16 CO 157/2022

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Radimy Gregorové, Ph.D. a soudců JUDr. Pavla Holzbauera a Mgr. Kláry Cáskové, ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa zastoupený advokátkou jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 218 434 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu ve Vyškově ze dne 9. 2. 2022, č. j. 6 C 87/2019-150,

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení v částce 18 960 Kč k rukám právní zástupkyně žalovaného ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Výše uvedeným rozsudkem soud I. stupně rozhodl tak, že žalobu, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 218 434 Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 218 434 Kč od 10. 1. 2018 do zaplacení, zamítl (výrok I.) s tím, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 104 280 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [jméno] [příjmení], advokátky, se sídlem v [obec], [ulice a číslo] (výrok II.). Po provedeném dokazování z hlediska skutkového stavu věci dospěl soud I. stupně k závěru, že účastníci v dubnu 2017 uzavřeli smlouvu o dílo na základě, které se žalobce (zhotovitel) zavázal žalovanému (objednateli) provést na domě [adresa] v [obec] zateplení uvedeného domu dle položkového rozpočtu za původně sjednanou cenu díla ve výši 418 373 Kč včetně DPH. Žalobce měl za to, že dílo dokončil a žalovanému předal, proto závěrečnou fakturou [číslo] 2017 vyúčtoval žalovanému doplatek díla ve výši 223 824 Kč, kterou posléze snížil na částku 218 434 Kč. Žalovaný však žalobcem vyúčtovaný doplatek ceny díla neuhradil především z toho důvodu, že předmětné dílo z důvodu jím uplatněných vad odmítl převzít. Jelikož si účastníci ve smlouvě o dílo nesjednali např. ujednání, že v případě, že objednatel odmítne dílo převzít, nastává fikce převzetí tohoto díla, či nesjednali si jiné ujednání podobného typu, nelze dovozovat převzetí díla objednatelem. Naopak žalovaný (objednatel) svými projevy ještě před podanou žalobou opakovaně sdělil žalobci (zhotoviteli), že dílo odmítá převzít pro jím zjištěné vady díla, resp. poté dílo s vadami, resp. s výhradami převzít chtěl s tím, že tyto budou obsaženy v příslušném protokolu o předání díla, což podle tvrzení žalovaného žalobce neakceptoval, zatímco žalobce měl na tuto situaci zcela opačný náhled, dílo odmítl převzít, ač bylo dokončené. Soud I. stupně po právní stránce dospěl k závěru, že jestliže žalovaný dílo nepřevzal, nebyly naplněny podmínky pro aplikaci ustanovení § 2610 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) stanovící, že právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla, které podle tvrzení žalobce dokončeno bylo, leč nebylo (dosud) žalovanému (objednateli) předáno, resp. objednatel toto dílo nepřevzal. Soud I. stupně uzavřel, že z důvodu nepřevzetí díla žalovaným nemohl být žalobce se svou žalobou o zaplacení doplatku ceny díla úspěšný a žalobu jako nedůvodnou zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky odůvodnil za použití ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř.

2. Proti tomuto rozsudku soudu I. stupně podal blanketní odvolání žalobce prostřednictvím své právní zástupkyně. V následném doplnění namítl, že měl za to, že nepředložení předávacího protokolu nic nemění na právní skutečnosti, že žalovanému bylo dílo předáno, když jej fakticky užívá. Žalobce se domnívá, že ustanovení bodu 9 článku 9. 1. písm. a) a b) smlouvy o dílo je stiženo nedostatkem vážnosti, určitosti a srozumitelnosti vůle, proto je třeba na něj pohlížet jako na absolutně neplatné. Je tak třeba vycházet z ustanovení § 2605 odst. 1 o. z., z jehož dikce lze dovodit, že objednatel má povinnost dílo převzít, ať již s výhradami či bez výhrad. Žalobce je přesvědčen, že jednání žalovaného bylo účelové, neboť žalovaný nikterak nedoložil jím tvrzené vady odborným znaleckým posudkem či jiným odborným vyjádřením, šlo pouze o jeho domněnky a nedoložená tvrzení, proto žalobce odmítl požadovanou slevu žalovanému poskytnout. Jednání žalovaného tak lze podřadit pod zjevné zneužití práva, které nemůže požívat právní ochrany podle ustanovení § 8 o. z. Žalovaný dále porušil povinnost jednat v právním styku poctivě dle ustanovení § 6 o. z., když účelově odmítl dokončené dílo převzít a následně ze svého protiprávního jednání těžil, neboť již čtvrtým rokem využívá fasádu domu, kterou zcela nezaplatil (přitom čerpá zřejmé výhody v podobě energetických úspor a estetické funkce), čímž způsobil žalobci výraznou ekonomickou újmu ve výši žalované částky. Dále žalobce namítl, že se cítí poškozen přístupem soudu I. stupně, který porušil zásadu hospodárnosti a rychlosti řízení, neboť řízení před soudem I. stupně trvalo téměř tři roky, čímž došlo k porušení ustanovení § 100 odst. 1 o. s. ř. Za daných okolností žalobce vnímá přiznání nákladů žalovanému v plné výši ve vztahu k jeho neúspěchu jako značně nespravedlivé a navrhuje jejich snížení ve smyslu ustanovení § 150 o. s. ř., a to zejména při zohlednění procesního chování stran a porušení povinnosti žalovaného dílo převzít. Závěrem navrhl, aby odvolací soud změnil napadený rozsudek soudu I. stupně tak, že žalobě v plném rozsahu vyhoví a žalovaného zaváže k povinnosti nahradit žalobci náklady řízení před soudu obou stupňů.

3. Právní zástupkyně žalovaného v písemném vyjádření k odvolání žalobce zdůraznila, že k převzetí díla ze strany žalovaného nedošlo a žalobce dílo žalovanému nepředal. K jeho předání nedošlo ani dne 9. 1. 2018 na jednání mezi žalobcem a žalovaným. Žalovaný poukázal na článek 6.1 smlouvy o dílo, dle něhož po dokončení a předání bezvadného díla vystaví žalobce závěrečnou fakturu se splatností 14 dnů od převzetí nebo dle dohody v hotovosti. Z tohoto samotného ujednání vyplývá, že právo na zaplacení ceny díla mohlo vzniknout až na základě bezvadného díla. Žalovaný ve smlouvě o dílo vystupoval v postavení spotřebitele a žalobce v postavení podnikatele. Na žalovaného se plně vztahuje ustanovení § 1821 odst. 1 o. z. podle něhož lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. Z tohoto pohledu je nutno uzavřenou smlouvu o dílo posuzovat. Od samého počátku se na díle objevovaly závady, na které žalovaný žalobce opakovaně upozorňoval. Smyslem zateplení bylo snížení energetické náročnosti budovy, ovšem při provádění díla nebyl dodržen technologický postup, byla užita špatná lepidla a v důsledku jejich použití není zateplení prodyšné. Zateplení domu tak nejen neplní svůj účel, ale též ohrožuje požární bezpečnost domu. Žalovaný nesouhlasí s tvrzením žalobce o zjevném zneužití práva ve smyslu ustanovení § 8 o. z., neboť to byl žalobce, kdo nebyl schopen provést dílo tak, aby bylo způsobilé k jeho řádnému užívání a vady díla do dnešní doby neodstranil tak, aby mohlo být převzato. Dále se žalovaný ohrazuje proti tvrzení žalobce, že porušil svou povinnost jednat v právním styku poctivě dle ustanovení § 6 o. z. Naopak je to právě postup žalobce, který se jeví jako zcela účelový, když po zamítnutí jeho žaloby napadeným rozsudkem soudu I. stupně ze dne 9. 2. 2022 rozhodl jediný společník žalobce [jméno] [příjmení] dne 15. 3. 2022 o zrušení společnosti s likvidací ke dni 1. 4. 2022. Současně dne 11. 3. 2022 rozhodl o založení nové [právnická osoba], [anonymizováno], [IČO], se shodným předmětem činnosti a nabízí své služby v oblasti: stavební práce, rekonstrukce, rodinné domy, stavby na klíč, poradenství. Závěrem právní zástupkyně žalovaného navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu I. stupně potvrdil a žalovanému přiznal náhradu nákladů odvolacího řízení.

4. Poté, co odvolací soud dospěl k závěru, že odvolání bylo podáno včas, oprávněným subjektem, proti rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné, přezkoumal napadené rozhodnutí soudu I. stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, přičemž dovodil, že odvolání žalobce důvodné není.

5. Podle ustanovení § 579 odst. 1 o. z. způsobil-li někdo neplatnost právního jednání, nemá právo namítnout neplatnost nebo uplatnit z neplatného právního jednání pro sebe výhodu.

6. Podle ustanovení § 2604 o. z. dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

7. Podle ustanovení § 2605 odst. 1 o. z. dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad.

8. Podle ustanovení § 2610 o. z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.

9. Při jednání odvolacího soudu dne 5. 10. 2022 právní zástupkyně žalovaného potvrdila, že smlouvu o dílo uzavřenou mezi účastníky v dubnu 2017, ve znění změnového listu [číslo] ze dne 16. 5. 2017, připravoval žalobce, přičemž tuto smlouvu odvolací soud s ohledem na odvolací námitku žalobce ohledně její částečné neplatnosti k důkazu zopakoval. Dále právní zástupkyně žalovaného uplatnila nové skutečnosti a důkazy, které nastaly po vyhlášení rozsudku soudu I. stupně, a to v podobě dopisu žalovaného žalobci ze dne 7. 3. 2022, posouzení provedení zateplovacího systému na rodinném domě [adresa], zpracované [jméno] [příjmení], autorizovaným technikem pro pozemní stavby, č. autorizace [číslo], ze dne 1. 6. 2022 a výpisu z obchodního rejstříku obchodní firmy [právnická osoba], IČO [číslo], sídlem [adresa].

10. Z obsahu smlouvy o dílo, a to z bodu 6. Platební podmínky, článku 6. vyplývá, že po předání a převzetí díla dle článku 9. vystaví zhotovitel závěrečnou fakturu; z článku 6. je zřejmé ujednání stran, že úhrada díla bude provedena po provedené přejímce. Z bodu 8. Způsob provedení díla, článku 8. plyne, že zhotovitel splní svoji povinnost provést sjednané dílo jeho řádným ukončením a předáním předmětu díla objednateli v místě jeho provádění; z článku 8. vyplývá závazek zhotovitele, že dílo provede v souladu s ČNS a tomu odpovídajícími technologickými předpisy. Z bodu 9. Předání a převzetí díla, článku 9. je zřejmé ujednání stran, že po provedené prohlídce bude dílo: a) objednatelem převzato bez vad a nedodělků nebránícím užívání díla a bude uznáno za dokončené; b) od té doby poběží záruční doba. Objednatel dílo nepřevezme, pokud dílo má vady zaviněné zhotovitelem, a tedy není dokončené. O odmítnutí bude sepsán oběma stranami zápis. Nedílnou součástí zápisu bude soupis ohlášených vad zjištěných při prohlídce. Z bodu 10. Záruční doba, článku 10.1 je zřejmé ujednání stran, že záruka na dílo běží od sepsání zápisu o odevzdání a převzetí dokončeného díla nebo odstraněním vad ve smyslu článku 9., a to na provedené práce a materiál.

11. Z dopisu žalovaného žalobci ze dne 7. 3. 2022 je zřejmé, a to v návaznosti na vyjádření [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [právnická osoba], že k lepení izolantu se nepoužívá PU pěna a lepení„ na buchty“ je opět proti veškerým technologickým postupům (např. kvůli komínovému efektu při požáru). V důsledku těchto pochybení je celá fasáda provedeným zateplením firmou žalobce znehodnocena z hlediska požární odolnosti, kdy v případě zahoření by se požár nekontrolovaně šířil pod omítkou a nebylo by možné ho uhasit. Dále se nově na všech rozích domu objevily praskliny. S ohledem na tyto podstatné vady díla, které výrazně znehodnocují dům, a závady, které vedenou k tomu, že zateplení domu neplní svou funkci, požádal žalovaný žalobce o zaslání návrhu řešení vzniklých vad tak, aby zateplovací systém plnil svou funkci a neohrožoval požární bezpečnost domu.

12. Z posouzení provedení zateplovacího systému na rodinném domě [adresa], které zpracoval [jméno] [příjmení], autorizovaný technik pro pozemní stavby, č. autorizace [číslo], ze dne 1. 6. 2022 vyplývá závěr, že dílo je provedeno nekvalitně a neodborně. Zhotovitel díla ignoroval technologické a pracovní postupy určené nebo doporučené výrobcem zateplovacího systému, v tomto případě firmy [příjmení]. Jednotlivé nekázně nejsou lokální, ale jedná se o celkové selhání dodavatele v odbornosti a způsobilosti. Dílo je nefunkční, jednotlivé vady a nedodělky nelze opravit odděleně a docílit tak postupné komplexnosti díla. Doporučení autorizovaného technika zní dílo odstranit a provést znovu.

13. Z výpisu z obchodního rejstříku obchodní firmy [právnická osoba], IČO [číslo], sídlem [adresa], vyplývá, že tato firma vznikla a byla zapsána do obchodního rejstříku dne 11. 3. 2022, mj. s předmětem podnikání přípravné a dokončovací stavební práce, specializované stavební činnosti; jediným společníkem je opět [jméno] [příjmení], datum narození 23. 10. 1968, bytem [adresa].

14. Po takto provedeném zopakování a doplnění dokazování v rámci odvolacího řízení, dospěl odvolací soud k závěru, že soud I. stupně z provedeného dokazovaní učinil správné závěry ohledně skutkového stavu věci a věc též správně právně posoudil.

15. K jednotlivým odvolacím námitkám žalobce odvolací soud zdůrazňuje, že ani po zopakovaní důkazu smlouvou o dílo, ve znění změnového listu, neshledal žalobcem namítanou absolutní neplatnost ustanovení bodu 9. článku 9. písm. a) a b) této smlouvy. Podle názoru odvolacího soudu je toto ujednání dostatečně určité a srozumitelné, tudíž platné, úmysl jednajícího (žalobce) byl druhé straně (žalovanému) nepochybně znám a zapadá do celkového kontextu, a především logiky uzavřené smlouvy o dílo. Z bodu 6. článku 6. vyplývá, že závěrečnou fakturu vystaví zhotovitel po předání a převzetí díla dle bodu 9., článku 9.. Z bodu 6., článku 6. je zřejmé, že úhrada díla bude provedena po provedené přejímce, a z bodu 10., článku 10.1 vyplývá, že běh záruční doby počíná běžet dnem sepsání zápisu o odevzdání a převzetí dokončeného díla nebo odstraněním vad ve smyslu článku 9.. Navíc je třeba zdůraznit, že tvůrcem předmětné smlouvy o dílo byl žalobce, je tedy nelogické, aby se dovolával neplatnosti tohoto ujednání. Právní úprava obsažená v § 579 odst. 1 o. z. je považována za projev zásady nemo turpitudinem suam allegare potest (nikdo nemůže mít prospěch z vlastní nepoctivosti) obecně vyjádřené v ustanovení § 6 odst. 2 o. z. Z komentářové literatury zřetelně vyplývá, že způsobil-li někdo neplatnost právního jednání, nemá právo neplatnost namítnout. Vychází se z myšlenky, že pokud někdo svým jednáním způsobil neplatnost právního jednání, není třeba ho před následky takového jednání chránit, naopak je namístě, aby nesl právní následky takovým jednáním založené. Srov. Lavický, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1-654), Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, 2072 s .

16. Současně se lze ztotožnit s argumentací právní zástupkyně žalovaného, že žalovaný je slabší stranou sporu, neboť vystupoval jako spotřebitel ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o. z. Občanský zákoník je vystavěn zejména na respektu k autonomii vůle stran, přičemž podle ustanovení § 574 o. z. je třeba na právní jednání hledět spíše jako na platné než neplatné. Též podle ustálené soudní judikatury prioritním výkladem smlouvy by měl být takový výklad, který zachovává její právní účinky. Srov. nález Ústavního soudu ze dne 14. 4. 2005, sp. zn. I. ÚS 625/03, nález Ústavního soudu ze dne 3. 8. 2011, sp. zn. II. ÚS 3381/10, či nález Ústavního soudu ze dne 6. 3. 2020, sp. zn. II. ÚS 3379/19.

17. Odvolací soud zdůrazňuje, že soudy jsou povinny při výkladu jednotlivých smluvních ujednání postupovat nanejvýš citlivě a obezřetně, aby v co nejširší míře ctily autonomní vůli smluvních subjektů, na níž je třeba klást důraz. Podstatou takového postupu je pak především zajištění důvěry a legitimního očekávání potenciálně dotčených subjektů s tím, že výsledek by měl být slučitelný s obecnou představou spravedlnosti. Srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 11. 2016, sp. zn. 30 Cdo 2178/2016.

18. Další uplatněné námitky žalobce nemohou mít vliv na podstatu sporu. K odvolací námitce žalobce ohledně zjevného zneužití práva žalovaným s odkazem na ustanovení § 8 o. z. je třeba zdůraznit, že žalovaný pouze uplatňuje svá práva vyplývající z uzavřené smlouvy o dílo a z výše citovaných zákonných ustanovení, neboť v řízení bylo prokázáno, že žalovaný měl relevantní důvody pro odmítnutí převzetí díla (viz č. l. 19 spisu).

19. Ani odvolací námitku žalobce, že žalovaný porušil povinnost jednat v právním styku poctivě ve smyslu ustanovení § 6 odst. 1 o. z. neshledal odvolací soud důvodnou. Nedodržení technologických postupů žalobce při vlastní realizaci smlouvy o dílo ovlivnily nejen životnost a kvalitu díla, ale i požární bezpečnost domu (viz zejména vyjádření z technické podpory výrobce použitého zateplovacího systému [anonymizováno] [právnická osoba] a posouzení zpracované [jméno] [příjmení], autorizovaným technikem pro pozemní stavby, č. autorizace [číslo], ze dne 1. 6. 2022). Navíc žalobce po vyhlášení zamítavého rozhodnutí soudu I. stupně obratem vstupuje do likvidace (viz č. l. 200 spisu) a zakládá novou firmu s obdobným předmětem podnikání.

20. Pokud jde o problematiku délky soudního řízení před soudem I. stupně, tuto je možné řešit v jiném řízení, nikoliv v tomto nalézacím řízení. Navíc poté, co v návaznosti na změnu rozvrhu práce pro rok 2022 Okresního soudu ve Vyškově došlo ke změně obsazení senátu, byla věc promptně nařízena a rozhodnuta.

21. Zákonné předpoklady pro aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř. odvolací soud v projednávané věci neshledal. Podle ustanovení § 154 odst. 1 o. s. ř. pro rozsudek je rozhodující stav v době jeho vyhlášení. Ke dni vyhlášení potvrzujícího rozsudku odvolacího soudu se žalobce nachází v likvidaci a nepochybně účelově založil novou obchodní společnost s obdobným předmětem podnikání. Současně je třeba zdůraznit, že žalovaný byl ve věci plně úspěšný a žádné relevantní důvody hodné zvláštního zřetele ve věci zjištěny nebyly.

22. S přihlédnutím k výše uvedené argumentaci odvolací soud uzavírá, že předávací protokol žalovaným podepsán nebyl, tudíž žalobce se po žalovaném může domáhat pouze převzetí díly, nikoliv však doplacení ceny díla, neboť tento nárok žalobci doposud nevznikl. Za použití ustanovení § 219 o. s. ř. odvolací soud napadený rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný potvrdil.

23. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. a ve věci úspěšnému žalovanému byly přiznány účelně vynaložené náklady odvolacího řízení v plné výši.

24. Účelně vynaložené náklady odvolacího řízení žalovaného sestávají z mimosmluvní odměny právní zástupkyně žalovaného ve výši 9 180 Kč, neboť tarifní hodnota věci činí částku 218 434 Kč v souladu s ustanovením 7 bod 6. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif – dále jen„ advokátní tarif“). Právní zástupkyni žalovaného byla za odvolací řízení přiznána odměna ve výši 9 180 Kč za tyto úkony právní služby: 1. písemné vyjádření k odvolání žalobce ze dne 25. 9. 2022 a 2. účast na jednání odvolacího soudu dne 5. 10. 2022 v souladu s ustanovením § 11 odst. 1 písm. g) a k) advokátního tarifu, dále 2 náhrady hotových výdajů po 300 Kč v souladu s ustanovením § 13 odst. 1, 3 advokátního tarifu, přičemž celkem se jedná o částku ve výši 18 960 Kč. Výrokem II. tohoto rozsudku byl žalobce zavázán k povinnosti nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení ve výši 18 960 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho právní zástupkyně (viz ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.).

25. Výše citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na www.nsoud.cz, rozhodnutí Ústavního soudu na www.usoud.cz.