13 CO 164/2021

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Horáka a soudců Mgr. Dany Daňkové a Mgr. Přemysla Klase ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o 1 752 745 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu Brno-venkov (dále jen„ soud prvního stupně“) ze dne 2. 6. 2021, č. j. 7 C 7/2018-369,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výrocích I. a II. potvrzuje.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení v částce 37 848,80 Kč, k rukám advokáta žalované, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 1 752 745 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 752 745 Kč od 7. 12. 2017 do zaplacení (výrok I.), uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 435 261,20 Kč (výrok II.) a uložil žalobci povinnost zaplatit státu soudní poplatek v částce 116 Kč (výrok III.).

2. Takto soud prvního stupně rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že s žalovanou uzavřel v roce 2015 ústní smlouvu, podle které se zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky na zakoupení pozemků (do výlučného vlastnictví žalované), na nichž měli se žalovanou postavit rodinné domy a ty po jejich dokončení spolu s pozemky prodat. Zároveň se zavázal zaplatit náklady na projekt výstavby rodinných domů, náklady na stavební řízení a samotnou výstavbu rodinných domů. Oproti tomuto závazku žalobce měla žalovaná zajišťovat veškeré činnosti spojené se samotnou realizací projektu, získání stavebního povolení a zajištění realizace výstavby. Po prodeji měly být žalobci vráceny veškeré investice, které do tohoto projektu vložil. Rozdíl mezi dosaženou kupní cenou a žalobcem investovanými finančními prostředky měl být rozdělen rovným dílem mezi žalobce a žalovanou. Žalobce tvrdil, že na základě této dohody byl zakoupen pozemek p. [číslo] v [katastrální uzemí]. Následně ovšem mezi žalobcem a žalovanou začalo docházet k rozporům, které vyvrcholily na schůzce žalobce a žalované v lednu roku 2017, kde žalovaná měla žalobci sdělit, že již v projektu dále pokračovat nehodlá. Proto ji žalobce přípisem ze dne 17. 7. 2017 vyzval k poskytnutí přiměřené jistoty. Jistota nebyla ze strany žalované poskytnuta, a proto žalobce od shora uvedené smlouvy dopisem ze dne 22. 8. 2017 odstoupil.

3. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že nebyly splněny předpoklady pro odstoupení od smlouvy podle § 2002 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), neboť z chování žalované na schůzce žalobce a žalované dne 12. 1. 2017 nelze učinit závěr, že by žalovaná chtěla porušit smlouvu podstatným způsobem. Uzavřel, že schůzka mezi účastníky byla vyhrocená, došlo mezi nimi k hádce a oba účastníci si měli navzájem sdělit, že„ jeden s druhým končí“. Dospěl ovšem k závěru, že z následného jednání žalobce i žalované vyplývalo, že v projektu bylo poté dále pokračováno, a to nejprve jednáním žalované k získání územního rozhodnutí a stavebního povolení, a poté samotnou výstavbou. Navíc zdůraznil, že sám žalobce ještě v únoru a v květnu roku 2017 platil náklady související s předmětným projektem. Uzavřel tedy, že nelze učinit závěr, že by z chování žalované nepochybně vyplynulo, že poruší smlouvu podstatným způsobem.

4. Proti tomuto rozsudku, a to proti výrokům I. a II., podal odvolání žalobce. Namítl, že soud prvního stupně nesprávně vyhodnotil jednání žalované, neboť podle jeho názoru její chování v něm důvodně vzbudilo obavu, že poruší jejich dohodu podstatným způsobem, když již na schůzce dne 12. 1. 2017 mu bylo žalovanou výslovně sděleno, že s jeho osobou končí. Následně s ním odmítala komunikovat a žádným způsobem nereagovala ani na výzvu k poskytnutí jistoty. Navíc žalovaná začala zpochybňovat, jakým způsobem bude po skončení jejich projektu naloženo s rozdělením zisku po odečtení žalobcem investovaných nákladů. Platby, které provedl v únoru a květnu roku 2017, byly realizovány z toho důvodu, že se k nim zavázal ještě před schůzkou v lednu roku 2017, a bylo tedy třeba tyto závazky splnit. Navrhl, aby byl výrok I. rozsudku soudu prvního stupně změněn a žalobě v plném rozsahu vyhověno.

5. Žalovaná ve vyjádření k odvolání navrhla, aby byl rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrzen.

6. Jelikož nebylo podáno odvolání proti výroku III. rozsudku soudu prvního stupně, nabyl uvedený výrok samostatně právní moci (§ 206 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“)) a není proto předmětem odvolacího přezkumu.

7. Krajský soud v Brně (dále jen„ odvolací soud“ (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno osobou k tomu oprávněnou (§ 201 o. s. ř.), že směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 a contrario o. s. ř.), a že bylo podáno včas (§ 204 o. s. ř.), v souladu s § 212 a § 212a o. s. ř. přezkoumal výroky I. a II. rozsudku soudu prvního stupně, řízení jeho vydání předcházející, správnost skutkových zjištění a jejich právního posouzení, nařídil k projednání odvolání jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.) při němž zopakoval a doplnil dokazování (§ 213 odst. 2, 4 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že jsou dány důvody pro potvrzení výroků I. a II. rozsudku soudu prvního stupně 8. Odvolací soud podle § 213 odst. 2 o. s. ř. zopakoval dokazování e-mailovou komunikací mezi žalobcem a žalovanou v době do 12. 1. 2017 do 23. 1. 2017 (č. l. 187 (189 spisu), neboť z těchto listin je možno dospět k jinému skutkovému zjištění, než které učinil soud prvního stupně. Z těchto listinných důkazů odvolací soud zjistil, že žalovaná dne 12. 1. 2017 žalovanému sdělila, že„ Bobravu“ žalobci přepíše. Žalobce na tuto e-mailovou zprávu odpověděl dne 13. 1. 2017, ve které žalované sdělil, že osloví pana [příjmení] za účelem prodeje„ [anonymizováno]“. Dne 23. 1. 2017 žalobce žalované sdělil, že„ [anonymizováno]“ chce přepsat a je již jedno, zda ji prodá sám anebo tam bude stavět.

9. Odvolací soud doplnil dokazování výpisy z katastru nemovitosti, a to listy vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí]. Z těchto listinných důkazů bylo odvolacím soudem zjištěno, že ke dni 12. 1. 2017 byla žalovaná zapsána v katastru nemovitostí jako vlastník pozemku p. [číslo] o výměře 483 m2 a svědčilo jí dále právo stavby rodinného domu na pozemku p. [číslo]. Pozemek p. [číslo] žalovaná nabyla na základě kupní smlouvy ze dne 7. 8. 2015. Právní účinky vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí nastaly ke dni 12. 2. 2016. Jako vlastník pozemku p. [číslo] o výměře 558 m2 byla zapsána v katastru nemovitostí [jméno] [příjmení] (manželka žalobce), a to na základě darovací smlouvy uzavřené mezi žalovanou a [jméno] [příjmení] ze dne 2. 8. 2016. Právní účinky vkladu vlastnického práva nastaly ke dni 3. 8. 2016. Pozemek p. [číslo] byl zatížen právem stavby ve prospěch žalované, a to na základě smlouvy darovací a smlouvy o zřízení práva stavby ze dne 2. 8. 2016, přičemž právní účinky vkladu tohoto práva do katastru nemovitostí nastaly ke dni 3. 8. 2016.

10. Pokud jde o skutkovou stránku věci soud prvního stupně ve zbývajícím rozsahu správně a přesvědčivě popsal (vymezil), které skutečnosti má za prokázané a které nikoli, a o jaké důkazy opřel svá skutková zjištění. Závěr o skutkovém stavu je tedy následující: a) v roce 2015 žalobce uzavřel s žalovanou ústní dohodu, ve které se zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky na zakoupení pozemků a dále finanční prostředky na projekt výstavby rodinných domů na těchto pozemcích, náklady na stavební řízení a samotnou výstavbu rodinných domů. Pozemky měla žalovaná zakoupit do svého vlastnictví a na těchto pozemcích měla zajistit výstavbu rodinných domů včetně samotné realizace projektu, získání stavebního povolení a realizace jejich výstavby. Následně měly být rodinné domy s pozemky prodány a žalobci měly být vráceny veškeré investice, které do tohoto projektu vložil. Tento projekt účastníci označovali jako projekt„ [anonymizováno]“. b) v řízení nebylo prokázáno tvrzení žalobce, že součástí výše popsané dohody bylo i ujednání o tom, že rozdíl mezi dosaženou kupní cenou a žalobcem investovanými finanční prostředky měl být mezi žalobce a žalovanou rozdělen rovným dílem, c) dne 7. 8. 2015 uzavřela žalovaná kupní smlouvu, na základě které zakoupila pozemek p. [číslo] v [katastrální uzemí]. Právní účinky vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí nastaly ke dni 12. 2. 2016, d) po zakoupení výše uvedeného pozemku žalovanou byl z tohoto pozemku vyčleněn nový pozemek p. [číslo] který žalovaná darovala [jméno] [příjmení] (manželce žalovaného) darovací smlouvou ze dne 2. 8. 2016 a současně bylo na pozemku p. [číslo] v [katastrální uzemí] zřízeno právo stavby ve prospěch žalované, a to smlouvou darovací a o zřízení práva stavby ze dne 2. 8. 2016. Právní účinky vkladu vlastnického práva a práva stavby vznikly ke dni 3. 8. 2016. e) dne 12. 1. 2017 proběhla osobní schůzka mezi žalobcem a žalovanou, na které byl účastníky projednáván i projekt„ [anonymizováno]“. Jednání bylo konfliktní a jeho výsledkem bylo sdělení žalované adresované žalobci, že s projektem„ [anonymizováno]“ končí. Na toto vyjádření reagoval žalobce sdělením, že rovněž on s tímto projektem končí. f) ke dni 12. 1. 2017 byla žalovaná zapsána v katastru nemovitostí jako vlastník pozemku p.č. p. [číslo] o výměře 483 m2 v [katastrální uzemí], g) dne 12. 1. 2017 žalovaná zaslala žalobci emailovou zprávu, ve které žalobci sdělila, že„ [anonymizováno]“ žalobci přepíše a dne 23. 1. 2017 žalobce žalované sdělil, že„ [anonymizováno]“ chce přepsat, h) dopisem ze dne 17. 7. 2017 žalobce vyzval žalovanou k poskytnutí přiměřené jistoty. Tento dopis byl žalované doručen dne 19. 7. 2017. i) dopisem ze dne 22. 8. 2017 žalobce sdělil žalované, že odstupuje od smlouvy, která mezi žalobcem a žalovanou uzavřena v roce 2015, a vyzval ji k vrácení částky 1 751 035 Kč. Tento dopis byl žalované doručen.

11. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení lze učinit závěr, že mezi žalobcem a žalovanou v roce 2015 vznikl závazek z nepojmenované smlouvy ve smyslu § 1721 a § 1746 odst. 2 o. z. Tato smlouva byla mezi účastníky uzavřena ústní formou. Na rozdíl od soudu prvního stupně ovšem odvolací soud dospěl k závěru, že tento závazek zanikl dohodou účastníků, která byla uzavřena ústní formou v průběhu schůzky žalobce a žalované dne 12. 1. 2017 (§ 1981 o. z.). Žalobce i žalovaná v průběhu této schůzky projevili shodnou vůli ukončit vzájemnou spolupráci na projektu„ [anonymizováno]“. Vůle směřující k ukončení tohoto závazku, pak zcela jednoznačně vyplývá i z e-mailové korespondence žalobce a žalované, která proběhla ve dnech 12. 1. 2017 až 23. 1. 2017.

12. Ujednání o„ přepisu [anonymizováno]“ odvolací soud vyložil tak, že se jedná o závazek žalované převést na žalobce vlastnické právo k pozemku, který nabyla za finanční prostředky, které jí žalobce poskytl na realizaci projektu. Konkrétně se jedná o pozemek p. [číslo] o výměře 483 m2 v [katastrální uzemí] (v rozsahu uvedeném na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] podle stavu v lednu 2017). Jak již bylo výše uvedeno, žalovaná nabyla za finanční prostředky žalobce pozemek p. [číslo] v [katastrální uzemí] v roce 2015. V roce 2016 byla z tohoto pozemku část vyčleněna (pozemek p. [číslo]) a tento pozemek žalovaná darovala manželce žalobce [jméno] [příjmení]. V době, kdy žalobce s žalovanou uzavřeli dohodu o ukončení závazku, byla žalovaná vlastníkem pozemku p. [číslo] o výměře 483 m2 v [katastrální uzemí] a tento pozemek se žalovaná zavázala na žalobce převést.

13. Lze proto uzavřít, že závazek žalobce a žalované zanikl dohodou dne 12. 1. 2017. Následně byla dne 24. 1. 2017 mezi žalobcem a žalovanou uzavřena dohoda o vypořádání zaniklého závazku, neboť dne 24. 1. 2017 žalobce akceptoval nabídku žalované obsažené v e-mailové zprávě ze dne 12. 1. 2017 (převod vlastnického práva k pozemku p. [číslo] o výměře 483 m2 v katastrálním území Modřice na žalobce). Z tohoto důvodu žalobce nemohl v srpnu roku 2017 účinně od smlouvy uzavřené s žalovanou v roce 2015 odstoupit, neboť tento závazek zanikl již dne 12. 1. 2017.

14. Podanou žalobou se žalobce po žalované domáhal vydání bezdůvodného obohacení (peněžité náhrady) s tvrzením, že od smlouvy odstoupil, závazek byl proto od počátku zrušen a žalovaná je povinna vydat žalobci bezdůvodné obohacení, spočívající v žalobcem zaplacené kupní ceně za pozemek p. [číslo] v [katastrální uzemí] a žalobcem provedených platbách za jednotlivá právní jednání a úkony realizované za účelem vydání stavebního povolení a v souvislosti s právem stavby. Odvolací soud ovšem dospěl k závěru, že závazek žalobce a žalované nezanikl odstoupením od smlouvy, ale dohodou ze dne 12. 1. 2017, přičemž mezi účastníky bylo též smluvně ujednáno, jakým způsobem bude jejich zaniklý závazek vypořádán (závazek žalované převést na žalobce vlastnické právo k pozemku p. [číslo] o výměře 483 m2 v [katastrální uzemí]). Nelze též přehlédnout, že platná smlouva (v nyní projednávané věci dohoda o vypořádání zaniklého závazku žalobce a žalované) vylučuje nároky z bezdůvodného obohacení. Proto (se zohledněním shora popsaného skutkového stavu věci) nebyl důvod poskytnout žalobci poučení podle § 118a odst. 2 o. s. ř.

15. Žalobce tvrdil, že součástí smlouvy z roku 2015 bylo i ujednání o tom, že po prodeji pozemků a rodinných domů mu bude vrácena investice, kterou do projektu vložil. A současně bude zisk, který bude dosažen prodejem pozemků s domy, rozdělen mezi žalobce a žalovanou rovným dílem. Naproti tomu žalovaná tvrdila, že se účastníci dohodli pouze na tom, že po prodeji pozemků a rodinných domů bude žalobci vrácena finanční investice, kterou do projektu vložil. Prokazování skutkové verze žalobce nebo skutkové verze žalované bylo v tomto řízení nadbytečné. Žaloba by byla zamítnuta jak v případě prokázání skutkové verze žalobce, tak v případě prokázání skutkové verze žalované. V řízení totiž bylo prokázáno, že závazek žalobce a žalované zanikl dohodou ze dne 12. 1. 2017, přičemž mezi účastníky bylo též smluvně ujednáno, jakým způsobem bude jejich zaniklý závazek vypořádán.

16. S ohledem na výše uvedené dospěl odvolací soudu k závěru, že žaloba není důvodná a soud prvního stupně žalobu správně zamítl, ačkoli tak učinil na základě jiného právního posouzení věci.

17. Žalobce i žalovaná byli v průběhu jednání před odvolacím soudem dne 12. 5. 2022 poučeni odvolacím soudem o jiném právním posouzení žalobou uplatněného nároku a bylo jim umožněno, aby se k tomuto názoru odvolacího soudu vyjádřili.

18. O náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně soud prvního stupně rozhodl zcela správně, neboť správně aplikoval § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná byla v řízení před soudem prvního stupně plně úspěšná a měla proto právo na plnou náhradu nákladů řízení. Její výše byla soudem prvního stupně správně vypočtena, neboť soud prvního stupně správně aplikoval § 6 odst. 1, § 7 bod 6, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), g), § 13 odst. 1, 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) a § 137 odst. 3 o. s. ř.

19. Odvolací soud proto podle § 219 o. s. ř. výroky I. a II. rozsudku soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.

20. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení vychází z § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Plně úspěšná žalovaná má právo na plnou náhradu odvolacího řízení, a to v částce 37 848,80 Kč. Tato částka sestává z mimosmluvní odměny advokáta za dva úkony právní služby po 15 340 Kč (vyjádření k odvolání ze dne 29. 7. 2021 a účast na jednání před odvolacím soudem dne 12. 5. 2022) podle § 6 odst. 1, § 7 bod 6., § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. g), k) advokátního tarifu, náhrady hotových výdajů advokáta za dva úkony právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu a náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % v částce 6 568,80 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř.