13 Co 158/2024

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Horáka a soudkyň Mgr. Evy Mildeové a Mgr. Gabriely Štumpové ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená dne Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o určení o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu Brno-venkov (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 13. 3. 2024, č. j. 8 C 79/2023-202

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 15 403,30 Kč k rukám zástupce žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Dosavadní průběh řízení:

2. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu na určení, že žalobkyně je (nad rámec spoluvlastnických podílů o velikosti 1/7, které má ve společném jmění s manželem , jméno FO, ) vlastníkem spoluvlastnických podílů o velikosti 6/7 pozemků p.č. , Anonymizováno, , p.č. , Anonymizováno, a p.č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, (výrok I.), a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 28 798 Kč (výrok II.).

3. Všechny nemovité věci uváděné v odůvodnění tohoto rozsudku se nacházejí v katastrálním území , Anonymizováno, , proto se označení tohoto katastrálního území v odůvodnění již dále neopakuje.

4. Takto soud prvního stupně rozhodl o žalobě ze dne , datum, . Dospěl k závěru, že zákonné podmínky mimořádného vydržení podle § 1095 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), nejsou splněny, jelikož žalovaná prokázala nepoctivý úmysl žalobkyně i jejích právních předchůdců, kteří od okamžiku uchopení držby věděli, že užívají pozemky p.č. , Anonymizováno, , p.č. , Anonymizováno, a p.č. , Anonymizováno, (dále též „pozemky“) ve vlastnictví jiné osoby, které tím působí újmu. O náhradě nákladů řízení soud prvního stupně rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.), neboť ve věci byla plně úspěšná žalovaná.

5. Odvolání a vyjádření k odvolání:

6. Proti tomuto rozsudku podala odvolání žalobkyně. Namítla následující:a) Nesprávná skutková zjištění soudu prvního stupně, že žalobkyně působí žalované újmu spočívající v nemožnosti plně vykonávat vlastnické právo, neboť žalovaná nekonala nic k výkonu svého vlastnického práva, v užívání pozemků žalobkyni aktivně nebránila, naopak ji opakovaně ujišťovala, že jí své vlastnické právo převede, a souhlasila s oplocením pozemku, čímž stav (nevykonávání vlastnického práva) aprobovala; újmu žalované, a tedy ani nepoctivý úmysl žalobkyně proto nelze dovodit.b) Pro mimořádné vydržení není podstatné ani to, jaký právní důvod zde svědčí pro držbu jako takovou (ačkoli soud prvního stupně uzavřel, že zde právní důvod existoval až do roku 2012 a pak nikoli), podstatné je pouze to, že se držitel nevetřel do držby lstí či nepoctivě.c) Nepoctivý úmysl žalobkyně neexistuje, žalobkyně nevěděla, kdo je vlastníkem pozemků; odkázala na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 5. 2024, sp. zn. 22 Cdo 205/2024, a ze dne 30. 7. 2024, sp. zn. 22 Cdo 922/2024.Navrhla, aby Krajský soud v Brně (dále jen „odvolací soud“) změnil rozsudek soudu prvního stupně a vyhověl žalobě, nebo rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

7. Žalovaná ve vyjádření k odvolání navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil.

8. Projednání odvolání:

9. Skutková zjištení:

10. Pokud jde o skutkovou stránku věci, soud prvního stupně zcela správně a přesvědčivě popsal (vymezil), které skutečnosti má za prokázané a které nikoli, a o jaké důkazy opřel svá skutková zjištění. Odvolací soud proto v plném rozsahu odkazuje na dílčí skutková zjištění učiněná soudem prvního stupně.

11. Závěr o skutkovém stavu je proto následující:a) , jméno FO, od roku , Anonymizováno, užíval pozemek p.č. , Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, m².b) Dne , datum, , jméno FO, (v postavení uživatele a člena) uzavřel s Českým zahrádkářským svazem , adresa, smlouvu o užívání zahrádky p. č. , Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, m². Doba trvání dočasného bezúplatného užívání byla sjednána na dobu určitou 30 let od počátku užívání v roce , Anonymizováno, do roku , Anonymizováno, , s možností prodloužení smlouvy podle § 397 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění účinném do 31. 12. 1991.c) , jméno FO, začal pozemek p.č. , Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, m² užívat v roce , Anonymizováno, a na základě stavebního povolení ze dne , datum, na něm postavil zahrádkářskou chatu ev. č. , Anonymizováno, (dále též „stavba“). Kolaudační rozhodnutí bylo vydáno dne , datum, .d) Pozemek p.č. , Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, m² byl následně geometrickým plánem rozdělen na pozemky p.č. , Anonymizováno, (zastavěná plocha a nádvoří o výměře , Anonymizováno, m2), p.č. , Anonymizováno, (zahrada o výměře , Anonymizováno, m2) a p.č. , Anonymizováno, (zahrada o výměře , Anonymizováno, m2).e) Dne , datum, , jméno FO, zemřel.f) Usnesením Městského soudu v Brně ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, (v řízení o dědictví po , jméno FO, ), soud potvrdil, že stavbu nabyla pozůstalá manželka , jméno FO, .g) Dne , datum, uzavřela , jméno FO, (v postavení dárkyně) se žalobkyní (v postavení obdarované) darovací smlouvu, jejímž předmětem byla stavba, postavená na pozemku p. č. , Anonymizováno, . Ve smlouvě bylo výslovně uvedeno, že předmětem daru není pozemek p. č. , Anonymizováno, .h) Od , datum, užívá stavbu i pozemky žalobkyně.i) , jméno FO, a , jméno FO, byli rodiči žalobkyně.j) Na základě usnesení soudu prvního stupně ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, , bylo dědictví spoluvlastnického podílu o velikosti 1/7 na pozemcích potvrzeno , jméno FO, .k) Žalované bylo potvrzeno nabytí dědictví v řízení o dědictví po (matce) , jméno FO, , narozené , rodné přijmení, , datum, , zemřelé dne , datum, , a to spoluvlastnického podílu o velikosti 3/7 na pozemcích (usnesení soudu prvního stupně ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, ) a spoluvlastnického podílu o velikosti 3/7 na pozemcích (usnesení soudu prvního stupně ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, ).l) , jméno FO, (dříve , jméno FO, , v postavení prodávající) uzavřela dne , datum, kupní smlouvu se žalobkyní a jejím manželem , jméno FO, (v postavení kupujících), přičemž předmětem převodu byl spoluvlastnický podíl o velikosti 1/7 na pozemcích.m) V katastru nemovitostí jsou jako vlastníci pozemků p.č. , Anonymizováno, , p.č. , Anonymizováno, a p.č. , Anonymizováno, zapsáni:– žalobkyně a , jméno FO, (v režimu společného jmění manželů), velikost spoluvlastnického podílu 1/7– žalovaná, velikost spoluvlastnického podílu 6/7n) V katastru nemovitostí je žalobkyně zapsána jako vlastník stavby č.e. , Anonymizováno, (postavené na pozemku p.č. , Anonymizováno, ).

12. Právní posouzení:

13. V posuzované věci šlo o vyřešení otázky, zda žalobkyně (nad rámec spoluvlastnických podílů o velikosti 1/7 na pozemcích, které má ve společném jmění s manželem , jméno FO, ) nabyla vlastnické právo ke spoluvlastnickému podílu o velikosti 6/7 na pozemcích na základě mimořádného vydržení nebo řádného vydržení.

14. Odvolací soud se plně ztotožňuje se závěry soudu prvního stupně i s jeho správným právním posouzením a odkazuje na podrobné odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně, včetně přiléhavých odkazů na judikaturu Nejvyššího soudu k § 1095 o. z.

15. Odvolací námitky žalobkyně nejsou důvodné.

16. K mimořádnému vydržení vlastnického práva k nemovitým věcem:

17. Podle § 1089 odst. 1 o. z., drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví. Uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl (§ 1095 o. z).Podle § 1095 o. z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.Podle § 3066 o. z. do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.

18. Soud prvního stupně správně a podrobně rozebral judikaturu Nejvyššího soudu týkající se výkladu § 1095 o. z., zejména stěžejní rozsudek ze dne 19. 4. 2022, sp. zn. 22 Cdo 3387/2021, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod číslem 15/2023, a rozsudek ze dne 25. 9. 2012, sp. zn. 22 Cdo 1241/2022, kdy ústavní stížnost podaná proti němu byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 14. 2. 2023, sp. zn. IV. ÚS 3472/22.

19. Z rozhodovací praxe Nejvyššího soudu se podává, že zákon k mimořádnému vydržení vyžaduje jen uplynutí vydržecí doby a aby nebyl držiteli prokázán „nepoctivý úmysl“. Podmínkou mimořádného vydržení (§ 1095 o. z.) tedy není poctivá držba (§ 992 odst. 1 o. z.), ale nedostatek nepoctivého úmyslu držitele; ten drží věc v přesvědčení, že jeho držba nepůsobí nikomu újmu. O nepoctivý úmysl jde, jestliže jednání držitele při nabytí držby nebylo úmyslně poctivé (morální) v obecném smyslu. Důkazní břemeno ohledně nepoctivého úmyslu držitele tíží toho, kdo vydržení popírá. Kritéria uvedená v § 992 odst. 1 o. z., resp. dříve v § 130 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, se tu neuplatní.

20. Při výkladu sousloví „nepoctivý úmysl“ dospěl Nejvyšší soud k závěru, že v nepoctivém úmyslu jedná především ten, který ví, že tím, že se ujal držby, působí jinému bezdůvodně újmu. Kvalifikace držby „nikoliv v nepoctivém úmyslu“ vychází z hodnocení poctivosti či nepoctivosti v obecném smyslu. K naplnění takové držby postačí „držba v přesvědčení, že se jí nepůsobí nikomu újma“; jde zde o kritérium obdobné dobré víře „v nejméně přísném pojetí“.

21. Nepoctivým ve smyslu § 1095 o. z. je zpravidla úmyslné jednání naplňující znaky nepravé držby, tedy pokud se držitel úmyslně „vetřel v držbu svémocně nebo že se v ni vloudil potajmu nebo lstí, anebo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou“ (§ 993 o. z.). Hodnocení poctivosti úmyslu držitele je vždy individuální; žalující vlastník vyloučí mimořádné vydržení, pokud prokáže, že jednání držitele při nabytí držby bylo úmyslně nepoctivé (nemorální) v obecném smyslu.

22. Podmínkou mimořádného vydržení je, že držiteli není prokázán nepoctivý úmysl (pouze) při uchopení držby; to, že snad později zjistí, že vlastníkem věci (subjektem drženého práva) je někdo jiný, nemá bez dalšího za následek zánik podmínek pro mimořádné vydržení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 5. 2023, sp. zn. 22 Cdo 2307/2022).

23. Na nyní posuzovanou věc lze aplikovat také závěry publikované v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 10. 2024, sp. zn. 22 Cdo 210/2024, tedy že pokud žalobce již na začátku držby věděl, že pozemky jsou ve vlastnictví jiné osoby a on nemá právní důvod k jejich užití, musel si být zároveň vědom, že faktickou držbou pozemků působí újmu jejich skutečnému vlastníkovi. Posouzení případné újmy způsobené držitelem někomu jinému je tedy implicitně obsažené při hodnocení úmyslu držitele.

24. V nyní posuzované věci bylo prokázáno, že žalobkyně i její právní předchůdkyně (matka) , jméno FO, s ohledem na znění ujednání obsaženého v čl. I. darovací smlouvy ze dne , datum, , kterou žalobkyně nabyla vlastnické právo ke stavbě stojící na pozemku p. č. , Anonymizováno, ), natož (tím méně) další pozemky tvořící se stavbou funkční celek (p.č. , Anonymizováno, a p.č. , Anonymizováno, ), které v darovací smlouvě vůbec zmíněny nejsou.

25. O této vědomosti žalobkyně ostatně svědčí i její následné jednání, kdy po nabytí vlastnického práva ke stavbě usilovala o získání právního titulu k užívání pozemků, což vyústilo v uzavření kupní smlouvy ze dne , datum, .

26. Zcela správný je proto závěr soudu prvního stupně, že žalobkyně vlastnictví (nad rámec spoluvlastnických podílů o velikosti 1/7, které má ve společném jmění s manželem , jméno FO, ), ke spoluvlastnickým podílům o velikosti 6/7 na pozemcích na základě mimořádného vydržení ve smyslu § 1095 o. z. nenabyla, neboť při uchopení držby předmětných pozemků v okamžiku nabytí vlastnického práva ke stavbě darovací smlouvou ze dne , datum, nebyla jejich držitelkou nikoliv v nepoctivém úmyslu, jelikož si od počátku musela být vědoma, že pozemky nejsou v jejím vlastnictví, a fakticky tak užívala cizí pozemky (až do koupě spoluvlastnického podílu na pozemcích o velikosti 1/7 kupní smlouvou ze dne , datum, ) bez právního důvodu, tedy k újmě jejich vlastníka.

27. K řádnému vydržení vlastnického práva k nemovitým věcem podle § 134 obč. zák.:

28. Z judikatury Nejvyššího soudu (viz např. usnesení ze dne 11. 11. 2015, sp. zn. 22 Cdo 3654/2014, a ze dne 6. 10. 2015, sp. zn. 22 Cdo 3666/2015 [C 15261]) obecně vyplývá, že vydržení je otázkou právního posouzení, již jsou soudy povinny zkoumat z úřední povinnosti, jestliže tvrzení účastníků, skutková zjištění či obsah spisu umožňují zjištěný skutkový stav posoudit i podle zákonných ustanovení upravujících vydržení.

29. Při posouzení otázky nabytí vlastnického práva (řádným) vydržením před 1. 1. 2014 je třeba v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 1, 2 o. z. postupovat podle příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 509/1991 Sb., tedy ve znění od 1. 1. 1992 (dále jen „obč. zák.“).

30. Podle § 130 odst. 1 obč. zák. je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

31. Podle § 134 odst. 1 obč. zák. oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost. Držitelem je ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonává právo pro sebe (§ 129 odst. 1 obč. zák.). Podle § 130 odst. 1 obč. zák. je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná (§ 130 odst. 1 obč. zák.).

32. Odvolací soud se proto zabýval i otázkou, zda mohlo u žalobkyně či jejích právních předchůdců (otce , adresa, či matky , jméno FO, ) dojít k vydržení vlastnického práva k pozemkům před 1. 1. 2014 podle § 134 obč. zák., a dospěl k závěru, že nikoli.

33. Bylo prokázáno, že , jméno FO, začal užívat pozemky v roce , Anonymizováno, a dne , datum, uzavřel smlouvu o dočasném užívání pozemků na dobu určitou do roku , Anonymizováno, . Jako uživatel pozemků na základě smlouvy o dočasném užívání pozemků proto nemohl být s přihlédnutím ke všem okolnostem přesvědčen, že je jejich vlastníkem. Proto v jeho případě absentuje oprávněná vlastnická držba předmětných pozemků (§ 130 obč. zák.).34. , jméno FO, , která děděním po manželovi (, adresa, ) v roce , Anonymizováno, nabyla vlastnické právo pouze ke stavbě (bez pozemků), nemohla být oprávněným držitelem předmětných pozemků podle § 130 obč. zák. V této souvislosti lze odkázat na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2018, sp. zn. 22 Cdo 4208/2018, podle kterého byl-li předmětem převodní smlouvy pouze dům, nemůže být nabyvatel v dobré víře, že společně s domem nabývá i pozemek, nejsou-li dány žádné skutečnosti vyvolávající objektivní dojem o převodu pozemku. Navíc u , jméno FO, nebyla splněna ani podmínka uplynutí vydržecí doby.

35. Z totožných důvodů nemohla být oprávněnou držitelkou předmětných pozemků ve smyslu § 130 obč. zák. ani žalobkyně, a to s ohledem na znění darovací smlouvy ze dne , datum, , v níž dárkyně výslovně deklarovala, že předmětem převodu je (pouze) stavba, a oproti tomu pozemek, na kterém stojí (p.č. , Anonymizováno, ), není ve vlastnictví dárkyně. Proto žalobkyně nemohla být s přihlédnutím ke všem okolnostem v dobré víře, že darovací smlouvou nabyla vlastnické právo k (jakýmkoli) pozemkům.

36. U žalobkyně ani jejích právních předchůdců tedy nelze pochybovat o nedostatku jejich objektivní dobré víry při uchopení držby pozemků. Dobrá víra držitele se totiž musí vztahovat ke všem právním skutečnostem, které mají za následek nabytí věci nebo práva, které je předmětem držby, tedy i k existenci písemné smlouvy o převodu nemovitostí.

37. K řádnému vydržení vlastnického práva k nemovitým věcem podle § 1089 o. z.:

38. Odvolací soud se konečně zabýval i otázkou, zda u žalobkyně nemohlo dojít k řádnému vydržení vlastnického práva ke spoluvlastnickému podílu 6/7 na pozemcích podle § 1089 odst. 1 o. z., a dospěl k závěru, že pro to nejsou splněny zákonné podmínky, neboť u žalobkyně absentuje právní důvod, který by postačil ke vzniku vlastnického práva (řádná, pravá a poctivá držba vlastnického práva k předmětným pozemkům podle § 1090 o. z.). Takovým právním důvodem je typicky neplatná smlouva nebo nabytí vlastnictví od neoprávněného, nikoli domnělý (putativní) titul jako v nyní posuzované věci.

39. K odvolacím námitkám žalobkyně:

40. Pokud žalobkyně odkazovala na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 5. 2024, sp. zn. 22 Cdo 205/2024 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 7. 2024, sp. zn. 22 Cdo 922/2024, tato nejsou pro nyní posuzovanou věc přiléhavá, neboť se zabývají odlišnými skutkovými okolnostmi, které vedly k mimořádnému vydržení vlastnického práva pozemků ve vlastnictví státu. V prvním případě byla mj. řešena byla otázka, zda zařazení pozemku do státní rezervy je nakládání s majetkem státu, které vylučuje vydržení pozemku (přerušením běhu vydržecí doby). V druhém případě pak byla řešena otázka, zda při nikým nezpochybňované držbě žalovanou mohl mimořádnému vydržení zabránit dopis žalobkyně informující žalovanou v průběhu vydržecí doby o duplicitním zápisu vlastnického práva v katastru nemovitostí.

41. V případě žalované jakožto fyzické osoby bylo součástí jejích vlastnických oprávnění nepochybně i právo věc neužívat (ius non utendi) a tato otázka nemá na závěr odvolacího soudu o nesplnění podmínek mimořádného vydržení vliv, neboť jeho argumentace je založena na závěru o žalovanou prokázaném nepoctivém úmyslu žalobkyně v okamžiku uchopení držby pozemků.

42. Náhrada nákladů řízení před soudem prvního stupně:

43. Správně soud prvního stupně rozhodl také o náhradě nákladů řízení a odvolací soud odkazuje na podrobné odůvodnění v odstavci 25. rozsudku soudu prvního stupně.

44. Závěr:

45. Odvolací soud podle § 219 o. s. ř. potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, neboť je ve výrocích věcně správný (výrok I. tohoto rozsudku).

46. Náhrada nákladů odvolacího řízení:

47. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení vychází z § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná měla v odvolacím řízení plný úspěch, proto má právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému bránění práva proti žalobkyni, která v odvolacím řízení úspěch neměla, ve výši 15 403,30 Kč.

48. Tato částka sestává z:a) mimosmluvní odměny advokáta za 1 úkon právní služby ve výši 3 100 Kč (vyjádření k odvolání ze dne , datum, ) podle § 6 odst. 1, § 7 bod 5., § 9 odst. 4 písm. b), § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), ve znění účinném do 31. 12. 2024,b) náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby podle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2024,c) mimosmluvní odměny advokáta za 1 úkon právní služby ve výši 5 620 Kč (účast na jednání před odvolacím soudem dne , datum, ) a za polovinu úkonu právní služby ve výši 2 810 Kč (účast na vyhlášení rozhodnutí odvolacím soudem dne , datum, ) podle § 6 odst. 1, § 7 bod 5., § 9 odst. 4 písm. a), § 11 odst. 1 písm. g), odst. 2 písm. f) advokátního tarifu,d) náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 450 Kč za dva úkony právní služby podle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu,e) náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 2 673,30 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř.