17 CO 23/2022

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava Buriana a soudců JUDr. Ivany Tomkové a JUDr. Hany Příhodové, ve věci žalobce: osobní údaje žalobce se sídlem adresa zastoupený Mgr. jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa zastoupená Mgr. jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa o 133.800,86 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu obec – venkov ze dne 15. 11. 2021, č. j. 34 C 145/2019-205, <b>I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.</b> <b>II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady odvolacího řízení ve výši 16.359,20 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem v [obec], [ulice a číslo].</b> 1. Okresní soud Brno - venkov (dále jen„ soud prvního stupně“) rozhodl rozsudkem ze dne 15. 11. 2021, č. j. 34 C 145/2019-205, že žaloba, kterou se žalobce domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 133.800,86 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky za dobu od 29. 3. 2019 do zaplacení, se zamítá (výrok I). Výrokem II byla žalobci uložena povinnost nahradit žalované náklady řízení ve výši 89.975,60 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího zástupce. Výrokem III byla žalobci uložena povinnost nahradit České republice – Okresnímu soudu Brno – venkov náklady řízení ve výši 35,20 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. Proti tomuto rozsudku podal odvolání žalobce. Nesprávnost napadeného rozhodnutí spatřuje v tom, že soud prvního stupně nepřihlédl ke skutečnostem tvrzeným žalobcem v podání ze dne 5. 8. 2021, kterým doplnil svá skutková tvrzení ke způsobu výpočtu výše škody. Dále žalobce namítá, že soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržený důkaz znaleckým posudkem, kterým bylo zjištěno rozšíření nemovitosti na adrese odběrného místa v rozporu se stavebním povolením, což má vliv i na výši škody v důsledku neoprávněného odběru plynu. Žalobce nesouhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že nedostál své povinnosti tvrdit rozhodné skutečnosti ohledně způsobu stanovení počáteční hodnoty stavu měřidla, aniž by jakkoliv tento závěr odůvodnil. Navrhl proto, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

3. Žalovaná se k odvolání žalobce vyjádřila písemně s tím, že je nepovažuje za důvodné, neboť soud prvního stupně správně považoval skutková tvrzení uvedená žalobcem v podané žalobě za naprosto nedostatečná. Bez toho aniž by žalobce řádně doplnil svá tvrzení, jakým způsobem byl stanoven stav měřidla 8881 m³, soud prvního stupně nebyl schopen ověřit, zda hodnota údajně zcizeného plynu uvedená v žalobě byla žalobcem vyčíslena správně. Žalovaná odkázala na judikaturu Nejvyššího soudu zabývající se procesními povinnostmi účastníků řízení, zejména povinností tvrzení a důkazní, neboť jednou ze zásad civilního sporného řízení je zásada projednací. Nepřichází tedy v úvahu, aby listiny předložené žalobcem, popřípadě výslech svědka, nahradily jeho podstatná skutková tvrzení. Soud prvního stupně rozhodl správně, pokud žalobu zamítl a žalovaná navrhla potvrzení napadeného rozsudku.

4. Krajský soud v Brně, jako soud odvolací, po zjištění, že odvolání žalobce bylo podáno v zákonné lhůtě, osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení a že směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné (§ 201, § 202 a § 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně v celém jeho rozsahu, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

5. Odvolací důvody, o které žalobce opřel své odvolání, lze podle názoru odvolacího soudu podřadit pod ustanovení § 205 odst. 2 písm. d), e), g) o. s. ř., tzn., že soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností, na základě provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Skutečnosti, zakládající odvolací důvod ve smyslu § 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř., které odvolací soud zkoumá z úřední povinnosti, nebyly odvolatelem tvrzeny a odvolací soud je ze spisu nezjistil.

6. Z obsahu předloženého spisu se podává, že žalobou doručenou soudu prvního stupně dne 8. 4. 2019 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 133.800,86 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody za neoprávněně odebraný plyn, který byl zjištěn v odběrném místě na adrese [obec a číslo] v období od 15. 3. 2014 do 19. 10. 2015. Žalovaná, která v té době nemovitost s tímto odběrným místem užívala, neměla uzavřenou smlouvu na dodávku plynu.

7. Žalovaná ve svém písemném vyjádření k žalobě navrhla její zamítnutí, bránila se tvrzením, že v rozhodné době nemovitost na adrese odběrného místa [obec a číslo] neužívala, bydlela v [obec], připustila však, že měla v nemovitosti [obec a číslo] v rozhodném období zřízeno nájemní právo. Popřela neoprávněný odběr plynu a uvedla, že eviduje-li žalobce z tohoto titulu nějakou pohledávku, je zapotřebí ji vymáhat v rámci insolvenčního řízení proti [jméno] [příjmení], narozenému dne 21. 9. 1979. Žalovaná zpochybnila svoji pasivní věcnou legitimaci a vznesla námitku promlčení nároku žalobce.

8. Soud prvního stupně ve věci provedl dokazování listinnými důkazy ve spise založenými (protokolem o odpojení dodávky plynu pro neplacení – demontáž měřidla v odběrném místě [obec a číslo], výzvou žalobce na žalovanou ze dne 7. 3. 2019 k náhradě škody, výpisem z katastru nemovitostí osvědčujícím vlastnické právo k nemovitosti [obec a číslo], výpisem z živnostenského rejstříku žalované, fakturou ze dne 24. 8. 2017, [číslo] na částku 133.800,86 Kč splatnou dne 7. 9. 2017 adresovanou [jméno] [příjmení], [obec a číslo], usnesením Policie ČR ze dne 3. 7. 2017 o odložení trestní věci podezření ze spáchání přečinu krádeže, kterého se měli dopustit [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]), účastnickým výslechem žalované, výpověďmi svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], a u jednání dne 27. 11. 2019 vyzval zástupce žalobce dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. k doplnění skutkových tvrzení ohledně přesného výpočtu žalované částky 133.800,86 Kč - náhrady škody za neoprávněný odběr plynu v odběrném místě [obec a číslo], zejména jakým konkrétním způsobem byl stanoven stav měřidla 8881 m³ a jakým konkrétním výpočtem žalobce k požadované částce dospěl. Žalobce na výzvu soudu prvního stupně doplnil pouze jedno základní skutkové tvrzení a ve zbytku zůstal nečinný, resp. tvrzení doplnil opožděně po koncentraci řízení a lhůtě stanovené soudem prvního stupně. Soud prvního stupně proto rozsudkem ze dne 27. 1. 2020, č. j. 34 C 145/2019-110, žalobu v celém rozsahu zamítl a žalobci uložil povinnost nahradit žalované a státu náklady řízení.

9. Tento rozsudek byl napaden odvoláním žalobce, o němž odvolací soud rozhodl usnesením ze dne 19. 3. 2021, č. j. 17 Co 90/2020-136, kterým rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení s tím, že žalobce soudem požadovaná rozhodující skutková tvrzení z části doplnil během stanovené třiceti denní lhůty, soudu prvního stupně nic nebránilo, aby k žalobcem uvedeným skutečnostem a označeným důkazům přihlédl, neboť z průběhu nalézacího řízení nelze uzavřít, že by tak učinil v rozporu s koncentrací řízení.

10. V dalším řízení soud prvního stupně vázán právním názorem soudu odvolacího přihlédl ke skutkovým tvrzením žalobce doplněným podáním ze dne 13. 1. 2020, v němž vysvětluje stav měřidla plynu v odběrném místě [obec a číslo] tak, že k ukončení smlouvy o odběru plynu došlo dne 15. 3. 2014, počátek vzniku neoprávněného odběru plynu je stanoven ke dni 16. 3. 2014, k tomuto datu byl generován nízký odhad, který reflektoval předchozí spotřebu plynu. Vzhledem k následnému skutečně zjištěnému stavu při demontáži měřidla dne 19. 10. 2015 tento odhad neodpovídal rozložení spotřeby TDD. Pracovník, který řešil fakturaci,„ jednoduchým propočtem zjistil, že spotřeba v neoprávněném odběru plynu je asi neúměrná a vzhledem k instalovaným spotřebičům nereálná“, a proto byl v elektronickém kalkulátoru proveden přepočet odhadu hodnoty na měřidle 5849 m³ na hodnotu 8881 m³.

11. Soud prvního stupně nepovažoval podání žalobce ze dne 13. 1. 2020 za konkrétní skutková tvrzení ohledně způsobu stanovení hodnoty měřidla pro počátek neoprávněného odběru plynu na 8881 m³, když předchozí hodnota byla na měřidle stanovena na 5849 m³. Žalobce dostatečným způsobem soudu prvního stupně neozřejmil způsob výpočtu těchto částek, na základě jakých konkrétních dat či vstupních údajů vycházel a od čeho se odvíjí výpočet výše škody.

12. Soud prvního stupně s ohledem na přetrvávající nedostatečnost skutkových tvrzení žalobce při ústním jednání dne 26. 7. 2021 opětovně žalobce vyzval dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. k doplnění skutkových tvrzení, jakým konkrétním způsobem byla stanovena hodnota měřidla v odběrném místě [obec a číslo] pro počátek neoprávněného odběru dne 16. 3. 2014 na hodnotu 8881 m³, jakým způsobem byla stanovena předchozí hodnota 5849 m³, jak byly tyto částky vypočteny a na základě jakých konkrétních dat či vstupních údajů došlo ke změně v hodnotách stavu měřidla ve výši 3032 m³. Soud prvního stupně rovněž žalobce vyzval k doplnění tvrzení, jakým konkrétním propočtem jeho pracovník řešící fakturaci zjistil, že spotřeba v neoprávněném odběru plynu je v odběrném místě [obec a číslo] neúměrná a vzhledem k instalovaným spotřebičům nereálná. K doplnění skutkových tvrzení soud prvního stupně žalobci uložil lhůtu v trvání třiceti dnů. Žalobce po té pouze uvedl, že obě hodnoty 5849 m ³ a 8881 m³ byly stanoveny odhadem dle vyhlášky z roku 2009.

13. Následně podáním ze dne 5. 8. 2021 žalobce provedl obsáhlé doplnění skutkových tvrzení ve vztahu k výpočtu neoprávněného odběru plynu včetně řady tabulek a zcela nové argumentace ve vztahu k rozloze nemovitosti [obec a číslo] a jejího rozšíření v rozporu se stavebním povolením.

14. Soud prvního stupně doplnil dokazování tabulkou předloženou žalobcem, z níž však výpočet hodnoty měřidla [číslo] m³ nevyplývá, výpověďmi svědků [příjmení] [jméno] [příjmení] – zaměstnance žalobce, [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ohledně pobytu žalobkyně v rozhodném období v [obec] a dospěl ke shodnému závěru, že žalobce v řízení nedostál své povinnosti tvrdit rozhodné skutečnosti ohledně konkrétního způsobu stanovení počáteční hodnoty stavu měřidla a v důsledku toho i konkrétního přezkoumatelného výpočtu žalované částky, a proto napadeným rozsudkem žalobu v celém rozsahu zamítl.

15. Nedůvodnou shledal soud prvního stupně námitku žalované ohledně nedostatku její pasivní věcné legitimace, jakož i námitku promlčení, když uzavřel, že žalovaná v rozhodném období 16. 3. 2014 – 19. 10. 2015 sice nebydlela v nemovitosti [obec a číslo] – odběrném místě, ale v bytě své matky v [obec]. Nadále však byla nájemcem nemovitosti, byť tuto v období, kdy mělo docházet k neoprávněnému odběru plynu, neobývala. S nemovitostí ji pojí obligační vztah a za neoprávněný odběr plynu tak odpovídá minimálně v tom směru, že jako nájemkyně jiným osobám neoprávněný odběr plynu fakticky umožnila.

16. Námitku promlčení žalované soud prvního stupně posoudil jako nedůvodnou s tím, že žalobce se o osobě škůdce ve vztahu k žalované dozvěděl až ze sdělení Policie ČR ze dne 28. 4. 2017, a pokud žalobu podal dne 8. 4. 2019, učinil tak v tříleté promlčecí lhůtě (§ 629 odst. 1 o. z.) a ke dni podání žaloby neuplynula ani objektivní desetiletá promlčecí lhůta (§ 636 odst. 1 o. z.).

17. Soud prvního stupně nepochybil, pokud dovodil, že právní vztahy týkající se odběru plynu jsou upraveny zvláštním právním předpisem, jímž je zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon, který je ve vztahu k zákonu č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014 („ o. z.“) normou speciální a který obsahuje i úpravu náhradu škody za neoprávněný odběr plynu. Nárok na náhradu škody za neoprávněný odběr plynu se tedy řídí speciálním zákonem č. 458/2000 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) a vyhláškou č. 108/2011 Sb. jej provádějící, která vychází ze zásady, že výše škody se stanoví výpočtem zde uvedeným, pokud nelze výši škody zjistit měřením nebo z jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru a nedošlo ani k dohodě mezi odběratelem a dodavatelem. Obecná ustanovení občanského zákoníku o náhradě škody nelze na předmětný nárok aplikovat, ostatně ani energetický zákon o náhradě skutečné škody nehovoří.

18. Podle ustanovení § 74 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, je neoprávněným odběrem plynu odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem je dodávka plynu.

19. Podle ustanovení § 9 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 108/2011Sb., o měření plynu a stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, při neoprávněném odběru plynu určí množství neoprávněně odebraného plynu provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru plynu. V případech, kdy nelze zjistit skutečné množství neoprávněně odebraného plynu podle odst. 1, stanoví provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebraného plynu pro stanovení výše náhrady škody výpočtem podle odst. 3 až 8.

20. Vycházeje ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně a jeho podřazením pod citovaná zákonná ustanovení považuje odvolací soud závěr soudu prvního stupně ohledně neunesení povinnosti tvrzení a důkazní žalobcem za správný a souladný s ustálenou judikaturou dovolacího soudu.

21. Ustanovení § 118a o. s. ř. vymezuje poučovací povinnost soudu při jednání. Smyslem tohoto ustanovení je, aby účastníkovi nebyla zamítnuta žaloba proto, že neunesl břemeno tvrzení, aniž byl poučen, že takové břemeno má, a že účastníku nelze zamítnout žalobu, protože neunesl důkazní břemeno, aniž byl poučen, že takové břemeno má. Poučením podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. soud poučuje účastníka o konkrétních důvodech, pro které mu hrozí prohra ve sporu. Na tento typ poučení má účastník právo, i když je zastoupen advokátem (§ 101 odst. 1 a § 120 odst. 1 o. s. ř.).

22. Odvolací soud se shoduje se závěrem soudu prvního stupně, že žalobce v průběhu řízení i přes několikeré řádné poučení, kterého se mu dostalo soudem prvního stupně dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. nesplnil svoji povinnost tvrzení - povinnost tvrdit rozhodné skutečnosti ohledně konkrétního způsobu stanovení počáteční hodnoty stavu měřidla v odběrném místě [obec a číslo], kdy nejprve byl ke dni počátku neoprávněného odběru plynu dne 16. 3. 2014 zjištěn stav měřidla 5849 m³ a vzhledem ke skutečně následnému zjištěnému stavu měřidla při demontáži dne 19. 10. 2015 byl žalobcem proveden„ přepočet odhadu hodnoty na měřidle“ a zvýšen na hodnotu 8881 m³. Žalobce nesplnil svoji procesní povinnost tvrdit, jakým konkrétním přezkoumatelným způsobem dospěl k výpočtu žalované částky představující náhradu škody za neoprávněný odběr plynu v odběrném místě [obec a číslo] za dobu od 16. 3. 2014 do 19. 10. 2015.

23. Odvolací soud proto napadený rozsudek soudu prvního stupně, jímž byla zamítnuta žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 133.800,86 Kč s příslušenstvím, jako věcně správný dle § 219 o. s. ř. potvrdil, včetně souvisejících výroků II a III o nákladech řízení mezi účastníky a státu, když při jejich vyčíslení soud prvního stupně nepochybil.

24. Výrok o nákladech odvolacího řízení se opírá o ustanovení § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., podle nichž je na straně úspěšné žalované dáno právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, které sestávají z odměny advokáta, a to za dva úkony právní služby po 6.460 Kč dle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Ke dvěma úkonům právní služby učiněným v odvolacím řízení (vyjádření žalované k odvolání žalobce a účast na jednání před odvolacím soudem dne 23. 8. 2022) přísluší dvě paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu. Po navýšení odměny a náhrad hotových výdajů o 21% DPH (§ 137 odst. 1 o. s. ř.) činí náklady odvolacího řízení žalované částku 16.359,20 Kč, která byla uložena zaplatit žalobci tak, jak je uvedeno ve výroku II tohoto rozsudku.