17 CO 166/2022

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava Buriana a soudkyň JUDr. Hany Příhodové a JUDr. Ivany Tomkové ve věci zástavního věřitele: právnická osoba , IČO sídlem adresa zastoupený Mgr. jméno příjmení , advokátkou se sídlem adresa proti zástavnímu dlužníku: jméno příjmení , datum narození bytem ulice a číslo , PSČ obec zastoupený Mgr. jméno příjmení , advokátem sídlem ulice a číslo , PSČ obec o nařízení soudního prodeje zástavy, o odvolání zástavního dlužníka proti usnesení Okresního soudu v Prostějově ze dne 25. 5. 2022, č. j. 8 C 15/2021-162, <b>I. Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.</b> <b>II. Zástavní dlužník je povinen zaplatit zástavnímu věřiteli náklady odvolacího řízení v částce 6.457 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem v [obec], [ulice a číslo].</b> 1. Okresní soud v Prostějově („ dále jen soud prvního stupně“) rozhodl usnesením ze dne 25. 5. 2022, pod č. j. 8 C 15/2021-162 („ dále již jen usnesení soudu prvního stupně“) tak, že nařídil soudní prodej zástavy, a to pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba: [obec], [adresa] rodinný dům, stojící na pozemku parc. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrálního pracoviště Prostějov, obec a k. ú. [obec] ve vlastnictví zástavního dlužníka v rozsahu podílu o velikosti ideální ½ pro pohledávku zástavního věřitele ve výši 2.737.429,25 Kč s úrokem 2,29 % ročně z částky 2.737.429,25 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 2.737.429,25 Kč od [datum] do zaplacení a pro náklady tohoto řízení 14.906,80 Kč.

2. Proti tomuto usnesení podal zástavní dlužník odvolání, ve kterém namítl, že ze skutkových zjištění učiněných v rámci řízení před soudem prvního stupně bylo jasně konstatováno, že [titul]. [jméno] [příjmení], jenž zástavní právo ve prospěch právního předchůdce zástavního věřitele zřídil, nabyl vlastnictví ke spoluvlastnickému podílu o velikosti ideální ½ zástavy neplatně, a proto i neplatně zřídil k zástavě dotčené zástavní právo pro zajištění pohledávky předchůdce zástavního věřitele ve výši 3.075.000 Kč. Předpoklady jeho právního jednání směřujícího k nabytí vlastnického práva k zástavě [titul]. [jméno] [příjmení] nebyly naplněny z důvodu jeho neschopnosti takové právní jednání učinit v důsledku duševní poruchy. Podle zástavního dlužníka takové okolnosti zakládají absolutní neplatnost nabývacího titulu [titul]. [jméno] [příjmení] k zástavě a k takové neplatnosti musí soud přihlédnout i bez návrhu. Zástavní dlužník vyslovil názor, že jelikož [titul]. [jméno] [příjmení] si byl jeho duševní poruchy vědom, uvedl předchůdce zástavního věřitele v omyl o skutečnosti, že je vlastníkem zástavy, a proto je i zástavní smlouva smlouvou neplatnou. Zástavní dlužník v této souvislosti poukázal na rozsudek Okresního soudu v Prostějově ze dne 10. 4. 2019, č. j. 13 C 82/2017-108. Podle zástavního dlužníka zástavní právo k nemovitosti bylo zřízeno v rozporu s ustanovením § 1343 odst. 1 občanského zákoníku a poskytnutí ochrany takovémuto právnímu jednání je v rozporu s článkem 11 Listiny základních práv a svobod. Zástavní dlužník vyslovil názor, že pokud soud prvního stupně rozhodl na základě naplnění formálních požadavků pro vyhovění návrhu zástavního věřitele způsobem shora uvedeným, fakticky jej znevýhodnil jako skutečného podílového spoluvlastníka věci, čímž porušil jeho zaručené vlastnické právo. Soud má dle zástavního dlužníka povinnost k absolutní neplatnosti přihlédnout i bez návrhu. Zástavní dlužník navrhl, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

3. Zástavní věřitel ve svém písemném vyjádření k odvolání zástavního dlužníka uvedl, že zástavní dlužník opomíjí zvláštní povahu řízení o soudním prodeji zástavy, které probíhá ve dvou fázích, přičemž v první fázi zkoumá soud pouze to, zda zástavní věřitel doložil zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, jejíž prodej navrhuje a kdo je vlastníkem zástavy (zástavním dlužníkem). Jiné další skutečnosti nejsou, jak vyplývá z ustanovení § 358 odst. 1 z.ř.s. v tomto řízení významné. Zástavní věřitel připomenul, že uvedené rozhodné skutečnosti nemusí být v řízení o soudním prodeji zástavy prokázány (postaveny najisto); pro nařízení prodeje zástavy postačuje, budou-li listinami nebo jinými důkazy osvědčeny, tedy jeví-li se z předložených listin nebo jiných důkazů alespoň jako pravděpodobné. Zástavní věřitel vyslovil dále názor, že pokud zástavní dlužník argumentuje tím, že zástavní právo nebylo údajně platně zřízeno, jedná se o námitku, ke které nelze v daném řízení přihlédnout. Zástavní věřitel v této souvislosti poukázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 3. 2015, sp. zn. 21 Cdo 1333/2014, jakož i ze dne 17. 10. 2014, sp. zn. 21 Cdo 3466/2013. Zástavní věřitel vyslovil názor, že zástavní právo vzniklo zcela platně a že je oprávněn ze zástavního práva, neboť na danou věc in eventum plně dopadá ustanovení § 1760 občanského zákoníku. Zástavní věřitel navrhl, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně potvrdil.

4. Odvolací soud posoudil odvolání zástavního dlužníka jako včas podané, podané osobou oprávněnou k podání odvolání, přípustné a řádné (§ 204 odst. 1, § 201, § 202 odst. 1 a contrario, § 205 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu – dále již jen o.s.ř.). Ve svých důvodech je odvolání podřaditelné pod ustanovení § 205 odst. 2 písm. e) a g) o.s.ř., tedy, že soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a že rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Skutečnosti zakládající odvolací důvod uvedený v ustanovení § 205 odst. 2 písm. a) o.s.ř., které zkoumá soud z úřední povinnosti, nebyly ze spisu zjištěny a v odvolání nebyly namítány.

5. Odvolací soud přezkoumal odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a poté dospěl k závěru, že odvolání zástavního dlužníka není důvodné.

6. Z obsahu spisu bylo zjištěno, že zástavní věřitel se svým návrhem doručeným soudu prvního stupně dne [datum] domáhal nařízení soudního prodeje zástavy, a to parc. [číslo] jehož součástí je stavba: [obec], [adresa] rodinný dům, stojící na pozemku parc. [číslo] zapsán na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Olomouc kraj, Katastrálního pracoviště Prostějov, obec a k. ú. [obec] ve vlastnictví zástavního dlužníka v rozsahu podílu o velikosti ideální ½ („ dále jen předmětné nekovitosti“) pro pohledávku zástavního věřitele ve výši 2.737.429,25 Kč s úrokem 2,29 % ročně z částky 2.737.429,25 Kč od [datum] do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 2.737.429,25 Kč od [datum] do zaplacení. Zástavní věřitel poukazoval na skutečnost, že na základě úvěrové smlouvy: [číslo] ze dne [datum] poskytl jeho právní předchůdce úvěr dlužníku [titul]. [jméno] [příjmení] a pohledávka z této úvěrové smlouvy byla zajištěna zástavním právem podle smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum] k předmětným nemovitostem. Pohledávka se v důsledku neplnění dohodnutých splátek stala splatnou v částce 2.737.429,25 Kč s příslušenstvím a tato částka nebyla na výzvu zástavního věřitele uhrazena dlužníkem, ani zástavním dlužníkem.

7. Zástavní dlužník s návrhem zástavního věřitele nesouhlasil, přičemž poukazoval na skutečnost, že [titul]. [jméno] [příjmení] nenabyl podle rozsudku Okresního soudu v Prostějově ze dne 10. 4. 2019, pod č. j. 13 C 82/2017-108 vlastnické právo k předmětným nemovitostem, které jsou postiženy zástavním právem, neboť kupní smlouva, kterou uzavřel dne [datum] [titul] [jméno] [příjmení] a zástavní dlužník, byla neplatná v důsledku chybějící vážně projevené vůle zástavního dlužníka k uzavření takové smlouvy na základě jeho duševního stavu. Zástavní věřitel proto při uzavírání smlouvy o postoupení pohledávky s [právnická osoba] nebyl v dobré víře a vyhovění nároku je v rozporu s ustanovením § 2 odst. 3 a ustanovení § 6 odst. 2 občanského zákoníku.

8. Soud prvního stupně po provedeném dokazování listinami, které v odůvodnění svého usnesení uvedl, dospěl k závěru, že jsou zde dány důvody pro nařízení soudního prodeje zástavy, a to konkrétně výše uvedených předmětných nemovitostí. Soud prvního stupně poukázal na znění ustanovení § 358 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen z.ř.s.) a konstatoval, že zástavní věřitel doložil existenci zajištěné pohledávky vzniklé ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], stejně tak doložil existenci zástavního práva vzniklého na základě zástavní smlouvy uzavřené téhož dne k zajištění pohledávky z uvedené úvěrové smlouvy a doložil i kdo je zástavním dlužníkem. Soud prvního stupně dále uvedl, že postupoval v souladu s ustanovením § 980 odst. 1 a 2 občanského zákoníku a konstatoval, že z výpisu z katastru nemovitostí ke dni vydání soudního rozhodnutí nevyplývá, že zástavní dlužník zpochybňuje zákonem předvídanou správnost zapsaných údajů nástrojem, který poskytuje výše citované ustanovení § 985 občanského zákoníku. Soud prvního stupně uzavřel, že za situace, kdy zástavní dlužník sám nevyužívá prostředky právní ochrany za účelem zpochybnění platnosti právního jednání, na jehož základě se zástavní věřitel domáhá svého nároku, pro což může být veřejně deklarovaný důvod, nezbylo soudu než návrhu vyhovět. V závěru odůvodnění usnesení soudu prvního stupně soud prvního stupně zdůvodnil výrok o náhradě nákladů řízení poukazem na ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu a na příslušná ustanovení vyhlášky č. 177/1996 Sb.

9. V dané věci není pochyb o tom, že zástavní věřitel se v tomto řízení domáhá nařízení soudního prodeje zástavy, a to blíže specifikovaných nemovitostí, jak jsou uvedeny výše, a to podle ustanovení § 354 z.ř.s., podle kterého řízení o soudním prodeji zástavy lze zahájit jen na návrh zástavního věřitele, kterým se domáhá nařízení soudního prodeje zástavy; to neplatí, neumožňují-li jiné právní předpisy soudní prodej zástavy.

10. Podle ustanovení § 358 odst. 1 věty první z.ř.s. soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem.

11. Podle ustanovení § 358 odst. 3 z.ř.s. podle vykonatelného rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy lze na návrh zástavního věřitele nařídit výkon rozhodnutí prodejem zástavy.

12. Zástavní právo je definováno jako právní institut, který slouží k zajištění pohledávky pro případ, že dluh, který jí odpovídá, nebude včas splněn s tím, že v tomto případě lze dosáhnout uspokojení z výtěžku zpeněžení zástavy.

13. Soudní prodej zástavy se uskutečňuje ve dvou fázích. V první fázi jde o řízení o soudním prodeji zástavy, které je zahájeno podáním návrhu, jímž se zástavní věřitel domáhá nařízení soudního prodeje zástavy, a které končí usnesením soudu, jímž bylo o tomto návrhu rozhodnuto. O tuto první fázi řízení se jedná v daném případě. Nařídí-li soud usnesením prodej zástavy, přechází soudní prodej zástavy do druhé fáze, podá-li zástavní věřitel návrh na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem zástavy. Soudní prodej zástavy není„ sporem“ či„ nesporem“ a nejde ani o řízení nalézací, ani o řízení vykonávací (exekuční). Jde o zvláštní typ řízení před soudem, jehož smyslem je dosáhnout zpeněžení zástavy a tím získat výtěžek, z něhož se může uspokojit zástavní věřitel.

14. V řízení o soudním prodeji zástavy jako první fází soudního prodeje zástavy soud zkoumá pouze to, zda zástavní věřitel doložil zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, jejíž prodej navrhuje a kdo je zástavním dlužníkem. Jiné (další) skutečnosti nejsou, jak vyplývá z ustanovení § 358 odst. 1 věty první z.ř.s., v tomto řízení významné. Uvedené rozhodné skutečnosti se současně v řízení o soudním prodeji zástavy neprokazují; pro nařízení prodeje zástavy se vyžaduje, aby byly listinami nebo jinými důkazy osvědčeny, tedy, aby se jevily z předložených listin nebo jiných důkazů alespoň jako pravděpodobné. Povaha řízení o soudním prodeji zástavy jako první fáze soudního prodeje zástavy nevyžaduje potřebu provádění dokazování ke sporným tvrzením účastníků týkající se okolností uvedených v ustanovení § 358 odst. 1 větě první a jednak ani neumožňuje soudu provádět dokazování ke sporným tvrzením účastníků.

15. To, že soud v řízení o soudním prodeji zástavy zkoumá pouze skutečnosti uvedené v ustanovení § 358 odst. 1 větě první z.ř.s. a že pro nařízení prodeje zástavy postačuje jen jejich osvědčení, neznamená, že by při soudním prodeji zástavy nemohly být uplatněny jiné (další) skutečnosti nebo že by jejich osvědčení nemohlo být zpochybněno. Nemůže k tomu ovšem důvodně dojít v řízení o soudním prodeji zástavy, ale až ve druhé fázi soudního prodeje zástavy, tedy v rámci řízení o výkon rozhodnutí (exekučního řízení) prodejem zástavy, a to zejména prostřednictvím návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí nebo exekuce nebo vylučovací žaloby podané po nařízení výkonu rozhodnutí. Právem, které nepřipouští výkon rozhodnutí prodejem zástavy, se rozumí jakékoliv právo, v důsledku kterého k prodávané zástavě nevzniklo (nemohlo platně vzniknout) zástavní právo. Výše uvedené závěry vyplývají z usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2017, č. j. 21 Cdo 277/2017, od nichž nemá odvolací soud důvod se odchylovat.

16. S ohledem na výše uvedené právní názory má odvolací soud za to, že soud prvního stupně nepochybil, pokud v daném případě soudní prodej zástavy, a to nemovitostí blíže specifikovaných pod bodem 1 odůvodnění tohoto usnesení, nařídil. Rovněž i odvolací soud je názoru, že podmínky ustanovení § 358 odst. 1 z.ř.s. pro nařízení soudního prodeje zástavy byly v daném případě naplněny. Zástavní věřitel doložil pohledávku za dlužníkem [titul]. [jméno] [příjmení] z titulu smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru [číslo] ve výši 3.075.000 Kč právním předchůdcem zástavního věřitele společností [právnická osoba] ze dne [datum]. Zástavní věřitel tuto pohledávku vůči [titul]. [jméno] [příjmení] získal na základě doložené smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Zástavní věřitel doložil soudu rovněž zástavní smlouvu [číslo] ze dne [datum] na základě které bylo zřízeno zástavní právo rovněž i k podílu o velikosti 1/2 na pozemku zastavěná plocha a nádvoří parcela [číslo] jehož součástí je stavba rodinný dům [adresa], stavba stojící na pozemku [parcelní číslo], přičemž vlastníkem této ideální ½ nemovitosti měl být v době uzavření smlouvy [titul]. [jméno] [příjmení].

17. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný ke dni podání návrhu na listu vlastnictví [číslo] Katastrální území Prostějov je zřejmé, že na předmětné nemovitosti skutečně vázne zástavní právo ve prospěch [právnická osoba], a.s., a to na základě smlouvy o zřízení zástavního práva podle občanského zákoníku ze dne [datum] s právními účinky zápisu k okamžiku [datum], přičemž ideálními spoluvlastníky předmětných nemovitostí byly každý z ideální ½ [titul]. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Z výše uvedených listin je zřejmé, že zástavní věřitel doložil zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a rovněž i kdo, je zástavním dlužníkem. Veškeré uvedené skutečnosti tedy byly náležitě osvědčeny a veškeré předpoklady pro nařízení soudního prodeje zástavy byly splněny. Jak již bylo výše uvedeno, v této fázi řízení nepřísluší soudu zkoumat a případně provádět dokazování k jiným dalším skutečnostem, a to případně ani ke tvrzení zástavního dlužníka, že zástavní právo v daném případě platně nevzniklo, neboť dlužník [titul]. [jméno] [příjmení] platně vlastnické právo k ideální ½ předmětných nemovitostí, které jsou předmětem zástavy, nezískal. Pokud zástavní dlužník poukazoval na rozsudek Okresního soudu v Prostějově ze dne 10. 4. 2019, č. j. 13 C 82/2017-108, kterým bylo určeno, že žalobce [jméno] [příjmení] je vlastníkem podílu o velikosti ideální ½ vzhledem k celku nemovitosti – pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [obec], [adresa], rodinný dům, jak jsou zapsány na listu vlastnictví [číslo] pro obec a Katastrální území Prostějov, v Katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrálního pracoviště Prostějov, nelze pak k tomuto rozhodnutí v daném řízení zaujímat žádné závěry. V řízení o soudním prodeji zástavy soudu nepřísluší provádět dokazování a zkoumat, zda zástavní právo platně vzniklo či nikoliv a námitku neplatnosti či neexistence zástavního práva bude moci zástavní dlužník namítat až v případném řízení o výkon rozhodnutí soudním prodejem zástavy. Výše zmíněná námitka neplatnosti vzniku zástavního práva vznášená zástavním dlužníkem v této fázi řízení je tedy dle názoru odvolacího soudu právně irelevantní.

18. S ohledem na výše uvedené odvolací soud odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně ve smyslu ustanovení § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

19. Úspěšnému zástavnímu věřiteli pak odvolací soud s ohledem na ustanovení § 142 odst. 1 za použití ustanovení § 224 odst. 1 o.s.ř. přiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Náklady odvolacího řízení představují odměnu advokátky zástavního věřitele za 2 úkony právní služby učiněné v odvolacím řízení, a to za vyjádření se k odvolání zástavního dlužníka a účast u odvolacího jednání (§ 11 odst. 1 písm. d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. -dále jen advokátní tarif). Na tyto 2 úkony přísluší náhrada hotových výdajů 2 x 300 Kč (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu). Odměna za 1 úkon právní služby činí 1.500 Kč (§ 9 odst. 1, § 7 bod 4 advokátního tarifu) Náklady odvolacího řízení dále představují náhradu za ztrátu času zástupkyně zástavního věřitele stráveného cestou z jejího sídla do sídla odvolacího soudu, a to celkem za 6 půlhodin po 100 Kč, tedy 600 Kč (§ 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 advokátního tarifu) Náklady odvolacího řízení dále představují cestovné zástupkyně zástavního věřitele k jednání k odvolacímu soudu z [obec] do [obec] a zpět při ujetí celkem 160 km, průměrné spotřebě dle doloženého technického průkazu 5,4 l automobilového benzínu na 100 km, základní sazbě za 1 km jízdy 4,70 Kč (§ 1 písm. b) vyhlášky č. 511/2021 Sb. ve znění vyhlášky č. 237/2021 Sb.) a ceně 1 l benzínu 44,50 Kč (§ 4 písm. a) vyhlášky č. 511/2021 Sb. ve znění vyhlášky č. 237/2021 Sb.). Cestovné činí celkem 1.136,48 Kč. Po připočtení 21% daně z přidané hodnoty z výše uvedených částek činí celkové náklady odvolacího řízení, které byly úspěšnému zástavnímu věřiteli přiznány, 6.457 Kč. Výrok o místě plnění a lhůtě k plnění se opírá o ustanovení § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.