17 Co 64/2024

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jaroslava Buriana a soudců JUDr. Ivany Tomkové a Mgr. Bc. Aleše Klempy ve věci žalobce: Jméno žalobce A ., IČO: IČO žalobce A se sídlem Adresa žalobce A zastoupený Jméno žalobce B , advokátem se sídlem adresa proti žalovanému: právnická osoba se sídlem adresa zastoupený jméno zástupce zainteresované osoby se sídlem adresa o částka s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 12. 1. 2024, č. j. 47 C 103/2023-86,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení ve výši 30 855 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného , tituly před jménem, , právnická osoba, , advokáta.

1. Městský soud v Brně (dále jen „soud prvního stupně“) rozhodl rozsudkem ze dne , datum, , č. j. 47 C 103/2023-86, že žaloba požadující zaplacení částky 1 000 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 000 000 Kč od , datum, do zaplacení se zamítá (výrok I). Výrokem II byla žalobci uložena povinnost zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 68 788 ,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

2. Proti tomuto rozsudku podal odvolání žalobce a odvolací soud pro stručnost odkazuje na jeho písemné vyhotovení založené ve spise. Žalobce nesouhlasí se skutkovým i právním závěrem soudu prvního stupně, že na straně žalovaného nevzniklo bezdůvodné obohacení, které by žalovaný byl povinen žalobci vydat. Pro posouzení věci bylo nezbytné zabývat se předběžnou otázkou, zda žalovaný jako zadavatel veřejné zakázky uplatnil u banky na úkor žalobce právo na plnění z jistoty oprávněně, tj. zda byly splněny podmínky pro čerpání jistoty žalovaným podle § 41 odst. 8 zákona o zadávání veřejných zakázek. Žalobce trvá na tom, že žalovaný jej nebyl oprávněn vyloučit ze zadávacího řízení a žalovanému nemohlo vzniknout právo na uspokojení se z jistoty. Žalobce má za to, že jeho účast v zadávacím řízení zanikla odstoupením, a nemohl být tudíž žalovaným vyloučen podle § 122 odst. 7, § 124 odst. 2 zákona o zadávání veřejných zakázek. Soud prvního stupně však tento argument žalobce neshledal důvodným, a dospěl k závěru, že výklad zastávaný žalobcem je nesprávný. Za nesprávný považuje žalobce i závěr soudu prvního stupně ohledně jeho druhého argumentu, že byl dán důvod pro vyloučení žalobce ze zadávacího řízení podle § 122 odst. 7 písm. b) zákona o zadávání veřejných zakázek, protože žalobce nepředložil žalovanému ve stanovené lhůtě příslušné doklady prokazující jeho kvalifikaci. Soud prvního stupně se rovněž nevypořádal s námitkou žalobce, že zde existovalo souběžně více důvodů k vyloučení žalobce ze zadávacího řízení a jen s některými z těchto důvodů je spojeno právo žalovaného na uspokojení se z jistoty. Žalovaný jako zadavatel byl povinen použít takový důvod vyloučení, s nímž není spojeno jeho právo na inkaso jistoty. Žalobce navrhl, aby odvolací soud změnil napadený rozsudek tak, že žalobě bude vyhověno.

3. Žalovaný se k odvolání žalobce vyjádřil písemně s tím, že je nepovažuje za důvodné a zcela se ztotožňuje se skutkovými i právními závěry učiněnými soudem prvního stupně. Soud prvního stupně se správně zabýval výkladem příslušných ustanovení zákona o zadávání veřejných zakázek, když dospěl k závěru, že výklad prosazovaný žalobcem nemůže obstát, tj. že by vybraný dodavatel (žalobce) mohl odstoupit ze zadávacího řízení v době po rozhodnutí o výběru dodavatele, bezprostředně před legitimně očekávaným uzavřením smlouvy na realizaci veřejné zakázky. Tento výklad prosazovaný žalobcem by popíral smysl zadávací lhůty, neboť zadavatel by neměl nikdy jistotu, zda si vybraný dodavatel během zadávací lhůty uzavření smlouvy nerozmyslí a následně v otevřeném časovém úseku ze zadávacího řízení neodstoupí, čímž by zadavateli reálně zmařil legitimní cíl zadávacího řízení v podobě uzavření smlouvy na reailzaci veřejné zakázky. V daném případě tento argument platil o to více, když žalobce zůstal jediným účastníkem zadávacího řízení. Institut zadávací lhůty by pak byl zbytečný, neboť každý účastník by měl možnost kdykoliv, bez jakékoliv sankce, ze zadávacího řízení odstoupit. Soud prvního stupně správně uzavřel, že žalovaný oprávněně vyloučil žalobce ze zadávacího řízení, když ho vyzval dle § 122 odst. 3 zákona o zadávání veřejných zakázek k předložení dokladů prokazujících jeho kvalifikaci. Pokud žalobce na tuto výzvu nereagoval, žalovaný postupoval podle § 122 odst. 7 písm. b) zákona o zadávání veřejných zakázek a žalobce oprávněně vyloučil. Soud prvního stupně správně konstatoval, že smyslem jistoty je motivovat vybrané dodavatele k aktivnímu chování a odstranění změny, případně ztráty, kvalifikace za účelem naplnění legitimního cíle zadávacího řízení, tj. uzavření smlouvy na realizaci veřejné zakázky. Žalovaný proto navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil.

4. Krajský soud v Brně, jako soud odvolací, po zjištění, že odvolání žalobce bylo podáno v zákonné lhůtě, osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení a že směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné (§ 201, § 202 a § 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně v celém jeho rozsahu, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné.

5. Odvolací důvody, o které žalobce opřel své odvolání, lze podle názoru odvolacího soudu podřadit pod ustanovení § 205 odst. 2 písm. e), g) o. s. ř., tzn., že soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Skutečnosti, zakládající odvolací důvod ve smyslu § 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř., které odvolací soud zkoumá z úřední povinnosti nebyly odvolatelem tvrzeny a odvolací soud je ze spisu nezjistil.

6. Z obsahu předloženého spisu se podává, že žalobou doručenou soudu prvního stupně se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 1 000 000 Kč s příslušenstvím z titulu vydání bezdůvodného obohacení. Uplatněný nárok opíral žalobce o tvrzení, že žalovaný vystupoval jako zadavatel zadávacího řízení na veřejnou zakázku s názvem „, Anonymizováno, evidenční číslo veřejné zakázky , číslo, Žalobce se účastnil zadávacího řízení na veřejnou zakázku jako dodavatel (uchazeč). Dne , datum, byl žalobce obeznámen se skutečností, že došlo ke změně jeho kvalifikace, resp. ke ztrátě kvalifikace z důvodu, že došlo k zániku závazku poddodavatele žalobce, jímž byla společnost , právnická osoba, Dne , datum, vydal žalovaný rozhodnutí o výběru žalobce jako dodavatele k uzavření smlouvy a současně žalobce vyzval k předložení dokladů (splnění podmínek pro uzavření smlouvy vybraným dodavatelem) a k uzavření smlouvy. Žalobce vědom si svých zákonných povinností oznámil žalovanému změnu své kvalifikace dne , datum, a současně odstoupil ze zadávacího řízení. Dne , datum, žalovaný vyzval žalobce k předložení dokladů o ztrátě kvalifikace do , datum, a následně jej opakovaně vyzval k předložení dokladů (splnění podmínek pro uzavření smlouvy vybraným dodavatelem) a k uzavření smlouvy do dne , datum, . Na tuto opakovanou výzvu žalovaného žalobce reagoval přípisem ze dne , datum, , v němž sdělil, že jeho účast v zadávacím řízení zanikla na základě jeho odstoupení ze dne , datum, . Žalovaný následně rozhodl o vyloučení žalobce ze zadávacího řízení podle § 122 odst. 7 písm. b) a § 124 odst. 2 zákona o zadávání veřejných zakázek. S tímto vyloučením žalobce ze zadávacího řízení bylo spojeno právo žalovaného na uspokojení se z jistoty (§ 41 odst. 8 zákona o zadávání veřejných zakázek). Žalobce poskytl žalovanému jistotu ve výši 1 000 000 Kč formou bankovní záruky, poskytovatelkou bankovní záruky byla , právnická osoba, která vystavila ve prospěch žalovaného záruční listinu účinnou do , datum, . Dne , datum, se žalovaný obrátil na , právnická osoba, s výzvou, aby jí bylo z bankovní záruky plněno, což banka učinila, ve prospěch žalovaného vyplatila částku 1 000 000 Kč a žalobce byl povinen provést úhradu této částky ve prospěch , právnická osoba, , což splnil dne , datum, . Žalobce tvrdí, že žalovaný nebyl oprávněn jej vyloučit ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku, neboť účast žalobce v zadávacím řízení zanikla jeho odstoupením dne , datum, . Pokud snad účast žalobce v zadávacím řízení na veřejnou zakázku nezanikla jeho odstoupením, měla zaniknout vyloučením žalobce podle § 88 odst. 2 zákona o zadávání veřejných zakázek, kdy došlo ke změně jeho kvalifikace a žalovaný byl povinen v takovém případě žalobce ze zadávacího řízení vyloučit. Pokud žalovaný uplatnil dne , datum, u , právnická osoba, požadavek na plnění z jistoty, nebyl jeho nárok oprávněný, v důsledku tohoto protiprávního jednání se na úkor žalobce obohatil o 1 000 000 Kč a měl by bezdůvodné obohacení žalobci vydat.

7. Žalovaný ve svém písemném vyjádření k žalobě trval na jejím zamítnutí, nárok žalobce ani z části neuznal, neboť se na úkor žalobce neobohatil, měl právo na čerpání bankovní jistoty. Žalovaný (zadavatel) zahájil zadávací řízení na veřejnou zakázku, podle § 40 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek stanovil zadávací lhůtu, která běžela od , datum, do , datum, . Žalobce se zúčastnil zadávacího řízení na veřejnou zakázku jako jeden z uchazečů. Žalovaný dle s § 41 zákona o zadávání veřejných zakázek požadoval poskytnutí jistoty ve výši 1 000 000 Kč ve formě bankovní záruky, což žalobce učinil prostřednictvím , právnická osoba, která vystavila záruční listinu na částku 1 000 000 Kč. Žalovaný dne , datum, rozhodl o výběru žalobce jako dodavetele veřejné zakázky, téhož dne mu odeslal oznámení svého rozhodnutí a současně žalobce vyzval k předložení konkrétních dokladů za účelem splnění podmínek pro uzavření smlouvy vybraným dodavatelem (§ 122 odst. 3 zákona o zadávání veřejných zakázek). Žalobce (vybraný dodavatel) byl povinen předložit žalovanému (zadavateli) originál nebo ověřenou kopii dokladů o jeho kvalifikaci, jakož i další doklady, jejichž předložení bylo podmínkou uzavření smlouvy. Žalobce dne , datum, žalovanému doručil listinu z téhož dne, v níž uvedl, že odstupuje ze zadávacího řízení, poněvadž u něj došlo ke změně kvalifikace (§ 88 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek) spočívající ve ztrátě kvalifikace tím, že jeho poddodavatel , právnická osoba, , a.s. zrušil závazek žalobci, jímž žalobce prokazoval svoji kvalifikaci. Žalovaný reagoval dne , datum, opakovanou výzvou na žalobce k předložení dokladů (splnění podmínek pro uzavření smlouvy vybraným dodavatelem) a vyzval žalobce k neprodlenému dokončení procesu kontraktace v náhradním termínu do 10. 8. 2022, na což žalobce reagoval sdělením, že požadované doklady nemůže předložit. Žalovaný proto dne 6. 10. 2022 vyloučil žalobce z další účasti v zadávacím řízení (§ 122 odst. 7 písm. b) zákona o zadávání veřejných zakázek), poněvadž žalobce jakožto vybraný dodavatel ani na opakovanou výzvu zadavatele nepředložil požadované doklady (§ 122 odst. 3 zákona o zadávání veřejných zakázek) a současně vyloučil žalobce ze zadávacího řízení (§ 124 odst. 2 zákona o zadávání veřejných zakázek), neboť žalobce odmítl uzavřít smlouvu na realizaci veřejné zakázky. Banka obdržela dne , datum, od žalovaného výzvu k poskytnutí bankovní záruky (jistoty) ve výši 1 000 000 Kč a následně vyzvala žalobce k úhradě této částky, což žalobce dne , datum, splnil. Žalovaný nesouhlasí s názorem žalobce, že z jeho strany došlo k platnému odstoupení ze zadávacího řízení, případně, že měl být žalovaný vyloučen ze zadávacího řízení, i s jeho výkladem zákona o zadávání veřejných zakázek. Žalovaný je přesvědčen, že jeho postup v zadávacím řízení, včetně vyloučení žalobce, byl správný a v souladu se smyslem a účelem zákona o zadávání veřejných zakázek, jednání žalobce v zadávacím řízení nemůže požívat právní ochrany.

8. Soud prvního stupně po dokazování provedeném listinnými důkazy ve spise založenými posoudil nárok žalobce na vrácení peněžních prostředků, neoprávněně získaných žalovaným z bankovní záruky, jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od , datum, , (dále jen „o. z.“).

9. Soud prvního stupně se zabýval argumenty žalobce o jeho platném odstoupení ze zadávacího řízení a o povinnosti žalovaného vyloučit žalobce ze zadávacího řízení dle § 88 odst. 2 zákona o zadávání veřejných zakázek. Podrobil zákon o zadávání veřejných zakázek jazykovému i teologickému výkladu, zabýval se smyslem a účelem jednotlivých zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že podaná žaloba není důvodná, jelikož smyslem jistoty poskytnuté žalobcem ve formě bankovní záruky bylo zajišťovat součinnost žalobce s uzavřením smlouvy na realizaci veřejné zakázky se žalovaným, přičemž žalobce součinnost žalovanému odepřel, ať již to bylo nesplněním výzvy dle § 122 odst. 3 zákona o zadávání veřejných zakázek či nesplněním povinnosti dle § 88 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek předložit nové doklady či prohlášení ke kvalifikaci. Žalovaný respektoval smysl i účel zákona o zadávání veřejných zakázek, včetně institutu jistoty, pokud banku požádal o čerpání jistoty ve výši 1 000 000 Kč, žádného protiprávního jednání se nedopustil, na základě něhož by mu vznikla povinnost vydat žalobci bezdůvodné obohacení v požadované výši 1 000 000 Kč. Žalovaný získal z bankovní záruky na úkor žalobce plnění, na které měl oprávněný nárok (§ 41 odst. 8 zákona o zadávání veřejných zakázek), na straně žalovaného nevzniklo bezdůvodné obohacení, které by měl žalobci vydat, a soud prvního stupně proto napadeným rozsudkem žalobu v celém rozsahu zamítl.

10. Podle ustanovení § 41 odst. 1, odst. 3 písm. b) a odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek („dále jen ZZVZ“), stanovil-li zadavatel zadávací lhůtu, může v zadávací dokumentaci požadovat, aby účastník zadávacího řízení poskytl ve lhůtě pro podání nabídek jistotu. Jistotu poskytne účastník zadávacího řízení formou bankovní záruky ve prospěch zadavatele. Zadavatel má právo na plnění z jistoty včetně úroků zúčtovaných peněžním ústavem, pokud účastníku zadávacího řízení v zadávací lhůtě zanikla účast v zadávacím řízení pro vyloučení podle § 122 odst. 8 nebo podle § 124 odst. 2.

11. Podle ustanovení § 48 odst. 1, odst. 2 písm. a), b), c) ZZVZ, zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze z důvodů stanovených tímto zákonem, a to kdykoliv v průběhu zadávacího řízení. Zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení, nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil, nebyly účastníkem zadávacího řízení objasněny nebo doplněny na základě žádosti podle § 46 nebo neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohou mít vliv na posouzení podmínek účasti nebo naplnění kritérií hodnocení.

12. Podle ustanovení § 122 odst. 1 a odst. 3 písm. a) ZZVZ, je zadavatel povinen vybrat k uzavření smlouvy účastníka zadávacího řízení, jehož nabídka byla vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější podle výsledku hodnocení nabídek nebo výsledku elektronické aukce, pokud byla použita. Zadavatel odešle vybranému dodavateli výzvu k předložení originálu nebo ověřených kopií dokladů o jeho kvalifikaci, pokud je již nemá k dispozici.

13. Podle ustanovení § 124 odst. 1 a odst. 2 ZZVZ, po uplynutí lhůty zákazu uzavřít smlouvu podle § 246 jsou zadavatel a vybraný dodavatel povinni bez zbytečného odkladu uzavřít smlouvu. Vybraného dodavatele, který nesplnil povinnost podle odst. 1, může zadavatel ze zadávacího řízení vyloučit.

14. Vycházeje ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně, který odvolací soud považuje za správný a úplný, a jeho podřazením pod citovaná ustanovení zákona o zadávání veřejných zakázek se odvolací soud zcela ztotožňuje se skutkovými i právními závěry učiněnými prvoinstančním soudem, které jsou v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu zabývající se problematikou veřejných zakázek.

15. Zákon o zadávání veřejných zakázek definuje pojem vybraný dodavatel tak, že se jím rozumí účastník zadávacího řízení, kterého zadavatel vybral k uzavření smlouvy, zadavatel je povinen vybrat toho účastníka zadávacího řízení, jehož nabídka byla vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější.

16. V poměrech projednávané věci žalovaný jako zadavatel veřejné zakázky s názvem: „Muzeum na hranici – expozice celnictví a ochrany hranic v Hatích“ rozhodl dne , datum, o výběru žalobce (dodavatele) a současně rozhodl, že žalobci jako vybranému dodavateli bude odeslána výzva k předložení dokladů prokazujících jeho kvalifikaci za účelem splnění podmínek pro uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem podle § 122 odst. 3 ZZVZ. Žalobce (vybraný dodavatel) byl na základě této výzvy ze dne , datum, povinen žalovanému předložit originál nebo ověřenou kopii dokladů o jeho kvalifikaci, jakož i další doklady, jejichž předložení bylo podmínkou uzavření smlouvy na veřejnou zakázku. Nesplnění povinnosti žalobcem (vybraným dodavatelem) k doložení dokladů požadovaných podle § 122 odst. 3 ZZVZ může být důvodem pro vyloučení žalobce z další účasti v zadávacím řízení (§ 122 odst. 7 písm. b), § 124 odst. 2 ZZVZ, poněvadž žalobce ani na opakovanou výzvu žalovaného nepředložil požadované doklady a odmítl uzavřít smlouvu na realizaci veřejné zakázky. Pokud účast žalobce v zadávacím řízení zanikla v důsledku jeho vyloučení (§ 122 odst. , právnická osoba, podle § 124 odst. 2 ZZVZ) nastupuje na straně žalovaného (zadavatele) právo na plnění z jistoty včetně úroků zúčtovaných peněžním ústavem (§ 41 odst. 8 ZZVZ). Institut jistoty zakotvený v § 41 ZZVZ je spjat se zadávací lhůtou (§ 40 odst. 1 věta první ZZVZ), po kterou účastníci zadávacího řízení nesmí ze zadávacího řízení odstoupit. Jejím důvodem je možnost zadavatelů zabránit účastníkům zadávacího řízení z něho v zadávací lhůtě odstoupit tak, aby nedošlo ke zmaření účelu zadávacího řízení tím, že by vybraný dodavatel odstoupil v některé z jeho závěrečných fází, příp. by porušil povinnost uzavřít se zadavatelem smlouvu na realizaci veřejné zakázky. Benefitem pro účastníky zadávacího řízení je naopak skutečnost, že zadávací lhůtou, jejíž délka musí být stanovena přiměřeně s ohledem na druh zadávacího řízení a předmět veřejné zakázky, je vázán i zadavatel, účastníci zadávacího řízení tak mají reálný časový rámec, v němž mohou očekávat jeho výsledek.

17. Odvolací soud se shoduje se závěrem soudu prvního stupně, že názor prosazovaný žalobcem, že by vybraný dodavatel mohl odstoupit ze zadávacího řízení i po rozhodnutí o výběru dodavatele, by popíral účel a smysl existence zadávací lhůty. Zadavatel by nikdy neměl jistotu, zda si vybraný dodavatel kdykoliv během zadávací lhůty uzavření smlouvy nerozmyslí. Smyslem a účelem zadávací lhůty je mimo jiné stanovení časového úseku, po který jsou účastníci svými nabídkami vázáni, což se projevuje právě tím, že nemohou ze zadávacího řízení odstoupit.

18. Soud prvního stupně tedy nepochybil, pokud uzavřel, že žalobce právně relevantně neodstoupil ze zadávacího řízení, jeho odstoupení učiněné den poté, kdy žalovaný rozhodl o výběru žalobce jako dodavatele k uzavření smlouvy a toto své rozhodnutí mu oznámil, bylo neplatné a právně neúčinné. Důvody, pro které žalobce odstoupil ze zadávacího řízení spočívající ve ztrátě kvalifikace tím, že jeho poddodavatel , právnická osoba, , a.s. zrušil závazek, jímž žalobce prokazoval svoji kvalifikaci, jsou ve vztahu k žalovanému a jeho oprávnění čerpat bankovní záruku právně irelevantní. Žalobce byl oprávněně žalovaným vyloučen ze zadávacího řízení, neboť jako vybraný dodavatel ani na opakovanou výzvu žalobce (zadavatele) nepředložil doklady prokazující jeho kvalifikaci a odmítl uzavřít se žalovaným smlouvu na realizaci veřejné zakázky. S tímto vyloučením žalobce ze zadávacího řízení ZZVZ spojuje právo žalovaného na poskytnutí bankovní záruky (jistoty).

19. Povahou jistoty dle příslušných ustanovení ZZVZ se opakovaně zabýval Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích (viz např. rozhodnutí ze dne , datum, , sp. zn. 29 Cdo 456/2023, ze dne , datum, , sp. zn. 28 Cdo 1334/2024) v nichž dospěl k závěru, že smyslem jistoty je zajistit vázanost účastníka zadávacího řízení nabídkou a jeho součinnost při uzavírání smlouvy. Měla by tedy sloužit k tomu, aby účastníci zadávacího řízení dostáli svým povinnostem, které jim z jejich účasti vyplývají. Je nesporné, že smyslem poskytnutí jistoty je určitá forma selekce opravdových zájemců o veřejnou zakázku. Mezi další důležité funkce jistoty patří funkce sankční a uhrazovací, tedy možnost zadavatele sankcionovat účastníka jejím prostřednictvím za porušení zákonem stanovené povinnosti a dosáhnout náhrady případné újmy mu takto způsobené v průběhu zadávacího řízení.

20. Institut bankovní jistoty díky své zajišťovací povaze poskytuje zadavateli vyšší míru jistoty, že účastník po podání nabídky na plnění veřejné zakázky dostojí svým povinnostem předložit údaje, doklady nebo vzorky odpovídající zadávacím podmínkám, resp., že uzavře se zadavatelem smlouvu. Právo na plnění z účastníkem poskytnuté jistoty zadavateli vzniká pouze ze zákonem stanovených důvodů, tj. z taxativně vymezených důvodů uvedených v § 41 odst. 8 ZZVZ.

21. V daném případě důvod, pro který žalovaný vyloučil žalobce ze zadávacího řízení, byl naplněn. Nebylo pochyb o tom, že žalobce porušil v zadávacím řízení své povinnosti vybraného dodavatele způsobem, který zakládal důvod k jeho vyloučení podle § 122 odst. 7 písm. b) a § 124 odst. 2 ZZVZ, s čímž je spojeno právo žalovaného jako zadavatele na plnění z jistoty (§ 41 odst. 8 ZZVZ). Soud prvního stupně správně uzavřel, že žalovaný získal z bankovní záruky na úkor žalobce plnění ve výši 1 000 000 Kč, na které měl zákonný nárok, na straně žalovaného nevzniklo na úkor žalobce bezdůvodné obohacení, které by dle § 2991 a násl. o. z. měl povinnost žalobci vydat.

22. Soud prvního stupně své rozhodnutí založil na relevantních důkazech, odůvodnil je srozumitelně a logicky a vypořádal se se všemi argumenty účastníků, které byly z pohledu uplatněných právních norem pro rozhodnutí ve věci významné.

23. Odvolací soud s ohledem na shora uvedené skutečnosti napadený rozsudek soudu prvního stupně, jímž byla žaloba požadující zaplacení částky 1 000 000 Kč s příslušenstvím výrokem I zamítnuta, jako věcně správný dle § 219 o. s. ř. potvrdil, včetně souvisejícího výroku II o nákladech řízení, když v podrobnostech odkazuje odvolací soud na přesvědčivé a přiléhavé odůvodnění napadeného rozsudku.

24. S ohledem na výsledek odvolacího řízení je na straně úspěšného žalovaného dle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. dáno právo na náhradu účelně vynaložených nákladů odvolacího řízení, které jsou tvořeny odměnou advokáta za právní zastupování, a to za dva úkony právní služby po 12 300 Kč dle § 7 bod 6 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Ke dvěma úkonům právní služby učiněným v odvolacím řízení (vyjádření žalovaného k odvolání žalobce a účast na jednání před odvolacím soudem dne , datum, ) přísluší dvě paušální náhrady hotových výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, a to vše navýšeno o 21 % DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) činí částku 30 855 Kč, kterou uložil odvolací soud zaplatit žalobci tak, jak je uvedeno ve výroku II tohoto rozsudku.