13 CO 15/2022

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Dušana Schinzel a soudců Mgr. Dany Daňkové a JUDr. Jiřího Horáka ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o 172 500 Kč s příslušenstvím o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu Brno-venkov (dále jen„ soud prvního stupně“) ze dne 23. 7. 2021, č. j. 14 C 227/2020-62, ve znění usnesení soudu prvního stupně ze dne 28. 3. 2022, č. j. 14 C 227/2020-97

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. mění takto: Žaloba o zaplacení částky 172 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 172 500 Kč od 20. 6. 2019 do zaplacení se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku 84 310,50 Kč k rukám zástupce žalovaného do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu Brno-venkov na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku 2 335 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. V záhlaví označeným rozsudkem ve znění opravného usnesení specifikovaného taktéž v záhlaví soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost uhradit žalobci částku 172 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od 20. 6. 2019 do zaplacení (výrok I.), dále žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 55 551 Kč (výrok II.) a také žalovanému uložil povinnost uhradit státu na nákladech částku 2 335 Kč (výrok III). Dospěl k závěru, že účastníci si sjednali příkazní smlouvu, kterou se žalovaný zavázal pro žalobce obstarat práce specifikované v písemné objednávce z 14. 4. 2018, konkrétně se jednalo o projektovou dokumentaci pro stavební ohlášení, technickou zprávu, požární zprávu, situační plán, umístění stavby na pozemek, radonové měření, energetický štítek, pedologický průzkum, výpočet pro vyjmutí ZPF, podání žádosti o územní souhlas a ohlášení stavby na příslušné úřady. Jelikož žalovaný po podání žádosti o územní souhlas nereagoval po dobu více než 2 měsíců na výzvu Městského úřadu v Říčanech, odbor územního plánování a regionálního rozvoje (dále je„ úřad“) k úpravě projektové dokumentace, došlo k tomu, že z důvodu pozdní reakce na výzvu úřadu bylo původně kladné stanovisko daného úřadu (tedy, že záměr novostavby RD je přípustný) změněno na stanovisko negativní (nepřípustnost tohoto záměru), neboť během doby, kdy žalovaný nereagoval na výzvu, došlo ke změně územního plánu. Soud prvního stupně učinil závěr, že za dané situace neměl příkazník nárok na odměnu, neboť nezdar byl způsoben tím, že příkazník porušil své povinnosti ve smyslu § 2438 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a zavázal proto žalovaného vrátit žalobci tuto předem poskytnutou částku. Výrok o náhradě nákladů řízení účastníků odůvodnil § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a výrok o nákladech státu odůvodnil § 148 o. s. ř.

2. Proti tomuto rozsudku podal odvolání žalovaný, který uvedl, že splnil všechny body objednávky, podal žádost o územní souhlas a ohlášení stavby, avšak nemůže garantovat jeho vydání. Soud prvního stupně dle jeho názoru chybně vyhodnotil svědeckou výpověď pana [příjmení], neboť se nevypořádal s tvrzením svědka, že samotné kladné stanovisko neznamená, že bude vydáno stavební povolení. Dále uvedl, že dřívější kladné stanovisko bylo zrušeno a vydáno negativní, což ve svém důsledku znemožnilo vydání stavebního povolení. Navíc soud prvního stupně řádně neobjasnil, z jakého právního důvodu nárok žalobci přiznal. Jednak soud podřazuje vztah účastníků pod příkazní smlouvu, současně však hovoří i o náhradě škody, přičemž uvedené závěry si odporují. Dále namítal, že soud prvního stupně neprovedl jím navržené důkazy, konkrétně listiny prokazující provedení všech bodů objednávky a dále výslech žalovaného.

3. Žalobce ve vyjádření k odvolání žalovaného uvedl, že předmětem žaloby není nedodání stavebního povolení, ale porušení povinností žalovaného při zajišťování podkladů nutných pro vydání stavebního povolení, konkrétně nečinnost žalovaného v délce 2,5 měsíce, kdy žalovaný, ač vyzván úřadem, odstranil nedostatek (oprava projektové dokumentace – posunutí oplocení). Na tomto základě pak žalobce jako příkazce žádá o vrácení předem zaplacené odměny, když tuto nebyl povinen poskytnout, neboť nezdar byl způsoben porušením povinností příkazníka.

4. Krajský soud v Brně (dále jen„ odvolací soud“ – § 10 odst. 1 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno osobou k tomu oprávněnou (§ 201 o. s. ř.), že směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 a contrario o. s. ř.), a že bylo podáno včas (§ 204 o. s. ř.), v souladu s § 212 a § 212a o. s. ř. přezkoumal napadený rozsudek, řízení jeho vydání předcházející, správnost skutkových zjištění a jejich právního posouzení, nařídil k projednání odvolání jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.), při němž zopakoval a doplnil dokazování (§ 213 odst. 2, § 213a odst. 1 o. s. ř.), seznámil účastníky se svým právním názorem na posuzovanou věc a dospěl k závěru, že jsou dány důvody pro změnu výroku I. rozsudku.

5. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že mezi účastníky došlo dne 14. 4. 2018 k uzavření smlouvy, kterou se žalovaný zavázal pro žalobce zajistit práce specifikované v objednávce ze dne 14. 4. 2018 (viz uvedená objednávka, které uzavření smlouvy prokazuje), konkrétně se jednalo o projektovou dokumentaci pro stavební ohlášení, technickou zprávu, požární zprávu, situační plán, umístění stavby na pozemek, radonové měření, energetický štítek, pedologický průzkum, výpočet pro vyjmutí ZPF, podání žádosti o územní souhlas a ohlášení stavby na příslušné úřady. Nebylo sporu o tom, že žádná další ujednání ústně dohodnuta nebyla. Před podpisem uvedené objednávky řešili účastníci pouze okolnosti týkající se smlouvy o dílo [číslo] ze dne 7. 12. 2018 (což je smlouva, na jejímž základě měl žalovaný jako zhotovitel pro žalobce jako objednatele zhotovit stavbu rodinného domu [anonymizováno] [číslo]). Žalovaný se oproti tomu zavázal zaplatit žalobci celkovou odměnu v částce 150 000 Kč bez DPH, s DPH pak jde o částku 172 500 Kč, kterou žalovaný žalobci zaplatil, jak je to patrno z potvrzení o provedené platbě. Nebylo také sporné, že žalovaný provedl vše z výše vyjmenovaných činností, s výjimkou ohlášení stavby na příslušné úřady. Pokud jde o podání žádosti o územní souhlas (závazné stanovisko úřadu), nebylo sporu o tom, že žádost byla podána. Žalovaný reagoval na výzvu úřadu k úpravě oplocení ze dne 24. 8. 2018 až dne 6. 11. 2018, což je patrno z emailové komunikace, žádná lhůta k opravě úřadem stanovena nebyla, což bylo prokázáno výpovědí svědka [příjmení] (jde o pracovníka příslušného úřadu). Následně (po provedení požadované úpravy) bylo dne 13. 11. 2018 vydáno závazné stanovisko úřadu, že záměr novostavby rodinného domu je přípustný, což prokazuje toto rozhodnutí. Uvedené závazné stanovisko bylo k datu 17. 4. 2019 zrušeno, neboť byl chybně posouzen záměr s platným územním plánem a téhož dne bylo vydáno nové závazné stanovisko, že předmětný záměr novostavby rodinného domu je nepřípustný, neboť došlo ke změně č. 2 územního plánu a podmínky pro zahájení výstavby do II. etapy nejsou dosud splněny, což vyplývá z rozhodnutí úřadu ze dne 17. 4. 2019. Svědek [příjmení] uvedl, že tato změna č. 2 nastala dne 27. 10. 2018, 15 dní před tímto datem došlo ke zveřejnění změn na úřední desce a před tímto datem se nikdo nemohl domnívat, kdy nabude změna účinnosti. Současně bylo mezi účastníky dohodnuto, že v případě následné objednávky výstavby rodinného domu v minimální ceně 4 500 000 Kč bez DPH bude sjednaná odměna odečtena v plné výši, k čemuž však již nedošlo.

6. Na základě výše popsaného zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl odvolací soud, na rozdíl od soudu prvního stupně, k závěru, že žaloba není důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovaným vznikl závazek (§ 1721 o. z.) z uzavřené příkazní smlouvy (§ 2430 a násl. o. z.). V tomto závazku vystupoval žalobce jako příkazce a žalovaný jako příkazník. Žalovaný se zavázal pro žalobce zajistit práce (činnosti) specifikované v objednávce ze dne 14. 4. 2018 (konkrétní rozsah je uveden v předchozím odstavci tohoto rozsudku) a žalobce zaplatil žalovanému sjednanou odměnu v částce 172 500 Kč včetně DPH. Žalovaný provedl všechny sjednané práce (činnosti), s výjimkou posledního bodu objednávky, a to ohlášení stavby na příslušné úřady. K tomuto již dojít nemohlo, neboť v důsledku změny č. 2 územního plánu dne 27. 10. 2018 úřad vydal závazné stanovisko, že záměr novostavby rodinného domu je nepřípustný (ačkoli původně vydal stanovisko opačné).

7. Podle § 2438 odst. 2 o. z. příkazce poskytne odměnu, i když výsledek nenastal, ledaže byl nezdar způsoben tím, že příkazník porušil své povinnosti. To platí i v případě, že splnění příkazu zmařila náhoda, ke které příkazník nedal podnět.

8. Z komentáře k § 2438 o. z. dostupného na ASPI vyplývá, že odměna příkazníka není závislá na výsledku obstarávané záležitosti příkazce, a to na rozdíl od smlouvy o dílo nebo jiných smluv příkazního typu (smlouva o zprostředkování, smlouva komisionářská). Náleží tedy příkazníkovi i v případě nezdaru (advokát ve sporu příkazce neuspěje, autorizovaný inženýr nezíská pro příkazce stavební povolení). Příkazník nemá právo na odměnu jen tehdy, jestliže sám způsobil nezdar porušením svých povinností. Jestliže splnění povinnosti příkazce z příkazní smlouvy zmařila náhoda (kupř. změna územního plánu zabrání získání stavebního povolení), má příkazník rovněž právo na odměnu. Došlo-li ke zmaření splnění povinnosti příkazce během plnění příkazní smlouvy, má příkazce právo na odměnu přiměřenou vynaložené námaze, obdobně jako v případě odvolání příkazu dle § 2443 o. z., kam by toto ustanovení systematicky náleželo. Předpokladem pro právo příkazníka na odměnu ovšem je, že sám k této náhodě nedal podnět.

9. Odvolací soud dospěl k závěru, že splnění příkazu žalobce z příkazní smlouvy zmařila žalovanému náhoda, k níž došlo během plnění příkazní smlouvy, přičemž k této náhodě žalovaný nedal podnět, a proto má žalovaný právo na odměnu přiměřenou vynaložené námaze. V posuzované věci žalovaný splnil všechny sjednané příkazy (práce, resp. činnosti) uvedené v objednávce ze dne 14. 4. 2018, která prokazuje obsah uzavřené příkazní smlouvy, pouze s výjimkou posledního bodu, tj. ohlášení stavby na příslušné úřady. V tomto ohlášení stavby však žalovanému zabránila náhoda, jež spočívá v tom, že v důsledku změny č. 2 územního plánu dne 27. 10. 2018 úřad vydal závazné stanovisko, že záměr novostavby rodinného domu je nepřípustný (ačkoli původně vydal stanovisko opačné). Odměna přiměřená vynaložené námaze žalovaného odpovídá celé dojednané odměně ve výši 172 500 Kč včetně DPH, neboť vzhledem k celkovému rozsahu všech provedených prací (činností) je neuskutečnění posledního bodu příkazu zanedbatelné. Pro vznik práva žalovaného na tuto odměnu je dále podstatné, že žalovaný k této náhodě nedal podnět (změnu územního plánu během plnění příkazní smlouvy nemohl nijak ovlivnit).

10. Žalobce namítal, že žalovaný byl obeznámen se situací na místě, vystupoval jako odborník a věděl (či jako odborník v oboru vědět mohl a měl), že změna územního plánu má v budoucnu nastat. Měl proto postupovat s řádnou péčí a konat bez prodlevy a nikoli reagovat na výzvu s více než dvouměsíčním zpožděním. Odvolací soud však poukazuje na to, že nebylo zřejmé, kdy konkrétně má k této změně územního plánu dojít, což potvrdil svědek [příjmení]. Žalovaný by neměl právo na odměnu jen tehdy, jestliže sám způsobil nezdar porušením svých povinností, ovšem v projednávané věci nelze dospět k závěru, že při rychlejším postupu v činnosti žalovaného by následně k vydání stavebního povolení došlo. Nelze tak učinit závěr, že reakce žalovaného na výzvu úřadu s odstupem více než dvou měsíců (kdy navíc žádná lhůta nebyla k posunutí oplocení stanovena) zapříčinila výsledný nezdar.

11. S ohledem na výše uvedené proto odvolací soud podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. změnil tak, že zamítl žalobu o zaplacení částky 172 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 172 500 Kč od 20. 6. 2019 do zaplacení.

12. Je nezbytné zdůraznit, že odvolací soud při jednání účastníky seznámil se svým právním názorem na posuzovanou věc, tedy že bude vycházet z ustanovení § 2438 odst. 2 o. z., z jehož pohledu se soud prvního stupně věcí nezabýval. Konkrétně odvolací soud účastníkům sdělil, že žalovaný má právo na sjednanou odměnu (jejíž vrácení žalobce po žalovaném požaduje žalobou), neboť úplné splnění příkazu žalobce mu zmařila náhoda spočívající ve změně územního plánu, ke které žalovaný nedal podnět. Tímto postupem dal odvolací soud účastníkům možnost se k jeho právnímu názoru vyjádřit a přizpůsobit mu právní a skutkové námitky, neboť pokud by odvolací soud takto nepostupoval, bylo by jeho rozhodnutí pro účastníky překvapivé (okolnosti týkající se náhody žádný z účastníků dostatečně netvrdil a z tohoto pohledu se věcí nezabýval ani soud prvního stupně). Účastníci se ke sdělenému právnímu názoru odvolacího soudu nijak nevyjádřili. K zásadě zákazu vydávání překvapivých rozhodnutí odvolacím soudem, jež vyplývá z ustálené judikatury Ústavního soudu a Nejvyššího soudu, lze odkázat např. na usnesení Ústavního soudu ze dne 14. 11. 2017, sp. zn. I. ÚS 2353/17, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 8. 2014, sp. zn. 22 Cdo 1029/2013.

13. Jelikož odvolací soud změnil výrok I. rozsudku soudu prvního stupně, rozhodl„ nově“ o náhradě nákladů řízení účastníků a státu, a to před soudy obou stupňů.

14. Výrok o náhradě nákladů řízení účastníků vychází z § 224 odst. 2 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Plně úspěšný žalovaný má právo na plnou náhradu nákladů řízení v částce 84 310,50 Kč. Tato částka sestává ze zaplaceného soudního poplatku za odvolání v částce 8 625 Kč, mimosmluvní odměny advokáta za 7 úkonů právní služby po 8 020 Kč (převzetí a příprava zastoupení, odpor ze dne 19. 2. 2021, vyjádření k žalobě ze dne 24. 3. 2021, účast na jednání před soudem prvního stupně dne 18. 5. 2021, 22. 7. 2021 a 23. 7. 2021, odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně a účast na jednání před odvolacím soudem dne 2. 6. 2022), mimosmluvní odměny za 1 úkon ve výši jedné poloviny v částce 4 010 Kč za účast při vyhlášení rozsudku soud prvního stupně dne 23. 7. 2021, to vše podle § 6 odst. 1, § 7 bod. 5, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), g), k ), § 11 odst. 2 písm. f) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, náhrady hotových výdajů advokáta za 8 úkonů právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu a náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % v částce 13 135,50 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř.

15. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V řízení nebylo zjištěno, že by u procesně neúspěšného žalobce byly splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, proto má žalobce povinnost nahradit státu náklady na svědečné ve výši 2 335 Kč.