed faster and has higher bioavailability.“ = GBL se velice rychle přemění na GHB pomocí enzymů v krvi. GBL je více rozpustný v tucích než GHB, proto je absorbován rychleji a má vyšší biologickou dostupnost.“ str.12:„ For a number of reasons, one is unable to obtain precise data on the incidence of adverse effects in humans. This is primarily due to the fact most of the adverse effects reported are due to the rapid conversion of GBL to GHB. Secondly, it has rarely been determined precisely what an individual has ingested (GBL, 1,4-BD or GHB).“ = Z mnoha důvodů nelze získat přesná data o výskytu nežádoucích účinků na lidech. A to zejména z toho důvodu, že většina nahlášených nežádoucích účinků je z důvodu rychlé přeměny GBL na GHB. Za druhé, zřídkakdy bylo přesně určeno, co konkrétního člověk užil (zda GBL, BD nebo GHB) . str. 15:„ The number of confirmed cases of GBL (and 1,4BD) intoxication is relatively low compared to GHB. This is likely attributable to a several factors including the longer period of GHB availability, inaccurate or unknown identity of the substance ingested by intoxicated persons, similarity of symptoms, and perhaps most importantly, metabolic conversion of GBL to GHB. This latter factor is compounded by the fact that there is currently no readily available toxicological test to differentiate between the presence of GHB, GBL or 1,4BD in patients presenting with self-reported ingestion of one of these drugs.“ = Počet potvrzených intoxikací GBL (a BD) je velice nízký oproti GHB. To lze pravděpodobně přičítat několik faktorům jako např. dlouhá doba dosažitelnosti GHB, nepřesnou nebo neznámou identifikaci užité látky, podobnost příznaků a zejména nejdůležitějším faktorem je metabolická přeměna GBL na GHB. Tento posledně zmíněný faktor je umocněn tím, že aktuálně neexistuje žádný toxikologický test, který by rozlišil mezi přítomnosti GHB, GBL nebo BD v krvi pacientů, kteří sami přiznají užití jedné z těchto látek. str. 16:„ GBL is rapidly metabolized to and reported forensically as GBH.“ = GBL se rychle metabolizuje a vyšetřovacími metodami je hlášen jako GBH. Důkaz: Zpráva Světové zdravotnické organizace Gamma-butyrolactone (GBL) Critical Review Report Dle testu na přeměnu GBL (el. dostupný: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/23733593/?fbclid=IwAR290cUIguDCInVq 2dRWnijnNtAp0rOMTJR1LAkmNnvhAiM5ur0bNd9c)„ This experiment aims at getting an insight into the pharmacokinetics of GHB after intake of GBL. Therefore Two volunteers took a single dose of 1.5 ml GBL, which had been spiked to a soft drink. Assuming that GBL was completely metabolized to GHB, the corresponding amount of GHB was 2.1 g. Blood and urine samples were collected 5 h and 24 h after ingestion, respectively. ….Maximum concentrations of GHB in serum were measured after 20 min (95 ěg and 106 ěg). Already after 4-5 h the GHB concentrations in serum decreased below 1 ěg …. The ratio of GHB in serum versus blood was 1.2 and 1.6.“ = Tento experiment cílil na získání vhledu do farmakokinetiky GHB po užití GBL. Proto dva dobrovolníci užili jednorázově dávku 1,5 ml GBL, které bylo přidáno do nealkoholického nápoje. Za předpokladu, že se GBL úplně metabolizovalo, odpovídající množství GHB bylo 2,1 gramu. Krevní vzorky a vzorky moči byly odebírány 5 a 24 hodin po užití….Maximální koncentrace GHB v krevním séru byla změřena po 20 minutách (95 ěg and 106 ěg). Již po 4-5 hodinách se koncentrace GHB v krevním séru klesla pod 1 ěg GHB v krevním séru ku krvi byl 1,2 a 1,6. Důkaz: Test na přeměnu GBL Shrneme-li výše uvedené, z odborných mezinárodních studií je evidentní, že při užití látky GBL se tato, zhruba za 1 minutu, v těle kompletně přemění na látku GHB. Při intoxikaci jsou všechny výsledky pozitivní na GHB, dle odebraných vzorků krve nelze identifikovat, zda dotyčný užil GHB, GBL či BD. GBL se dokonce v těle vstřebává rychleji než GHB. Z usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], vyplývají následující informace: - svědek [příjmení] píše obžalovanému dne 5. 2. 2019 v 17:18 hodin, že je u KFC a obžalovaný reaguje zprávou, že jde dolů, - svědek [příjmení] potvrzuje, že svědky [příjmení] a [příjmení] vezl z [obec] do [obec] a zpět mezi 17. - 18. hodinou, v autě popíjeli z lahve [příjmení], - v 18:05 bylo oznámeno na linku městské policie, že v [obec] leží dvě zfetované osoby Dle Výsledkového listu - toxikologické vyšetření vypracovaného dne 3. 4. 2019 [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vyplývá: - odběr krve svědka [příjmení] byl proveden na Emergency dne 5. 2. 2019 ve 20:30 hodin Z výše uvedeného je zřejmé, že od užití látky k odběru krve uběhly více než 3 hodiny, kdy za tuto dobu se mohla látka GBL kompletně přeměnit na nalezenou látku GHB. S ohledem na to, že znalec při hlavním líčení uvedl, že kdyby poškozená požila i látku GBL, pak by vedle HB byly v plazmě vidět i stopy GBL, přičemž toto tvrzení je vyloučeno výše uvedenými odbornými publikacemi, navrhuje obžalovaný, aby byl znalec s těmito publikacemi konfrontován, aby vysvětlil své původní tvrzení, případně aby jej opřel o relevantní literaturu či studie. Nadto znalec výslovně uvedl, že dělal cílenou analýzu na GHB a dále se znalec vůbec nevypořádal s časovým rozestupem mezi užitím látky a odběrem krve. Důkaz: výslechem znalce [příjmení] dále s ohledem na výše uvedené navrhuje, aby byl ve věci vypracován nový znalecký posudek, odpovídající na otázku, zda a v jakém časovém horizontu jednak po odběru vzorku krve, jednak po užití látky GBL, je možné v krvi detekovat látku GBL, a zda je tato detekována i při cílené analýze GHB. Důkaz: znaleckým posudkem Tvrzení obžalovaného, že svědkům poskytl látku GBL nelze vyloučit. S ohledem na prokázanou přeměnu látky GBL na GHB v těle a nález látky GBL při domovní prohlídce u obžalovaného, v souladu s jeho výpovědí již při prvním výslechu, lze mít důvodné pochybnosti o závěru soudu prvního stupně. V řízení nebylo nade vši pochybnost prokázáno, že obžalovaný poskytl svědkům právě látku GHB, ani že bylo jeho úmyslem jim tuto látku poskytnout. Soud prvního stupně dále obžalovanému vyčítá nedostatečnou sebereflexi a lítost. Obžalovaný sice odmítá, že by svědkům poskytl látku GHB, nicméně projevil lítost nad následky požití látky GBL. Ze samotného popisu výslechu jak ze strany obžalovaného, tak ze strany vyšetřujícího policisty je zřejmé, že obžalovaný byl zprávou o jejich stavu zdrcený, byl v šoku a brečel. Obžalovaný tak v souladu se základní zásadou trestního práva, in dubio pro reo, navrhuje, aby odvolací soud rozsudek [název soudu] zrušil a obžalovaného zprostil obžaloby v plném rozsahu. K odůvodněnísvého odvolání obžalovaný prostřednictvím obhájkyně předložil též četné přílohy tvořené výtisky cizojazyčných odborných statí z odvětví toxikologie týkajících se látky gama-butyrolakton.

3. Krajský soud v Ústí nad Labem jako soud odvolací přezkoumal z podnětu podaného odvolání podle § 254 odst. 1, odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost všech výroků napadeného rozsudku, jakož i správnost postupu řízení předcházejícího jeho vydání, a dospěl k následujícím závěrům.

4. V řízení, které předcházelo vydání přezkoumávaného rozsudku, byla dodržena všechna ustanovení trestního řádu zaručující uplatnění práva obžalovaného na obhajobu. [anonymizováno] [jméno] [jméno] [příjmení] byl v řízení zastoupen jím zvolenou obhájkyní, jejímž prostřednictvím svou obhajobu aktivně vykonával. Dále se krajský soud zabýval odvolacími důvody uplatněnými odvolatelem a dospěl v této souvislosti k závěru, že jeho opravnému prostředku nelze zcela odepřít důvodnost. Okresní soud se totiž ve svém výroku ne zcela důsledně vypořádal s požadavkem na jasnost a úplnost skutkových zjištění a zhodnocení všech okolností významných pro rozhodnutí.

5. Z hlediska skutkového není pochyb o tom, že obžalovaný v jím užívaném bytě v jednom případě zdarma poskytl a v dalším případě před domem prodal [jméno] [příjmení] látku v tekutém skupenství v množství 20 - 30 ml, za účelem jejího perorálního užití, kterou si předtím obstaral nákupem přes internet v zahraničí, konkrétně snad v Litvě. Uvedené vyplývá jak ze složených procesních výpovědí samotného obžalovaného i svědka [jméno] [příjmení] (v přípravném řízení i v hlavním líčení), tak i z úředních záznamů o vysvětleních podaných svědky [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] čtených za souhlasu stran v hlavním líčení. Současně nicméně nalézací soud dospěl k závěru, že předmětnou látkou byla kyselina gama-hydroxybutanová, tedy látka psychotropní.

6. V souvislosti s naposledy zmíněným závěrem však přezkoumávaný rozsudek v dané podobě nemohl zcela obstát, a to i na podkladě doplnění dokazování provedeného odvolacím soudem ve veřejném zasedání.

7. Mezi klíčové skutkové okolnosti, jež musí být spolehlivě objasněny, v dané věci nepochybně patří to, jakou látku vlastně obžalovaný [jméno] [příjmení] poskytl a prodal, konkrétně zda šlo o gama-hydroxybutyrát, jinak řečeno kyselinu gama-hydroxybutanovou (ă-hydroxybutyrát, ă-Hydroxymáselná kyselina, C4H8O3, dále též pro zjednodušení„ GHB“), nebo o gama-butyrolakton (ă-butyrolakton, Dihydrofuran-2 (3H) -one, C4H6O2, dále též pro zjednodušení„ GBL“). Zde se odvolací soud musel částečně přiklonit k odvolání obžalovaného a postupovat v souladu s právní zásadou in dubio pro reo. Nebylo totiž s jistotou prokázáno, že látkou, kterou obžalovaný předal [jméno] [příjmení], byla skutečně GHB, jež je bezesporu uvedena v přílohách k nařízení vlády č. 463/2013 Sb., a že jí rozhodně nemohla být obžalovaným tvrzená látka GBL. Tomu, že v této části může být obhajoba obžalovaného založená na tvrzení o disponování výlučně s látkou GBL a předání její části [jméno] [příjmení] ke konzumaci pravdivá (byť původně do protokolu o jeho výslechu coby obviněného, tedy po zahájení trestního stíhání, odvolatel používal jiné názvosloví a hovořil o dané látce zprvu jako o GHB, avšak ještě před skončením výslechu skutečně dodal, že si přes internet objednal GBL, tedy látku toliko podobnou GHB, z níž se GHB vyrábí, přičemž GHB je látkou zakázanou, kterou nebylo možné na internetu koupit), nasvědčují výsledky domovní prohlídky provedené v bydlišti obžalovaného a rozboru tekutin u něj zajištěných, neboť šlo vesměs o GBL a naopak látka GHB nebyla u obžalovaného, byť jen v minimálním množství, nalezena, což soud prvního stupně při hodnocení provedených důkazů fakticky nijak nevzal v úvahu a v odůvodněnísvého rozsudku se s tím adekvátně nevypořádal. Nebyl opatřen ani žádný jiný důkaz usvědčující jej nevyvratitelně z toho, že by s látkou GHB kdy disponoval. Z výpovědi [anonymizováno] [jméno] [příjmení], soudního znalce z oboru zdravotnictví, odvětví toxikologie, před odvolacím soudem v podstatě vyplynulo, že v případě požití látky [příjmení] [jméno] [příjmení] a jeho kamarádkou [jméno] [příjmení] skutečně mohlo poměrně rychle, v každém případě ještě předtím, než jim byl odebrán posléze testovaný biologický materiál, dojít k úplné metabolizaci látky GBL v jejich organismu na látku GHB, která pak byla zjištěna provedenými toxikologickými analýzami, aniž by současně byla dostupným přístrojovým vybavením detekována látka GBL. Vzhledem k uvedenému nebyla v řízení spolehlivě vyloučena obhajoba obžalovaného o tom, že látkou, kterou [jméno] [příjmení] jednou zdarma poskytl a poté jednou prodal, nebyl gama-hydroxybutyrát (byť zkratka GHB byla v komunikaci [jméno] [příjmení] s ním, ať již písemné vedené přes komunikátor WhatsApp nebo ústní, nesporně používána a obžalovaný toto označení nekorigoval a nevyvracel), což byl původní závěr soudu prvního stupně učiněný především na základě názvosloví používaného mezi účastníky a výsledků toxikologických vyšetření vzorků krve odebraných až s nemalým časovým odstupem (ve spojení s tehdejšími závěry znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], k jejichž posunu však došlo v odvolacím řízení), nýbrž gama-butyrolakton, přičemž příslušné odvolací námitce skutečně výrazně nasvědčuje jak výsledek zkoumání látky zajištěné při domovní prohlídce, tak i výpověď soudního znalce - toxikologa před odvolacím soudem fakticky již připouštějící i tu variantu, že přítomnost toliko látky GHB v zajištěném biologickém materiálu mohla být zapříčiněna výlučně metabolizací původně požité (a dostupnými přístroji pak již nedetekované) látky GBL.

8. V této části tedy skutečně musela být odvolání přiznána důvodnost a odvolací soud na podkladě doznání obžalovaného a dalších důkazů provedených již nalézacím soudem a současně na podkladě doplnění dokazování v odvolacím řízení dospěl ke skutkovému závěru, že [anonymizováno] [jméno] [jméno] [příjmení] od blíže nezjištěné doby do 5. 2. 2019 v jím užívaném bytě [číslo] nacházejícím se v budově [adresa], [anonymizována dvě slova] v ulici [ulice] v [obec], a před uvedenou budovou, nejméně v jednom případě zdarma poskytl a poté za částku 500 Kč (o níž hovořil [jméno] [příjmení], o jehož svědectví pochybnosti nepanují) prodal [jméno] [příjmení] za účelem jejího perorálního užití 20 - 30 ml látky gama-butyrolakton (GBL), kterou si obstaral distančním nákupem v zahraničí. Již to bylo nevyhnutelně důvodem ke zrušení odvoláním napadeného rozsudku v celém rozsahu podle § 258 odst. 1 písm. b) tr. ř.

9. Zcela jinou otázkou je však posouzení toho, zda výše popsané prokázané jednání obžalovaného je postižitelné prostředky trestního práva, od čehož se pak odvíjí další postup odvolacího soudu podle § 259 tr. ř. Jakkoli obžalovaný prostřednictvím své obhájkyně tvrdil, že nejde o jednání trestné, a domáhal se zproštění obžaloby, realita je jiná. Gama-butyrolakton sice není (na rozdíl od gama-hydroxybutyrátu) uveden v přílohách k nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, v nichž jsou vyjmenovány jednotlivé omamné a psychotropní látky zařazené do příslušných seznamů podle Jednotné úmluvy o omamných látkách vyhlášené pod č. 47/1965 Sb., ve znění Protokolu o změnách Jednotné úmluvy o omamných látkách vyhlášeného pod č. 458/1991 Sb., a podle Úmluvy o psychotropních látkách vyhlášené pod č. 62/1989 Sb., avšak jako na látku, s níž není možné disponovat a nakládat takovým způsobem, jak to učinil obžalovaný, na ni pamatují jiné obecně závazné právní předpisy. GBL je bezbarvá, olejovitá kapalina, rozpustná ve vodě, která je prekursorem látky GHB a je jako výchozí a pomocná látka (prekursor drog) uvedena v Příloze k nařízení vlády č. 458/2013, o seznamu výchozích a pomocných látek a jejich ročních množstevních limitech, ve znění nařízení vlády č. 438/2016 Sb. Právní definice prekursoru drog je obsažena v § 1 zákona č. 272/2013 Sb., o prekursorech drog. Z hlediska přírodních věd se prekursorem rozumí výchozí látka, ze které přeměnou vzniká výsledný produkt - látka psychotropní (droga). Takováto přeměna může být jak chemická, tak i metabolická. Platí to konkrétně i pro látku GBL, která se metabolizací v těle rychle mění na GHB, tedy na látku, která byla nalezena v organismu [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kteří obratem postupně požili část tekutiny předané chvíli předtím obžalovaným [jméno] [příjmení] a posléze upadli do nebezpečného komatu s nutností vysoce odborné lékařské intervence, přičemž obžalovaný tuto tekutinu [jméno] [příjmení] předával s vědomím, že tento ji hodlá využít k toxikomanickým účelům a perorálně ji užije, a s plným vědomím toho, že jde o látku nebezpečnou, jejíž užití může přivodit nepříznivé zdravotní následky či smrt (přinejmenším měl sám předchozí negativní osobní zkušenost s konzumací identické látky a o úskalích jejího dávkování se [jméno] [příjmení] zmínil).

10. Jak již bylo výše zmíněno, látka GBL je výchozí látkou (prekursorem drog) a je uvedena v Příloze k nařízení vlády č. 458/2013 Sb., o seznamu výchozích a pomocných látek a jejich ročních množstevních limitech, ve znění nařízení vlády č. 438/2016 Sb. Obsah této přílohy (výčet nedovolených látek sloužících jako prekursory drog) byl a je v čase různými novelizacemi průběžně měněn, nicméně gama-butyrolakton na něm figuruje beze změny od okamžiku vzniku příslušného nařízení vlády, resp. nabytí jeho účinnosti, až do současnosti. Předmětnou látku tak obžalovaný (distančním nákupem v zahraničí za použití sítě internet, jak sám v průběhu svého stíhání objasnil) pořídil v rozporu se zákonem a takto ji zčásti poskytl a prodal další osobě. Na uvedeném nic nemění ani dílčí zavádějící tvrzení obsažené v odborném vyjádření Kriminalistického ústavu [obec] z oboru kriminalistika, odvětví chemie, jehož zpracovateli byli pracovníci bez právního vzdělání (s akademickými tituly Ing., resp. RNDr.), o tom, že látka GBL by snad měla být legální náhradou (sic!) za zakázanou GHB; toto tvrzení vybočilo z rozsahu zadání odborného vyjádření a problematiky chemie coby přírodní vědy a zabředlo do právního posouzení věci, které však zpracovatelům odborného vyjádření nenáleželo. Je sice pravdou, že látka GBL není uvedena v přílohách k nařízení vlády č. 463/2013 Sb., na rozdíl od látky GHB, ale Kriminalistický ústav Praha se již nijak nezabýval tím, zda není prekursorem vůči látce GHB (z hlediska chemického, popř. i z hlediska právního, když už zabředl i do této roviny). Dílčím nesprávným tvrzením z odborného vyjádření se následně bohužel nechal zavést na scestí policejní komisař Služby kriminální policie a vyšetřování Územního odboru [obec], který se nijak nezabýval tím, zda látka GBL, absentuje-li v přílohách k nařízení vlády č. 463/2013 Sb., není uvedena alespoň v Příloze k nařízení vlády č. 458/2013 Sb., a zkoumáním nespotřebované zbytky látky GBL, která je prekursorem drog, v důsledku toho podle § 80 odst. 1 tr. ř. nesprávně vrátil obžalovanému, na čemž nyní již nelze nic změnit, avšak v žádném případě to neznamená, že by proto obžalovaný nyní měl či mohl být zproštěn podané obžaloby. 11. [příjmení] [jméno] se podle veřejně dostupných informací i sdělení soudního znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] používá především k výrobě čisticích prostředků na podlahu, rozpouštědel lepidel, ředidel na barvy a dalších průmyslových produktů - nikoli však jako jednosložková látka, nýbrž jako součást mixu více látek. Prodej či poskytnutí takovýchto koncových výrobků pro spotřebitele by bez dalšího jistě nebyl automaticky podřaditelný pod ustanovení § 283 tr. zákoníku. Obžalovaný si však neobjednal konečný průmyslový produkt (směs více látek) za účelem jeho použití k čištění povrchů či ředění barev, nýbrž samotný čistý gama-butyrolakton, který je takto zneužíván jako droga, resp. přesněji jako prekursor drogy (v argotu je označován shodně s GHB jako„ tekutá extáze“), který pak zdarma poskytl a také prodal k toxikomanickým účelům jiné osobě, a na takovéto nedovolené nakládání právní úprava pamatuje a postihuje jej. Má to plnou logiku i vzhledem k tomu, že gama-butyrolakton se po jakémkoli podání v těle velmi rychle mění na gama-hydroxybutyrát, tudíž účinky a také rizika obou uvedených látek jsou vlastně naprosto identické.

12. Z výše uvedených důvodů proto odvolací soud po zrušení napadeného rozsudku postupoval podle § 259 odst. 3 písm. a) tr. ř. a na podkladě opětovného provedení některých pro skutková zjištění podstatných důkazů provedených původně již v hlavním líčení sám ve věci rozhodl rozsudkem, v němž se částečně odchýlil od původních skutkových zjištění nalézacího soudu. Konkrétně byl učiněn závěr, že předanou látkou byl (v souladu s obhajobou obžalovaného) gama-butyrolakton a nikoli gama-hydroxybutyrát, odvozeně od toho byla konkrétně specifikována jiná (než původně v tzv. skutkové větě uváděná) právní úprava, s níž kolidovalo popsané nakládání obžalovaného s předmětnou látkou, precizován byl při té příležitosti i popis místa a způsobu spáchání trestné činnosti a doplněn byl účel poskytnutí a prodeje látky GBL a také popis, jakým způsobem ji předtím sám obžalovaný nabyl. Totožnost skutku přitom byla podle odvolacího soudu zachována. Předmětem trestního stíhání je vždy skutek (a s ohledem na § 12 odst. 12 tr. ř. i dílčí útok, v němž je spatřován trestný čin), přičemž podstatou skutku (dílčího útoku) je trestněprávně relevantní jednání pachatele a jím zapříčiněný trestněprávně významný následek. Od skutku (dílčího útoku) je nutno odlišovat jeho popis, který musí obsahovat ty skutkové okolnosti, které jsou právně významné z hlediska naplnění jednotlivých znaků skutkové podstaty stíhaného trestného činu (srov. rozhodnutí č. 41/2002-. Sb. rozh. tr.). Na základě tohoto právního názoru Nejvyšší soud již opakovaně ve svých rozhodnutích zdůraznil, že pro rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení je významný samotný skutek a nikoli jeho popis, neboť trestní stíhání se vede ohledně skutku a nikoli ohledně jeho popisu. Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu totožnost skutku neznamená, že mezi skutkem uvedeným v usnesení o zahájení trestního stíhání a skutkem popsaným v žalobním návrhu obžaloby musí být úplná shoda. Totožnost skutku je dána při zachování totožnosti jednání a následku, ale i v případě zachování jen totožnosti jednání nebo jen totožnosti následku. Totožnost skutku je zachována jak v případě, kdy některé ze skutečností pojatých původně do souhrnu skutečností charakterizujících jednání nebo následek odpadnou, tak i tehdy, když k takovému souhrnu skutečností přistoupí skutečnosti další, tvořící s původními jedno jednání, popř. následek, pokud se nezmění podstata skutku. Na zachování totožnosti skutku nemají vliv změny v okolnostech, které pouze individualizují žalovaný skutek z hlediska času, místa a způsobu spáchání činu, formy zavinění, rozsahu následku a motivace, když jinak shoda v následku či jednání není dotčena. Tak na podstatě skutku nic nezmění např. upřesnění data spáchání trestného činu oproti obžalobě. Totožnost skutku zůstane zachována, jestliže odpadnou nebo se změní některé skutečnosti uvedené v obžalobě, které se vztahují k jiným okolnostem, než k relevantnímu jednání nebo následku. Totožnost skutku bude zachována při rozdílném následku i tehdy, když skutečnosti zjištěné v hlavním líčení, které charakterizují jednání obviněného (obžalovaného), jsou alespoň částečně totožné s popisem jednání v obžalobě. O totožný skutek jde tehdy, je-li totožná podstata skutku, tj. je-li zachována alespoň částečná totožnost jednání nebo alespoň částečná totožnost následku (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2013, sp. zn. 8 Tdo 1464/2012). Aplikováno na posuzovanou věc obžalovaného [příjmení] [jméno] [jméno] [příjmení] je tak nutno konstatovat, že zdejší soud sice dílem změnil popis skutku oproti podané obžalobě (konkrétně specifikaci látky, kterou obžalovaný poskytl a prodal [jméno] [příjmení], a právních předpisů, které takové jednání osobám nemajícím příslušné oprávnění zapovídají), ale totožnost skutku jako taková zachována zůstala, neboť je zde alespoň částečná shoda v jednání a také úplná shoda v následku.

13. Bylo prokázáno, že obžalovaný neoprávněně prodal a jinak jinému opatřil prekursor. Svým jednáním popsaným ve výroku tohoto rozsudku tak naplnil z hlediska objektivního i subjektivního všechny znaky skutkové podstaty přečinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku. Spáchání trestného činu podle § 283 tr. zákoníku v jeho základní skutkové podstatě je třeba posoudit jako jednání úmyslné. Obžalovaný chtěl způsobem uvedeným v trestním zákoně porušit zájem chráněný tímto zákonem, tedy zájem na státem kontrolovaném nakládání nejen s omamnými a psychotropními látkami, ale stejně tak i s jejich prekursory. Jednal v úmyslu přímém podle § 15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Sám ostatně již v přípravném řízení připustil, že [jméno] [příjmení] nabádal k opatrnosti, a to na základě své osobní špatné zkušenosti s opakovaným požitím dané látky, po němž se ocitl ve zvláštním transu vzdáleném daleko od reality, byť o úplné bezvědomí v jeho případě ještě nešlo. Zmiňoval mu také to, že chyba v dávkování může vést ke smrti. Přiznal rovněž své povědomí o tom, že látka GBL je velmi podobná látce GHB, že gama-hydroxybutyrát se z ní vyrábí a že jejich účinky jsou totožné. Situace v posuzované trestní věci je z hlediska skutkových okolností a subjektivní stránky trestného činu porovnatelná s trestní věcí řešenou Nejvyšším soudem pod sp. zn. 11 Tdo 1060/2019, v níž bylo rozhodováno o dovolání pachatelky zločinu podle § 283 odst. 1, odst. 4 písm. a) tr. zákoníku proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 3. 2019, č.j. 15 To 5/2019-627, jenž rozhodl jako soud odvolací o odvolání obžalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. 11. 2018, č. j. 57 T 3/2018-576, přičemž obžalovaná byla uznána vinnou, že poškozenému poskytla nedovolenou látku (shodou okolností také GBL) tím způsobem, že ji ponechala volně k dispozici ve své domácnosti i poté, co s ní začal sdílet domácnost dospělý poškozený, umožnila mu s ní nakládat a tento v důsledku jejího požití zemřel, přičemž za uvedený trestný čin byl pachatelce uložen nepodmíněný trest odnětí svobody a současně jí bylo uloženo ochranné léčení protitoxikomanické v ústavní formě. V posuzované trestní věci obžalovaného [příjmení] [jméno] [jméno] [příjmení] bylo navíc zjištěno, že tento s gama-butyrolaktonem jinému nikoli jen konkludentně umožnil nakládat, nýbrž mu sám tuto látku přímo osobně předal s vědomím, že [jméno] [příjmení] ji chce zneužít k toxikomanickým účelům, a to nikoli jen jednou, nýbrž dokonce dvakrát (poprvé zdarma, podruhé za finanční úplatu). Ve své podstatě tím vědomě riskoval smrt [jméno] [příjmení], k níž naštěstí nedošlo. Trestný čin podle § 283 tr. zákoníku patří mezi trestné činy obecně ohrožující a k naplnění jeho znaků není třeba, aby nastal konkrétní poruchový následek. Postačí totiž zásah do zákonem chráněného zájmu, zde zájmu na ochraně společnosti jako takové i jednotlivců před škodlivými účinky nejen omamných a psychotropních látek a jedů, ale též prekursorů, jež pak nastávají na zdraví i životech lidí. Nedovoleným nakládáním s takovými látkami je příslušný zájem reálně ohrožen. Takovéto ohrožení obžalovaný v každém případě způsobil. V posuzované věci navíc - tím hůře - v určité míře nastal i poruchový následek v podobě nutné akutní lékařské intervence a hospitalizace [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení].

14. Podle krajského soudu v posuzované trestní věci nepostačí vyvození odpovědnosti obžalovaného podle mimotrestních předpisů, tedy v daném případě není namístě věc posoudit s ohledem na zásadu subsidiarity trestní represe a princip ultima ratio nikoli jako trestný čin, ale (např.) pouze jako přestupek, neboť úvaha o tom, zda se jedná o čin, který s ohledem na zásadu subsidiarity trestní represe není trestným činem z důvodu nedostatečné společenské škodlivosti případu, se uplatní za předpokladu, že posuzovaný skutek z hlediska spodní hranice trestnosti neodpovídá běžně se vyskytujícím trestným činům dané skutkové podstaty (srov. stanovisko trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2013, sp. zn. Tpjn 301 /2012, publikované pod č. 26/2013 Sb. rozh. tr.), což ale není případem stíhaného skutku, a to i v souvislosti s tím, že u [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] došlo v důsledku konzumace látky GBL od obžalovaného ke komatózním stavům, byla nutná neodkladná lékařská péče jak ze strany zdravotnické záchranné služby, tak i příslušných nemocničních oddělení ([příjmení] nemocnice v [obec], [anonymizována tři slova] a [anonymizována dvě slova] v [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a Fakultní nemocnice v [část obce], [anonymizována tři slova] a [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] v případě [jméno] [příjmení]), za současné hospitalizace, a jen šťastnou náhodou nedošlo k těžké újmě na zdraví či dokonce ke smrti. Znovu je třeba připomenout, že nebezpečnosti konzumace GBL si byl obžalovaný velmi dobře vědom (z vlastní opakované špatné zkušenosti, neboť i on sám tuto látku zneužíval s toxikomanickou motivací). Užití prostředků trestního práva je zde plně namístě, neboť posuzovaný skutek nejen že z hlediska spodní hranice trestnosti neodpovídá běžně se vyskytujícím trestným činům dané skutkové podstaty (podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku), ale situace je zde spíše opačná.

15. V návaznosti na zrušení napadeného rozsudku v plném rozsahu a opětovné rozhodnutí o vině (s výše popsanou úpravou skutkové věty), byť právní kvalifikace zůstala nezměněna, bylo nutno v rámci řízení před odvolacím soudem nově rozhodnout též o trestu. Nebyl nicméně shledán prostor pro ukládání jiného trestu (ani z hlediska jeho druhu, ani z hlediska jeho výměry), než jaký ukládal již soud prvního stupně napadeným rozsudkem. Je třeba otevřeně konstatovat, že trest odnětí svobody zvolený soudem prvního stupně se odvolacímu soudu jeví spíše jako neadekvátně mírný, a to i při zvážení nynějšího časového odstupu od okamžiku spáchání trestného činu, dosavadní trestní bezúhonnosti obžalovaného a toho, že poskytnutí a prodej látky GBL jiné osobě doznal (v rozporu s realitou nicméně zároveň negoval trestnost tohoto svého jednání), pokud byl tento trest vyměřen na samé spodní hranici zákonné trestní sazby (jejíž rozpětí činí jeden rok až pět let odnětí svobody) a jeho výkon byl zároveň podmíněně odložen, což samo o sobě nesprávným rozhodnutím jistě nebylo, nicméně jen na krátkou zkušební dobu, která toliko o šest měsíců přesahuje její zákonné minimum (při podmíněném odsouzení stanoví soud zkušební dobu na jeden rok až pět let), přestože obžalovaný podle obsahu předloženého spisového materiálu ve svém dosavadním životě vykazuje zřetelnou inklinaci k experimentování s drogami a obdobnými látkami, což je konkrétně u něj coby [anonymizováno 11 slov] u [anonymizováno 7 slov] v [obec]) [anonymizováno] [ustanovení pr. předpisu], o [anonymizována dvě slova], značně zarážející. I na tomto místě je třeba poznamenat, že bylo jen dílem šťastné náhody, že u konečných spotřebitelů obžalovaným poskytnuté a prodané látky GBL, tedy u [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], nedošlo k závažnějšímu následku na jejich zdraví, přičemž v případě vzniku těžké újmy na zdraví by byl obžalovaný ohrožen trestem odnětí svobody od osmi do dvanácti let a v případě smrti pak trestem odnětí svobody od deseti do osmnácti let a nepochybně by mu byl za jeho jednání uložen nepodmíněný trest odnětí svobody spojený s mnohaletým pobytem ve věznici. Odvolání nicméně v dané věci podal jen sám [anonymizováno] [jméno] [jméno] [příjmení] a nikoli též státní zástupkyně. Z podnětu odvolání samotného obžalovaného pak vzhledem k ustanovení § 259 odst. 4 tr. ř. nepřichází v úvahu změnit výrok o trestu v jeho neprospěch (zákaz reformationis in peius). Proto mu i odvolací soud nyní musel uložit mírný trest odnětí svobody na samé spodní hranici zákonné trestní sazby, tedy v trvání jednoho roku, jehož výkon byl podmíněně odložen na krátkou zkušební dobu v trvání osmnácti měsíců. Žádný důvod k jeho dalšímu zmírnění ve srovnání s tím, jak byl původně uložen [název soudu], však ani v současnosti neshledal.

Rubrum