15 Co 74/2025

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Libora Daňhela a soudců Mgr. Jiřího Vašíčka a Mgr. Pavla Mádra ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovaným: 1) Jméno žalované , narozený Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A 2) Jméno advokáta B , narozený Datum narození advokáta B bytem Adresa advokáta B zastoupený advokátem Jméno advokáta C sídlem Adresa advokáta C 3) Jméno advokáta D , narozená Anonymizováno bytem Adresa advokáta D zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Anonymizováno 4) Anonymizováno , narozená Anonymizováno 5) Anonymizováno 6) Jméno advokáta G , narozená Datum narození advokáta G bytem Adresa advokáta G zastoupená advokátem Jméno advokáta H sídlem Adresa advokáta H o určení příslušnosti majetku do společného jmění manželů, o odvolání 1) a 2) žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Blansku ze dne 12. 12. 2024, č. j. 2 C 175/2021-357,

I. Rozsudek soudu I. stupně sea) potvrzuje ve výroku I. o věci samé,b) mění ve výroku II. o nákladech řízení tak, že žalovaný 1) je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 4 956 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně , Jméno advokátky, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku,c) mění ve výroku III. o nákladech řízení tak, že žalovaný 2) je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 4 956 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně , Jméno advokátky, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku,d) mění ve výroku IV. o nákladech řízení tak, že žalovaní 3), 4), 5) a 6) jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 19 823 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně , Jméno advokátky, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný 1) je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 1 674 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně , Jméno advokátky, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný 2) je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 1 674 Kč, k rukám zástupkyně žalobkyně , Jméno advokátky, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaní 3), 4), 5) a 6) jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 6 695 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně , Jméno advokátky, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Soud I. stupně rozsudkem určil, že ke dni úmrtí , jméno FO, , narozeného , datum, a zemřelého , datum, byl součástí jeho společného jmění s žalobkyní, jako manželkou, obchodní podíl o velikosti , Anonymizováno, z celku v obchodní společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, (výrok I.), a o nákladech řízení rozhodl tak, že žalované 1) 2) zavázal zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení každého částku , Anonymizováno, Kč (výroky II. a III.) a žalované 3), 4), 5) a 6) zavázal zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení společně a nerozdílně celkovou částku , Anonymizováno, Kč.

2. Proti rozsudku podali odvolání žalovaní 1) a 2) a navrhli jeho zrušení a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení, případně jeho změnu ve výrocích o nákladech řízení tak, že žalobkyni nebude právo na náhradu nákladů řízení přiznáno.

3. Žalovaná 6) se k odvolání vyjádřila tak, že se ztotožňuje s názorem odvolatelů a souhlasí s nimi.

4. Žalobkyně a žalovaní 3), 4) a 5) navrhli potvrzení napadeného rozsudku.

5. Přezkum s jednáním o. s. ř. Odvolací soud po zjištění, že odvolání je přípustné a včas podané osobou oprávněnou (§ 202, § 204 odst. 1 a § 201 občanského soudního řádu - dále jen „o. s. ř.“), přezkoumal napadený rozsudek i řízení předcházející (§ 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalovaných 1) a 2) důvodné není.

6. V řízení o věci samé se domáhá žalobkyně nejprve proti 1) a 2) žalovanému, k nimž na její návrh později přistoupili do řízení žalovaní 3), 4), 5) a 6), určení, že ke dni úmrtí jejího manžela , jméno FO, , datum, byl v jejich společném jmění obchodní podíl ve společnosti , právnická osoba, , a to z důvodu, že jeho převod na 1) a 2) žalovaného , datum, byl učiněn bez jejího souhlasu a je relativně neplatný, přičemž právě touto žalobou žalobkyně relativní neplatnost uplatňuje. Soud I. stupně poprvé rozhodl rozsudkem z , datum, , č. j. , Anonymizováno, , jímž žalobu zamítl pro nesplnění povinnosti tvrzení a důkazní povinnosti žalobkyně o rozsahu společného jmění manželů a společných majetkových poměrech, což znemožnilo posoudit, zda žalobkyní napadený převod byl či nebyl běžným jednáním jejího manžela ve vztahu ke společnému jmění a zda tedy k němu bylo zapotřebí souhlasu žalobkyně ve smyslu § 714 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).

7. K odvolání žalobkyně zdejší odvolací soud první rozsudek soudu I. stupně usnesením z , datum, , č. j. , Anonymizováno, , zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, neboť již z tvrzení žalobkyně, že příjmy ze společnosti , právnická osoba, tvořily polovinu veškerých příjmů jejího manžela, je zřejmé, že převod tohoto obchodního podílu nelze hodnotit jako jednání ohledně běžné záležitosti, a lze považovat za dostatečná i tvrzení žalobkyně, že majetkové poměry jejího manžela byly velice dobré, že hodnota společného jmění činila , Anonymizováno, Kč, případně i částku vyšší řádově ve , Anonymizováno, Kč. Odvolací soud zavázal soud I. stupně, aby zaměřil dokazování na prokázání tvrzení žalobkyně o významu příjmu ze společnosti , právnická osoba, pro společné jmění žalobkyně a jejího manžela a k posouzení, zda se v případě převodu obchodního podílu jednalo o běžné jednání či nikoliv.

8. Soud I. stupně po doplnění dokazování účastnickým výslechem žalobkyně, v jehož rámci doplnila skutková tvrzení o společných majetkových poměrech se zesnulým manželem, dále doplnil zjištění z doplněných tvrzení všech žalovaných a z dokazování listinnými důkazy tak, jak jsou uvedeny v odůvodnění napadeného rozsudku, a žalobě žalobkyně vyhověl jako důvodné.

9. Vyšel především ze skutečností mezi účastníky nesporných i z dokazování vyplývajících, že manžel žalobkyně , jméno FO, zemřel , datum, , že byl společníkem , právnická osoba, v rozsahu , Anonymizováno, podílu., že , datum, byli jako společníci zapsáni již pouze žalovaní 1) a 2), že k převodu , Anonymizováno, podílu zemřelého manžela žalobkyně na další dva společníky došlo rozhodnutím všech společníků na valné hromadě , datum, , že proto tento podíl není součástí pozůstalosti po manželu žalobkyně projednávané Okresním soudem v , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, , které dosud není skončeno, neboť pověřený soudní komisař , tituly před jménem, , jméno FO, vyčkává ukončení tohoto sporu a dalších dvou sporů o rozsahu společného jmění manželů žalobkyně a jejího manžela jako zůstavitele.

10. Posledně uvedenou skutečnost zhodnotil soud I. stupně podle § 80 o. s. ř. jako vytvářející naléhavý právní zájem žalobkyně na požadovaném určení, a to nejen ve vztahu k 1) a 2) žalovanému, jímž ke sporně převedenému podílu svědčí zápis v obchodním rejstříku, ale i žalovaným 3), 4), 5), kteří jsou jako děti zůstavitele jeho zákonnými dědici, a žalované 6), která je jeho závětní dědičkou.

11. O sporné právní otázce, jejíž vyřešení bylo důvodem i výše uvedeného zrušovacího rozhodnutí odvolacího soudu, učinil soud I. stupně závěr, že předmětný převod obchodního podílu nebyl běžným jednáním ze strany manžela žalobkyně k tíži společného jmění manželů (dále jen „SJM“) dle § 714 odst. 1 o. z. a že žalobkyně zde podanou žalobou důvodně uplatnila relativní neplatnosti takového jednání dle § 714 odst. 2 o. z. Na základě dokazování provedeného a zhodnoceného tak, jak je to uvedeno v odůvodnění napadeného rozsudku, dospěl soud I. stupně k závěru, že přes tvrzení žalobkyně o hodnotě společného majetku v řádech , Anonymizováno, korun vyplývá z provedených důkazů zjištění, že kromě , Anonymizováno, a jiných movitých věcí je pozůstalost po zemřelém manželu žalobkyně tvořena finančními prostředky ve výši cca , Anonymizováno, Kč a spoluvlastnickým podílem ve výši , Anonymizováno, nemovitým věcem (, Anonymizováno, ), který byl rovněž převeden manželem žalobkyně před jeho úmrtím a dosud nepravomocným rozsudkem v obdobném řízení byla také určena jeho příslušnost do pozůstalosti. Především však učinil soud I. stupně závěr, že převod podílu v obchodní společnosti, který je v SJM, nelze považovat za běžnou záležitost a je k němu vždy vyžadován souhlas druhého manžela, což je dáno i ve zdejším případě týkajícího se SJM žalobkyně a jejího zesnulého manžela. S obranou 1) a 2) žalovaného, že žalobkyně k převodu projevila souhlas konkludentně, se soud I. stupně vypořádal tak, že její konkludentní souhlas nelze dovodit ani ze skutečnosti, že nevyjádřila nesouhlas s dřívějším převodem jiného obchodního podílu manžela žalobkyně v jiné společnosti na 6) žalovanou, ani z postupu žalobkyně po zjištění zde posuzovaného převodu, který spočíval v podání zde projednávané žaloby, a tedy uplatnění námitky relativní neplatnosti takového jednání.

12. Žalovaní 1) a 2) ve svém odvolání proti těmto závěrům soudu I. stupně namítají, že nevyplývají z dostatečně prováděného dokazování, neboť soud I. stupně dle jejich názoru neprovedl všechny navržené důkazy, jak k tomu byl zavázán zrušovacím usnesením odvolacího soudu, a neučinil zjištění o skutečné hodnotě převedeného obchodního podílu, aby jeho převod mohl posoudit ve vztahu k SJM jako významnou či běžnou záležitost. Podle odvolatelů založil soud I. stupně své závěry pouze na účastnickém výslechu žalobkyně, pro který nebyly splněny podmínky § 131 o. s. ř. a z něhož tvrzení žalobkyně převzal jako prokázaná. Podle odvolatelů se soud I. stupně zabýval jen částí argumentace odvolatelů, a to nepřezkoumatelným způsobem, učinil nesprávné skutkové závěry a nezjistil, zda a jaký měl zemřelý manžel žalobkyně ze společnosti , právnická osoba, vůbec příjem. Pokud pro závěr o absenci konkludentního souhlasu žalobkyně s předmětným převodem vyšel soud I. stupně z toho, že žalobkyně nemohla o převodech vědět, neboť se zůstavitelem delší dobu nežila, nelze na tom takový závěr podle odvolatelů stavět, neboť popírá princip publicity veřejného rejstříku a potvrzuje laxní přístup žalobkyně ke správě společného majetku vůči ostatním osobám, včetně jejího manžela.

13. Odvolací námitky žalovaných však důvodné nejsou a shora uvedené závěry soudu I. stupně jsou zcela správné. Pouze odvolací námitka o nedostatečně provedeném dokazování soudu I. stupně je částečně důvodná ale nevýznamná. Účastnický výslech žalobkyně podle § 131 o. s. ř. soud I. stupně skutečně provedl a ten je skutečně možný a na místě jen tam, kde účastníkem tvrzené skutečnosti nelze prokázat jinými objektivnějšími důkazy. Postup soudu, který výslech účastníka provede, však vede jen k takovému procesnímu důsledku, že v rámci takového výslechu, pro který jako pro důkaz nejsou splněny procesní podmínky, účastník pouze doplní, konkretizuje či rozvede svá dosavadní skutková tvrzení a tím splní v dostatečné míře povinnost tvrzení. Tak tomu je i v tomto případě, neboť skutečnosti takto žalobkyní tvrzené (aniž lze účastnický výslech považovat za důkaz, jímž jsou prokázány) jsou jednak zčásti shodné s tvrzeními dalších účastníků, především žalovaných 3), 4) a 5), a jsou prokazována i ostatními důkazy provedenými a správně zhodnocenými soudem I. stupně tak, jak je v odůvodnění napadeného rozsudku uvedeno. Námitka neprovedení žádných navržených důkazů jednoznačně důvodná není a pokud odvolatelé dále namítali neprovedení jimi navržených důkazů, a to kupní smlouvou z , datum, a kupní smlouvu z , datum, , odvolací soud dokazování těmito důkazy doplnil, a to ve prospěch závěru, zda má jejich neprovedení soudem I. stupně význam pro napadené rozhodnutí.

14. Z prve uvedené kupní smlouvy zjistil, že jí , datum, prodal manžel žalobkyně , jméno FO, osobní automobil , Anonymizováno, , jméno FO, , z druhé pak zjistil, že jí , datum, zakoupili manžel žalobkyně , jméno FO, a 6) žalovaná , Anonymizováno, pozemek parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, s rodinným domem č. p. , Anonymizováno, v obci , adresa, za , Anonymizováno, Kč. Uvedený prodej automobilu nemá pro hodnocení této věci prakticky žádný význam, nabytí rodinného domu s pozemkem, poloviny manželem žalobkyně a poloviny 6) žalovanou, významnou skutečností je, to však dostatečně vyplývá z dokazování již provedeného soudem I. stupně rozsudkem Okresního soudu v , adresa, z , datum, , č. j. , Anonymizováno, , o skutečnosti na to navazující a významnější. Z toho rozsudku vyplynulo, že ideální polovina takto nabyté nemovitosti byla předmětem darovací smlouvy, jíž ji manžel žalobkyně převedl , datum, (tedy dva dny před svou smrtí) na 6) žalovanou , Anonymizováno, , přičemž žalobkyně se v tamním řízení domohla (dosud nepravomocně) relativní neplatnosti i tohoto převodu, tedy určení, že i tento majetek je součástí jejího SJM se zemřelým manželem. Tuto skutečnost soud I. stupně v napadeném rozsudku zohlednil a tento odvolateli uplatněný důkaz tedy svědčí pouze o tom, že před tímto převodem byl tento majetek manželem žalobkyně nabyt, a to ve prospěch SJM.

15. Důvodná není ani odvolací námitka k závěru soudu I. stupně o absenci konkludentního souhlasu žalobkyně s posuzovaným převodem obchodního podílu. Ten je sice obecně možný (jak vyplývá např. z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2293/2011), ovšem pouze v případě, že je vztažen k danému právnímu jednání, nikoli k jinému jednání, z jiného období a ve vztahu k jinému majetku, byť obdobného obsahu. Pokud zde poukazovali odvolatelé na převod obchodního podílu manžela žalobkyně v , právnická osoba, , k němuž mělo dojít v roce , Anonymizováno, ve prospěch 6) žalované , Anonymizováno, , nelze z absence projevu vůle žalobkyně proti takovému převodu, ať už o něm věděla či mohla vědět, žádné závěry ve vztahu k dalšímu převodu podílu v jiné obchodní společnosti na jiné osoby, k němuž došlo následně o , Anonymizováno, let později. A pokud má jít o konkludentní schválení zde posuzovaného převodu obchodního podílu, což teoreticky je možné i dodatečně, k převodu došlo měsíc před úmrtím manžela žalobkyně (, datum, ), jeho účinky byly v obchodním rejstříku zapsány až ke dni jeho úmrtí (, datum, ) a žalobkyně podal zde projednávanou žalobu (, datum, ) bezprostředně poté, co se o převodu dozvěděla v rámci dědického řízení. Již tím je její konkludentní schválení zde posuzovaného převodu obchodního podílu vyloučeno.

16. Pokud se týká odvolací námitky, že nebyla zjištěna hodnota převáděného podílu a hodnota SJM pro posouzení významnosti převodu, je i podle názoru odvolacího soudu shodného se závěrem soudu I. stupně důvodné vyjít z toho, že převod podílu v obchodní společnosti, který je v SJM, obecně nelze považovat za běžné jednání k tíži SJM dle § 714 odst. 2 nyní účinného o. z. (nebo za obvyklou správu majetku náležejícího do SJM dle § 145 odst. 2 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. účinného do , datum, ), jak vyplývá např. z publikovaných rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3450/2009 či sp. zn. 22 Cdo 1754/2009. Takový závěr je podle odvolacího soudu na místě, i kdyby hodnota samotného převedeného obchodního podílu byla relativně nízká, neboť jeho významnost pro SJM je dána už tím, že z něj plyne společníku (manželovi) zisk, což je základní účel obchodní společnosti, tedy majetková hodnota, s níž sice může nakládat pouze společník, ale která je součástí SJM, ať už k jeho rozdělování dochází podle rozhodnutí společníků průběžně či až po případném zániku společnosti. Proto má manžel společníka obchodní společnosti v zásadě vždy právo nesouhlasit s převodem podílu, jímž společný majetek o takový zdroj příjmů přichází, a dosáhnout tím relativní neplatnosti takového převodu. V této souvislosti je významné i to, že podle odvolatelů šlo o převod úplatný, a to za celkovou částku , Anonymizováno, Kč zaplacenou společně za dva převody, včetně převodu obchodního podílu společnosti , právnická osoba, v roce , Anonymizováno, , byť jde o tvrzení poměrně neurčité, pokud nabyvateli prvně převedeného obchodního podílu nebyli odvolatelé ale 6) žalovaná.

17. Ve všem ostatním odvolací soud pro stručnost odkazuje s odůvodněním správností závěru soudu I. stupně, s nimiž se ztotožňuje, na dostatečné odůvodnění napadeného rozsudku, z něhož vyplývá, které všechny skutečnosti soudem I. stupně zjištěné svědčí pro závěr, že převod obchodního podílu ve společnosti , právnická osoba, na odvolatele je relativně neplatný, že žalobkyně se této relativní neplatnosti zde podanou žalobu důvodně dovolala, a proto je předmětný obchodní podíl součástí dosud nevypořádaného SJM zaniklého ke dni úmrtí manžela žalobkyně , datum, .

18. Z těchto důvodů odvolací soud rozsudek soudu I. stupně ve výroku I. o věci samé jako věcně správný potvrdil (§ 219 o. s. ř.).

19. Rozhodnutí o nákladech řízení, které je ve vztahu mezi žalobkyní a všemi žalovanými předmětem odvolacího přezkumu v důsledku závislosti na výroku I o věci samé (§ 212 písm. a/ o. s. ř.) a ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanými 1) a 2) proti němu směřuje i odvolací námitka, odůvodnil soud I. stupně ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. a plným úspěchem žalobkyně. To je závěr správný ve vztahu ke všem žalovaným, přestože žalovaní 3), 4) a 5) žalobě neodporovali a ve svých vyjádřeních k odvolání žalovaných 1) a 2) navrhli napadený rozsudek potvrdit. I přes tento procesní postoj jsou i tito žalovaní v řízení neúspěšní, což je založeno tím, že nepodali žalobu na toto určení společně s žalobkyní a ta byla povinna podat takovou žalobu proti všem ostatním dědicům, kteří jsou účastni dědického řízení a kteří se musí řízení o určení rozsahu pozůstalosti účastnit buď na straně žalující nebo na straně žalované. Pokud žalobu nepodali, ať už z jakéhokoliv důvodu, museli být žalováni a byli pak v tomto řízení proti žalobkyni neúspěšní.

20. Pokud však jde o odvolací námitku žalovaných 1) a 2) ohledně výše nákladů žalobkyně, je tato námitka důvodná. Podle § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1993 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) ve znění účinném do , datum, se částka , Anonymizováno, Kč považuje za tarifní hodnotu ve věcech uvedených v odst. 3 písm. a), jde-li o právní vztah k obchodnímu závodu, nemovité věci nebo právo z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví. Podle § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu ve znění účinném do , datum, se tam částka , Anonymizováno, Kč považuje za tarifní hodnotu ve věcech určení, zda tu je právní vztah nebo právo, o určení neplatnosti právního jednání, jde-li o určení práva k věci penězi neocenitelné, nebo jde-li o určení neplatnosti právního jednání, že předmětem je věc nebo plnění penězi neocenitelné. Především je správný závěr soudu I. stupně, že pro účely stanovení odměny advokáta v tomto řízení lze vycházet primárně z ust. § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu, přestože ocenění obchodní podílu je teoreticky možné, ale je důvodné jej ve smyslu tohoto ustanovení považovat za věc neocenitelnou, neboť jen pro rozhodnutí o nákladech řízení je nepřiměřené zjišťovat jeho cenu. Pokud však soud I. stupně aplikoval vedle ust. § 9 odst. 3 písm. a) také ust. § 9 odst. 4 písm. b) advokátního tarifu (v uvedeném znění), není tento jeho postup podle odvolacího soudu správný, neboť „závod“ není totéž, co obchodní podíl. Byť se z hlediska systemizace předmětu určovacích žalob může jevit určení vlastnictví k závodu a k obchodnímu podílu jako obdobné, nelze jen proto užít rozšiřující výklad zákonného ustanovení, neboť rozdílný obsah těchto právních pojmů je z právní úpravy zcela zřejmý. Proto odměna advokáta v tomto řízení je stanovena jen obecným ustanovením § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu (v uvedeném znění), tedy z tarifní hodnoty , Anonymizováno, Kč, což ve spojení s § 7 advokátního tarifu činí sazbu odměny , Anonymizováno, Kč za každý úkon právní služby.

21. Správné je rozhodnutí soudu I. stupně o nákladech řízení ve vymezení osmi úkonů právní služby advokátky žalobkyně, jednoho z nich s poloviční sazbou odměny, a osmi paušálních částek náhrad výdajů po , Anonymizováno, Kč (§ 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu ve znění účinném do , datum, ), s čímž odvolací soud odkazuje na odůvodnění napadeného rozhodnutí v příslušné části. Důvodná je však i ta námitka odvolatelů, že cestovní náhrada přiznaná advokátu žalobkyně a za tři cesty k jednáním soudu I. stupně (, datum, , , datum, a , datum, ) byly nesprávné zohledněny s délkou , Anonymizováno, km u každé z nich, neboť vzdálenost ze sídla advokátky žalobkyně v Brně do sídla soudu I. stupně v , adresa, činí cca , Anonymizováno, km, tedy , Anonymizováno, km za cestu tam a zpět. Na základě údajů o spotřebě použitého motorového vozidla, stanovené ceně spotřebovaných pohonných hmot a zákonné sazbě za použití vlastního vozidla, z nichž vycházel soud I. stupně správně, s čímž odvolací soud také pro stručnost odkazuje na odůvodnění napadeného rozhodnutí, je v případě prvního jednání důvodné zohlednit částku , Anonymizováno, Kč/km, což činí , Anonymizováno, Kč, a v případě druhého a třetího jednání částku , Anonymizováno, Kč/km, což činí dvakrát , Anonymizováno, Kč. Správně pak soud I. stupně přiznal zástupkyni žalobkyně náhradu za ztrátu času stráveného na těchto cestách, a to , Anonymizováno, Kč za každou z těchto cest (§ 14 odst. 1 a 3 advokátního tarifu ve znění účinném do , datum, ), tedy , Anonymizováno, Kč celkem.

22. Celková odměna advokátky žalobkyně v řízení před I. stupně tedy činí , Anonymizováno, Kč, paušální náhrady hotových výdajů , Anonymizováno, Kč a náhrada za ztrátu času , Anonymizováno, Kč, což celkem činí , Anonymizováno, Kč. Z toho přísluší advokátce žalobkyně náhrada daně z přidané hodnoty, jíž je plátkyní (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) v zákonné sazbě 21 %, tedy , Anonymizováno, Kč. Výše uvedené cestovní náhrady činí , Anonymizováno, , ale dle názoru odvolacího soudu z nich nepřísluší náhrada daně z přidané hodnoty, neboť v paušálně stanovených částkách je náhrada této daně již obsažena. K nákladům žalobkyně v řízení před soudem I. stupně (a prvním odvolacím řízení), patří i soudní poplatek za žalobu , Anonymizováno, Kč a za odvolání proti prvnímu zamítavému rozsudku , Anonymizováno, Kč, proto náklady žalobkyně v dosavadním řízení činí , Anonymizováno, ). Vzhledem k samostatnému postavení žalovaných 1) a 2) a nerozlučném postavení dalších čtyř žalovaných v tomto řízení, je nutné zavázat každého z prvních dvou žalovaných k zaplacení této náhrady nákladů v rozsahu 1/6, tedy v částce , Anonymizováno, Kč, a další čtyři žalované společně a nerozdílně v rozsahu dalších 4/6, tedy v částce , Anonymizováno, Kč.

23. Z těchto důvodů odvolací soud změnil (§ 220 o. s. ř.) rozsudek soudu I. stupně ve výrocích II., III. a IV. tak, že zavázal neúspěšné žalované zaplatit úspěšné žalobkyni na náhradě nákladů řízení tyto částky, a to k rukám advokátky žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

24. Výroky II., III. a IV. tohoto rozsudku o nákladech tohoto odvolacího řízení jsou odůvodněny ust. § 142 odst. 1 a § 224 odst. 1 o. s. ř., neboť i v odvolacím řízení byla žalobkyně úspěšná proti všem žalovaným. I v něm jí vznikly náklady zastoupení advokátkou, a to za odměnu za dva úkony právní služby, vyjádření k odvolání a účast u jednání soudu, v sazbě po , Anonymizováno, Kč (§ 9 odst. 3 písm. a/ advokátního tarifu ve znění účinném od , datum, ), a dvě paušální částky náhrady hotových výdajů po , Anonymizováno, Kč (§ 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu ve znění účinném od , datum, ), což celkem činí , Anonymizováno, Kč. K tomu také přísluší advokátce žalobkyně náhrada daně z přidané hodnoty v sazbě 21 %, tedy , Anonymizováno, Kč, což celkem činí , Anonymizováno, Kč. Z důvodů výše uvedených je nutné zavázat každého z prvních dvou žalovaných k zaplacení této náhrady nákladů v rozsahu 1/6, tedy v částce , Anonymizováno, Kč, a další čtyři žalované společně a nerozdílně v rozsahu dalších 4/6, tedy v částce , Anonymizováno, Kč.

25. Proto odvolací soud zavázal žalované zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů tohoto odvolacího řízení tyto částky, a to také k rukám advokátky žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).