14 CO 6/2023

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Libora Daňhela a soudkyň JUDr. Heleny Novákové a JUDr. Jitky Levové ve věci žalobců: a) celé jméno žalobkyně , datum narození b) celé jméno žalobce , datum narození oba bytem adresa žalobkyně a žalobce oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o částka s příslušenstvím, o odvolání žalované proti rozsudku název soudu z datum rozhodnutí , č. j. číslo jednací ,

I. Rozsudek soudu I. stupně se, vyjma nenapadeného zamítavého výroku II, a) ve výroku I o věci samé potvrzuje, b) ve výroku III o nákladech řízení mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobcům, oprávněným společně a nerozdílně, na náhradě nákladů řízení před soudem I. stupně částku [částka] k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům, oprávněným společně a nerozdílně, na náhradě nákladů odvolacího řízení částku [částka] k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Soud I. stupně rozsudkem zavázal žalovanou zaplatit žalobcům, oprávněným společně a nerozdílně, částku [částka] a 8,25 % úrok z prodlení z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] a z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení (výrok I), zamítl žalobu v části o úroku z prodlení ve vyšších sazbách a za předchozí období (výrok II) a zavázal žalovanou zaplatit žalobcům, oprávněným společně a nerozdílně, na náhradě nákladů řízení částku [částka] k rukám jejich zástupce (výrok III).

2. Proti rozsudku podala odvolání žalovaná, která navrhla jeho změnu tak, že žaloba bude proti ní zamítnuta v celém rozsahu, případně zrušení rozsudku a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení. Pro případ nevyhovění jejímu odvolání ve věci samé namítla nedůvodnost rozhodnutí o nákladech řízení, aby hradila žalobcům náklady i ve vztahu k zastavené části řízení, neboť částečné zpětvzetí žaloby nezavinila.

3. Žalobci navrhli potvrzení napadeného rozsudku ve výrocích I a III jako věcně správného a odmítnutí odvolání žalované proti zamítavému výroku II.

4. U jednání odvolacího soudu žalovaná upřesnila odvolání tak, že jím nenapadá zamítavý výrok II rozsudku (proti němuž ani nemá subjektivní právo odvolání), což vyplývá z obsahu odvolacího návrhu, aby byla žaloba zamítnuta zcela, který se vztahuje jen k přisuzujícímu výroku I rozsudku. Proto nenapadený výrok II rozsudku nabyl samostatně právní moci (§ 206 odst. 2 občanského soudního řádu - dále „o. s. ř.“) a odvolací soud se jím nezabýval.

5. Odvolací soud po zjištění, že odvolání je přípustné a včas podané osobou oprávněnou (§ 202, § 204 odst. 1 a § 201 občanského soudního řádu - dále „o. s. ř.“), tedy přezkoumal rozsudek soudu I. stupně v napadených ve výrocích I a III i řízení předcházející (§ 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.), doplnil dokazování v potřebném rozsahu (§ 213 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalované ve vztahu k věci samé důvodné není a ve vztahu k nákladům řízení v základu důvodné je. 6. *Odtud opravit žalovaná žalovaný.

7. Soud I. stupně rozsudkem rozhodl o žalobě žalobců na zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení jako vrácení záloh poskytnutých žalované na základě smlouvy z [datum] o budoucí smlouvě o převodu práva k pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], neboť žalobci od této smlouvy pro porušení povinností žalované odstoupili a shora uvedenou částku celkově zaplatili platbami [částka] dne [datum], [částka] dne [datum], [částka] dne [datum] a [částka] dne [datum]. Žalovaná se proti žalobě bránila tím, že na základě shora uvedené smlouvy účastníků z [datum] zhotovila na předmětném pozemku žalobců stavbu rodinného domu, jehož obvyklá cena podle předloženého znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] z [datum] činí [částka]. Jelikož v průběhu řízení [datum] zaniklo právo stavby žalované k pozemku žalobců, jehož budoucí převod byl předmětem uvedené smlouvy účastníků, a žalované vznikla pohledávka na náhradu zhotovené stavby ve výši poloviny její hodnoty, započetli žalobci písemným podáním z [datum] proti této pohledávce žalované ve výši [částka] svou pohledávku [částka] uplatněnou proti žalované v řízení vedeném u soudu I. stupně pod sp. zn. [spisová značka] na zaplacení smluvní pokuty v této výši za porušení povinností z téže smlouvy účastníků a část své zde uplatněné pohledávky ve výši [částka], ohledně níž vzali žalobu v této části zpět a setrvali na ní ohledně zbylé jistiny [částka] a úroku z prodlení i k původní vyšší částce. Soud I. stupně usnesením z [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] zastavil řízení ohledně částky [částka] a nyní napadeným rozsudkem rozhodl tak, jak je uvedeno výše.

8. Ve vztahu k přisouzení jistiny uplatněného nároku ve zbylé části [částka] odůvodnil soud I. stupně rozhodnutí ustanoveními § 1785, § 2002 odst. 1, § 1240 odst. 1, § 1243 odst. 2, § 1244 odst. 1, § 1255 a § 1982 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a závěrem, že účastníci uzavřeli [datum] smlouvu o uzavření budoucí smlouvy o převodu práva stavby na žalobce, které bylo zřízeno k předmětnému pozemku žalobců ve prospěch žalované na dobu do [datum], že žalovaná porušila smluvní povinnost zhotovit stavbu na předmětném pozemku sjednaným způsobem a ve sjednaných lhůtách, že žalobci z tohoto důvodu od smlouvy platně odstoupili a přísluší žalobcům právo na vrácení poskytnutých záloh, a to ve zbývající výši [částka] po započtení vzájemné pohledávky vzniklé žalované po zániku jejího práva stavby ve výši jedné poloviny hodnoty stavby žalovanou na pozemku žalobců zhotovené.

9. Žalovaná proti těmto závěrům soudu I. stupně namítá jejich právní nesprávnost a setrvává na argumentaci uplatněné již v prvostupňovém řízení, že žalobci se obohatili o hodnotu stavby na jejich pozemku ve vyšší částce [částka], než činí jimi poskytnuté zálohy, jejichž vrácení se domáhají, proto jim po započtení této pohledávky žalované žádné další finanční plnění nepřísluší. Nároky žalobců na vrácení poskytnutých záloh a žalované na vydání obohacení spočívající ve zhodnocení pozemků žalobců vyplývají podle žalované ze zrušeného smluvního vztahu účastníků po odstoupení žalobců od smlouvy a podle žalované nemá na zřízení a trvání těchto vzájemných nároků vliv později nastalý zánik práva stavby žalované k pozemku žalobců.

10. Tyto námitky žalované důvodné nejsou a závěry soudu I. stupně, jimiž odůvodnil rozhodnutí ve věci samé, jsou správné. Odvolací soud se s těmito závěry ztotožňuje a pro stručnost odkazuje s odůvodněním jejich správnosti na dostatečné odůvodnění napadeného rozsudku v příslušné části. Nad rámec tohoto odkazu se odvolací soud k odvolacím námitkám žalované vyjadřuje jen tak, že žalovaná se mýlí, že žalobci získali po důvodném odstoupení od smlouvy z [datum] a zániku smlouvou založeného závazkového vztahu účastníků jakékoli bezdůvodné obohacení. Právo stavby k předmětnému pozemku, byť je ve vlastnictví žalobců, svědčilo žalované a stavba na tomto pozemku byla ve smyslu § 1242 o. z. součástí práva stavby, které svědčilo žalované. Pokud by došlo k naplnění smlouvy účastníků z [datum], bylo by právo stavby i se stavbou převedeno na žalobce za dohodnutých podmínek, pokud by došlo k jiné realizaci práva stavby po odstoupení žalobců od smlouvy, byly by vzájemné nároky účastníků vypořádány na základě toho, jak a v čí prospěch bylo právo stavby realizováno, ale pokud k ničemu dalšímu nedošlo a právo stavby zaniklo, nastoupil zákonný režim jeho vypořádání podle § 1255 o. z., v jehož důsledku vznikl žalované jako stavebníku nárok na náhradu poloviny hodnoty zhotovené stavby v době zániku práva stavby. Pokud žalobci započetli svůj nárok na vrácení záloh po odstoupení od smlouvy, v jehož důsledku již nebylo možné naložit s právem stavby dohodnutým způsobem, oproti vzájemnému nároku žalované na náhradu ve výši poloviny zhotovené stavby, je žaloba ve zbylé části důvodná, neboť žalobci důvodně započetli proti této částce [částka] jednak svůj nárok na zaplacení smluvní pokuty [částka] (ohledně níž také bylo řízení zastaveno z důvodu zpětvzetí žaloby po tomto započtení) a jednak zde uplatněný nárok ve zbylé částce [částka], v důsledku čehož činila důvodná výše zbylého nároku žalobců činí [částka].

11. Pokud se týká úroku z prodlení, ten přiznal soud I. stupně žalobcům z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení a z předtím dlužné částky [částka] za dobu od [datum] do [datum], a to v sazbě 8,25 % ročně, neboť první den prodlení stanovil [datum]. I tento závěr soudu I. stupně je správný, neboť povinnost žalované vrátit žalobcům poskytnuté zálohy nevznikla zpětně ke dni, co byly poskytnuty (jak žalobci úrok nedůvodně uplatňovali), ale až po odstoupení od smlouvy a uplynutí tam stanovené desetidenní lhůty, v důsledku čehož došlo k prodlení žalované s vrácením těchto částek až od [datum]. Právo na úrok z prodlení obecně žalobcům přísluší podle § 1970 o. z. a sazba úroku 8,25 % odpovídá vl. nař. č. 351/2013 Sb. a výši repo sazby vyhlášené Českou národní bankou ke uvedenému prvnímu dni prodlení žalované.

12. Z těchto důvodů odvolací soud rozsudek soudu I. stupně v napadeném výroku I potvrdil jako věcně správný (§ 219 o. s. ř.), jak ohledně povinnosti žalované zaplatit žalobcům [částka], tak ohledně povinnosti zaplatit úrok z prodlení ve shora uvedené výši za shora uvedená období.

13. Výrok III rozsudku soudu I. stupně o nákladech řízení je předmětem odvolacího přezkumu již z důvodu své závislosti na přezkoumáváme výroku I o věci samé, navíc byl napaden výslovně žalovanou ohledně závěru, že by žalobcům mělo příslušet právo na náhradu nákladů řízení i v té části, v níž bylo řízení zastaveno pro částečné zpětvzetí žaloby. Tato odvolací námitka žalované je v zásadě důvodná, neboť není správný závěr soudu I. stupně, že k částečnému zpětvzetí žaloby došlo pro chování žalované, avšak podle odvolacího soudu není důvodná v tom, že by právo na náhradu nákladů řízení v této části příslušelo naopak žalované proti žalobcům.

14. Jak je již výše uvedeno, žalobci vzali žalobu zpět ohledně částky [částka] z důvodu, že v této výši započetli proti zde uplatněnému nároku vzájemný nárok žalované na náhradu za stavbu, kterou na jejich pozemku zhotovila, a to z důvodu, že právo stavby žalované k pozemku žalobců zaniklo uplynutím času [datum], v důsledku čehož tento nárok žalované vůči žalobcům vznikl. Z této okolnosti rozhodně nelze učinit závěr, že k částečnému zpětvzetí žaloby tím vyvolanému došlo pro chování žalované, neboť samotné uplynutí doby, na kterou bylo právo stavby zřízeno, nelze přičíst k tíži žalované. Její chování vedlo naopak k tomu, že žalobcům vznikly zde uplatněné důvodné nároky, ale nikoli k tomu, že uplynutím času došlo v průběhu řízení ke vzniku nároku žalované proti žalobcům. Naopak to, že započtením vzájemných nároků učinili jednostranným úkonem žalobci, by mohlo samo o sobě vést k závěru, že nutnost zpětvzetí žaloby si způsobili žalobci sami. Nicméně zohledněním všech zjištěných okolností, za nichž k částečnému zpětvzetí žaloby došlo, nelze takový závěr učinit. Žaloba byla důvodná v celém původně uplatněném rozsahu a k započtení vzájemného nároku žalované, který vznikl až v průběhu řízení, mohla přistoupit i žalovaná, která ostatně započetla svůj údajný nárok na zaplacení částky [částka], čímž také vyjádřila vůli zde uplatněný nárok žalobců„ uznat“ oproti svému nároku, ač chybně hodnocenému jako nároku na zaplacení vrácení částky odpovídající celé hodnotě stavby.

15. Ve vztahu k zastavené části řízení tedy nelze aplikovat § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř., neboť částečné zpětvzetí žaloby nebylo vyvoláno chováním žalované, ale § 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř., neboť z procesního hlediska bylo důvodem k částečnému zastavení řízení zpětvzetí žaloby bez chování žalované. Vzhledem ke shora uvedeným okolnostem věci zvláštního zřetele hodných je však důvodné aplikovat pro rozhodnutí o nákladech řízení v zastavené části ust. § 150 o. s. ř. a právo na jejich náhradu ani žalované nepřiznat.

16. V důsledku toho je však nutné tu část řízení, ohledně níž žaloba vzata zpět nebyla a v níž bylo žalobě z podstatné části vyhověno, zohlednit pro rozhodnutí o nákladech řízení jako„ oddělené“ řízení o zaplacení částky [částka] a příslušenství, ohledně něhož bylo napadeným výrokem I žalobě částečně vyhověno a nenapadeným výrokem II žaloba částečně zamítnuta. Ve vztahu k tomuto„ oddělenému“ předmětu řízení činí odměna advokáta žalobců za každý úkon právní služby v základní sazbě [částka] (§ 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. – advokátní tarif), která je při zastoupení dvou žalobců snížena o 20 % na [částka] (§ 12 odst. 4 advokátního tarifu), k čemuž přísluší paušální částka náhrad hotových výdajů [částka] (§ 13 odst. 1 a 3 advokátního tarifu, což za 4 úkony právní služby (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba a účast u jednání soudu I. stupně) činí u každého z žalovaných celkem [částka]. Dále advokát žalobců podal návrh na nařízení předběžného opatření, jemuž bylo vyhověno, a vyjádřil se k odvolání žalované proti usnesení o nařízení předběžného opatření, za což přísluší poloviční sazba odměny (§ 11 odst. 2 písm. c/ advokátního tarifu) ve výši [částka], a paušální částky hotových výdajů za každý úkon (stejně jako shora), což činí u každého z žalobců celkem [částka]. Společné náklady žalobců pak spočívají v jízdném jejich advokáta k jednání soudu I. stupně ve výši [částka] a náhradě za ztrátu času [částka] stráveného cestou (s čímž odvolací soud také odkazuje na odůvodnění napadeného rozhodnutí), což celkem činí [částka]. Celková odměna a náhrady advokáta obou žalobců proto činí celkem [částka] ([anonymizována tři slova] + [anonymizována tři slova] + [anonymizována dvě slova]), k čemuž má advokát žalobců právo na náhradu daně z přidané hodnoty, jíž je plátcem (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) v sazbě 21 %, tedy v částce [částka], což vše celkem činí [částka]. Dalším nákladem žalobců je nevracená část soudního poplatku za žalobu ve výši [částka] a soudní poplatek za návrh na předběžné opatření, jemuž bylo vyhověno, ve výši [částka], proto celkové náklady žalobců v odvolacím řízení činí [částka] ([anonymizována dvě slova] + [anonymizována dvě slova] + [anonymizována dvě slova]).

17. Pokud se týká míry úspěchu a neúspěchu účastníků ohledně jistiny [částka] a požadovaného příslušenství (k této částce i k předtím dlužené částce [částka]), bylo žalobě žalobců zde potvrzeným rozhodnutím vyhověno ohledně jistiny [částka], dále 8,25 % úroku z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum], což činí [částka], a z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, což do dne vydání rozsudku soudu I. stupně činilo [částka], celkem tedy [částka] ([anonymizována dvě slova] + [anonymizována dvě slova] + [anonymizována dvě slova]). Nenapadeným rozhodnutím soudu I. stupně byla žaloba zamítnuta ohledně 9,75 % úroku z postupně se zvyšujících částek [částka], [částka] a [částka] za uvedená postupná období od [datum] do [datum], což činí [částka], [částka] a [částka], dále ohledně 10 % úroku z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum], což činí [částka] a ohledně 0,25 % úroku z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum], což činí [částka], a 0,25 % úroku z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, což do dne vydání rozsudku soudu I. stupně činilo [částka], vše celkem tedy [částka] ([anonymizována dvě slova] + [anonymizována dvě slova] + [anonymizována dvě slova] + [anonymizována dvě slova] + [anonymizována dvě slova] + [anonymizována dvě slova]). Úspěch žalobců v částce [částka] tedy činí 77,12 %, úspěch žalované v částce [částka] tedy činí 22,88 %, což podle § 142 odst. 2 o. s. ř. vede k závěru o právu úspěšnějších žalobců na náhradu nákladů řízení v rozsahu 54,24 % (jejich úspěch snížený o úspěch žalované). Náklady žalobců v řízení před soudem I. stupně činí částku [částka], z níž 54,24 % tedy činí [částka].

18. Proto odvolací soud změnil (§ 220 o. s. ř.) rozsudek soudu I. stupně ve výroku III o nákladech řízení tak, že zavázal méně úspěšnou žalovanou zaplatit úspěšnějším žalobcům náklady řízení před soudem I. stupně v této výši, a to k rukám jejich advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

19. Výrok II tohoto rozsudku o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 a § 224 odst. 1 o. s. ř., neboť v odvolacím řízení již byli žalobci proti žalované zcela úspěšné. Vznikly jim v něm náklady také se zastoupením advokátem, jehož odměna činí [částka] a paušální náhrada hotových výdajů [částka] za každý úkon (stejně jako shora), což za vyjádření k odvolání a účast u jednání odvolacího soudu, činí [částka] u každého z žalobců. Dále vznikly advokátu žalobců náklady s jízdným k jednání odvolacího soudu v částce [částka] (prokázaná spotřeba vozidla 6,9 l na 100 km, vyhlášková cena benzínu [částka] za litr a zákonné sazba [částka] na 1 km, to vše za 170 km na trase [obec] – [obec] a zpět) s náhradu za ztrátu času za 8 půlhodin po [částka], tedy [částka] (§ 14 odst. 1 a 3 advokátního tarifu). Odměna a náhrady advokáta žalobců v odvolacím řízení proto činí [částka] ([anonymizována tři slova] + [anonymizována dvě slova] + [anonymizováno]), k čemuž přísluší náhrada daně z přidané hodnoty (stejně jako shora) v částce [částka], což celkem činí [částka]. Proto odvolací soud zavázal neúspěšnou žalovanou nahradit úspěšným žalobcům na náhradě nákladů odvolacího řízení tuto částku, a to také k rukám jejich advokáta.