Sp. zn. 1354/2014/VOP/AV

Plný text

- Pro účely pomoci v hmotné nouzi se použije definice srovnatelného nájemného obvyklého v místě uvedená v § 2 nařízení vlády č. 453/2013 Sb. Ustanovení § 2 nařízení vlády č. 453/2013 Sb. definuje srovnatelné nájemné obvyklé v daném místě jako souhrnnou veličinu srovnatelných nájemných, tedy nájemných placených v současné době za srovnatelný byt v domě ve srovnatelném místě a v obdobných dalších podmínkách rozhodných pro výši ujednaného nájemného. Přestože vláda výslovně vyloučila použití § 4, 5 a 6 nařízení, jež definují charakteristiky srovnatelnosti nájemních vztahů a obytné hodnoty bytu, pro účely stanovování nároku a výše dávek pomoci v hmotné nouzi, měl by orgán pomoci v hmotné nouzi pro vyloučení libovůle přiměřeně aplikovat některé z těchto charakteristik, a sice velikost obytného prostoru a umístění bytu v místě. - Orgán pomoci v hmotné nouzi stanoví místně obvyklé nájemné pro účely doplatku na bydlení vlastním prošetřením na základě nejméně tří údajů o srovnatelném nájemném v lokalitě, případně vychází ze znaleckého posudku (tato varianta ovšem není příliš prakticky využitelná s ohledem na časovou a finanční náročnost). - Orgán pomoci v hmotné nouzi nemůže převzít údaje z mapy nájemného, která byla zveřejněna do konce roku 2013 na webových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj, ani použít normativní náklady na bydlení podle zákona o státní sociální podpoře. - Ke zjištění nejméně tří údajů o srovnatelném nájemném v lokalitě může orgán pomoci v hmotné nouzi využít více zdrojů (údaje sdělené realitními kancelářemi působícími v lokalitě, údaje z nabídkové inzerce v realitním tisku a na internetových realitních adresách, ze spisů jiných klientů v hmotné nouzi, z informací sdělených konkrétními pronajímateli tržních bytů). Jako podpůrný ukazatel výše místně obvyklého nájemného (pro ověření výsledku vlastního zjištění) může sloužit údaj z mapy nájemného Asociace realitních kanceláří. - Výchozím zdrojem pro určení místně obvyklého nájemného nemohou být údaje o výši nájemného v bytech obecních, pokud žadatel o doplatek na bydlení není nájemcem obecního bytu a nemá reálnou šanci se jím stát (obecní byty jsou obsazené, žadatel nesplňuje specifická kritéria), a údaje o výši nájemného v družstevních bytech, pokud je užívají členové družstva. - Orgán pomoci v hmotné nouzi zohledňuje výše nájemného v bytech obdobné plochy, jakou užívá žadatel o doplatek na bydlení či příjemce dávky, do podlahové plochy bytu se přitom nezapočítávají plochy teras, balkonů, lodžií, popřípadě sklepů, které nejsou místnostmi. - Stanoví-li orgán pomoci v hmotné nouzi místně obvyklé nájemné na čtvereční metr, musí vzít v úvahu, že nájemné za čtvereční metr menších bytů je zpravidla vyšší než nájemné u bytů s větší podlahovou plochou. Za přiměřené zjednodušující řešení pro výpočet místně obvyklého nájemného lze považovat, pokud orgán pomoci v hmotné nouzi určí výši místně obvyklého nájemného na m2 pro různé velikosti obytného prostoru, pro byty velké (například od 70 m2), střední (v rozmezí 40–70 m2) a malé (do 40 m2). - K započtení přiměřené podlahové plochy by měl orgán pomoci v hmotné nouzi přistoupit jen ve výjimečných případech, kdy je zřejmé, že byt je pro žadatele o doplatek na bydlení nadměrný, za předpokladu, že má žadatel o doplatek na bydlení reálnou možnost najít levnější bydlení o menší rozloze v dané lokalitě, případně stavebně-technické řešení bytu umožňuje podnájem jeho části. - Orgán pomoci v hmotné nouzi by měl určit místně obvyklé nájemné z údajů o výši nájemného ve standardních bytech (se standardním vybavením a v průměrném stavu, počítá se s určitou mírou opotřebení) a nepřihlížet při stanovování místně obvyklého nájemného k bytům podstandardním a nadstandardním. - Pro účely hmotné nouze je dostačující, aby orgán pomoci v hmotné nouzi určil místně obvyklé nájemné pro obec, v níž žadatel o doplatek na bydlení či příjemce dávky bydlí. Orgán pomoci v hmotné nouzi by neměl započítat místně obvyklé nájemné v sousední obci, přestože je zde nabízen nájem bytů za nižší nájemné. Výjimka, kdy orgán pomoci v hmotné nouzi může vycházet z informace o výši místně obvyklého nájemného v jiné srovnatelné sousední obci či obci ve správním obvodu, nastává v situaci, nejsou-li údaje o výši nájemného v malé obci k dispozici. V případě statutárních měst je vhodné zvážit stanovení místně obvyklého nájemného pro městské části či městské obvody. - V případě, že klient bydlí v nejdražší lokalitě ve městě, musí orgán pomoci v hmotné nouzi vycházet při určování místně obvyklého nájemného z údajů o tržním nájemném v dané nejdražší lokalitě, neboť místně obvyklé nájemné je objektivní veličina. Je však přípustné, aby v následujícím kroku dospěl k závěru, že vzhledem k individuálním okolnostem započítá do odůvodněných nákladů na bydlení nikoli místně obvyklé nájemné z nejdražší lokality, ale maximálně místně obvyklé nájemné z jiné srovnatelné lokality v daném městě, v níž má klient prokazatelnou možnost sehnat levnější bydlení. Tento postup lze akceptovat, pokud orgán pomoci v hmotné nouzi může spravedlivě žádat, aby se klient přestěhoval. Při posuzování srovnatelnosti by měl orgán pomoci v hmotné nouzi přihlédnout zejména k dopravní dostupnosti, dostupnosti služeb, vzdálenosti školy apod. Jestliže ovšem půjde o případy, kdy se v hmotné nouzi přechodně ocitne rodina s dětmi, osamělý senior, zdravotně postižený klient apod., nebude pravděpodobně spravedlivé, aby orgán pomoci v hmotné nouzi vyžadoval změnu bydliště rodiny, s níž souvisí změna školy, lékařů, kroužků pro děti. - Orgán pomoci v hmotné nouzi by měl stanovit výši místně obvyklého nájemného jako interval, využívá-li 3 až 12 výchozích údajů pro stanovení místně obvyklého nájemného. Pokud se skutečné nájemné, které hradí žadatel o doplatek na bydlení, pohybuje v tomto intervalu, zohlední orgán pomoci v hmotné nouzi nájemné v plné výši. Jestliže je skutečné nájemné vyšší, může orgán pomoci v hmotné nouzi započítat místně obvyklé nájemné určené průměrnou částkou na m2 plochy bytu. - Podklady, na základě kterých orgán pomoci v hmotné nouzi stanovil místně obvyklé nájemné, musí správní orgán vést ve spisové dokumentaci řízení o doplatku na bydlení, neboť jde o rozhodnou skutečnost pro určení nároku na doplatek na bydlení a pro stanovení výše dávky. - Orgán pomoci v hmotné nouzi by měl účastníku řízení umožnit seznámit se s podklady pro stanovení místně obvyklého nájemného, pokud se nejedná o podklady pro vydání rozhodnutí, které správnímu orgánu předložil účastník řízení. - Žadatel o doplatek na bydlení či příjemce dávky musí mít možnost seznámit se s tím, jakým způsobem orgán pomoci v hmotné nouzi určil výši místně obvyklého nájemného pro účely doplatku na bydlení, v odůvodnění rozhodnutí o doplatku na bydlení či oznámení o přiznání nebo snížení dávky. - Postup při určování místně obvyklého nájemného by měl být jednotný. Údaje o výši místně obvyklého nájemného v rámci kraje může shromažďovat krajská pobočka Úřadu práce České republiky, která zajistí použití stejných pravidel. - Výši místně obvyklého nájemného orgán pomoci v hmotné nouzi pravidelně aktualizuje, alespoň jednou ročně.