15 Co 158/2025

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Libora Daňhela a soudců Mgr. Jiřího Vašíčka a Mgr. Pavla Mádra ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovaným: 1) Jméno žalované A , narozený Datum narození žalované A 2) Jméno žalované B , narozená Datum narození žalované B oba evidovaným trvalým pobytem Anonymizováno oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o vyklizení bytu, o odvolání žalovaných proti rozsudku Okresního soudu v Prostějově ze dne 13. 11. 2024, č. j. 9 C 43/2024-71,

I. Rozsudek soud I. stupně se mění tak, že se zamítá žaloba žalobce, aby žalovaní byli povinni vyklidit , Anonymizováno, č. , Anonymizováno, , v budově v , adresa, , bytového domu na pozemku parc. č. , Anonymizováno, , zapsaných v katastru nemovitostí na LV č. , Anonymizováno, pro k. ú. , adresa, , obec , adresa, , u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, , Anonymizováno, , adresa, , tak jak je jednotka zapsaná v katastru nemovitosti na LV č. , Anonymizováno, pro k. ú. , adresa, , obec , adresa, , u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, , Anonymizováno, , adresa, , a vyklizenou ji žalobci odevzdat.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným, oprávněným společně a nerozdílně, na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku , Anonymizováno, Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalovaných , Jméno advokáta, .

1. Soud I. stupně rozsudkem zavázal žalované k povinnosti vyklidit , Anonymizováno, v bytovém domu v , adresa, na pozemku parc. č. , Anonymizováno, v kat. území , adresa, a vyklizený jej žalobci odevzdat (výrok I.) a zavázal žalované nahradit žalobci náklady řízení ve výši , Anonymizováno, Kč (výrok II.).

2. Proti rozsudku podali odvolání žalovaní, kteří navrhli jeho změnu tak, že žaloba bude zamítnuta, eventuálně bude rozsudek zrušen a věc vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení. Žalobce navrhl potvrzení napadeného rozsudku.

3. Odvolací soud po zjištění, že odvolání je přípustné a včas podané osobami oprávněnými (§ 202, § 204 odst. 1 a § 201 občanského soudního řádu - dále „o. s. ř.“), přezkoumal napadený rozsudek i řízení mu předcházející (§ 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalovaných je důvodné.

4. Soud I. stupně rozhodoval o žalobě žalobce na vyklizení žalovaných z výše uvedeného bytu (dále jen „předmětný byt“), jehož je žalobce vlastníkem a k němuž má zřízenu služebnost doživotního užívání , jméno FO, , narozený , datum, . Bez souhlasu žalobce však v bytě s , jméno FO, bydlí také žalovaný, který je jeho vnukem, a žalovaná, které je jeho dcerou, aniž k tomu mají jakýkoli právní titul. Soud I. stupně odůvodnil napadený rozsudek především skutečnostmi mezi účastníky nespornými, že žalobce je vlastníkem předmětného , Anonymizováno, , že smlouvou ze , datum, zřídil , jméno FO, , nar. , datum, , služebnost užívacího práva, jejímž obsahem je doživotní a bezplatné užívání předmětného , Anonymizováno, , že oba žalovaní s ním předmětný , Anonymizováno, bez souhlasu žalobce užívají a že na předžalobní výzvu žalobce z , datum, , Anonymizováno, nevyklidili.

5. Ohledně obrany žalovaných, že k předmětnému bytu jim svědčí odvozený důvod k užívání, neboť vedou s , jméno FO, společnou rodinnou domácnost, učinil soud I. stupně na základě dokazování provedeného účastnickými výslechy žalovaných závěr, že jejich soužití s , jméno FO, nenaplňuje vedení domácnosti dle § 1283 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), tudíž žalovaným právo užívání předmětného , Anonymizováno, v rámci rodinné domácnosti s , jméno FO, nesvědčí a žaloba žalobce na ochranu jeho vlastnického práva k předmětnému , Anonymizováno, podle § 1042 o. z. je důvodná.

6. S tímto závěrem odkázal soud I. stupně i na ust. § 2 odst. 2 a 3 o. z. o nutnosti výkladu právního předpisu v souladu s dobrými mravy a ust. § 580 o. z. o neplatnosti právního jednání příčícího se dobrým mravům nebo odporujícího smyslu a účelu zákona. Pro jejich aplikaci pro projednávanou věc zohlednil soud I. stupně zjištěné skutečnosti, že výlučným vlastníkem předmětného , Anonymizováno, byl v minulosti právě , jméno FO, , který jej prodal kupní smlouvou z , datum, za kupní cenu , Anonymizováno, Kč společnosti , Anonymizováno, , jejímž jednatelem byl žalovaný, a byt takto zakoupil v důsledku svých podnikatelských aktivit, za něž byl odsouzen rozhodnutím trestního soudu, a že poté nabyl předmětný , Anonymizováno, žalobce, který právě , jméno FO, zřídil služebnost doživotního bezplatného užívání tohoto , Anonymizováno, . Žalovaní přitom neprokázali, že při svém soužití s , jméno FO, , jemuž svědčí právo užívání s osobní služebností, s ním vedou společnou domácnost nebo že mu poskytují pomoc, naopak bylo prokázáno, že , jméno FO, poskytuje i přes svůj věk žalovaným finanční zázemí minimálně v podobě bezplatného bydlení, neboť žalovaní nemají dostatečný a stálý příjem, jsou proti nim vedeny exekuce a proti žalovanému i trestní stíhání. Pokud žalovaní odkázali na judikaturu vyšších soudů o aktivní legitimaci k vyklizení osob bydlících v , Anonymizováno, se souhlasem osoby, jíž svědčí právo užívání , Anonymizováno, , soud I. stupně tuto námitku odmítl z důvodu, že zde byl zjištěn jiný skutkový základ než v rozhodnutí, na které žalovaní odkazovali.

7. Žalovaní proti těmto závěrům soudu I. stupně v odvolání namítají, že podle svého názoru prokázali vedení společné domácnosti s žalovaným, jemuž je služebnost zřízena podle § 1283 o. z. nejen k užívání pro jeho vlastní potřebu, ale i pro potřeby jeho domácnosti. Současně uplatnili námitku, že argument soudu I. stupně o neprokázání vedení společné domácnosti žalovaných s , jméno FO, je irelevantní, neboť tyto skutečnosti nejsou pro věc podstatné, neboť postačí pouze vůle oprávněného , jméno FO, , aby s ním žalovaní předmětný , Anonymizováno, užívali. Pouze oprávněný je podle žalovaných aktivně legitimován k podání žaloby na vyklizení předmětného , Anonymizováno, , s čímž žalovaní odkázali na judikaturu Nejvyššího soudu (rozhodnutí sp. zn. 26 Cdo 2700/2024, sp. zn. 26 Cdo 1588/2020 a další rozhodnutí, na něž tato rozhodnutí odkazují). Pokud oprávněný , jméno FO, chce, aby s ním žalovaní předmětný byt užívali, nemá žalobce jakékoli právo mu v tom bránit, neboť žalobce osobně a dobrovolně své vlastnické právo k předmětnému , Anonymizováno, zřízením služebnosti pro oprávněného , jméno FO, omezil.

8. Žalobce ve vyjádření k odvolání proti argumentaci žalovaných namítá, že otázku aktivní legitimace nelze vykládat restriktivně a omezovat se na závěry těch rozhodnutí, která žalovaní uvádějí. Podle žalobce jednají žalovaní v hrubém rozporu s dobrými mravy, zneužívají svého postavení, respektive příbuzenského vztahu vůči oprávněnému ze služebnosti užívání a hrubě omezují práva žalobce jako vlastníka. Pokud se žalobce jako vlastník , Anonymizováno, rozhodl omezit svoje vlastnické právo k němu ve prospěch oprávněného ze služebnosti, aniž za to požadoval úplatu s ohledem na širší souvislosti věci, které byly soudem I. stupně správně zjištěny, nelze po něm z hlediska obecné spravedlnosti a dobrých mravů požadovat, aby za daných okolností umožnil užívání , Anonymizováno, i žalovaným, kteří existence služebnosti zjevně zneužívají a zasahují tak do vlastnického práva žalobce. , Anonymizováno, žalobce užívají tři osoby namísto jedné, což má vliv na jeho opotřebení, a je těžké si v dané věci představit, že by se žalobu na vyklizení podal sám oprávněný ze služebnosti, který bydlení žalovaným umožnil, proto lze nápravy tohoto protiprávního stavu dosáhnout jen pouze žalobou na vyklizení podanou vlastníkem , Anonymizováno, . K otázce oprávněnosti žalovaných užívat předmětný , Anonymizováno, s , jméno FO, žalobce uvedl, že mu nejsou nijak nápomocni, neposkytují mu potřebnou pomoc ve stáří, neboť oprávněný je stále soběstačný, naopak on poskytuje žalovaným podporu v mnoha směrech, platí za ně dluhy a o žalované se stará, ačkoli jim nic nebrání vést samostatný život, jak to správně zohlednil soud I. stupně v napadeném rozsudku. Žalovaní se nechovají v souladu s dobrými mravy, a proto nemůže jejich obrana, pokud se týká výkladu § 1283 o. z. obstát ve světle § 2 odst. 3 o. z.

9. Základní odvolací námitka žalovaných o nedostatku aktivní legitimace žalobce k žalobě na vyklizení předmětného , Anonymizováno, žalovanými je však důvodná, a opačný závěr soudu I. stupně správný není.

10. Podle § 1283 o. z. se služebností užívacího práva uživateli poskytuje právo užívat cizí věc pro jeho vlastní potřebu a potřebu jeho domácnosti. Podle § 1297 o. z. je-li zřízena služebnost bytu, má se za to, že byla zřízena jako služebnost užívání. Podle § 1042 o. z. vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

11. Skutečnost, že žalobce jako vlastník předmětného , Anonymizováno, zřídil , jméno FO, , narozenému , datum, , smlouvou z , datum, služebnost užívacího práva, jejímž obsahem je doživotní a bezplatné užívání předmětného , Anonymizováno, , je mezi účastníky nesporná a vyplývá také z dokazování touto smlouvou provedeného. Již z toho vyplývá důvodnost odvolací námitky žalovaných, že žalobce není aktivně legitimován k žalobě na vyklizení předmětného , Anonymizováno, žalovanými, přestože jim nebylo právo užívání předmětného , Anonymizováno, zřízeno a přestože neprokázali, že by jejich soužití s oprávněným , jméno FO, naplňovalo znaky vedení společné domácnosti ve smyslu ust. § 1283 o. z.

12. Odvolací soud se ztotožňuje s argumentací vyplývající z prakticky konstantní judikatury Nejvyššího soudu, která se týká nejen otázky, které osoby mají odvozené právo užívání , Anonymizováno, vedle „hlavního“ uživatele, ale i otázky aktivní věcné legitimace v řízení o žalobě na vyklizení těchto osob z užívaného , Anonymizováno, . To vyplývá z rozhodnutí, na něž odkazují žalovaní v odvolání, například rozhodnutí sp. zn. 26 Cdo 2720/2004, dle něhož aktivní věcná legitimace v řízení o žalobě na vyklizení osoby užívající , Anonymizováno, na základě souhlasu osoby oprávněné z věcného břemene (dnes služebnosti) z předmětného bytu svědčí osobě oprávněné z věcného břemene (dnes služebnosti), nikoliv vlastníku , Anonymizováno, . Bez ohledu na to, že se tato a další žalovanými odkazovaná rozhodnutí týkají manžela oprávněného uživatele či nezletilých dětí, které jsou na něm závislé výživou, je v této souvislosti zásadní prvotní argument, že aktivní legitimace k vyklizení takových osob, ať už jim odvozené právo užívání svědčí či nikoliv, má pouze oprávněný uživatel , Anonymizováno, , nikoliv jeho vlastník, který oprávněnému právo užívání , Anonymizováno, zřídil. To ostatně vyplývá i z judikatury týkající se nájemního práva, které je na rozdíl od zde projednávané služebnosti zřízeno pro oprávněného nájemce pouze jako právo závazkové, u něhož také (např. dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 2 Cdon 959/96) platí, že za trvání nájemního poměru je k vyklizení osoby, jíž nesvědčí důvod k užívání , Anonymizováno, , aktivně legitimován zásadně nájemce, nikoliv pronajímatel. Podle odvolacího soudu není významné, že jde o právní argumentaci za účinnosti jiné občanskoprávní úpravy, neboť významné je zásadní právní princip, že vlastník bytu převede užívací právo jako složku svého vlastnického práva na jinou osobu, která je tím k užívání bytu oprávněna, čehož součástí je i právo rozhodnout o tom, koho z , Anonymizováno, vyklidí, pokud jej užívá bez jeho souhlasu a bez právního důvodu, a koho nikoli. Proto v těchto případech nesvědčí aktivní legitimace k vyklizení z takového , Anonymizováno, jeho vlastníku, ale pouze jeho oprávněnému uživateli, jak žalovaní v odvolání důvodně namítají.

13. Pokud žalobce shodně se soudem I. stupně poukazuje na ustanovení § 2 odst. 2 a 3 o. z. o výkladu právního předpisu v souladu s dobrými mravy a § 580 o. z. o neplatnosti právního jednání příčícího se dobrým mravům není tento odkaz pro výklad ustanovení § 1283 o. z. v této souvislosti na místě. Odvolací soud se ztotožňuje se závěry soudu I. stupně o tom, že žalovaní využívají (až zneužívají) svého příbuzenského vztahu k oprávněnému , jméno FO, při užívání předmětného , Anonymizováno, , což však může vést k posouzení a aplikaci výše uvedených ustanovení ve vztahu mezi žalovanými a , jméno FO, . Nemůže to však být důvodem k výkladu ustanovení § 1283 o. z. tak, že by aktivní legitimace k vyklizení dalších osob bytu svědčila z těchto důvodů vlastníku , Anonymizováno, , neboť tím by naopak bylo omezeno užívací právo osoby ze služebnosti oprávněné ve vztahu k vlastníku , Anonymizováno, , který právo užívat , Anonymizováno, na něj zřízením služebnosti převedl. Jednání žalovaných dané užíváním předmětného , Anonymizováno, , byť má charakter rozporu s dobrými mravy, nemůže odůvodnit takový zásah vlastníka bytu do práva osoby ze služebnosti oprávněné, která jediná má právo své užívací právo k , Anonymizováno, chránit, a to i žalobou na vyklizení dalších osob, pokud s jejich užíváním , Anonymizováno, nesouhlasí.

14. Výhrada žalobce, že užíváním tří osob je jeho , Anonymizováno, opotřebován více než užíváním jedné osoby, jíž užívání , Anonymizováno, svěřil, nejsou důvodné, pokud právo , jméno FO, ze zřízené služebnosti trvá. Pro účely zdejšího řízení není významná otázka, z jakého důvodu by snad bylo možné se domáhat omezení nebo či zrušení služebnosti (1299 odst. 2 o. z.), neboť dokud ta trvá, platí výše uvedený závěr o nedostatku aktivní legitimace žalobce k vyklizení dalších osob z předmětného bytu.

15. Proto odvolací soud rozsudek soudu I. stupně ve výroku I. o věci samé změnil (§ 220 o.s.ř.) tak, že žalobu žalobce na vyklizení žalovaných z předmětného , Anonymizováno, zamítl.

16. Výrok II. tohoto rozsudku o nákladech řízení před soudy obou stupňů je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 224 odst. 1 a 2 o.s.ř., neboť dle změněného rozhodnutí ve věci samé jsou zcela úspěšní žalovaní. V řízení před soudem I. stupně jim vznikly náklady zastoupení jejich advokátem, který pro ně učinil 4 úkony právní služby, převzetí věci, vyjádření k žalobě a účast u dvou jednání soudu I. stupně, za něž přísluší odměna v základní sazbě , Anonymizováno, Kč za každý (§ 9 odst. 1 a § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném do , datum, ), kterou je při zastupování dvou osob důvodné snížit o , Anonymizováno, % (§ 12 odst. 4 téže vyhlášky) na , Anonymizováno, Kč, k čemuž přísluší 4 paušální částky náhrad hotových výdajů po , Anonymizováno, Kč (§ 13 odst. 1 a 4 téže vyhlášky), což celkem činí , Anonymizováno, Kč u každého z žalovaných, tedy , Anonymizováno, Kč pro oba společně. Zástupci žalovaných přísluší i cestovní náhrada za jízdy k jednáním soudu I. stupně , datum, a , datum, ze sídla advokáta žalovaných v , Anonymizováno, k soudu I. stupně v , adresa, a zpět, vždy , Anonymizováno, km, tedy , Anonymizováno, km celkem, a to ve výši , Anonymizováno, Kč za 1 km odpovídající prokázané spotřebě použitého vozidla, stanovené ceně motorové nafty a stanovené sazbě za použití vlastního motorového vozidlo, což celkem činí , Anonymizováno, Kč. Důvodně účtoval zástupce žalovaných i náhradu za ztrátu času tráveného s těmito cestami, a to za 2 půlhodiny za každou z těchto cest, tedy 4 půlhodiny celkem po , Anonymizováno, Kč (§ 14 odst. 1 a 3 téže vyhlášky), tedy , Anonymizováno, Kč. Advokát žalovaných má právo také na náhradu daně z přidané hodnoty, jíž je plátcem (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) z odměny paušálních náhrad a náhrady za ztrátu času v zákonné výši 21 %, tedy v částce , Anonymizováno, Kč. Podle odvolacího soudu nepřísluší tato náhrada k cestovním náhradám, v nichž je již při jejich stanovení zohledněna. Celkem tedy vznikly žalovaným náklady řízení před soudem I. stupně v částce , Anonymizováno, . V odvolacím řízení učinil advokát žalovaných 2 úkony právní služby, vyjádření k odvolání a účast u odvolacího soudu, za něž odměna činí základní sazbu , Anonymizováno, Kč (§ 9 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od , datum, ) a po snížení o , Anonymizováno, % při zastupování dvou osob (§ 12 odst. 4 téže vyhlášky) , Anonymizováno, Kč. K tomu přísluší advokátu žalovaných 2 paušální částky náhrad hotových výdajů po , Anonymizováno, Kč (§ 14 odst. 1 a 3 téže vyhlášky), což celkem činí, Anonymizováno, , Anonymizováno, Kč u každého z žalovaných, tedy , Anonymizováno, Kč pro oba společně. I za účast u jednání odvolacího soudu přísluší advokátu žalovaných cestovné za jízdu z , Anonymizováno, do sídla odvolacího soudu v Brně a zpět za , Anonymizováno, km v sazbě , Anonymizováno, Kč za 1 km odpovídající prokázané spotřebě použitého vozidla, stanovené ceně motorové nafty a stanovené sazbě za použití vlastního motorového vozidla, což celkem činí , Anonymizováno, Kč. K tomu přísluší i náhrada za ztrátu času stráveného touto cestami, a to za 6 půlhodin po , Anonymizováno, Kč (§ 14 odst. 1 a 4 citované vyhlášky), celkem , Anonymizováno, Kč. K tomu přísluší stejně jako v prvostupňovém řízení náhrada daně z přidané hodnoty z odměny a paušálních náhrad v zákonné sazbě 21 %, tedy , Anonymizováno, Kč. Nákladem žalovaných v odvolacím řízení je samozřejmě také zaplacený soudní poplatek za odvolání , Anonymizováno, Kč. Celkové náklady žalovaných v odvolacím řízení činí částku , Anonymizováno, ) a náklady v řízení před soudy obou stupňů celkem částku , Anonymizováno, ).

17. Proto odvolací soud zavázal neúspěšného žalobce zaplatit žalovaným na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů tuto částku, a to k rukám jejich advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).