11 C 150/2022

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Heleny Novákové a soudců JUDr. Jitky Levové a JUDr. Libora Daňhela ve věci manželky: osobní údaje manželky zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení , LL.M. sídlem adresa a manžela: osobní údaje manžela zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o rozvod manželství, o odvolání manžela proti rozsudku Okresního soudu v Břeclavi ze dne 12. 6. 2023, č. j. 11 C 150/2022-79,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným rozsudkem Okresní soud v Břeclavi („ soud prvního stupně“) rozvedl manželství [celé jméno manželky], rozené [příjmení] (manželky) a [celé jméno manžela] (manžela) uzavřené dne [datum] ve [obec] (výrok I) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II).

2. Soud prvního stupně uzavřel, že z výpovědí účastníků bylo zjištěno, že manželství je vážně a dlouhodobě nefunkční, manželka je současným stavem stresovaná a rozhodně odmítá v takovém svazku setrvat. Manželé spolu nežijí ve smyslu rodinného společenství. Manžel postupem času, i s ohledem na počet dětí v manželství narozených, svým počínáním v oblasti finančního hospodaření dostal manželku do závislosti na něm, z důvodu nepřehlednosti jeho transakcí i nevědomosti o jejich finanční situaci. O dlouhodobosti nedobrého stavu tohoto manželství svědčí i skutečnost, že manželé již před více jak pěti lety navštěvovali manželskou poradnu, bezvýsledně. Z výpovědi manžela soud zjistil jeho výhradní zaměření na peníze a zisk, celá jeho výpověď spočívala na vyzdvihování vlastních zásluh o finanční zabezpečení rodiny a na negativním hodnocení počínání manželky (nepřispívala, chamtivě si ponechávala výplatu, samozřejmě všechno platil sám, povahová chyba manželky, když nepřijímá jeho názory). Svojí výpovědí potvrdil, že veškerá péče o děti a domácnost spočívala celé dlouhé roky na manželce. Pokud měla k něčemu výhrady, dal jí pocítit finanční závislost, když jí přestal přispívat na potřeby domácnosti a dětí. Rozhodoval, jakým způsobem bude rodina trávit dovolenou, pokud s tím nesouhlasili, jel sám. Manžel uvedl, že současná situace v jejich manželství je výsledkem špatné komunikace a že se dá napravit, čemu lze těžko uvěřit s ohledem na dobu minulou, kdy se o to manželé bezvýsledně pokoušeli, tak s ohledem na nedostatek náhledu manžela na své jednání. Zjištěný stav manželství účastníků zcela odpovídá podmínkám § 755 odst. 1 o. z. pro rozvod manželství. Příčiny rozvratu shledal soud prvního stupně ve výše uvedeném a v nekompromisním a sobeckém jednání manžela.

3. Proti tomuto rozsudku podal v zákonné lhůtě odvolání manžel. Po jeho doplnění podáním ze [datum] napadl celý rozsudek. Vytkl soudu prvního stupně, že nezkoumal pravost tvrzení manželky, nevycházel z důkazů, ale jen ústního tvrzení manželky ve stavu, kdy pobírá antidepresiva. Její tvrzení jsou tak nepravdivá a účelně zkreslená. Manželka se nikdy nezajímala o financování rodinných záležitostí, přenechávala je na manželovi, který tak musel tuto roli převzít. Nepravdivé je tvrzení o manipulativním chování manžela. Největší úvěr u [anonymizováno] společně refinancovali úvěrem u [anonymizováno] stavební spořitelny a šlo o mnohem výhodnější nabídku. Manželka s novými podmínkami souhlasila a nový úvěr dobrovolně podepsala. Nekupoval nemovitosti bez souhlasu manželky. Když později nechtěla další nemovitosti kupovat, už další nepořizoval. Byt v [obec] neprodal bez souhlasu manželky, přikládá její písemný souhlas. Opakovaně manželku seznamoval s jejich situací, nabízel jí možnost osobního setkání s nájemníky v jejich nemovitostech, neměla však o to zájem. Manželství nepojímal jako účetní jednotku, jen se snažil rodinu co nejlépe zabezpečit. Pro manželčiny údajné stresy nebyl důvod. Není důvod ani pro rozvod, který má negativní dopady na děti a celou rodinu. Žádá o řešení věci církevním soudem, protože manželství bylo uzavřeno církevně.

4. Manželka v písemném vyjádření k podanému odvolání navrhla potvrdit napadený rozsudek a přiznat jí náhradu nákladů řízení, když manžel svým jednáním jednoznačně zavinil rozpad manželství a v šikanózním jednání vůči manželce pokračuje i po dobu rozvodového řízení, včetně dehonestace manželky v rámci podaného odvolání a psychického nátlaku formou ekonomického útisku. Odvolání je nedůvodné. Z dokazování vyplynulo, že manželství je trvale a dlouhodobě nefunkční a manželka v něm odmítá setrvat. Manželé víc než rok nežijí v rodinném společenství. Skutečnosti v odvolání uvedené vycházejí z osobního přesvědčení manžela o postavení a povinnostech manželky a manžel v odvolání potvrzuje, že se soustředil ve vztahu výlučně na peníze a manželku dehonestuje poukazem na to, že pobírá antidepresiva. Rozvod má negativní dopad na děti a celou rodinu. Příčinou je ale dlouhodobě neakceptovatelné chování manžela. Jeho psychický nátlak se projevuje tím, že bez finančních důvodů přestal splácet společnou hypotéku na dům, kde manželka s dětmi bydlí. Oznámil manželce, že on už na ni nezaplatí nic a pokud to nebude zaplacené, banka to prodá. Manželka byla následně opakovaně kontaktována bankou s upozorněním na zesplatnění dluhu, soudní řízení a exekuci. Jednání manžela je zřejmě motivováno snahou ekonomickými nástroji ji přinutit k ukončení rozvodového řízení, když příjmy z nájmu společných nemovitostí si manžel ponechává výlučně pro svou spotřebu a příjem manželky se pohybuje kolem 23 000 Kč. Manžel přitom odmítá platit na výživu tří zletilých studujících dětí bez soudního rozhodnutí (kromě opatrovnického řízení o výživné na nezletilou [jméno] vedl soudní spor s již zletilým [jméno] a vede soudní spor o výživné se zletilým [jméno]). Požadavek na církevní soud je s ohledem na odluku církve od státu a ustanovení občanského zákoníku nedůvodný a příčiny rozvratu manželství byly soudem zjištěny. Manžel navázal vztah s kolegyní a porušuje tak manželskou věrnost. Tvrzení manželky zcela korespondují s tvrzeními manžela v rámci jeho účastnické výpovědi a jsou tak zcela prokázána 5. Manžel v písemném vyjádření k vyjádření manželky poukázal na svůj nárok na podání si odvolání. Celá rodina žije ve společném domě a dům společně užívají. Manželka se o ekonomické záležitosti rodiny nezajímala a finanční zajištění rodiny tak bylo na manželovi. Úvěrovou smlouvu na zajištění bydlení podepsali oba manželé, jde o závazek obou a jde tak o plnění závazku společného a nikoli o psychický nátlak manžela. Manželka neplatí sama veškeré náklady domácnosti, protože dostává výživné na děti. Manžel si neponechává celý výnos z nájmů, neboť z něj splácí úvěry. Popřel, že by neplatil výživné na děti, neboť pořizoval nákupy, platil stavební spoření dětem a posílal jim peníze na účty. Manželka se po celou dobu manželství odmítala podílet na nákladech spojených s bydlením a celou výplatu si od začátku zaměstnaneckého poměru nechávala pro sebe. Popřel vztah s kolegyní a vytkl soudu prvního stupně, že nepřihlédl k jeho důkazům. Nesouhlasí s požadavkem manželky na náhradu nákladů řízení a zopakoval požadavek na rozhodnutí věci církevním soudem.

6. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně i řízení jeho vydání předcházející (§ 212, § 212a odst. 1, 5 občanského soudního řádu, zákona č. 99/1963 Sb., v účinném znění, dále jen„ o. s. ř.“, § 1 odst. 3 a 4 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, dále jen„ z. ř. s.“), po zjištění, že odvolání je podáno oprávněným subjektem (§ 201 o.s.ř., § 385 z. ř. s.), je přípustné (§ 201, § 202 a contrario o. s. ř.), je podáno včas (§ 204 o. s. ř.), je odůvodněno odvolacími důvody podřaditelnými pod ustanovení § 205 odst. 2 písm. a), b), d), e) a g) o. s. ř., a poté dospěl k závěru, že odvolání manžela není sice co do rozhodnutí o rozvodu manželství důvodné, avšak důvodné jsou jeho námitky vůči závěrům soudu prvního stupně o zjištěných příčinách rozvratu manželství.

7. Soud prvního stupně správně vyslechl oba manžele (§ 389 odst. 1 o. s. ř.) a správně též zjistil, že o poměrech účastníků k dnes již jedinému nezletilému dítěti narozenému z manželství, nezletilé [jméno], narozené [datum], bylo pravomocně rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Břeclavi ze [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně z [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (§ 755 odst. 3 o. z.). Na základě provedeného dokazování správně dospěl k závěru, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, nesprávně však vyhodnotil příčiny rozvratu manželství, které shledal výlučně na straně manžela, a to na základě jediného provedeného důkazu výslechem účastníků řízení, v němž účastníci k většině otázek neučinili shodná skutková tvrzení, neboť průběh manželství, hloubku jeho rozvratu a příčiny rozvratu vztahů vylíčili každý jen ze svého pohledu. Nepřihlédl přitom vůbec v tomto směru k manželovým tvrzením a jím předkládaným důkazům vyvracejícím tvrzení manželky (např. písemnému souhlasu manželky s prodejem nemovitosti v [obec] ze [datum] manželkou podepsaném, ačkoli v návrhu učinila tvrzení, že k prodeji bytu došlo bez jejího souhlasu), nepoučil manželku o důkazní povinnosti k jejím tvrzením o hloubce rozvratu vztahů a jeho příčinách a následcích jejího nesplnění (§ 390 z. ř. s. vylučující v řízení užití ustanovení § 20 odst. 1 a § 21 z. ř. s., § 101 odst. 1, § 120 odst. 1 o. s. ř.) a závěry zejména o zjištěných příčinách rozvratu vztahů manželů učinil v podstatě jen z tvrzení manželky v jejích podáních a její výpovědi (což správně namítá manžel).

8. S ohledem na shora uvedené odvolací soud zopakoval a doplnil dokazování výslechem manželů a manželku poučil o její povinnosti důkazní a následcích jejího nesplnění a doplnil dokazování manželem předloženými listinami (poučení dle § 119a o. s. ř. se účastníkům od soudu prvního stupně nedostalo, proto byly v odvolacím řízení přípustné). V rámci doplňujícího výslechu pak došlo k některým shodným skutkovým tvrzením manželů opodstatňujícím nejen závěr o tom, že manželství je hluboce a trvale rozvráceno a nelze tak dovodit zájem na jeho zachování v jeho v současnosti již v podstatě formální podobě (a to ani s ohledem na zájmy dnes již jediné nezletilé, sedmnáctileté dcery účastníků [jméno]), ale i umožňujícím učinit závěr ohledně příčin rozvratu vztahů účastníků.

9. Účastníci se shodli v tvrzení, že manželé již po dobu mnoha let (podle manželky asi osmi) spolu intimně nežijí, manželka se odstěhovala ze společné ložnice a ačkoli účastníci stále bydlí v jednom domě, užívají každý svůj pokoj (podle manžela má manželka svůj pokoj zamčený). Finanční prostředky nabývané každým z manželů nikdy za manželství finančně nesdružovali, používali je však na nákup věcí do domácnosti (potraviny, hygienické potřeby apod.) pro všechny členy domácnosti (manžel uvedl, že výdaje související s bydlením hradil on). Se vzájemnými nákupy potravin však již přestali (podle manželky asi na jaře 2022, podle manžela od letoška), manželka od prosince 2022 manželovi nevaří (podle manžela od počátku tohoto roku). Účastníci již mají rozdělený i způsob přispívání na energie a spotřebu vody v domě, podle manžela na ně platil od počátku roku jednu polovinu, od června 2023 již jen jednu šestinu za sebe, když dětem přispívá v rámci výživného. Manželka uvedla, že asi v roce 2016 sdělila manželovi, že si nepřeje další nákupy nemovitostí, a připustila to, co uvedl i manžel, že poté už manžel další nemovitosti nenakupoval. Účastníci se shodli (ve svých podáních a výpovědích) i v tom, že v minulosti rodina jezdila na společné dovolené, podle manželky takto byli společně naposledy asi v roce 2017 a dovolená podle ní nedopadla moc dobře, podle manžela byli naposledy na společné dovolené na Šumavě krátce před covidem a manželka o této dovolené hovořila jako o jejich nejlepší. Shodu tak mezi účastníky lze shledat v tom, že po dobu několika posledních let od počátku covidu na společné dovolené nebyli. Oba manželé se ve své výpovědi shodli v tom, že od letošního léta spolu nekomunikují a ani se nezdraví. Z listinných důkazů – písemného souhlasu manželky ze [datum] s prodejem bytu v [obec], úvěrové smlouvy s [právnická osoba] z [datum], zástavní smlouvy s [právnická osoba] z [datum] a smlouvy uzavřené s [právnická osoba] [datum] o přistoupení manželky k dluhu podle smlouvy o úvěru – odvolací soud zjistil, že tyto listiny manželka podepsala. Měla tak možnost se s nimi seznámit.

10. Podle § 758 o. z. manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. Takový stav nastal u účastníků nejméně od počátku roku 2023, kdy rozvrat vztahů dospěl do takového stádia, že manželé přestali i činit vzájemné nákupy a manželka přestala manželovi vařit. Rozvrat vztahů postupně během manželství narůstal a pramenil ze skutečnosti, že manželé měli odlišné představy o fungování jejich manželství, kdy manžel upřednostňoval spíše tradiční dělbu rolí v manželství (manželka se stará o výchovu dětí a o chod domácnosti, zatímco manžel o finanční zajištění rodiny), která postupem času přestala manželce vyhovovat. Postupně tak došlo k ukončení intimního soužití manželů, k oddělenému bydlení, byť v rámci téhož domu, k ukončení společného trávení volného času, k ukončení společného hospodaření v dříve zavedené formě, a vyústilo v konečný zánik jakékoli komunikace manželů v polovině roku 2023. Tento proces se nepodařilo manželům zastavit ani s využitím manželské a rodinné poradny, od rozhodnutí soudu prvního stupně se nezlepšil (právě naopak) a dospěl do stádia, kdy manželka odmítá v takovém formálním svazku nadále setrvávat a v průběhu nařízeného odvolacího jednání s rozvodem vyslovil souhlas i manžel. Za daného stavu nelze ani dovodit, že by byl rozvod v rozporu se zájmem dnes již jediného nezletilého dítěte. Žádné zvláštní důvody, pro něž by rozvod byl v rozporu se zájmem nezletilého dítěte, nebyly žádným z účastníků v řízení tvrzeny ani nevyšly jinak najevo (§ 755 odst. 2 písm. a) o. z.) V řízení nebyly tvrzeny a ani nevyšly najevo ani žádné takové mimořádné okolnosti, které by svědčily ve prospěch zachování manželství, pro něž by bylo možno konstatovat, že je rozvod v rozporu se zájmem manžela, který by se na rozvratu porušením manželských povinností převáženě nepodílel a rozvodem by mu byla způsobena zvlášť závažná újma, ve smyslu § 755 odst. 2 písm. b) o. z., když příčiny rozvratu vztahů mezi manžely lze shledat na straně obou manželů (v tomto směru dospěl odvolací soud po zopakování a doplnění dokazování k odlišným závěrům od soudu prvního stupně, jehož závěry v tomto směru neměly oporu v provedeném dokazování). Příčiny rozvratu manželství tak odvolací soud shledává na straně obou účastníků řízení v jejich rozporech pramenících z rozdílných představ o chodu manželství (což vyplývá z provedeného dokazování a na čemž se nakonec i sami účastníci shodli).

11. Lze jen dodat, že závěry soudu prvního stupně o pravomoci soudu k rozhodnutí o rozvodu manželství, byť uzavřeného formou církevního sňatku, jsou správné, proto na ně odvolací soud zcela odkazuje.

12. S ohledem na shora uvedené odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil (§ 219 o. s. ř.), a to včetně věcně správného výroku o náhradě nákladů řízení účastníků.

13. Výrok II o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn ust. § 224 odst. 1 o. s. ř. a § 23 z. ř. s. a skutečností, že stejně jako soud prvního stupně, ani odvolací soud nezjistil žádné takové okolnosti věci, které by přiznání náhrady nákladů odvolacího řízení některému z účastníků odůvodnily.