14 Co 213/2023

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Libora Daňhela a soudkyň JUDr. Heleny Novákové a JUDr. Jitky Levové ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupená advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 , LL.M. sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 , 602 00 Anonymizováno proti žalované: Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 zastoupená advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o Anonymizováno Anonymizováno Kč s příslušenstvím, o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Břeclavi ze Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno , čj. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno - Anonymizováno I. Rozsudek soudu I. stupně se, vyjma nenapadeného zamítavého výroku II,a/ potvrzuje v přísudečném výroku I o věci samé a ve výroku IV o náhradě nákladů řízení státu,b/ mění ve výroku III o náhradě nákladů řízení účastníků tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta , Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0, , , tituly za jménemII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, a úrok z prodlení z částky , částka, ve výši 9,75 % ročně ode dne , datum, do zaplacení, a to do tří měsíců od právní moci rozsudku (výrok I), zamítl žalobu ohledně částky , částka, a úroku z prodlení z této částky ve výši 9,75 % ročně ode dne , datum, do zaplacení (výrok II), uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku , částka, , a to do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta , Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0, , , tituly za jménem, (výrok III), a dále žalované uložil povinnost zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v , adresa, (výrok IV).

2. Proti tomu rozsudku, a to vyjma zamítavého výroku II, podala v zákonné lhůtě odvolání žalovaná. Vytýká v něm soudu I. stupně, že byla chybně v rozporu s provedeným dokazováním posouzena splatnost půjčky, že v rozporu s právní úpravou a judikaturou Nejvyššího soudu České republiky nebyla akceptována její námitka promlčení a že ji soud posoudil jako vznesenou v rozporu s dobrými mravy, zjistila až z odůvodnění rozsudku, takže rozhodnutí pro ni bylo překvapivé. Námitka promlčení nebyla dle žalované uplatněna v rozporu s dobrými mravy, k tomu by bylo třeba v řízení prokázat, že žalobkyně nebo její právní předchůdci nezavinili promlčení nároku. Naopak v řízení byl prokázán opak, právní předchůdci žalobkyně nedbali svých práv. Soud nesprávně posoudil vztah mezi nimi a žalovanou jako vztah mezi osobami blízkými a v souvislosti s tím i stavení promlčecí doby. Sama žalobkyně navrhovala výslech svědků, kteří by prokázali jejich problematický vztah, ani kdyby byli osobami blízkými, k stavení promlčecí doby by nedošlo. Soud I. stupně posoudil dle žalované dále nesprávně otázku splatnosti půjčky, která dle žalobkyně měla běžet poté, co žalovaná nastoupí do zaměstnání. Z odůvodnění rozsudku nevyplývá, jak, kdy a čím došlo ke změně splatnosti půjčky, kdy se soud nevypořádal s tvrzením žalované, že půjčka měla být vrácena investicemi do domu její dcery. To potvrdil i její bývalý přítel. Konstatování soudu I. stupně o okamžiku splatnosti půjčky pak v rozhodnutí zcela chybí, takže nelze zjistit, odkdy začala běžet promlčecí doba. Žalovaná proto navrhla zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení, případně jeho změnu tak, že žaloba bude zcela zamítnuta.

3. V doplnění odvolání žalovaná dále namítla, že soud I. stupně zcela nedostatečně zdůvodnil, proč měla být původní dohoda o tom, že půjčka má být vrácena formou investic do domu, změněna. V roce , Anonymizováno, převedl , jméno FO, dům na svou dceru na přání rodičů žalobkyně, což však nemůže být skutečností, která by měla za následek změnu dohody o způsobu vrácení půjčky. Investice do domu a vrácení půjčky nebylo časově omezeno. Tyto v prvních letech z finančních důvodů žalovaná nemohla činit, proto by mohlo platit, že dluh byl splatný prvního dne poté, kdy byla o splnění požádána. Soud I. stupně nezjistil žádné konkrétní datum splatnosti půjčky, svědci zmínili, že rodiče žalobkyně vrácení půjčky žádali, tvrdila to i samotná žalobkyně. O vrácení půjčky rodiče žalobkyně žádali v roce , Anonymizováno, , promlčecí doba začala běžet den následující po dni, kdy došlo k vzniku právního vztahu, nikoliv kdy došlo k splatnosti dluhu, takže dluh žalované z , datum, byl promlčen již v roce , Anonymizováno, . Soud I. stupně mísí otázku stavení promlčecí doby s dobrými mravy, přitom není zřejmé, čeho se konkrétně žalovaná měla dopustit. Stavení promlčecí doby je upraveno v širším pojetí až v novém občanském zákoníku, ačkoli soud I. stupně věc posuzoval podle dřívějšího občanského zákoníku, který však neumožňoval posunutí běhu promlčecí doby mezi osobami blízkými. Nadto žalovaná ani nebyla osobou blízkou ve vztahu k rodičům žalobkyně.

4. Žalobkyně se k odvolání žalované písemně nevyjádřila.

5. Odvoláním žalované nebyl napaden zamítavý výrok II, který proto odvolací soud nepřezkoumával, neboť nabyl právní moci den poté, co poslednímu z oprávněných subjektů uplynula lhůta k podání odvolání (§ 206 odstavec 2, § 159 občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“).

6. Odvolací soud poté přezkoumal rozsudek soudu I. stupně v napadených výrocích I o věci samé a III a IV o náhradě nákladů řízení státu a účastníků a řízení jeho vydání předcházející (§ 212, 212a odstavec 1, 3, 5 o. s. ř.), a po zjištění, že odvolání je podáno oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), je přípustné (§ 201, § 202 a contrario o. s. ř.), a je podáno včas (§ 204 o. s. ř.), dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.

7. Žalobkyně se v dané věci domáhá po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím na základě tvrzení, že dne , datum, její rodiče půjčili žalované tuto částku, za kterou si koupila byt od města , adresa, , o půjčce nebyla sepsána žádná listina a žalovaná později odmítla podepsat potvrzení, v němž bylo uvedeno, že peníze byly určeny původně pro žalobkyni, že žalovanou vyzývali opakovaně a bezvýsledně k vrácení, naposledy před smrtí v roce , Anonymizováno, . Soud I. stupně žalobě vyhověl s odůvodněním, že byla prokázána existence půjčky, nepodařilo se přesně zjistit datum její splatnosti a námitka promlčení byla žalovanou vznesena v rozporu s dobrými mravy. S těmito závěry se odvolací soud ztotožňuje.

8. Dle ustanovení § 657 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. dále jen „o. z.“, který je třeba na danou věc aplikovat s přihlédnutím k přechodnému ustanovení § 3028 nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

9. Podle ustanovení § 563 o. z. není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán.

10. Podle ustanovení § 100 odstavec 1 o. z. právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v toto zákoně stanovené. K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat.

11. Podle ustanovení § 101 o. z., pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.

12. Pro obecnou promlčecí dobu platí, že začíná běžet ode dne, kdy právo mohlo být, objektivně posuzováno, vykonáno poprvé. Tímto dnem je zásadně den, kdy bylo možné právo odůvodněně vykonat podáním žaloby u soudu, tedy kdy se právo stalo nárokem. Tento okamžik nastává ve většině případů splatností dluhu, tedy dnem, kdy měl dlužník poprvé splnit dluh čil započít s jeho plněním. Tato splatnost může být určena dohodou či stanovena právním předpisem nebo rozhodnutím orgánu. Nebyla-li takto splatnost určena či stanovena, lze o splnění dluhu dlužníka požádat kdykoli. Dlužník je v takovém případě povinen dluh splnit prvého dne poté, kdy byl o jeho splnění věřitelem požádán. Pro počátek promlčecí doby je tedy rozhodný den bezprostředně následující po dni, kdy došlo k vzniku dluhu, nikoli až den, kdy došlo k splatnosti dluhu, která je určena výzvou věřitele. Uplatnění námitky promlčení je přitom možné posoudit jako rozporné s dobrými mravy jen v těch výjimečných případech, kdy by bylo výrazem zneužití práva na úkor účastníka, který marné uplynutím promlčecí dobyl nezavinil, a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil.

13. Z dokazování provedeného soudem I. stupně bylo prokázáno, že žalovaná si půjčila , datum, od rodičů žalobkyně částku , částka, , za kterou si koupila od města , adresa, byt, a k vrácení půjčky dosud nedošlo. Rodiče žalobkyně zemřeli, a to její matka , jméno FO, , datum, a její otec , jméno FO, , datum, . V dědickém řízení po zemřelé matce. vedeném u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, při dodatečném projednání dědictví na základě usnesení ze , datum, žalobkyně zdědila polovinu nároku vyplývajícího ze smlouvy o půjčce a druhou polovinu zdědila v dědickém řízení po zemřelém otci vedeném u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, při dodatečném projednání dědictví na základě usnesení ze , datum, . Těmito rozhodnutími je tak založena aktivní věcná legitimace žalobkyně v tomto řízení.

14. Ohledně splatnosti půjčky účastnice učinily rozdílná skutková tvrzení. Žalobkyně v žalobě o splatnosti půjčky neuváděla žádná tvrzení, později uváděla, že dluh měl být vrácen „někdy v budoucnu“, a na výzvu soudu I. stupně k doplnění žalobních tvrzení v podání z , datum, uvedla, že rodiče s žalovanou sjednali splatnost půjčky na dobu, kdy se nechá žalovaná zaměstnat na celodenní úvazek a peníze si půjčí od bankovního ústavu. Toto tvrzení pak prokazovala nepodepsanou a nedatovanou listinou nazvanou jako potvrzení o půjčce, v němž je mimo jiné uvedeno, že žalovaná částku hodlá splatit, jakmile se zaměstná na plný pracovní úvazek, a jednorázovou půjčku hodlá splatit, jakmile ji dostane od některého peněžního ústavu. Žalovaná uvedla jiná tvrzení, a sice že půjčka měla být splácena investicemi do rodinného domu ve vlastnictví její dcery, tyto byly činěny a její závazek je stále tímto způsobem plněn. Toto tvrzení bylo do určité míry prokazováno výslechem svědka , jméno FO, , který uvedl, že původně se peníze měly vrátit rodičům, a to poté, co žalovaná začne pracovat. O dalších ujednáních mu pro nepřítomnost v domě víc známo nebylo, přesto potvrdil, že se dále dohodlo, že se byt koupí a peníze se vrátí tak, že se použijí do „baráku“. Dále však uvedl, že to bylo tak, že on zůstane v tom „baráku“ bydlet, našetřené peníze rodičů by šly žalobkyni, takže tak by se to rozdělilo. Otec pak měl říci, že byt by se neměl prodávat, ale měl by se pronajímat, z čehož by byly nějaké peníze, a když tehdy žalovaná nepracovala a neměla z čeho dát peníze dohromady, aby se to mohlo vrátit. Posléze pak žalovaná uvedla, že dohoda s rodiči byla nakonec taková, že pokud by byl dům vrácen synovi , jméno FO, , tak by se odečetlo to, co už do něho investovala, a potom by rodičům žalobkyně vrátila rozdíl z titulu předmětné půjčky.

15. V době poskytnutí půjčky byla žalovaná družkou syna rodičů žalobkyně , jméno FO, , z jejichž vztahu se narodila , datum, dcera , jméno FO, . , adresa, roku , Anonymizováno, se přestěhovala i s dcerou do domu , jméno FO, v , adresa, číslo popisné , Anonymizováno, na pozemku parcelní číslo st. , Anonymizováno, , který mu darovali jeho rodiče, nicméně již koncem roku , Anonymizováno, po ukončení soužití s žalovanou se odstěhoval a rodinný dům daroval své dceři , jméno FO, smlouvou z , datum, . V domě tak bydleli jeho rodiče a žalovaná s nezletilou , jméno FO, . Následně probíhalo několik soudních řízení, zejména řízení o udělení souhlasu soudu k darovací smlouvě z , datum, uzavřené mezi nezletilou , jméno FO, a jejími prarodiči, kdy rozsudkem Okresního soudu v , adresa, z , datum, vydaným pod čj. , spisová značka, potvrzeným rozsudkem Krajského soudu v Brně z , datum, byl tento návrh rodičů nezletilé , jméno FO, zamítnut, dále řízení o vrácení daru mezi , jméno FO, a nezletilou , jméno FO, , které skončilo zamítnutím žaloby rozsudkem Okresního soudu v , adresa, z , datum, , čj. , spisová značka, , dále byla podána , datum, u Okresního soudu v , adresa, žaloba o vyklizení uvedeného rodinného domu a rovněž bylo rozhodnuto ve věci vedené u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, o zamítnutí žaloby o určení vlastnictví k předmětnému domu rozsudkem z , datum, ve sporu mezi , jméno FO, a nezletilou , jméno FO, . Rozsudkem Okresního soudu v , adresa, z , datum, , čj. , spisová značka, byla nezletilá , jméno FO, svěřena do péče žalované a rozsudkem téhož soudu z , datum, , čj. , spisová značka, , byl zamítnut návrh otce , jméno FO, na svěření nezletilé do střídavé péče rodičů.

16. I v těchto řízeních byla uváděna tvrzení ohledně skutečností týkajících se uvedených majetkových poměrů či převodů a okrajově i ohledně půjčky žalované částky, kdy samotná žalovaná souhlasila s tím, aby dům byl vrácen rodičům žalobkyně, neboť se na něm nadřeli a hodně do něj investovali, že ona, i když již má práci, do domu investovat nemůže a veškeré dosavadní opravy a provozní výdaje platí oni a předpokládalo se, že až se nebudou moci finančně o nemovitosti starat, tak ona se , jméno FO, prodají byt a peníze vloží do nemovitosti, což však padlo, neboť žalovaná neměla peníze na provoz a údržbu domu a hodlala se odstěhovat do svého bytu. To, že žalovaná nemá peníze ani na placení inkasa, potvrdil rovněž svědek , tituly před jménem, , jméno FO, . Ze zvukových nahrávek, na nichž byl zachycen i hlasový projev otce žalobkyně, bylo zjištěno, že žalovaná slibovala vrácení peněz poté, co se vyřeší „záležitost s domem“.

17. Na základě takto provedeného dokazování dospěl odvolací soud ke stejnému závěru jako soud I. stupně, že v řízení bylo prokázáno uzavření ústní smlouvy o půjčce z , datum, týkající se částky , částka, rodiči žalobkyně žalované, kdy peníze byly určeny na koupi bytu v , adresa, užívaného v té době žalovanou a její dcerou, vnučkou rodičů žalobkyně, a tato půjčka dosud vrácena nebyla, byť k tomu byla žalovaná opakovaně vyzývána jak již samotnými půjčiteli, tak i žalobkyní jako jejich právní nástupkyní. Ohledně splatnosti půjčky účastnice neučinily shodná skutková tvrzení, shodly se na tom, že půjčka byla splatná na požádání, k němuž dle žalované mohlo dojít ihned po uzavření darovací smlouvy a v důsledku toho došlo k uplynutí promlčecí doby již v roce , Anonymizováno, , dle tvrzení žalobkyně se tak mělo stát někdy v budoucnu poté, co žalovaná nastoupí do zaměstnání, které jí mělo zajistit příjem, z něhož by mohla splácet úvěr od banky. Z dalších tvrzení účastnic, a to i tvrzení žalované učiněných v jiných soudních řízeních, i z výpovědí svědků v tomto řízení bylo prokázáno, že v průběhu času se dohoda o splatnosti půjčky různě měnila s ohledem na aktuální poměry žalované, že rodiče žalobkyně se minimálně od roku , Anonymizováno, domáhali vrácení půjčených peněz a žalovaná vrácení vázala na uzavření nějaké dohody ohledně domu, což vyplývá i z toho, že usilovala o to, aby se její nezletilá dcera , jméno FO, se souhlasem opatrovnického soudu domohla převodu domu na rodiče žalobkyně, a tato žaloba byla odůvodněna mimo jiné i tím, že žalovaná nemá peníze na údržbu a provoz domu.

18. Z uvedeného vyplývá, že i když původně měla být půjčka vrácena formou investic do domu, který v době poskytnutí půjčky patřil rodičům žalobkyně, respektive jejich synovi , jméno FO, , tehdy druhovi žalované a otci jejich vnučky, tak poté, co byl tento dům darován dceři žalované a nezdařil se záměr převést jej zpět do vlastnictví rodičů žalobkyně, nebylo možné již půjčku splatit tímto způsobem a rodiče žalobkyně požadovali vrácení půjčených peněz, s čímž žalovaná souhlasila a splnění této své povinnosti vázala na blíže neoznačené další dispozice s domem. Nejpozději v roce , Anonymizováno, , kdy se vlastnicí domu stala dcera žalované, se tak půjčka stala splatnou a rodiče žalobkyně se mohli domáhat jejího zaplacení, což posléze také činili. Již v tomto roce tak započal běh tříleté promlčecí doby, a pokud žaloba byla podána až v roce , Anonymizováno, , je námitka promlčení obecně důvodná. S ohledem na velmi dlouhou dobu, která již uplynula ode dne poskytnutí půjčky, a na změny podmínek pro splácení půjčky, v důsledku nichž docházelo i ke změnám splatnosti půjčky, již není důležitý přesný okamžik splatnosti půjčky, neboť je zcela dostačující vymezení nejpozdější možné splatnosti v roce , Anonymizováno, , od něhož k promlčení nároku jednoznačně došlo.

19. Odvolací soud však dospěl ke stejnému právnímu závěru o tom, že v daném případě byla námitka promlčení vznesena v rozporu s dobrými mravy, byť nelze se soudem I. stupně souhlasit ohledně závěru, že v důsledku zjištěných skutečností došlo ke stavení běhu promlčecí doby. Dle ustanovení § 114 o. z. promlčecí doba nezačínala běžet ani neběžela pouze mezi zákonnými zástupci na jedné straně a nezletilými dětmi a jinými zastoupenými osobami na druhé straně a dále mezi manžely. Takový příbuzenský vztah mezi žalovanou a rodiče žalobkyně nebyl, proto nemohlo dojít ke stavení běhu promlčecí doby, jehož se žalovaná ve svém odvolání domáhala. Ani dle současné právní úpravy ustanovení § 645 a následujících o. z. nepřichází v úvahu stavení běhu promlčecí doby vyjma osob, které musí mít zákonného zástupce nebo opatrovníka po dobu, kdy jej nemají, a manželů.

20. S ohledem na všechny shora zjištěné skutečnosti je však správný závěr soudu I. stupně, že uplatnění námitky promlčení žalovanou je podle ustanovení § 6 a § 8 nynějšího občanského zákoníku rozporné s dobrými mravy. Žalovaná si za půjčené peníze v roce , Anonymizováno, koupila byt a získala majetkovou hodnotu, která během času podstatně narostla a tržní hodnota mnohonásobně převyšuje dlužnou částku a navíc žalované přináší další možnosti zhodnocení jmění prostřednictvím pronájmu, peníze, které byly určeny k majetkovému vypořádání žalobkyně, jak vyplývá z provedeného dokazování, byly poskytovány v dobré víře za účelem ušetření finančních nákladů spojených s placením bankovní půjčky, kterou by si jinak žalovaná musela vzít, přičemž vztahy mezi rodiči žalobkyně a žalovanou minimálně v té době byly velmi dobré, o čemž svědčí nejen poskytnutí bezúročné půjčky s delší lhůtou splatnosti, ale i umožnění bydlení v rodinném domě původně patřícím rodičům žalobkyně. Tento rodinný dům byl na přání rodičů žalobkyně převeden do vlastnictví dcery žalované, tedy s opomenutím jejich přímých potomků a tedy nepominutelných dědiců, a byly neúspěšné snahy o opětovný převod domu do jejich výlučného spoluvlastnictví. K tzv. „vyřešení záležitosti s domem“, na něž žalovaná posléze vázala vrácení peněz, tak nikdy nedošlo, žalovaná, přestože měla v úmyslu se odstěhovat s nezletilou dcerou do svého bytu, tento záměr neuskutečnila a naopak její dcera žalovanou zastoupená podala žalobu na vyklizení domu jak proti svému otci, tak i proti žalobkyni, která zde jako rodinný příslušník jeho původních vlastníků vyrostla a měla zde dlouhá léta své věci. Rodiče žalobkyně s ohledem na vzniklé rodinné vazby se vrácení peněz soudně nedomáhali, ovšem z omluvitelných důvodů, mezi něž nepochybně patřil i velmi dobrý a blízký vztah k nezletilé vnučce , jméno FO, i k samotné žalované, jejich společné bydlení v jednom domě vyžadující pro bezproblémové soužití dobré vztahy, přístup žalované, která je opakovaně ujišťovala o své snaze peníze vrátit, a měnící se podmínky vrácení peněz, kdy otec žalobkyně předpokládal, že by žalovaná mohla peníze vracet z nájemného, což však rovněž nečinila. Nelze se ztotožnit ani s tvrzením žalované, že peníze vracela formou investic do rodinného domu, neboť z mnoha provedených důkazů vyplynulo, že žalovaná na ně neměla peníze, jejich nedostatkem odůvodňovala i žalobu o vrácení daru, a na nákladech spojených s provozem a údržbou domu se podíleli až do své smrti převážně rodiče žalobkyně, a to i z titulu osob oprávněných z věcného břemene jeho užívání, a po jejich smrti pak sice žalovaná, nicméně za svou nezletilou dceru jako jeho vlastnici. K promlčení nároku došlo již za života rodičů žalobkyně, která marné uplynutí promlčecí doby nezpůsobila, a nepřiznání nároku na vrácení půjčené částky v důsledku uplynutí promlčecí doby by pro ni bylo za této situace zcela nepřiměřeným postihem.

21. Příslušenství žalované částky, jak je žalobkyně požaduje, pak odpovídá výši repo stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů, neboť lhůta k zaplacení stanovená žalobkyní žalované ve výzvě z , datum, uplynula , datum, a od , datum, je žalovaná v prodlení se zaplacením.

22. S ohledem na vše shora uvedené proto odvolací soud rozsudek soudu I. stupně v napadeném výroku I o věci samé potvrdil podle ustanovení § 219 o. s. ř. jako věcně správný. V závislém výroku IV o náhradě nákladů řízení státu tvořených vyplaceným svědečným soud I. stupně povinnost k jejich náhradě správně dle ustanovení § 148 o. s. ř. uložil neúspěšné žalované, proto i toto rozhodnutí odvolací soud dle ustanovení § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.

23. Ve výroku III o náhradě nákladů řízení státu byl rozsudek soudu I. stupně dle ustanovení § 220 odstavec 1 písmeno a/ o. s. ř. změněn, neboť soud I. stupně sice správně přiznal v řízení z převážné části úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, o její výši však správně nerozhodl. Odvolací soud na rozdíl od soudu I. stupně nepovažuje za účelně vynaložené úkony právní služby podání z , datum, a , datum, , neboť se nejedná o podání ve věci samé, a písemná podání, jimiž byla doplňována žalobní tvrzení, neboť tato měla být uvedena již v žalobě, za niž jako celek odměna přísluší. Náklady řízení žalobkyně tak jsou tvořeny odměnou za dvanáct úkonů právní služby po , částka, , celkem , částka, , dle ustanovení § 7 bod 6., § 11 odstavec 1 písmeno a/, d/ a g/ vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, dále jen „advokátní tarif“, a to za převzetí věci a přípravu zastoupení, sepis žaloby, podání ve věci samé z , datum, a , datum, a účast zástupce u jednání soudu I. stupně konaných ve dnech , datum, , , datum, , , datum, a , datum, , všech svou délkou přesahujících dvě hodiny, dvanácti paušálními náhradami hotových výdajů zástupce po , částka, , celkem , částka, (§ 13 odstavec 4 advokátního tarifu), náhradou za ztrátu času za 8 půlhodin po , částka, , celkem , částka, (§ 14 odstavec 1 písmeno a/ advokátního tarifu) a náhradou cestovních výloh při použití osobního automobilu značky , jméno FO, na cestách ke čtyřem shora uvedeným jednáním z , adresa, a zpět, kdy ujeto bylo celkem , hodnota, km, sazba základní náhrady za 1 km jízdy činila , částka, , takže celková náhrada při ujetí 220 km činila , částka, . Výše náhrady za spotřebované pohonné hmoty při průměrné spotřebě 4,9 l/100 km (zjištěno z technického průkazu č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, ), ujetých 220 km a ceně automobilového benzinu , částka, /l činí , částka, , celkem , částka, (, Anonymizováno, , Anonymizováno, + , Anonymizováno, , Anonymizováno, + , Anonymizováno, + , Anonymizováno, , Anonymizováno, + , Anonymizováno, ). K této částce je třeba připočíst dále částku , částka, odpovídající 21% dani z přidané hodnoty, neboť zástupce žalobkyně osvědčením o registraci vyhotoveným , datum, Finančním úřadem pro Jihomoravský kraj, Územním pracovištěm v Hustopečích prokázal, že je plátcem této daně. Se zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši , částka, tak celkem náklady zřízení žalobkyně před soudem I. stupně činí částku , částka, splatnou k rukám jejího zástupce (§ 149 odstavec 1 o. s. ř.).

24. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 224 odstavec 1 a § 142 odstavec 1 o. s. ř. V odvolacím řízení úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, žalobkyně se však tohoto práva vzdala, proto náhrada nákladů odvolacího řízení přiznána žádnému z účastníků nebyla.