15 CO 219/2021

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Vašíčka a soudců Mgr. Martiny Polákové a Mgr. Pavla Mádra ve věci žalobce: ; RNDr. jméno příjmení , narozený dne datum bytem adresa zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; MUDr. jméno příjmení , Ph.D., narozená dne datum bytem adresa zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o 553 700 Kč s příslušenstvím, o smluvní pokutu 1 023 000 Kč, o odvolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 8. 7. 2021, č. j. 61 C 244/2015-255,

I. Rozsudek soudu I. stupně se v části napadeného výroku III. potvrzuje ve znění: Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 48 500 Kč se smluveným úrokem ve výši 8 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a smluvený úrok ve výši 8 % ročně z částky 500 000 Kč od [datum] do [datum] a úrok z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 500 000 Kč od [datum] do [datum], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V další části výroku III. se rozsudek soudu I. stupně mění tak, že žaloba se ohledně jistiny ve výši 505 200 Kč se smluveným úrokem z této částky ve výši 8 % ročně od [datum] do zaplacení, úrokem z prodlení z této částky ve výši 7,5 % ročně od [datum] do zaplacení, úrokem z prodlení z částky 548 500 Kč ve výši 7,5 % ročně od [datum] do [datum], smluveným úrokem z částky 5 200 Kč ve výši 8 % ročně od [datum] do [datum], úrokem z prodlení z částky 5 200 Kč ve výši 7,5 % ročně od [datum] do [datum] a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 1 000 000 Kč od [datum] do [datum], zamítá.

III. Ve zbývající části výroku III. ohledně přiznání smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 1 000 000 Kč od [datum] do [datum] se rozsudek soudu I. stupně zrušuje.

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalované na nákladech řízení před soudy obou stupňů částku 255 218,10 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované [příjmení] [jméno] [příjmení].

1. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 8. 7. 2021, č. j. 61 C 244/2015-255, byla připuštěna změna žaloby (výrok I.), řízení bylo zastaveno pro částku 53 685,28 Kč se smluvenými úroky ve výši 8 % ročně od [datum] do zaplacení a zákonnými úroky z prodlení ve výši 7,05 % ročně od [datum] do zaplacení (výrok II.), žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 553 700 Kč se smluveným úrokem ve výši 8 % ročně od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně od [datum] do zaplacení a zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 1 000 000 Kč od [datum] do [datum] (výrok III.), rovněž jí byla uložena povinnost zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 452 007,22 Kč (výrok IV.).

2. Žalovaná podala odvolání proti výroku III. rozhodnutí. Uvádí, že v průběhu řízení učinila kompenzační úkon, jímž proti žalobcově pohledávce, jistině půjčky, započetla svou pohledávku ve výši 500 000 Kč z titulu dlužné kupní ceny podle smlouvy ze dne [datum] o převodu obchodního podílu, což oznámila žalobci dopisem ze dne [datum]. Soud I. stupně k tomuto započtení vůbec nepřihlédl. Přiznaná částka neodpovídá jednostrannému započtení. Soud I. stupně se nevypořádal s procesní obranou žalované týkající se vad smlouvy, přihlédl selektivně pouze k těm smluvním ujednáním, která vyhovují žalobě a jiná ignoroval. Závěr, že smlouva byla uzavřena [datum] podpisem listiny nadepsané jako smlouva o půjčce, je nesprávný. Půjčka je reálný kontrakt. Dne [datum] nebylo reálně poskytnuto žádné plnění, smlouva nemohla být tohoto dne uzavřena, byla uzavřena až přijetím ujednané výše finančních prostředků. Závěr o uzavření smlouvy okamžikem podpisu ignoruje a popírá povahu smlouvy o půjčce jako reálného kontraktu. Půjčka byla účelová, což budí důvodné pochyby, zda se jednalo o půjčku mezi nepodnikateli. Ujednání ve smlouvě jsou vzájemně rozporná. Soudu I. stupně uniklo, že dnem půjčení je připsání dlužné částky na účet dlužníka. Žalobci byly přiznány smluvní úroky a smluvní pokuta, přestože ve smlouvě absentuje údaj o tom, za jaké období má být 8 % úrok sjednán. Smluvní pokuta byla neúměrně vysoká v relaci k zákonné výši úroků z prodlení, navíc byla počítána z celé půjčené částky. Smlouva obsahuje jako svou integrální součást ujednání o zajištění dluhu směnkou, která se explicitně vztahuje k půjčce. Směnka byla vystavena za účelem poskytnutí jistoty věřiteli, tj. jako zajišťovací instrument k této smlouvě. Přiznaná smluvní pokuta sama o sobě přesahuje původní výši jistiny, v kumulaci s úrokem a úrokem z prodlení je postih nepřiměřeně vysoký. Soud I. stupně tuto skutečnost zjistil, ale nepřihlédl k ní, nevyužil svého moderačního práva, ačkoliv to bylo navrhováno. Sjednaná smluvní pokuta je v rozporu s dobrými mravy. Ani způsob započtení částečného plnění ze dne [datum] na dluh ze smlouvy ve výši 500 000 Kč (před podáním žaloby) není správný. Žalobce nejdříve tvrdil, že tuto částku přijal prioritně na úhradu příslušenství jistiny, následně svá skutková tvrzení změnil. Nesprávně byla posouzena i námitka promlčení. Žalobce se po změně žaloby nedomáhá stejného plnění, nevychází ze stejného skutkového stavu věci, jak vyplývá z jeho podání ze dne [datum]. Závěr o tom, že časová souslednost mezi jednáními účastníků je pouze náhodná, tudíž nebyla prokázána obrana žalované, že závazek ze smlouvy o půjčce zanikl tzv. dáním místo plnění, je taktéž nesprávný.

3. Žalobce navrhl, aby byl rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný potvrzen. Žalovaná u jednání před soudem I. stupně dne 28. 6 2021, po zrušení a vrácení věci k dalšímu řízení soudem odvolacím, ani po poučení podle § 119a o.s.ř. provedení žádného důkazu nenavrhovala. Žalobce nejdříve uváděl, že právo žalované na zaplacení ceny za obchodní podíl je mezi účastníky sporné, neboť o něm vedou u Krajského soudu v Brně stále neskončený spor. V průběhu odvolacího řízení žalobce upřesnil, že spor je veden mezi žalovanou a [právnická osoba] [právnická osoba], nikoliv mezi žalovanou a žalobcem. Kompenzační úkon žalované je sporný, neboť pohledávka ze smlouvy o převodu obchodního podílu již neexistuje, od smlouvy bylo odstoupeno. Pokud by snad měl soud za to, že od smlouvy nebylo možné odstoupit, dle obsahu lze odstoupení od smlouvy vyložit jako námitku relativní neplatnosti pro omyl. Zpochybňuje-li žalovaná po celé řízení platnost předmětné smlouvy o půjčce a právo žalobce na plnění v důsledku tvrzení o zániku závazku dáním místo plnění, je s podivem, že provedla jednostranný zápočet. Nedůvodná je i námitka o neúměrné výši smluvní pokuty. Soud I. stupně se s ní vypořádal. Změnou žaloby se změnila jen vnitřní skladba zbylé dlužné jistiny a uplatněného příslušenství pohledávky, její skutkový a právní základ se nezměnil. Pohledávka není promlčena.

4. Poté, co odvolací soud dospěl k závěru, že odvolání bylo podáno osobou oprávněnou (ust. § 201 o.s.ř.), ve lhůtě (ust. § 204 o.s.ř.) a proti rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné (ust. § 201 o.s.ř., ust. § 202 o.s.ř. a contrario), přezkoumal odvoláním napadený výrok III. rozsudku soudu I. stupně, jakož i závislý výrok IV. o nákladech řízení, přičemž dospěl k závěru, že odvolání je v převážné části důvodné.

5. Předmětem žaloby podané dne [datum] ve znění změn, doplnění a částečného zpětvzetí je zaplacení částky 553 700 Kč, představované dosud nevrácenou částí jistiny půjčky poskytnuté na základě smlouvy o půjčce ze dne [datum], již se žalovaná zavázala vrátit do [datum] se smluveným úrokem ve výši 8 % ročně. Žalobou je požadován smluvený úrok z částky 553 700 Kč od [datum] do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení a smluvní pokuta ve výši 1 % denně z částky 1 000 000 Kč od [datum] do [datum]. Žalobce uvádí, že žalovaná částečně plnila na dluh dne [datum] částkou 500 000 Kč bez projevu vůle, zda plní na jistinu či příslušenství, proto plnění započetl jak na jistinu, tak na příslušenství, které ke dni částečného plnění kapitalizoval. Nejdříve žalobce tvrdil, že plnění započetl přednostně na příslušenství, poté na jistinu, tudíž původně žaloval na jistině částku 607 385,28 Kč, a smluvený úrok žaloval z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení, následně skutková tvrzení změnil, žalobou uplatněný nárok omezil a požadoval zaplacení jistiny v částce 553 700 Kč, neboť podle zásady proporcionality na smluvený kapitalizovaný úrok započetl plnění žalované ve výši 10,74 % z částky 500 000 Kč a na jistinu 89,26 %. Kapitalizované příslušenství za období od [datum] (datum připsání půjčky na účet žalované) do [datum] činilo 107 397,26 Kč.

6. Žalovaná namítá, že smlouva o půjčce nebyla platně sjednána, ujednání jsou nesrozumitelná a neurčitá. Vznesla námitku promlčení, jednak v souvislosti s procesní obranou o neplatnosti smlouvy, jednak v souvislosti se změnou žaloby. V řízení se bránila tím, že s žalobcem byla v minulosti v přátelských osobních vztazích, byli obchodní partneři. Od léta 2011 do října 2012 probíhala mezi nimi vyjednávání o prodeji jejích obchodních podílů ve [právnická osoba] [právnická osoba] ve výši 49 % a ve společnosti [právnická osoba] ve výši 20 %. Žalovaná tvrdí, že žalobci po smrti svého manžela v srpnu 2011 nabídla k odkupu svůj obchodní podíl, jehož původní hodnota byla stanovena částkou 46 117 647 Kč za částku 25 000 000 Kč s tím, že v té době existující různé vzájemné pohledávky zaniknou náhradním plněním ve formě slevy, tudíž výsledná cena za převod obchodního podílu bude činit 22 000 000 Kč se splatností do 5 let. Součástí výsledné dohody o převodu obchodních podílů bylo ujednání, že půjčka, která je předmětem této žaloby, bude uhrazena slevou z ceny za převod obchodních podílů. Jednání proběhla na podzim 2012 v kanceláři žalované, jednalo se o smlouvu ústní.

7. Soud I. stupně provedl dokazování účastníky předloženými listinami, zprávou banky, výslechem svědků [příjmení], [jméno], [příjmení] a [příjmení]. Na základě provedeného dokazování žalobě ve znění částečného zpětvzetí vyhověl, když dospěl k závěru, že dne [datum] byla mezi účastníky uzavřena písemná smlouva o půjčce dle ust. § 657 z. č. 40/1964 Sb. (dále jen obč. zák.), na jejímž základě žalobce jako věřitel dne [datum] přenechal žalované jako dlužnici částku ve výši 1 000 000 Kč, kterou se zavázala vrátit do [datum]. Ve smlouvě si účastníci dohodli v souladu s ust. § 658 odst. 1 obč. zák. úroky ve výši 8 % ročně z dlužné částky ode dne půjčení, splatnost byla stanovena po uplynutí čtyř let ode dne podpisu smlouvy. K předání předmětu půjčky došlo, byly naplněny znaky smlouvy o půjčce, která je smlouvou reálnou. Namítaná nemožnost převodu předmětu půjčky bezhotovostně není důvodná, podle § 4 odst. 1 z. č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti, ve znění účinném do 31.12.2010, byl žalobce povinen poskytnout plnění bezhotovostně, neboť převyšovalo ekvivalent částky 15 000 EUR. Částečné plnění před podáním žaloby žalobce v souladu se zásadou proporcionality započetl jednak na dlužnou jistinu, jednak na smluvený úrok, přičemž postupoval tak v souladu se závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 326/2004, které stanoví pravidla pro postup v případě, kdy částečné plnění nestačí na vyrovnání všech dluhů a dlužník při plnění neurčí, který z více dluhů, popř. v jaké části, chce vyrovnat. Žalobce v požadované dlužné jistině zohledňuje započtení částečného plnění ve správné výši. Co se týče prodlení, dospěl k závěru, že prodlení nastalo [datum], přičemž úrok z prodlení ve výši 7,05 % ročně je zákonným úrokem z prodlení podle § 517 odst. 2 obč zák. ve výši dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Žalobci byla rovněž přiznána požadovaná smluvní pokuta s odůvodněním, že je sjednána písemně, je v ní stanoven způsob jejího určení a splatnost. Výše není nepřiměřená, když z judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. rozhodnutí sp. zn. 33 Odo 1385/2004) vyplývá, že ani smluvní pokutu ve výši 0,33 % denně nelze považovat za nepřiměřenou a je třeba přihlédnout k okolnostem, za nichž byla sjednána a za kterých na ni vznikl nárok. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 810/2006 je i smluvní pokuta ve výši 0,5 % denně z pohledu dobrých mravů ještě obecně akceptovatelná. Skutečnost, že v konečném důsledku jde o vysokou částku, neboť navyšování dlužné částky plyne z délky prodlení dlužníka, nemůže odůvodňovat závěr o nepřiměřenosti této sjednané sankce. Ve svém důsledku by pak skutečnost, že dlužník neplnil v souladu se smlouvou, tohoto zvýhodňovala.

8. K procesní obraně o tom, že závazek zanikl dáním místo plnění, že došlo k záměně předmětu plnění tak, že dlužník se souhlasem věřitele poskytl jiné plnění, než které bylo předmětem závazku, soud I. stupně uzavřel, že časová souvislost mezi splatností půjčky a uzavřením dohody o převodu obchodního podílu je náhodná, žalovaná obranná tvrzení neprokázala. Důkazní břemeno tížilo žalovanou, vyslechnutá svědkyně [příjmení] si žádnou půjčku nepamatovala, svědek [příjmení] sice tvrdil, že o půjčce věděl, a dokonce o ní jednal s žalobcem, ale jednalo se pouze o jakési„ předjednávání“ řešení, které mělo spočívat v tom, že nezůstanou„ žádní kostlivci ve skříni a žádná rezidua“. Tato jednání byla podle svědka vedena na podzim roku 2012, což nesouhlasilo se záznamy v diáři žalobce, který potvrdil, že se schůzky se svědkem [příjmení] uskutečnily, ale o dva roky později v souvislosti s jednáním o dodatečné úpravě ceny dle smluv o převodu obchodních podílů. Slyšený svědek nebyl přes poměrně obsáhlý popis jednání s žalobcem schopen uvést nic, co by vedlo k závěru, že žalobce výslovně souhlasil se slevou při sjednávání výše obchodního podílu, která měla zahrnout jeho pohledávku za žalovanou. Svědek pouze opakovaně uváděl, že se snažil o dohodu a předpokládal, že zůstatek půjčky poskytnuté žalované bude zahrnut do této dohody. Žádnou půjčku mezi účastníky neřešil ani svědek [jméno], který byl účasten jednáním o snížení ceny za převod obchodních podílů ve [právnická osoba] [právnická osoba] převedených smlouvami ze dne [datum]. Z jeho výpovědi vyplývá, že předmětná půjčka nebyla řešena ani v roce 2012 při uzavírání těchto smluv, ani při pozdějších následných jednáních týkajících se slevy. Soud I. stupě uvedl, že svědka [jméno] považuje navzdory námitkám žalované za důvěryhodného, a to i vzhledem k jeho profesi. Svědek [příjmení] se vyjadřoval k hodnotě obchodních podílů, kterou žalobkyně prokazovala i předloženým návrhem předběžné ceny poskytnutým [právnická osoba] O žádné slevě z existující půjčky nebo o zápočtech rovněž není zmínka v žádné ze smluv o převodu obchodních podílů, stejně jako v žádných listinách a korespondenci mezi účastníky, popř. zúčastněnými osobami, které byly soudu předloženy. Ke stanovení ceny za převod obchodního podílu došlo na základě dohody mezi prodávající a kupujícím, který byl v té době již většinovým společníkem. Navíc v roce 2014 skutečně probíhala následná jednání o dodatečné úpravě ceny za převod obchodního podílu směrem dolů.

9. Námitky promlčení vznesené žalovanou neshledal soud I. stupně důvodnými. Splatnost dluhu byla sjednána smlouvou ke dni [datum], tříletá promlčecí lhůta započala běžet [datum]. Žaloba ze dne [datum] byla podána včas. Požaduje-li žalobce po změně žaloby zaplacení stále téhož nároku, reguluje pouze jeho výši na základě jiného výpočtu, nejedná se o částku vyšší, ani o částku na základě jiného skutkového základu, nejedná se o nově uplatněný nárok, který by byl promlčen.

10. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále též obč. zák.) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

11. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

12. Podle § 544 odst. 1 obč. zák. sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda.

13. Podle § 544 odst. 2 obč. zák. smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení.

14. Podle § 517 odst. 2 obč. zák. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

15. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

16. Podle § 35 odst. 2 obč. zák. právní úkony vyjádřené slovy je třeba vykládat nejenom podle jejich jazykového vyjádření, ale zejména též podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, není-li tato vůle v rozporu s jazykovým projevem.

17. Podle § 44 odst. 1 obč. zák. smlouva je uzavřena okamžikem, kdy přijetí návrhu na uzavření smlouvy nabývá účinnosti. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě neznamenají přijetí návrhu.

18. Podle § 122 odst. 3 obč. zák. připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.

19. Vzhledem k tomu, že k úkonu, kterým žalovaná provedla jednostranné započtení, došlo dne [datum], je třeba toto právní jednání posoudit podle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb.

20. Podle § 1982 odst. 1 o. z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.

21. Podle § 1982 odst. 2 o. z. započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

22. Podle § 1987 odst. 1 o. z. k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem.

23. Podle § 1987 odst. 2 o. z. pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

24. Pro právní posouzení věci bylo významné, zda byla mezi účastníky platně uzavřena smlouva o půjčce, jakým způsobem mělo být započteno částečné plnění žalované ze dne [datum] ve výši 500 000 Kč na jistinu půjčky a na smluvený úrok, kdy nastala splatnost žalobou požadovaného plnění, jaká byla výše zákonných úroků z prodlení k prvnímu dni prodlení, a zda byla smluvní pokuta sjednána platně. Rovněž bylo významné posouzení důvodnosti procesní obrany žalované, která namítala promlčení žalobou uplatněného nároku, zánik závazku dáním místo plnění a částečný zánik závazku jednostranným započtením.

25. Soud I. stupně se nezabýval procesní obranou žalované o tom, že žalovaná pohledávka ve své části zanikla jednostranným započtením. Z obsahu spisu vyplývá, že tuto procesní obranu žalovaná uplatnila v podání došlém soudu dne [datum]. Žalovaná tvrdí, že k započtení došlo dne [datum], tj. po vyhlášení rozhodnutí soudu I. stupně dne [datum]. Nejedná se o skutečnost uplatněnou v rozporu s ust. § 205a o.s.ř. (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 31 Cdo 1475/2020). Odvolací soud proto doplnil dokazování ohledně této skutečnosti tvrzené žalovanou na její obranu.

26. Z jednostranného zápočtu pohledávek žalovanou ze dne [datum] vyplývá, že tato započetla svou pohledávku ze smlouvy o převodu obchodního podílu o velikosti 10 % z celku ve [právnická osoba] [právnická osoba] ze dne [datum] z titulu dlužné kupní ceny ve výši 500 000 Kč, splatné [datum], proti pohledávce žalobce z titulu zůstatku půjčené částky ze smlouvy o půjčce uzavřené dne [datum], splatné do čtyř let od podpisu smlouvy. Z jednostranného zápočtu vyplývá, že pohledávka byla započtena na zůstatek půjčené částky, tj. na jistinu. Z podacích lístků vyplývá, že zásilka byla dána k poštovní přepravě dne [datum].

27. Ze smlouvy o převodu obchodního podílu uzavřené dne [datum] vyplývá, že předmětem prodeje byl obchodní podíl za částku 500 000 Kč o velikosti 10 % z celku, odpovídající vkladu do základního kapitálu společnosti ve výši 20 000 Kč Smlouva jako taková neobsahuje žádné ujednání o tom, že by na výši kupní ceny měly vliv nějaké jiné skutečnosti, že by došlo k vypořádávání jiných závazků mezi účastníky. Ze smlouvy nevyplývá, že by si účastníci vymínili zvláštní vlastnosti převáděného obchodního podílu, naopak nabyvatel prohlásil, že se seznámil s majetkovým stavem a výsledky hospodaření společnosti, jejími aktivy a pasivy, závazky a pohledávkami a s touto znalostí a vědomím obchodní podíl nabývá. Ve smlouvě nebyla sjednána možnost odstoupení.

28. Ze zápisu z jednání ze dne [datum] vyplývá, že ještě po uzavření smluv (smlouva o převodu obchodního podílu ve výši 10 % za 500 000 Kč uzavřená dne [datum] mezi žalobcem a žalovanou, smlouva o převodu obchodního podílu ve výši 39 % za 20 500 000 Kč uzavřená dne [datum] mezi žalovanou a [právnická osoba], s.r.o.) bylo projednáváno mezi účastníky snížení ceny za převod obchodních podílů ve [právnická osoba] [právnická osoba] a ve společnosti [právnická osoba] Jednání nebyla úspěšná, což vyplývá i z následné e-mailové korespondence stran. Strany jednaly o konkrétních vzájemných závazcích, které by měly být zohledněny, předmětná půjčka mezi nimi není.

29. Z listiny ze dne [datum] zaslané žalované bylo zjištěno, že jí žalobce jednostranně odstupuje od smlouvy o převodu obchodního podílu v [právnická osoba] [právnická osoba] uzavřené dne [datum]. Důvodem je, že žalobce nebyl pravdivě informován o reálném stavu a hospodaření společnosti, vzal na vědomí jiný než skutečný stav společnosti, kterému je kupní cena neadekvátní, což zjistil v mezidobí. Žalobce v této listině uvádí, že právní účinky nastávají dnem doručení a odstoupením dochází k obnovení původního právního stavu.

30. Odvolací soud dospěl ve shodě se soudem I. stupně k závěru, že došlo k platnému uzavření smlouvy o půjčce dne [datum]. Ne všechna ustanovení smlouvy jsou formulována precizně, nicméně obsah smlouvy nevzbuzuje pochybnosti o tom, co účastníci svým projevem vůle zamýšleli. Při výkladu obsahu smlouvy je třeba zvolit takový, který vede k závěru o její platnosti, nikoli k závěru o její neplatnosti. Ačkoliv žalovaná v průběhu řízení platnost smlouvy zpochybňovala, nepopírala, že došlo k půjčce finančních prostředků její osobě. Z obsahu smlouvy nevyplývá, že by se jednalo o vztah mezi podnikateli, účastníci jsou označeni jako běžné fyzické osoby. Na podnikatelský vztah nelze usuzovat jen z toho důvodu, že ve smlouvě je vyjádřen účel půjčky, i mezi fyzickými osobami může být půjčka poskytnuta jako účelová. K tomu, aby určitá osoba mohla nabýt obchodní podíl ve společnosti, nemusí být podnikatelem. To, že smlouva o půjčce je kontraktem reálným, se projevuje nikoliv tím, že by nebyla uzavřena podpisem smlouvy, ale tím, že žalobce musí prokázat nejen to, že smlouva byla uzavřena, ale že dohodnutou částku skutečně půjčil, tj. převedl na účet či předal. Vzhledem k tomu, že půjčka byla poskytnuta bezhotovostně, byla na účet žalované připsána půjčená částka až po podpisu smlouvy dne [datum] Smlouva ze dne [datum] byla právním důvodem vzniku závazku žalobce. Žalobce svůj závazek ze smlouvy o půjčce splnil, bylo na žalované, aby svůj závazek vrátit půjčené peníze s dohodnutým příslušenstvím vrátila včas. Žalobce půjčil žalované částku 1 000 000 Kč, bylo ujednáno, že půjčená částka bude vrácena nejpozději do 4 let od podpisu smlouvy, tj. do [datum], a to i s dohodnutým úrokem. Úrok jako cena peněz byl sjednán ve výši 8 % z dlužné částky. Ujednání článku I. smlouvy neobsahuje údaj o tom, že se jedná o úrok roční, nicméně mezi stranami nebyly o tomto ujednání pochyby. Úrok jako cena peněz je pravidelně sjednáván jako roční, a to i u smluv o úvěru, jejichž znakem je na rozdíl od smlouvy o půjčce úplatnost. To, že účastníci ujednali úrok roční, vyplývá nepřímo i ze směnečného ujednání, které je součástí smlouvy o půjčce, v němž je úrok explicitně vyjádřen jako roční. K zajištění dluhu, jako poskytnutí jistoty věřiteli, měla být vystavena vista směnka vlastní bez protestu na částku 1 000 000 Kč, avalovaná třetí osobou, splatná dne [datum], v místě bydliště věřitele k rukám předložitele směnky V tomto ujednání je výslovně uvedeno, že se jedná o zajišťovací instrument ke smlouvě. Pro případ nezaplacení dluhu ve sjednané výši a termínu splatnosti si strany dohodly ve smlouvě o půjčce i smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně pro případ z prodlení s placením delším než 10 dnů po splatnosti, a to z půjčené částky za každý den prodlení.

31. Soud I. stupně dospěl k nesprávnému závěru o splatnosti půjčky, o počátku prodlení žalované a o výši zákonného úroku z prodlení, který žalobce požadoval. Žalovaná nebyla v prodlení s vrácením půjčky dne [datum], poněvadž tento den, v němž mělo být dle dohody účastníků plněno, připadl na sobotu Žalovaná měla povinnost plnit nejpozději dne [datum]. V prodlení se ocitla dne [datum]. K prvnímu dni prodlení činila výše zákonného úroku z prodlení 7,5 % ročně, jak vyplývá z nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění nařízení vlády č. 33/2010 Sb.

32. Žalovaná částečně plnila na dluh dne [datum], tj před dobou ujednané splatnosti, částku 500 000 Kč, bylo třeba posoudit, zda žalobou uplatněný nárok toto částečné plnění zohledňuje. Žalovaná neuvedla, zda plní na jistinu nebo na příslušenství. Pravidla pro započítání částečného plnění nestanovila ani smlouva. Nárok na zaplacení jistiny a sjednaného příslušenství ve výši 8 % ročně vyplýval z téže smlouvy, splatnost příslušenství byla stanovena shodně s jistinou, zajištění se vztahovalo jak na jistinu, tak na příslušenství. Částečné plnění bylo třeba rozdělit poměrně (k tomu závěru srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 1128/2014 a sp. zn. 33 Cdo 1598/2009). Ve vzájemném poměru dlužné půjčené částky ve výši 1 000 000 Kč a kapitalizovaných úroků z půjčky k datu plnění žalované ve výši 107 397,26 Kč měly být tyto pohledávky ve vzájemném poměru z částečného plnění ve výši 500 000 Kč uspokojeny v rozsahu 90,3 % ve vztahu k jistině a 9,7 % ve vztahu k příslušenství. Na jistinu půjčky bylo žalovanou plněno 451 500 Kč, žalovaná dlužila ke dni podání žaloby na jistině částku 548 500 Kč.

33. Vznesené námitky promlčení nejsou důvodné. Jestliže došlo k platnému uzavření smlouvy o půjčce, nelze nárok posoudit jako bezdůvodné obohacení, žaloba byla podána ve tříleté promlčecí lhůtě (první námitka promlčení). Žalobce změnou žaloby požadovanou jistinu omezil, jiný výpočet plnění dle zásady proporcionality neměl vliv na výši žalobou požadované částky tak, že by žalobce nově požadoval např. příslušenství ve větším rozsahu, jistinu ve vyšší výši či nové plnění, které dosud nebylo předmětem řízení (druhá námitka promlčení).

34. Odvolací soud dospěl po provedeném dokazování k závěru, že žalovaná jednostranně započetla na jistinu půjčky dne [datum] vzájemnou pohledávku ve výši 500 000 Kč. Žalobou vymáhaná pohledávka zanikla částečně jednostranným zápočtem v rozsahu 500 000 Kč k okamžiku, kdy se pohledávky setkaly, kdy byly obě splatné. Pohledávka ze smlouvy o půjčce byla splatná [datum], pohledávka ze smlouvy o převodu obchodního podílu byla splatná do [datum], ke dni splatnosti započítávané pohledávky se vzájemné pohledávky setkaly a zanikly v rozsahu, v němž se kryjí. Pohledávka spočívající v nesplacené části jistiny trvá ve výši 48 500 Kč.

35. Jednostranné započtení neodporovalo ust. § 1987 odst. 2 o. z. Započtení je způsobem zániku nesplněného závazku. Odstoupení od smlouvy provedené v rozporu se zákonem nemůže zpochybnit pohledávku jako takovou. Započítávaná pohledávka není ani neurčitá, neboť cena za převod obchodního podílu byla sjednána konkrétní částkou a byla sjednána i její splatnost.

36. Námitky žalobce proti námitce započtení nejsou důvodné. Námitka žalobce, že žalovaná důkazy ke svému tvrzení o započtení navrhla až v řízení odvolacím, že se jedná o nepřípustnou obranu, není důvodná. Jak již bylo uvedeno v bodu 25. odůvodnění tohoto rozsudku, procesní obrana nebyla uplatněna v rozporu s ustanovením § 205a o.s.ř. Žalovaná tuto procesní obranu uplatnila již ve svém podání ze dne [datum], k němuž přiložila i listiny, k prokázání svého tvrzení. Žalovaná nebyla povinna opakovat u jednání dne [datum] všechny své důkazní návrhy, zejména pokud odkazovala na svá předchozí písemná podání, kdy současně výslovně uvedla, že nenavrhuje žádné další důkazy než ty, které již navrhla.

37. Námitka žalobce, že obecné soudy nejsou příslušné k projednání kompenzační námitky, neboť pro spory ze smluv o převodu obchodního podílu jsou příslušné krajské soudy v I. stupni, neobstojí. Žalovaná neuplatňuje v řízení svá práva vzájemnou žalobou, která by musela být vyloučena k samostatnému řízení, ale uplatňuje kompenzační námitku ve formě započtení proti části žalované pohledávky. Důvody, které započtení brání, vyplývají z hmotněprávních předpisů. Započtení nebrání různá věcná příslušnost soudů stanovená pro projednání jednotlivých druhů sporů. Naopak by bylo v rozporu s právem na spravedlivý proces, aby se soud námitkou započtení jako procesní obranou žalované nezabýval, je-li pohledávka hmotněprávně způsobilá k započtení. Poukaz na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 4825/2015, není přiléhavý, protože v daném případě byla řešena situace, kdy byl projednáván spor o neplatnost rozhodčí doložky a soud nevzal v potaz, jaké pohledávky se rozhodčí doložka týká.

38. Námitka žalobce, že od předmětné smlouvy o převodu obchodního podílu odstoupil, není rovněž důvodná. Způsobilými k započtení nejsou pohledávky neurčité či nejisté. Za nejistou či neurčitou nelze pohledávku považovat pouze proto, že ji dlužník neuznává, musí zde být objektivní nejistota, zda pohledávka vznikla a z jakého důvodu. Smlouva o prodeji obchodního podílu je tzv. absolutním obchodem, od smlouvy je možno odstoupit jen za podmínek stanovených v obchodním zákoníku, tj. pro prodlení představující podstatné porušení smlouvy, případně pro následnou nemožnost plnění, při podpůrném použití ustanovení občanského zákoníku. Žádné další důvody pro odstoupení zákon neupravuje, musely by být účastníky dohodnuty. Obchodněprávní judikatura dovodila, že na smlouvu o převodu obchodního podílu nelze podpůrně použít ustanovení smlouvy kupní podle obchodního zákoníku, poněvadž obchodní podíl není zbožím. Tato ustanovení by šla použít pouze výjimečně, a to za situace, že by ve smlouvě o převodu obchodního podílu byly přímo sjednány vlastnosti obchodního podílu (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 5452/2008). Žádná z podmínek pro možné odstoupení nebyla splněna. Na úkon žalobce nazvaný odstoupení od smlouvy nelze nahlížet ani jako na námitku relativní neplatnosti, neboť obsah jeho jednání byl jednoznačný, jeho jednání směřovalo k odstoupení od smlouvy, o čemž svědčí i výslovně vyjádřené následky odstoupení. V případě plnění z neplatné smlouvy následky spočívají ve vzájemné restituční povinnosti, nikoliv v obnovení původního stavu ex lege.

39. K další obranné námitce žalované, že dluh zanikl tzv. dáním místo plnění, je třeba uvést, že odvolací soud má ve shodě se soudem I. stupně za to, že žalovaná v řízení tuto procesní obranu neprokázala. Odvolací soud zhojil vadu v procesním postupu soudu I. stupně, žalovanou poučil, že důkazní břemeno ke svým tvrzením neunáší a vyzval ji, aby k této své procesní obraně označila všechny důkazy, které jsou jí známy. Žalovaná ve stanovené lhůtě žádné další důkazy ke svým tvrzením neoznačila, znovu vylíčila svou skutkovou verzi, o které dle ní svědčí nepřímé důkazy ve svém souhrnu. Odvolací soud má za to, že provedené důkazy nevedou k závěru, že by mezi stranami byl způsob zániku části či celého dluhu tzv. dáním místo plnění ujednán, že by s tímto způsobem zániku závazku vyslovil souhlas věřitel. O tomto nesvědčí ani smlouva o převodu obchodního podílu ani následné chování stran, ani žádné důkazy v řízení provedené. Svědek [příjmení] nebyl přítomen u všech jednání, účastnil se jich, jak sám uvedl, do určité doby, nebyl schopen uvést, jakým způsobem konkrétně se měl zůstatek nesplacené půjčky do ceny za obchodní podíl promítnout. Konkrétní zjištění, které by vedlo k závěru o tom, že dluh zanikl dáním místo plnění, z žádného přímého důkazu nevyplývá. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 2682/2013 vyplývá, že je-li skutečnost prokazována pouze nepřímými důkazy, lze ji mít za prokázanou, jestliže na základě výsledků hodnocení důkazů lze bez rozumných pochybností nabýt jistoty o tom, že se tato skutečnost opravdu stala; nestačí, lze-li usuzovat pouze na možnost její pravdivosti. Nepřímé důkazy v daném případě netvoří jednoznačný řetězec, který ve svém souhrnu vede k závěru, že došlo k zániku pohledávky dáním místo plnění, o tomto nesvědčí ani následné chování stran při jednání o nižší ceně za obchodní podíl, kdy jsou zohledňovány různé závazky a skutečnosti, ale zůstatek nesplacené půjčky není předmětem jednání. [jméno] žalovaná v rámci této procesní obrany uváděla, že sleva z ceny za obchodní podíl se měla týkat celkem tří převodních smluv, přičemž jen jedna z nich byla uzavřena s žalobcem. [jméno] blízká časová souvislost okamžiku uzavření smlouvy a okamžiku splatnosti dluhu z půjčky nevede k závěru, že výše ceny za podíl je dáním místo plnění ve vztahu ke zbytku půjčky. Důkaz výslechem svědka [jméno], který tvrdil, že půjčka nebyla v souvislosti s jednáním o převodu obchodního podílu řešena, není důkazem nezákonným, svědek byl zproštěn mlčenlivosti. Soud I. stupně hodnotil tento důkaz v souladu s dalšími ve věci provedenými důkazy.

40. Smlouva o půjčce obsahovala i ujednání o smluvní pokutě. Žalovaná namítala, že toto ujednání je v rozporu s dobrými mravy. Ujednání o smluvní pokutě není obligatorní náležitostí smlouvy o půjčce, vychází z dohody účastníků. Podanou žalobou, ve znění částečného zpětvzetí, žalobce požadoval po žalované zaplacení smluvní pokuty sjednané ve výši 0,1 % denně od [datum] do [datum] z částky 1 000 000 Kč.

41. Odvolací soud na rozdíl od soudu I. stupně dospěl k závěru, že ujednání o smluvní pokutě je neplatné pro rozpor s dobrými mravy podle § 39 obč. zák. pro přezajištění pohledávky. K závěru o neplatnosti ujednání o smluvní pokutě pro rozpor s dobrými mravy pro přezajištění dospěla opakovaně judikatura dovolacího soudu, např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 ICdo 101/2019, 33 ICdo 40/2020, 33 Cdo 1380/2021, 21 Cdo 841/2021, 33 Cdo 5377/2017. Při posouzení, zda došlo k přezajištění, je třeba brát v úvahu, že funkci reparační, kompenzační a sankční mohou plnit i jiná další ujednání účastníků působící vedle smluvní pokuty, stejně jako zákonné sankce (úrok z prodlení), a právě souhrn těchto ujednání v konkrétním případě může vést k závěru o neplatnosti ujednání o smluvní pokutě pro rozpor s dobrými mravy pro přezajištění.

42. Institut smluvní pokuty je jedním z právních prostředků zajištění závazků, jejím účelem je donutit dlužníka pohrůžkou majetkové sankce k řádnému splnění. Její sankční charakter se projevuje tím, že účastníka, který poruší smluvní povinnost, stíhá nepříznivým následkem v podobě vzniku další povinnosti zaplatit peněžitou částku ve sjednané výši. Smluvní pokuta by měla krýt věřiteli případnou újmu, která mu vznikne tím, že v důsledku prodlení dlužníka nemá půjčené peníze k dispozici a saturovat časovou hodnotu peněz. Ujednání o smluvní pokutě odporuje dobrým mravům, jestliže se věřiteli i bez zajištění smluvní pokutou dostane dostatečného zajištění pohledávky. V daném případě se jednalo o vztah mezi fyzickými osobami, které měly mezi sebou v době uzavření smlouvy přátelské vztahy. Půjčka byla přesto sjednána jako úročná, dohodnuté úroky činily 8 % ročně. Už samotné sjednání úroků (ceny peněz) má motivační funkci k zaplacení dlužné částky řádně a včas, saturuje věřiteli časovou hodnotu peněz. Úrok přitom není obligatorní náležitostí smlouvy o půjčce. Závazek byl zajištěn i směnkou, která zajišťovala jak dlužnou jistinu, tak sjednaný úrok. Vedle smluvních ujednání působí na dlužníka motivačně i zákonná sankce spočívající v úrocích z prodlení, což je třeba hodnotit. V úvahu je třeba vzít i samotnou výši smluvní pokuty, která není vázána na výši částky, s jejímž placením je žalovaná v prodlení, kterou skutečně dluží, ale na výši půjčené částky. Sjednaná smluvní pokuta tak v daném případě popírá svůj smysl motivační a sankční. Žalobce ji dle smlouvy může požadovat i z částky, kterou už žalovaná nedluží, kterou dokonce zaplatila před dohodnutou dobou splatnosti. Samotná výše smluvní pokuty 0,1 % denně ujednaná mezi fyzickými osobami, vede k nutnosti zkoumat její přiměřenost v každém konkrétním případě, a to i kdyby byla sjednána z dlužné částky, nikoliv z původně půjčené částky jako zde. Ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně nikoliv z dlužné částky, ale z původně půjčené částky, vedle sjednaného úroku, vedle směnečného ujednání a vedle zákonné sankce představované úrokem z prodlení, je jednoznačně ujednáním v rozporu s dobrými mravy pro tzv. přezajištění.

43. Na základě výše uvedeného (plnění na jistinu půjčky před podáním žaloby v částce 451 500 Kč dle zásady proporcionality a jednostranný zápočet žalované ve výši 500 000 Kč na jistinu půjčky) byl rozsudek soudu I. stupně podle § 219 o.s.ř. potvrzen v části žalobci přiznané jistiny půjčky ve výši 48 500 Kč se smluveným úrokem ve výši 8 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně od data [datum] do zaplacení, tj. od prvního dne prodlení, jakož i pro smluvený úrok ve výši 8 % ročně z částky 500 000 Kč od [datum] do [datum], kdy došlo k jednostrannému započtení, pro které část pohledávky ve výši 500 000 Kč zanikla. Vzhledem k tomu, že soud I. stupně přiznal žalobci úrok z prodlení v nesprávné (nižší) výši, přestože požadoval úrok zákonný, byl rozsudek soudu I. stupně potvrzen ve správném znění. Uvedl-li žalobce v některém svém podání mylně úrok z prodlení ve výši 7,05 % ročně s tím, že současně uvedl, že je to úrok zákonný, žalobou uplatněný nárok neomezil. Úrok z prodlení žalobci přísluší od [datum] (první den prodlení) z částky 500 000 Kč do [datum], z částky 48 500 Kč do jejího zaplacení.

44. Poněvadž soud I. stupně učinil nesprávný závěr o výši jistiny půjčky, o její splatnosti, o platném sjednání smluvní pokuty, přičemž při posouzení důvodnosti nároku musel být zohledněn i jednostranný zápočet provedený žalovanou, odvolací soud rozsudek soudu I. stupně v části odvoláním napadeného výroku III. změnil podle § 220 odst. 1 písm. a/ a b/ o.s.ř. tak, jak vyplývá z výroku II. tohoto rozsudku.

45. Ve zbývající části odvoláním napadeného výroku III. rozsudku soudu I. stupně, jímž byla žalobci přiznána smluvní pokuta za období od [datum] do [datum] byl rozsudek soudu I. stupně podle § 219a o.s.ř. zrušen, neboť žalobce neučinil předmětem řízení toto plnění. Žalobce nepožadoval nově smluvní pokutu za další období, natož za období předcházející splatnosti půjčky, podání ze dne [datum] obsahovalo překlep v označení měsíce, v odvolacím řízení byla tato nepřesnost vyjasněna.

46. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1, odst. 2 o.s.ř., § 142 odst. 2 o.s.ř. Účastníci řízení byli úspěšní jen poměrně, ve vzájemném poměru úspěchu a neúspěchu byla úspěšnější žalovaná, které je žalobce povinen nahradit náklady řízení. Vedle pohledávky jistiny je předmětem této žaloby také příslušenství představované úrokem z prodlení a sjednaným úrokem, jakož i smluvní pokuta. V daném případě je nutno ve smyslu závěrů vyjádřených v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08 při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci, zvažovat míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky samotné, ale rovněž stran jejího příslušenství. Žalobce požadoval na jistině 607 385, 28 Kč a na smluvní pokutě 1 033 000 Kč. Ke dni částečného zpětvzetí činil požadovaný úrok z prodlení částku 26 916,18 Kč a úrok ve výši 8 % částku 53 685, 28 Kč. Požadovaný úrok a úrok z prodlení ze zbývající částky jistiny ve výši 553 700 Kč činil ke dni vyhlášení rozhodnutí odvolacího soudu 410 041,39 Kč (zákonný úrok z prodlení) a 554 852,90 Kč (smluvený úrok). Celkem žalobce požadoval 2 672 296,44 Kč. Žalobce byl úspěšný pro částku jistiny ve výši 48 500 Kč, pro úrok z částky 48 500 Kč od [datum] ke dni vyhlášení rozhodnutí odvolacího soudu (částka 48 600,98 Kč), pro úrok z prodlení z částky 48.500 Kč od [datum] ke dni vyhlášení rozhodnutí odvolacího soudu (částka 35 896,48 Kč), pro úrok z částky 500 000 Kč od [datum] do [datum], kdy dluh částečně zanikl započtením (částka 302 027,39 Kč) a pro úrok z prodlení z částky 500 000 Kč od [datum] do 31. 12 2017 (částka 186 678,08 Kč). Žalobce byl úspěšný pro částku 621 703,09 Kč, tj. v rozsahu 23,264 %. Žalovaná byla ve sporu úspěšná v rozsahu 76,736 %. Ve vzájemném poměru úspěchu a neúspěchu přísluší žalované náhrada nákladů řízení v rozsahu 53,47 %. Ve vzájemném poměru úspěchu a neúspěchu nebylo možné zohlednit ve prospěch žalobce, že žalovaná proti žalované pohledávce jednostranně započetla jinou vzájemnou pohledávku, tj. plnila v průběhu řízení. [příjmení] bylo možno zohlednit plnění po podání žaloby, musel by žalobce pro chování žalované žalobní nárok omezit, což však neučinil, naopak procesní obranu zpochybňoval.

47. Náklady řízení jsou představovány odměnou zástupce žalované za účelně vynaložené úkony právní služby s příslušejícím režijním paušálem, 21 % DPH z odměny a náhrad, zaplaceným soudním poplatkem za odvolání ve výši 82 020 Kč, náhradou za promeškaný čas a jízdným dle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Výše mimosmluvní odměny byla určena podle § 7, § 8 odst. 1, § 12 odst. 3 advokátního tarifu. Za úkony právní služby převzetí věci a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne [datum], další vyjádření ve věci samé ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum], [datum], sepis odvolání ve věci samé, účast u jednání před odvolacím soudem dne [datum] přísluší odměna ve výši 14 900 Kč (předmět řízení jistina půjčky ve výši 607 385,28 Kč a smluvní pokuta ve výši 1 033 000 Kč), za další vyjádření ve věci ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum], [datum], [datum], [datum], vyjádření k dokazování na výzvu soudu ze dne [datum] a [datum], jakož i za odvolání ze dne [datum] přísluší odměna ve výši 14 860 Kč (předmětem řízení byla kromě jistiny půjčky v původní výši smluvní pokuta nižší o 10 000 Kč). Za závěrečný návrh ze dne [datum] odměna nepřísluší, neboť tento zástupce žalované přednesl i u jednání, za které mu přísluší odměna. Za úkony učiněné po omezení žalobního nároku na částku jistiny půjčky ve výši 553 700 Kč požadovanou vedle smluvní pokuty ve výši 1 023 000 Kč přísluší odměna ve výši 14 620 Kč, kdy se jedná o tyto úkony právní služby: vyjádření se ke změně žaloby a částečnému zpětvzetí z [datum], účast na jednání dne [datum], účast na vyhlášení rozsudku dne [datum] (ve výši poloviny sazby mimosmluvní odměny), odvolání ze dne [datum], replika k vyjádření žalobce ze dne [datum], vyjádření se k výzvě soudu ze dne [datum], účast na jednání odvolacího soudu dne [datum] a [datum]. Účelně vynaloženým nákladem není ani podání ve věci ze dne [datum], jednalo se o vyjádření ke změně žaloby, kdy nelze přehlédnout, že tímto úkonem bylo doplněno pouze vyjádření ze dne [datum], tj. skutečnosti v tomto podání uvedené, mohly být uvedeny už v prvotním vyjádření ke změně žaloby. Ke každému z úkonů přísluší režijní paušál 22x 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. V průběhu odvolacího řízení zástupce žalované změnil své sídlo, účelně vynaloženým nákladem je i náhrada za ztrátu času podle § 14 odst. 1 písm. a/ advokátního tarifu v počtu 8x 100 Kč za čas strávený cestou k jednání a zpět na cestě [obec] – [obec] a zpět, za každou cestu v rozsahu čtyř započatých půlhodin. Stejně tak je účelně vynaloženým nákladem cestovné podle § 13 odst. 1 advokátního tarifu na cestě [obec] – [obec] a zpět k jednání odvolacího soudu dne [datum] a [datum]. Zástupce žalované použil osobní motorové vozidlo s průměrnou spotřebou dle normy [příjmení] 2004 7,1 l [číslo] km, palivo motorová nafta. Při délce každé ze dvou zpátečních cest 90 km, výši sazby základního opotřebení 4,70 Kč a ceně paliva 47,10 Kč, činí jízdné 2x 723,96 Kč, celkem 1 447,92 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalované je plátcem DPH, je účelně vynaloženým nákladem i 21procentní DPH z odměny a náhrad ve výši 68 352,91 Kč Náklady řízení činí celkem 477 310,82 Kč. Žalovaná byla úspěšná ve vzájemném poměru úspěchu a neúspěchu stran sporu v rozsahu 53, 47 %, v tomto rozsahu jí přísluší náhrada nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši 255 218,10 Kč. Náhrada nákladů řízení je splatná k rukám zástupce žalované podle § 149 odst. 1 o.s.ř.