16 CO 145/2022

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Radimy Gregorové, Ph.D. a soudců JUDr. Pavla Holzbauera a JUDr. Petra Ševčíka, LL.M., ve věci nezletilé: osobní údaje nezletilé trvale bytem adresa zastoupená kolizním opatrovníkem územní celek IČO , sídlem adresa dcery rodičů: jméno příjmení , narozená dne datum trvale bytem adresa jméno příjmení , narozený dne datum trvale bytem adresa t. č. stát. instituce , ulice a číslo , PSČ obec anonymizováno za účasti navrhovatele: osobní údaje navrhovatele sídlem adresa pěstounky: osobní údaje pěstounky trvale bytem adresa a dále: stát. instituce , IČO sídlem adresa o nařízení ústavní výchovy, o odvolání otce proti rozsudku Okresního soudu v Blansku ze dne 13. 5. 2022, č. j. 0 P 75/2019-428,

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku I. potvrzuje.

II. Ve výrocích II. a III. se rozsudek soudu I. stupně mění tak, že matka je povinna přispívat na výživu nezletilé [jméno] částku 1 700 Kč měsíčně a otec je povinen přispívat na výživu nezletilé [jméno] částkou 700 Kč měsíčně, a to vždy do 5. dne v měsíci předem na účet ústavního zařízení, počínaje dnem právní moci výroku o nařízení ústavní výchovy. Tím se mění rozsudek Okresního soudu v Blansku ze dne 14. 7. 2020, č. j. 0 P 75/2019-281.

III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

1. Výše uvedeným rozsudkem soud I. stupně rozhodl tak, že nařídil ústavní výchovu nezletilé [příjmení] [jméno] pro výkon ústavní výchovy umístil do [příjmení] domova [obec], [anonymizována dvě slova], sídlem [adresa]. Tím změnil rozsudek [název soudu] ze dne 11. 8. 2010, č. j. [číslo jednací], pokud jím byla nezletilá [jméno] svěřena do společné pěstounské péče manželům [jméno] a [jméno] [jméno] (výrok I.), matce výživné na nezletilou [jméno] k rukám ústavu nestanovil (výrok II.), otce zavázal k povinnosti přispívat na výživu nezletilé [jméno] částkou 500 Kč měsíčně, splatnou k rukám zařízení, v němž je nezletilá umístěna, vždy do 15. dne v měsíci předem (výrok III.) s tím, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.). V odůvodnění zdůraznil, že po provedeném dokazování dospěl k závěru, že návrh je důvodný, neboť výchova a řádný vývoj nezletilé jsou vážně ohroženy. Nezletilá je v pěstounské péči od roku 2010, ovšem pěstounská péče již dlouhodobě neplní svou funkci. Nezletilá si sebou nese hlubokou zátěž, pramenící z rodinné situace, neboť matka ji ve dvou letech opustila a otec nebyl schopen zajistit řádnou péči o ni. Nezletilá má velké výchovné problémy, zejména velice časté a neomluvené absence ve škole v důsledku, kterých bude muset opakovat 7. ročník základní školy, od prosince 2021 byla ve škole pouze 4 dny. Pěstounka na nezletilou ztratila veškerý vliv, nezletilá ji nerespektuje a manipuluje s ní. Byť je soudu I. stupně známo přání nezletilé zůstat v péči pěstounky, nelze tomuto přání vyhovět, neboť je zjevné, že nezletilá nemá náhled na vlastní problematické chování, neuvědomuje si důsledky svého chování, nutnost práce na svém duševním zdraví, nutnost absolvování povinné školní docházky, případně dalšího vzdělávání k jejímu snazšímu začlenění do společnosti. Matka o nezletilou neprojevuje žádný zájem, není s ní v kontaktu, nemá v úmyslu převzít ji do své péče. Otec nezletilé je ve výkonu trestu odnětí svobody a nemůže se, přes svůj deklarovaný zájem, péče o nezletilou ujmout. V současné době zde není žádná jiná vhodná osoba, která by mohla řádnou výchovu nezletilé zajistit. Nařízení ústavní výchovy je plně v zájmu nezletilé, která pro svůj řádný vývoj a výchovu potřebuje důsledné vedení, nastavení pevných hranic, pravidel a řádu, což jí umožní vyrovnat se lépe svou zátěží. [příjmení] [anonymizováno] [obec] má volnou kapacitu pro umístění nezletilé, navíc je v blízkosti bydliště pěstounky. Ve vztahu k vyživovací povinnosti rodičů vyšel soud I. stupně ze skutečnosti, že matka nemá stabilní příjem, nepobírá žádné sociální dávky ani rodičovský příspěvek, tudíž ji výživné nestanovil. U otce dovodil, že výživné v částce 500 Kč měsíčně odpovídá jeho schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům. Výrok o náhradě nákladů řízení odůvodnil za použití ustanovení § 23 z. ř. s .

2. Proti tomuto rozsudku soudu I. stupně podal odvolání otec. V něm namítl, že nesouhlasí s nařízením ústavní výchovy dcery, neboť hlavním problémem byla šikana nezletilé ve škole v [obec] a dále nesouhlasí s tím, že matce nebylo stanoveno žádné výživné.

3. Navrhovatel v obsáhlém písemném vyjádření k odvolání otce zdůraznil, že [jméno] řádně neplnila povinnou školní docházku, natož přípravu do školy. Je neklasifikovaná ze všech předmětů a bude muset opakovat sedmý ročník základní školy. Pěstounka byla uznána vinou, že se dopustila přestupku na úseku školství tím, že zanedbala péči o povinnou školní docházku nezletilé. Pěstounka již nezvládá výchovu nezletilé, nedokáže jí nastavit režim ani hranice, nezletilá není ochotná se dostavit ani k lékařce, nemá náhled na své jednání, ani si plně neuvědomuje důsledky svého chování. Pěstounská péče je bez pravidel, nezletilá s pěstounkou manipuluje a zneužívá její nedůslednosti. Přestože rodině bylo nabídnuto nespočet podpůrných služeb, které nebyly vždy řádně využity, nedošlo ke zlepšení. Pěstounská péče již neplní svůj účel, a naopak nezletilou poškozuje, umožňuje jí vést zahálčivý život. V rodině není nikdo jiný, kdo by byl ochotný a schopný péči o nezletilou [jméno] převzít. Ze strany navrhovatele byly vyčerpány všechny možnosti podpory rodiny a nezletilé, nařízení ústavní výchovy je tak jediné řešení. Závěrem navrhl, aby odvolací soud výrok o nařízení ústavní výchovy potvrdil s tím, že v otázce výživného rodičům ponechává rozhodnutí na úvaze odvolacího soudu.

4. Státní zastupitelství v rámci podaného písemného vyjádření k odvolání otce detailně shrnulo závěry napadeného rozsudku soudu I. stupně a zdůraznilo, že je považuje za věcně správné. V rámci závěrečného návrhu pak uzavřelo, že ve věci jsou splněny zákonné podmínky pro nařízení ústavní výchovy.

5. Poté, co odvolací soud dospěl k závěru, že odvolání bylo podáno včas a proti rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné, přezkoumal napadený rozsudek soudu I. stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, přičemž dovodil, že odvolání otce je částečně důvodné.

6. Podle ustanovení § 971 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) jsou-li výchova dítěte nebo jeho tělesný, rozumový či duševní stav, anebo jeho řádný vývoj vážně ohroženy nebo narušeny do té míry, že je to v rozporu se zájmem dítěte, anebo jsou-li tu vážné důvody, pro které rodiče dítěte nemohou jeho výchovu zabezpečit, může soud jako nezbytné opatření také nařídit ústavní výchovu. Učiní tak zejména tehdy, kdy dříve učiněná opatření nevedla k nápravě. Soud přitom vždy zvažuje, zda není na místě dát přednost svěření dítěte do péče fyzické osoby.

7. Podle ustanovení § 971 odst. 2 o. z. v případě, že rodiče nemohou z vážných důvodů zabezpečit výchovu dětí na přechodnou dobu, svěří soud dítě do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, a to na dobu nejdéle šest měsíců.

8. Podle ustanovení § 971 odst. 4 věta prvá a druhá o. z. soud v rozhodnutí, kterým nařizuje ústavní výchovu, označí zařízení, do kterého má být dítě umístěno. Přitom přihlédne k zájmům dítěte a k vyjádření orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Soud dbá na umístění dítěte co nejblíže bydlišti rodičů nebo jiných osob dítěti blízkých.

9. Podle ustanovení § 972 odst. 1 o. z. ústavní výchovu lze nařídit nejdéle na dobu tří let. Ústavní výchovu lze před uplynutím tří let od jejího nařízení prodloužit, jestliže důvody pro nařízení ústavní výchovy stále trvají. Trvání ústavní výchovy lze prodloužit opakovaně, vždy však nejdéle na dobu tří let. Po dobu, než soud rozhodne o zrušení nebo o prodloužení ústavní výchovy, dítě zůstává v ústavní výchově, i když už uběhla doba dříve rozhodnutím soudu stanovená.

10. Podle ustanovení § 975 o. z. rozhodne-li soud o umístění dítěte do ústavní nebo ochranné výchovy, upraví také rozsah vyživovací povinnosti rodičů.

11. Podle ustanovení § 909 o. z. změní-li se poměry, soud změní rozhodnutí týkající se výkonu povinností a práv vyplývajících z rodičovské odpovědnosti i bez návrhu.

12. Podle ustanovení § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

13. Podle ustanovení § 913 odst. 2 o. z. při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

14. Podle ustanovení § 915 odst. 1 o. z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

15. S přihlédnutím ke skutečnosti, že pro rozsudek je rozhodující stav v době jeho vyhlášení (viz ustanovení § 154 odst. 1 o. s. ř.), odvolací soud doplnil dokazování potvrzením [stát. instituce] o vyplacené pracovní odměně otci a provedených srážkách, zprávou o průběhu výkonu pěstounské péče doprovázející organizace [anonymizována dvě slova], aktuální výchovnou zprávou kolizního opatrovníka, včetně pohovoru s nezletilou [jméno] a prohlášením o osobních, majetkových a výdělkových poměrech matky.

16. Z potvrzení [stát. instituce] o vyplacené pracovní odměně otci a provedených srážkách ze dne 12. 7. 2022 bylo zjištěno, že jeho průměrný čistý měsíční příjem za období březen až červen 2022 činil 10 115 Kč, tj. 2 528,75 Kč měsíčně. Svědčí mu celkem 3 vyživovací povinnosti k nezletilým dětem: syn [jméno] [příjmení], [datum narození], výživné ve výši 1 500 Kč měsíčně, syn [jméno] [příjmení], [datum narození], výživné ve výši 1 500 Kč měsíčně a dcera [jméno], [datum narození] výživné ve výši 500 Kč měsíčně, dále má řadu exekucí.

17. Ze zprávy o průběhu výkonu pěstounské péče doprovázející organizace [anonymizována dvě slova] za sledované období od 31. 12. 2021 do 30. 6. 2022 vyplývá, že toto období bylo pro pěstounku velmi psychicky náročné. Pěstounka se snažila zajistit dle svých možností a schopností péči o [jméno], která však zcela odmítala respektovat pravidla a přestala chodit do školy, navíc pěstounka řešila vlastní vážné zdravotní obtíže. Celá situace pěstounku značně vyčerpávala, její největší obavou bylo, že o [jméno] přijde.

18. Z aktuální výchovné zprávy kolizního opatrovníka, včetně pohovoru s nezletilou [jméno], bylo zjištěno, že ode dne 9. 6. 2022 došlo ke změně faktického pobytu nezletilé [jméno] a její pěstounky, neboť se přestěhovaly do [obec] (trvalá adresa zůstává v platnosti). Důvodem k přestěhování byly lepší podmínky pro bydlení a možnost zaměstnávání babičky v místě. Nezletilá [jméno] byla k provedení pohovoru ochotná, uvedla, že tráví většinu času doma, ve vesnici nemá žádné kamarády. Po přestěhování do [obec] nespolupracují s žádnou doprovodnou organizací ani s psychologem. [jméno] tráví hodně času na sociálních sítích. Mluví a píše dobře anglicky. Dopisuje si zejména s „ internetovým“ kamarádem z [země]. Neumí malou násobilku a tvrdí, že se jí nedokáže naučit, tedy spíše, že se ji nepotřebuje učit, protože má kalkulačku na mobilu. Na internetu je členem skupin sdružujících příznivce„ anime“, je členem komunity [anonymizováno] a identifikuje se jako„ trans“. Babička potvrdila, že v posledních měsících školního období byla [jméno] ve škole pouze třikrát (a to těsně před jednáním soudu I. stupně), poté tam už nebyla. Vinu však přisuzuje škole, která umožňuje a neřeší šikanu. [jméno] nepřevzala školní vysvědčení a je smířena se skutečností, že bude 7. ročník základní školy opakovat. Obdržená zpráva školy ze dne 14. 7. 2022 potvrzuje, že přes veškeré snahy a opatření se situace nijak nezlepšila. Fungování pěstounské rodiny bylo podpořeno činností několika neziskových organizací, kdy do rodiny dojížděli pracovníci [část Prahy] a prostřednictvím Oblastní charity [obec] byla zajištěna péče psychoterapeutky. Asistentka pedagoga se pokoušela vyzvednout [jméno] ráno doma, aby ji doprovodila do školy. V některých předmětech dostala [jméno] možnost, namísto prezenční výuky, zapojit se do online vzdělávání. Těchto možností nevyužila a situace se nezlepšila. Na vysvědčení 7. ročníku základní školy proto není klasifikována z žádného vyučovacího předmětu, z chování je hodnocena třetím stupněm. Ve druhém pololetí školního roku 2021 2022 zameškala 251 vyučovacích hodin omluvených a 314 hodin neomluvených. V rámci pohovoru k předmětu odvolacího řízení [jméno] uvedla, že by chtěla po prázdninách nastoupit do školy do [obec]. Je rozhodnutá tam řádně docházet a myslí, že to zvládne. Pokud odvolací soud potvrdí rozhodnutí o nařízení ústavní výchovy, nezbude jí než nastoupit do domova v [obec]. Matka s ní nekomunikuje vůbec a ona by s ní ani mluvit nechtěla. S otcem si telefonuje a těší se, že otce brzy propustí na polovic trestu, bude si o to žádat v říjnu a půjde k nim bydlet do [obec]. Babička uvedla, že nemá alternativu k ústavní výchově, která by zabezpečila řádnou školní docházku nezletilé [jméno]. Bylo jí sděleno, že ani opatrovník takovou alternativu nezná, neboť bez dosažení očekávaného výsledku byla již vyčerpána škála provedených opatření.

19. Z prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech matky ze dne 23. 8. 2022 vyplývá, že je vdaná, manžel [jméno] [příjmení], [datum narození], pracuje jako finanční poradce s průměrnou čistou měsíční mzdou za předcházející kalendářní čtvrtletí ve výši 5 000 €. Matka nemá žádné vlastní příjmy, živí ji manžel, a svědčí ji vyživovací povinnost k synovi [jméno] [příjmení], [datum narození].

20. Při jednání odvolacího soudu dne 31. 8. 2022 žádné další návrhy na doplnění dokazování ze strany přítomných navrženy nebyly.

21. V přezkoumávané věci se odvolací soud ohledně nařízení ústavní výchovy plně ztotožňuje se skutkovými zjištěními soudu I. stupně i s jeho právním posouzením věci. Poté, co odvolací soud aktualizoval skutkový stav věci, dospěl k závěru, že od rozhodnutí soudu I. stupně nedošlo k žádné pozitivní změně poměrů, která by mohla důvodně založit příznivější rozhodnutí ve věci a umožnila tak změnu napadeného rozhodnutí soudu I. stupně. Je nezpochybnitelným faktem, že pěstounka nezletilou dlouhodobě nezvládá, není pro ni výchovnou autoritou, od přestěhování do [obec] nespolupracuje s žádnou doprovodnou organizací a pěstounská péče již neplní svůj účel. Nezletilá [jméno] hrubým způsobem zanedbává povinnou školní docházku, vyhovuje ji zahálčivý způsob života bez nastavených pravidel, odmítá docházet do školy, nebyla klasifikovaná z žádného z vyučovacích předmětů, nevyzvedla si ani závěrečné školní vysvědčení ke konci školního roku a bude opakovat 7. ročník základní školy.

22. V rámci širší rodiny není nikdo, kdo by péči o ni mohl zajistit, matka o nezletilou dlouhodobě nejeví zájem a otec je v současné době limitován tím, že je ve výkonu trestu odnětí svobody. V nejlepším zájmu nezletilé [jméno] tudíž je, aby byla umístěna v ústavním zařízení, které ji nastaví pevný řád a pravidla, ale především zajistí její pravidelnou školní docházku a lékařskou odbornou pomoc.

23. Pro rodiče a děti je možnost být spolu základním prvkem rodinného života. Opatření, která jim v tom brání, představují zásah do práva na rodinný život (srov. čl. 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod a čl. 8 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod). Takový zásah je možný, jen je-li nezbytný a v souladu se zákonem, sleduje-li nejlepší zájem nezletilého dítěte a jiná (mírnější) nejsou schopna zajistit nápravu, tak jak bylo zjištěno a prokázáno v této věci.

24. Podle čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte musí být nejlepší zájem dítěte předním hlediskem při jakékoli činnosti týkající se dětí. [příjmení] [příjmení] [jméno] pro práva dítěte je„ koncept nejlepšího zájmu dítěte flexibilní a adaptabilní. Měl by být přizpůsoben a definován individuálně s ohledem na specifickou situaci, v níž se dítě či děti, jichž se věc týká, nachází, přičemž pozornost by měla být věnována jejich osobním poměrům, situaci a potřebám. V rámci individuálních rozhodnutí musí být nejlepší zájem dítěte hodnocen a stanoven ve světle specifických okolností konkrétního dítěte.“ Srov. nález Ústavního soudu ze dne 30. 5. 2014, sp. zn. I. ÚS 1506/13, body 22. a 24., dostupný na [webová adresa].

25. Jinými slovy řečeno, zájem a potřeby konkrétního dítěte je třeba posuzovat v každém jednotlivém případě zvlášť a se snahou o minimalizaci negativních důsledků pro nezletilé dítě.

26. S přihlédnutím k výše uvedené argumentaci odvolací soud za použití ustanovení § 219 o. s. ř. rozsudek soudu I. stupně v napadeném výroku I. jako věcně správný potvrdil.

27. Jiná je však situace ve vztahu k vyživovací povinnosti rodičů (a to včetně otce) tak, jak byla upravena soudem I. stupně. V prvé řadě odvolací soud zdůrazňuje, že podle ustanovení § 212 písm. a) o. s. ř. jsou výroky o výživném závislými výroky na výroku hlavním, tj. na výroku o nařízení ústavní výchovy. Závislé výroky jsou tedy takové, které nemohou bez výroku hlavního existovat, jsou od něho odvislé a sledují jeho osud. Srov. Jirsa, J. a kol. Občanské soudní řízení. Soudcovský komentář. Kniha IV. § 201-250l občanského soudního řádu 3. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2019 77 s .

28. Z obsahu soudního spisu se podává, že na základě poslední soudní úpravy výživného ve vztahu k nezletilé [jméno] v roce 2020 byla matka zavázána k povinnosti přispívat částkou 1 500 Kč měsíčně a otec částkou 500 Kč měsíčně se splatností do 15. dne v měsíci předem na účet ČR – úřadu práce. V té době byla matka již vdaná za svého současného manžela, nepracovala, kromě vyživovací povinnosti k nezletilé [jméno] měla další vyživovací povinnost k nezletilé [jméno] [příjmení], [datum narození], která byla v péči otce a matka na ni výživné po dohodě s otcem neplatila. Otec byl ve výkonu trestu odnětí svobody, nebyl pracovně zařazen a stejně jako v současné době mu svědčily celkem 3 vyživovací povinnosti k jeho nezletilým dětem ve výši uváděné v bodě 16. tohoto rozsudku. Je zřejmé, že jen prostým plynutím času došlo k navýšení běžných potřeb nezletilé [jméno] s ohledem na její věk, fyzickou a duševní vyspělost. U matky přihlédl odvolací soud ke skutečnosti, že o nezletilou dlouhodobě nejeví žádný zájem, krom plnění vyživovací povinnosti na účet úřadu práce, se na úhradě jejích potřeb nijak nepodílí. Byť matce přibyla další vyživovací povinnost k nezletilému synovi [jméno], nar. [rok], považuje odvolací soud s ohledem na její osobní, majetkové poměry a způsob života za přiměřené výživné v částce 1 700 Kč měsíčně. U otce pak odvolací soud zohlednil, že nyní již je ve výkonu trestu odnětí svobody pracovně zařazen a s ohledem celkový počet jeho vyživovacích povinností, kdy oba synové jsou podstatně mladší než nezletilá [jméno], přičemž na jejich výživu přispívá částkou 1 500 Kč měsíčně na každého, za přiměřené výživné s ohledem na věk a odůvodněné potřeby nezletilé [jméno] pak považuje odvolací soud v případě otce částku 700 Kč měsíčně.

29. S přihlédnutím k této argumentaci odvolací soud za použití ustanovení § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. ve výrocích II. a III. rozsudek soudu I. stupně změnil tak, že matka je povinna přispívat na výživu nezletilé [jméno] částku 1 700 Kč měsíčně a otec je povinen přispívat na výživu nezletilé [jméno] částkou 700 Kč měsíčně, a to vždy do 5. dne v měsíci předem na účet ústavního zařízení, počínaje dnem právní moci výroku o nařízení ústavní výchovy, čímž změnil předchozí rozsudek Okresního soudu v Blansku ze dne 14. 7. 2020, č. j. 0 P 75/2019-281.

30. Výrok o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky řízení je odůvodněn ustanovením § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 23 věta prvá z. ř. s. a bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Odvolací soud zejména zohlednil, že se jedná o řízení v opatrovnické věci a současně nebyly zjištěny žádné výjimečné okolnosti, které by odůvodňovaly přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků.