č.j. 63 A 5/2020-81

Rubrum

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Zuzany Bystřické a soudců JUDr. Faisala Husseiniho, Ph.D., a JUDr. Mariana Kokeše, Ph.D., ve věci navrhovatele: Pro TOP Vysočinu, koalice tvořená politickými stranami a hnutím a) TOP 09, IČO: 71339728 sídlem Opletalova 1603/57, 110 00 Praha b) Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska) IČO: 44266740 sídlem Rybná 716/24, 110 00 Praha c) Klub angažovaných nestraníků IČO: 00539996 sídlem Klínecká 1224/14, 152 00 Praha za účasti dalších účastníků řízení: 1) Krajský úřad Kraje Vysočina sídlem Žižkova 57, 587 33 Jihlava 2) K. K. 3) Starostové pro Vysočinu, společná kandidátní listina a) hnutí Starostové a nezávislí, IČO: 26673908 sídlem Malostranské náměstí 266/5, 118 00 Praha b) SNK Evropští demokraté, IČO: 70869553 sídlem Pernštýnské náměstí 117, 530 02 Pardubice, oba zastoupeni advokátem Mgr. Lukášem Rothanzlem sídlem Teplého 2786, 530 02 Pardubice 4) K. D. 5) Komunistická strana Čech a Moravy sídlem Politických vězňů 9, 111 21 Praha zastoupená advokátem JUDr. Čestmírem Kubátem, CSc. sídlem Maiselova 19, 110 00 Praha o návrhu na neplatnost volby kandidáta ve volbách do zastupitelstva Kraje Vysočina konaných ve dnech 2. – 3. 10. 2020, takto:

Výrok

I. Návrh na neplatnost volby kandidáta ve volbách do zastupitelstva Kraje Vysočina konaných ve dnech 2. – 3. 10. 2020 se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. obsah návrhu 1. V návrhu podaném u soudu dne 16. 10. 2020 navrhovatel uvedl, že se jako koalice s názvem Pro TOP Vysočinu [tvořená politickými stranami TOP 09 a Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska) a politickým hnutím Klub angažovaných nestraníků] zúčastnil v Kraji Vysočina voleb do zastupitelstev krajů konaných ve dnech 2. a 3. 10. 2020. Je tak „politickou stranou“ ve smyslu § 90 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). Návrhem se domáhal vyslovení neplatnosti volby kandidáta ve volbách do zastupitelstva Kraje Vysočina konaných ve dnech 2. a 3. 10. 2020. Konkrétně se mělo jednat o MgA. K. K., kandidátku č. 6 na kandidátní listině Starostové pro Vysočinu, a pana K. D., kandidáta č. 4 na kandidátní listině Komunistické strany Čech a Moravy (dále jen „KSČM“). Zároveň navrhl, aby soud vyhlásil zvoleným zastupitelem Kraje Vysočina Ing. Z. D., kandidáta č. 1 na kandidátní listině Pro TOP Vysočinu, a Bc. B. K., kandidátku č. 2 na kandidátní listině Pro TOP Vysočinu.

2. Kandidáti, jejichž volba byla napadena, se umístili na posledních dvou místech ze zvolených kandidátů a obsadili poslední dva mandáty (z celkem 45) v zastupitelstvu Kraje Vysočina, kdy přepočet hlasů na mandáty byl učiněn na základě tzv. D‘Hondtovy metody. Navrhovatel však nevylučuje, že v případě provedení přezkumu volebních výsledků soudem bude zjištěno, že volební vady se promítly do volby kandidátů a jejich pořadí ve větším rozsahu a tudíž se neplatnost volby kandidátů týká i jiných než výše označených kandidátů. V této souvislosti navrhovatel odkázal na usnesení Nejvyššího správního soudu 19. 11. 2017, č. j. Vol 58/2017-187, publikované pod č. 3682/2018 Sb. NSS (všechna zde uvedená rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz).

3. Navrhovatel dále uvedl, že v rámci předmětných voleb do zastupitelstva Kraje Vysočina bylo celkem vydáno 161 439 volebních obálek, odevzdáno 161 322 obálek, vyhodnoceno jako platných bylo 159 447 hlasů, tj. platných hlasů bylo 98,84 %. Neplatných hlasů bylo 1 875, tj. 1,16 %. Navrhovatel v předmětných volbách získal 7 972 hlasů, což představuje procentuální zisk 4,99978049 %. K překročení 5% hranice stanovené § 43 odst. 1 zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o volbě do zastupitelstev krajů“) k postupu do skrutinia, vstupu do zastupitelstva a získání v tomto případě dvou mandátů v zastupitelstvu Kraje Vysočina, navrhovateli chyběl zisk jednoho hlasu.

4. Navrhovateli je známo, že samotná skutečnost, že výsledek předmětných voleb ve vztahu k navrhovateli a zisku mandátů v zastupitelstvu Kraje Vysočina byl nejtěsnější možný a zisk jednoho jediného hlasu by znamenal zásadní změnu volebního výsledku, není důvodem pro soudní přezkum ve smyslu přepočtu odevzdaných hlasů v předmětných volbách. Je však potřeba uvést, že takto těsný rozdíl jednoho hlasu představuje bezprecedentní situací a každé pochybení při sčítání hlasů v neprospěch navrhovatele mohlo ovlivnit výsledek předmětných voleb, a to včetně volby kandidátů, kteří získají na čtyři roky mandát zastupitele Kraje Vysočina. Navrhovatel má přitom za to, že z jím popsaných důvodů byla porušena ustanovení zákona o volbách od zastupitelstev krajů způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek volby vybraných kandidátů, a tudíž je jeho návrh důvodný.

5. V první řadě zmínil navrhovatel skutečnost, že jeho kandidátům nebyly započítány přinejmenším některé preferenční hlasy. Navrhovatel totiž obdržel vícero oznámení od jednotlivých voličů, kteří tvrdí, že v předmětných volbách odevzdali hlas navrhovateli a zároveň postupem dle § 32 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev krajů využili možnosti vyznačit preferenčním hlasem kandidáta, kterému dali přednost, avšak tento preferenční hlas dle oficiálních výsledků voleb nebyl zohledněn a započítán, neboť u „jejich“ preferovaného kandidáta je uvedeno, že neobdržel žádný preferenční hlas (v tomto směru navrhovatel odkázal na výsledky voleb zveřejněné na internetových stránkách www.volby.cz). Navrhovateli je tak známo nejméně dvanáct takových případů, kdy v deseti případech disponuje písemnými prohlášeními voličů. V případě dvou osob navrhovatel disponuje jejich shodným svědeckým prohlášením, že v předmětných volbách ve volebním okrsku Velké Meziříčí č. 1 volily navrhovatele a zároveň udělily preferenční hlas kandidátovi č. 41, J. M., ačkoli tento kandidát podle oficiálních výsledků získal v daném volebním okrsku pouze jeden preferenční hlas.

6. Navrhovatel má proto za to, že existuje důvodná obava, že nedošlo jen k chybnému započítání preferenčního hlasu, ale že mohlo dojít i k nesprávnému vyhodnocení platnosti či úplnému opomenutí hlasu pro navrhovatele a tudíž navrhovateli nebyl připsán hlas, ačkoli k tomu nebyl důvod. V této souvislosti navrhovatel doplňuje, že nesprávné vyhodnocování platnosti hlasů při předmětných volbách mohlo být způsobeno i nedostatečným proškolením jednotlivých členů okrskových volebních komisí s ohledem na epidemii covid-19. Standardním procesem v předchozích volbách bylo podrobné proškolení minimálně zapisovatele, předsedy a místopředsedy volební komise ve vztahu k zákonu o volbách do zastupitelstev krajů. V rámci tohoto školení bývají okrskové volební komise poměrně podrobně seznámeny i s procesem sčítání a vyhodnocování hlasů, a to jak neplatných, tak preferenčních. Vzhledem k letošní epidemiologické situaci však klasické školení bylo zrušeno a nahrazeno jen informačním dopisem. Právě absence školení tak je dalším faktorem vedoucím k chybovosti komisí.

7. Jím popsané skutečnosti považuje navrhovatel za „zvláště významnou indicii“, která je způsobilá vyvolat pochybnosti o správnosti volebního výsledku, jak vyplývá i z judikatury Nejvyššího správního soudu. Navrhovatel proto navrhl, aby Krajský soud v Brně alespoň ve volebních okrscích, v nichž došlo k popsaným pochybením, sám hlasovací lístky jednotlivě posoudil a zjistil, zda jsou platné či nikoliv, odpovídají volebním výsledkům a zda případné chybné započítání preferenčních hlasů nemohlo ovlivnit celkové výsledky předmětných voleb. V případě, že soud zjistí v uvedených okrscích pochybení, navrhovatel navrhl, aby soud přistoupil ke kontrole a přepočtu hlasů ve všech volebních okrscích v Kraji Vysočina.

8. Nad rámec výše uvedeného navrhovatel doplnil, že na základě písemného prohlášení členky volební okrskové komise Třebíč č. 1, zjistil, že v předmětných volbách došlo k závažnému pochybení, neboť ve volební místnosti Základní školy Benešova, volební okrsky Třebíč č. 4, č. 5 a č. 6 (navrhovateli není známo, ve kterém z těchto tří volebních okrsků k pochybení došlo) bylo umožněno volit voliči, který nebyl zapsaný ve voličském seznamu daného místa (volební místnosti). Navrhovatel má za to, že v daných okrscích mohlo dojít k nesprávnému vyhodnocování oprávněnosti voličů volit a odevzdaných a platných hlasů a je tak dán důvod, aby soud sám přepočetl v těchto okrscích odevzdané hlasy a posoudil jejich platnost.

9. V rámci další argumentace navrhovatel uvedl, že ke zřejmé volební vadě a pochybení při zjišťování výsledků voleb došlo ve volebním okrsku Velké Meziříčí č. 1, kde podle oficiálních výsledků předmětných voleb bylo voličům vydáno celkem 307 obálek, avšak odevzdáno bylo 312 obálek, z toho 310 bylo s platnými hlasy. Z toho je zřejmé, že zcela chybně a nelogicky bylo odevzdaných obálek i platných hlasů více než vydaných obálek, tj. účastnících se voličů. K této výjimečné, avšak o to závažnější, situaci došlo celkově jen ve třech volebních okrscích v celé České republice. Tato chyba je nestandardní, a to i z důvodu, že na ni opakovaně upozorňuje program, do kterého se volební výsledky z volebních okrsků zapisují. Je pravděpodobné, že na chybu byla upozorněna i volební okrsková komise ve volebním okrsku Velké Meziříčí č.

1. Je tak velmi zarážející, že přesto byly chybné výsledky do systému takto nahrány, přičemž lze se jen domnívat, zda tak bylo učiněno nedopatřením či se mohlo jednat o úmysl, ať už s jakýmkoli záměrem. Navrhovatel tak má za to, že skutečnost vyššího počtu odevzdaných hlasů než vydaných obálek je sama o sobě natolik závažnou indicii, že v daném volebním okrsku mohlo dojít k volebním vadám a pochybením volební komise při sčítání hlasů, které by mohlo ovlivnit výsledek předmětných voleb, že by soud měl přistoupit k přepočtu hlasů ve volebním okrsku Velké Meziříčí č. 1.

10. V rámci třetí argumentační linie navrhovatel upozornil na vysoký počet neplatných volebních lístků (hlasů) přinejmenším v některých volebních okrscích.

11. V předmětných volbách byl kraj Vysočina „rozdělen“ do celkem 1 138 volebních okrsků. Průměrný podíl neplatných hlasů v těchto volebních okrscích činí 1,16 %, přičemž ve 445 z nich nebyly zjištěny žádné neplatné hlasy. Navrhovatel si je vědom, že procentuální podíl neplatných hlasů se v jednotlivých volebních okrscích liší a počítá s určitou tolerancí. Navrhovatel tak uvádí, že v celkem 1011 volebních okrscích nedosáhl podíl neplatných hlasů 3 %. Ve 127 volebních okrscích však procentuální podíl neplatných hlasů činil 3 % a více. Pokud navrhovatel eliminuje z těchto 127 volebních okrsků ty, kde jsou méně než 3 neplatné hlasy, získá celkem 58 volebních okrsků, kde počet neplatných hlasů byl vyšší než 3 a zároveň tento podíl činil alespoň 3 % ze všech odevzdaných hlasů.

12. Navrhovatelova metodika tedy požaduje více jak dvojnásobný podíl neplatných hlasů oproti průměru v předmětných volbách do zastupitelstva Kraje Vysočina a zároveň vylučuje obce s malým počtem obyvatel, kde i jeden jediný hlas může znamenat několikaprocentní podíl neplatných hlasů. Navrhovatel má za to, že pro takto vysoký výskyt neplatných hlasů neexistuje rozumné vysvětlení a je zde riziko, že při vyhodnocování a sčítání volebních lístků mohlo dojít k omylům a pochybením v neprospěch navrhovatele. Navrhovatel se i s ohledem na skutečnost, že výsledek voleb ovlivnil 1 hlas, domnívá, že chybí bezpečná jistota o správnosti zveřejněných výsledků voleb a je nezbytné tuto jistotu nastolit. Soud by si proto i v tomto případě měl sám vyžádat veškerou volební dokumentaci a přistoupit k přepočítání a kontrole volebních lístků odevzdaných v předmětných volbách v označených volebních okrscích a ověřit správnost údajů o počtu neplatných hlasů a o počtu hlasů pro jednotlivé kandidátní listiny. To by podle navrhovatele nepochybně přispělo k utvrzení vysoké úrovně právní i politické kultury v České republice.

13. Z jím označených 58 volebních okrsků navrhovatel navrhuje soudu věnovat zvýšenou pozornost těm, kde je procentuální podíl neplatných hlasů výrazným způsobem vyšší oproti průměru, kdy za tyto volební okrsky navrhovatel označuje ty, kde podíl neplatných hlasů dosáhl 7 % a více. Dále navrhovatel navrhl soudu, aby se pro účely přepočtu volebních lístků taktéž zaměřil z 58 označených volebních okrsků na ty, kde byl zjištěn významně vyšší počet neplatných hlasů oproti průměru a ostatním okrskům. Vzhledem k tomu, že průměrný počet neplatných hlasů na volební okrsek v předmětných volbách činí 1,165 hlasů, považuje navrhovatel za volební okrsky vychylující se výrazně oproti průměru ty, kde počet neplatných hlasů dosahuje alespoň více než trojnásobný počet oproti průměru.

14. Navrhovatel je si vědom, že pro to, aby soud přistoupil k přezkumu volebních výsledků, musí být dána alespoň „zvlášť významná indicie“, která nasvědčuje tomu, že mohlo dojít k porušení volebního zákona takovým způsobem, který mohl hrubě ovlivnit výsledek voleb, v tomto případě volby kandidáta. Navrhovatel v této souvislosti odkázal na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 11. 2017, č. j. Vol 58/2017-187, v jehož bodě

33. Nejvyšší správní soud konstatoval, že vysoký počet neplatných volebních lístků může takovou indicii představovat zejména v případě těsného volebního výsledku. To stejné uvedl Nejvyšší správní soud v usnesení ze dne 28. 11. 2006, č. j. Vol 82/2006-51, dle kterého aby soud sám přistoupil k přepočtu hlasů či přezkoumávání správnosti jejich posouzení pouze na základě důkazně nepodložené volební stížnosti, musela by jej k tomu v daném případě přimět zvláště významná indicie, která by byla způsobilá vyvolat pochybnosti o správnosti vyhlášeného výsledku voleb. Takovou indicií by v souvislosti s posuzovaným případem mohl být například vysoký počet odevzdaných hlasů označených za neplatné v jednom či několika volebních okrscích.

15. Navrhovatel tak s ohledem na výše uvedené navrhl soudu, aby sám přepočítal a posoudil platnost volebních lístků odevzdaných v označených 58 volebních okrscích a pokud soud zjistí v této množině výraznější pochybení volebních komisí při sčítání a posouzení platnosti volebních lístků, aby k přezkumu volebních lístků přistoupil i v dalších volebních okrscích, kde počet odevzdaných neplatných hlasů a/nebo procentuální podíl neplatných hlasů překračuje průměrnou hodnotu.

16. Navrhovatel nad rámec výše uvedeného dodal, že si je vědom, že kontrola a přezkum volebních výsledků volebním soudem je až krajním prostředkem. Stejně tak si je navrhovatel vědom obvyklé a logické argumentace volebních soudů, že primární přezkum volebních výsledků má probíhat ve volebních okrskových komisích a politické strany a hnutí, popř. jejich koalice, sdružení atd., mají právo nominovat své zástupce do volebních komisí. Navrhovatel však žádá soud, aby při posouzení tohoto jeho návrhu přihlédl k aktuální velmi složité epidemiologické situaci. Navrhovatel učinil vše, co bylo v jeho silách, aby jemu nabídnutá místa ve volebních komisích obsadil svými zástupci, nicméně je třeba říci, že s ohledem na epidemii covid-19 velká část oslovených osob, z nichž značná množina byli ti, kteří již v minulosti i opakovaně byli členy volebních komisí, účast ve volební komisi odmítla. Navrhovatel tak uznává, že neměl v části volebních komisí svého zástupce, ačkoli tu možnost dostal, ale je třeba přihlédnout k aktuální nestandardní situaci.

17. Navrhovatel je přesvědčen, že soudu předložil dostatek důkazů a zvlášť významných indicií, na jejichž základě by mělo dojít k soudnímu přezkumu výsledků předmětných voleb. Pochybení, ke kterým ve volebním procesu v předmětných volbách došlo, naplňují (i) znaky protizákonnosti (porušení volebního zákona), (ii) je dán vztah mezi touto protizákonností a zvolením kandidáta, jehož zvolení je napadeno, (iii) je dána zásadní intenzita této protizákonnosti, která ve svých důsledcích přinejmenším výrazně zpochybňuje volbu předmětných kandidátů (v tomto směru navrhovatel odkázal na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 10. 2014, č. j. Vol 18/2014-46). II. Vyjádření dalších účastníků řízení II. a) Vyjádření Krajského úřadu Kraje Vysočina 18. Krajský úřad Kraje Vysočina k věci uvedl, že většina tvrzení a argumentace navrhovatele se jeho činnosti jako volebního orgánu při organizačně technickém zajištění voleb do zastupitelstva Kraje Vysočina netýká, a nepřísluší mu tak se k obsahu návrhu vyjadřovat.

19. Navrhovatel poukazuje na četná pochybení, kterých se mohly či měly dopustit jednotlivé okrskové volební komise při sčítání odevzdaných hlasů. K těmto tvrzeným pochybením se se však Krajský úřad Kraje Vysočina bez toho aniž by znal obsah volební dokumentace z těchto volebních okrsků, nemůže nijak vyjádřit. Např. příčina nesrovnalosti v případě volebního okrsku Velké Meziříčí č. 1 bude soudem zjištěna, pokud se rozhodne „odpečetit“ předloženou volební dokumentaci. Stejně tak soud z této dokumentace – pokud se rozhodne ji přezkoumat – zjistí a ověří důvodnost či nedůvodnost všech dalších tvrzení, která navrhovatel ve svém návrhu uvádí.

20. Krajský úřad Kraje Vysočina však považuje za nutné vyjádřit se k jediné části návrhu, a to té, která se týká proškolení okrskových volebních komisí. Tvrzení o zrušení školení členů okrskových volebních komisí a jeho nahrazení informačním dopisem neodpovídá skutečnosti a odpůrci není zřejmé, z jakého důvodu navrhovatel toto nepravdivé tvrzení ve svém návrhu uvádí.

21. Podle § 13 odst. 1 písm. h) zákona o volbách do zastupitelstev krajů školení vybraných členů okrskových volebních komisí zajišťuje pověřený obecní úřad. Po dohodě s pověřenými obecními úřady je v Kraji Vysočina dlouhodobě nastavena praxe taková, že školení provádějí školitelé z krajského úřadu. Stejně tak i před aktuálními volbami do zastupitelstva Kraje Vysočina rozeslal Krajský úřad Kraje Vysočina pozvánky na prezenční školení, která byla zahájena počátkem měsíce září (prezenčně byli proškoleni členové okrskových volebních komisí města Třebíč, Žďár nad Sázavou a Jihlava, a to při příležitosti prvních zasedání okrskových volebních komisí). Bezprostředně poté, kdy byly pozvánky rozeslány, však krajský úřad zaznamenal četné hlasy, že podobné akce (školení členů daných komisí se běžně účastní 100 až 300 osob) znamenají zbytečné riziko zvýšení šíření nákazy onemocněním covid-19.

22. Krajský úřad Kraje Vysočina tedy při vědomí tehdejší epidemiologické situace v Kraji Vysočina se souhlasem Ministerstva vnitra operativně změnil formu školení členů okrskových volebních komisí z prezenční na distanční, o čemž byly všechny obce Kraje Vysočina informovány jeho přípisem ze dne 11. 9. 2020, č. j. KUJI 87431/2020. Podrobnosti absolvování distančního školení včetně osvědčení o jeho absolvování čestným prohlášením jsou popsány v předmětném přípisu. Prolink, který je v přípisu obsažen, není v současné době již aktivní, ale v rozhodné době zde po jeho rozkliknutí byly umístěny komplexní podklady pro školení členů okrskových volebních komisí včetně instruktážního videopořadu; byl zde i prostor pro kladení otázek, na které pracovníci krajského úřadu v přiměřené době odpovídali.

23. Krajský úřad Kraje Vysočina tedy tvrdí, že členové okrskových volebních komisí byli před volbami do zastupitelstva Kraje Vysočina proškoleni distanční formou a zákonná povinnost byla v tomto směru řádně splněna. II. b) Vyjádření MgA. K. K. a strany Starostové pro Vysočinu 24. K návrhu se společně vyjádřila i kandidátka, jejíž volba byla napadena, MgA. K. K., a strana, na jejíž kandidátní listině byla jmenovaná kandidátka uvedena, tedy Starostové pro Vysočinu.

25. Tito účastníci řízení měli za to, že návrh není důvodný. Z jeho obsahu totiž nelze dovozovat skutečnost, že by v jediném okrsku nebyl započítán hlas ve prospěch navrhovatele. Primární motivací navrhovatele je tak zřejmě především skutečnost, že nedosáhl na žádný mandát v zastupitelstvu Kraje Vysočina, a to těsným volebním výsledkem. Jak však plyne z četné judikatury správních soudů: „Samotná skutečnost, že rozdíl mezi výsledky jednotlivých kandidátů byl velmi těsný, stejně jako počet odevzdaných hlasů označených za neplatné (byť by byl nejvyšší ze všech volebních obvodů), není bez dalšího možné považovat za relevantní důkaz pro zpochybnění výsledku voleb.“ (zde účastníci řízení odkázali na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 11. 2006, č. j. Vol 82/2006-51)

26. Dle vyjádření k návrhu předně nezapočítání preferenčních hlasů nemá vůbec vliv na volební výsledek navrhovatele stran získaného počtu hlasů.

27. Algoritmus posuzování volebních stížností sestává ze tří základních otázek – protizákonnosti, existence přímého vztahu mezi touto protizákonností a výsledkem voleb a „zatemněním“ volebních výsledků. Aby soud mohl vyhovět návrhu, musely by být splněny všechny tyto podmínky. V případě chybného započítání preferenčních hlasů však Nejvyšší správní soud opakovaně judikoval (viz např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 7. 2004, č. j. Vol 6/2004-12, publikované pod č. 354/2004 Sb. NSS), že nebyly-li započítány přednostní hlasy u volebních stran, které nepřekročily uzavírací klauzuli, nemůže to mít žádný vliv na celkové volební výsledky. Taková skutečnost není podle Nejvyššího správního soudu důvodem neplatnosti voleb či volby jednotlivých kandidátů.

28. Byť tedy nezapočítání preferenčních hlasů splňuje podmínku protizákonnosti, bylo-li by prokázáno, tak není naplněna již druhá podmínka předestřeného algoritmu posuzování volebních návrhů. I kdyby nebyly započítány preferenční hlasy, nelze z toho dovozovat (jak činí navrhovatel), že by teoreticky mohlo dojít i k nesprávnému vyhodnocení a nezapočítání hlasu pro celou kandidátní listinu navrhovatele. Na tomto závěru nic nemění ani tvrzení navrhovatele opřené o písemné prohlášení členky volební okrskové komise Třebíč č. 1, (zřejmě rodinného příslušníka kandidátky č. 2 navrhovatele), že v některém jiném volebním okrsku bylo umožněno volit voliči z jiného volebního okrsku. I pokud by toto tvrzení bylo pravdivé, je třeba poukázat na skutečnost, že podle § 26a zákona o volbách do zastupitelstev krajů je možné ve volbách do zastupitelstev krajů využít institutu voličských průkazů.

29. Pokud jde o pochybení ve volebním okrsku Velké Meziříčí č. 1 (otázka počtu vydaných a odevzdaných obálek a hlasů), tak přestože jde o pochybení, které se zpravidla ve volbách vyskytuje jen v jednotkách případů, nemá toto porušení vliv na volební výsledek a může být způsobeno souběhem těchto voleb s volbami do Senátu Parlamentu ČR. Jak sám navrhovatel uvádí, při zadávání volebních výsledků a dalších údajů musela být okrsková volební komise upozorněna na nesoulad počtu vydaných a odevzdaných obálek. V takovém případě jistě došlo ke kontrole správnosti údajů již v rámci okrskové volební komise a k přepočtu odevzdaných hlasů. Je nepochybné, že k obdobné situaci může dojít v mnoha volebních okrscích, jen ve většině případů v úmyslu předejít zpochybňování výsledků voleb okrsková volební komise následně upraví počet vydaných obálek tak, aby alespoň dosahoval počtu odevzdaných obálek. Ostatně i součet hlasů ve prospěch jednotlivých kandidátních listin odpovídá počtu platných hlasů, nelze se tedy domnívat, že by přepočítáním hlasů v tomto volebním okrsku byl zjištěn jiný volební výsledek. Ani z této „drobné vady“ nelze bez dalšího dovozovat, ani to navrhovatel dle účastníků řízení netvrdí, že by přepočítáním hlasů získal onen kýžený hlas ve prospěch své kandidátní listiny.

30. Jakkoliv zřejmě došlo k protizákonnosti při evidenci počtu vydaných obálek, neexistuje přímý vztah mezi touto protizákonností a výsledkem voleb. Ani třetí bod algoritmu není v uvedeném případě splněn, jelikož navrhovatel vychází z pouhé potenciality ovlivnění výsledků voleb, ačkoliv zákon o volbách do zastupitelstev krajů po novele provedené zákonem č. 322/2016 Sb. nově požaduje, aby se již pro naplnění třetího bodu algoritmu nejednalo o pouhou potencialitu ovlivnění výsledku voleb, ale aby se jednalo o hrubé porušení zákona, které výsledek voleb skutečně ovlivnilo. Tento požadavek však v uvedeném případě není naplněn.

31. Jako poslední bod svého návrhu uvádí navrhovatel námitku vysokého počtu neplatných volebních lístků v některých volebních okrscích. Přitom z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, na které navrhovatel odkazuje, vyplývá, že indicií způsobilou vyvolat pochybnosti o správnosti vyhlášeného výsledku voleb by při těsném volebním výsledku mohl být například vysoký počet odevzdaných hlasů označených za neplatné v jednom či několika volebních okrscích. Je však záhodno zdůraznit, že právě Nejvyšší správní soud v roce 2010 (v rámci navrhovatelem zmiňovaného rozhodnutí) přezkoumával volební výsledky toliko v okrsku, kde podíl neplatných hlasů činil více než 10 % a počet neplatných hlasů byl 26. Volební okrsky s nižším podílem neplatných hlasů přezkoumávány nebyly. Navrhovatel tak účelově vytrhává uvedenou citaci z kontextu rozhodnutí, v němž soud volební okrsky s počtem neplatných hlasů v jednotkách nepřepočítával.

32. Navíc u většiny volebních okrsků jmenovaných navrhovatelem byl počet neplatných hlasů v jednotkách (povětšinou 4 neplatné hlasy). Důvodem těchto neplatných hlasů může být nepochybně i souběh voleb do krajských zastupitelstev a voleb do Senátu Parlamentu České republiky. Rozhodně tak nelze přisvědčit, že by se na některý z volebních okrsků v Kraji Vysočina měly uplatnit závěry z navrhovatelem citovaných soudních rozhodnutí. Kromě toho se jedná o obecné tvrzení navrhovatele, které není podloženo důkazy v tom směru, že by některý z platných hlasů pro jeho kandidátní listinu byl započítán jako hlas neplatný, a není tudíž z pohledu účastníků řízení důvod pro vyhovění návrhu. V tomto případě pak není dle názoru účastníků řízení naplněn ani jeden z bodů algoritmu posuzování volebních stížností.

33. S ohledem na výše uvedené mají účastníci řízení za to, že nelze návrhu navrhovatele s ohledem na ustálenou rozhodovací praxi správních soudů k přezkoumávání volebních výsledků a nesplnění jednotlivých bodů algoritmu posuzování volebních stížností vyhovět a soud by tak měl tento návrh zamítnout. Jakkoli je nastalá situace specifická rozdílem jediného hlasu ve prospěch konkrétní kandidátní listiny, nepředkládá navrhovatel žádnou indicii ani žádný důkaz toho, že by v rámci zjišťování volebních výsledků došlo k nezapočítání hlasu ve prospěch jeho kandidátní listiny, respektive že by po přepočítání toho či jiného volebního okrsku došlo ke změně volebních výsledků, a není tedy namístě provádět přepočítávání odevzdaných hlasů, a to byť v jediném volebním okrsku v Kraji Vysočina. II. c) Vyjádření pana K. D. a KSČM 34. K návrhu se vyjádřil též pan K. D., kandidát, jehož volba byla napadena. Ten uvedl, že je pro něj nepochopitelné zpochybnění práce volebních komisí v osmi volebních okrscích. Koalice Pro TOP Vysočinu dle názoru pana D. měla jistě do komisí delegovány své zástupce, kteří měli spoludohlížet na řádné sčítání hlasů. Je tak zvláštní, že k chybě mělo dojít také v obci Dolní Cerekev, kde je starostou právě lídr kandidátky Pro TOP Vysočinu, Ing. Z. D. Jedním z nespokojených voličů je pak i paní L. D. z X, což vzbuzuje pochybnosti o způsobu získávání oznámení od jednotlivých voličů. Dle jmenovaného účastníka řízení se nabízí také otázka, zda nemohlo dojít v období od 3. 10. 2020 do 16. 10. 2020 k manipulaci s volební dokumentací.

35. Návrh se mu také jeví „jako drzost“, neboť „výsledek voleb uskupení Pro TOP Vysočinu v Kraji Vysočina je obrazem jejich práce. Výmluva na mimořádnou situaci není na místě, podmínky byly pro všechny strany a hnutí stejné. Svůj neúspěch dávat za vinu těm, kteří zajišťovali zdárný průběh voleb je nemorální.“ Účastník řízení proto s návrhem nesouhlasí a svůj mandát krajského zastupitele považuje za spravedlivě získaný v demokratických volbách.

36. Své vyjádření k návrhu podala i KSČM. Ta k argumentaci navrhovatele uvedla, že volby jsou tajné a nesprávné započítání preferenčních hlasů nelze bezpečně zjistit jinak než kontrolou a přepočítáním preferencí na hlasovacích lístcích. K tomu ovšem návrh nesměřuje, nejde o určení, kdo byl ze zvolených kandidátů navrhovatele zvolen, ale zda vůbec byl někdo z nich zvolen. Na celkový počet hlasů pro kandidující stranu nemají preferenční hlasy žádný vliv. Pokud se přitom v jednom okrsku objeví více obálek odevzdaných než vydaných, pak to pouze mohlo navrhovateli hlasy přidat, nikoli ubrat. Navrhovatel potřebuje prokázat pravý opak. Navíc šlo o okrsek, kde se volilo do kraje i do senátu současně. S obálkami mohli mít problémy jak voliči, tak i okrskové volební komise.

37. Dle KSČM námitka nepřiměřeného počtu neplatných hlasovacích lístků opět odkazuje jen na statistiku založenou na pouhé pravděpodobnosti. Může být spojen i s tím, že voliči používali jedinou obálku pro oba hlasy do senátu i kraje. V této souvislosti KSČM pokládá dotaz, „[p]roč by tu ze dvou, která zbyla po neplatném hlasování některý ze šetřílků ve volební komisi neposlal v dobré víře zpátky do oběhu. Třeba je to humorné, ale opodstatněnější, než všechny spekulace obsažené v odůvodnění návrhu dohromady“. Zároveň navrhovatel navrhuje, aby soud nejprve přepočítal hlasy ze sedmi okrsků, které jsou podle něj extrémní, „ale jeho obluzování statistikou pomíjí podstatné proměnné“. Např. tak dle KSČM neuvažuje o tom, že mnozí voliči prostě platně volit nedokážou či dokonce nechtějí a mohou se tím snažit něco vyjádřit. To, co se navrhovateli jeví jako statistický extrém, pak může být projevem sociální zákonitosti spojené s věkovým či jiným sociálním složením příslušného volebního okrsku. Možná jsou naopak ze zcela jiných důvodů extrémní ty okrsky, kde se neobjevil žádný neplatný hlas, a jejich výsledky by se měly přepočítat. Zdánlivě (statisticky) extrémní výsledky sedmi okrsků pak ani po přepočtu nemohou sloužit jako důvod pro přepočítání nakonec všech volebních výsledků nejen proto, že mezi těmito a ostatními okrsky není prokázána z hlediska vyhodnocení voleb žádná podstatná vnitřní souvislost, ale i z procesního hlediska.

38. KSČM také uvádí, že podle záhlaví návrhu i petitu se navrhovatel domáhá zneplatnění volby dvou kandidátů, ale po soudu žádá, aby dokazování směřovalo k neplatnosti celých voleb. Tu však „nežaluje“. Také zápisy o průběhu a výsledcích hlasování okrskových volebních komisí jsou veřejné listiny chráněné předpokladem správnosti jejich obsahu, který nestačí pouze zpochybnit, z hlediska návrhu je nutné jeho správnost spolehlivě vyvrátit právě v těch částech obsahu zápisu, které jsou pro posouzení návrhu podstatné.

39. KSČM své vyjádření uzavírá tak, že vzhledem k tomu, že projednávaný návrh volební koalice Pro TOP Vysočinu je odůvodněn pouhými neprokázanými tvrzeními o nedostatcích průběhu voleb, které ani nemohly mít vliv na volební výsledky, navrhuje, aby Krajský soud v Brně návrh zamítl. III. Posouzení návrhu soudem III. a) Obecná východiska 40. Návrh byl podán včas, a to ve lhůtě dle § 53 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev krajů. Navrhovatel je osobou, jejíž aktivní legitimaci k podání návrhu upravuje § 90 odst. 1 s. ř. s. Návrh má obecné náležitosti vyžadované § 37 odst. 3 s. ř. s. Soud tedy neshledal žádný důvod, pro který by toto podání nemělo být projednatelné a ani žádný z dalších účastníků řízení v tomto směru nic nenamítal. Soud přitom dodává, že za navrhovatele považoval koalici Pro TOP Vysočinu, nikoli (také) jednotlivé subjekty, které tuto koalici tvořily, byť se jednalo o entitu bez právní osobnosti (viz bod 5. komentáře k 33 s. ř. s. ve spojení s bodem 6. komentáře k 89 s. ř. s. – Kocourek, T. a Mikeš, P. In: Kühn, Z., Kocourek, T. a a kol. Soudní řád správní. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2019, s. 181 a s. 754).

41. Za další účastníky pak soud považoval jak ty, které takto s. ř. s. v 90 odst. 2 větě druhé výslovně označuje (příslušný volební orgán a ti, jejichž volba byla napadena), tak politické strany, na jejichž kandidátní listině byli zvoleni kandidáti, jejichž volba je napadena (srov. body [9] a [10] usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 11. 2016, č. j. Vol 4/2016-191, publikovaného pod č. 3522/2017 Sb. NSS).

42. Soud při posouzení návrhu postupoval dle ustáleného algoritmu přezkumu voleb. Ten vychází z toho, že volební soudnictví nezná absolutní vady volebního řízení, tj. takové porušení ustanovení volebního předpisu, které by mělo za následek automatické zrušení voleb, hlasování či volby kandidáta. Všechny možné vady a pochybení je třeba považovat za relativní a jejich význam je třeba poměřovat jejich dopadem na výsledek volebního procesu, a to podle principu proporcionality (viz nález Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 73/04; rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz). Jak vyplývá z judikatury Nejvyššího správního soudu (viz jeho usnesení ze dne 2. 7. 2004, č. j. Vol 6/2004-12), základními předpoklady pro vyhovění volební stížnosti je: 1) protizákonnost, tj. porušení některých ustanovení zákona upravujícího volební proces; 2) vztah mezi touto protizákonností a zvolením kandidáta, jehož zvolení je napadeno a 3) zásadní intenzita této protizákonnosti, která ve svých důsledcích musí přinejmenším výrazně zpochybňovat vyhlášený výsledek voleb. Zmíněný třetí bod algoritmu byl však zpřísněn novelou volebních zákonů, provedenou zákonem č. 322/2016 Sb., kterým se mění volební zákony a další související zákony, která nově požaduje, aby se již nejednalo o pouhou potencialitu ovlivnění výsledku voleb, ale aby se jednalo o hrubé porušení zákona, které výsledek voleb skutečně ovlivnilo (podrobněji ke shrnutí stávající judikatury i provedené změny viz body [19] až [23] usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 2. 2018, č. j. Vol 16/2018-33, publikované pod č. 3717/2018 Sb. NSS).

43. Nynější návrh se přitom týká zejména procesu zjišťování výsledku voleb, kdy navrhovatel formuluje několik indicií majících přinejmenším signalizovat, že oficiálně prezentované volební výsledky neodpovídají přesné vůli voličů, a to v důsledku toho, že příslušné okrskové volební komise nesprávně hodnotily odevzdané hlasovací lístky, popř. se dopustily jiných souvisejících pochybení.

44. Zároveň však Krajský soud v Brně poznamenává, že při soudním přezkumu voleb je důležitým východiskem presumpce správnosti zveřejněných volebních výsledků. Z judikatury Ústavního soudu i Nejvyššího správního soudu (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 73/04) plyne pro procesní úpravu volebního soudnictví a postup v takovém řízení vyvratitelná domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů. Předložit důkazy k jejímu vyvrácení je povinností toho, kdo volební pochybení namítá. Zároveň je ale třeba uvést, že ačkoli je nezbytné, aby než soud přistoupí k přepočtu hlasů či přezkoumávání správnosti jejich posouzení, navrhovatel předložil alespoň zvláště významnou indicii, která by byla způsobilá vyvolat pochybnosti o správnosti vyhlášeného výsledku voleb (viz např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 11. 2006, č. j. Vol 82/2006-51), nelze požadavek na předložení konkrétních důkazů vykládat tak rigorózně, aby to mělo za následek odepření práva na přístup k soudu (viz např. bod [19] usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 10. 2014, č. j. Vol 18/2014-46).

45. V dané věci navrhovatel nadnesl tři okruhy indicií, které měly nasvědčovat protizákonnosti volebního procesu, přičemž tvrdil, že tyto skutečnosti, mající vztah k (ne)zvolení vybraných kandidátů, měly přinejmenším potenciál zpochybnit vyhlášený výsledek voleb. Jednalo se tak o (i) čestná prohlášení voličů o tom, že udělili preferenční hlas určitému kandidátovi, který však nebyl zohledněn (zde navrhovatel také doplnil prohlášení členky okrskové volební komise o možných nesrovnalostech v jiných okrscích), (ii) nesrovnalosti mezi počtem vydaných obálek a odevzdaných hlasů, (iii) relativní a absolutní počet neplatných hlasů ve vybraných volebních okrscích. Svorník, zastřešující tyto indicie a představující systémový aspekt vad volebního procesu, mělo představovat nedostatečné proškolení okrskových volebních komisí.

46. V případě první indicie, nezapočítání přednostního hlasu pro vybraného kandidáta, lze říci, že k této otázce se Nejvyšší správní soud vyslovil opakovaně. Kupř. v bodě [33] svého usnesení ze dne 19. 11. 2017, č. j. Vol 58/2017-187, publikovaného pod č. 3682/2018 Sb. NSS, uvedl, že „[z]a významnou indicii soud zpravidla považuje prohlášení voličů, že podle dostupných výsledků voleb nebyl řádně započten jejich hlas (viz odstavec [27] usnesení ze dne 22. 10. 2014, č. j. Vol 18/2014-46 […] a tam citovanou judikaturu)“. V navazujícím bodě [34] pak Nejvyšší správní soud v usnesení ze dne 19. 11. 2017, č. j. Vol 58/2017-187, uvedl, že „[v] posuzované věci navrhovatel tvrdil, že jeho přednostní hlas pro kandidáta ODS č. 31 v okrsku č. 22 v Benešově nebyl řádně započten. To samo o sobě představuje dostatečně závažnou indicii pro přepočet hlasů v daném okrsku“.

47. Z tohoto hlediska tedy považoval i Krajský soud v Brně danou indicii za relevantní a vedoucí k přepočtu hlasů ve vybraných volebních okrscích. V této souvislosti přitom soud bral v potaz skutečnost, která se jeho nynějším rozhodnutím vine jako pomyslná červená nit, že volební výsledek byl extrémně, prakticky bezprecedentně, těsný. Rozdíl pouhého jediného hlasu odevzdaného pro navrhovatele v rámci celého kraje (za podmínky rebus sic stantibus z hlediska ostatních kandidujících subjektů, zejména volební strany Starostové pro Vysočinu a KSČM) mohl znamenat vstup jeho kandidátů do krajského zastupitelstva a změnu složení tohoto zastupitelstva i z pohledu jiných stran a kandidátů. Proto soud, jak předznamenává, přistoupil ke zřejmě širšímu přepočtu hlasů, než jak by tomu bylo, kdyby volební rozdíl nebyl tak nebývale těsný (k významu těsného volebního výsledku pro šíři soudního přezkumu viz např. bod [50] usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 11. 2018, č. j. Vol 76/2018-105, či bod [21] usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 11. 2010, č. j. Vol 67/2010-47). Za situace, kdy tedy navrhovatel tvrdil a prokazoval indicii, zpravidla považovanou za závažnou, soud přepočítal hlasy v dotčených (a niže specifikovaných) okrscích. Soud na okraj také připomíná, že zejména v situaci takto marginálního volebního rozdílu nebývá na významu smysl volebního soudnictví: „Posláním úpravy této části volebního soudnictví proto není v prvé řadě poskytnutí ochrany subjektivním právům kandidátů a voličů, nýbrž ochrana volebního řízení či procesu jako celku, čemuž odpovídá vymezení okruhu subjektů aktivně legitimovaných k podání návrhu Nejvyššímu správnímu soudu (§ 90 odst. 1 s. ř. s.). Ochrana subjektivního práva v takovém řízení sice není vyloučena, je však jen reflexem hlavní funkce tohoto řízení.“ (viz nález Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 73/04) Je třeba brát v potaz, při respektování limitů volebního soudnictví, i „zajištění legitimity zvoleného orgánu“ (tamtéž) a ten aspekt věci, jímž je dle bodu [28] usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 11. 2017, č. j. Vol 58/2017-187, „objektivní kontrola řádného průběhu a správnosti výsledků voleb“. Jednotlivé okolnosti věci tak soud vedly k přepočtu hlasů ve vybraných okrscích, přestože si je soud vědom, že těsný rozdíl v počtu odevzdaných hlasů sám o sobě zpravidla není způsobilý zpochybnit výsledky voleb (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 11. 2006, č. j. Vol 82/2006-51, či ze dne 23. 11. 2010, č. j. Vol 67/2010-47, bod [21]); zde však, jak již bylo řešeno, k těsnému rozdílu přistoupily další indicie.

48. K námitkám dalších účastníků řízení soud uvádí, že považuje za mírně zavádějící odkaz na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 7. 2004, č. j. Vol 6/2004-12. Nejvyšší správní soud zde skutečně dospěl k právnímu závěru koncentrovanému v oficiálně publikované právní větě, že pokud nebyly vzaty v úvahu přednostní hlasy v případě tzv. vázaných kandidátních listin u volebních stran, které nepřekročily uzavírací klauzuli, nemůže to mít žádný vliv na celkové volební výsledky; zároveň je ovšem vzít v potaz, v jakém kontextu daný soud své závěry vyslovil. Bylo tomu v situaci, kdy daná volební strana obdržela takový počet hlasů, který byl na míle vzdálen pětiprocentní klauzuli („0,12% z celkově odevzdaných hlasů. Je tedy zřejmé, že tato volební strana nepřekročila zmíněnou uzavírací klausuli, takže k počtu udělených přednostních hlasů nemohlo být vůbec přihlíženo.“). Zároveň zde Nejvyšší správní soud konstatoval, že „ani navrhovatelé sami konkrétně netvrdí, že by se toto pochybení mohlo jakkoliv projevit při zvolení některých kandidátů“. V nyní posuzované věci je však zřejmé, že vazba nezapočítání přednostního hlasu na (ne)získání mandátů mohla být dána. Ačkoli totiž navrhovatel nepřekročil zmíněnou pětiprocentní klauzuli (§ 43 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev krajů), mohl by dosažení této hranice představovat i zisk jediného hlasu – pokud by přitom nebyl započítán přednostní hlas, je myslitelné, že nebyl započítán ani celý hlasovací lístek. V tomto smyslu nezohlednění přednostního hlasu skutečně mohlo hrát roli.

49. Soud se také nehodlá blíže vyjadřovat ke spekulacím o tom, nakolik mohl navrhovatel „účelově“ získat příslušná prohlášení od osob, které jsou blízké jeho kandidátům. Soud se v tomto ohledu spoléhá na to, že příslušná prohlášení jsou skutečně „čestná“ a nehodlá bez jasných indicií nikomu přisuzovat nekalé úmysly a praktiky. Nadto lze považovat i za logické, že navrhovatel (resp. jeho jednotliví kandidáti) příslušná prohlášení získá spíše od osob, které jsou mu známé, od nichž může přímo získat zpětnou vazbu o jejich volbě, a které mají např. i skrze vazbu na jednotlivé kandidáty užší „angažovaný“ postoj k daným volbám, než od „anonymních“ voličů.

50. Podobný postoj jako k prohlášení jednotlivých voličů zaujal s ohledem na specifika věci soud rovněž k prohlášení členky volební okrskové komise Třebíč č. 1, že ve volební místnosti Základní školy Benešova, volební okrsky Třebíč č. 4, č. 5 a č. 6, bylo umožněno volit voliči, který nebyl zapsaný ve voličském seznamu daného místa. Zde je sice vztah k výsledkům voleb volnější než v případě zmíněných prohlášení voličů, nicméně to může signalizovat, že v daných okrscích mohly volit i k tomu neoprávněné osoby, přičemž tato jejich volba mohla jednak vést ke změně poměrů získaných hlasů, zejména kdyby volily pro navrhovatelovy „přímé konkurenty“, jednak mohla naznačovat hlubší pochybení v činnosti příslušných okrskových volebních komisí. Ani toto prohlášení tedy soud nebral na lehkou váhu; zároveň ale opakovaně zdůrazňuje, že takto navrhovatelem podanou námitku vyhodnotil jako relevantní zejména s ohledem na zcela specifické okolnosti nynější věci, spočívající především v již zmíněném nebývale těsném výsledku voleb.

51. V tomto specifickém kontextu věci hodnotil soud jako relevantní i poukaz navrhovatele na nesrovnalosti mezi počtem vydaných obálek a odevzdaných hlasů ve volebním okrsku Velké Meziříčí č.

1. I zde tak mohlo v důsledku pochybení okrskové volební komise dojít ke změně poměrů hlasů a tedy rovněž k ovlivnění výsledků voleb, přičemž dané pochybení, které se mělo oficiálně objevit jen ve třech volebních okrscích v celé zemi, mohlo signalizovat hlubší pochybení v činnosti dané okrskové volební komise (k významu nesrovnalostí mezi počty deklarovaných úředních obálek viz bod [66] usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 11. 2018, č. j. Vol 76/2018-105).

52. Za relevantní považoval soud v souvislostech daného případu i navrhovatelovu argumentaci relativními a absolutními počty neplatných hlasů v jednotlivých volebních okrscích. I k této problematice se Nejvyšší správní soud opakovaně vyjadřoval a jako jedno za všechny lze zmínit opět jeho usnesení ze dne 6. 11. 2018, č. j. Vol 76/2018-105, v jehož bodě

50. Nejvyšší správní soud konstatoval, že „[v] usnesení ze dne 23. 11. 2010, č. j. Vol 67/2010 - 47, Nejvyšší správní soud uvedl, že vysoký počet neplatných volebních lístků může představovat zvláště významnou indicii, zejména v případě těsného volebního výsledku. Vzhledem k tomu, že byl počet neplatných lístků v okrsku v obci Slatinky přibližně o 5,4 % vyšší, než je průměr celého obvodu, a vzhledem k extrémně těsnému rozdílu pouhých 5 hlasů by i tato indicie postačovala pro vyžádání volební dokumentace“ (pozn.: zvýraznění doplněno).

53. Soud proto přistoupil k přepočítání hlasů v okrscích, které navrhovatel výslovně uvedl, a kde podíl neplatných hlasů dosáhl 7 % a více, popř. kde se objevilo 7 a více neplatných hlasů. Je tedy o volební okrsky, v nichž byl podíl neplatných hlasů o nejméně necelých 6 procentních bodů vyšší, než jaký byl průměr pro celý Kraj Vysočina (98,84 % platných hlasů), resp. kde se vyskytl nejméně zhruba čtyřnásobek neplatných hlasů oproti průměru ve všech volebních okrscích Kraje Vysočina [cca 1,65 neplatného hlasu na volební okrsek; (161 322 odevzdaných obálek – 159 774 platných hlasů) : 1138 volebních okrsků]. K tomu lze zmínit, že u daných volebních okrsků, u nichž soud přikročil k přepočítávání hlasů, byl podíl i počet neplatných hlasů vyšší než v situaci, kterou Nejvyšší správní soud hodnotil pro přepočet jako nedostatečnou (viz bod [25] usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 10. 2014, č. j. Vol 18/2014-46) a blížila se spíše situaci, kterou Nejvyšší správní soud hodnotil v tomto směru jako dostatečnou a relevantní (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 11. 2010, č. j. Vol 67/2010-47). III. b) Konkrétní zjištění III. b)

1. Volební okrsky, v nichž neměly být započítány přednostní hlasy, či měli volit neoprávnění volici 54. Navrhovatel uvedl následující volební okrsky, v jejichž rámci mu měly být upřeny přednostní hlasy: Třebíč č. 10, Třebíč č. 23, Nové Město na Moravě č. 1, Dolní Cerekev, Přibyslav č. 1, Cetoraz, Pelhřimov č. 6, Velké Meziříčí č. 1.

55. Zde soud pro úplnost uvádí, že dle § 32 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev obcí „[p]o obdržení úřední obálky, popřípadě hlasovacích lístků vstoupí volič do prostoru určeného k úpravě hlasovacích lístků (§ 29 odst. 3). V tomto prostoru vloží do úřední obálky 1 hlasovací lístek. Na hlasovacím lístku, který vkládá do úřední obálky, může zakroužkováním pořadového čísla nejvýše u 4 kandidátů uvedených na témže hlasovacím lístku vyznačit, kterému z kandidátů dává přednost. Jiné písemné úpravy hlasovacího lístku nemají na posuzování hlasovacího lístku vliv.“ Dle § 39 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev krajů platí, že „[v]e prospěch politické strany, politického hnutí nebo koalice se počítají i takové hlasovací lístky, na nichž jsou jména kandidátů škrtnuta, změněna nebo dopsána. K takovým úpravám se nepřihlíží. Pokud volič dal na hlasovacím lístku přednostní hlas více než 4 kandidátům, počítá se takový hlasovací lístek ve prospěch politické strany, politického hnutí nebo koalice; k přednostním hlasům se však nepřihlíží.“ Dle § 42 odst. 3 písm. f) zákona o volbách do zastupitelstev krajů se v zápise o výsledku voleb do zastupitelstva kraje uvede počet přednostních hlasů pro jednotlivé kandidáty.

56. V případě volebního okrsku Třebíč č. 10 bylo namítáno, že u kandidátky navrhovatele (č. 2 – Bc. B. K.) nebyly zohledněny preferenční hlasy. Soud po přepočítání hlasů zjistil, že dané tvrzení odpovídá skutečnosti, neboť jmenovaná kandidátka obdržela 6 preferenčních hlasů, avšak zohledněno bylo 0 preferenčních hlasů. Na výsledek voleb to však toto zjištění nemohlo mít vliv, neboť po přepočítání jednotlivých hlasů, získaných stranami v tomto okrsku, soud zjistil, že oficiálně deklarované výsledky odpovídají skutečnosti (volební dokumentaci). Soud zároveň zkontroloval, že se v předložených obálkách omylem nenachází nezapočítané hlasy.

57. Ve svém výsledku obdobné zjištění učinil soud i ve vztahu k volebnímu okrsku Třebíč č.

23. Zde navrhovatel namítal, že u kandidáta navrhovatele (č. 3 – Ing. J. M.) nebyl zohledněn preferenční hlas. Podle soudu však jediný volební lístek, odevzdaný navrhovateli, který obsahoval i tvrzený preferenční hlas, byl neplatný, protože příslušná úřední obálka obsahovala 2 hlasovací lístky (v obálce tak byly hlasovací lístky Pro TOP Vysočinu a České pirátské strany; viz § 39 odst. 2 zákona o volbách do zastupitelstev krajů, upravující důvody neplatnosti hlasů). Po přepočítání jednotlivých hlasů, získaných stranami v tomto okrsku, soud zjistil, že volební strana ODS a Starostové pro občany měla obdržet o jeden hlas více (tedy 35 oproti 34); v obálkách se přitom omylem nenacházely nezapočítané hlasy.

58. V případě volebního okrsku Nové Město na Moravě č. 1 soud zjistil, že okrsková volební komise sice pochybila, neboť skutečně nezapočetla preferenční hlasy vybrané kandidátce (č. 30 – M. D.; soud „nalezl“ dva přednostní hlasy), jak namítá navrhovatel, nicméně hlasovací lístky byly sečteny správně, a to jak ve vztahu k navrhovateli, tak k ostatním kandidujícím stranám.

59. Ve volebním okrsku Dolní Cerekev nebyly dle navrhovatele započítány přednostní hlasy pro kandidátku č. 4, Mgr. et Mgr. Bc. L. Š. Soud zjistil, že jmenované kandidátce skutečně byly upřeny celkem tři přednostní hlasy (na kandidátce navrhovatele nebyly započítány preferenční hlasy ani kandidátům č. 23 a 32, Mgr. M. F. a panu J. H.). Ve zbytku však soud ve volebních výsledcích žádnou chybu nenašel a rovněž v prázdných obálkách se nenacházel žádný hlasovací lístek.

60. Volební okrsek Přibyslav č. 1 se měl dle navrhovatele vyznačovat nezapočtením přednostního hlasu pro kandidáta č. 39, Mgr. J. D. Zde soud zjistil, že Mgr. J. D. skutečně jeden preferenční hlas obdržel. Tento hlas byl evidován i na pomocném sčítacím archu, v oficiálních výsledcích již nefiguroval. Ve zbytku soud nenalezl žádné relevantní pochybení, navrhovatel v daném volebním okrsku skutečně získal 30 hlasů, jak deklarovala okrskové volební komise a jak je uvedeno i na internetových stránkách www.volby.cz (úřední obálky byly prázdné, neplatné hlasy také byly správně označeny jako neplatné, navrhovatele se navíc z nich teoreticky týkal toliko jeden, ale v tomto případě volič odevzdal do urny všechny hlasovací lístky v původní žluté „košilce“, takže nelze pochybovat, že nehlasoval platně).

61. Pokud jde o volební okrsek Cetoraz, zde námitka směřovala proti nezapočítání preferenčního hlasu pro jeho kandidáta č. 45, pana Z. J. Soud v tomto ohledu zkontroloval volební dokumentaci daného okrsku (faktický stav oproti údajům evidovaným na internetových stránkách www.volby.cz). Přitom odpovídal jak počet odevzdaných obálek (ověřeno, že jsou prázdné), tak počet neplatných a platných hlasů (rovněž podle jednotlivých subjektů). Ani v jednom volebním lístku pro volební stranu Pro TOP Vysočinu nebyl panu J. udělen preferenční hlas. Ani v dalších deklarovaných výsledcích nenalezl soud pochybení, které by mělo vztah k argumentaci obsažené v návrhu.

62. V případě volebního okrsku Pelhřimov č. 6, byla vznesena námitka nezapočítání preferenčních hlasů, resp. hlasu pro navrhovatele. Konkrétní volič písemně prohlásil, že na hlasovacím lístku dal preferenční hlas kandidátům č. 1 (Z. D.), č. 12 (Z. M.), č. 38 (Ing. J. B.) a č. 45 (Z. J.), avšak preferenční hlas u kandidáta Ing. J. B. nebyl dle portálu www.volby.cz zohledněn a započítán. Zde soud zjistil, že počet hlasů dle oficiálních výsledků odpovídá počtu odevzdaných hlasů pro navrhovatele (24), odpovídá v zásadě i počet přednostních hlasů (ačkoli u kandidáta č. 5, pana L. R., bylo uvedeno číslo 9, ačkoliv měl hlasů ve skutečnosti 10, naopak u kandidáta č. 9, Ing. Z. V., byly uvedeny 4 hlasy, ačkoliv obdržel pouze 3 přednostní hlasy); hlas pro Ing. B. nebyl nalezen (ani namítaná kombinace) a hlas se pro navrhovatele neobjevil ani v prázdných obálkách, ani v rámci hlasů pro jiné strany.

63. Volební okrsek Velké Meziříčí č. 1 měl být poznamenán vadou spočívající v nezapočítání preferenčního hlasu navrhovatelovu kandidátu č. 41, J. M.; dle prohlášení voličů měl obdržet dva přednostní hlasy, přiznán mu však byl pouze jeden. V tomto případě soud zjistil, že Jmenovaný kandidát skutečně měl obdržet celkem 3 přednostní hlasy, takže mu byly dva upřeny (další dva preferenční hlasy byly neplatné, neboť nebyly na hlasovacích lístcích započítaných pro navrhovatele řádně označeny). Mezi neplatnými hlasy nefiguroval žádný pro navrhovatele. Z hlediska návrhové argumentace stojí za zmínku, že okrsková volební komise mylně nezapočítala jeden hlas pro volební stranu Starostové pro Vysočinu a naopak jej nesprávně přiřkla KDU-ČSL (ve „složce“ s hlasy pro KDU-ČSL se nacházel právě jeden hlasovací lístek Starostů pro Vysočinu). V tomto okrsku tedy měla KDU-ČSL správně získat 37 hlasů (nikoli oficiálně deklarovaných 38) a Starostové pro Vysočinu 17 (nikoli 16).

64. Dle návrhu měl být některý z volebních okrsků Třebíč č. 1, č. 4, č. 5 a č. 6 poznamenán nesprávným vyhodnocením oprávněnosti voličů volit a odevzdaných a platných hlasů. Soud takto ověřil, že ve všech těchto volebních okrscích počet vydaných obálek odpovídá počtu osob, které dle voličských seznamů jednotlivých okrsků měly odvolit. V okrsku Třebíč č. 4 volila i osoba mimo tento seznam, nicméně volila na volební průkaz. Bylo přitom ověřeno, že tento volič má trvalý pobyt ve městě Třebíči, tudíž byl oprávněn volit na voličský průkaz do zastupitelstva Kraje Vysočina i v jiném okrsku v Kraji Vysočina, než v tom, kde má trvalý pobyt. Soud zde tedy žádné pochybení, které by mělo relevanci k návrhové argumentaci, neobjevil. III. b)

2. Volební okrsek s nesrovnalostmi v počtu vydaných obálek a odevzdaných hlasů 65. U volebního okrsku Velké Meziříčí č. 1 navrhovatel dále namítal, že podle oficiálních výsledků voleb bylo voličům vydáno celkem 307 obálek, avšak odevzdáno bylo 312 obálek, z toho 310 bylo s platnými hlasy, z čehož má být zřejmé, že zcela chybně a nelogicky bylo odevzdaných obálek i platných hlasů více, než vydaných obálek, tj. účastnících se voličů (to se dle navrhovatele mohlo odrazit na výsledku voleb).

66. Krajský soud v Brně zde konstatuje, že problematikou volebního okrsku Velké Meziříčí č. 1 se zabýval v souvislosti s jinou námitkou již výše a zjistil dvě pochybení (nesprávné vyhodnocení přednostních hlasů a nesprávné započítání hlasů pro volební strany KDU-ČSL a Starostové pro Vysočinu). Musí přitom dát zapravdu navrhovatelově námitce, že v případě nakládání s úředními obálkami či v rámci jejich evidence došlo k dalšímu pochybení. Z volební dokumentace i výsledků voleb na www.volby.cz plyne nelogický závěr, že hlasovalo 307 voličů (tento počet soud ověřil jako počet jmen „zaškrtnutý“ na seznamu voličů), přičemž platných hlasů bylo celkem 310. Soud zároveň ověřil, že předložená volební dokumentace obsahuje celkem 312 obálek. Jak již přitom bylo naznačeno, objevily se v tomto volebním okrsku neplatné hlasy, avšak žádný z nich nebyl pro navrhovatele (jeden hlasovací lístek pro Českou pirátskou stranu volič odevzdal v rámci voleb do Senátu Parlamentu České republiky; dvakrát se objevily „zdvojené“ hlasovací lístky, kdy voliči vložili do obálky po dvou hlasovacích lístcích – ODS a Starostové pro občany + ANO 2001 a KDU-ČSL + Strana Zelených).

67. Předmětnou nesrovnalost snad lze vysvětlit tak, že bylo vydáno 312 obálek, přičemž si okrsková volební komise nesprávně poznačila počet odvolivších voličů (zaznamenala si jen 307 osob). Takto 312 volících osob odevzdalo 310 platných hlasovacích lístků (hlasů) a 2 neplatné (ony zmíněné „zdvojené“). Zároveň pak okrsková volební komise deklarovala, že nevolilo 312, nýbrž 307 voličů, jimž byly vydány úřední obálky. Ačkoli daná zjištění a skutečnosti nevrhají zcela lichotivé světlo na práci dané okrskové volební komise, není průkazné, že by byl navrhovatel nějak poškozen – počty pro něj odevzdaných hlasů odpovídají skutečnosti a žádný z neplatných hlasů mu nelze ani teoreticky přičítat, přičemž lze zmínit, že v tomto volebním okrsku dosáhl navrhovatel výsledku 6,77 %, což je více než jeho celokrajský průměr; nelze tak plauzibilně dovozovat nezákonnou újmu způsobenou navrhovateli. III. b)

3. Volební okrsky s relativně či absolutně vysokým počtem neplatných hlasů 68. V případě volebního okrsku Čikov navrhovatel upozornil na vysoký procentuální podíl neplatných hlasů (7,27 %). Z předložené volební dokumentace a výsledků uvedených na www.volby.cz vyplývá, že voliči odevzdali 55 obálek a 51 platných hlasů. Při přepočítání soud zjistil, že skutečně lze 51 hlasů považovat za platné, a že voličům bylo vydáno 55 úředních obálek. V obálce s neplatnými hlasy jsou vloženy 4 obálky – 1 prázdná obálka a 3 s větším počtem hlasovacích lístků. Všechny 4 hlasy tak byly správně vyloučeny jako neplatné.

69. Ve volebním okrsku Březí byl podíl neplatných hlasů ve výši 7,41 %. Ani zde soud nezjistil nesrovnalosti relevantní z hlediska návrhu. Počet platných hlasů pro navrhovatele odpovídá obsahu předložené volební dokumentace a nejsou zde dány indicie o manipulaci s výsledkem.

70. Rovněž volební okrsek Kojatín se měl vyznačovat poměrně velkým podílem neplatných hlasů (7,84 %). Soud mj. zkontroloval jak počet odevzdaných úředních obálek (a ověřil, že jsou prázdné), tak platné a neplatné hlasy. Navrhovatel obdržel v daném okrsku 0 hlasů, což odpovídá obsahu předložené volební dokumentace. Ve vztahu k neplatným hlasům jsou ve speciální obálce založeny pouze čtyři listy papíru s volným textem. V tomto směru tak nelze ověřit, jak byly do volební urny vhozeny, nicméně není možné nijak přesvědčivě dovozovat, že by navrhovatel byl nějak protizákonně poškozen či bylo v daném volebním okrsku manipulováno s výsledkem voleb, potažmo že by se činnost dané okrskové volební komise vyznačovala nějakými výrazně nestandardními projevy.

71. U volebního okrsku Olešná navrhovatel upozornil na vysoký (absolutní) počet neplatných hlasů (16) a zároveň na vysoký procentuální podíl neplatných hlasů (7,88 %). Výsledek prezentovaný na www.volby.cz, uvádí 203 odevzdaných úředních obálek a 187 platných hlasů. Celkem však soud napočítal 206 platně odevzdaných úředních obálek a 204 hlasů. To odpovídá 99,03 % platných hlasů (uvedeno 92,12 %). V zápisu o průběhu a výsledku hlasování je přitom uvedeno, že bylo vydáno jen 203 úředních obálek. V obálce s neplatnými hlasy jsou vloženy pouze 2 hlasovací lístky bez uvedení důvodu neplatnosti (pro strany TRIKOLÓRA - SOUKROMNÍCI a Starostové pro Vysočinu). Soud také zjistil, že volební strana ODS a Starostové pro občany neměla obdržet 15 hlasů, jak bylo prezentováno, nýbrž 32 (!) hlasů. Tím, že této straně byly upřeny dané hlasy, je dán oficiálně předkládaný podíl neplatných hlasů, jakožto i údaj o celkovém počtu platných hlasů. I když lze v případě tohoto okrsku hovořit o poměrně závažném pochybení (či pochybeních), je zároveň třeba zdůraznit, že se toto negativně nijak nedotklo navrhovatele.

72. Obdobné námitky navrhovatel uplatnil i u volebního okrsku Vatín; zde upozornil na vysoký podíl neplatných hlasů (7,96 %) a také vysoký absolutní počet neplatných hlasů (9). Dle oficiálních výsledků voleb zveřejněných na www.volby.cz mělo být odevzdáno 113 obálek a 104 platných hlasů. Při přepočítání soud zjistil celkem 107 platně odevzdaných obálek a 104 platných hlasů, přičemž celkem bylo dle zápisu o průběhu a výsledku hlasování v okrsku vydáno 113 úředních obálek. V obálce s neplatnými hlasy bylo vloženo 6 prázdných obálek a 3 hlasovací lístky – nebyl uveden důvod neplatnosti hlasovacích lístků. Na jednom (pro Českou stranu sociálně demokratickou) bylo zakroužkováno 5 přednostních hlasů, což ovšem samo o sobě nezpůsobuje neplatnost hlasu. U dalšího (pro KDU-ČSL) je preferenční hlas vyznačen přeškrtnutím čísla kandidáta a u posledního (pro KDU-ČSL) je vyznačen křížek vedle jména kandidáta – ani jedno z uvedených značení však samo o sobě nezpůsobuje neplatnost hlasu. Pokud by bylo 6 obálek prázdných, pak jsou správně započítány jako neplatné hlasy; u zmíněných tří hlasovacích lístků však není zřejmé, zda byly do volební urny vhozeny bez úřední obálky, popř. byly do úřední obálky vloženy, avšak z důvodu značení přednostních hlasů byly vyhodnoceny jako neplatné. I kdyby došlo v tomto volebním okrsku k pochybení, nemělo toto pochybení vliv na volební výsledek navrhovatele.

73. V případě volebního okrsku Zvěrkovice navrhovatel zmínil vysoký procentuální podíl neplatných hlasů (9,09 %). Oficiálně (viz www.volby.cz) mělo být odevzdáno 66 úředních obálek a 60 platných hlasů. Při přepočítání soud napočítal celkem 59 platně odevzdaných obálek a 60 platných hlasů, tedy chybí 1 úřední obálka, která měla nést platný hlas. Rovněž dle zápisu o průběhu a výsledku hlasování bylo v tomto volebním okrsku vydáno 66 úředních obálek. V obálce s neplatnými hlasy soud zjistil přítomnost 6 prázdných obálek, 4 hlasovacích lístků a různých tiskovin – není zde uveden důvod neplatnosti hlasovacích lístků. Nelze zjistit, zda byly všechny hlasy správně vyloučeny jako neplatné, neboť v případě, že byla spolu s hlasovacím lístkem přidána do úřední obálky další tiskovina, nebyl by takový hlas neplatný. Žádný takový hlasovací lístek se však netýkal navrhovatele, pročež ani případné pochybení nemohlo mít vliv na jeho volební výsledek.

74. Vysoký podíl neplatných hlasovacích lístků (11,76 %) navrhovatel namítal i v případě volebního okrsku Prosetín č.

3. V tomto volebním okrsku soud zjistil, že bylo vydáno 34 úředních obálek (což odpovídá údajům dle zápisu okrskové volební komise i výsledkům na www.volby.cz); jako platné okrsková volební komise vyhodnotila 30 hlasů. V případě neplatných hlasů soud zjistil, že se mělo jednat o tři prázdné úřední obálky a v jednom případě mělo být v úřední obálce více hlasovacích lístků (ani jeden se však netýkal navrhovatele). Soud proto v daném volebním okrsku nezjistil pochybení, jímž by byl navrhovatel poškozen, a které by mohlo mít vliv na úspěch jeho návrhu.

75. Volební okrsek Nové Veselí se dle navrhovatele vyznačoval vysokým celkovým počtem neplatných hlasů (18). U tohoto volebního okrsku soud zjistil pochybení, pokud jde o započítání preferenčních hlasů u volební strany ODS a Starostové pro občany a strany KDU-ČSL. Toto pochybení se však nemohlo negativně odrazit na výsledku pro navrhovatele. Výraznější pochybení však soud shledal v tom, že okrskovou volební komisí deklarovaný počet platných hlasů ve volebním okrsku (505) neodpovídá – ve skutečnosti je třeba připočíst 10 (!) platných hlasů opomenutých u České pirátské strany (ta tak měla získat nikoli 74, nýbrž 84 hlasů a celkový počet platných hlasů měl být v tomto volebním okrsku 515). Pochybení se týkalo i protokolu (zápisu) o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku. Soud zjistil, že mělo být vydáno 525 obálek (viz www.volby.cz), ale podle seznamu voličů se jednalo o počet 526; z těchto obálek mělo být odevzdáno 523 (což odpovídá součtu platných a neplatných hlasů – 515+8). Jeden z celkem 8 neplatných hlasů (které byly dle názoru soudu vyhodnoceny správně) se týkal navrhovatele – zde byly do obálky vloženy dva hlasovací lístky, z nichž jeden byl pro navrhovatele a jeden pro Českou pirátskou stranu (soud zde opakuje, že tento hlas byl správně vyhodnocen jako neplatný). Ani zjištěná pochybení se však nemohla – přinejmenším prokazatelným způsobem – dotknout navrhovatele.

76. Stejně tak uváděl navrhovatel vysoký počet neplatných hlasů ve volebním okrsku Humpolec č. 4 (celkem 12). Celkem je přitom na www.volby.cz uvedeno, že bylo odevzdáno 293 úředních obálek a 281 platných hlasů. Při přepočítání soud zjistil celkem 290 obálek a 292 platných hlasů – 11 (!) hlasovacích lístků zůstalo nezapočítáno v obálkách. Celkem bylo dle zápisu o průběhu a výsledku hlasování v okrsku vydáno 293 úředních obálek. Neplatné hlasovací lístky však nebyly přiloženy, nelze proto posoudit jejich platnost. Pokud jde o zmíněných jedenáct hlasovacích lístků, které zůstaly nezapočítány v obálkách, měla na jejich základě získat Česká pirátská strana o jeden hlas více, Starostové pro Vysočinu také o jeden hlas více, Česká strana sociálně demokratická o dva hlasy více, ODS a Starostové pro občany o jeden hlas více a ANO 2011 o šest hlasů více. Přestože tedy soud v daném volebním okrsku zjistil poměrně závažné pochybení, nemělo toto vliv na volební výsledek navrhovatele (pochybení bylo pro navrhovatel naopak „pozitivní“, neboť narostl procentuální podíl jeho volebního zisku v daném okrsku).

77. Celkem 12 neplatných hlasů uváděl navrhovatel i ve volebním okrsku Pelhřimov č.

11. Rovněž zde soud zjistil některé nejasnosti či pochybení. Oficiálně volební okrsková komise vydala 390 obálek, soud však v rámci volební dokumentace napočítal toliko 380 obálek. Čtyři hlasovací lístky byly vyhodnoceny jako neplatné, neboť nebyly vloženy do úřední obálky (dva pro ODS a Starostové pro občany a dva pro Českou stranu sociálně demokratickou). Soud zároveň zjistil, že v úředních obálkách se nacházely další hlasovací lístky – ve dvou obálkách byly vloženy neplatné „dvojhlasy“ pro ODS a Starostové pro občany a Českou stranu sociálně demokratickou, jeden hlas byl neplatný, neboť byl roztržený (pro Demokratickou stranu zelených) – tyto hlasy by tedy, i kdyby je okrsková volební komise vyjmula z obálek, byly neplatné. Ovšem soud v úřední obálce zjistil další nevyjmutý hlasovací lístek, který by dle všeho byl platný, a to sice pro volební stranu Starostové pro Vysočinu. Soud tak uzavírá, že i zjištěná pochybení a nejasnosti v činnosti dané okrskové volební komise neměly vliv na volební výsledek navrhovatele.

78. Ve volebním okrsku Bystřice nad Pernštejnem č. 1 navrhovatel uváděl celkem 9 neplatných hlasů. Zde soud ověřil, že neplatných hlasů bylo skutečně 9 (třikrát volně vhozený lístek bez obálky, dvakrát po dvou lístcích v jedné obálce, a čtyřikrát prázdná obálka). Jeden z neplatných hlasů se týkal i navrhovatele, neboť příslušný hlasovací lístek byl do obálky vložen i s lístkem pro Českou pirátskou stranu (vyhodnocení tohoto hlasu jako neplatného bylo tedy správné). Soud nezjistil rozdíly mezi stavem, ke kterému sám dospěl a údaji na www.volby.cz (stav odevzdaných obálek, platně odevzdaných hlasů celkem a platně odevzdaných hlasů jednotlivým stranám).

79. V případě volebního okrsku Dolní Rožínka, u něhož navrhovatel upozornil na 8 neplatných hlasů, soud zjistil následující: Okrsková volební komise drobně pochybila při započítávání přednostních hlasů pro kandidáty stran ODS a Starostové pro občany, Česká strana sociálně demokratická a ANO 2011. Zároveň počty voličů, kterým byly vydány úřední obálky (158), odpovídají počtu voličů, kteří přišli volit podle volebních seznamů (157 + 1 s voličským průkazem). Okrskovou volební komisí deklarovaný počet platných hlasů ve volebním okrsku celkem (150) však neodpovídá – ve skutečnosti jich bylo 151, což koresponduje s opomenutým hlasem pro Českou stranu sociálně demokratickou. V obálce označené jako „neplatný hlas“ byly 2 neplatné hlasy (dvakrát dva volební lístky vložené do úřední obálky zároveň). Celkem ale bylo odevzdáno 158 úředních obálek. Bylo-li 151 platných hlasů, 2 hlasy neplatné, pak do počtu 158 úředních obálek ještě 5 hlasů (zřejmě neplatných) chybí. Ve volební dokumentaci se již další materiály (vyjma nevyužitých obálek) nenacházejí (ledaže by bylo odevzdáno 5 prázdných obálek, které komise zařadila do obálek nevyužitých). I zde tedy došlo k některým nejasnostem (zejména zmíněných pět chybějících hlasů) či pochybení (nesprávné započítání přednostních hlasů a především pak opomenutý hlas pro Českou stranu sociálně demokratickou), nicméně tyto skutečnosti neměly vliv na navrhovatelův volební výsledek.

80. Volební okrsek Pelhřimov č. 9 se dle navrhovatele také vyznačoval 8 neplatnými hlasy. Zde soud zjistil, že se jednalo o 4 obálky a každá měla uvnitř 2 hlasovací lístky, které ovšem komise zřejmě započítala jako 8 neplatných hlasů místo 4. Ani jeden z neplatných hlasů ovšem nebyl pro navrhovatele. Přitom počet hlasů dle oficiálních výsledků odpovídá odevzdaným hlasům pro navrhovatele (16). U přednostních hlasů nebyl započítán jeden přednostní hlas pro navrhovatelova kandidáta č. 45 (pan Z. J.). Pro úplnost soud uvádí, že hlas se pro navrhovatele neobjevil ani v prázdných obálkách, ani v rámci hlasů pro jiné strany; v prázdných obálkách však soud nalezl ještě 1 hlas pro Českou stranu sociálně demokratickou a 1 hlas pro Starostové pro Vysočinu, které nebyly pro tyto volební strany započítány. I když tedy i zde soud zjistil pochybení okrskové volební komise, nemělo to (negativní) vliv na volební výsledek navrhovatele.

81. Konečně ve volebním okrsku Rožná navrhovatel upozornil na 7 neplatných hlasů. Zde soud nezjistil pochybení. Celkem totiž mělo být vydáno 211 obálek a odevzdáno 204 platných hlasů, což souhlasí s hlasy zjištěnými po přepočítání. V obálce s neplatnými hlasy je vloženo 7 obálek, z nichž 4 neobsahovaly žádný hlas a 3 obsahovaly 2 hlasy. Všech 7 hlasů je neplatných, byly tak správně vyloučeny. Žádný z těchto hlasů nebyl pro navrhovatele. III. c) Hodnocení soudu 82. Po zhodnocení poznatků z jednotlivých volebních okrsků soud uvádí, že dle jeho názoru se zjištěná pochybení neprojevila negativně na navrhovatelově volebním výsledku, pročež je třeba návrh zamítnout. Krajský soud v Brně dodává, že shledal určité protizákonnosti zejména v procesu zjišťování výsledků voleb (první krok shora zmíněného algoritmu), nedospěl však k názoru, že by dané protizákonnosti obstály jako skutečnosti odůvodňující vyhovění návrhu (nebyl naplněn krok druhý a třetí předmětného algoritmu přezkumu voleb).

83. Dle soudu je zřejmé, že okrskové volební komise nepostupovaly zcela správně zejména ve vztahu ke zjišťování udělených přednostních hlasů. Nejen u navrhovatele se potvrdilo, že kandidujícím subjektům byly tyto hlasy upírány. To však nemělo vliv na navrhovatelův volební výsledek, neboť opomenutí preferenčního hlasu v jeho případě nebylo spojeno s opomenutím hlasu jako takového.

84. Soud také zjistil, že jednotlivé okrskové volební komise nakládají velmi různě s neplatnými hlasy (hlasovacími lístky). Ne vždy zakládají do příslušný složek či obálek relevantní materiály, často neuvádějí důvody neplatnosti hlasu apod. V tomto smyslu se opakují bolesti, které Nejvyšší správní soud konstatoval např. již v bodě [26] svého usnesení ze dne 23. 11. 2010, č. j. Vol 67/2010-47; podobně jako v odkazovaném případě ani nyní však nebyly nedostatky volební dokumentace principiální překážkou pro možnost soudního přezkumu.

85. K výše uvedenému soud dodává, že nejzávažnější zjištěná pochybení spočívají v nezapočítání hlasů odevzdaných pro některé kandidující strany, a to ať již proto, že je příslušná okrsková volební komise z těžko pochopitelných důvodů nezapočítala, ač je měla zařazeny mezi hlasy vyhodnocené jako platné, či je nevyjmula z úředních obálek (v tomto směru „vynikly“ zejména okrskové volební komise ve volebních okrscích Olešná, Nové Veselí, Humpolec č. 4). Z pohledu nyní posuzovaného návrhu je však důležité, že žádný z takto opomenutých hlasů nelze přičítat navrhovateli, naopak takto zjištěné hlasy by prospěly ostatním kandidujícím subjektům a navrhovatele od zisku mandátů v krajském zastupitelstvu ještě vzdálily.

86. Ve zjištěných pochybeních však soud neshledal chyby zjevně úmyslného či systémového rázu. Zmíněné nedostatky lze vysvětlit spíše nepozorností či nedostatečnou pečlivostí (popř. snad chvatem motivovaným snahou odevzdat výsledky co nejdříve a uspět tak v „souboji“ s dalšími okrskovými komisemi či vedeným snahou „být brzy doma“?). I zde tak vytane na mysli rčení „spěchej pomalu“ (festina lente) – srov. obdobně bod [31] usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 11. 2010, č. j. Vol 67/2010-47.

87. Také z důvodu, že konstatovaná pochybení nepředstavují nic, s čím by se správní soudy dosud nesetkaly (srov. např. bod [23] usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 6. 2014, č. j. Vol 14/2014-43), body [23] a násl. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 11. 2010, č. j. Vol 67/2010-47), a neodlišují tak nynější volby do zastupitelstva Kraje Vysočina systémově od jiných dosud proběhlých voleb (viz navrhovatelova námitka o situačně podmíněném nedostatečném proškolení členů okrskových volebních komisí), nepovažoval soud za potřebné přistoupit k širšímu přepočtu odevzdaných hlasů, resp. k zahrnutí více (či dokonce všech) volebních okrsků do přepočtu, jak navrhovatel navrhoval; jak již také bylo řečeno, nynější pochybení nepovažoval soud za systémová, a to v tom smyslu, že by se mělo automaticky přistoupit k přepočtu dalších volebních okrsků (srov. body [40] a [90] usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 11. 2017, č. j. Vol 58/2017-187). Soud se tak v rámci přepočtu držel jen v rámci těch indicií, které v navrhovatelově argumentaci považoval za kvalifikovaně závažné.

88. Také je třeba poznamenat, že především v případě relativně vysokých poměrů neplatných hlasů se jednalo často o vcelku malé volební okrsky, kde i několik neplatných hlasů může výsledek v rámci okrsku učinit opticky nápadným (nadto se často tyto vysoké počty a poměry neplatných hlasů ani nepotvrdily a byly důsledkem nepečlivé práce té které okrskové volební komise – viz výše). K tomu přistupuje také skutečnost, že navrhovatel svůj návrh formuloval jako návrh na neplatnost volby kandidáta. Kdyby soud přistoupil k širokému přepočítávání hlasů, v intencích navrhovatele, snadno by se věc „přelila“ spíše do řízení o neplatnosti voleb či hlasování, což nelze i s ohledem na to, že volební soudnictví je prostředek ultima ratio (např. bod [29] usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 11. 2010, č. j. Vol 67/2010-47) či na presumpci správnosti závěrů jednotlivých okrskových volebních komisi (např. bod [18] usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 10. 2014, č. j. Vol 18/2014-46), považovat za vhodné.

89. Krajský soud v Brně však konstatuje, že ačkoli neshledal návrh důvodným, tak ve světle pochybení okrskových volebních komisí jej lze považovat za legitimně podaný; jinak řečeno – pochybení projevující se např. nezapočítáním přednostních hlasů dává vzniknout legitimním pochybám a spekulacím o správnosti procesu zjišťování výsledku voleb [v tomto smyslu by soud považoval za vhodné uměřenější formulování výhrad k návrhu z pera účastníků řízení 4) a 5)]. Svědomitější práce těchto komisí by eliminovala nutnost podávání obdobných návrhů či jejich podrobnějšího přezkoumávání. V kontextu nynějšího případu pak k věci přistupuje také extrémně těsný volební výsledek – kdyby nebylo tohoto faktu, nelze vyloučit, že by přinejmenším část návrhových argumentů soud oslyšel v tom smyslu, že by přistoupil jen k omezenějšímu rozsahu přepočtu jednotlivých volebních okrsků.

90. K navrhovatelově námitce týkající se obsazení okrskových volebních komisí pak soud dodává, že je primárně věcí samotných volebních aktérů, nacházejících se v prostředí svobodné politické soutěže, aby vzájemně kontrolovali dodržování stanovených pravidel, a to i prostřednictvím svého oprávnění delegovat členy do volebních komisí (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 10. 2014, č. j. Vol 18/2014-46, usnesení ze dne 19. 11. 2008, č. j. Vol 7/2008- 13, publikované pod č. 2194/2011 Sb. NSS, či usnesení ze dne 20. 11. 2014, č. j. Vol 23/2014- 110, publikované pod č. 3162/2015 Sb. NSS). Přestože lze do jisté míry chápat, že se navrhovateli v současně epidemiologické situaci nedařilo zcela jednoduše a účinně delegovat své zástupce do okrskových volebních komisí, nemůže ani tato námitka vést k širšímu přepočtu hlasů jakožto systémový důvod pochybností o proběhlých volbách; i když byla ztížena, zůstala navrhovateli daná možnost zachována a nelišil se v tom od ostatních aktérů volebního klání.

91. Krajský soud v Brně tak ve zkratce uzavírá, že zjištěná pochybení neovlivnila negativně navrhovatelův volební výsledek, popř. z nich nebylo možné takové závěr prokazatelně dovozovat.

IV. Závěr a náklady řízení

92. Ze všech shora uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že podaný návrh není důvodný, pročež jej zamítl. Soud přitom ve věci neprováděl dokazování (za to nelze považovat zhodnocení obsahu volební dokumentace) a rozhodoval ve smyslu § 90 odst. 3 s. ř. s. bez jednání.

93. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 93 odst. 4 s. ř. s., podle něhož ve věcech volebního soudnictví nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.