Krajský soud v Brně · Rozsudek

17 CO 155/2022

č. j. 17 CO 155/2022-143

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-03-14 · POTVRZENI · ECLI:CZ:KSBR:2023:17.Co.155.2022.1

Citované zákony (1)

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava Buriana a soudkyň JUDr. Ivany Tomkové a JUDr. Hany Příhodové, ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa zastoupený Mgr. jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa zastoupená JUDr. jméno příjmení , příjmení , LL.M., advokátem se sídlem adresa o 246.000 Kč s příslušenstvím o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Prostějově ze dne 19. 5. 2022, č. j. 5 C 216/2021-110, <b>I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.</b> <b>II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady odvolacího řízení ve výši 26.155,36 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].</b> 1. Okresní soud v Prostějově (dále jen„ soud prvního stupně“) rozhodl rozsudkem ze dne 19. 5. 2022, č. j. 5 C 216/2021-110, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 246.000 Kč s úroky z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I). Výrokem II byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 114. 622,37 Kč k rukám právního zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. Proti tomuto rozsudku podala odvolání žalovaná a odvolací soud pro stručnost odkazuje na jeho písemné vyhotovení založené ve spise. Žalovaná namítá, že nárok žalobce na zaplacení částky 246.000 Kč s příslušenstvím není opodstatněný, neboť existoval právní titul k zaplacení této částky. Mezi žalobcem a žalovanou je nesporné, že mezi nimi nedošlo k uzavření kupní smlouvy o převodu vlastnického práva k automobilu zn. Chevrolet Silverado, přesto zaplacením částky 246.000 Kč na účet žalované nedošlo k jejímu bezdůvodnému obohacení. Žalovaná poukazovala po celou dobu řízení na skutečnost, že existoval smluvní vztah mezi žalobcem a jejím manželem [jméno] [příjmení], mezi nimiž byla uzavřena ústní kupní smlouva k předmětnému automobilu. V tomto smluvním vztahu figuruje účet žalované jako místo plnění, tzv. splniště. Žalobce od počátku kontraktace věděl, že stranou závazku je manžel žalované, s nímž sjednal veškeré náležitosti smlouvy, tj. předmět plnění, výši úplaty i místo plnění. Manžel žalované měl v té době svůj bankovní účet zatížen exekucemi, s peněžními prostředky na něm nemohl nakládat a využíval tudíž účet žalované, na které si nechal zasílat peníze inkasované z realizovaných obchodů s automobily, které z účtu žalované, k němuž měl přístup, vybíral. Žalovaná tyto skutečnosti oznámila policii k prošetření, zda jednáním jejího manžela nebyla naplněna skutková podstata trestného činu. Žalovaná dále uvedla, že s žalobcem nikdy nekomunikovala, neposkytla mu žádné údaje ani listiny prokazující její vlastnické právo k převáděnému automobilu. Žalovaná rovněž namítla, že soud prvního stupně zatížil řízení vadou, když neprovedl jí navržené důkazy, a to svědeckou výpovědí jejího manžela [jméno] [příjmení], výpisem z centrální evidence exekucí k jeho osobě a kamerovými záznamy z bankomatů. Žalovaná se na úkor žalobce bezdůvodně neobohatila, neboť není splněna základní zákonná podmínka zakládající právo žalobce na vydání bezdůvodného obohacení, a to neexistence právního důvodu, na jehož základě bylo plněno. Dle názoru žalované existoval právní důvod zaplacení částky 246.000 Kč na její bankovní účet žalobcem, a to ústní kupní smlouva mezi žalobcem a manželem žalované [jméno] [příjmení], dle níž byl [jméno] [příjmení] zavázán zajistit žalobci dodání předmětného automobilu a žalobce byl zavázán k úhradě částky 246.000 Kč. Navrhla proto, aby odvolací soud změnil napadený rozsudek soudu prvního stupně tak, že žaloba se zamítá.

3. Žalobce se vyjádřil k odvolání žalované písemně s tím, že je nepovažuje za důvodné a zcela se ztotožňuje se závěry soudu prvního stupně, že v souvislosti s předmětným automobilem neexistoval závazkový vztah mezi žalobcem a manželem žalované [jméno] [příjmení], což vyplývá nejen z písemné kupní smlouvy, kde je jako prodávající uvedena žalovaná, ale rovněž z předložené Whats Appové komunikace. Žalobce jednal se žalovanou poctivě a v dobré víře, že je vlastnicí předmětného automobilu. Jestliže žalovaná staví svoji obranu na tom, že účet svému manželovi vědomě poskytla proto, aby se vyhnul exekucím, žalobce ji považuje za absurdní a zcela irelevantní. Pokud by se nejednalo ze strany žalované o bezdůvodné obohacení, jednalo by se o trestný čin podvodu ve spolupachatelství nebo účastenství. Žalobce setrvává na svých tvrzeních, že mezi ním a žalovanou neexistoval právní důvod k plnění, nedošlo mezi nimi k uzavření kupní smlouvy, peněžní prostředky však na svůj bankovní účet obdržela žalovaná, nikoliv její manžel, a je pouze odpovědností žalované, jak je nakládáno s peněžními prostředky na jejím účtu obzvláště za situace, kdy přístup k němu poskytla třetí osobě za účelem páchání trestné činnosti. Ze všech provedených důkazů je dle názoru žalobce zřejmé, že měl v úmyslu uzavřít kupní smlouvu se žalovanou, které také adresoval peněžní prostředky, žalovaná je na svůj bankovní účet obdržela, dostaly se do její dispoziční sféry a vzniká jí povinnost vydat plnění získané bez právního důvodu bez ohledu na to, kdo peněžní prostředky ve skutečnosti spotřeboval. Žalobce současně odkázal na přiléhavou judikaturu Nejvyššího soudu a navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil.

4. Krajský soud v Brně, jako soud odvolací, po zjištění, že odvolání žalované bylo podáno v zákonné lhůtě, osobou k tomu oprávněnou – účastnicí řízení a že směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné (§ 201, § 202 a § 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně v celém jeho rozsahu, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

5. Odvolací důvody, o které žalovaná opřela své odvolání, lze podle názoru odvolacího soudu podřadit pod ustanovení § 205 odst. 2 písm. d), e), g) o. s. ř., tzn. že soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností, na základě provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Skutečnosti, zakládající odvolací důvod ve smyslu ustanovení § 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř., které odvolací soud zkoumá z úřední povinnosti, nebyly odvolatelkou tvrzeny a odvolací soud je ze spisu nezjistil.

6. Z obsahu předloženého spisu se podává, že žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu prvního stupně dne [datum], se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 246.000 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Uplatněný nárok opíral o tvrzení, že se domníval, že od žalované kupuje osobní automobil značky Chevrolet Silverado Big block 454 [příjmení], a proto dne [datum] zaslal na bankovní účet žalované částku 246.000 Kč. Domněnka o uzavření kupní smlouvy vyplynula ze skutečnosti, že žalobce obdržel od manžela žalované [jméno] [příjmení] prostřednictvím aplikace Whats App fotografie žalovanou podepsané kupní smlouvy na předmětný automobil spolu s informací, že žalovaná číslo svého bankovního účtu zkontrolovala. Žalovaná podepsání kupní smlouvy později dementovala, k žalobci nedoputoval originál kupní smlouvy, jehož podpisem by mohl akceptovat ofertu žalované. K uzavření kupní smlouvy nikdy nedošlo, přesto však žalobce zaslal žalované na její bankovní účet dohodnutou kupní cenu ve výši 246.000 Kč. Žalovaná, na jejíž účet žalobce plnil, se tak na úkor žalobce bezdůvodně obohatila. Žalobce vyzval dopisem ze dne [datum] žalovanou k předání osobního automobilu nejpozději do [datum] s tím, že marným uplynutím této dodatečné lhůty od kupní smlouvy odstupuje, a požadoval po žalované vrátit kupní cenu nejpozději do [datum]. Žalovaná na výzvu reagovala tak, že si není vědoma uzavření kupní smlouvy na předmětné vozidlo, smlouvu nikdy nepodepsala, se žalobcem nejednala, vozidlo nevlastnila, s částkou 246.000 Kč nedisponovala, a nemohla tudíž vyhovět výzvě žalobce k předání vozidla ani k vrácení kupní ceny. Na předžalobní výzvu žalobce žalovaná reagovala shodným sdělením, že se na úkor žalobce bezdůvodně neobohatila, neboť s kupní cenou disponoval její manžel [jméno] [příjmení].

7. Soud prvního stupně žalobě vyhověl elektronickým platebním rozkazem vydaným dne 23. 6. 2021, č. j. EPR 143420/2021-10, jímž zavázal žalovanou, aby do 15 dnů od jeho doručení zaplatila žalobci částku 246.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení a náklady řízení ve výši 44.688 Kč, proti němuž žalovaná podala v zákonné lhůtě odpor. Uvedla, že nárok žalobce co do důvodu i výše neuznává a navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná namítla, že nebyla stranou závazku z kupní smlouvy, tuto se žalobcem neuzavřela a nepodepsala, převáděný osobní automobil nevlastnila a s kupní cenou nedisponovala. Žalobce od počátku kontraktace jednal výlučně s manželem žalované [jméno] [příjmení], který měl přístup k dokladům a všem osobním údajům žalované a který s největší pravděpodobností za žalovanou podepsal kupní smlouvu, jejíž fotografii zaslal žalobci. Žalobce si měl v rámci běžné obezřetnosti a řádného postupu při uzavírání kupní smlouvy vyžádat od manžela žalované listiny, které by osvědčovaly vlastnické právo žalované k předmětnému automobilu. Žalovaná nepopřela, že na její bankovní účet zaslal žalobce dne [datum] žalovanou částku 246.000 Kč představující dohodnutou kupní cenu. Tento účet žalované však sloužil výlučně jako místo plnění, neboť přístup k účtu po celou dobu manželství měl manžel žalované [jméno] [příjmení], který ho využíval při uzavírání obchodů s automobily. Peněžní prostředky ve výši 246.000 Kč zaslané žalobcem byly vybrány a čerpány v celém rozsahu [jméno] [příjmení], který disponoval platební kartou k účtu žalované. Žalovaná s částkou 246.000 Kč nikdy nedisponovala, tudíž k jejímu bezdůvodnému obohacení na úkor žalobce nedošlo. V době, kdy byla žalovaná požádána žalobcem o vrácení částky 246.000 Kč, se manžel žalované [jméno] [příjmení] nacházel ve vazbě v souvislosti s majetkovou trestnou činností. žalovaná tak pojala podezření, že její manžel bez jejího vědomí a souhlasu zneužil její soukromé údaje za účelem uzavření kupní smlouvy se žalobcem.

8. Soud prvního stupně po dokazování provedeném listinnými důkazy ve spise založenými (příkazem k úhradě provedeným žalobcem dne [datum] v [právnická osoba], výpisem z účtu žalované u [právnická osoba] o připsání částky 246.000 Kč dne [datum] z účtu žalobce, předžalobní výzvou žalobce ze dne [datum], kupní smlouvou uzavřenou dle § 2079 a násl. občanského zákoníku mezi žalovanou jako prodávající a žalobcem jako kupujícím na osobní automobil značky Chevrolet Silverado Big block 454CID za kupní cenu 246.000 Kč, která bude uhrazena převodem na účet prodávající do dvou dnů od podpisu smlouvy, podepsanou pouze žalovanou a komunikací mezi žalobcem a manželem žalované [jméno] [příjmení] prostřednictvím aplikace Whats App) skutkově uzavřel, že žalobce dne [datum] plnil na účet žalované částku 246.000 Kč, přestože mezi žalobcem a žalovanou neexistoval žádný smluvní vztah, neboť k uzavření kupní smlouvy, jehož předmětem byl osobní automobil značky Chevrolet Silverado Big block 454 [příjmení] za dohodnutou kupní cenu 246.000 Kč, nikdy nedošlo, žalobce kupní smlouvu shlédl prostřednictvím aplikace Whats App zaslané manželem žalované. Žalobce tak žalované plnil bez právního důvodu, když mezi účastníky bylo nesporné, že mezi nimi nedošlo k uzavření kupní smlouvy, přesto však žalobce dne [datum] zaslal na bankovní účet žalované částku 246.000 Kč představující dohodnutou kupní cenu za předmětný automobil. Žalovaná byla dopisem ze dne [datum] vyzvána žalobcem k vrácení peněžitého plnění ve výši 246.000 Kč do [datum], což neučinila a dnem následujícím, tj. dnem [datum], se ocitla se splněním dluhu v prodlení.

9. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Vycházeje ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně, který odvolací soud považuje za správný a úplný, a jeho podřazením pod citovaná zákonná ustanovení se odvolací soud zcela ztotožňuje s právními závěry učiněnými soudem prvního stupně o důvodnosti podané žaloby. Mezi účastníky nesporně neexistoval žádný závazkový, smluvní vztah, neboť nedošlo mezi nimi k uzavření kupní smlouvy, na základě níž by žalovaná prodala žalobci osobní automobil značky Chevrolet Silverado Big block 454CID za dohodnutou kupní cenu 246.000 Kč. Kupní smlouvu podepsala pouze žalovaná, žalobci byla zaslána prostřednictvím aplikace Whats App manželem žalované [jméno] [příjmení]. Mezi účastníky rovněž nebylo sporu o tom, že žalobce dne [datum] dal příkaz k úhradě částky 246.000 Kč, představující dohodnutou kupní cenu, ze svého účtu na bankovní účet žalované, které byla téhož dne částka 246.000 Kč na účet připsána. Žalobce kupní smlouvu neuzavřel, nestal se vlastníkem prodávaného automobilu a poskytl tak žalované peněžité plnění ve výši 246.000 Kč bez právního důvodu.

11. Námitky žalované o neexistenci závazku mezi žalobcem a ní nemohly vést k zamítnutí žaloby, jak správně dovodil soud prvního stupně, neboť podporují závěr, že žalobce plnil bez právního důvodu. Stejně nedůvodnou je i námitka žalované o neexistenci bezdůvodného obohacení na její straně, neboť sama žalovaná nepopřela, že na její bankovní účet jí žalobce zaslal částku dne [datum] částku 246.000 Kč. Jde zcela k tíži žalované a je pro rozhodnutí ve věci právně irelevantní, že žalovaná umožnila nakládat s peněžními prostředky na svém účtu i jiné osobě, svému manželovi [jméno] [příjmení], který měl dle tvrzení žalované svůj bankovní účet zatížen exekucemi a pro obchodování s automobily proto využíval bankovní účet žalované. Jde rovněž k tíži žalované, pokud peněžní prostředky ve výši 246.000 Kč představující dohodnutou kupní cenu, které žalobce zaslal na účet žalované, vybral a beze zbytku spotřeboval její manžel, jak žalobkyně tvrdí.

12. Výše citované zákonné ustanovení o. z. představuje obecnou skutkovou podstatu povinnosti vydat bezdůvodné obohacení, bezdůvodné obohacení je v něm chápáno jako závazek, z něhož vzniká tomu, kdo se obohatil, povinnost vydat to, o co se bez spravedlivého důvodu obohatil, a práva toho, na jehož úkor k obohacení došlo, požadovat vydání toho, oč se povinný obohatil, vyjádřeno pak je jako předmět, jehož se závazek z bezdůvodného obohacení týká.

13. Povinnost vydat plnění získané bez spravedlivého důvodu vzniká podle zákona tomu, kdo je získal. Tím, kdo doplnění získal, není osoba, která má předmět plnění aktuálně ve svém držení nebo osoba, která jej skutečně spotřebovala, nýbrž ten, komu bylo bez právního důvodu plněno. [příjmení] povinnou vydat plnění získané bez právního důvodu je adresát tohoto plnění. Nabude-li následně předmět plnění třetí osoba, povinnost vydat bezdůvodné obohacení na ni s předmětem bezdůvodného obohacení nepřechází, neboť odpovědnostní závazkový vztah z bezdůvodného obohacení vzniká podle zákona jen mezi tím, kdo se bezdůvodně obohatil, a tím, na jehož úkor bezdůvodné obohacení vzniklo. Poskytnutím plnění – odepsáním částky 246. 000 Kč z účtu žalobce a jejím připsáním na účet žalované – došlo ke zvýšení aktiv na straně žalované (bezdůvodně obohacené) na úkor žalobce (ochuzeného), vše bez zákonem aprobovaného důvodu (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2004, sp. zn. 33 Odo 221/2002 nebo ze dne 22. 1. 2014, sp. zn. 28 Cdo 2457/2013).

14. S ohledem na shora uvedené skutečnosti dospěl odvolací soud k závěru, že soud prvního stupně ve věci úplně a správně zjistil skutkový stav a z něho vyvodil správné právní závěry, s nimiž se odvolací soud ztotožnil a které jsou zcela v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu. Soud prvního stupně své rozhodnutí založil na relevantních důkazech, odůvodnil je srozumitelně a logicky a vypořádal se všemi argumenty účastníků, které byly z pohledu uplatněné právní normy pro rozhodnutí ve věci významné. Řízení před soudem prvního stupně není zatíženo vadou, pokud soud prvního stupně neprovedl odvolatelkou navržené důkazy, nedopustil se žádného procesního pochybení, i odvolací soud má za to, že žalovanou navržené důkazy (svědeckou výpovědí jejího manžela [jméno] [příjmení], výpisem z centrální evidence exekucí k jeho osobě a kamerovými záznamy z bankomatů) byly nadbytečné a pro rozhodnutí ve věci irelevantní.

15. Odvolací soud proto napadený rozsudek soudu prvního stupně v přísudečném výroku I, jímž byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 246.000 Kč s úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky za dobu od [datum] do zaplacení, jako věcně správný dle § 219 o. s. ř. potvrdil, včetně souvisejícího výroku II o nákladech řízení mezi účastníky, když náklady řízení úspěšného žalobce byly soudem prvního stupně vypočteny ve správné výši.

16. S ohledem na výsledek odvolacího řízení je na straně úspěšného žalobce dle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. dáno právo na náhradu účelně vynaložených nákladů odvolacího řízení, které jsou tvořeny odměnou za dva úkony právní služby po 9.300 Kč dle § 7 bod 6 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Ke dvěma úkonům právní služby učiněným v odvolacím řízení (vyjádření žalobce k odvolání žalované a účast na jednání před odvolacím soudem dne [datum]) přísluší dvě paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, dále náhrada za promeškaný čas ve výši 1.500 Kč, tj. 15 půlhodin po 100 Kč dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu a cestovní náhrada za jízdu vlakem k odvolacímu jednání dne [datum] ve výši 916 Kč z [obec] do [obec] a zpět dle vyhlášky č. 467/2022 Sb. Po navýšení odměny a náhrad hotových výdajů o 21 % DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) činí náklady odvolacího řízení úspěšného žalobce částku 26.155,36 Kč, kterou uložil odvolací soud zaplatit žalované tak, jak je uvedeno ve výroku II tohoto rozsudku.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.