13 Co 42/2024

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Horáka a soudců Mgr. Evy Mildeové a Mgr. Přemysla Klase ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem adresa proti žalovanému: právnická osoba , IČO číslo sídlem adresa o povinnosti uložit vytěženou zeminu eventuálně o zaplacení částky číslo Kč s příslušenstvím o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Břeclavi (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 29. 9. 2023, č. j. 7 C 101/2020-80

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výrocích I. a II. potvrzuje.

II. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku III. mění takto:Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši , částka, Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady odvolacího řízení ve výši , částka, Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal, aby byla žalovanému uložena povinnost uložit veškerou zeminu z pozemku p.č. , číslo, v katastrálním území , adresa, , kterou žalovaný vytěžil v souvislosti s realizovaným stavebním záměrem o celkovém objemu , číslo, m3, na pozemek PZE č. , číslo, v katastrálním území , adresa, , a to tak, aby zemina byla rovnoměrně rozložena na celou plochu pozemku PZE č. , číslo, (výrok I.), zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky , částka, Kč se zákonným úrokem z prodlení od podání žaloby do zaplacení (výrok II.) a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši , číslo, Kč (výrok III.).

2. Takto soud prvního stupně rozhodl o žalobě ze dne , datum, (ve znění její změny připuštěné usnesením soudu prvního stupně ze dne , datum, , č. j. 7 C 101/2020-61), kterou se žalobce domáhal, aby žalovaný splnil povinnost sjednanou v článku VIII. odst. 5 směnné smlouvy uzavřené mezi účastníky dne , datum, a pro případ, že nebude možno splnit sjednaný závazek, domáhal se, aby mu žalovaný zaplatil částku , částka, Kč se zákonným úrokem z prodlení od podání žaloby do zaplacení. Soud prvního stupně žalobu zamítl v primárním petitu, když ujednání článku VIII. odst. 5 směnné smlouvy posoudil jako neplatné z důvodu jeho neurčitosti, pro rozpor se zákonem a pro nemožnost plnění (§ 557 a § 558 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“), neboť zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu (dále jen „zákon o ochraně zemědělského půdního fondu“) předepisuje účastníkům, jakým způsobem mohou disponovat s ornicí nebo podornicí, tedy s veškerou zeminou. Dospěl k závěru, že bylo prokázáno, že žalovaný v rámci manipulace s půdou při realizaci stavby postupoval podle propozic, které mu byly uloženy v rozhodnutí , orgán veřejné správy, , adresa, – stavební úřad ze dne , datum, , č. j. , číslo, (dále též „rozhodnutí stavebního úřadu“) a nemohl postupovat jinak, pokud se nechtěl vystavit sankcím správních orgánů. Eventuální petit byl zamítnut z důvodu, že žalovanému nevznikla vůči žalobci z ujednání ve směnné smlouvě žádná smluvní povinnost (z důvodu neplatnosti článku VIII. odst. 5 směnné smlouvy) a žalobci nevznikla ani žádná újma. O nákladech řízení rozhodl soud prvního stupně podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a v řízení úspěšnému žalovanému přiznal náhradu nákladů řízení podle vyhlášky č. 254/2015 Sb. za dva úkony (vyjádření k žalobě a účast u jednání před soudem prvního stupně dne , datum, ).

3. Proti tomuto rozsudku podal odvolání žalobce. Vznesl následující námitky: Nesouhlasil se závěrem, že ujednání v článku VIII. odst. 5 směnné smlouvy je neurčité a že šlo o plnění nemožné. Soud prvního stupně neprovedl důkazy navržené žalobcem k prokázání toho, že požadované plnění není nemožné ani nezákonné. Předmětem smluvního ujednání nebyl obchod s půdou nebo zeminou, ale specifická dohoda stran způsobu naložení s ornicí eventuálně podornicí v rámci realizace stavebního záměru. Smluvní ujednání je v souladu s ústřední myšlenkou zákona o ochraně zemědělského půdního fondu i s rozhodnutím příslušného úřadu na úseku ochrany zemědělského půdního fondu, které obsahuje přesnou specifikaci množství zeminy, jakým způsobem a kam má být uložena, aby byla zachována možnost jejího budoucího využití k zemědělským účelům. Pokud jde o zamítnutý eventuální petit, požadované finanční plnění neplyne z jakéhokoliv sankčního ujednání, nejedná se ani o smluvní pokutu či kvazi kupní cenu půdy. Žalobce tento nárok vnímá jako kompenzaci za porušení smlouvy a plnění namísto sjednaného závazku. Nedošlo-li ke splnění závazku, pak samozřejmě žalobce pociťoval újmu a reálnou škodu. Soudu doložil, jak dospěl k požadované částce.Navrhl, aby byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení.

4. Žalovaný ve vyjádření k odvolání navrhl potvrzení rozsudku soudu prvního stupně.

5. Krajský soud v Brně (dále jen „odvolací soud“ § 10 odst. 1 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno osobou k tomu oprávněnou (§ 201 o. s. ř.), že směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 a contrario o. s. ř.), a že bylo podáno včas (§ 204 o. s. ř.), v souladu s § 212 a § 212a o. s. ř. přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, řízení jeho vydání předcházející, správnost skutkových zjištění a jejich právního posouzení, nařídil k projednání odvolání jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.) při němž zopakoval a doplnil dokazování (§ 213 odst. 2, 4 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že jsou dány důvody pro potvrzení výroku I., II. a pro změnu výroku III. rozsudku soudu prvního stupně.

6. Ke skutkovým zjištěním:

7. Odvolací soud podle § 213 odst. 2, 4 o. s. ř. zopakoval a doplnil dokazování směnnou smlouvou ze dne , datum, , výpisem z katastru nemovitostí ke stavu ke dni uzavření směnné smlouvy týkající se pozemku p.č. , číslo, v katastrálním území , adresa, , rozhodnutím , právnická osoba, , adresa, – stavební úřad ze dne , datum, , č. j. , číslo, a učinil následující dílčí skutkové závěry: V článku VIII. odst. 5 směnné smlouvy bylo dohodnuto mj. následující: „V případě realizace stavby na p.č. , číslo, , jméno FO, se zavazuje veškerou zeminu odvézt bezplatně na určené nemovitosti J. Furchem, a to až do vzdálenosti 3 km pozemní cestou od p.č. , číslo, v k.ú. , adresa, .“ Tyto skutečnosti byly zjištěny ze směnné smlouvy ze dne , datum, . Ke dni uzavření směnné smlouvy (, datum, ) byl žalovaný zapsán v katastru nemovitostí jako vlastník pozemku p.č. , číslo, ; druh pozemku: orná půda; způsob ochrany: zemědělský půdní fond. Tyto skutečnosti byly zjištěny z výpisu z katastru nemovitostí. , právnická osoba, , adresa, – stavební úřad v rozhodnutí o umístění stavby „skleník , jméno FO, “ ze dne , datum, stanovil podmínky pro umístění stavby, a to mimo jiné: V souladu s ustanovením § 8 odst. 1 písm. a) zákona (o ochraně zemědělského půdního fondu – poznámka odvolacího soudu) provede stavebník na svůj náklad z celé odnímané plochy (tj. , číslo, m3) skrývku ornice a podorničí v rozdílné mocnosti dle výsledků doloženého pedologického průzkumu (zpracovatel: , tituly za jménem, , tituly před jménem, Sáňka, květen 2016). Skrývka ornice bude provedena v rozdílné mocnosti, v rozpětí 0,35-0,50 m. Okrsky s rozdílnou mocností skrývky jsou vymezeny v kopii katastrální mapy, která je nedílnou součástí tohoto stanoviska, viz příloha č. 2. Skrývka podorničí bude provedena v rozdílné mocnosti, v rozpětí 0,00-0,20 m. Okrsek se zjištěným podorničím je vymezen v kopii katastrální mapy, která je nedílnou součástí tohoto stanoviska, viz příloha č. 2. Sejmuto mělo být vymezené množství ornice a podorničí obsažené v tabulce, jež je součástí rozhodnutí. Při provádění skrývky je nutno zabezpečit, aby při shrnování nedošlo ve větším množství k přibírání níže uloženého horizontu. V souladu s ustanovením § 8 odst. 1 písm. a) zákona (o ochraně zemědělského půdního fondu – poznámka odvolacího soudu) bude zajištěno hospodárné využití skrývky ornice a podorničí následujícím způsobem: Skrývka ornice bude využita k navýšení mocnosti ornice a zlepšení úrodnosti jejím rovnoměrným rozprostřením v maximální mocnosti do 0,10 m na následujících zemědělských pozemcích: p.č. , číslo, v k.ú. , adresa, , p.č. , číslo, v k.ú. , adresa, , p.č. , číslo, , všechny v k.ú. , adresa, . Žádost je doložena souhlasným vyjádřením vlastníka pozemků, na kterých bude ornice využita, společností , jméno FO, . Skrývka podorničí bude s ohledem na jeho vlastnosti deklarované pedologickým průzkumem (tmavě šedý horizont, jílovitohlinitý, bez skeletu, s nízkým obsahem humusu) využita k ozelenění a zatravnění nezastavěných a nezpevněných ploch v rámci řešeného záměru.Tyto skutečnosti byly zjištěny z rozhodnutí , právnická osoba, , adresa, – stavební úřad ze dne , datum, , č. j. , číslo, , odst. 8.

8. Ve zbývajícím rozsahu odvolací soud odkazuje na správná skutková zjištění soudu prvního stupně, z nichž odvolací soud spolu s výše uvedenými dílčími skutkovými závěry vychází, a na jejich základě dospěl k níže uvedeným právním závěrům.

9. K právnímu posouzení:10. § 588 o. z.Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.11. § 1 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu (ve znění platném v době uzavření směnné smlouvy)(1) Zemědělský půdní fond je základním přírodním bohatstvím naší země, nenahraditelným výrobním prostředkem umožňujícím zemědělskou výrobu a je jednou z hlavních složek životního prostředí. Ochrana zemědělského půdního fondu, jeho zvelebování a racionální využívání jsou činnosti, kterými je také zajišťována ochrana a zlepšování životního prostředí.(2) Zemědělský půdní fond tvoří pozemky zemědělsky obhospodařované, to je orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty a půda, která byla a má být nadále zemědělsky obhospodařována, ale dočasně obdělávána není (dále jen „zemědělská půda“).

12. Vymezením zemědělského půdního fondu jako přírodního bohatství a složky životního prostředí je dána vazba na Ústavu ČR a Listinu základních práv a svobod. Od těchto norem nejvyšší právní síly se odvíjí zákonná a podzákonná úprava ochrany zemědělského půdního fondu.13. § 8 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu(1) Aby bylo zabráněno škodám na zemědělském půdním fondu při stavební, těžební a průmyslové činnosti a terénních úpravách, popřípadě, aby tyto škody byly omezeny na míru co nejmenší, jsou právnické a fyzické osoby tyto činnosti provozující, povinny vyhodnotit předpokládané důsledky navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a řídit se zásadami ochrany zemědělského půdního fondu (§ 4), zejménaa) skrývat odděleně svrchní kulturní vrstvu půdy, popřípadě i hlouběji uložené zúrodnění schopné zeminy na celé dotčené ploše a zajistit jejich hospodárné využití nebo řádné uskladnění pro účely rekultivace anebo zajistit na vlastní náklad jejich odvoz a rozprostření na plochy určené orgánem ochrany zemědělského půdního fondu, pokud v odůvodněných případech tento orgán neudělí výjimku z povinnosti provést skrývku uvedených zemin; za odůvodněný případ se považuje zejména odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu14. Citované ustanovení § 8 odst. 1 písm. a) zákona o ochraně zemědělského půdního fondu stanoví povinnosti právnickým a fyzickým osobám, které provozují stavební, těžební, průmyslovou činnost či provádí terénní úpravy, jestliže se tyto činnosti dotýkají zemědělského půdního fondu. Je zde zopakována povinnost řídit se zásadami ochrany zemědělského půdního fondu stanovenými v § 4, tyto zásady jsou obecné a při dotčení zemědělského půdního fondu platí pro každého a při každé činnosti. Skrývá se odděleně svrchní kulturní vrstva půdy (ornice), popřípadě i hlouběji uložené zúrodnění schopné zeminy na celé dotčené ploše. V ustanovení je stanovena povinnost zajistit jejich hospodárné využití nebo řádné uskladnění pro účely rekultivace. Hospodárné využití je obecnou povinností ve všech případech odnětí zemědělské půdy, přičemž při trvalém odnětí zemědělské půdy, kde nepřipadá v úvahu rekultivace půdy, je stavebník povinen na vlastní náklad zajistit odvoz a rozprostření skryté ornice a hlouběji uložené zúrodnění schopné zeminy na plochy, které určí orgán ochrany zemědělského půdního fondu. Hospodárné využití ornice a případně hlouběji uložených zúrodnění schopných zemin garantuje orgán ochrany zemědělského půdního fondu, který v souhlasu s odnětím v rámci stanovení podmínek nezbytných k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu určí plochy, na které se ornice, resp. zeminy použijí.

15. Z výše uvedeného je zřejmé, že účastníci si nemohli ve směnné smlouvě sjednat povinnost, jejíhož splnění se žalobce domáhá v primárním petitu. Způsob, jakým měl žalovaný naložit s vytěženou zeminou, byl totiž v souladu s § 8 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu stanoven v rozhodnutí , orgán veřejné správy, , adresa, – stavební úřad ze dne , datum, , č. j. , číslo, (odst. 8), v něm bylo vymezeno i množství a mocnost odnímané plochy ornice a podorničí podle výsledků doloženého pedologického průzkumu. Taktéž byly určeny pozemky, na něž měla být rovnoměrně rozprostřena ornice v maximální mocnosti do 0,10 m. Jedním z těchto pozemků byl i pozemek žalobce , číslo, v katastrálním území , adresa, , přičemž žalobce již v žalobě uvedl, že na tento jeho pozemek žalovaný část ornice navezl. Skrývka podorničí (v rozpětí od 00-0,20 m) měla být využita k ozelenění a zatravnění nezastavěných a nezpevněných ploch v rámci řešeného záměru. Pouze tímto rozhodnutím stavebního úřadu se mohl žalovaný řídit při manipulaci se zeminou v rámci realizace stavby skleníku, pro niž bylo vydáno. Nebylo na jeho vůli, aby veškerou skrytou ornici navezl na pozemek žalobce. Ostatně toto rozhodnutí bylo žalobci doručeno (viz rozdělovník na poslední straně rozhodnutí) a jeho obsah mu byl znám.

16. Závěr soudu prvního stupně, že ujednání v článku VIII. odst. 5 směnné smlouvy je neplatné, neboť je v rozporu se zákonem (zákonem na ochranu zemědělského půdního fondu) a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.), je proto správný. A správně proto soud prvního stupně zamítl požadavek žalobce obsažený v primárním petitu.

17. Vzhledem k neplatnosti článku VIII. odst. 5 směnné smlouvy a nemožnosti volně sjednat způsob nakládaní se zeminou, která je chráněna zákonem o ochraně zemědělského půdního fondu, nemohla žalobci ani vzniknout žádná újma, jejíhož zaplacení se domáhal eventuálním petitem. Soud prvního stupně proto správně i tento požadavek žalobce zamítl.

18. Odvolací soud proto podle § 219 o. s. ř. potvrdil výroky I. a II. rozsudku soud prvního stupně, neboť je ve výrocích věcně správný (výrok I. tohoto rozsudku).

19. K náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně:

20. Soud prvního stupně přiznal plně úspěšnému žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši , číslo, Kč za dvě paušální náhrady nezastoupeného účastníka (písemné podání ze dne , datum, a účast na jednání před soudem prvního stupně dne , datum, ) podle § 1 odst. 1, 2, 3 písm. a), c), § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.

21. Správně však měl žalovanému na náhradě nákladů řízení přiznat též paušální náhradu nezastoupeného účastníka za příprava k účasti na jednání před soudem prvního stupně (které se konalo dne , datum, ) podle § 1 odst. 1, 2, 3 písm. b), § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.

22. Celkem měl žalovaný právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně ve výši , číslo, Kč.

23. Odvolací soud proto za přiměřeného užití § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil výrok III. rozsudku soudu prvního stupně (výrok II. tohoto rozsudku).

24. K náhradě nákladů odvolacího řízení:

25. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení vychází z § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. V odvolacím řízení úspěšný žalovaný má právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti žalobci, které sestávají z jedné paušální náhrady nezastoupeného účastníka ve výši 300 Kč za vyjádření k odvolání podle § 1 odst. 1, 2, 3 písm. a), § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (výrok III. tohoto rozsudku).