Rsp 284/11

Rubrum

V řízení před Rozhodčím soudem při HK ČR a AK ČR v Praze ve sporu žalující strany : ŽB se sídlem XXXXXXXXXX IČ: XXXXXXXX Česká republika proti žalované straně : ŽA se sídlem, XXXXXXXXXX, IČ: XXXXXXXX, Česká republika o : zaplacení 496.530,07,- Kč s příslušenstvím u z n a l XY …………………………….. rozhodce po ústním jednání konaném dne 7. 7. 2011 t a k t o p r á v e m :

Výrok

I. Žaloba ve výši 290.234,32,- Kč s přísl. se zamítá.

Odůvodnění

O d ů v o d n ě n í : I.

1. Dne 8. 2. 2011 byla Rozhodčímu soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky (dále jen Rozhodčí soud nebo „RS “) doručena žaloba datovaná dne 8. 2. 2011, jíž se žalující strana domáhala zaplacení částky 469.530,07,- Kč s přísl., z titulu neplacení nájemného a služeb, z titulů smluvních pokut spojených s nájmem s službami a z titulu náhrady škody, vše související s nájemní smlouvou uzavřenou mezi stranami sporu dne 30. 5. 2007 (dále jen „Nájemní smlouva“, důkaz pod písm. D). Strana žalující v žalobě uvedla, že straně žalované na základě Nájemní smlouvy pronajala nebytovou jednotku nacházející se v 1NP objektu B č. ???, sestávající se z předváděcí místnosti a chodby, a nebytovou jednotku nacházející se v 1 NP objektu A č. ¤¤¤, sestávající se ze spol. prostor – WC a úklidové místnosti, o celkové výměře 75,93 m2, přičemž jde o budovu č.p. XXX v XXXXXXXXXX, vše zapsáno v k.ú. XXXXXXXXXX, obec XXXXXXXXXX, u Katastrálního úřadu XXXXXXXXXX, Katastrální pracoviště XXXXXXXXXX, na LV XXXX, a to za účelem provozu prodejny s podlahovými krytinami (dále jen „Předmět nájmu“). Dále strana žalující v žalobě uvedla, že mezi stranami sporu jako mezi podnikateli vznikl obchodní závazkový vztah ve smyslu ust. § 261 odst. 6 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění (dále jen „obch. zák.“). Dále strana žalující uvádí, že v tomto případě je nutno pro tento závazkový vztah vzniklý mezi stranami sporu nejdříve užít zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, v platném znění, (dále jen „zákon č. 116/1990 Sb.“), poté obecnou úpravu nájmu obsaženou v zákoně č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „obč. zák.“) a teprve ve zbytku ustanovení obch. zák. Strana žalující uvádí v tomto rozhodčím řízení několik svých nároků, tedy: ad a) Pohledávku ve výši 113.408,10,- Kč s přísl. z titulu neuhrazeného nájemného a službách za roky 2009 a 2010. Dále strana žalující podrobněji rozvedla v této souvislosti zcela nebo zčásti neuhrazené faktury, tedy konkrétně: - Fakturu č. XXXXX za nájemné spolu se zálohou na služby, cenou za internet a za služby recepce za měsíc září 2010, se splatností ke dni 15. 9. 2010, znějící na částku 49.700,- Kč, přičemž strana žalovaná dle strany žalující z této faktury uhradila pouze 25.000,- Kč dne 11. 11. 2010, neuhrazená částka činí 24.700,- Kč (důkaz pod písm. E), - fakturu č. XXXXX za nájemné spolu se zálohou na služby, cenou za internet a za služby recepce za měsíc říjen 2010, se splatností ke dni 15. 10. 2010, znějící na částku 49.700,- Kč, která nebyla ani zčásti uhrazena (důkaz pod písm. F), - fakturu č. XXXXX za vyúčtování záloh na služby za rok 2009, se splatností ke dni 14. 11. 2010, znějící na částku 12.363,10,- Kč, která nebyla ani zčásti uhrazena (důkaz pod písm. G), - fakturu č. XXXXX za doúčtování služeb za rok 2009, se splatností ke dni 26. 10. 2010, znějící na částku 26.645,00,- Kč, která nebyla ani zčásti uhrazena (důkaz pod písm. H), ad b) pohledávku ve výši 26.982,- Kč s přísl. z titulu smluvní pokuty ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení s úhradou nájemného a služeb v souladu s čl. III. odst. 3.7 Nájemní smlouvy za období od 16. 1. 2008 do 8. 2. 2011, přičemž výpočet smluvní pokuty je rozepsán na listině s názvem „Částečné saldo ke dni 8.2.2011“ (důkaz pod písm. I), ad c) pohledávku ve výši 102.507,- Kč s přísl., která byla fakturována straně žalované fakturou č. XXXXX se splatností ke dni 1. 11. 2010 (důkaz pod písm. CH). V této souvislosti strana žalující uvedla, že strana žalovaná jako nájemce porušila Nájemní smlouvu v čl. IV. odst. 4.1, kdy ani po opakované výzvě ze strany žalující jako pronajímatele (upomínka č. 1 – důkaz pod písm. J, upomínka č. 2. – důkaz pod písm. K) nesložila kauci (jistotu). Na základě tohoto porušení strana žalující odstoupila od Nájemní smlouvy, a to v souladu s čl. VII. odst. 7.8. (důkaz pod písm. L), přičemž strana žalující dále v žalobě uvedla, že jí tímto krokem vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši nájemného za poslední 3 měsíce, a to do 7 dnů ode dne skončení nájmu, tedy v tomto případě jde o částku 102.507,- Kč, která byla, jak je uvedeno již výše, právě fakturou č. XXXXX. ad d) pohledávku ve výši 116.172,90,- Kč s přísl. za prodlení pozdní vyklizení Předmětu nájmu. Strana žalující v této souvislosti v žalobě uvedla, že stranu žalovanou písemně vyzvala k vyklizení a předání Předmětu nájmu dne 26. 10. 2010 a k uvedení Předmětu nájmu do původního stavu nejpozději do 29. 10. 2010. Strana žalující dále uvedla, že strana žalovaná Předmětné prostory ve stanovené době zcela nevyklidila a ve stavu způsobilém k dalšímu užívání, s přihlédnutím k běžnému opotřebení nepředala, a tedy jí tak vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty v souladu s čl. VII. odst. 7.5 Nájemní smlouvy, a to ve výši 15,- Kč za každý m2 plochy Předmětu nájmu, což činí ke dni 8. 2. 2011 částku ve výši 116.172,90,- Kč (15x75,93x102). Strana žalující k tomuto také uvedla, že sama zajistila některé opravy v Předmětu nájmu, nicméně Předmět nájmu nebyl zatím uveden do původního stavu a tím do stavu způsobilého k dalšímu užívání. ad e) pohledávku ve výši 105.127,79,- Kč z titulu vzniklé škody, která dle strany žalující vyplývá z porušení čl. VII. odst. 7.4 Nájemní smlouvy, protože strana žalovaná neuvedla Předmět nájmu do původního stavu. Konkrétně strana žalující uvedla, že rozsah poškození prokazuje notářským zápisem notářky NN, ze dne XX.XX.XXXX (důkaz pod písm. M), konkrétně se jednalo o provedení instalace PVC podlahy a zavedení kuchyňské linky, navíc bez písemného souhlasu pronajímatele, a tedy v rozporu s čl. VI. odst. 6.12; dále pak o poškození bočních zdí, prasklou stěnu, polepení vstupní části filcovým kobercem, poškození zdi mezi dveřmi a oknem, stržené omítky až na zdivo, zbytky lepidla na stěnách, zbytky zadní části dřevotřískových desek na zdi, poškozené zásuvky, visící dráty ze zásuvky, utržený kryt na zásuvku, poškození po demontáži stěnového skříňového celku, prázdná rozvodová skříňka, ze které visely 3 kusy bílých drátů, zbytky lepidla na schodišti a poničení nášlapné vrstvy u části schodišťových stupňů. Dále strana žalující v této souvislosti uvedla, že přesně vyčísluje rozpočet oprav ze dne 31. 1. 2011, které je nutno provést, aby došlo k uvedení věci v předešlý stav (důkaz pod písm. N). Strana žalující dále uvedla, že zatím byla nucena zaplatit již 2 opravy, konkrétně výmalbu a uklizení celého prostoru prodejny, jak vyplývá z faktury č. XXXXX vystavené p. AA na částku 14.000,- Kč za výmalbu prodejny (důkaz pod písm. O) a z faktury č. XXXXX vystavené společností BB na částku ve výši 4.620,- Kč za úklidové práce (důkaz pod písm. P), přičemž tyto práce dle tvrzení strany žalující zajistil nový nájemce Předmětu nájmu společnost CC a strana žalující tomuto novému nájemci ponížila nájemné o právě řečené částky, jak vyplývá z faktury č. XXXXX ze dne 20. 1. 2011 – dobropis části nájemného (důkaz pod písm. Q). Strana žalující uplatňuje dále žalobou i zákonné úroky z prodlení ze všech ad a) až ad e) uvedených žalobních nároků. Strana žalující dále žalobou uplatňuje zákonné úroky z prodlení ve výši 32.331,48,- Kč z titulu stranou žalovanou nesložené kauce (jistoty) dle čl. IV. odst. 4.2 Nájemní smlouvy, která měla činit 102.507,- Kč, a to za období od 5. 6. 2010 do dne ukončení Nájemní smlouvy dne 25. 10. 2010 (výpočet úroků z prodlení – důkaz pod písm. R). Dále strana žalující v žalobě uvedla, že strana žalovaná jako nájemce jí zaslala prostřednictvím svého právního zástupce dopis ze dne 19. 8. 2010 (důkaz pod písm. S), kterým ji informovala o tom, že jako nájemce považuje Nájemní smlouvu za neplatnou a pro případ, kdy by se strana žalující jako pronajímatel s argumentací strany žalované neztotožnila, strana žalovaná tímto dopisem odstupuje od Nájemní smlouvy bez uvedení důvodu. V této souvislosti strana žalující v žalobě odcitovala některá tvrzení strany žalované, uvedená v jejích dopisech ze dne 19. 8. 2010 a ze dne 27. 10. 2010 (důkaz pod písm. T), ke kterým následně podává své vyjádření, a která jak dále žalobě též uvedla, jsou i obsahem jejího emailu zaslanému straně žalované ze dne 11. 10. 2010 (důkaz pod písm. U). Konkrétně se tedy dle obsahu žaloby jednalo o následující skutečnosti: Ad a) Prostory jsou dle strany žalované v Nájemní smlouvě specifikované pouze jejich umístěním v 1. nadzemním podlaží budov A a B a jejich celkovou výměrou, přičemž čísla xxx a xxx se zřejmě vztahují k budovám, nikoli ale k pronajímaným prostorám. Strana žalující k tomuto uvedla, že čísla xxx a xxx se vztahují k nebytovým jednotkám, nikoliv k budovám, což je dle ní zřejmé z výpisu z katastru nemovitostí, kde je uvedeno, že jednotku č. xxx katastrální úřad přečísloval na jednotku č. xxx/xxx a jednotku č. ¤¤¤ katastrální úřad přečísloval na jednotku č. xxx/xxx (důkaz pod písm. C). ad b) Přílohou Nájemní smlouvy není dle strany žalované žádný plán nebytových prostor, který by umožnil jejich lokalizaci v objektu. K tomuto strana žalující uvedla, že přílohou Nájemní smlouvy žádný plán Předmětu nájmu nebyl, neboť zákon o nájmu a podnájmu nebytových prostor takovýto plán nikterak neukládá. K tomuto dále strana žalující uvedla, že nemožnost zaměnitelnosti Předmětu nájmu s jinými prostory vyplývá v daném případě mimo jiné z půdorysu 1 NP objektu A a objektu B, kde je červeně vyznačen Předmět nájmu (důkaz pod písm. V). ad c) Nebytové prostory - jednotky nejsou dle strany žalované označeny v Nájemní smlouvě žádným číslem, přičemž již jednotkami ve smyslu zákona č. 72/1994 Sb. byly v době uzavírání Nájemní smlouvy. Za této situace dle tvrzení strany žalované je nutno použít analogicky ust. § 5 zákona č. 344/1002 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), v platném znění, (dále jen „katastrální zákon“), které definuje, jakými údaji musejí být označeny jednotky při zápisu práv do katastru nemovitostí. K tomuto strana žalující v žalobě uvedla, že nebytové jednotky jsou v Nájemní smlouvě označeny čísly, která jsou rovněž uvedena v katastru nemovitostí jako čísla jednotek před přečíslováním. Dále strana žalující uvedla, že nelze analogicky použít katastrální zákon, neboť ten se vztahuje pouze na listiny, které jsou podkladem pro zápis do katastru nemovitostí, přičemž v případě uzavírání Nájemní smlouvy postačí pouze, je-li předmět nájmu specifikován umístěním v určité budově a v určitém podlaží, není-li s ohledem na uspořádání místností v takovém podlaží zaměnitelný s jiným předmětem nájmu, příp. je rovněž specifikován i označením místnosti (předváděcí místnost, chodba, WC, úklidová místnost atd.). ad d) Strana žalovaná dále uvádí, že v případě jednotky, která má být umístěna v budově A, č. ¤¤¤ se sestává ze společných prostor (WC a úklidové místnosti o celkové výměře 75,93 m2), což není možné, neboť nebytová jednotka a společné prostory jsou z hlediska definic uvedených v § 2 zákona č. 72/1994 Sb. zcela odlišnými a neslučitelnými právními pojmy, přičemž společné prostory nemohou být nikdy předmětem pronájmu. K tomuto strana žalující uvádí, že předmětem nájmu mohou být i místnosti v nebytové jednotce, které užívá za určitým účelem (např. WC, úklidová místnost atd.) více nájemců. Z definice § 1 zákona č. 72/1994 Sb. strana žalující vyvozuje, že místnosti označené jako WC a úklidová místnost jsou nebytovým prostorem určeným k jinému účelu než k bydlení a zároveň nejsou ani příslušenstvím bytu, prádelnou, sušárnou, kočárkárnou ani půdou, a mohou tak být předmětem nájmu dle zákona č. 72/1994 Sb. ad e) U Nájemní smlouvy je zcela chybný odkaz na list vlastnictví č. XXXX – na tomto listu vlastnictví je zapsáno vlastnické právo společnosti DD k parcelám č. XXXX/XX a č. XXXX/XX. K tomuto strana žalující uvedla, že v době uzavírání Nájemní smlouvy, tedy dne 30. 5. 2007, byly nebytové prostory zapsány na LV č. XXXX, neboť v té době byla v katastru nemovitostí jako vlastník těchto jednotek ještě zapsána společnost DD jakožto předchozí vlastník. Pronajímatel se stal vlastníkem nebytových jednotek č. xxx a č. xxx na základě kupních smluv ze dne 22. 5. 2007 s tím, že právní účinek vkladu vlastnického práva nastal u nebytové jednotky č. xxx ke dni XX.XX.XXXX a u nebytové jednotky č. ¤¤¤ ke dni XX.XX.XXXX, tj. v obou případech ještě před podpisem Nájemní smlouvy. K tomuto strana žalující v žalobě ještě dále uvedla, že byla oprávněna uzavřít Nájemní smlouvu, protože se stala vlastníkem předmětným nemovitostí ještě před podpisem Nájemní smlouvy, neboť vklad vlastnického práva k předmětným jednotkám byl ve prospěch žalující strany proveden ke dni, který předcházel uzavření Nájemní smlouvy. Dále strana žalující uvedla, že pokud by právní úkony učiněné nabyvatelem nemovitosti v období od podání návrhu na vklad vlastnického práva k nemovitosti do rozhodnutí katastrálního úřadu o jeho povolení byly neplatné, pak by nabyvatel nemohl v tomto období takovou nemovitost dále převádět ani zřizovat věcná břemena či uzavírat zástavní smlouvy, přičemž takový postup je běžnou praxí a dosud nebyl soudy jakkoliv shledán jako nepřípustný a takovéto právní úkony nebyly shledány jako neplatné. Dále strana žalující ve své žalobě uvedla, že předmět podnikání jasně vyplývá ze specifikace Předmětu nájmu, který je uveden v čl. II. ost. 2.1 Nájemní smlouvy, kde je konkrétně uvedeno, cituji: „Pronajímatel přenechává nájemci předmět nájmu do nájmu za účelem provozu prodejny s podlahovými krytinami.“ Z tohoto smluvního ustanovení tedy dle strany žalující vyplývá Předmět podnikání, kterým je podlahářství, resp. podnikání v oblasti podlahových krytin. Dále strana žalující v žalobě uvedla, že strana žalovaná nemohla platně odstoupit od Nájemní smlouvy, neboť odstoupila bez udání důvodu, ač možnost odstoupení bez udání důvodu není v Nájemní smlouvě výslovně uvedena. K tomuto dále strana žalující uvedla, že jelikož není v Nájemní smlouvě uvedena žádná možnost odstoupení od smlouvy ze strany žalované jako nájemce, mohla tato odstoupit od nájemní smlouvy pouze ze zákonných důvodů. V závěru žaloby strana žalující ještě uvedla, že od uzavření Nájemní smlouvy do srpna 2010 strana žalovaná jako nájemce nikdy platnost Nájemní smlouvy nerozporovala, naopak řádně užívala Předmět nájmu jako nájemce dle Nájemní smlouvy. K tomuto strana žalující uvedla též jako judikát nález Ústavního soudu ČR, sp. zn. I. ÚS 625/03 ze dne 14. 4. 2005. Strana žalující požadovala v žalobě ke svým žalobním nárokům i jejich příslušenství, tedy zákonné úroky z prodlení. Ze závěru žaloby strany žalující vyplývá, že na svých v žalobním petitu uvedených nárocích trvá, a to v plném rozsahu. Strana žalující přiložila k žalobě důkazy, označené ve spise pod písm. A-X (viz dále).

2. Strana žalovaná podala k rozhodčímu soudu svou žalobní odpověď ze dne ze dne 18. 3. 2011, která byla RS doručena dne 21. 3. 2011. Strana žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že nároky strany žalující neuznává, a to ani částečně. Strana žalovaná uvedla, že Nájemní smlouvu považuje za absolutně neplatnou. Strana žalovaná uvedla, co bylo již dříve řečeno v souvislosti s reakcí strany žalující na některá tvrzení strany žalované uvedené v její korespondenci adresované straně žalující (viz výše). Strana žalovaná uvedla, že strana žalující s ní uzavřela Nájemní smlouvu za situace, kdy příslušný katastrální úřad ještě neprovedl vklad vlastnického práva k předmětným nemovitostem (důkaz pod č. 1 a 2). K tomuto jako důkaz strana žalovaná přiložila rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 22 Cdo 3843/2007 ze dne 21. 10. 2009 (důkaz pod č. 3) a sp. zn.: 20 Cdo 2666/1999 ze dne 21. 10. 2009 (důkaz pod č. 4), nález Ústavního soudu ČR č. IV. ÚS 332/96 ze dne 22. 5. 1997 (důkaz pod č. 6). Strana žalovaná dále zmiňuje článek JUDr. Františka Baláka, s názvem „O legitimaci k právním úkonům a důsledku jejího nedostatku se zaměřením na osoby oprávněné v restituci.“ Ze dne 15. 4. 1997 (důkaz pod č. 7). Pro podporu svých tvrzení strana žalovaná rovněž uvedla, že nelze připustit jako správný názor strany žalující o platnosti Nájemní smlouvy v důsledku zpětných účinků vkladu vlastnického práva, a to z důvodu právní nejistoty, která by nastala za situace, pokud by katastrální úřad vklad vlastnického práva z jakýchkoliv důvodů neprovedl. V této souvislosti strana žalovaná též uvedla, že při akceptaci názoru strany žalující o její možnosti nového nabyvatele nemovitost převádět, zřizovat k ní věcná břemena či uzavírat k ní zástavní smlouvy ještě před jeho zápisem vkladu u katastru nemovitostí jako vlastníka oné nemovitosti, je toto možné činit, avšak s tím, že účinnost takovýchto právních úkonů se musí vázat na odkládací podmínku, kterou bude rozhodnutí katastrálního úřadu o vkladu vlastnického práva ve prospěch nového nabyvatele. K tomuto strana žalovaná doložila rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 22 Cdo 981/2001 ze dne 11. 12. 2001 (důkaz pod č. 5). Strana žalovaná dále ve své replice k žalobě uvedla, že Nájemní smlouva je absolutně neplatná, a to z důvodu, že jí chybí jedna z podstatných náležitostí v souladu s ust. § 3 zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, v platném znění, kde je uvedeno, že nájemní smlouva musí obsahovat účel nájmu a jde-li o nájem sjednaný k účelu podnikání, též údaj o předmětu podnikání. V případě Nájemní smlouvy však není uveden údaj o předmětu podnikání v pronajatém prostoru. K tomuto dále strana žalovaná uvedla, že v komentáři k zákonu 116/1990 Sb. je uvedeno, že údaj předmětu podnikání je podstatnou náležitostí nájemní smlouvy s tím, že ustanovení § 3 zákona č. 116/1990 Sb. úzce navazuje v případě předmětu podnikání na ust. § 17 živnostenského zákona. Z právě uvedeného strana žalovaná vyvodila závěr, že v Nájemní smlouvě jako předmět podnikání měla být uvedena živnostenská oprávnění nájemce. Jelikož Nájemní smlouva neobsahuje podstatnou náležitost, tedy předmět podnikání, a tuto náležitost nelze následně dovozovat právním výkladem, je dle strany žalované Nájemní smlouva neplatná z důvodu ust. § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“). Dále strana žalovaná ve svém vyjádření ze dne 18. 3. 2011 uvedla, že Nájemní smlouva je absolutně neplatným právním úkonem i z důvodu její neurčitosti podle ust. § 37 občanského zákoníku. Vedle dalších judikátů, které k tomuto tvrzení strana žalovaná RS předložila, konkrétně se jednalo o rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 30 Cdo 1234/2007 ze dne 2. 9. 2008 a sp. zn. 22 Cdo 1236/2001 ze dne 16. 11. 2001 (důkazy pod č. 10 a č. 11), v této souvislosti uvedla, že nebytová jednotka musí být v souladu se zákonem č. 72/1994 Sb. v Nájemní smlouvě označena číslem, pod kterým je zapsána v katastru nemovitostí a současně musí být natolik přesně specifikována, aby jakákoliv třetí osoba jí dokázala na základě Nájemní smlouvy lokalizovat. Strana žalovaná dále uvedla, že Předmět nájmu - jednotky č. xxx a č. xxx byly přečíslovány Katastrálním úřadem pro hl. m. Prahu již v dubnu 2006, tedy v době uzavírání Nájemní smlouvy byla již více než rok u katastru nemovitostí uvedena jiná čísla předmětných jednotek, než jsou čísla uvedená u Předmětu nájmu, a to číslo místo čísla jednotky č. ¤¤¤ číslo ¤¤¤/¤¤¤ a místo čísla jednotky xxx číslo xxx/xxx. Strana žalovaná dále uvedla, že navíc je v Nájemní smlouvě uveden jiný list vlastnictví, než na jakém byl Předmět nájmu uveden v katastru nemovitostí (důkazy pod č. 12, 13 a 14). Dále strana žalovaná uvedla, že u Nájemní smlouvy chybí též plánek, který by umožnil lokalizaci Předmětu nájmu. Rovněž tak uvádí, že předmětem pronájmu je ve skutečnosti v případě jednotky č. ¤¤¤ jen část této jednotky, což Nájemní smlouva nikterak neuvádí. Strana žalovaná dále uvedla, že v případě, že je Nájemní smlouva neplatná, nemůže strana žalující po ní požadovat jakékoliv nájemné, které požaduje uhradit v rámci tohoto rozhodčího řízení na podkladě faktur č. XXXXX a č. XXXXX (důkazy pod písm. E a F). Strana žalovaná dále uvedla, že strana žalující by mohla požadovat při neplatnosti Nájemní smlouvy pouze náhradu ve výši odpovídající obvyklému nájemnému v daném místě a čase, a to pouze za období, kdy strana žalovaná jako nájemce skutečně Předmět nájmu používala. Strana žalovaná dále uvedla, že námitku neplatnosti Nájemní smlouvy uplatnila vůči straně žalující již v jejím dopise ze dne 189. 8. 2010, v němž strana žalovaná současně vyzvala stranu žalující k převzetí Předmětu nájmu a to dne 10. 9. 2010. Protože strana žalující na tento dopis nikterak nereagovala a Předmět nájmu nebyl do data tohoto vyjádření předán, strana žalovaná předala straně žalující na její výzvu klíče od Předmětu nájmu, a to dne 22. 10. 2010. Strana žalovaná dále uvedla, že prostory v jednotce č. xxx /č. xxx/xxx/, která se sestává z více prostor, než které byly dle Nájemní smlouvy jí pronajaty, nikdy, a to ani částečně, neužívala, a tedy připadá-li na jednotku č. ¤¤¤ /č. xxx/xxx/ 12.95 m2, které měla užívat strana žalovaná dle Nájemní smlouvy a za které hradila straně žalující částku 5827,5,- Kč měsíčně, strana žalující přijala neoprávněně od strany žalované na nájemném částku ve výši 227.272,- Kč. Dále strana žalovaná uvedla, že není správné vyúčtování stranou žalující záloh na služby za rok 2009 v celkové výši 39.008,- Kč, provedené fakturami č. XXXXX a XXXXX (důkazy pod písm. G a H), když tyto faktury obsahují položky jako pojištění domu, poplatek za správu, odměna výboru SVJ, účetnictví, provoz výtahu, účetní a daňové poradenství atd., které nelze považovat za služby spojené s užíváním Předmětu nájmu. Současně strana žalovaná uvádí, že fakturou č. XXXXX bylo provedeno doúčtování, které není blížeji specifikováno. Strana žalovaná v závěru svého vyjádření k žalobě uvedla, že jelikož je Nájemní smlouva absolutně neplatná, není strana žalující oprávněna požadovat po straně žalované smluvní pokuty, které jsou uvedeny v Nájemní smlouvě. Proto veškeré smluvní pokuty, které po ní strana žalující v tomto rozhodčím řízení požaduje uhradit, jako neoprávněné z titulu absolutní neplatnosti Nájemní smlouvy, odmítá uhradit. Strana žalovaná též ve svém vyjádření uvedla, že odmítá hradit straně žalující žalobou požadovanou náhradu škody ve výši 105.127,- Kč, a to jak z důvodu absolutní neplatnosti Nájemní smlouvy, tak z důvodu, že tato škoda straně žalující ještě nevznikla. K tomu dodává, že vymalování Předmětu nájmu tak jako jeho úklid po jejím odchodu nelze považovat za škodu, ale za pouhou běžnou údržbu. Navíc uvádí, že notářský zápis (důkaz pod písm. M) byl zpracován až 50 dnů po termínu, kdy měla strana žalující na základě výzvy strany žalované Předmět nájmu převzít a jeden týden poté, kdy strana žalovaná předala straně žalující klíče od Předmětu nájmu. Strana žalovaná také uvedla, že strana žalující zatím neprokázala, v jakém stavu předala straně žalované Předmět nájmu k jeho užívání. Strana žalovaná dále uvedla, že pokud by Předmět nájmu byl nadále nezpůsobilý k užívání, nemohla by ho strana žalující dále pronajmout, což učinila. Strana žalovaná dále uvedla, že pokud by rozhodce došel k názoru, že Nájemní smlouva je platná, dopisem ze dne 19. 8. 2010 odstoupila od nájemní smlouvy, a to podle čl. VII. odst. 7.6 Nájemní smlouvy. Strana žalovaná také uvedla, že čl. 7.6 a 7.7 připouští různý výklad, a proto podle pravidla ust. § 266 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „ obchodní zákoník“), by taková nejasnost měla jít k tíži strany žalující a odstoupení strany žalované od Nájemní smlouvy bez udání důvodu by mělo být posouzeno jako platné. Protože strana žalovaná neuznává jakýkoliv z nároků strany žalující, neuznává ani úroky z prodlení z těchto nároků vyplývající. Ze závěru vyjádření strany žalované vyplývá, že trvá na zamítnutí žaloby, a to v plném rozsahu. Strana žalovaná přiložila ke svému vyjádření k žalobě důkazy, označené ve spise pod č. 1-18 (viz dále).

3. Strana žalující zaslala RS dne 30. 6. 2011 své vyjádření ze dne 30. 6. 2011. V tomto svém vyjádření mimo již dříve řečené se strana žalující podrobněji vyjádřila k rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR, z kterých předtím ve svém vyjádření ze dne18. 3. 2011 citovala strana žalovaná a které předložila RS jako důkazy, tedy konkrétně jde o rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 22 Cdo 3843/2007 ze dne 21. 10. 2009 (důkaz pod č. 3), ke kterému strana žalující uvedla, že se spíše přiklání k jejímu názoru a k nálezu Ústavního soudu ČR č. IV. ÚS 332/96 ze dne 22. 5. 1997 (důkaz pod č. 6), k rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn.: 20 Cdo 2666/1999 ze dne 21. 10. 2009 (důkaz pod č. 4) a k rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 22 Cdo 981/2001 ze dne 11. 12. 2001 (důkaz pod č. 5) strana žalující mimo jiné uvedla, že se jedná o jiné situace. Rovněž tak dle názoru strany žalující se k předmětnému rozhodčímu řízení nedá využít článek JUDr. Františka Baláka, s názvem „O legitimaci k právním úkonům a důsledku jejího nedostatku se zaměřením na osoby oprávněné v restituci.“ ze dne 15. 4. 1997 (důkaz pod č. 7). K uzavření Nájemní smlouvy ještě před vkladem vlastnického práva do katastru nemovitostí ve prospěch strany žalující, strana žalující nad rámec již řečeného uvedla, že strany sporu již 7. 9. 2006 spolu uzavřely Smlouvu o smlouvě budoucí, a tedy strana žalovaná věděla, že strana žalující vlastnické právo teprve nabude (důkazy pod písm. X a Y). Strana žalující dále uvedla, že v čl. II. odst. 2.1 Nájemní smlouvy je jasně uveden předmět podnikání, tedy podnikání v oblasti podlahových krytin, resp. podlahářství, když je v tomto článku Nájemní smlouvy uvedeno, cituji: „Pronajímatel přenechává nájemci předmět podnikání do nájmu za účelem provozu prodejny s podlahovými krytinami.“. K tomuto dále strana žalující uvedla, že nikde ze zákona č. 116/1990 Sb. nevyplývá povinnost nájemce uvést všechna jeho živnostenská oprávnění, naopak stačí, pokud je v nájemní smlouvě předmět podnikání v předmětu nájmu uveden jedním pro všechny zřejmým předmětem podnikání, tedy v tomto případě slovy „provoz prodejny s podlahovými krytinami“. K námitce strany žalované týkající se nejasnosti určení Předmětu nájmu strana žalující dále nad rámec již dříve uvedeného ve svém vyjádření také uvedla, že obě předmětné jednotky č. xxx a č. ¤¤¤ jsou specifikovány v Nájemní smlouvě mimo jiné i názvem místností – předváděcí místnost a chodba u jednotky č. xxx a WC a úklidová místnost u jednotky č. xxx. Co se týče přečíslovaní předmětu nájmu – obou nebytových jednotek, tedy jednotky č. xxx na č. xxx/xxx a jednotky č. xxx na č. xxx/xxx strana žalující dále uvedla, že je pro platnost Nájemní smlouvy irelevantní, pokud v katastru nemovitostí již více než jeden rok byly obě předmětné jednotky přečíslovány, jelikož Nájemní smlouva neslouží jako listina určená pro vklad do katastru nemovitostí, jako je tomu u smlouvy o převodu jednotky, a tedy stačí, pokud byly u obou jednotek uvedena starší čísla, neboť na výpisech z katastru nemovitostí je výslovně ono přečíslování obou jednotek uvedeno. K chybnému údaji týkajícímu se čísla listu vlastnictví strana žalující uvedla, že chybný odkaz na LV je třeba posoudit jako chybu v psaní, která rozhodně nezpůsobuje neplatnost Nájemní smlouvy, jelikož Předmět nájmu lze dostatečně identifikovat dle jiných v Nájemní smlouvě uvedených údajů. V souvislosti s neplatností Nájemní smlouvy, kterou tvrdí strana žalovaná, strana žalující dále uvedla, že co se týče rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 30 Cdo 1234/2007 ze dne 2. 9. 2008 a sp. zn. 22 Cdo 1236/2001 ze dne 16. 11. 2001 (důkazy pod č. 10 a č. 11), nevztahují se k tomuto rozhodčímu řízení. K otázce platnosti převodu vlastnického práva pak strana žalující poukázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 30 Cdo 2591/2008, který odkazuje na nález Ústavního soudu ČR, sp. zn. I. 222/2000. V případě, že by rozhodce došel k názoru, že Nájemní smlouva je neplatná, uplatňuje strana žalující v tomto řízení veškeré pohledávky vzniklé z titulu Nájemní smlouvy nebo v souvislosti s ní tak, jak byly specifikovány v žalobě. Dále strana žalující uvedla, že s názorem strany žalované, který se týká ukončení nájemního vztahu ke dni 10. 9. 2010 nesouhlasí, neboť strana žalovaná Předmět nájmu užívala i v období od 10. 9. 2010 do 29. 10. 2010, a to z důvodu jejího částečného stěhování a rovněž z důvodu, že žalovaná strana měla v Předmětu nájmu umístěné movitě věci, jak vyplývá z notářského zápisu (důkaz pod písm. M). Strana žalující rovněž uvedla, že strana žalovaná užívala jednotku č. xxx (č. xxx/xxx), jak vyplývá rovněž z fotodokumentace pořízené dne 23. 8. 2010 a z čestného prohlášení předchozí recepční RR a z čestného prohlášení předchozího jednatele žalující strany JJ (důkazy pod písm. A1, D1 a F1). K neoprávněnosti vyúčtování záloh na služby za rok 2009 strana žalující uvedla, že přímo v čl. III. odst. 3.3 Nájemní smlouvy je uvedeno, že v nájemném nejsou zahrnuty ceny služeb spojených s užíváním Předmětu nájmu, přičemž jde o výčet demonstrativní. Co se týče škody, kterou tímto rozhodčím řízením požaduje strana žalující po straně žalované uhradit, strana žalující uvedla, že rozsah poškození prokazuje notářským zápisem notářky NN (důkaz pod písm. M), přičemž výši škod prokazuje přesným vyčíslením uvedeným v rozpočtu oprav ze dne 31. 1. 2011. V tomto ohledu strana žalující mimo jiné poukazuje na odbornou literaturu, konkrétně na knihu Knappová M. Švestka J a kolektiv: Občanské právo hmotné, svazek II. Závazkové právo, ASPI, a.s. 2002, str.

447. Dále strana žalující uvedla, že Předmět nájmu dále sice pronajala, ale za zhoršených podmínek. V této souvislosti strana žalující odkazuje i na ust. § 415 a ust. § 420 občanského zákoníku.

4. Dne 7. 7. 2011 proběhlo ústní jednání ve věci, přičemž se ho zúčastnily obě strany sporu. Po krátkém představení rozhodce, na jeho dotaz, zda-li strany sporu mají nějaké výhrady k jeho osobě, k platnosti rozhodčí doložky či k pravomoci RS, strany sporu shodně odpověděly, že nemají žádných výhrad. Rozhodce dále při zjišťování stavu doručování vyjádření stran sporu tak jako předvolání k tomuto ústnímu jednání, uvedl, že žádosti strany žalované týkající se odročení ústního jednání nevyhověl, a to s ohledem na požadavek rychlosti rozhodčího řízení, přičemž uvedl, že toto své stanovisko sdělil straně žalované již elektronickou cestou dne 1. 7. 2011. Strany sporu dále uvedly, že jim jsou obsah žaloby, tak jako obsahy jimi doposud RS předložených vyjádření známy a že tyto listiny se nemusí při ústním jednání jim předčítat či předestírat jejich obsah. Strana žalující při ústním jednání uvedla, že na svém žalobním nároku v plném rozsahu trvá a že ke dni konání ústního jednání nebylo ze strany žalované jí uhrazeno ze žalobního nároku ničeho. Dále strana žalující uvedla, že pro případ, že by rozhodce dospěl k názoru, že Nájemní smlouva je neplatná, požaduje své žalobní nároky z titulu bezdůvodného obohacení, neboť má za to, že nájemné i služby byly sjednány mezi stranami sporu obvyklé v místě a čase. Strana žalovaná uvedla, že trvá na zamítnutí žaloby v plném rozsahu, přičemž odkázala na své písemné vyjádření. Na dotaz rozhodce, zda-li strany sporu jednaly o smíru v dané věci či je možno o něm nyní jednat, uvedly že o smíru jednaly, ale k žádné dohodě mezi nimi nedošlo. Dále bylo přistoupeno k dokazování čtením, byly tedy provedeny následující důkazy strany žalující, které byly přiloženy k žalobě strany žalující ze dne 8. 2. 2011 a k jejímu vyjádření ze dne 30. 6. 2011: ….. Následně byly čtením provedeny důkazy přiložené k vyjádření strany žalované ze dne 18. 3. 2011, a označené ve spise čísly 1 – 18: Čte se: ….. Strany sporu byly následně vyzvány, aby se vyjádřily k průběhu dokazování a případně předložily další důkazy. Strana žalující uvedla, že nemá k průběhu dokazování žádných výhrad, a dále doplnila dokazování tím, že rozhodci předložila krátkou cestou v počtu 3 výtisků důkazy, které byly následně rozhodcem jejich čtením provedeny a založeny ve spise jako: ….. Jedno vyhotovení bylo následně předáno krátkou cestou straně žalované. Strana žalující k těmto důkazům následně uvedla, že důkazem vedeným ve spise pod písm. F1 prokazuje, že žalovaná strana byla obeznámena s fyzickým vymezením Předmětu nájmu, a dále prokazuje skutečnost, že Předmět nájmu byl užíván stranou žalovanou i po datu 20. 10. 2010; důkazem vedeným pod spisem D1 prokazuje, že zaměstnanci strany žalované používaly prostory WC a úklidovou místnost; důkazem vedeným pod písm. E1 prokazuje v jakém stavu se nacházel Předmět nájmu v době po jeho užívání stranou žalovanou. Právní zástupce strany žalující ještě krátkou cestou předložil rozhodci při ústním jednání v počtu 3 výtisků judikát Ústavního soudu ČR, ÚS 2061/08, který byl v jednom vyhotovení předán straně žalované a byl čtením rozhodcem proveden jako: ….. K průběhu dokazování a k provedeným důkazům neměla rovněž strana žalovaná žádných výhrad. Strana žalovaná následně předložila rozhodci při tomto ústním jednání krátkou cestou v počtu 3 vyhotovení své vyjádření ze dne 7. 7. 2011, přičemž rozhodce jedno vyhotovení předal nato krátkou cestou straně žalující. Strana žalující dále uvedla, že pokud bude nutné dokazovat výši nájemného v čase a místě obvyklou, předloží RS zprávu renomované realitní kanceláře. Strana žalující dále také uvedla, že požaduje lhůtu k prostudování vyjádření strany žalované ze dne 7. 7. 2011. K dotazu rozhodce ke straně žalované, jak je myšlena její pohledávka ve výši 227.272,50,- Kč, kterou uvedla ve svém vyjádření ze 18. 3. 2011, právní zástupce strany žalované k tomuto uvedl, že šlo pouze o informaci rozhodci. K dotazu rozhodce ke stranám sporu, zda-li strana žalovaná jako nájemce vyměnila podlahovou krytinu za PVC a provedla instalaci kuchyně v Předmětu nájmu bez souhlasu strany žalující, právní zástupce strany žalující uvedl, že obě věci byly nainstalovány bez souhlasu strany žalující jako pronajímatele. Právní zástupce strany žalované k tomuto dotazu rozhodce uvedl, že vzhledem k nedostupnosti statutárního orgánu strany žalované není strana žalovaná schopna se k této otázce vyjádřit při tomto jednání. K dotazu rozhodce ke straně žalované, zda trvá na účastnické výpovědi jednatele společnosti strany žalované, právní zástupce strany žalované uvedl, že na této účastnické výpovědi netrvá. Nato rozhodce po krátkém přerušení jednání vydal usnesení, kterým stanovil lhůtu do termínu 8. 8. 2011 k písemnému vyjádření se stran sporu k průběhu ústního jednání, k průběhu dokazování a k případnému dalšímu vyjádření se k dané věci spolu s případným návrhem na provedení dalších důkazů a tím, že po vyjádření se stran sporu nebo po marném uplynutí výše uvedené lhůty bude rozhodnuto o dalším postupu v řízení.

5. Strana žalovaná ve svém vyjádření ze dne 7. 7. 2011 v podstatě zůstává na svých již dříve řečených stanoviscích s tím, že trvá na tom, že jí předložená rozhodnutí jak Nejvyššího soudu ČR tak Ústavního soudu ČR se předmětného sporu týkají a tedy prokazují její tvrzení. Zejména dále trvá na svém názoru, že strana žalující nebyla oprávněna v době, kdy se uzavírala Nájemní smlouva, jí jako nevlastník uzavřít. Navíc dle jejího názoru nelze připustit, aby ve stejný okamžik bylo možně za vlastníka nemovitosti považovat více osob současně. Strana žalovaná též i nadále v tomto vyjádření trvá na svém stanovisku, že v Nájemní smlouvě byl uveden pouze účel nájmu a nelze z něho následně výkladem dovodit v Nájemní smlouvě neuvedený účel podnikání, který výslovně požaduje § 3 zákona č. 116/1990 Sb.

6. Strana žalovaná doručila dále RS dne 28. 7. 2011 své krátké vyjádření ze dne 22. 7. 2011, ve kterém uvedla, že písemný souhlas s vybudováním kuchyňského koutu tak jako s položením PVC podlahy od strany žalující sice strana žalovaná neměla, byl tu však souhlas ústní, který se dle jejího tvrzení dá nepřímo vyčíst i z čestného prohlášení JJ ze dne 28. 6. 2011(důkaz pod písm. F1), kde je uvedeno, že straně žalované nebyla pronajata podílová část na společné kuchyňce z důvodu, že si chtěla vybudovat kuchyňský kout v rámci pronajaté jednotky č. xxx/xxx. Dále strana žalovaná také uvedla, že po skončení nájmu neodstranila, vše co se po její přestavbě v Předmětu nájmu stalo pevnou instalací, neboť v souladu s čl. VI. odst. 6.13 Nájemní smlouvy při skončení nájmu zůstávají pevné instalace v majetku pronajímatele. V závěru tohoto svého vyjádření strana žalovaná uvedla, že již další důkazy nebude v tomto řízení navrhovat.

7. Strana žalující doručila RS dne 8. 8. 201 své vyjádření ze dne 8. 8. 2011, ve kterém uvedla, že setrvává na svých již dříve uvedených vyjádřeních. Dále v tomto k tomuto svému vyjádření ještě přiložila jako důkazy nájemní smlouvy uzavřené v totožném období mezi žalující stranou a dalšími nájemci v domě, kde se nachází i Předmět nájmu, a to pro možnost komparativního určení výše nájemného obvyklého v daném místě a čase (důkazy vedené ve spise pod písm. H1, Ch1 a I1). Strana žalující v tomto svém vyjádření dále uvedla, že nikdy straně žalované neudělila souhlas se stavebními změnami v Předmětu nájmu. K tomuto navrhla jako svědka JJ. Dále strana žalující v tomto svém vyjádření navrhla možnost doplnění důkazů o doplňující čestné prohlášení a výslech paní ZZ, a to k objasnění okolností vymezení Předmětu nájmu, stavu předmětu nájmu dle Nájemní smlouvy po dobu jeho užívání stranou žalovanou a k vyjádření se ke korektnosti jednání strany žalované; a dále pak doplňující čestné prohlášení a výslech JJ. Strana žalující v této souvislosti RS přiložila k tomuto svému vyjádření ještě půdorys 3. Nadzemního podlaží budovy, v níž se nachází Předmět nájmu dle Nájemní smlouvy, včetně vyznačení společných prostor (důkaz pod písm. J1); obchodní nabídky realitní kanceláře EE (XXXXXXX) z období mezi lety 2007 až 2009 na pronájem prostor místně, časově i věcně srovnatelných s Předmětem nájmu dle Nájemní smlouvy (důkazy pod písm. K1, L1 a M1). Strana žalovaná též v tomto svém vyjádření navrhla vypracování znaleckého posudku pro určení obvyklého nájemného v místě a čase.

8. Rozhodce svým usnesením ze dne 16. 1. 2012 ukončil dokazování s tím, že vyzval strany sporu k předložení svých závěrečných návrhů, a to do data 31. 1. 2012 spolu s vyčíslením jejich nákladů za právní zastoupení v tomto rozhodčím řízení. Dále v tomto usnesení uvedl, že po předložení závěrečných návrhů či po marném uplynutí lhůty poskytnuté k jejich předložení bude projednávání tohoto sporu ukončeno a následně bude rozhodčí nález bez jeho ústního vyhlášení vyhotoven a následně doručen stranám sporu.

9. Strana žalovaná doručila svůj závěrečný návrh ze dne 19. 1. 2012 RS dne 24. 1. 2012. V tomto svém vyjádření v podstatě stručně shrnula svá dřívější tvrzení a vyčíslila náklady na její právní zastoupení v tomto řízení.

10. Strana žalující doručila svůj závěrečný návrh ze dne 30. 1. 2012 RS dne 31. 1. 2012. V tomto svém vyjádření rovněž v podstatě shrnula svá dřívější tvrzení a rovněž i ona vyčíslila náklady na její právní zastoupení v tomto řízení.

11. Rozhodce vydal ještě jedno usnesení ze dne 27. 4. 2012, kterým ještě jednou mimo ústní jednání otevřel dokazování a provedl dne 27. 4. 2012 u RS zatím před RS ještě neprovedené důkazy vedené ve spise pod písm. H1 až M1, a to čtením těchto důkazů, tedy konkrétně šlo o: ….. V tomto usnesení uvedl rozhodce ještě další pro toto rozhodčí řízení důležité okolnosti, konkrétně odmítl svědecké výpovědi svědka pana JJ, r.č.: XXXX, trvale bytem XXXXXXXXXX, a paní ZZ, r.č.: XXXX, trvale bytem XXXXXXXXXX, kteří byli navržení stranou žalující v jejím vyjádření ze dne 8. 8. 2011, a to z důvodu jejich nadbytečnosti, a dále rovněž zamítl vypracování znaleckého posudku navrženého rovněž stranou žalující, uvedené v jejím vyjádření ze dne 8. 8.2011, který zamítl rovněž z důvodu jeho nadbytečnosti. Na to rozhodce vydal téhož dne dále usnesení, kterým v souladu s ust. § 34 Řádu dokazovaní a následně i projednávání předmětného řízení ukončil s tím, že spor je již dostatečně objasněn, a bude tak již přistoupeno k vydání rozhodčího nálezu, a to z procesně ekonomických důvodů pouze v písemné formě bez ústního vyhlášení v časově přiměřené době. II.

1. Pravomoc (příslušnost) Rozhodčího soudu k projednávání a rozhodnutí tohoto sporu je založena na základě platné rozhodčí doložky, uvedené v čl. VIII. odst. 8. 3 Nájemní smlouvy (důkaz pod písm. D).

2. Rozhodčí doložka obsahuje shodně ujednání stran, podle něhož: „Účastníci této smlouvy se dohodli, že právní vztahy vyplývající z této smlouvy se řídí českým právním řádem a všechny spory vznikající z této smlouvy a v souvislosti s ní budou rozhodovány s konečnou platností u Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky podle jeho Řádu a Pravidel jedním rozhodcem jmenovaným předsedou Rozhodčího soudu.“ 3. Jedná se o platnou doložku ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1) a odst. 3) písm. b) zák. č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, v platném znění, která splňuje požadavek písemné smlouvy dle § 3 odst. 1) citovaného zákona.

4. S ohledem na výše uvedené dospěl rozhodčí senát k závěru, že pravomoc (příslušnost) Rozhodčího soudu k projednání a rozhodnutí předmětné věci je dána.

5. V souladu s výše uvedenou rozhodčí doložkou jmenoval předseda rozhodčího soudu jednoho rozhodce ze seznamu rozhodců RS pro vnitrostátní spory, a to XY, který tuto funkci následně písemně přijal. Tak byl v souladu s Řádem rozhodčího soudu pro vnitrostátní spory řádně ustaven rozhodce oprávněný předmětný spor projednat a rozhodnout. Rozhodce prohlásil, a toto prohlášení bez výhrad také písemně potvrdil, že u něj neexistuje překážka výkonu rozhodce v této věci. III.

1. Níže popsaný skutkový stav, jako podklad pro právní posouzení a rozhodnutí sporu, byl zjištěn ze žaloby ze dne 8. 2. 2011, z vyjádření strany žalující ze dne 30. 6. 2011, ze dne 8. 8. 2011 a ze závěrečného návrhu strany žalující ze dne 31. 1. 2012, z vyjádření strany žalované ze dne 18. 3. 2011, ze dne 7. 7. 2011, ze dne 22. 7. 2011 a ze závěrečného návrhu strany žalované ze dne 19. 1. 2012, jakož i z důkazů předložených stranami sporu v tomto řízení (označeno ve spise pod písm. A – M1 a pod čísly 1 – 18) a jakož i z přednesů stran sporu při ústním jednání konaném dne 7. 7. 2011.

2. V řízení bylo zjištěno, že byla mezi stranami sporu uzavřena nájemní smlouva ze dne 30. 5. 2007, na základě níž si strana žalovaná jako nájemce od strany žalující jako pronajímatele pronajala nebytové jednotky nacházející se v 1NP objektu B č. ???, sestávající se z předváděcí místnosti a chodby, a nebytové jednotky nacházející se v 1 NP objektu A č. ¤¤¤, sestávající se ze spol. prostor – WC a úklidové místnosti, o celkové výměře 75,93 m2, přičemž jde o budovu č.p. XXX v XXXXXXXXXX, vše zapsáno v k.ú. XXXXXXXXXX, obec XXXXXXXXXX, u Katastrálního úřadu XXXXXXXXXX, Katastrální pracoviště XXXXXXXXXX, na LV XXXX, a to za účelem provozu prodejny s podlahovými krytinami (dále jen „Předmět nájmu 3. Dále bylo v řízení zjištěno, že strana žalovaná odstoupila od Nájemní smlouvy na základě čl. VII. odst. 7.6 Nájemní smlouvy, a to dopisem adresovaným straně žalující ze dne 19. 8. 2010 (důkaz pod písm. S), bez udání důvodu. Strana žalující toto odstoupení považovala za neplatné a následně na základě čl. VII. odst. 7.7 Nájemní smlouvy též odstoupila od této smlouvy, a to dopisem adresovaným straně žalované ze dne 25. 10. 2010 (důkaz pod písm. L).

4. Strana žalující žaluje částku ve výši v celkové výši 113.408,10,- Kč s přísl. z titulu neuhrazeného nájemného a služeb za roky 2009 a 2010, případně z titulu bezdůvodného obohacení /ve výši rovnající se částce neuhrazeného nájemného a služeb stranou žalovanou – viz dále článek IV. tohoto odůvodnění/, a to na základě stranou žalovanou neuhrazených faktur. V rozhodčím řízení bylo zjištěno, že se jedná o: Fakturu č. XXXXX za nájemné spolu se zálohou na služby, cenou za internet a za služby recepce za měsíc září 2010, se splatností ke dni 15. 9. 2010, znějící na částku 49.700,- Kč, přičemž neuhrazená částka činí 24.700,- Kč (důkaz pod písm. E), dále pak o fakturu č. XXXXX za nájemné spolu se zálohou na služby, cenou za internet a za služby recepce za měsíc říjen 2010, se splatností ke dni 15. 10. 2010, znějící na částku 49.700,- Kč, která nebyla ani zčásti uhrazena (důkaz pod písm. F), dále pak o fakturu č. XXXXX za vyúčtování záloh na služby za rok 2009, se splatností ke dni 14. 11. 2010, znějící na částku 12.363,10,- Kč, která nebyla ani zčásti uhrazena (důkaz pod písm. G) a o fakturu č. XXXXX za doúčtování služeb za rok 2009, se splatností ke dni 26. 10. 2010, znějící na částku 26.645,00,- Kč, která nebyla ani zčásti uhrazena (důkaz pod písm. H).

5. Strana žalující touto žalobou nárokuje po straně žalované uhrazení různých smluvních pokut, uvedených v Nájemní smlouvě. V řízení bylo zjištěno, že se jedná o úhradu smluvní pokuty ve výši 26.982,- Kč s přísl. ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení s úhradou nájemného a služeb v souladu s čl. III. odst. 3.7 Nájemní smlouvy za období od 16. 1. 2008 do 8. 2. 2011, přičemž výpočet smluvní pokuty je rozepsán na listině s názvem „Částečné saldo ke dni 8.2.2011“ (důkaz pod písm. I). Dále, že se jedná o úhradu smluvní pokuty ve výši 102.507,- Kč s přísl., v souladu s čl. VII. odst. 7.8.. cituji z Nájemní smlouvy: „V případě, že některý účastník této smlouvy od této smlouvy odstoupí nebo ji vypoví z důvodu, že druhý účastník této smlouvy porušil svoji povinnost vyplývající z této smlouvy nebo zákona, je účastník této smlouvy, který porušil závazek, povinen zaplatit účastníkovi této smlouvy odstupujícímu od smlouvy nebo vypovídajícímu tuto smlouvu smluvní pokutu ve výši nájemného za poslední tři měsíce nájmu., a to do sedmi dnů ode dne skončení nájmu. Zaplacením smluvní pokuty není dotčeno právo na náhradu škody.“ Tato smluvní pokuta byla stranou žalující fakturována straně žalované fakturou č. XXXXX se splatností ke dni 1. 11. 2010 (důkaz pod písm. CH). Dále, že se jedná o smluvní pokutu za prodlení s vyklizením Předmětu nájmu, a to v souladu s čl. VII. odst. 7.5 Nájemní smlouvy ve výši 15,- Kč za každý m2 plochy Předmětu nájmu, což činí ke dni 8. 2. 2011 částku ve výši 116.172,90,- Kč.

6. Strana žalující žalobou požadovala též úhradu částky ve výši 105.127,79,- Kč z titulu vzniklé škody. Na důkaz svého tvrzení doložila rozhodčímu soudu notářský zápis notářky NN, ze dne XX.XX.XXXX (důkaz pod písm. M), kde bylo uvedeno provedení instalace PVC podlahy a zavedení kuchyňské linky stranou žalovanou, a to bez písemného souhlasu strany žalující jako pronajímatele; dále pak poškození bočních zdí, prasklá stěna, polepení vstupní části filcovým kobercem, poškození zdi mezi dveřmi a oknem, stržené omítky až na zdivo, zbytky lepidla na stěnách, zbytky zadní části dřevotřískových desek na zdi, poškozené zásuvky, visící dráty ze zásuvky, utržený kryt na zásuvku, poškození po demontáži stěnového skříňového celku, prázdná rozvodová skříňka, ze které visely 3 kusy bílých drátů, zbytky lepidla na schodišti a poničení nášlapné vrstvy u části schodišťových stupňů. V řízení bylo dále zjištěno, že strana žalující také vyčíslila rozpočet oprav ze dne 31. 1. 2011, které jsou nutné provést, aby došlo k uvedení věci v předešlý stav (důkaz pod písm. N), přičemž strana žalující rovněž vyčíslila 2 opravy, konkrétně výmalbu a uklizení celého prostoru prodejny, jak vyplývá z faktury č. XXXXX vystavené p. AA na částku 14.000,- Kč za výmalbu prodejny (důkaz pod písm. O) a z faktury č. XXXXX vystavené společností CC na částku ve výši 4.620,- Kč za úklidové práce (důkaz pod písm. P), 7. Strana žalující si žalobou nárokovala rovněž zákonné úroky z prodlení, a to u všech jejích dílčích nároků (viz dále). Strana žalující také žalobou požadovala zákonné úroky z prodlení v souladu s čl. IV. odst. 4.2 Nájemní smlouvy z důvodu s včasného neuhrazení kauce (jistoty), a to ve výši 32.331,48,- Kč, jako samostatný nárok v tomto rozhodčím řízení.

8. Rozhodce před vynesením tohoto rozhodčího nálezu zhodnotil všechny důkazy samostatně a rovněž v jejich vzájemné souvislosti /tedy rovněž ty důkazy, které nejsou v čl. III. a čl. IV. tohoto odůvodnění výslovně neuvedeny/. IV. Na základě výše uvedeného zjištění skutkového stavu dospěl rozhodčí senát k těmto právním závěrům.

1. Podle ustanovení § 25 odst. 3) zák. č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, v platném znění, ve vazbě na ustanovení § 8 odst. 1) Řádu RS se řeší spory podle norem použitelného hmotného práva.

2. V dané věci se jedná s přihlédnutím k ustanovení § 2 odst. 2) písm. a) a b) zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění (dále jen obch. zák.) o spor mezi podnikateli. Proto je třeba aplikovat s ohledem na dikci ustanovení § 1 odst. 2) obch. zák. jako hmotně právní normu. Nicméně je nutno vzít i v úvahu, že jde o nároky vyplývající z nájemní smlouvy týkající se nájmu nebytových prostor, tedy je nutno vzít v úvahu i zákon č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, v platném znění, případně pak subsidiárně z titulu nájemní smlouvy i zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „obč. zák.“).

3. Předmětem sporu jsou tedy nároky strany žalující na finanční plnění, které představují: a) Nárok na nájemné a úhradu za plnění spojená s užíváním bytu (dále jen „služby“), b) nárok na úhradu smluvní pokuty z titulu prodlení s platbou nájemného a služeb, c) nárok na smluvní pokutu z titulu oprávněného odstoupení od Nájemní smlouvy, které bylo učiněno na základě porušení povinnosti vyplývající z Nájemní smlouvy druhou smluvní stranou, d) nárok na smluvní pokutu z titulu porušení povinnosti strany žalované jako nájemce řádně a včas vyklidit Předmět nájmu při ukončení nájmu, e) nárok na náhradu škody z titulu porušení povinnosti strany žalované jako nájemce po skončení nájmu vyklidit a předat straně žalující jako pronajímateli zpět Předmět nájmu, a to ve stavu způsobilém k dalšímu užívání, a to včetně odstranění veškeré instalace provedené bez souhlasu strany žalující jako pronajímatele, f) nárok na zákonné úroky z prodlení plynoucí z výše uvedených nároků /pod body a) až e)/. Ad a) Nejdříve bylo nutno zhodnotit platnost Nájemní smlouvy, a v případě její platnosti platnost celkem dvou odstoupení od této Nájemní smlouvy. aa) Co se týče platnosti Nájemní smlouvy (důkaz pod písm. D), byla dle skutkových i právních zjištění uzavřena platně. Především byl v Nájemní smlouvě jasně popsán Předmět nájmu, a to v jejím čl. I. odst. 1.1, kde je přesně popsána budova, ve které se Předmět nájmu - nebytové jednotky nacházejí, tedy jde o budovu č.p. XXX, v XXXXXXXXXX, zapsané pro obec XXXXXXXXXX v k. ú. XXXXXXXXXX, u Katastrálního úřadu XXXXXXXXXX, katastr. prac. XXXXXXXXXX. Co se týče samotného Předmětu nájmu, v Nájemní smlouvě jsou sice obě nebytové jednotky uvedeny pod starším označením, tedy jednotka č. ??? byla katastrálním úřadem přečíslována na jednotku č. xxx/xxx a jednotka č. ¤¤¤ byla katastrálním úřadem přečíslována na jednotku č. xxx/xxx (důkaz pod písm. C) již před uzavřením nájemní smlouvy, ale jak vyplývá z výpisu katastru nemovitostí ze dne, kdy byla uzavřena stranami sporu, tedy dne 30. 5. 2007 (důkaz pod č. 14), je tomto výpisu z katastru nemovitostí jasně uvedeno přečíslování obou nebytových jednotek, které tvoří dohromady Předmět nájmu. Nejen tedy, že obě strany sporu, ale i kterákoliv třetí osoba si mohla v době uzavírání Nájemní smlouvy tak jako v době po uzavření Nájemní smlouvy jednoduše identifikovat obě nebytové jednotky, které tvoří Předmět nájmu, z výpisu z katastru nemovitostí a tedy obě jednotky byly a jsou i s uvedením dřívějšího jejich číslování z Nájemní smlouvy jasně identifikovatelné. Jednotka č. xxx/xxx /dříve č. xxx/, byla dále v Nájemní smlouvě ještě dále identifikována, a to jako jednotka nacházející se v 1NP objektu B budovy č.p. XXX, sestávající se z předváděcí místnosti a chodby, a jednotka č. xxx/xxx /dříve č. xxx/ byla dále v Nájemní smlouvě ještě dále identifikována, a to jako jednotka nacházející se v 1 NP objektu A, sestávající se ze spol. prostor – WC a úklidové místnosti. Je tedy nepochybné, že v Nájemní smlouvě byly obě nebytové jednotky zcela jasně identifikované. Situační plánek obou nebytových jednotek nejen že žádný zákon pro platnost nájemní smlouvy jako její nezbytné ustanovení nepožaduje, ale z popisu obou jednotek v čl. I. odst. 1.1 Nájemní smlouvy je Předmět nájmu srozumitelně a určitě definovaný, tedy v tomto případě nejde o neplatnost Nájemní smlouvy z důvodu nesrozumitelně či neurčitě uvedeného v ní Předmětu nájmu jako podstatné náležitosti nájemní smlouvy a tedy není zde naplněna podstata ust. § 37 občanského zákoníku hovořící o neplatnosti právního úkonu z důvodu učinění neurčitého či nesrozumitelného právního úkonu, neboť byl učiněn v případě sjednání Předmětu nájmu v Nájemní smlouvě učiněn naopak úkon určitý a srozumitelný. Požadavek uvedení právě platného označení nebytových jednotek v případě jakýchkoliv změn jejich zápisu do katastru nemovitostí (viz ust. § 5 zákona č. 344/1002 Sb.) nebyl v případě uzavírání Nájemní smlouvy ze zákona nutný, neboť postačilo to, že byly obě nebytové jednotky v době uzavírání Nájemní smlouvy určitě a srozumitelně v této Nájemní smlouvě určeny. Z definice § 1 zákona č. 72/1994 Sb. pak jasně vyplývá, že jednotka č. xxx/xxx/dříve č. xxx/ se stávající se z místnosti označené jako WC a úklidová místnost je nebytovým prostorem určeným k jinému účelu než k bydlení a zároveň není ani příslušenstvím bytu, prádelno, sušárnou, kočárkárnou ani půdou, a může tak být předmětem nájmu dle zákona č. 72/1994 Sb. Zákon č. 72/1994 Sb. nevylučuje, aby předmětem nájmu byly i místnosti v nebytové jednotce, které užívá za určitým účelem více nájemců /v našem případě jde o jednotku č. xxx/xxx/dříve č. xxx/ - místnost WC a úklidová místnost/. Co se týče chybného odkazu v nájemní smlouvě na list vlastnictví, v Nájemní smlouvě je uveden list vlastnictví č. XXXX a ne list vlastnictví č. XXXX (důkaz pod č. 14), jedná se pravděpodobně o písařskou chybu, avšak i přes tuto nepřesnost je Předmět nájmu, jak bylo výše uvedeno, určitě a srozumitelně v čl. I. odst. 1.1 Nájemní smlouvy určen a správný list vlastnictví je jak podle č. p. budovy, kde se Předmět nájmu nachází, tak podle staršího očíslování předmětu nájmu – nebytových jednotek č. ¤¤¤/¤¤¤/dříve č. ¤¤¤ a č. xxx/xxx /dříve č. xxx / lehce v katastru nemovitostí dohledatelný. Co se týče předmětu podnikání, který požaduje § 3 zákona 116/1990 Sb., ten je jasně v čl. II. odst. 2.1 Nájemní smlouvy uveden, cituji: : „Pronajímatel přenechává nájemci předmět nájmu do nájmu za účelem provozu prodejny s podlahovými krytinami“. Tedy účelem nájmu je v tomto případě provoz prodejny s podlahovými krytinami, Předmětem nájmu, jak již bylo výše uvedeno jsou nebytové jednotky č. xxx/xxx /dříve č. ¤¤¤ a č. xxx/xxx /dříve č. xxx / v domě č.p. XXX a předmětem podnikání je, jak přímo vyplývá z čl. II. odst. 2.1 Nájemní smlouvy, podnikání v oblasti prodeje a koupě podlahových krytin. Nájemní smlouva tak obsahuje veškeré náležitosti, které jsou na ni kladeny v ust. § 3 zákona 116/1990 Sb., které jsou navíc dle požadavku ust. § 37 občanského zákoníku v Nájemní smlouvě uvedeny určitě a srozumitelně, a Nájemní smlouva je tedy i z tohoto důvodu platná. Nad rámec již výše řečeného, k judikátům, které strany sporu pro podporu svých tvrzení uvedly, jen potvrzují výše uvedená stanoviska rozhodce. Judikát Nejvyššího soudu ČR – sp. zn.: 30 Cdo 1243/2007 ze dne 2. 9. 2008 (Důkaz pod č. 10) hovoří o tom, že pro právní úkon, pro který je stanovena písemná forma pod sankcí neplatnosti, musí určitost obsahu projevu vůle vyplývat z textu listiny, na níž je projev vůle zaznamenán. V našem případě je Předmět nájmu i účel podnikání, jak bylo výše uvedeno, jasně na Nájemní smlouvě zaznamenán a je rovněž tak objektivně seznatelný osobám, které účastníky Nájemní smlouvy nejsou. Podobně judikát Nejvyššího soudu ČR – sp. zn.: 22 Cdo 1236/2001 ze dne 16. 11. 2001 (Důkaz pod č. 11) hovoří o nutnosti individualizace nemovitosti natolik určitým způsobem, aby bylo i třetím osobám nepochybně zřejmé, které nemovitosti jsou jeho předmětem, což bylo v případě určení Předmětu nájmu i předmětu podnikání v Nájemní smlouvě stranami sporu učiněno. Nájemní smlouva byla uzavřena dne 30. 5. 2007 (důkaz pod písm. D). Strana žalující koupila budovu č.p. XXX, ve které se Předmět nájmu nachází v době kdy dle výpisu z katastru nemovitostí (důkaz pod č. 14) byla vlastníkem této budovy společnost DD, se sídlem XXXXXXXXXX /nyní se sídlem XXXXXXXXXX/, IČ: XXXXXXXX/. Strana žalující v průběhu rozhodčího řízení uvedla a strana žalovaná nikdy nezpochybnila skutečnost, že strana žalující jako pronajímatel se stala vlastníkem nebytových jednotek č. xxx/xxx /dříve č. xxx a č. xxx/xxx /dříve č. xxx / na základě kupních smluv ze dne 22. 5. 2007 s tím, že právní účinek vkladu vlastnického práva nastal u nebytové jednotky č. xxx ke dni XX.XX.XXXX a u nebytové jednotky č. ¤¤¤ ke dni XX.XX.XXXX, tj. v obou případech ještě před podpisem Nájemní smlouvy. K tomuto bylo nutno vzít v úvahu bohatou judikaturu, kterou navíc strany sporu RS předložily, jelikož daná problematika není zákonem přesně specifikována. Nejvyšší soud ČR – sp. zn.: 22 Cdo 3843/2007 ze dne 21. 10. 2009 (Důkaz pod č. 3), vyšel z právního názoru Ústavního soudu ČR - nález Ústavního soudu ČR č. IV. ÚS 332/96 ze dne 22. 5. 1997 (důkaz pod č. 6) který říká, cituji: …Vkladem však nastává a nastala situace, kdy se za vlastníka považuje nabyvatel, a to již od okamžiku doručení návrhu na vklad…Od tohoto data je tedy jenom on např. oprávněn vymáhat nezaplacené nájemné, ale může také naopak požadovat, aby mu původní vlastník přijaté nájemné jako bezdůvodné obohacení vydal. Na druhé straně se sám stává povinným k placení daně z nemovitosti i za období před rozhodnutím katastrálního úřadu, Vstupuje prostě do všech práv a povinností původního vlastníka, týkajících se dotčené nemovitosti za období od doručení návrhu na vklad do rozhodnutí o něm…Jde tedy o zvláštní konstrukci právního nástupnictví…“ Zde se Nejvyšší soud ČR ztotožnil se závěrem Ústavního soudu ČR a došel tak sám k závěru, že, cituji: „…žalovaný jako nabyvatel spoluvlastnického podílu na předmětných nemovitostech se od okamžiku doručení návrhu na vklad svého (spolu)vlastnického práva příslušnému katastrálnímu úřadu (28.9.1999) stal (zpětně) ve vztahu k ostatním podílovým spoluvlastníkům oprávněným a povinným při výkonu spoluvlastnických práv a povinností z hlediska § 137 odst. 1 obč. zák.“ Podobně tedy jako v případě převodu spoluvlastnického podílu i v případě převodu celého vlastnictví je nutno v kontextu právě citovaných judikátů chápat nového vlastníka, tedy stranu žalující, jako osobu oprávněnou i povinnou při výkonu vlastnických práv a povinností jako nabyvatele předmětné nemovitosti zpětně k okamžiku doručení návrhu na vklad svého vlastnického práva příslušnému katastrálnímu úřadu. K tomuto nejvyšší soud ČR dále ve stejném rozhodnutí uvedl, že v jeho případě, a dle rozhodce podobně jako v tomto rozhodčím řízení, jde o zpětné posouzení právního vztahu mezi účastníky, který přetrval do doby provedení vkladu ve prospěch nového spoluvlastníka /v našem případě ve prospěch nového vlastníka – strany žalující/ a z něhož má být teprve plněno. Jde o zákonnou fikci podle ust. § 2 odst. 3 zákona č. 256/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, v platném znění (dále jen „zákon č. 256/1992 Sb.“), kdy v době rozhodování obecních soudů v onom případě byl již nový podílový spoluvlastník podílovým spoluvlastníkem dle výpisu z katastru nemovitostí, a v našem případě v době rozhodování tohoto rozhodčího řízení byla strana žalující již vlastníkem Předmětu nájmu. Ve stejném rozhodnutí nejvyšší soud ČR také uvedl, že v případě rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR – sp. zn.: 20 Cdo 2666/99 ze dne 18. 7. 2001 (důkaz pod č. 4), kde šlo o platnost podání výpovědi novým ještě na katastru nemovitostí nezapsaným nájemcem Nejvyšší soud ČR dodal, že šlo o jiný případ, kdy v této věci šlo o posouzení platnosti právního úkonu výpovědi z nájmu novým pronajímatelem – vlastníkem nemovitosti, který v době, kdy učinil výpověď z nájmu pro neplacení nájemného za období, kdy ještě nebyl zapsán v katastru nemovitostí jako vlastník oné nemovitosti, tedy šlo o posouzení platnosti právního úkonu v době, kdy ho nový pronajímatel – nový vlastník učinil, což bylo v době, kdy nebyl ještě zapsán jako vlastník na katastru nemovitostí a tedy nemohl učinit úkon – výpověď z nájmu z důvodu neplacení mu nájmu za období, kdy nebyl ještě vlastníkem předmětné nemovitosti. V tomto případě nešlo o zpětné posouzení právního vztahu mezi účastníky, který přetrval do doby provedení vkladu ve prospěch nového vlastníka a tedy v tomto případě nemohla být použita zákonná fikce ust. § 2 odst. 3 zákona č. 256/1992 Sb. Co se týče rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR – sp. zn.: 20 Cdo 981/2001 ze dne 11. 12. 2002 (Důkaz pod č. 5), šlo o jinou situaci, kdy se dovolací soud zabýval otázkou, zda-li je kupní smlouva neplatná z důvodu, že prodávající nebyl v době jejího uzavření vlastníkem předmětu koupě, přičemž došel k závěru, že neplatná nebyla, protože prodávající nemusí být v době prodeje věci již jejím vlastníkem, kupní smlouvou se jen zavazuje druhé smluvní straně – kupujícímu, že mu věc opatří resp. předá. V daném případě tedy se neprokazovala vazba případné neplatnosti kupní smlouvy na odkládací podmínku, tedy na dobu kdy prodávající se stane vlastníkem prodávané věci, kupní smlouva platná byla i když prodávající nebyl vlastníkem prodávané věci, ale pouze na skutečnost, že existují situace, kdy prodávající není vlastníkem prodávané věci a přitom ji prodává. Ze všech výše uvedených důvodů tak rozhodce došel k závěru, že Nájemní smlouva je platná. bb) Dále se rozhodce zabýval platností obou odstoupení od Nájemní smlouvy. V prvém případě od Nájemní smlouvy odstoupila strana žalovaná, a to bez udání důvodu dopisem adresovaným straně žalující ze dne 19. 8. 2010 čl. VII. odst. 7.6 Nájemní smlouvy (důkaz pod písm. S). Ust. § 344 obchodního zákoníku říká, cituji: „Od smlouvy lze odstoupit pouze v případě, které stanoví smlouva nebo tento zákon.“ Nájemní smlouva v čl. 7.6 hovoří o tom, že smlouva zaniká písemným odstoupením některého z účastníků Nájemní smlouvy, a to s účinky ke dni doručení písemného odstoupení od Nájemní smlouvy nebo ke dni, kdy se druhý účastník s tímto projevem vůle mohl účastnit. Tento článek tedy hovoří o možnosti ukončit Nájemní smlouvu odstoupením od ní a dále hovoří o momentu, kdy nastane účinnost odstoupení od Nájemní smlouvy. Čl. 7.7 Nájemní smlouvy pak vyjmenovává kdy, kromě možností které odstoupení od smlouvy umožňuje obchodní zákoník, je možno od Nájemní smlouvy odstoupit. Nejen, že Nájemní smlouva výslovně nestanovuje možnost odstoupení od Nájemní smlouvy bez udání důvodu, ale navíc v čl. 7.7 si strany sporu jasně stanovily, z jakých důvodů mohou od Nájemní smlouvy odstoupit, což by v případě možnosti odstoupení od Nájemní smlouvy bez udání důvodu ztrácelo smysl. Protože tedy nebylo v případě strany žalované jako nájemce v souladu s ust. § 344 obchodního zákoníku odstoupeno od Nájemní smlouvy, nezbylo rozhodci, než prohlásit toto odstoupení za absolutně neplatné. V druhém případě odstoupila následně po prvém neplatném odstoupení od Nájemní smlouvy strana žalující, a to na základě čl. VII. odst. 7.7 dopisem adresovaným straně žalované ze dne 25. 10. 2010 (důkaz pod písm. L). Strana žalující tedy odstoupila od Nájemní smlouvy na základě porušení smluvní povinnosti strany žalované jako nájemce, když tato nesložila v souladu s čl. IV. odst. 4.1 Nájemní smlouvy kauci ve výši odpovídající nájemnému za tři měsíce, a to jako jistotu na plnění svých povinností vyplývajících z Nájemní smlouvy a ze zákona. Toto ustanovení Nájemní smlouvy je v souladu s ust. § 686 občanského zákoníku. V souladu s čl. IV odst. 4.1 Nájemní smlouvy měla být tato kauce složena stranou žalovanou na účet strany žalující do tří pracovních dnů ode dne uzavření Nájemní smlouvy. Strana žalovaná tuto kauci v Nájemní smlouvě uvedené požadované době nesložila, přičemž následně byla písemně vyzývána stranou žalující, aby tuto kauci složila – viz upomínky strany žalující č. 1 ze dne 16. 9. 2010 (důkaz pod písm. J) a č. 2 ze dne 30. 9. 2010 (důkaz pod písm. K). Strana žalovaná i přes tyto písemné upomínky i nadále požadovanou kauci nesložila a tak strana žalující z tohoto důvodu, který je jako důvod odstoupení od Nájemní smlouvy uveden v čl. VII. odst. 7.7 první odrážka Nájemní smlouvy, odstoupila od Nájemní smlouvy. Toto odstoupení od Nájemní smlouvy bylo učiněno platně, a to v souladu s ust. § 348 odst. 1 obch. zák., cituji: „Ohledně povinnosti, jež má být plněna v budoucnu, lze od smlouvy platně odstoupit, když z chování povinné strany, nebo z jiných okolností nepochybně vyplývá ještě před dobou stanovenou pro plnění smluvní povinnosti, že tato povinnost bude porušena podstatným způsobem, a povinná strana neposkytne po vyzvání oprávněné strany bez zbytečného odkladu dostatečnou jistotu.“ Toto odstoupení je platné nejen proto, že bylo odstoupeno v souladu s důvodem odstoupení od Nájemní smlouvy, který je v Nájemní smlouvě přímo uveden, ale také v souladu s ust. § 48 občanského zákoníku, neboť zákon č. 116/1990 Sb. odstoupení od nájemní smlouvy neupravuje, a tak je možno subsidiárně použít ustanovení občanského zákoníku, který v ust. § 48 uvádí možnost odstoupení od smlouvy, pokud je toto odstoupení od smlouvy jejími účastníky dohodnuto, což v našem případě dohodnuto v čl. VII. odst. 7.7 Nájemní smlouvy bylo. cc) Odstoupením od smlouvy stranou žalující ze dne 25. 10. 2010 (důkaz pod písm. L), tedy v souladu s ust. § 351 obch. zák., se Nájemní smlouva ruší od jejího počátku. Pokud strana žalovaná užívala Předmět nájmu, má právo po straně žalované požadovat z titulu bezdůvodného obohacení náhradu za užívání Předmětu nájmu, jelikož odstoupením od Nájemní smlouvy právní titul hrazení nájemného a služeb odpadl, tedy má právo na úhradu bezdůvodného obohacení ve výši nájemného a služeb v místě a čase obvyklých. Strana žalující žaluje částku v celkové výši 113.408,10,- Kč s přísl. z titulu neuhrazeného nájemného a službeb za roky 2009 a 2010, a to na základě stranou žalovanou neuhrazených faktur: jedná se o: - Fakturu č. XXXXX za nájemné spolu se zálohou na služby, cenou za internet a za služby recepce za měsíc září 2010, se splatností ke dni 15. 9. 2010, znějící na částku 49.700,- Kč, přičemž strana žalovaná dle strany žalující z této faktury uhradila pouze 25.000,- Kč dne 11. 11. 2010, neuhrazená částka činí 24.700,- Kč (důkaz pod písm. E), - fakturu č. XXXXX za nájemné spolu se zálohou na služby, cenou za internet a za služby recepce za měsíc říjen 2010, se splatností ke dni 15. 10. 2010, znějící na částku 49.700,- Kč, která nebyla ani zčásti uhrazena (důkaz pod písm. F), - fakturu č. XXXXX za vyúčtování záloh na služby za rok 2009, se splatností ke dni 14. 11. 2010, znějící na částku 12.363,10,- Kč, která nebyla ani zčásti uhrazena (důkaz pod písm. G), - fakturu č. XXXXX za doúčtování služeb za rok 2009, se splatností ke dni 26. 10. 2010,znějící na částku 26.645,00,- Kč, která nebyla ani zčásti uhrazena (důkaz pod písm. H), Tuto částku v případě, že by odstoupení od smlouvy uznal rozhodce jako platné, požaduje strana žalující, jak uvedl její právní zástupce při ústním jednání dne 7. 7. 2011, z titulu bezdůvodného obohacení z titulu užívání Předmětu nájmu, a to ve výši rovnající se částce neuhrazeného nájemného a služeb, tedy ve výši 113.408,10,- Kč. Dle ust. § 451 obč. zák jde o bezdůvodné obohacení získané plněním z právního důvodu, který odpadl. V tomto případě byl poskytnut Předmět nájmu stranou žalující, který strana žalovaná užívala na základě Nájemní smlouvy, která řádným odstoupením od ní sice zanikla od počátku své platnosti a účinnosti, avšak strana žalovaná po celou dobu nájmu, tedy po dobu od podpisu Nájemní smlouvy dne 30. 5. 2007 přinejmenším do data odstoupení od Nájemní smlouvy stranou žalující dne 25. 10. 2010 /důkaz pod písm. L – odstoupení od Nájemní smlouvy stranou žalující včetně potvrzení o jejím doručení ze dne 25. 10. 2010/ Předmět nájmu užívala. Strana žalovaná sice ve svém vyjádření ze dne 18. 3. 2011 tvrdila, že klíče od Předmětu nájmu předala straně žalující již dne 22. 10. 2010, avšak toto své tvrzení nijak v tomto řízení neprokázala. V čestném prohlášení pan JJ jako bývalý jednatel strany žalované /důkaz pod písm. F1/ uvedl, že strana žalovaná měla do prostor Předmětu nájmu přístup až do data 29. 10. 2010, a to z důvodu, že nepředala straně žalující klíče o Předmětu nájmu. Toto své tvrzení však strana žalující dostatečně rovněž v tomto řízení neprokázala. Rozhodci tak nezbylo, než vzít za prokázané užívání Předmětu nájmu stranou žalovanou až ke dni účinnosti odstoupení od Nájemní smlouvy stranou žalující dne 25. 10. 2010. Z výše uvedeného vyplývá, že ani jedna strana sporu nepopírá, že strana žalovaná užívala Předmět nájmu od data 25. 10. 2010, a v tomto rozhodčím řízení bylo prokázáno užívání předmětu nájmu stranou žalovanou nejméně do dne 25. 10. 2010. Za toto období tedy náleží straně žalující nárok na finanční plnění za užívání předmětu nájmu stranou žalovanou, a to z důvodu odpadnutí právního důvodu – právního titulu – tedy odpadnutím platnosti a účinnosti Nájemní smlouvy platným odstoupením od ní, a to ve výši placení nájemného a služeb v místě a čase obvyklém. Strana žalující pro podporu svého tvrzení, že úhrady nájemného a služeb za užívání Předmětu nájmu byly v předmětnou dobu v místě a čase obvyklé, předložila rozhodci obdobné nájemní smlouvy, uzavřené stranou žalující s třetími osobami, přičemž porovnáním výší nájemného a služeb uvedených v oněch nájemních smlouvách /viz důkazy pod písm. H1, CH1 a I1/ s výší nájemného a služeb uvedených v Nájemní smlouvě jasně vyplývá, že výše nájemného a úhrad za služby uvedených v Nájemní smlouvě jsou v místě a čase obvyklé. Tyto důkazy strany žalující strana žalovaná navíc ani nikterak nerozporovala a až na neuhrazené nájemné a služby, které v tomto řízení strana žalující po straně žalované požaduje, do té doby straně žalující strana žalovaná v souladu s Nájemní smlouvou bez výhrad hradila. Proto je strana žalující oprávněna požadovat po straně žalované z titulu bezdůvodného obohacení úhradu za užívání Předmětu nájmu ve výši nájemného a služeb sjednaných v Nájemní smlouvě. Z výše uvedeného vyplývá, že z titulu užívání Předmětu nájmu má strana žalující oprávněný nárok na úhradu za užívání Předmětu nájmu ve výši nájemného a služeb uvedených v Nájemní smlouvě, neboť tyto stranami sporu sjednané výše nájemného a úhrad za služby byly v místě a čase obvyklé, tedy konkrétně má strana žalující nárok na finanční plnění ve výši neuhrazené: - úhrady nájemného a záloh na služby za měsíc září /Fakturou č. XXXXX, důkaz pod písm. E/, a to v její zbývající požadované části finančního plnění za užívání Předmětu nájmu stranou žalovanou za měsíc září ve výši 24.700,- Kč, což s ohledem na výše řečené rozhodce straně žalující přiznal v plné výši. - úhrady nájemného a záloh na služby za měsíc říjen 2010 /Fakturou č. XXXXX, důkaz pod písm. F / jako finanční plnění za užívání Předmětu nájmu za období měsíce října 2010 ve výši 49.700,- Kč. Strana žalovaná však užívala Předmět nájmu, jak je výše v tomto odůvodnění uvedeno, prokazatelně v době od 1. 10. 2010 do 25. 10. 2010, tedy prokazatelně pouze 25 dní v měsíci říjnu 2010, rozhodce tedy přiznal straně žalující finanční plnění za užívání předmětu nájmu stranou žalovanou za období 25 dní ve výši 40080,65,- Kč /49.000/31*25/. - úhrady záloh na služby za rok 2009 /Fakturou č. XXXXX, důkaz pod písm. G / ve výši 12.363,10,- Kč a dále pak úhrady doúčtování služeb za rok 2009 /fakturou č. XXXXX, důkaz pod písm. H/ ve výši na částku 26.645,00,- Kč. Součástí plateb služeb a záloh na služeb je běžné, že se jednotlivým nájemcům rozpočítávají i úhrady záloh na služby a doúčtování služeb za údržbu a provoz společných prostor, tedy jde o služby spojené s užíváním Předmětu nájmu /např. dle přílohy faktury č. XXXXX, důkaz pod písm. G šlo o ostrahu objektu, provoz osobního výtahu atd./. I v tomto případě má tedy strana žalující nárok na plnění za údržbu společných prostor domu, kde se Předmět nájmu nachází, a to ve výši poměrné části služeb, které na údržbu společných prostor domu vynaložila, tedy její nárok na úhradu částek za údržbu společných prostor domu, ve kterém se Předmět nájmu nachází za období roku 2009 ve výši 12.363,10,- Kč, ve výši 26.645,00,- Kč je oprávněný a byl rozhodcem tímto rozhodčím nálezem v plné výši přiznán. Jak vyplývá z právě uvedeného, rozhodce přiznal straně žalující z jejího nároku ve výši 113.408,10,- Kč z titulu bezdůvodného obohacení celkem částku 103.788,75,- Kč. Nárok ve výši 9.619,35,- Kč zamítl. V tomto případě strana žalovaná nenamítala promlčení předmětného bezdůvodného obohacení, a tak se otázkou případného promlčení tohoto nároku či jeho části rozhodce nezabýval. Ad b) Strana žalující dále požadovala žalobou po straně žalované též úhradu částky ve výši 26.982,- Kč s přísl. z titulu smluvní pokuty ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení s úhradou nájemného a služeb v souladu s čl. III. odst. 3.7 Nájemní smlouvy za období od 16. 1. 2008 do 8. 2. 2011, přičemž výpočet smluvní pokuty je rozepsán na listině s názvem „Částečné saldo ke dni 8.2.2011“ (důkaz pod písm. I). V souladu s ust. § 544 odst. 2 obč. zák. musí být smluvní pokuta mezi smluvními stranami sjednána pouze písemně. Jelikož je Nájemní smlouva zrušena od počátku, je nutno na smluvní pokuty v ní stranami sporu smluvenými /vyjma bodu Ad c) tohoto odůvodnění - viz dále/, tedy včetně smluvní pokuty původně sjednané v čl. III. odst. 3.7 Nájemní smlouvy, jako na zrušené od počátku, de facto nutno hledět jako na písemně neuzavřené a nárok ve výši 26.982,- Kč s přísl. vyplývající z původně sjednané smluvní pokuty v čl. III. odst. 3.7 Nájemní smlouvy, nezbývá než straně žalující zamítnout. Ad c) Strana žalující dále svou žalobou požadovala po straně žalované úhradu smluvní pokuty ve výši 102.507,- Kč s přísl., která byla fakturována straně žalované fakturou č. XXXXX se splatností ke dni 1. 11. 2010 (důkaz pod písm. CH). Po opakované výzvě strany žalující jako pronajímatele (upomínka č. 1 – důkaz pod písm. J, upomínka č. 2. – důkaz pod písm. K) strana žalovaná jako nájemce nesložila kauci (jistotu). Na základě tohoto porušení strana žalující odstoupila od Nájemní smlouvy, a to v souladu s čl. VII. odst. 7.8. (důkaz pod písm. L). Tímto krokem vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši nájemného za poslední 3 měsíce, tedy v tomto případě jde o částku 102.507,- Kč (34.169x3), která byla fakturována, jak je uvedeno již výše právě fakturou č. XXXXX (dále jen „Smluvní pokuta“). V tomto případě je nutno použít ust. § 351 odst 1 obchodního zákoníku, který říká, cituji: „Odstoupení se však nedotýká … a jiných ustanovení, která podle vůle stran nebo vzhledem ke své povaze mají trvat i po ukončení smlouvy.“ V našem případě si strany sporu právě pro případ odstoupení od Nájemní smlouvy z důvodu porušení povinnosti vyplývající z této smlouvy druhému účastníku, ujednaly v čl. 7.

8. Nájemní smlouvy povinnost uhradit Smluvní pokutu odstupujícímu od Nájemní smlouvy druhým účastníkem, a to ve výši nájemného za poslední tři měsíce nájmu, a to do sedmi dnů ode dne skončení nájmu, přičemž tímto ustanovením není dotčeno právo na náhradu škody /dále jen „Smluví pokuta“/. I když se odstoupením od Nájemní smlouvy celá tato Nájemní smlouva ruší od počátku, vůle stran sporu jako stran smluvních dle Nájemní smlouvy, byla, aby v případě řádného odstoupení od této Nájemní smlouvy bylo zachováno trvání smluvního závazku – v čl. VII. odst. 7.

8. Nájemní smlouvy uvedené smluvní pokuty, k jejímuž naplnění dochází právě řádným odstoupením od Nájemní smlouvy z důvodu porušení některé povinnosti uložené té které smluvní straně Nájemní smlouvou. Tento nárok je po právu straně žalující tedy přiznán, a to v plné výši 102.507,- Kč. Ad d) Strana žalující dále požadovala žalobou po straně žalované úhradu částky ve výši 116.172,90,- Kč s přísl. jako smluvní pokutu za prodlení s vyklizením Předmětu nájmu, a to v souladu s čl. VII. odst. 7.5 Nájemní smlouvy ve výši 15,- Kč za každý m2 plochy Předmětu nájmu, což činí ke dni 8. 2. 2011 částku ve výši 116.172,90,- Kč (15x75,93x102). V souladu s ust. § 544 odst. 2 obč. zák. musí být smluvní pokuta mezi smluvními stranami sjednána pouze písemně. Jelikož je Nájemní smlouva zrušena od počátku, je nutno na smluvní pokuty v ní stranami sporu smluvenými (viz výše bod Ad b) tohoto odůvodnění), tedy včetně smluvní pokuty původně sjednané v čl. VII. odst. 7.5 Nájemní smlouvy, jako na zrušené od počátku, de facto je nutno na ně hledět jako na písemně neuzavřené a nárok ve výši 116.172,90,- Kč s přísl. vyplývající z původně sjednané smluvní pokuty v čl. VII. odst. 7.5 Nájemní smlouvy, nezbývá než rovněž straně žalující zamítnout. Ad e) Strana žalující žalobou požadovala též úhradu částky ve výši 105.127,79,- Kč z titulu vzniklé škody. Na důkaz svého tvrzení doložila rozhodčímu soudu notářský zápis notářky NN, ze dne XX.XX.XXXX (důkaz pod písm. M), kde bylo uvedeno provedení instalace PVC podlahy a zavedení kuchyňské linky, a to bez písemného souhlasu strany žalující jako pronajímatele; dále pak poškození bočních zdí, prasklá stěna, polepení vstupní části filcovým kobercem, poškození zdi mezi dveřmi a oknem, stržené omítky až na zdivo, zbytky lepidla na stěnách, zbytky zadní části dřevotřískových desek na zdi, poškozené zásuvky, visící dráty ze zásuvky, utržený kryt na zásuvku, poškození po demontáži stěnového skříňového celku, prázdná rozvodová skříňka, ze které visely 3 kusy bílých drátů, zbytky lepidla na schodišti a poničení nášlapné vrstvy u části schodišťových stupňů. Strany žalující vyčíslila rozpočet oprav ze dne 31. 1. 2011, které je nutno provést, aby došlo k uvedení věci v předešlý stav (důkaz pod písm. N). Jak z notářského zápisu notářky NN, tak i z fotodokumentace, která byla součástí tohoto posudku je evidentní, že k poškození Předmětu nájmu skutečně došlo. Strana žalující sice nemusí, jak správně poukazuje judikaturou, např. Nejvyšší soud, 25 Cdo 1915/2002 či IV. ÚS 458/99, požadovat pouze majetkové hodnoty, které jako poškozená musela vynaložit na uvedení Předmětu nájmu v předešlý stav, ale má nárok jako strana poškozená i na majetkové hodnoty, které by byla nucena vynaložit v uvedení Předmětu nájmu v předešlý stav. Poškození, která v době předání Předmětu nájmu Předmět nájmu vykazoval, sice popsala formou notářského zápisu notářky NN, ze dne XX.XX.XXXX (důkaz pod písm. M), avšak nevyčíslila žádnou konkrétní částkou právně relevantním způsobem, což by jinak znalec v daném oboru provedl. Strana žalující pak pouze sama bez znaleckého posudku či bez odsouhlasení druhou smluvní stranou vyčíslila majetkovou hodnotu, kterou by byla nucena vynaložit v uvedení Předmětu nájmu v předešlý stav a tedy dostatečně v tomto rozhodčím řízení neprokázala, jaká výše škody jí byla stranou žalovanou vlastně způsobena. Strana žalující sice vyčíslila 2 opravy, konkrétně výmalbu a uklizení celého prostoru prodejny, jak vyplývá z faktury č. XXXXX vystavené p. AA na částku 14.000,- Kč za výmalbu prodejny (důkaz pod písm. O) a z faktury č. XXXXX vystavené společností CC na částku ve výši 4.620,- Kč za úklidové práce (důkaz pod písm. P), avšak obě tyto poškození jsou běžným opotřebením a jako takové se v souladu s ust. § 682 obč. zák. pronajímateli při vracení předmětu nájmu nehradí. S ohledem na výše uvedené rozhodci nezbylo, než nárok strany žalující na náhradu škody ve výši 105.127,79,- Kč nepřiznat Ad f) Co se týče nároku strany žalující na úhradu zákonných úroků z prodlení, rozhodce uznal straně žalující jako oprávněný její nárok ve výši 103.788,75,- Kč z titulu bezdůvodného obohacení a její nárok ve výši 102.507,- Kč z titulu práva na zaplacení smluvní pokuty ve výši nájemného za poslední 3 měsíce, tedy pouze u právě vyjmenovaných a rozhodcem uznaných nároků je strana žalující oprávněna požadovat zákonné úroky z prodlení. aa) Pro nárok na vydání bezdůvodného obohacení není splatnost stanovena, je třeba vycházet z § 563 občanského zákoníku, splatnost podle tohoto ustanovení nastává následující den po dni, kdy byl dlužník vyzván k plnění. Teprve od této výzvy vzniká při nevydání nárok na úroky z prodlení. - Fakturou č. XXXXX (důkaz pod písm. E) byla strana žalovaná vyzvána k úhradě částky ve výši 49.700,- Kč, a to ke dni 15. 9. 2010, a tedy dlužník byl vyzván k úhradě této částky ke dni 15. 9. 2010, /přičemž již uhradil částku 25.000,- Kč dne 11. 11. 2010/. V tomto rozhodčím řízení byla žalovaná částka ve výši 24.700,- Kč přiznána v plné výši. Z právě uvedeného vyplývá, že běží zákonné úroky z prodlení z částky 24.700,- Kč od dne 16. 9. 2010 do zaplacení, a to ve výši 7,75% p.a. - Fakturou č. XXXXX (důkaz pod písm. F) byla strana žalovaná vyzvána k úhradě částky ve výši 49.700,- Kč, a to ke dni 15. 10. 2010, a tedy dlužník byl vyzván k úhradě této částky ke dni 15. 10. 2010. V tomto rozhodčím řízení byla přiznána z částky ve výši 49.700,- Kč ve výši 40080,65,- Kč. Z právě uvedeného vyplývá, že běží zákonné úroky z prodlení z částky 40080,65,- Kč od dne 16. 10. 2010 do zaplacení, a to ve výši 7,75% p.a. - Fakturou č. XXXXX (důkaz pod písm. G) byla strana žalovaná vyzvána k úhradě částky ve výši 12.363,10,- Kč, a to ke dni 14. 11. 2010 Kč, a tedy dlužník byl vyzván k úhradě této částky ke dni 15. 10. 2010. V tomto rozhodčím řízení byla přiznána žalovaná částka 12.363,10,- Kč v plné výši. Z právě uvedeného vyplývá, že běží zákonné úroky z prodlení z částky 12.363,10,- Kč od dne 15. 11. 2010 do zaplacení, a to ve výši 7,75% p.a. - Fakturou č. XXXXX (důkaz pod písm. H) byla strana žalovaná vyzvána k úhradě částky ve výši 26.645,00,- Kč, a to ke dni 26. 10. 2010 Kč, a tedy dlužník byl vyzván k úhradě této částky ke dni 26. 10. 2010. V tomto rozhodčím řízení byla přiznána žalovaná částka 26.645,00,- Kč v plné výši. Z právě uvedeného vyplývá, že běží zákonné úroky z prodlení z částky 26.645,00,- Kč od dne 27. 10. 2010 do zaplacení, a to ve výši 7,75% p.a. bb) Strana žalující požadovala žalobou uhrazení z částky 102.507,- Kč zákonné úroky z prodlení ve výši 7,75 % p.a. z této částky ode dne 2. 11. 2010 do zaplacení. V souladu s ust. Čl. VII. odst. 7.

8. Nájemní smlouvy má nárok ten kdo oprávněně odstoupí od smlouvy na smluvní pokutu ve výši nájemného za poslední tři měsíce, a to do 7 dnů ode dne skončení nájmu. Odstoupení od smlouvy ze dne 25. 10. 2010 bylo prokazatelně doručeno straně žalované 25. 10. 2010, jak vyplývá z potvrzení kurýrní služby (součást důkazu pod písm. L), a tedy tento den byl dnem odstoupení od nájemní smlouvy a uplynutím 7 dní po doručení tohoto odstoupení od Nájemní smlouvy, tedy počínaje datem 2. 11. 2010, byla strana žalovaná již v prodlení s úhradou smluvní pokuty ve výši 102.507,- Kč v souladu s ust. čl. VII. odst. 7.

8. Nájemní smlouvy. Tedy jinak řečeno ode dne 2. 11. 2010 počaly běžet zákonné úroky z prodlení z částky 102.507,- Kč ve prospěch strany žalující a na úkor strany žalované. Rozhodce tedy tyto zákonné úroky z prodlení z částky 102.507,- Kč ve výši 7,75 % p.a. z této částky ode dne 2. 11. 2010 do zaplacení v plném rozsahu straně žalující uznal. cc) Ostatní nároky straně žalující jako v tomto rozhodčím řízení nepřiznal a tedy nemohl přiznat ani zákonné úroky z prodlení z těchto částek. dd) Zákonné úroky z prodlení, které strana žalující požadovala v souladu s neuhrazením kauce (jistoty) dle čl. IV. odst. 4.2 Nájemní smlouvy ve výši 32.331,48,- Kč, jako samostatný nárok v tomto rozhodčím řízení, rozhodce rovněž straně žalující nepřiznal, a to z důvodu, že vycházejí z porušení smluvní povinnosti strany žalované jako nájemce složit po uzavření Nájemní smlouvy kauci ve výši 3 nájmů, tedy z ustanovení Nájemní smlouvy, které s ohledem na odstoupení od této Nájemní smlouvy zaniklo. V.

1. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s Pravidly o nákladech rozhodčího řízení pro vnitrostátní spory (dále jen „Pravidla“), která tvoří podle § 41 Řádu RS jeho součást.

2. Výrok o poplatku za rozhodčí řízení se opírá o § 5a odst. 1) Pravidel, tedy poplatek jde zpravidla k tíži té strany, která ve sporu podlehla a o § 5a odst. 1) Pravidel, tedy jestliže bylo žalobě vyhověno zčásti, rozdělí se úhrada poplatku mezi strany, a to zpravidla v poměru přisouzené a zamítnuté části žalobního nároku. Poplatek za rozhodčí řízení činil 14.896,- Kč. Žalující strana byla v tomto sporu pouze částečně úspěšná, konkrétně ve výši 41,55 %, a proto jí byla přiznána náhrada poplatku za rozhodčí řízení ve výši 6.189,29,- Kč %, a tedy poplatek za rozhodčí řízení ve výši 8.706,71,- Kč nese strana žalující ze svého.

3. Pokud se týká nároku na úhradu nákladů právního zastoupení, po zvážení celé věci rozhodčí soud rozhodl v souladu s § 7 Pravidel přiznat straně žalující náklady právního zastoupení rovněž ve výši úspěšnosti v tomto rozhodčím řízení, tedy ve výši 41,55 %. V souladu s vyhláškou č. 177/1996 Sb., v platném znění, činí částku 61.800,- Kč bez DPH /v souladu s § 7 - 6 úkonů právní služby á 10.300,- Kč, tedy převzetí sporu, 4x sepsání vyjádření v dané věci, 1xústní jednání/ ; v souladu s § 13 odst. 3 vyhlášky 177/1996 Sb., v platném znění, činí náhrada hotových výdajů 1.800,- Kč (6xpaušál á 300,- Kč, bez DPH). Právní zástupce strany žalující je plátcem DPH. Celkově činí zastupování v této věci 76.320,- Kč /(61.800+1.800)x1,2/. Úspěch v dané věci byl 41,55 %, tedy činil částku 31.710,96,- Kč, tedy tuto částku jako náhradu jejích nákladů na právní zastoupení rozhodce straně žalující přiznal. Strana žalující požadovala úhradu nákladu za právní zastoupení ve sporu ve výši 56.688,- Kč, tedy ve výši 24.977,04,- Kč byl její nárok zamítnut. VI. Ze všech výše uvedených důvodů bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodčího nálezu. Podle ustanovení § 28 odst. 2) zák. č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů, nabývá rozhodčí nález dnem doručení účinku pravomocného soudního rozhodnutí a je soudně vykonatelný. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 1 odst. 5) Řádu je řízení před Rozhodčím soudem jednoinstanční, je rozhodčí nález také konečný.