Soudní rozhodnutí (různé) · Rozhodnutí

Sp. zn./Ident.: 2011/755/BUR/CET

Rozhodnuto 2012-03-13

Citované zákony (12)

Rubrum

Na základě provedeného monitoringu Rada zjistila, že dne 21. srpna 2011 od 20:00 hod. a 22. srpna 2011 od 13:00 hod na programu Nova Cinema byl odvysílán pořad Hlava v oblacích, pro nějž již bylo v minulosti vedeno s provozovatelem CET 21 spol. s r. o. správní řízení sp. zn.: 2008/275/HOL/CET, jež proběhlo následovně: Dne 7. března 2008 zahájila Rada správní řízení z moci úřední s provozovatelem CET 21 spol. s r.o. (dále jen „CET 21"), se sídlem Kříženeckého nám. 1078/5, Praha 5, PSČ: 152 00 (provozovatel televizního vysílání na základě udělené licence), pro možné porušení povinnosti stanovené § 32 odst. 1 písm. g) zákona č. 231/2001 Sb. zařazením pořadu Hlava v oblacích do vysílání dne 23. ledna 2008 od 09:25 hod. na programu Nova. Po shromáždění veškerých podkladů Rada na svém 10. zasedání konaném dne 2. června 2009 rozhodla o uložení sankce ve výši 200.000,- Kč pro porušení § 32 odst. 1 písm. g) zákona č. 231/2001 Sb., kterého se provozovatel dopustil odvysíláním pořadu Hlava v oblacích dne 23. ledna 2008 od 09:25 hodin na programu Nova, který osahoval scény násilí a sexu způsobilé ohrozit zejména psychický a mravní vývoj dětí a mladistvých, čímž porušil povinnost nezařazovat v době od 06:00 hodin do 22:00 hodin pořady a upoutávky, které by mohly ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých. Jednalo se již o druhé rozhodnutí v rámci daného správního řízení, vydané Radou poté, co Městský soud první rozhodnutí Rady zrušil. Účastník správní rozhodnutí ve věci napadl žalobou. Dne 25.2.2011 byl Radě doručen rozsudek Městského soudu v Praze č.j. 5A 229/2010 - 91-94 ze dne 16.2.2011, kterým byla žaloba žalobce CET 21 spol. s r. o. zamítnuta pro svou nedůvodnost. Důvody pro zamítnutí žaloby: - MS se zabýval tím, zda žalovaná v novém rozhodnutí respektovala závazný právní názor Městského soudu v Praze, vyslovený v rozsudku ze dne 30.10.2008, č.j. 11 Ca 256/2008-35, a zda v novém rozhodnutí odstranila vady, které jí vytkl městský soud a případně i Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 9.12.2009, č.j. 4 As 13/2009-60, jímž byla zamítnuta kasační stížnost proti uvedenému rozsudku městského soudu. Městský soud vyjádřil názor, že Rada splnila soudem uloženou povinnost. - MS souhlasí s žalovanou (Radou) co se týče věcného posouzení problematických scén. Soud rovněž přisvědčil, že nemravnost a uměleckost díla se navzájem nevylučují a neplatí zde „účel světí prostředky". MS se také ztotožňuje s názorem žalované, že „bez ohledu na to, že sex nebyl ve filmu zobrazen prvoplánově, resp. že měl být pouhým zprostředkovatelem hlubšího uměleckého sdělení, šlo přece jen o scény, k nimž by měli mít přístup jen dospělí diváci." - Co se týče násilných scén ve filmu, uvádí soud svůj názor: „Není úkolem žalované zabývat se mírou uměleckého vkladu do toho kterého pořadu či té které scény; podstatná je proto otázka, jak bude danou scénu vnímat mladistvý či dokonce dítě, které se zpravidla zaměří na ty nejjednodušší popisné prvky. Soud má za to, že žalovaná zhodnotila věc správně, byť se její hodnocení může jevit žalobkyni jako přísné." - Jako nepříliš vhodná vyjádření žalované (Rady) uznal soud „prospěchářský vztah" a „agresoři nízkého věku". Avšak tato nemají vliv na zákonnost jejího rozhodnutí. Uvedené formulace byly použity spíše pro dokreslení atmosféry díla. - Soud je toho názoru, že Rada posoudila kritérium „postavení provozovatele vysílání" řádně. - Soud nevyhověl ani návrhu žalobkyně ohledně moderace výše pokuty, vzhledem k zákonnému rozmezí je pokuta ve výši 200 000,- Kč jen „stěží nepřiměřená". CET 21 spol. s r. o. podala proti uvedenému rozsudku Městského soudu v Praze kasační stížnost, tu však nejvyšší správní soud zamítl jako nedůvodnou. Jak rozhodnutí MS v Praze tak rozhodnutí NSS bylo vydáno ještě před odvysíláními totožného pořadu, která jsou předmětem tohoto správního rozhodnutí. V návaznosti na skutečnost, že se v daném případě jedná o naprosto totožný pořad, dospěla Rada k názoru, že ačkoliv byl účastník řízení již v minulosti sankcionován za identické porušování na jiném svém programu, měl by tento vztáhnout tuto sankci a jemu předcházející relevantní upozornění na všechny jím provozované programy, a proto zahájila správní řízení pro možné porušení § 32 odst. 1 písm. g) zákona č. 231/2001 Sb. Popis pořadu: Film Hlava v oblacích byl natočen v roce 2004 v koprodukci USA, Velké Británie, Španělska a Kanady, jeho stopáž je 124 minut. Oficiální text distributora ho charakterizuje takto: „Thriller HLAVA V OBLACÍCH se odehrává ve třicátých letech minulého století v Anglii, Paříži a ve Španělsku. Gilda Bessé (Charlize Theron) žije ve svém pařížském bytě společně s irským učitelem Guyem Malyonem (Stuart Townsend) a španělskou uprchlicí Miou (Penelope Cruz). Přestože se schyluje k válce, Gilda si novou situaci nepřipouští a ze všech sil se snaží užívat si radostí života. Dokonce i její kariéra fotografky nabírá slibně na obrátkách. Ale Guy a Mia cítí, že je potřeba proti fašismu bojovat. Životní cesty tří přátel se rozdělují." Dramatické události války slouží jen jako kulisa milostnému příběhu, odehrávajícímu se na principu muž a dvě ženy a prezentovanému s důrazem na sexuální prožívání hrdinů. Problematické scény: 9.37.00 – 9.37.10 Dva muži a jedna žena, všichni oblečení, odpočívající po skončených orgiích, hladí téměř nahou ležící ženu. 9.38.30 – 9.39.30 Oblečená dvojice se líbá a následně miluje na kulečníkovém stole. V okamžiku spojení jsou oba aktéři zcela přikryti dekou. 9.46.50 – 9.47.59 Žena stojí před zrcadlem a žádá muže, aby jí pomohl zapnout vzadu šaty. Muž přistupuje, po chvíli objímá ženu zezadu, v návalu vášně klesá na kolena, vyhrnuje ženě sukni, obrací ji čelem k sobě a přibližuje ústa k ženinu klínu. Hlasité sténání obou partnerů. Kamera dále zabírá už jen horní polovinu ženina těla a následně detail obličeje, vyjadřujícího extázi. 9.55.50 – 9.56.30 Muž a žena nazí ve vaně (oba mají jen klobouk, ona navíc kravatu.). Sedí proti sobě. Žena se zvedá a objímá muže. Jsou zřetelně vidět její ňadra. Líbá muže, ten hladí její tělo. Následně přechází žena z kleku do lehu na mužovo tělo. Náznakem počínajícího milování scéna končí. 9.56.56 – 9.57.30 Muž leží na ženě, vášnivě se líbají, jsou vidět ženina ňadra. 10.22.30 – 10.24.40 Žena na návštěvě u muže se sadomasochistickými sklony, kterého chce potrestat za napadení své přítelkyně. Žena předstírá, že je svolná k netradičním sexuálním hrátkám, což vyjadřuje způsobem oblečení a dominantním zahájením milostné předehry. Poté, co si muž nechá přivázat ruce k posteli, sešlehá ho bičem. 10.31.05 – 10.31.31 Muž a dvě ženy ve stádiu opilosti. Jedna žena žárlí na druhou, a tak když před zraky muže dojde mezi nimi k vášnivému lesbickému líbání, dá průchod svému vzteku a kousne ji tak silně do rtů či do jazyka, že druhá žena silně krvácí z úst. 10.53.40 – 10.54.18 Muž vchází do bytu ženy a vzápětí se vášnivě milují na podlaze. Muž je oblečený, má dokonce kabát, žena má jen šaty. Muž jí vyhrne sukni. Soulož provázejí hlasité vzdechy. 11.18.50 – 11.19.55 Němci mučí zajatkyni z francouzského odboje. Snaží se z ní dostat informace tím, že ji topí ve vaně. Když žena odmítne cokoli prozradit, drží ji hlavu pod vodou tak dlouho, dokud nezemře. 11.23.50 – 11.24.46 Na konci války se žena loučí se svým německým milencem. Ten je v té chvíli usmrcen spojeneckým vojákem, který ho střelí zblízka do hlavy. Krev vystříkne až na ženinu hlavu. Voják vzápětí uchopí ženinu hlavu a násilím ji přiloží na obličej zastřeleného s komentářem: „Poslední políbení?" Žena má zakrvavená ústa, je v šoku. Dle ustanovení § 32 odst. 1 písm. g) zákona č. 231/2001 Sb. je provozovatel vysílání povinen nezařazovat v době od 06.00 hodin do 22.00 hodin pořady a upoutávky, které by mohly ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých; tato povinnost se na provozovatele vysílání nevztahuje, je-li vysílání koncovému uživateli dostupné na základě písemné smlouvy uzavřené s osobou starší 18 let a je k němu poskytnuto technické opatření, které této osobě umožňuje omezit přístup k vysílání dětem a mladistvým. Provozovatel CET 21 spol. s r. o. nesplňuje podmínku poskytnutí technického opatření, které by dětem omezovalo přístup k vysílání programu Nova Cinema, proto je tento provozovatel povinen nezařazovat mezi 6. a 22. hodinou na tomto programu pořady a upoutávky, které by mohly ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých Vyžádání záznamů a zahájení správního řízení: Provozovatel CET 21 spol. s r. o. byl písemným přípisem č.j. BUR/2644/2011 požádán o zapůjčení předmětných záznamů na základě povinnosti provozovatele dle § 32 odst. 1 písm. l) zákona č. 231/2001 Sb. Provozovatel předmětné záznamy poskytl ve stanovené lhůtě. Rada se na základě výše zmíněného již proběhnuvšího soudního sporu rozhodla zahájit správní řízení s provozovatelem CET 21 spol. s r. o. a to prostřednictvím předsedkyně Rady. V oznámení o zahájení správního řízení, doručeném účastníkovi dne 2.9.2011, byly vloženy předchozí sankce a soudní rozhodnutí týkající se identického filmu, jež byl předmětem správního řízení sp. zn.: 2008/275/HOL/CET. Dále byl v tomto přípisu účastníkovi zaslán scan z veřejně přístupných stránek www.ato.cz obsahující data týkající se sledovanosti, kterýžto byl rovněž vložen do správního spisu. Do správního spisu byl vložen a účastníkovi byl zaslán spolu s oznámením o zahájení správního řízení rovněž i odborný posudek PhDr. Adama Suchého. Vyjádření účastníka řízení: Vyjádření účastníka řízení bylo Radě doručeno dne 26.9.2011 č.j. 7420 a účastník zde uvádí následující: - činí nesporným odvysílání předmětného filmu v daných datech a časech - s ohledem na předchozí soudní přezkum připouští, že odvysíláním pořadu dne 22. srpna 2011 od cca 13:00 hodin na programu Nova Cinema spáchal jiný správní delikt porušením ustanovení § 32 odst. 1 písm. g) zákona č. 231/2001 Sb. - tento názor však účastník nesdílí ohledně odvysílání daného filmu dne 21. srpna od 20:00 hodin na programu Nova Cinema a současně osvětluje, proč tento názor zastává (viz níže) - účastník se domnívá, že vzhledem ke kontextu scén a zařazení filmu ve večerních hodinách nemohlo dojít k ohrožení fyzického, psychického či mravního vývoje dětí a mladistvých a dodává „při posuzování způsobilosti pořadu ohrozit vývoj chráněné skupiny diváků s ohledem na vysílací čas je třeba zohlednit skutečnost, že způsobilost ohrozit není v celém v zákonu vymezeném časovém úseku stejná. Je možné konstatovat, že televizní vysílání v průběhu daného časového úseku pravidelně sledující děti a mladiství různých věkových skupin, u kterých je možné vzhledem k jejich věku konstatovat odlišnou způsobilost ohrožení v zákonem vymezených kategoriích jejich vývoje. CET 21 spol. s r.o. se domnívá, že uvedené zákonné ustanovení není možné vykládat jako povinnost provozovatelů vysílání při zařazování pořadů do vysílání postupovat tak, aby v celém časovém úseku od 6:00 hod. do 22:00 hod. nebyl vysílán žádný pořad, který by byl způsobilý ohrozit kteroukoli ze zákonem chráněných skupin osob." S tímto Rada kategoricky nesouhlasí. Znění zákona je naprosto jasné. Dle ustanovení § 32 odst. 1 písm. g) zákona č. 231/2001 Sb. je provozovatel vysílání povinen nezařazovat v době od 6:00 hodin do 22:00 hodin pořady a upoutávky, které by mohly ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých. Zákon v současné podobě neumožňuje natolik flexibilní výklad, o jaký se snaží účastník. Výklad účastníka ve své poslední větě přímo popírá nejen literu zákona, ale i jeho smysl. - účastník zastává názor, že jakkoliv je ochrana tohoto veřejného zájmu vysoká, nemůže suplovat rodinný dohled. Pořad byl vysílán od cca 20:00 hod., tedy v době, kdy dětský divák, s ohledem na zákonné povinnosti rodičů při výchově dětí, by televizní pořady bez dohledu rodičů jako třeba v ranních a poledních hodinách sledovat neměl. Účastník se snaží vyvinit odkazem na rodinný dohled. Důležitost dohledu rodičů je zajisté nepochybně důležitým faktorem výchovy dětí. Avšak odkazem na toto nelze v žádném případě ospravedlnit naprosto zřejmé porušení § 32 odst. 1 písm. g) zákona č. 231/2001 Sb. Na tomto místě je nutno připomenout rozhodnutí NSS 8 As 80/2011 – 82: Nejvyšší správní soud přitakal městskému soudu, že při hodnocení možných účinků pořadu na vývoj dětí a mládeže, resp. odpovědnost stěžovatelky, nebylo podstatné, zda by se u sledování televizního vysílání měla uplatnit výchovná role rodiny. Právě naopak, podle rozsudku č. 858/2006 Sb. NSS by rodiče měli mít možnost spolehnout se na to, že jejich děti nebudou při sledování televize vystaveny možným negativním vlivům alespoň v časovém úseku od 6:00 do 22:00 hodin. Nejvyšší správní soud navíc souhlasil se závěrem městského soudu, že ani případná regulační povinnost rodiny by neměla vliv na zákonné povinnosti provozovatele televizního vysílání. - v této souvislosti účastník odkazuje na právní názor obsažený v rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27.1.2009, č.j. 7 Ca 336/2008-34 hodnotící vliv obsahu pořadu a dobu vysílání pořadu na právní kvalifikaci skutku. V odůvodnění uvedeného rozsudku se mimo jiné uvádí, že, dle soudu vyzvracená krev, střelou zasažený policista, muž bodnutý nožem, pořezaná ječící žena, bez dalšího muže, ale také nemusí působit na dětského diváka traumaticky, vždy bude záležet na způsobu zobrazení takové skutečnosti. Nelze tak obecně stanovit „ bloody time " vycházejíc striktně ze zákazu dle § 32 odst. 1 písm. g) zákona o vysílání. Lidské utrpení (krev) bylo a bude součástí obsahu vysílání televizních stanic i před 22. hodinou, aniž by bylo možné bez přihlédnutí ke způsobu jeho ztvárnění dovodit porušení zákazu dle § 32 odst. 1 písm. g) zákona o vysílání. Přičemž nutno přihlédnout nejen izolovaně k provedení dané scény, ale také ji hodnotit v souvislosti s ostatním obsahem pořadu. Dalším významným kritériem je doba vysílání, a to nejen z pohledu předpokládané skladby diváků, ale také legitimního očekávání rodičů (i bez znalosti zákonného zákazu), které důvodně zahrnuje předpoklad, že zejména v ranních a poledních pořadech nebudou scény určité povahy, čímž je omezena regulační povinnost rodiny." Rada zde uvádí, že tento judikát se nevztahuje na daný pořad (tento pořad prošel extenzivním soudním přezkumem, který jej uznal za porušující § 32 odst. 1 písm. g) zákona č. 231/2001 Sb.) Judikatura týkající se tohoto pořadu uvádí následující: - č.j. 5 Ca 162/2009 – 35 ze dne 6.1.2010 „MS souhlasí s žalovanou (Radou), že umělecký charakter díla ani ušlechtilost myšlenek v něm obsažených nemohou sejmout z provozovatele vysílání jeho díl odpovědnosti za zdravý vývoj dětí a mladistvých"... „Soud rovněž přisvědčil, viz výše, že nemravnost a uměleckost díla se navzájem nevylučují a neplatí zde „účel světí prostředky". MS se také ztotožňuje s názorem žalované, že „bez ohledu na to, že sex nebyl ve filmu zobrazen prvoplánově, resp. že měl být pouhým zprostředkovatelem hlubšího uměleckého sdělení, šlo přece jen o scény, k nimž by měli mít přístup jen dospělí diváci."... „Co se týče násilných scén ve filmu, uvádí soud svůj názor: „Není úkolem žalované zabývat se mírou uměleckého vkladu do toho kterého pořadu či té které scény; podstatná je proto otázka, jak bude danou scénu vnímat mladistvý či dokonce dítě, které se zpravidla zaměří na ty nejjednodušší popisné prvky. Soud má za to, že žalovaná zhodnotila věc správně, byť se její hodnocení může jevit žalobkyni jako přísné." - K námitce týkající se nezbytnosti posouzení doby vysílání pořadu v rámci časového úseku 06:00 hod. - 22:00 hod. CET 21 spol. s r.o. dále odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. března 2011, č.j. 8 As 79/2010 - 84 obsahující rovněž právní názor soudu, že „Lze souhlasit se stěžovatelem, že čas vysílání mohl hrát roli při posouzení naplnění materiální stránky deliktu.". - Pokud odkazuje účastník na tento judikát, je nutné dodat, že druhá část výše zmíněné právní věty je takováto „Pokud však sporné záběry byly v reportáži uvedeny v takové kvalitě (realističnost a děsivost) a kvantitě (jejich opakované promítání), nemohlo ani odvysílání reportáže krátce před 22. hodinou snížit nebezpečnost předmětného jednání." - Z výše citovaného zbytku právní věty, jež účastník účelově„vynechal", lze dovodit, že jednotlivé případy je nutné posuzovat individuálně, protože každý pořad, či jeho část (reportáž) obsahují různé záběry, různé kvality a intenzity. V tomto bodě odkazuje Rada na názory předchozích soudních instancí ohledně zde posuzovaného pořadu. Dále z výše uvedené citace vyplývá, že čas „mohl hrát roli" nikoliv tedy, že roli hraje vždy za všech okolností. Rada konstatuje, že dospěla k závěru, že s ohledem na výše uvedené skutečnosti nemůže čas vysílání filmu snížit nebezpečnost daného jednání takovým způsobem, aby jednání nedosáhlo minimální nebezpečnosti pro společnost (v tomto případě pro veřejný zájem) - účastník navrhuje k prokázání jeho právního názoru provedení důkazu promítnutím předmětného audiovizuálního záznamu filmu. - Rada se, jak je níže zmíněno, dotázala, zda účastník na tomto trvá i nadále. Účastník na dotaz sdělil, že nikoliv. Dokazování promítnutím záznamu předmětného pořadu (filmu) tedy bylo Radou označeno jako nadbytečné.Mimo jiné i z důvodu znalosti filmu z předcházejícího správního řízení. - účastník namítá nenaplnění podmínky § 59 odst. 1 zákona č. 231/2001 Sb. protože se jednalo o jiný program a účastník tedy nesdílí názor Rady ohledně možnosti užití tohoto upozornění (v tomto případě sankce) - Dle právního názoru Rady je možné účastníkem zmíněné upozornění na porušení § 32 odst. 1 písm. g) zákona č. 231/2001 Sb. považovat za naplnění podmínky dle § 59 odst. 1 zákona č. 231/2001 Sb. Rada zvážila skutečnost, že se upozornění vztahuje k programu Nova a nikoliv k programu Nova Cinema, v jehož rámci byl odvysílán předmětný film (byť identický). Rada má za to, že jestliže se jedná o různé programy jednoho a toho samého provozovatele televizního vysílání, bylo mu doručeno výše zmíněné upozornění na porušení zákona (v tomto případě sankce) a tedy takové upozornění naplnilo svou funkci – dát na vědomí provozovateli, že se dopouští porušení zákona, a dát mu možnost věc napravit, v tomto případě již zákon neporušit. Jelikož zákon č. 231/2001 Sb. nezmiňuje, ani nenaznačuje, že by se upozornění a následné sankce museli vztahovat k totožnému programu provozovatele, avšak vztahuje opatření k nápravě výslovně pouze k osobě provozovatele vysílání („Jestliže provozovatel vysílání a provozovatel převzatého vysílání porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem nebo podmínky udělené licence, upozorní jej Rada na porušení tohoto zákona a stanoví mu lhůtu k nápravě."), lze dle právního názoru Rady smýšlet o výše specifikovaném upozornění jako o plnohodnotném naplnění podmínky § 59 odst. 1 zákona č. 231/2001 Sb. v tomto správním řízení. - účastník uvádí, že nesouhlasí s upozorněním resp. se závěry v něm učiněnými, sp. zn. 2010/1084/LOJ/CET, č.j. LOJ/261/2011, týkajícího se pořadu „Smyslná orchidej" a to zejména s názorem Rady, že je třeba posuzovat zda byly ohrožující i scény obsažené v pořadu po 22:00 hodině, pakliže pořad započal před 22:00 hodinou a skončil po této, přičemž vytýkané scény se v pořadu nacházely až v části po 22:00 hod. - Rada konstatuje, že nerozumí odkazu účastníka na irelevantní upozornění, které v tomto správním řízení nebylo zmiňováno, natož aby bylo užito jako naplnění § 59 odst. 1 zákona č. 231/2001 Sb. (což považuje Rada za nezákonné, protože se jedná o jinou věcnou souvislost „Smyslná orchidej" obsahovala primárně erotické až pornografické scény a nyní posuzovaný, resp. již soudy posouzený film obsahoval i explicitní násilí). - účastník uvádí své námitky ohledně údajů, jež mu byly Radou sděleny a které se týkaly případného rozhodování o výši sankce. - Rada chápe, že již ze samotné podstaty postavení účastníka řízení nemůže tento souhlasit s kritérii pro výši potencionální sankce. Rada uvádí, že až teprve při svém posledním posouzení dané věci bude Rada konkretizovat své úvahy ohledně výše případné sankce. Přezkum těchto náleží do výlučné pravomoci soudu. Účastník byl písemným přípisem č.j. LOJ/281/2012 dotázán, zda trvá na provedení důkazu promítnutím předmětného filmu, pakliže není sporu o jeho identifikaci a jeho reálném obsahu. Účastník odpověděl písemným přípisem doručeným Radě dne 15.2.2012 pod č.j. 1770, kde sdělil, že „vzhledem k tomu, že se jedná o totožný pořad, pro jehož odvysílání v programu Nova bylo s CET 21 spol. s r. o. Radou vedeno správní řízení již v nedávné minulosti, na provedení důkazu zvukově obrazovým záznamem uvedeného pořadu netrvá, neboť obsah pořadu, datum a čas vysílání, stejně jako popis obsahu pořadu uvedený v oznámení o zahájení shora označeného správního řízení je mezi Radou a CET 21 spol. s r. o. jako účastníkem řízení nesporný." Rada v souladu s účastníkem řízení považuje provedení důkazu promítnutím záznamu předmětného pořadu (filmu) za nadbytečný a proto jej neprovedla. Rada se věcí zabývala na svém 6. zasedání konaném ve dnech 13. a 14. března 2012 a po zevrubném prozkoumání shromážděného materiálu v tomto správním řízení dospěla k závěru, že účastník řízení porušil ustanovení § 32 odst. 1 písm. g) zákona č. 231/2001 Sb., které ukládá povinnost nezařazovat v době od 06:00 hodin do 22:00 hodin pořady a upoutávky, které by mohly ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých. Účastník řízení se porušení zákonné povinnosti dopustil odvysíláním pořadu Hlava v oblacích dne 21. srpna 2011 na programu Nova Cinema od 20:00 hod a dne 22. srpna 2011 na programu Nova Cinema od 13:00 hod, který obsahoval naturalistické scény násilí a sexuálně explicitní a drastické scény ve formě, která je způsobilá vyvolat u dětských diváků psychický otřes a vést tak k ohrožení zejména psychického vývoje dětí a mladistvých Rada níže osvětluje svou správní úvahu, jež ji dovedla k výše uvedenému závěru. Posouzení: Je třeba konstatovat, že násilné scény jsou natočeny s popisným naturalismem, který může u citlivějšího jedince vyvolat psychické trauma. Naopak na jedince agresivnějšího založení může bezcitné konání antihrdinů působit až návodným dojmem. Je třeba vnímat, že děti především s ohledem na svůj věk (zejména děti velmi nízkého věku), ale i řadu dalších okolností (př. odlišný přístup dětí ke sledování pořadu; dítě se u vysílání pořadu může ocitnout zcela náhodně, např. pouze u určité sekvence pořadu či vyobrazení; odlišné rodinné a sociální zázemí dětí — ne všichni rodiče či jiné osoby vysvětlují dítěti podstatu pořadu, příp. jeho konkrétní části) se nemusí s obsahem pořadu vypořádat ve vztahu k jeho celku. Rada se vypořádala s obsahem pořadu, když vyhodnotila celkové vyznění filmu jako vítězství dobra nebo spravedlnosti, neboť v jeho závěru dochází k demonstraci vítězství práva, ale z hlediska ochrany psychického vývoje dětí a mladistvých je třeba věnovat pozornost zejména jednotlivým násilným scénám. Rada vždy musí brát v úvahu, že pro děti je typickým jevem tzv. fragmentární diváctví. Tedy že děti věnují pozornost jen některých scénám. Dále Rada konstatovala, že obecné poselství o bezvýchodnosti zločinu zobrazené na konci filmu v uměleckém kontextu je příznačné pro celé dílo, je v plné míře srozumitelné dospělému divákovi, nikoliv nezralému jedinci a zejména ne dítěti, neschopnému kompletního vyhodnocení poměrně složitých souvislostí. V souvislosti s tímto Rada rovněž vzala v úvahu i umělecké ztvárnění pořadu (filmu), avšak Rada odkazuje na judikát (rozsudek ze dne 30.10.2008, č.j. 11 Ca 256/2008-35)„Není úkolem žalované zabývat se mírou uměleckého vkladu do toho kterého pořadu či té které scény; podstatná je proto otázka, jak bude danou scénu vnímat mladistvý či dokonce dítě, které se zpravidla zaměří na ty nejjednodušší popisné prvky. Soud má za to, že žalovaná zhodnotila věc správně, byť se její hodnocení může jevit žalobkyni jako přísné." K otázce nutnosti vypracování odborného posudku v rámci podezření z ohrožování zdraví, psychického nebo morálního vývoje dětí, se Nejvyšší správní soud vyjádřil v rozsudku č. 604/2005 Sb. NSS kde konstatoval, že závěry Rady pro rozhlasové a televizní vysílání o odborných otázkách ohledně možného ohrožení fyzického, psychického či mravního vývoje dětí lze klasifikovat jako úsudek o splnění podmínek pro udělení pokuty, který si Rada pro rozhlasové a televizní vysílání může učinit sama. I přes tuto jednoznačnou judikaturu si Rada zadala vypracování odborného posouzení zde posuzovaného pořadu (filmu) PhDr. Adamu Suchému, klinickému psychologovi pracujícímu rovněž jako soudní znalec (obor zdravotnictví, odvětví psychiatrie se specializací na klinickou psychologii). Rada podotýká, že PhDr. Adam Suchý je rovněž autorem knihy „Mediální zlo – mýty a realita" (Triton, 2007). Pro argumentativnost a zřetelnost své správní úvahy se Rada rozhodla definovat pojmy, jichž zákon č. 231/2001 Sb. ve vztahu ke správnímu řízení užívá: ČI. 7 odst. 2) Evropské úmluvy o přeshraniční televizi uvádí: Všechny části programů, které by mohly poškozovat fyzický, psychický či morální vývoj dětí a dospívajících, nesmějí být zařazovány do vysílání v čase, kdy je pravděpodobné, že by je tyto osoby mohly sledovat. Tato podmínka je přímo aplikovaná právě v ustanovení § 32 odst. 1 písm. g) zákona č. 231/2001 Sb. V prvé řadě se Rada rozhodla definovat pojem děti a mladiství, přestože se na první pohled jedná o terminologii obecně známou. Dítětem se dle 61. 1 Úmluvy o právech dítěte (dále jen Úmluva) rozumí každá lidská bytost mladší osmnácti let, pokud podle právního řádu, jenž se na dítě vztahuje, není zletilosti dosaženo dříve. Dle čl. 3 Úmluvy musí být zájem dítěte předním hlediskem při jakékoli činnosti týkající se dětí, ať už uskutečňované veřejnými nebo soukromými zařízeními sociální péče, soudy nebo, správními orgány nebo zákonodárnými orgány. Čl. 17 pak upravuje důležitou funkci hromadných sdělovacích prostředků (...) a z a tímto účelem státy, které jsou smluvní stranou Úmluvy, povzbuzují tvorbu odpovídajících zásad ochrany dítěte před informacemi a materiály škodlivými pro jeho blaho, majíce na mysli ustanovení čl. 13 a 18 Úmluvy. Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině pak rozlišuje dítě zletilé a nezletilé. Dle ustanovení § 8 odst. 2 občanského zákoníku se zletilosti nabývá dovršením osmnáctého roku. Před dosažením tohoto věku se zletilosti nabývá jen uzavřením manželství. Takto nabytá zletilost se neztrácí ani zánikem manželství ani prohlášením manželství z a neplatné. Za mladistvého se dle ustanovení § 74 trestního zákona považuje osoba, která v době spáchání trestného činu dovršila patnáctý rok a nepřekročila osmnáctý rok svého věku. Rada tedy má za to, že v souladu s její povinností dohlížet na dodržování zákonů v oblasti vysílání je také dohlížet v oblasti vysílání na zájmy a blaho dětí tak, jak vychází především z Úmluvy. Další, v právním řádu užívaný, pojem dětí a mladistvých je pak již podskupinou této definice a nepřekračuje její věkové hranice. Rada tedy tvrdí, že § 32 odst. 1 písm. g) zákona č. 231/2001 Sb. rozumí pod pojmem děti a mladiství všechny osoby ve věku do osmnácti let bez dalšího přesnějšího vymezení, (dále jen dítě). Rada se dále zabývala pojmy ohrožení fyzického, psychického nebo mravního vývoje. Rada se domnívá, že není nutné polemizovat nad obsahem slova vývoj, jakož i pojmu fyzický, nebo-li tělesný a pojmu psychický, nebo-li duševní, neboť se dle jejího názoru jedná o pojmy obecně známé. V případě pojmu morální vychází Rada z morálky, tedy sféry lidského jednání a chování pozorovatelné z hlediska etických hodnot; morální pak chápe jako soubor pravidel morálky, jimiž se řídí jednání lidí v určité společnosti. V této souvislosti považuje Rada za vhodné zmínit také pojem dobré mravy - měřítko hodnocení konkrétních situací, odpovídajícím obecně uznávaným pravidlům slušnosti v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti. Možné ohrožení pak Rada vykládá jako případnou, možnou odchylku z normálního (obvyklého běžného, průměrného) vývoje jedince v důsledku zhlédnutí pořadu nebo upoutávky v televizním vysílání, které ale fakticky nemusí dojít (může jí být včasným zásahem, např. dalších osob, zabráněno). Rada má za to, že je její povinností dohlížet, aby konkrétním pořadem nebo upoutávkou nemohla být způsobená odchylka od jedinečného vývoje osobnosti dítěte, a to jednotlivě nebo současně ve všech součástech jeho vývoje, tedy (buď jenom) tělesné, (a/nebo jenom) duševní, jakož (také současně nebo jenom) i v jeho normách chování. Rada na základě výše uvedeného konstatuje, že pořad Hlava v oblacích vysílaný dne 21. srpna 2011 na programu Nova Cinema od 20:00 hod a dne 22. srpna 2011 na programu Nova Cinema od 13:00 hod. naplňuje znaky porušení § 32 odst. 1 písm. g) zákona č. 231/2001 Sb., přičemž pro naplnění skutkové podstaty porušení zákona jsou dle názoru Rady nezbytné tyto atributy: - pořad byl zařazen do vysílání mezi 6:00 a 22:00 hod. - pořad může ohrozit, postačuje tedy možnost, k faktickému ohrožení nemusí dojít - pořad může ohrozit fyzický, psychický nebo morální vývoj - pro porušení tohoto ustanovení postačuje jedna z komponent vývoje dítěte. - pořad může ohrozit... vývoj dětí a mladistvých — zákon nespecifikuje blíže věk této skupiny diváků. Rada považuje za děti a mladistvé všechny osoby ve věku do 18 let Rada za zvláště nebezpečný považuje tento pořad právě pro děti ve věku do cca 10 až 12 let. S ohledem na výše uvedené se Rada v souladu s judikaturou týkající se již proběhnuvšího správního řízení sp.zn: 2008/275/HOL/CET (jehož předmětem bylo posuzování identického pořadu) a v souladu s nadstandardně pořízeným odborným posudkem PhDr. Adama Suchého hodnotí předmětný pořad takto: Velká část násilných scén není filmově doslovně dovyprávěna a poskytuje prostor pro fantazii (ta ale může být stejně krutá či dokonce krutější než samotné zobrazení násilí). Silný dramatický dojem a emoční náboj dokreslují autentické záběry a dobové reálie, které se jeví jako nejproblematičtější součást posuzovaného pořadu (filmu). Mnohé scény jsou naznačeny, ponechávají prostor pro fantazii diváka. Přesto lze říci, že jejich dopad právě na psychiku dětského diváka může být v mnoha ohledech více negativní. Za nejproblematičtější z hlediska negativního efektu na psychiku dětského diváka lze považovat zasazení dobových autentických filmových dokumentárních záběrů a úseků dobového autentického rozhlasového vysílání do filmového kontextu, navíc na pozadí dobových reálií. Je zde tedy spojována historická realita s fikcí a podtrhuje se tak dojem, že příběh se mohl ve skutečnosti odehrát i tímto (tedy zobrazeným) způsobem. Rada se v souladu s PhDr. Adamem Suchým domnívá, že děti do 10 až 12 let věku, nedokáží rozpoznat, zda se jedná o fikci, a jednoznačně ji odlišit od reality (toto se nevztahuje na jednoznačné silné zveličení např. animovaný seriál Tom a Jerry). Hranice realita/fikce se však v případě válečných filmů stírá (zvláště pak s využitím autentických záběrů, jak bylo uvedeno). Zde je třeba konstatovat, že i v případě starších dětí a mladistvých je možné, že i zde může dojít k negativním emočním pohnutím, úzkosti a další negativním souvisejícím jevům, které se mohou blížit symptomům reakcí na stres v případech, kdy člověk přihlíží událostem přesahujícím běžnou lidskou zkušenost. Takovou událostí přitom válka zcela jistě je. Dítě ve školním věku již ví, že válka je součástí historie, není fikcí a vojáci i civilisté v ní skutečně umírali. Žádný z obranných mechanismů (je to fikce, trik, nadsázka, jen jako") tak v případě sledování válečného filmu nefunguje, nebo nefunguje úplně. Zatímco filmový svět je doplňován bulvárními časopisy a „mrtvý" akční hrdina je v nich znovu zobrazený se zářivým úsměvem, válka je většinou součástí seriózních materiálů (např. učebnice dějepisu), dospělí o ní mluví většinou s vážnou tváří a umírající vojáci jsou anonymní, ve filmu často zobrazovaní komparsisty. To vše sekundárně umocňuje dojem reality. Zařazení autentických záběrů tyto efekty ještě podtrhují. Dítě ví, že „se to doopravdy stalo", a nyní má možnost hrůzám války samo přihlížet. V daném případě má Rada za to, že pořad obsahoval naturalistické scény násilí a sexuálně explicitní a drastické scény ve formě, která je způsobilá vyvolat u dětských diváků psychický otřes a vést tak k ohrožení zejména psychického vývoje dětí a mladistvých (traumatizovat zejména děti ve věku do 10 až 12 let, avšak je možné důvodně předpokládat i ohrožení mladistvých, u nichž je způsobilé snížit práh citlivosti při vnímání násilí). Podmínka předchozího upozornění dle ustanovení § 59 odst. 1 zákona č. 231/2001 Sb.: Dále Rada zkoumala, zda byla splněna podmínka pro uložení sankce dle § 59 odst. 1 zákona č. 231/2001 Sb., tedy zda již v minulosti bylo účastníkovi řízení uloženo upozornění na porušení ustanovení § 32 odst. 1 písm. g) zákona č. 231/2001 Sb. Pokud Rada dle ustanovení § 59 odst. 1 zákona č. 231/2001 Sb. zjistí, že provozovatel vysílání porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem nebo podmínky udělené licence, upozorní jej na porušení a stanoví mu lhůtu k nápravě, která musí být v souladu s ustanovením § 59 odst. 2 zákona č. 231/2001 Sb. přiměřená charakteru porušené povinnosti. Za splnění podmínky dle § 59 odst. 1 zákona č. 231/2001 Sb. považuje Rada předchozí sankci č.j. hol/4803/09, sp.zn.: 2008/275/HOL/CET, jíž na svém 10. zasedání konaném ve dnech 2. a 3. června 2009 rozhodla o uložení sankce ve výši 200.000,- Kč pro porušení § 32 odst. 1 písm. g) zákona č. 231/2001 Sb., kterého se provozovatel dopustil odvysíláním pořadu Hlava v oblacích dne 23. ledna 2008 od 09:25 hodin na programu Nova, který osahoval scény násilí a sexu způsobilé ohrozit zejména psychický a mravní vývoj dětí a mladistvých, čímž porušil povinnost nezařazovat v době od 06:00 hodin do 22:00 hodin pořady a upoutávky, které by mohly ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých. Rada považuje v daném správním řízení za počátek běhu prekluzivní lhůty dle § 61 odst. 1 zákona č. 231/2001 Sb. den 24. srpna 2011, tedy den, kdy bylo pojato kvalifikované podezření o možném spáchání jiného správního deliktu. Dle § 60 odst. 3 písm. d) zákona č. 231/2001 Sb. může Rada uložit pokutu ve výši od 20 000,- Kč do 10 000 000,- Kč, pokud provozovatel vysílání zařazuje do vysílání od 6:00 hodin do 22:00 hodin pořady a upoutávky, které by mohly ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých. Rada byla omezena horní a dolní hranicí stanovenou zákonem a při stanoveni výše pokuty byla vedena následujícími úvahami: Rada hodnotí povahu vysílaného programu takto: Program Nova Cinema je celoplošným (jeho vysílání může ve vymezeném územním rozsahu přijímat alespoň 70% obyvatel České republiky), komerčním, televizním programem. Komerčnost ve spojitosti s programem znamená, že úlohou provozovatele je získat pro sledovanost svého programu co nejvíce diváků a tomu také přizpůsobit obsah svých pořadů. Nejedná se však o program plnoformátový, ale program tematický. Program Nova Cinema je filmový a seriálový program, specializující a se zejména na dramatickou tvorbu americké provenience, a to jak major studií, tak nezávislých distributorů. V programu jsou většinově zastoupeny kinematografické filmy, televizní filmy a televizní seriály. Program je určen pro všechny věkové skupiny. Postavení provozovatele na mediálním trhu se zřetelem k jeho odpovědnosti vůči divácké veřejnosti v oblasti informací, výchovy, kultury a zábavy hodnotí Rada následovně. Postavení provozovatele na mediálním trhu se zřetelem k jeho odpovědnosti vůči divácké veřejnosti v oblasti výchovy, kultury a zábavy lze v daném případě pro daného provozovatele charakterizovat takto: Provozovatel je komerčním subjektem, jehož hospodářská činnost spočívá v provozování televizního vysílání. Principem komerčního televizního vysílání je snaha o maximální sledovanost. V případě společnosti CET 21 spol. s r. o. se pak jedná o dominantní subjekt s vysokou sledovaností. Své vysílání společnost provozuje celoplošně, tudíž její vysílání může ve vymezeném územním rozsahu přijímat alespoň 70% obyvatel České republiky. Lze tedy dovodit, že k velkému podílu možným diváku patří i zvýšená odpovědnost vůči divákům obecně, neboť porušení zákona může mít dopad na velké množství diváků. S ohledem na pravděpodobný vysoký zásah divácké veřejnosti programem Nova Cinema, vycházející z jeho celoplošnosti, má Rada za to, že odpovědnost účastníka řízení je ve srovnání s regionálními a místními provozovateli televizního vysílání vysoká. Dále je třeba však uvážit, že nelze brát v úvahu při stanovení výše pokuty v potaz rozdíl mezi veřejnoprávním a komerčním subjektem co do jejich zvýšené či snížené odpovědnosti. Rozdíl mezi veřejnoprávním a soukromoprávním subjektem v tomto hledisku je možné shledat pouze, co se týče pozitivně formulované povinnosti, které by měli plnit (co by dělat měli, nikoliv co by dělat nesměli) viz rozsudek Městského soudu 5 Ca 162/2009. Rozsah, typ a dosah závadného vysílání Pořad Hlava v oblacích je typově označen jako thriller (z anql. thrilí. otřást, vzrušit). Thriller je žánr filmu, knihy nebo televizního seriálu, který má u čtenáře nebo diváka vyvolat silné napětí a emoce. Na rozdíl od hororu je zdroj napětí reálný, není vyvolán fiktivními, nadpřirozenými jevy. Žánr zahrnuje početné, často se překrývající podžánry, například díla mísící prvky hororu a thrilleru. Thrillery jsou charakterizovány rychlým sledem událostí, častou akcí a nápaditými hrdiny, kteří musí překazit plány silnějším a lépe vybaveným padouchům. Často se používají nástroje jako napětí, falešné stopy a cliffhangery (konec v nejnapínavějším momentu). Thriller se často koná v neobvyklém prostředí, jako cizí země, pouště, polární oblasti nebo širé moře. V některých thrillerech jsou hrdinové „tvrďáci", kteří si navykli nebezpečí: strážci zákona, vyzvědači, vojáci, námořníci nebo piloti. Mohou to být ale i obyčejní občané, kteří do nebezpečí upadli náhodou. Tradičně byli hrdinové muži, ale nyní začíná přibývat hrdinek. V thrilleru musí hrdina raději zkřížit plány nepříteli, než odkrývat zločin, který se už stal. Zločiny, kterým se má předejít bývají sériové nebo masové vraždy, atentáty, svrhnutí vlády nebo terorismus. Thrillery se mohou definovat hlavní náladou, kterou vyvolávají: vzrušení, (zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Thriller) Pořad Hlava v oblacích byl vysílán na programu účastníka řízení, který je definovaný jako program celoplošný, tj. s územním pokrytím dle zákona alespoň 70% obyvatel ČR a se sledovaností, která byla dle dat Asociace televizních organizací (scan z veřejně přístupných webových stránek ATO je součástí správního spisu a účastníkovi byl zaslán spolu s oznámením o zahájení správního řízení) pro share pro 15+ za 33. týden 2011 (15.8. – 21.8.) – celý den (06:00 – 06:00) dosáhla 5,51% a za totožný úsek (15.8. – 21.8.2011) – prime time (19:00 - 23:00) dosáhla 5,19%, Rada nedisponuje konkrétními daty sledovanosti pro den 22.8.2011, ale je logické předpokládat zhruba stejnou či velmi obdobnou sledovanost. Rada jak níže uvádí, považuje za rozhodná kritéria závažnost věci a míra zavinění. Kritérium rozsah, typ a dosah závadného vysílání a jeho část „sledovanost" považuje Rada za spíše dokreslující a podpůrné, nikoliv zásadně určující výši sankce. K odvysílání pořadu došlo dvakrát. V obou případech v chráněné době mezi 6. a 22. hodinou. V jednom případě ve večerních hodinách, ve druhém případě krátce po poledni. Závažnost věci Rada považuje za důležitý úkol dbát o ochranu dětí a mladistvých před vysíláním pořadů, které mohou ohrozit jejich vývoj. Rada považuje za závažné, že vzhledem ke kumulaci všech negativních jevů, které se v předmětném pořadu vyskytly a byly Radou popsány, působí inkriminovaný pořad jednoznačně nemravně a násilně a zejména u mladších dětí může vyvolat úzkost. Zároveň je předmětný pořad vzhledem k absenci soucitu a lítosti u jakékoliv násilně se chovající postavy schopen snížit práh citlivosti při vnímání násilí. Rada se shodla, že za závažné je potřeba rovněž brát dvojí odvysílání pořadu v situaci, kdy účastník již byl za totožný pořad v minulosti sankcionován a tato sankce byla i potvrzena soudními instancemi. Takovéto chování se Radě jeví jako naprosté a svévolné ignorování zákonem chráněného zájmu. Míra zavinění Je jisté, že obsah pořadu účastník nemohl sám ovlivnit, ale jak již výše bylo zmíněno, věděl, že tento pořad (film) je protizákonné odvysílat v době mezi 06:00 a 22:00 hodinou, přesto tak učinil. Rada považuje toto jednání za vědomé a úmyslné porušení zákona. Rada považuje toto kritérium spolu s kritériem závažnosti věci za rozhodné pro konkrétní výši sankce. Finanční prospěch Rada se zabývala relevancí vlivu finančního prospěchu účastníka řízení na jeho rozhodování o zařazení či nezařazení předmětného pořadu (filmu) do vysílání v době mezi 06:00 a 22:00 hodinou. Rada má za to, že finanční prospěch ať již měl či neměl vliv na rozhodování účastníka řízení, není v tomto případě (správní delikt porušení § 32 odst. 1 písm. g) zákona č. 231/2001 Sb.) rozhodný co do jeho vlivu na konkrétní výši sankce. S odkazem na výše uvedené skutečnosti se Rada na svém 6. zasedání konaném ve dnech 13. a 14. března usnesla na uložení sankce ve výši 400.000,- Kč, tedy ve výši 4% horní zákonné sazby. Vzhledem k tomu, že správní řízení vyvolal účastník řízení porušením své právní povinnosti, uložila mu Rada v souladu s ustanovením § 79 odst. 5 správního řádu a § 6 vyhlášky č. 520/2005 Sb. povinnost uhradit paušální částku nákladů správního řízení ve výši 1.000,- Kč, a to na účet č. 3711-19223001/0710, vedený u ČNB, variabilní symbol 2011755. Úhrada nákladů řízení je splatná do pěti pracovních dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí.

Výrok

rozhodnutí: Poučení:

Citovaná rozhodnutí (1)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.