Soudní rozhodnutí (různé) · Rozhodnutí

Sp. zn.: 4161/2011/VOP/PN

Rozhodnuto 2011-12-27

Právní věta

1. Reklamaci lze pokládat za vyřízenou v zákonem stanovené 30denní lhůtě za předpokladu, pokud je o jejím výsledku v dané lhůtě spotřebitel informován; spotřebitel však nemusí nutně získat reklamované zboží do své dispozice v uvedené lhůtě.
2. Pokud určitý doklad neobsahuje údaj o datu vyřízení reklamace, neznamená to, že daná reklamace byla vyřízena po zákonem stanovené lhůtě. Získání důkazů o nevyřízení reklamace v zákonné lhůtě je pro účely správního trestání jedině povinností ČOI, která musí tvrdit a doložit, že se podnikatel dopustil správního deliktu.
3. Porušení ustanovení § 19 odst. 3 zákona o ochraně spotřebitele je sankcionováno vedle prostředků soukromého práva také formou správního trestání. Stávající právní úprava, kdy žádný právní předpis neukládá podnikateli povinnost archivovat záznamy o vyřizovaných reklamacích, včetně doložení data přijetí a vyřízení reklamace, však značně stěžuje možnosti prokázání spáchání daného správního deliktu. Zcela absurdním následkem uvedeného stavu je situace, v níž může ČOI o mnoho snáze pokutovat za nedodržení ustanovení § 19 odst. 3 zákona o ochraně spotřebitele podnikatelské subjekty, které pečlivě, úplně a pravdivě vyplňují potvrzení podle ustanovení § 19 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele, než podnikatele, kteří uvedené potvrzení nevydávají v souladu se zákonem.
4. Způsob vyřízení reklamace je plně otázkou soukromého práva, a proto není nahlížení na ni prizmatem a terminologií veřejného práva v poučeních poskytovaných spotřebitelům od ČOI vhodné, přičemž pro osobu neznalou práva může být značně zavádějící.
5. Při poskytování informací o výsledcích své dozorové činnosti by se měl správní orgán vyhýbat obecným pojmům jako sankční opatření, a uvádět ve své odpovědi přímo jednací číslo příslušného rozhodnutí, výši pokuty, jakož i ustanovení zákona, na základě něhož byla tato pokuta uložena.

Citované zákony (12)

Rubrum

1. Reklamaci lze pokládat za vyřízenou v zákonem stanovené 30denní lhůtě za předpokladu, pokud je o jejím výsledku v dané lhůtě spotřebitel informován; spotřebitel však nemusí nutně získat reklamované zboží do své dispozice v uvedené lhůtě.

2. Pokud určitý doklad neobsahuje údaj o datu vyřízení reklamace, neznamená to, že daná reklamace byla vyřízena po zákonem stanovené lhůtě. Získání důkazů o nevyřízení reklamace v zákonné lhůtě je pro účely správního trestání jedině povinností ČOI, která musí tvrdit a doložit, že se podnikatel dopustil správního deliktu.

3. Porušení ustanovení § 19 odst. 3 zákona o ochraně spotřebitele je sankcionováno vedle prostředků soukromého práva také formou správního trestání. Stávající právní úprava, kdy žádný právní předpis neukládá podnikateli povinnost archivovat záznamy o vyřizovaných reklamacích, včetně doložení data přijetí a vyřízení reklamace, však značně stěžuje možnosti prokázání spáchání daného správního deliktu. Zcela absurdním následkem uvedeného stavu je situace, v níž může ČOI o mnoho snáze pokutovat za nedodržení ustanovení § 19 odst. 3 zákona o ochraně spotřebitele podnikatelské subjekty, které pečlivě, úplně a pravdivě vyplňují potvrzení podle ustanovení § 19 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele, než podnikatele, kteří uvedené potvrzení nevydávají v souladu se zákonem.

4. Způsob vyřízení reklamace je plně otázkou soukromého práva, a proto není nahlížení na ni prizmatem a terminologií veřejného práva v poučeních poskytovaných spotřebitelům od ČOI vhodné, přičemž pro osobu neznalou práva může být značně zavádějící.

5. Při poskytování informací o výsledcích své dozorové činnosti by se měl správní orgán vyhýbat obecným pojmům jako sankční opatření, a uvádět ve své odpovědi přímo jednací číslo příslušného rozhodnutí, výši pokuty, jakož i ustanovení zákona, na základě něhož byla tato pokuta uložena.

Výrok

Průběžná zpráva o šetření ve věci postupu České obchodní inspekce - inspektorátu Středočeského a Hl. m. Prahy při prověřování podnětu na nevyřízení reklamace spotřebitele v zákonem stanovené lhůtě

Citovaná rozhodnutí (1)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.