Věc T-114/02
Právní věta
Právní věta: I když spojení nevytváří nebo výrazně neposiluje dominantní postavení, které měl některý z účastníků spojení před jeho uskutečněním, nic to nemění na tom, že nový subjekt má na těchto trzích takové postavení. Neexistence překrývání nevylučuje dominantní postavení. Nelze se tak domnívat, že by prodejce byl schopen potrestat subjekt vzniklý spojením dvou podniků, z nichž každý má monopol na polovině dotčených trhů.
Citované zákony (0)
Žádné explicitní citace zákonů v textu.
Rubrum
Právní věta: I když spojení nevytváří nebo výrazně neposiluje dominantní postavení, které měl některý z účastníků spojení před jeho uskutečněním, nic to nemění na tom, že nový subjekt má na těchto trzích takové postavení. Neexistence překrývání nevylučuje dominantní postavení. Nelze se tak domnívat, že by prodejce byl schopen potrestat subjekt vzniklý spojením dvou podniků, z nichž každý má monopol na polovině dotčených trhů.
Výrok
BaByliss SA proti Komisi Evropských společenství
Odůvodnění
rozsudku: Z těchto důvodů Soud (třetí senát) rozhodl takto: 1) Rozhodnutí Komise SG (2002) D/228078 ze dne 8. ledna 2002 nevznést námitky proti spojení společností SEB a Moulinex a prohlásit je za slučitelné se společným trhem a s dohodou o Evropském hospodářském prostoru, s výhradou dodržení navržených závazků (věc COMP/M.2621 - SEB/Moulinex), se zrušuje pokud jde o trhy v Itálii, Španělsku, Finsku, Spojeném království a Irsku. 2) Ve zbývající části se žaloba zamítá. 3) Žalobkyně a Komise ponesou každá vlastní náklady řízení. 4) SEB SA a De’Longhi SpA ponesou vlastní náklady řízení.
Poučení
Z odůvodnění rozsudku: K páté části, vycházející z toho, že Komise povolila spojení bez závazků pokud jde o trhy vykazující vážné problémy v oblasti hospodářské soutěže 308 Nejprve je třeba připomenout, že Komise v napadeném rozhodnutí shledala, že spojení vyvolává vážné pochybnosti na určitých výrobkových trzích v Portugalsku, Řecku, Belgii, Nizozemsku, Německu, Rakousku, Dánsku, Švédsku a Norsku (bod 128 odůvodnění napadeného rozhodnutí). V důsledku toho v těchto zemích uložila závazky. 309 Dále je třeba připomenout, že Komise použila národní vymezení dotčených zeměpisných trhů (bod 30 odůvodnění napadeného rozhodnutí) a dospěla k závěru, že každá ze třinácti kategorií výrobků představuje samostatný trh (body 17 až 25 odůvodnění napadeného rozhodnutí). Z toho vyplývá, že analýzu hospodářské situace je třeba provést, alespoň v prvním stadiu, odděleně podle jednotlivých trhů, a to jak zeměpisných, tak výrobkových. Nicméně výhradní licence ke značce Moulinex předvídané v závazcích v každém z těchto devíti členských států se vztahují vždy na všech třináct výrobkových trhů, a to i když byly vážné pochybnosti zjištěny pouze u některého z výrobkových trhů. Komise totiž v bodě 141 odůvodnění napadeného rozhodnutí správně usoudila, že rozšíření závazku poskytnutí výhradní licence na všechny malé elektrospotřebiče pro domácnost, a tedy i na výrobky, u nichž Komise nevznesla vážné pochybnosti, je nezbytné pro zajištění účinnosti a životaschopnosti nápravných opatření stanovených závazky, jelikož tatáž značka nemůže být současně na témže zeměpisném trhu v držení dvou rozdílných hospodářských subjektů. 310 Z toho vyplývá, že zjištění, že spojení vyvolává vážné pochybnosti na jednom výrobkovém trhu určité země, stačilo k uložení závazku pokud jde o všechny výrobkové trhy uvedené země. Z bodů 113, 114 a 128 odůvodnění napadeného rozhodnutí tak vyplývá, že ve Švédsku byly uloženy závazky, ačkoli Komise dospěla k závěru, že spojení vyvolává v této zemi vážné pochybnosti pouze na trhu s fritézami. 311 Pokud jde o trhy v Itálii, Španělsku, Spojeném království, Irsku a Finsku, Komise naopak usoudila, že spojení mění podmínky hospodářské soutěže pouze okrajově, a neuložila tudíž závazky vztahující se na tyto země. 312 Žalobkyně v podstatě tvrdí, že na určitých trzích v Norsku, Itálii, Španělsku, Spojeném království, Irsku a Finsku se ukázaly vážné problémy v oblasti hospodářské soutěže a že Komise měla, v souladu s analýzou hospodářské soutěže, kterou provedla ve členských státech dotčených závazky, uložit rovněž závazky týkající se těchto trhů. 313 V odpovědi na písemné otázky Soudu Komise vysvětlila, že při provádění analýzy vzala v úvahu postupně čtyři faktory vyplývající ze zjištění podmínek hospodářské soutěže, kterými se vyznačuje dotčené spojení, a to: – na kterých trzích má nový subjekt podíly vyšší než 40%; – zda existuje významné překrývání mezi účastníky spojení na dotčeném výrobkovém trhu; – jaké je postavení subjektu vzniklého spojením ve vztahu k jeho konkurentům; – jaký je význam dotčeného výrobkového trhu v poměru k celkovým prodejům spojeného subjektu a, v souvislosti s tím, nakolik jsou distributoři schopni vyvíjet protitlak (dále jen „sortimentový účinek“)? 314 Před přezkoumáním toho, zda tato analýza ve čtyřech etapách vede, jak tvrdí Komise, k vyloučení vážných pochybností u všech zeměpisných trhů, u nichž neuložila závazky, je třeba nejprve ověřit, zda Komise takovou analýzu skutečně použila v napadeném rozhodnutí k posouzení účinků spojení na jednotlivé trhy. a) Ke čtyřem etapám analýzy – K hranici dominance 40% 315 Z napadeného rozhodnutí a zejména z bodů 44, 48, 55, 56, 63, 72 a 83 jeho odůvodnění vyplývá, že, v souladu s první etapou uvedenou Komisí v odpovědích na otázky Soudu, celá analýza soutěžního prostředí v rozhodnutí je založena na úvaze, že podíl na trhu ve výši 40% je známkou dominance. Jakmile podíl spojeného subjektu SEB-Moulinex na výrobkovém trhu dosáhl hranice 40% nebo ji překročil, bylo důvodné mít za to, s výhradou přezkoumání tří dalších faktorů, že má dominantní postavení a že musí být uloženy závazky. Jak Komise upřesnila v odpovědích na otázky Soudu, konstatovala existenci dominantního postavení dokonce i na trhu s kuchyňskými roboty v Řecku, ačkoliv tam měl subjekt SEB-Moulinex podíl pouze 39%. Z bodů 55, 58, 62 a 128 odůvodnění napadeného rozhodnutí nadto vyplývá, že Komise usoudila, že spojení vyvolává vážné pochybnosti na trhu s toustovači v Belgii, ačkoliv účastníci spojení měli na trhu podíl pouze 20 až 30% a museli čelit konkurenci společnosti Philips, která měla na trhu podíl 25 až 35%. – K neexistenci významného překrývání 316 Podle vysvětlení podaného Komisí v odpovědi na písemné otázky Soudu Komise poté u trhů, na nichž měl nový subjekt podíl vyšší než 40%, zkoumala, zda na trzích s dotčenými výrobky dochází k výraznému překrývání mezi účastníky spojení. Komise uvedla, že pokud zjistila, že nedochází k překrývání nebo jen minimálnímu, vyloučila vážné pochybnosti pokud jde o dotčený výrobkový trh na základě toho, že spojení nezpůsobuje výraznou změnu situace v oblasti hospodářské soutěže. 317 V souladu s tím, co Komise uvedla v odpovědi na písemné otázky Soudu, ji neexistence významného překrývání vedla k vyloučení existence vážných pochybností u řady výrobkových trhů, na nichž bylo překrývání minimální [viz mimo jiné trh s přenosnými troubami ve Finsku (bod 87 odůvodnění napadeného rozhodnutí), trh se zařízeními na přípravu neformálních jídel v Německu (bod 88 odůvodnění napadeného rozhodnutí), trh s kávovary na espresso v Norsku a Švédsku (bod 90 odůvodnění napadeného rozhodnutí)]. 318 Neexistence významného překrývání mezi účastníky spojení může, jak správně tvrdí Komise, vyloučit vážné pochybnosti i u výrobkových trhů, na nichž má subjekt podíl více než 40%, jelikož v takovém případě dominantní postavení nevzniklo nebo nebylo posíleno v důsledku spojení, ale existovalo již dříve. 319 Je však třeba uvést dvě upřesnění. 320 Jednak, i když je překrývání malé, spojení vede k posílení dominantního postavení, a je tedy namístě vyloučit vážné pochybnosti, pouze pokud je překrývání skutečně bezvýznamné. 321 V tomto ohledu je třeba uvést, že rozhodnutí se omezuje na uvedení podílů na trhu v rozpětí 10%. Nicméně i když lze skutečně mít za to, že k významnému překrývání nedochází, pokud se podíl na trhu blíží 0%, není tomu tak, pokud se blíží 10%, a v takovém případě je třeba konstatovat vznik nebo posílení dominantního postavení. Rozhodnutí tedy neumožňuje Soudu provést řádnou kontrolu legality. Krom toho ačkoliv Soud v písemných otázkách výslovně vyzval Komisi, aby upřesnila přesný podíl subjektu SEB-Moulinex na trhu s varnými konvicemi a zařízeními na přípravu neformálních jídel v Itálii, Komise ve své odpovědi pouze zopakovala údaje v rozpětí 10% obsažené v rozhodnutí. 322 Nemožnost účinného přezkumu rozhodnutí kvůli příliš vágním údajům obsaženým v rozhodnutí ostatně vyplývá z konstatování v samotném rozhodnutí. Komise tak na základě téže úvahy, podle níž měl jeden z účastníků spojení podíl na trhu ve výši 0 až 10%, jednou vyloučila vážné pochybnosti z důvodu neexistence významného překrývání a podruhé konstatovala existenci takových pochybností. 323 Tak je tomu zejména u trhu s kuchyňskými roboty v Řecku. Na tomto trhu, kde měl nový subjekt společný podíl o málo nižší než je hranice dominance (39%, viz bod 72 odůvodnění napadeného rozhodnutí a odpověď na otázky Soudu), Komise nevyloučila vážné pochybnosti navzdory překrývání v rozmezí 0 až 10%, přičemž podíl společnosti Moulinex na trhu s dotčenými výrobky byl 30 až 40% a podíl skupiny SEB pouze 0 až 10% (viz tabulku v příloze napadeného rozhodnutí). 324 Podobně Komise konstatovala existenci vážných pochybností na trhu s žehličkami v Nizozemsku, kde měli účastníci spojení společný podíl řádově 40 až 50% s omezeným překrýváním ve výši 0 až 10% pro Moulinex. 325 U dalších výrobkových trhů, na nichž měl spojený subjekt podíl 40 až 50%, Komise rovněž dospěla k závěru, že spojení vyvolává vážné pochybnosti, navzdory skutečnosti, že jeden z účastníků měl podíl pouze 0 až 10%. Tak je tomu mimo jiné u trhu s grily v Německu (bod 97 odůvodnění napadeného rozhodnutí), na kterém musí účastníci spojení krom toho čelit významným konkurentům, mezi nimi zejména společnosti Severin, která má na trhu podíl 25 až 35%, u trhu s žehličkami a napařovacími systémy v Belgii (viz body 55, 56 a 59 odůvodnění napadeného rozhodnutí) a u trhů s fritézami, toustovači a elektrickými překapávači na kávu v Portugalsku (viz body 48, 49 a 54 odůvodnění napadeného rozhodnutí). 326 Krom toho, ačkoliv neexistence významného překrývání je platným důvodem pro vyloučení vážných pochybností, když Komise v prvním stadiu přezkoumává soutěžní prostředí na úrovni jednotlivého výrobkového trhu, není naopak důvod k tomu, zohledňovat tento faktor na úrovni obecnějšího přezkumu situace na všech výrobkových trzích dotčené země. 327 V tomto ohledu je třeba ostatně poznamenat, že Komise několikrát na základě okolnosti, že jeden z účastníků spojení měl silné postavení na trzích, kde byl druhý účastník pouze slabý, a obráceně, učinila závěr, že spojení vyvolává vážné pochybnosti. Pokud jde o Řecko, Komise v bodě 73 odůvodnění napadeného rozhodnutí zdůraznila: „Účastníci spojení měli současně velmi významné podíly (30 až 40% a 20 až 30%) pouze na trhu se sendvičovači/vaflovači. V důsledku spojení jsou tedy k postavení společnosti Moulinex pokud jde o kávovary na espresso připojena významná dominantní postavení na trzích s fritézami, varnými konvicemi, sendvičovači a kuchyňskými roboty“. – K postavení subjektu vzniklého spojením ve vztahu k jeho konkurentům 328 Komise uvádí, že poté zohlednila společné postavení účastníků spojení vůči jejich konkurentům, aby případně vyloučila vážné pochybnosti. 329 V tomto ohledu je třeba nejprve poukázat na to, že vzhledem k tomu, že hranice dominance je podle rozhodnutí 40%, pouhé zjištění, že spojený subjekt bude na určitém výrobkovém trhu čelit konkurentům, neznamená, že spojení na tomto trhu nevyvolává pochybnosti. Existence konkurentů může případně zmírnit, nebo dokonce vyloučit dominantní postavení spojeného subjektu pouze v případě, že tito konkurenti mají silné postavení, které jim umožňuje být skutečnou protiváhou. 330 Dále je třeba připomenout, že dotčené trhy se vyznačují spíše oligopolní strukturou a že několik podniků jednak disponuje širokým sortimentem výrobků a jednak působí v celé Evropě. Jsou to, jak je uvedeno v bodě 32 odůvodnění napadeného rozhodnutí, subjekty jako SEB, Moulinex, Philips, Bosch, Braun nebo De’Longhi. Za těchto podmínek se nezdá, že by přítomnost některého z těchto soutěžitelů na daném trhu představovala zvláštní okolnost, která by sama o sobě odůvodňovala to, že spojení na tomto trhu nevyvolává pochybnosti. Totéž platí pro podniky, které buď mají široký sortiment výrobků, ale působí pouze v některých státech (Taurus ve Španělsku nebo Morphy ve Spojeném království), anebo mají omezený počet výrobků (Saeco pokud jde o kávovary na espresso). 331 Z napadeného rozhodnutí ostatně vyplývá, že téměř na všech trzích, u nichž Komise usoudila, že spojení vzbuzuje vážné pochybnosti, zjistila přítomnost některého z těchto konkurentů. 332 Z toho vyplývá, že přítomnost některého z těchto konkurentů na trzích, kde měl spojený subjekt podíl ve výši 40% nebo vyšší, nemohla sama o sobě vyloučit existenci vážných pochybností a takový důsledek mohla mít případně pouze tehdy, pokud tito konkurenti měli dostatečně silné podíly na trhu, aby mohli být skutečnou protiváhou postavení subjektu SEB-Moulinex a vyloučit tak vážné pochybnosti. 333 V tomto ohledu je třeba uvést, že Komise ostatně dospěla k závěru o existenci vážných pochybností na řadě trhů, na nichž měli konkurenti účastníků spojení nezanedbatelné podíly. 334 Komise tak nevyloučila vážné pochybnosti o slučitelnosti na trhu s fritézami v Řecku, ačkoliv hlavní konkurent účastníků spojení, De’Longhi, měl na tomto trhu podíl 35 až 45%, což představovalo nejenom velmi významné postavení, ale dokonce postavení rovnocenné postavení SEB-Moulinex (viz bod 72 odůvodnění napadeného rozhodnutí). 335 Podobně Komise dospěla k závěru o existenci vážných pochybností na trhu s žehličkami a napařovacími systémy v Nizozemsku, ačkoliv SEB-Moulinex, který měl na tomto trhu podíl 40 až 50% (viz bod 63 odůvodnění napadeného rozhodnutí), musel čelit konkurenci ze strany společnosti Philips, jejíž podíl na trhu byl 35 až 45% (viz bod 67 odůvodnění napadeného rozhodnutí). 336 Komise dále odmítla vyloučit existenci vážných pochybností navzdory přítomnosti konkurentů s významným postavením na trzích s varnými konvicemi a žehličkami v Belgii. Na prvně uvedeném trhu měl nový subjekt podíl 35 až 45% (viz bod 55 odůvodnění napadeného rozhodnutí) a hlavní konkurent, Braun, podíl 20 až 30% (viz bod 58 odůvodnění napadeného rozhodnutí). Na druhém trhu měl nový subjekt podíl 40 až 50% (viz bod 55 odůvodnění napadeného rozhodnutí) a hlavní konkurent, Philips, podíl 25 až 35% (viz bod 59 odůvodnění napadeného rozhodnutí). 337 Konečně na trhu s toustovači v Belgii, na kterém měl hlavní konkurent, Philips, podíl 25 až 35% (viz bod 58 odůvodnění napadeného rozhodnutí), Komise nevyloučila existenci vážných pochybností o slučitelnosti spojení, ačkoliv nový subjekt měl na tomto trhu podíl pouze 20 až 30% (v viz bod 55 odůvodnění napadeného rozhodnutí), to znamená podíl nejen výrazně nižší než Komisí stanovená hranice dominance, ale rovněž nižší než podíl hlavního konkurenta. 338 Z výše uvedeného vyplývá, že podle analýzy provedené Komisí v napadeném rozhodnutí nebyla přítomnost konkurentů v zásadě považována za faktor, který může vyloučit zjištění, že spojení vyvolává vážné pochybnosti, a to ani v případě, že tito konkurenti měli poměrně významné podíly na trhu. – K sortimentovému účinku 339 Úvodem je třeba připomenout, že každý výrobkový trh představuje samostatný trh. Z toho vyplývá, že podmínky hospodářské soutěže na každém výrobkovém trhu, v každém členském státě, musí být v zásadě posouzeny nezávisle na podmínkách na ostatních trzích nebo na všech trzích jako celku. Pokud jde o oněch devět členských států, na které se vztahují závazky, i když Komise občas svou analýzu obohatila úvahami týkajícími se celkové situace na všech výrobkových trzích daného zeměpisného trhu, nejprve vždy zjišťovala existenci vážných pochybností na určitých výrobkových trzích posuzováním každého výrobkového trhu zvlášť. 340 Pokud jde o Portugalsko, Řecko, Nizozemsko a Belgii, Komise tak poté, co konstatovala existenci vážných pochybností u řady výrobkových trhů, nadto usoudila, že vzhledem ke kombinaci významných dominantních postavení jsou účastníci spojení schopni rozšířit svou tržní sílu na všechny ostatní výrobkové trhy (body 54, 62, 71 a 82 odůvodnění napadeného rozhodnutí). 341 Podle bodu 83 odůvodnění napadeného rozhodnutí lze riziko vytvoření tržní síly pokud jde o celý sortiment výrobků vyloučit, jestliže výrobkové trhy, na nichž má spojený subjekt podíl přesahující 40%, nepředstavují více než 35% společného obratu účastníků spojení. Nicméně toto rozlišování mezi zeměmi, ve kterých by byl spojený podnik schopen rozšířit svou tržní sílu na všechny výrobkové trhy, a těmi, v nichž spojení vyvolává vážné pochybnosti jen na některých výrobkových trzích, případně jen na jednom z nich (jako je tomu v případě Švédska), se jeví ve skutečnosti irelevantní, jelikož, jak bylo uvedeno výše, v obou případech byly uloženy tytéž závazky. 342 Odlišný charakter jednotlivých výrobkových trhů nelze nicméně považovat za absolutní a může se ukázat jako nezbytné zvážit posouzení konkrétního výrobkového trhu ve světle situace v oblasti hospodářské soutěže na všech ostatních výrobkových trzích dotčeného členského státu. 343 Toto zohlednění obecnější situace v oblasti hospodářské soutěže je odůvodněno v projednávaném případě tím spíše, že je nesporné, že značka je na dotčených trzích nejdůležitějším faktorem hospodářské soutěže a že z proslulosti značky mají prospěch všechny výrobky, které ji nesou. Podobně Komise může pro účely posouzení soutěžního postavení podniku přihlédnout k portfoliu značek v jeho držení nebo k okolnosti, že má významné podíly na mnoha dotčených výrobkových trzích (dále jen „portfoliový účinek“). 344 V tomto ohledu je třeba uvést, že Komise v projednávaném případě přihlédla k tomuto portfoliovému účinku. V celém napadeném rozhodnutí, kromě analýzy zemí, na které se nevztahují závazky, Komise totiž zdůrazňovala skutečnost, že sílu spojeného subjektu zvyšuje jedinečné portfolio značek, zatímco jeho konkurenti mají pouze jedinou značku, silná přítomnost na mnoha trzích a spojení postavení skupiny SEB a společnosti Moulinex. 345 V bodě 52 odůvodnění napadeného rozhodnutí je tak uvedeno, že „[s] ohledem na výše zmíněný význam značek na tomto typu trhu, na váhu účastníků spojení na téměř všech dotčených trzích a na sortiment výrobků a portfolio značek nového subjektu je málo pravděpodobné, že konkurenti budou schopni zpochybnit postavení účastníků spojení a vyvíjet na nový subjekt dostatečný konkurenční tlak“. 346 Je nutné poznamenat, že tento portfoliový účinek působí nejen vůči spotřebitelům a konkurentům ale i, a to především, vůči prodejcům. Komise tak v bodě 53 odůvodnění napadeného rozhodnutí vysvětluje, že „[t]otéž platí pro prodejce, kteří, i přes svou teoretickou vyjednávací sílu (například hrozbou vyřazení výrobku z nabídky), nebudou moci usměrnit jednání účastníků spojení v reakci na zvýšení ceny“; že „[p]ortfolio značek a jednotně silná přítomnost nového subjektu na všech dotčených výrobkových trzích budou takové, že nový subjekt bude schopen odradit prodejce od toho, aby se bránili zvýšení ceny například hrozbou vyřazení značek nového subjektu z nabídky“; že „[s]pojený subjekt může například nabízet kombinované slevy nebo slevy s prahovým efektem“ a že „[p]odobně v důsledku vedoucího postavení značek SEB a Moulinex bude pro prodejce obtížné se bez nich ve své nabídce obejít“. Tyto úvahy, uvedené v rámci analýzy trhů v Portugalsku, jsou zopakovány rovněž pokud jde o trhy v Belgii (body 60 a 61 odůvodnění napadeného rozhodnutí), v Nizozemsku (body 69 a 70 odůvodnění napadeného rozhodnutí) a v Řecku (body 80 a 81 odůvodnění napadeného rozhodnutí). V tomto ohledu je třeba ještě poukázat na to, že jestliže Komise na základě portfoliového účinku dospěla k závěru, že nový subjekt SEB-Moulinex je schopen rozšířit svou tržní sílu na všechny výrobkové trhy v těchto čtyřech zemích, ačkoliv má na trhu pouze podíly pod hranicí 40%, tím spíše může portfoliový účinek potvrzovat, že spojení vyvolává vážné pochybnosti na trzích, na nichž má nový subjekt podíly vyšší než 40%. 347 Ve své dřívější rozhodovací praxi Komise již zdůraznila, že za účelem určení skutečné tržní síly podniku je nezbytné zohlednit portfoliový účinek. Komise tak ve svém výše uvedeném rozhodnutí Guinness/Grand Metropolitan vysvětlila, že držitel portfolia dominantních značek je v řadě ohledů zvýhodněn a je v silnější pozici zejména vůči svým zákazníkům, neboť jim může nabídnout sortiment výrobků, který představuje větší část jejich obratu. 348 Společnost De’Longhi ve svém vyjádření adresovaném Komisi (příloha 2 dopisu ze dne 3. prosince 2001) ostatně Komisi upozornila na nebezpečí vyplývající z koncentrace všech hlavních značek a úplného sortimentu výrobků v jedné a téže průmyslové skupině. V tomto ohledu mimo jiné uvedla: „[A]spekt, který znepokojuje společnost De’Longhi nejvíce, je vztah, který nastane po uskutečnění spojení mezi SEB-Moulinex a velkými distributory, s ohledem na zvýšenou vyjednávací sílu, kterou bude mít nabyvatel na trzích, kde bude mít dominantní postavení. Tato síla bude tím větší, že po uskutečnění spojení bude mít k dispozici úplný sortiment výrobků a značek [...] Je zcela nepochybné, že SEB-Moulinex rozšíří značně své portfolio výrobků tak, že v určitých případech bude schopen dodávat úplný sortiment, což bude mít negativní důsledky, zejména pokud jde o distribuční kanály“. 349 V odpovědích na písemné otázky Soudu Komise uvedla, že přítomnost stejných značek a stejných velkoodběratelů na všech výrobkových trzích téže země nutně vedla k zohlednění sortimentového účinku v analýze hospodářské soutěže. Podle názoru Komise, jestliže spojení přispěje k tomu, že jeho účastníci získají silné postavení na výrobkových trzích, které celkově představují okrajovou část jejich obratu, subjekt vzniklý spojením nebude mít důvod využívat své síly na těchto trzích, protože odvetná opatření, která musí čekat na ostatních trzích, kde nemá silné postavení, by představovala ztráty na zisku výrazně převyšující zisky, které by mohl očekávat na trzích, kde má silné postavení. Komise ve svých písemnostech předložených Soudu a na jednání uvedla, že pokud prodeje spojeného subjektu na jím ovládaných trzích představovaly méně než 10% všech jeho prodejů v téže zemi, měla za to, že schopnost prodejců přijmout odvetná opatření nebyla spojením dotčena a je na úrovni dostačující k tomu, aby využili sortimentového účinku ve svůj prospěch. Výrazem „sortimentový účinek“ se podle Komise rozumí to, že jakýkoliv pokus SEB-Moulinex o protisoutěžní jednání na trzích, kde má tento spojený subjekt dominantní postavení, bude potrestán nižšími nákupy jejích výrobků na ostatních trzích ze strany prodejců. 350 Podle Komise umožňuje sortimentový účinek vyloučit vážné pochybnosti pouze tehdy, představuje-li obrat, kterého dosahují účastníci spojení na ovládaných výrobkových trzích, pouze okrajovou část celkového obratu v téže zemi. Komise stanovila tuto okrajovou část obratu dosaženého na ovládaných trzích, nad níž již sortimentový účinek nemůže působit, na nejvýše 10%. Tato hranice 10% není zpochybňována. V bodě 123 odůvodnění napadeného rozhodnutí tak Komise vysvětlila, že jakýkoliv pokus o protisoutěžní jednání na trzích s varnými konvicemi a zařízeními na přípravu neformálních jídel v Itálii, na kterých mají účastníci spojení společný podíl 65 až 75%, respektive 40 až 50%, by byl potrestán nižšími nákupy výrobků SEB a Moulinex na ostatních trzích v Itálii, kde spojený podnik dosahuje 90 až 100% svého obratu, což znamená, že ovládané trhy představují pouze 0 až 10% jejich obratu. Pokud jde o Španělsko a Finsko, Komise v bodech 116 a 119 odůvodnění napadeného rozhodnutí konstatovala, že podnik dosahuje 85 až 95% svého obratu na trzích, které neovládá, což znamená, že ovládané trhy představují 5 až 15% jejich obratu, takže případně o něco málo více než 10%. V odpovědích na písemné otázky Soudu Komise nicméně výslovně potvrdila, že závěr, že prodejci mohou využít schopnosti přijmout odvetná opatření, učinila, když byl poměr mezi prodeji na ovládaných trzích a všemi prodeji v téže zemi malý, tj. nižší než 10%. Na jednání Komise znovu potvrdila tuto maximální hranici 10%, do které může podle ní sortimentový účinek působit. 351 Je důležité zdůraznit, že tato část obratu umožňující, aby sortimentový účinek působil, která byla stanovena na 10%, nesmí být zaměňována s částí obratu nižší než 35%, zmíněnou v bodě 83 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Hranice 35% uvedená v bodě 83 odůvodnění napadeného rozhodnutí se totiž týká jiné otázky, a to od jaké úrovně je část obratu dosažená na ovládaných trzích natolik významná, že účastníci spojení jsou schopni rozšířit svou tržní sílu na všechny ostatní trhy dotčené země. V bodě 83 Komise konstatovala, že pokud jsou příslušné části společného obratu účastníků spojení na ovládaných trzích nižší než 35%, lze vyloučit vážné pochybnosti o vytvoření tržní síly, pokud jde o celý sortiment výrobků v této zemi, a je tedy třeba přezkoumat už jen jednotlivé výrobkové trhy. Vedle toho, že se zdá, že tato otázka, jak bylo uvedeno výše, nemá v projednávané věci význam, neboť nezávisle na tom, zda účastníci spojení mají tržní sílu na jednom výrobkovém trhu nebo na všech výrobkových trzích dotčené země, byly uloženy tytéž závazky, nelze ji každopádně zaměňovat s otázkou, zda jsou prodejci schopni potrestat účastníky spojení, pokud se pokusí zneužít dominantního postavení na některých trzích. Zatímco hranice 35% je hranicí, při jejímž překročení měla Komise za to, že existuje riziko rozšíření dominantního postavení na všechny výrobkové trhy země, hranice 10% je hranicí, pod níž je podle Komise dominance účastníků spojení na výrobkovém trhu naopak ohrožena možností odvetných opatření ze strany prodejců. 352 Sortimentový účinek, jak jej použila Komise v projednávaném případě, vyžaduje následující poznámky. 353 Nejprve je třeba připomenout, že vzhledem k tomu, že Komise dospěla k závěru, že každý výrobkový trh představuje samostatný trh, musí být analýza hospodářské situace v zásadě provedena po jednotlivých trzích. I když, jak bylo uvedeno výše, se tedy může ukázat nezbytné zohlednit při analýze situace v oblasti hospodářské soutěže na určitém výrobkovém trhu údaje týkající se jiných výrobkových trhů, nebo i jiných zemí, nic to nemění na tom, že platí zásada samostatného posuzování každého trhu a jakákoliv odchylka od této zásady nebo její zmírnění musí spočívat na přesných a shodujících se indiciích, z nichž vyplývá existence takových souvislostí. 354 Zaprvé je třeba uvést, že zatímco portfoliový účinek slouží k posouzení skutečného soutěžního postavení subjektu vzniklého spojením a může případně vést k závěru, že subjekt má dominantní postavení navzdory podílu na trhu, který sám o sobě k dominantnímu postavení nevede, tím, že se zohlední nejen součet příslušných podílů účastníků spojení na trhu, ale i dodatečná síla vyplývající z toho, že nový subjekt disponuje velkým počtem značek a působí na mnoha trzích, cílem sortimentového účinku, jak se jej dovolává Komise k odůvodnění neexistence vážných pochybností v zemích, na které se nevztahují závazky, je naopak relativizovat sílu subjektu vzniklého spojením a nepřihlížet tak případně ke zjištění existence dominantního postavení, k němuž vede součet podílů na trhu. 355 V tomto ohledu je třeba připomenout, že je nesporné, že oba účastníci spojení měli silná postavení na mnoha trzích a disponovali několika známými značkami. V důsledku spojení došlo, kromě součtu podílů na trhu, k rozšíření portfolia značek a zvýšení počtu trhů, na kterých SEB a Moulinex působí, čímž došlo k posílení jejich tržní síly, především vůči prodejcům. Komise tak v napadeném rozhodnutí opakovaně uvedla, že silná postavení, která měly SEB a Moulinex před uskutečněním spojení na řadě výrobkových trhů, jsou ještě posílena připojením podílů na trhu a značek na řadě dalších trhů (viz zejména body odůvodnění napadeného rozhodnutí 46, 47, 50 až 52, 56, 60, 69, 73 atd.). 356 Zadruhé Komise neprokázala právně dostačujícím způsobem opodstatněnost tvrzení, že jakýkoliv pokus o protisoutěžní jednání na ovládaných trzích by byl potrestán nižšími nákupy výrobků SEB-Moulinex na ostatních trzích. 357 Jak uvedla společnost De’Longhi na jednání, případ konfliktu mezi SEB-Moulinex a prodejci, předpokládaný Komisí, není o nic pravděpodobnější než to, že se dohodnou za účelem maximalizace svých příslušných zájmů.. 358 Komise nadto ani neukázala, v čem předpoklad, z nějž vyšla, tedy zvýšení cen ze strany SEB-Moulinex, nutně poškozuje zájmy prodejců a vede je tedy k tomu, aby tento subjekt chtěli potrestat. 359 Na dotaz Soudu na ekonomické základy, na kterých spočívá faktor „sortimentového účinku“, Komise připustila, že nemá k dispozici v tomto ohledu žádnou ekonomickou studii. Kromě odkazu na své rozhodnutí ve věci Guiness/Grand Metropolitan, které, jak bylo uvedeno výše, uplatňuje velmi odlišný koncept portfoliového účinku, Komise ve skutečnosti pouze sdělila, že tuto tezi uvedli účastníci spojení ve svém oznámení. 360 Komise nadto uvažovala pouze o možnosti zvýšení cen ze strany SEB-Moulinex. Tento subjekt však může využít jiných typů protisoutěžního jednání. Spojení tak subjektu SEB-Moulinex umožní zejména dosáhnout úspor z rozsahu výroby a zavést různá racionalizační opatření, čímž by došlo ke snížení nákladů, kterého by mohl využít například ke snížení cen nebo k tomu, aby nabídl prodejcům vyšší marži, s cílem posílit své postavení. SEB-Moulinex by rovněž mohl podněcovat prodejce k tomu, aby vyřadili z nabídky výrobky jeho konkurentů. 361 Konečně tvrzení, že prodejci jsou schopni v případě zvýšení cen subjekt SEB-Moulinex potrestat, spočívá na neprokázaném předpokladu, že prodejci určují volbu konečných spotřebitelů. Vzhledem k tomu, že jejich funkcí je prodávat konečným spotřebitelům výrobky, které tito spotřebitelé kupují, možnost, že by mohli potrestat SEB-Moulinex snížením nákupů výrobků tohoto subjektu na ostatních trzích je třeba brát s rezervou, a to tím spíše, že značka je rozhodujícím faktorem volby v hospodářské soutěži na dotčených trzích. 362 Zatřetí je třeba poukázat na to, že sortimentový účinek, který v pojetí Komise spočívá v předpokladu, že prodejci budou moci potrestat jakékoliv prostisoutěžní jednání nového subjektu, znamená spíše tvrzení, že prodejci budou schopni zabránit SEB-Moulinex ve zneužití, než prokázání toho, že spojený podnik nebude mít dominantní postavení. Cílem nařízení č. 4064/89 je však zakázat nikoli zneužití dominantního postavení, ale vytvoření nebo posílení takového postavení. 363 Z výše uvedeného vyplývá, že Komise neprokázala právně dostačujícím způsobem opodstatněnost své teorie sortimentového účinku, které se dovolává k odůvodnění neexistence vážných pochybností v zemích, na které se nevztahují závazky. 364 Krom toho i za předpokladu, že by Komise mohla využít této teorie k tomu, aby konstatovala neexistenci vážných pochybností na určitých trzích navzdory silnému postavení nového subjektu na těchto trzích, s odůvodněním, že tyto trhy představují pouze malý podíl v poměru ke všem dotčeným trhům, by v každém případě bylo třeba vzít v úvahu všechny trhy, na kterých měli účastníci spojení dominantní postavení a zejména ty, na kterých měl SEB-Moulinex podíl vyšší než 40%, ale u nichž Komise vyloučila vážné pochybnosti z důvodu neexistence významného překrývání podílů účastníků spojení na trhu. 365 I když spojení nevytváří nebo výrazně neposiluje dominantní postavení, které měl některý z účastníků spojení před jeho uskutečněním, nic to nemění na tom, že nový subjekt má na těchto trzích takové postavení. Neexistence překrývání nevylučuje dominantní postavení. Nelze se tak domnívat, že by prodejce byl schopen potrestat subjekt vzniklý spojením dvou podniků, z nichž každý má monopol na polovině dotčených trhů.
Rubrum
Skutkové a právní okolnosti: K páté části, vycházející z toho, že Komise povolila spojení bez závazků pokud jde o trhy vykazující vážné problémy v oblasti hospodářské soutěže Výrok rozsudku:
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.