13 Co 245/2024

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu tituly před jménem jméno FO a soudců tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená rodné přijmení Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem jméno advokáta sídlem adresa advokáta proti žalovaným: 1) Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem jméno advokáta sídlem adresa advokáta 2) jméno žalované , narozená dne datum narození bytem adresa žalované zastoupená advokátem jméno advokáta sídlem adresa advokáta 3) jméno žalované , narozená dne datum narození bytem adresa žalované 4) jméno žalovaného , narozený dne datum narození bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem jméno advokáta sídlem adresa advokáta o určení o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Blansku (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 8. 10. 2024, č. j. 6 C 241/2022-190

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II. mění takto:a) 1. žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , Anonymizováno, Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.b) Žalobkyni se vůči 2. žalované, 3. žalované a 4. žalovanému nepřiznává náhrada nákladů řízení.II. 1. žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši , Anonymizováno, Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

III. Žalobkyni se vůči 2. žalované, 3. žalované a 4. žalovanému nepřiznává náhrada nákladů odvolacího řízení.

1. Dosavadní průběh řízení:

2. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně určil, že ke dni úmrtí , jméno FO, , narozeného dne , datum, , zemřelého dne , datum, , byl součástí společného jmění manželů, žalobkyně a , jméno FO, , spoluvlastnický podíl o velikosti ½ na nemovitých věcech, a to pozemku p.č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba , adresa, , a pozemku p. č. , Anonymizováno, , to vše v katastrálním území , adresa, (výrok I.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).

3. Výrok II. soud prvního stupně odůvodnil tím, že zcela úspěšné žalobkyni vzniklo vůči „neúspěšným“ žalovaným podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) právo na náhradu nákladů řízení. Současně bylo ale nutno zohlednit, že 2. žalovaná, 3. žalovaná i 4. žalovaný jednali v tomto řízení v plné shodě se žalobkyní, žalobou uplatněnému nároku neoponovali, naopak tento zcela „uznali“ a v důsledku vyhovění žalobě došlo ke zlepšení jejich postavení jako dědiců v tom smyslu, že dojde ke zvětšení rozsahu majetku náležejícího do řízení o pozůstalosti. Za tohoto stavu považoval za protismyslné a nelogické, aby žalobkyni vůči těmto účastníkům, byť formálně stojícím na druhé straně sporu, byla přiznána náhrada nákladů řízení. Dále přihlédl ke skutečnosti, že to byla právě žalobkyně, kdo svým nedbalým jednáním, faktickým nezájmem o způsob, jakým její manžel nakládá s finančními prostředky a jaká právní jednání činí, zanedbala běžnou opatrnost a nezanedbatelnou měrou tak přispěla k vyvolání tohoto sporu. Tyto okolnosti považoval za důvody hodné zvláštního zřetele, pro které žalobkyni náhradu nákladů řízení ve smyslu § 150 o. s. ř. nepřiznal.

4. Odvolání a vyjádření k odvolání:

5. Proti výroku II. rozsudku soudu prvního stupně podala odvolání žalobkyně. Namítla, že 1. žalovaná se bránila v řízení velmi aktivně a že soud prvního stupně možnou aplikaci § 150 o. s. ř. ani nenaznačil a nemohla na ni tedy ani reagovat ani ji očekávat. Odkázala na stanovisko pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS- st. 59/23, v němž je uvedeno, že při rozhodování o nákladech řízení platí v civilním řízení sporném pravidlo úspěchu ve věci a postup podle § 150 o. s. ř. musí být výjimečný. Neplatí jen to, že soud zvažuje při aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř. sociální situaci účastníka či jeho zdravotní stav. Primárně totiž má soud hodnotit chování neúspěšného účastníka v průběhu řízení i před jeho zahájením a v neposlední řadě i dopad do majetkové sféry úspěšného účastníka. Tyto okolnosti však soud prvního stupně vůbec nehodnotil. Považuje za nepřiměřenou tvrdost, že má povinnost zaplatit svému právnímu zástupci úkony právní služby. Spoléhala na to, že jako úspěšné straně sporu jí budou tyto náklady zaplaceny. Soud prvního stupně ve výroku o nákladech řízení zasáhl nezákonně do jejího práva na spravedlivý proces a práva na ochranu vlastnictví. Rozhodnutí soudu v části nákladů řízení nebylo řádně odůvodněno, bylo nepředvídatelné a překvapivé. Navrhla, aby Krajský soud v Brně (dále jen „odvolací soud“) napadený rozsudek ve výroku II. změnil tak, že 1. žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení.6. 1. žalovaná se k odvolání nevyjádřila.7. 2. žalovaná ve vyjádření k odvolání navrhla, aby odvolací soud uložil 1. žalované povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení řízení, a vůči ostatním žalovaným uplatnil moderační právo podle § 150 o. s. ř.8. 3. žalovaná ve vyjádření k odvolání uvedla. že se s odvoláním plně ztotožňuje.9. 4. žalovaný ve vyjádření k odvolání navrhl, aby odvolací soud přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení vůči 1. žalované.

10. Účinky odvolání:

11. Jelikož nebylo podáno odvolání proti výroku I. rozsudku soudu prvního stupně, nabyl uvedený výrok samostatně právní moci (§ 206 odst. 3 zákona o. s. ř.“), a není proto předmětem odvolacího přezkumu.

12. Z obsahu odvolání (za užití § 41 odst. 2 o. s. ř.) lze dovodit, že žalobkyně své odvolání směřuje toliko do rozhodnutí o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalobkyní a 1. žalovanou, když se nedomáhá uložení povinnosti 2. žalované, 3. žalované a 4. žalovanému, aby jí platili náklady řízení. Všichni čtyři žalovaní coby do úvahy připadající dědicové pro zůstaviteli , jméno FO, (1. žalovaná jako závětní dědička a ostatní žalovaní coby dědicové ze zákona) mají ve sporu postavení nerozlučných společníků ve smyslu § 91 odst. 2 o. s. ř. a toto jejich postavení je rozhodné i pro posouzení otázky náhrady nákladů řízení. Odvoláním žalobkyně byl proto ve smyslu § 212 písm. b) o. s. ř. napaden celý výrok II. rozsudku soudu prvního stupně (ve vztahu ke všem čtyřem žalovaným).

13. Projednání odvolání:

14. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil:a) Žalobkyně podala u soudu prvního stupně dne , datum, žalobu proti žalovaným, kterou se domáhala určení, že spoluvlastnický podíl ½ na nemovitých věcech uvedených v bodě 2. odůvodnění tohoto usnesení ke dni úmrtí , jméno FO, náležel do společného jmění manželů , jméno FO, a žalobkyně.b) Soud prvního stupně výrokem I. rozsudku ze dne 8. 10. 2024, č. j. 6 C 241/2022-190, žalobě vyhověl a určil, že spoluvlastnický podíl k těmto nemovitým věcem ke dni úmrtí , jméno FO, byl součástí společného jmění manželů žalobkyně a , jméno FO, . Tento výrok rozsudku nabyl právní moci dne , datum, .

15. Odvolací soud se neztotožňuje s důvody, pro které soud prvního stupně nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení vůči 1. žalované s poukazem na § 150 o. s. ř. Žalobkyně neměla reálně jak zabránit svému manželovi v tom, aby daroval spoluvlastnický podíl 1. žalované. Nemohla ovlivnit, jak její manžel nakládá s finančními prostředky a jaká právní jednání činí, případně jim zabránit. Soud prvního stupně v tomto směru klade na žalobkyni zcela nereálné požadavky. Její jednání tak není možné označit za nedbalé. A nevedlo ke vzniku soudního sporu.

16. Žalobkyně vynaložila náklady za právní zastoupení účelně, aby ochránila své vlastnické právo, ve sporu byla úspěšná, a má proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na jejich náhradu vůči 1. žalované, která ve sporu neměla úspěch.

17. Odvolací soud souhlasí se soudem prvního stupně, že žalobkyně by sice na základě § 142 odst. 1 o. s. ř. měla právo na náhradu nákladů řízení i vůči všem dalším (rovněž neúspěšným) žalovaným, ovšem ve vztahu k nim (na rozdíl od 1. žalované) tu jsou opravdu dány důvody hodné zvláštního zřetele, pro které v souladu s § 150 o. s. ř. nemusí soud výjimečně právo na náhradu nákladů řízení přiznat. 2. žalovaná, 3. žalovaná a 4. žalovaný se nároku žalobkyně nebránili a jednali v tomto řízení v plné shodě se žalobkyní. Na straně žalované se ocitli pouze kvůli svému postavení jako dědiců po zůstaviteli. Za takovýchto okolností nepovažuje odvolací soud za spravedlivé, potřebné a účelné, aby žalobkyni vůči těmto třem žalovaným, byť formálně stojícím na druhé straně sporu, byla přiznána náhrada nákladů řízení. Pokud na jedné straně sporu vystupuje více účastníků, kteří jsou v postavení nerozlučných společníků, soud může „přesunout“ povinnost k náhradě nákladů řízení na toho účastníka, v jehož prospěch moderaci neuplatní.

18. Z těchto důvodů odvolací soud zavázal 1. žalovanou zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení. Zatímco vůči 2. žalované, 3. žalované a 4. žalovanému uplatnil moderační právo podle § 150 o. s. ř.

19. Výše náhrady nákladů řízení žalobkyně před soudem prvního stupně činí částku , Anonymizováno, Kč.

20. Tato částka sestává:– ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu ve výši , Anonymizováno, Kč,– z mimosmluvní odměny advokáta za šest úkonů právní služby po , Anonymizováno, Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba ze dne , datum, , vyjádření k vyjádření 1. žalované ze dne , datum, , účast na jednáních před soudem prvního stupně ve dnech , datum, , , datum, a , datum, ) podle § 6 odst. 1, § 7 bod 5., § 9 odst. 4 písm. b), § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb ve znění do , datum, (dále jen „advokátního tarif“),– z mimosmluvní odměny advokáta za jeden úkon právní služby ve výši jedné poloviny z částky , Anonymizováno, Kč, tj. částky , Anonymizováno, Kč (účast na mediaci dne , datum, ) i podle § 6 odst. 1, § 7 bod 5., § 9 odst. 4 písm. b), § 11 odst. 2 písm. g) a odst. 3 advokátního tarifu,– z náhrady hotových výdajů advokáta za 7 úkonů právní služby po , Anonymizováno, Kč podle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu.

21. Odvolací soud dodává, že odměnu lze přiznat pouze za účelné úkony právní služby, tj. pokud byly potřebné k účelnému uplatnění nebo bránění práva v konkrétně projednávaném případě (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. 25 Cdo 1610/2014, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 2015, sp. zn. 25 Cdo 1748/2015, a nález Ústavního soudu ze dne 18. 7. 2013, sp. zn. I. ÚS 1766/13).

22. Odměna advokáta a náhrada hotových výdajů advokáta nepřísluší žalobkyni za písemné podání ze dne , datum, a ze dne , datum, , neboť údaje v nich uvedené měly být součástí žaloby. Dále nepřísluší ani za návrh na ustanovení mediátora ze dne , datum, a ze dne , datum, , když se nejedná o úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1, odst. 2, odst. 3. advokátního tarifu. Za námitku podjatosti mediátora ze dne , datum, a vyjádření ke sdělení mediátorky ze dne , datum, žalobkyni nepřísluší odměna advokáta a náhrada hotových výdajů, neboť podle § 17 o. s. ř může být vyloučen toliko zapisovatel nebo jiný zaměstnanec soudu, jakož i znalec nebo tlumočník, nikoli mediátor, nemůže se tedy jednat o účelně vynaložené náklady řízení. Rovněž ani doplnění námitky podjatosti soudce ze dne , datum, uplatněné na jednání soudu prvního stupně dne , datum, , nelze považovat za účelně vynaložené náklady řízení, když tato měla být řádně a komplexně podána přímo v průběhu soudního jednání, což platí i ohledně opakované námitky podjatosti ze dne , datum, a zpětvzetí námitky podjatosti, které také nelze považovat za účelně vynaložené náklady řízení.

23. Závěr:

24. Odvolací soud za přiměřeného užití § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil výrok II. rozsudku soudu prvního (výrok I. tohoto usnesení).

25. Náhrada nákladů odvolacího řízení:

26. Výrok II. tohoto usnesení o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Tarifní hodnotou podle § 8 odst. 1 advokátního tarifu pro účely výpočtu odměny za zastupování advokátem je v případě přezkumu rozhodnutí o náhradě nákladů řízení částka, která byla odvolateli nesprávně buď odepřena, anebo nesprávně uložena k náhradě. V projednávané věci je tak tarifní hodnotou částka , Anonymizováno, Kč, která byla žalobkyni odepřena. Plně úspěšná žalobkyně má proti v odvolacím řízení neúspěšné 1. žalované právo na náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši , Anonymizováno, Kč.

27. Tato částka sestává:– z mimosmluvní odměny advokáta za jeden úkon právní služby ve výši jedné poloviny z částky , Anonymizováno, Kč, tj. z částky , Anonymizováno, Kč (odvolání ze dne , datum, ) podle § 6 odst. 1, § 7 bod 5., § 8 odst. 1, § 11 odst. 2 písm. c) advokátního tarifu,– z jedné náhrady hotových výdajů advokáta ve výši , Anonymizováno, Kč podle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu.

28. Výrok III. tohoto usnesení o náhradě nákladů odvolacího řízení mezi žalobkyní a ostatními žalovanými je odůvodněn § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 a § 150 o. s. ř. Ohledně náhrady nákladů odvolacího řízení mezi nimi, pak odvolací soud i v tomto případě shledal existenci důvodů hodných zvláštního zřetele, pro něž nepřiznal úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů odvolacího řízení vůči těmto třem ostatním žalovaným. Jedná se o stejné důvody, které jsou uvedeny v bodě 17. odůvodnění tohoto usnesení. Odvolací soud proto i při rozhodování o náhradě nákladů odvolacího řízení uplatnil moderační právo dle § 150 o. s. ř.