18 Co 128/2023

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Zavřela a soudců JUDr. Petry Flídrové a JUDr. Jana Kolby ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupená advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Anonymizováno Anonymizováno – Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o nahrazení projevu vůle žalované s uzavřením smlouvy o převodu pozemků o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu ve Znojmě ze dne 23. 5. 2023, č. j. 5 C 176/2021-523,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se v části výroku I, jíž byl nahrazen projev vůle žalovanés uzavřením smlouvy o převodu vlastnického práva k pozemku parcelního čísla , hodnota(, Anonymizováno, , Anonymizováno, ) v katastrálním území a obci , adresa, žalobkyni, ruší a řízení se v tomtorozsahu zastavuje.

II. Ve zbylém rozsahu se výrok I rozsudku soudu prvního stupně potvrzuje.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení před soudy obou stupňů ve výši165 028,88 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.18 Co 128/2023Shodu s prvopisem potvrzuje: Magdalena Robotková2

I. Rozsudek soudu prvního stupně1. Okresní soud ve Znojmě (dále též jen „soud prvního stupně) v záhlaví uvedeným rozsudkem,v jeho výroku I, nahradil projev vůle žalované s uzavřením smlouvy o převodu vlastnickéhopráva k pozemkům ve vlastnictví žalované na žalobkyni, a to pozemků parcelních čísel , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , všech v katastrálním území a obci , adresa, (dále též jen„předmětné pozemky“), neboť žalobkyně je oprávněnou osobou podle § 4 zákona č. 229/1991Sb., o půdě (dále též jen „zákon o půdě“) a má nárok na nabytí vlastnického práva k tzv.náhradním pozemkům z vlastnictví státu podle § 11a zákona o půdě za pozemky nevydanév restituci z důvodu překážek uvedených v § 11 odst. 1 zákona o půdě (v katastrálním území , adresa, ,obec hlavní město , adresa, ). Výrokem II soud prvního stupně uložil žalované povinnost nahraditžalobkyni náklady řízení ve výši 135 338 Kč.

2. Soud prvního stupně vycházel z toho, že žalobou ze dne 27. 1. 2021 se žalobkyně domáhalanahrazení projevu vůle žalované s převodem předmětných pozemků, přičemž mezi účastnicemiřízení bylo nesporným, že žalobkyně je oprávněnou osobou podle § 4 zákona o půdě a má nárokna převod náhradních pozemků ve vlastnictví státu za pozemky nevydané. RozhodnutímMagistrátu hlavního města Prahy – Pozemkového úřadu ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ,bylo rozhodnuto o tom, že dědici oprávněné osoby (, jméno FO, , který zemřel dne , datum, ),tedy , jméno FO, a , jméno FO, , nejsou vlastníky každá ideálních , Anonymizováno, /, Anonymizováno, pozemků dle PKčásti parc. č. , hodnota, , role o výměře 11 938 m2, dle PK parcelního čísla , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , role o výměře 568m2, všechny v katastrálním území , adresa, , které byly vyvlastněny pro účely výstavby hotelu,komunikačních a terénních úprav, včetně parkoviště a sadových a parkových úprav v okolíhotelu. Rozhodnutím Magistrátu hlavního města Prahy – Pozemkového úřadu ze dne , datum, ,č. j. PÚ , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , bylo rozhodnuto o tomu, že dědici téže oprávněné osoby, tedy , jméno FO, jméno FO, a , jméno FO, , nejsou vlastníky, každá id. , Anonymizováno, , Anonymizováno, 24 pozemků dle PK parcelního čísla, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , role o výměře 8 168 m2, v katastrálním území , adresa, , které byly vyvlastněny pro účelyvýstavby sídliště , Anonymizováno, I. Nespornými také byly hodnoty žalobkyní požadovaných náhradníchpozemků, a to pozemek parcelního čísla , hodnota, (17 953,70 Kč), pozemek parcelního čísla , hodnota(14 776,45 Kč), pozemek parcelního čísla , hodnota, (13 543,35 Kč), pozemek parcelního čísla , hodnota(11 957,20 Kč), pozemek parcelního čísla , hodnota, (168 080 Kč), pozemek parcelního čísla , hodnota, (109324,80 Kč), celkem tedy 435 633,50 Kč. Ke dni vydání rozsudku soudu prvního stupně byla meziúčastníky taktéž nesporná cena restitučního nároku žalobkyně ve výši 720 663,67 Kč3. Sporným naproti tomu bylo, jaká je skutečná hodnota restitučního nároku žalobkyně, zejménaocenění části nevydaného pozemku dle PK parcelního čísla , hodnota, o výměře 3 433 m2, tedy zda mábýt tato část oceněna jako pozemek stavební či nikoliv, zda žalobkyni náleží a byl na ni platněpřeveden restituční nárok po , jméno FO, , zda se žalovaná dopustila při uspokojování nárokužalobkyně liknavosti a svévole a zda žalobkyně vyvíjela judikaturou požadovanou aktivitu a takézda u předmětných pozemků existují zákonné překážky bránící jejich vydání., právnická osoba, tomu soud prvního stupně uzavřel, že v době podání žaloby žalovaná evidovala restitučnínárok žalobkyně ve výši 13 782,67 Kč, přičemž dopisem ze dne 16. 12. 2020 žalobkyně požádalažalovanou o přecenění svého restitučního nároku a k žádosti připojila znalecký posudek, tituly před jménem, , jméno FO, . O přecenění restitučního nároku žádala žalobkyně opakovaně. Žalovaná nažádost žalobkyně reagovala přípisem ze dne 23. 2. 2021 s tím, že u pozemku dle PK parcelníhočísla , hodnota, lze ocenit jeho část jako stavební (mělo se jednat o část o výměře 8 505 m2),u pozemku dle PK parcelního čísla , Anonymizováno, /, Anonymizováno, lze ocenit část o výměře 568 m2 a v případě pozemkudle PK parcelního čísla , Anonymizováno, /, Anonymizováno, bylo prokázáno, že pozemek byl v celé výměře určen pro stavbu,a lze jej tedy ocenit jako stavební a že byl zadán znalecký posudek. Žalobkyně opět reagovalažádostí o přecenění pozemků dopisem ze dne 22. 3. 2021, a to v celé jejich výměře. Žalovaná tutožádost dopisem ze dne 1. 4. 2021 odmítla a trvala na přecenění dle regulačních a zastavovacích18 Co 128/2023Shodu s prvopisem potvrzuje: Magdalena Robotková3plánů zpracovaných dle stavebních předpisů platných do roku 1949. Po přecenění pozemků dleznaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, byl restituční nárok žalobkyně oceněn žalovanou na719 532,42 Kč. Znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, ve svém znaleckém posudku ze dne , datumurčila výši hodnoty pozemků na 5 168 500 Kč, přičemž vycházela z vyhlášky Ministerstva financíč. 182/1988 Sb. ve znění vyhlášky téhož ministerstva č. 316/1990 Sb., ve stavu k datu přechoduvlastnického práva na stát, tj. ke dni 26. 9. 1951. Všechny pozemky byly oceněny jako stavebnía bylo uvedeno, z čeho znalkyně vycházela s tím, že pozemky byly určeny dle Přehlednéhoregulačního a zastavovacího plánu hlavního města Prahy z roku 1930 pro zónu „činžovní domyv blocích zavřených a otevřených“. Znalkyně neuvedla důvody pro srážky dle přílohy č. , hodnota, .Oponentní znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, objednaný žalovanou, ze dne , datum, , stanovilobvyklou cenu pozemků v celkové výši 4 310 250 Kč. Znalec postupoval podle téže vyhlášky a zestavu pozemků ke dni jejich přechodu na stát a při výměře 17 241 m2 stanovil cenu pozemků na250 Kč za m2. Pozemky též určil jako stavební.

5. Ze smlouvy o převodu (darování) restitučního nároku osob blízkých uzavřené mezi , jméno FO, jméno FO, jako převodkyní a , jméno FO, jako nabyvatelkou ze dne , datum, bylozjištěno, že , jméno FO, bezúplatně převedla (darovala) své sestře , jméno FO, celý svůjrestituční nárok plynoucí z rozhodnutí PÚ , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, a PÚ , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , a to s ohledem na svůj věka zdravotní stav. , jméno FO, smlouvou o převodu (darování) ze dne , datum, převedlabezúplatně na svou dceru (žalobkyni) jako nabyvatelku celý svůj restituční nárok vyplývajícíz výše uvedených rozhodnutí. Obě právní předchůdkyně žalobkyně se domáhaly změnyuvedených rozhodnutí a určení, že jsou rovnodílnými ideálními spoluvlastnicemi odňatýchpozemků, a to v řízeních před soudy vedených podle části V. o. s. ř.

6. Co se týče převoditelnosti vybraných pozemků, soud prvního stupně zdůraznil, že obec, adresa, s převodem těchto pozemků zásadně nesouhlasila. Státní pozemkový úřad k tomuuvedl, že vybrané pozemky nejsou vyloučeny z převodu podle § 6 odst. 1 písm. a) zákonač. 503/2012 Sb., a nebylo na ně uplatněno právo podle zákona č. 229/1991 Sb. nebo podlezákona č. 428/2012 Sb. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zjištěno, žepozemky parcelních čísel , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, leží mimozastavěné území obce, v plochách označených jako ZO – , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Pozemek parcelního čísla, Anonymizováno, a část pozemku parcelního čísla , hodnota, leží v zastavitelném území obce, dle územního plánuobce v plochách označených jako VD (plochy výroby drobné) a v plochách označených jako VS(plochy výroby a skladování). V jižní části zasahuje do pozemků plocha označená jako P2 (plochapro veřejná prostranství, parky) a do pozemku parcelního čísla , hodnota, plocha označená jako DT3(veřejná dopravní a technická infrastruktura). Pozemky parcelních čísel , Anonymizováno, a , Anonymizováno, bylypřenechány do užívání pachtýři , právnická osoba, . za účelem provozování zemědělskévýroby. Totéž se týká pozemků parcelních čísel , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , které byly propachtovány pachtýři, jméno FO, za účelem provozování drobné zemědělské činnosti. Pozemky parcelníchčísel , Anonymizováno, a , Anonymizováno, byly pronajaty , jméno FO, za účelem provozování zemědělské činnosti.Pozemky parcelních čísel , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, jsou zemědělskými pozemky, pozemekparcelního čísla , hodnota, je krajní, sousedí s pozemkem parcelního čísla , hodnota, , na kterém je patrnástromová alej. Pozemky parcelních čísel , Anonymizováno, a , Anonymizováno, jsou zemědělskými pozemky nepravidelnéhotvaru.

7. Postup žalované při vypořádání restitučního nároku žalobkyně byl podle soudu prvního stupněliknavý a svévolný a žalobkyně tak byla oprávněna uplatnit svůj restituční nárok žalobou navydání konkrétního vhodného pozemku. To ostatně bylo konstatováno i v soudních řízeníchvedených před Okresním soudem Brno – venkov (v řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, )a před Okresním soudem v Břeclavi (v řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, ). V těchtořízeních byly žalobkyni dosud nepravomocně vydány pozemky v hodnotě 109 758 Kč, resp.1 583 860,90 Kč.18 Co 128/2023Shodu s prvopisem potvrzuje: Magdalena Robotková48. Soud prvního stupně tedy uzavřel, že pozemky, které jsou předmětem tohoto řízení, jsou vevlastnictví státu, že právní předchůdci žalobkyně coby osoby oprávněné uplatnily v roce 1992restituční nárok na vydání pozemků v katastrálním území , adresa, podle zákona o půdě a žerozhodnutí o tom, že právní nástupkyně původních oprávněných osob (, jméno FO, a , jméno FO, jméno FO, ) nejsou vlastníky pozemků v katastrálním území , adresa, , za které jim přísluší náhradnípozemky, byla vydána dne , datum, . Právní předchůdkyně žalobkyně se marně domáhalyzrušení rozhodnutí PÚ , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, a PÚ , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, žalobami v řízení podle části V. o. s. ř. Právnípředchůdkyně žalobkyně, její matka , jméno FO, , i sama žalobkyně se účastnily veřejnýchnabídek, matka žalobkyně dvou, žalobkyně tří. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovanouk přecenění restitučního nároku, přičemž k částečnému přecenění restitučního nároku žalobkynědošlo až v průběhu tohoto soudního řízení. Žalobkyně je oprávněnou osobou s restitučnímnárokem na převod náhradních pozemků podle § 11a zákona o půdě, a to v nesporném rozsahu, Anonymizováno, /, Anonymizováno, původního restitučního nároku. Nesporná výše restitučního nároku žalobkyně ke dni vydánítohoto rozsudku činí 720 663,67 Kč a nebyla ani zčásti saturována. Nepravomocnými rozsudkyOkresního soudu Brno – venkov a Okresního soudu v Břeclavi byly žalobkyni vydány náhradnípozemky v celkové hodnotě 1 693 618,90 Kč. Převodu předmětných pozemků nebrání zákonnépřekážky, přičemž jejich celková cena, stanovená znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, , činí435 633,50 Kč.

9. Postup žalované vůči žalobkyni v projednávané věci lze považovat za liknavý a svévolný. Původnínárok byl uplatněn původní oprávněnou osobou v roce 1992 a správní rozhodnutí o nevydáníodňatých pozemků bylo vydáno v roce 2002. Žalovaná původně ocenila nevydané pozemky jakonestavební a nárok žalobkyně, resp. jejich právních předchůdkyň, evidovala v takto nízké výši aždo přehodnocení svého stanoviska k opakované žádosti žalobkyně, a to až po zahájení tohotořízení v roce 2021. Žalovaná tímto svým postupem bez zjevného důvodu a při nerespektovánídlouhodobé ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu a Ústavního soudu ztěžovalauspokojení nároků zásadně předpokládaným postupem, tj. prostřednictvím veřejné nabídkypozemků, následkem čehož se ocitla v několikaletém prodlení. Trvání na nesprávně nízkémocenění restitučních nároků je jedním z možných projevů liknavosti. Žalobkyně a její právnípředchůdkyně se navíc několika veřejných nabídek aktivně zúčastnily.

10. Co se týče námitky žalované ohledně možného bezdůvodného obohacení na straně žalobkyně(byly-li jí v jiných řízeních vydány pozemky v celkové hodnotě 1 693 618,90 Kč), pak rozhodnutív těchto věcech nejsou pro soud prvního stupně závazná, neboť dosud nenabyla právní moci,byla napadena odvoláními, a nelze tudíž předjímat jejich výsledek. Nesporná výše restitučníhonároku žalobkyně je 720 663,67 Kč, hodnota vydávaných pozemků je 435 633,50 Kč, protonemůže dojít k přečerpání restitučního nároku žalobkyně.

11. Co se týče výše restitučního nároku, pak soud prvního stupně považoval za správnou tu výši,která byla určena na základě znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, . Nepřisvědčil námitcežalované, že výměra pozemku dle PK parcelního čísla , hodnota, v katastrálním území , adresa, v rozsahu3 433 m2 neměla být oceněna jako pozemek stavební s tím, že jej sama žalovaná označila jakopozemek pro komunikaci. V daném případě se jedná o pozemek, který byl určen jako souvislýcelek k zástavbě a následně byl zastaven (parkovištěm hotelu , Anonymizováno, a sídlištěm).

12. Také nárok žalobkyně po , jméno FO, je oprávněný, neboť původní oprávněnou osobou bylpan , jméno FO, , který zemřel dne , datum, bez zanechání závěti a veškeré dědictví po němnabyly rovným dílem pozůstalé dcery , jméno FO, a , jméno FO, . Původní oprávněnouosobou byl tedy děd žalobkyně, její příbuzný v řadě přímé. Zamýšleným účelem tzv. restitučnítečky bylo omezení spekulantů s pozemky, což však na projednávaný případ nedopadá. Hodnotarestitučního nároku žalobkyně tak činí 8/24 z celkové hodnoty nevydaných pozemků určené výšeuvedeným znaleckým posudkem ve výši 5 168 500 Kč, tj. 1 722 833 Kč.18 Co 128/2023Shodu s prvopisem potvrzuje: Magdalena Robotková513. Všechny žalobkyní označené náhradní pozemky, jejichž vydání se v tomto řízení domáhá, jsouvhodné pro převod a současně u nich není dána žádná překážka převoditelnosti. Každýz převáděných pozemků je ve vlastnictví státu a právo hospodařit s nimi přísluší Státnímupozemkovému úřadu. Veškeré tyto pozemky jsou předmětem nájmu nebo pachtu za účelemjejich zemědělského využití. Pozemky lze proto zemědělsky obhospodařovat a skutečnost, že jsouzde užívací práva třetích osob, není důvodem pro jejich vyloučení z jejich převodu.

14. V případě pozemků parcelních čísel , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, nebyly, vyjma existence nájemní smlouvy,namítány jiné překážky. Co se týče pozemku parcelního čísla , hodnota, , pak sama skutečnost, že podleúzemního plánu obce , adresa, je tento pozemek určen k realizaci veřejné zeleně,nepředstavuje žádnou ze zákonných výluk podle § 6 zákona č. 503/2012 Sb. nebo podle§ 11 odst. 1 zákona o půdě, a ani jinou překážku jeho vydání. Tento pozemek se nenacházív zastavěném území obce, je označen jako orná půda a sousedí s pozemky označenými rovněžjako orná půda. Spojitost s polní cestou pak nebyla prokázána. Pozemek parcelního čísla , hodnotanení dle vyjádření příslušného úřadu územního plánování dotčen překážkou převoditelnosti. Anico se týče pozemku parcelního čísla , hodnota, , nebylo prokázáno, že by na něj zasahovaly veřejněprospěšné stavby. Technická infrastruktura (ať již zřízená nebo plánovaná územně plánovacídokumentací) nepředstavuje překážku převoditelnosti.II. Odvolání žalované15. Proti rozsudku soudu prvního stupně podala žalovaná odvolání namítajíc, že její postup přivyřizování restitučního nároku žalobkyně nebyl svévolný a liknavý. Právní předchůdkyněžalobkyně se podle žalované zúčastnila pouze dvou kol veřejných nabídek v roce 2003 a pakzůstala 18 let nečinná. Sama žalobkyně se zúčastnila veřejných nabídek až těsně před podánímžaloby. Žalobkyně a její právní předchůdkyně po dobu 18 let ocenění svých nárokůnerozporovaly a s oceněním souhlasily. Nelze proto hovořit o aktivní činnosti žalobkyně, kterádlouhodobě nemohla dosíci svého restitučního nároku. Postup žalobkyně byl účelový, jestližežalobu podala dne 27. 1. 2021, aniž by vyčkala vyřízení žádosti o přecenění svého restitučníhonároku ze dne 16. 12. 2020. Žalovaná žádosti žalobkyně o přecenění restitučního nároku téměřzcela vyhověla, spor zůstal jen ohledně přecenění výměry 3 433 m2 z pozemku dle PK parcelníhočísla , hodnota, z toho důvodu, že část tohoto pozemku byla určena pro komunikace, pozemek bylnezastavitelný, a nelze jej tak ocenit jako stavební. Spor mezi účastníky tak zůstal ohledněminoritní části restitučního nároku žalobkyně ve výši , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a tato skutečnost neprokazuje liknavýa svévolný postup žalované ve vztahu k žalobkyni.

16. Soud prvního stupně podle žalované pochybil, jestliže při existenci dvou znaleckých posudkůnepřistoupil k výslechu znalců, popřípadě k zadání revizního znaleckého posudku. Jde tak o vaduřízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

17. Žalovaná nesouhlasí ani s tím, že by žalobkyně byla oprávněnou osobou i po , jméno FO, ., jméno FO, dalším převodem nároku , jméno FO, na svoji dceru, tedy žalobkyni, jižnesplňuje výhodu danou jí zákonem podle § 13 odst. 8 o půdě, neboť již není osobou uvedenouv tomto výčtu (ve vztahu ke své tetě není žalobkyně osobou příbuznou v řadě přímé).

18. Konečně odvolatelka namítá, že pozemky parcelních čísel , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, jsou k převodunevhodné. Pozemek parcelního čísla , hodnota, je vyloučen z převodu podle § 6 odst. 1 písm. b)zákona č. 503/2012 Sb., neboť je dle platné územně plánovací dokumentace zčásti určen prostavbu veřejně prospěšné stavby dopravní a technické infrastruktury a část pozemku je určenapro výrobu a skladování. Nejde přitom pouze o technickou, ale i o dopravní infrastrukturu.Pozemek parcelního čísla , hodnota, sousedí s pozemkem , Anonymizováno, , který je ve vlastnictví obce, a obapozemky jsou pak dle územního plánu obce označeny regulativem VS3 a VD4. Pozemekparcelního čísla , hodnota, je v těsné blízkosti javorové aleje a dle územního plánu je určen k výsadbězeleně. Část tohoto pozemku je funkčně spojena s polní cestou, a je tedy pro fungováníspolečnosti nepostradatelnou.18 Co 128/2023Shodu s prvopisem potvrzuje: Magdalena Robotková619. Dále žalovaná v odvolání znovu poukázala na možný vznik bezdůvodného obohacení na straněžalobkyně, neboť nepravomocnými rozsudky Okresního soudu v Břeclavi a Okresního souduBrno – venkov byly žalobkyni vydány pozemky v hodnotě 1 583 860,90 Kč, resp. 109 758,01 Kč.V tomto řízení se pak jedná o pozemky v hodnotě 435 633,50 Kč. Tedy celkem se jednáo pozemky v hodnotě 2 129 252,41 Kč. Nesporná část restitučního nároku žalobkyně po matce jeve výši 720 663,67 Kč, sporná výše restitučního nároku po tetě žalobkyně je 720 663,67 Kč.V případě, že by se odvolací soud přiklonil k názoru soudu prvního stupně, že nárok žalobkyněpo její tetě je oprávněný, činila by výše restitučního nároku žalobkyně dle znaleckého posudku, tituly před jménem, , jméno FO, částku 1 722 833 Kč a dle znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, částku1 441 327,34 Kč.

20. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žaloba budezamítnuta.III. Vyjádření žalobkyně k odvolání21. Žalobkyně k odvolání žalované uvedla, že napadený rozsudek je věcně správný a že se s nímztotožňuje. Liknavost na straně žalované spatřuje žalobkyně v dlouhodobém prodlení žalovanés vypořádáním restitučního nároku žalobkyně, který více jak po 30 letech od uplatnění nenívypořádán. Žalovaná při vyčíslení restitučního nároku žalobkyně chybně nezohlednila stavebnícharakter nevydaných pozemků, přičemž toto pochybení odmítá dobrovolně napravit.K částečnému uznání pochybení a přecenění restitučního nároku žalobkyně došlo až po podánížaloby (původně žalovaná evidovala nevydané pozemky v hodnotě 80 000 Kč a až po podánížaloby je přecenila na 4 310 250 Kč, i když podle znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, majíhodnotu 5 168 500 Kč).

22. Žalobkyně dle svého mínění poskytla žalované patřičnou součinnosti a aktivně se snažilao vypořádání svého restitučního nároku, avšak i přes tuto svou snahu se vypořádání restitučníhonároku dosud nedomohla. Není pravdou, že by žalobkyně, resp. její právních předchůdkyně, bylypo dlouhou dobu nečinné. Žalobkyně zde upozorňuje mimo jiné na to, že v roce 2002 podalyproti rozhodnutí PÚ , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, žalobu podle části V. o. s. ř., která byla vedena u Obvodníhosoudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , spisová značka, , a toto soudní řízení bylo pravomocně skončenodne 28. 3. 2016. Totéž se dělo v případě rozhodnutí PÚ , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, (v kterémžto případě bylořízení vedeno pod sp. zn. , spisová značka, a bylo pravomocně ukončeno ke dni 14. 4. 2018). Navícnení povinností oprávněných osob suplovat plnění zákonných povinností ze strany žalované a požalobkyni nelze v případě nesprávného ocenění restitučního nároku spravedlivě požadovat, abyse účastnila veřejných nabídek. Přesto se žalobkyně pokusila alespoň částečně uspokojit svůjnárok prostřednictvím účasti ve veřejných nabídkách.

23. Ohledně charakteru odňatých pozemků žalobkyně znovu připomíná ustálenou rozhodovací praxiNejvyššího soudu stran zemědělských pozemků, které byly ale určeny k zástavbě a v tomtoohledu pléduje pro flexibilnější přístup k posuzování původní povahy odňatých pozemků. Dáležalobkyně připomíná závěry jí předloženého znaleckého posudku zpracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, ,stanovící celkovou hodnotu odňatých pozemků na 5 168 500 Kč, a závěry znaleckého posudkupředloženého žalovanou (, tituly před jménem, , jméno FO, ) oceňující celkovou hodnotu týchž pozemků na4 310 250 Kč. K tomu uvedla, že mezi účastníky panuje spor toliko o ocenění části pozemku dlePK parcelního čísla , hodnota, v katastrálním území , adresa, , a to co do výměry 3 433 m2. Znalec , tituly před jménem, Anonymizováno, se přitom oceněním sporné části pozemku nezabýval, a to s ohledem na objednávkužalované č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, , kdy žalovaná zadala znalecké ocenění uvedenéhopozemku výlučně co do výměry 8 505 m2 a výslovně znalci uložila, aby se oceněním částiuvedeného pozemku o výměře 3 433 m2 nezabýval. Žalovaná tuto část pozemku jako stavebníhosporuje s tím, že byla určena pro výstavbu komunikace, ovšem žalobkyně namítá, že regulačníplány z 30. let 20. století podle tehdy běžné praxe počítaly s tím, že území určená pro výstavbukomunikace jsou plochami určenými také k zastavění.18 Co 128/2023Shodu s prvopisem potvrzuje: Magdalena Robotková724. Podle názoru žalobkyně jí náleží restituční nárok ve výši ideálních , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (tj. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – poznámkaodvolacího soudu) nevydaných pozemků. Nesouhlasí tak s názorem žalované, že převedené nárokyod paní , jméno FO, (sestry matky žalobkyně) zanikly, neboť byly převedeny v rozporus § 13 odst. 8 zákona o půdě. V tomto případě došlo nejprve k bezúplatnému převodurestitučního nároku mezi sestrami a následně byl z důvodu zhoršeného zdravotního stavumaminky žalobkyně převeden celý restituční nárok na žalobkyni. Bylo tedy postupovánov souladu s § 13 odst. 8 zákona o půdě, přičemž žalobkyně připomíná Ústavním soudemzastávaný a definovaný teleologický přístup k výkladu restitučních předpisů. Proto jí náležícelkový restituční nárok oceněný částkou 1 722 833,33 Kč. Soud prvního stupně přitom vycházelsprávně ze stavu platného v době vyhlášení jeho rozhodnutí, kdy dosud nebylo na restitučnínárok žalobkyně plněno ničeho.

25. Co se týče převoditelnosti náhradních pozemků parcelních čísel , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , žalobkyněpřipomněla judikaturou dovozený restriktivní výklad překážek pro vydání náhradních pozemků.Pozemek parcelního čísla , hodnota, je plochou ZO (, Anonymizováno, , Anonymizováno, ) a pouhá skutečnost, že na jeho částiúzemně plánovací dokumentace počítá se stromořadím a keřovým porostem, nepředstavujepřekážku převoditelnosti. Nejde ani o funkční propojení s polní cestou. Žalovaná v dosavadnímprůběhu řízení neuvedla žádné skutečnosti, podle kterých by bylo možné soudit, že tentonáhradní pozemek skutečně plní některou nezbytnou funkci ve vztahu ke konkrétní stavbě; polnícesta není stavbou a stromořadí je již realizováno na sousedním pozemku parcelního čísla , hodnotave vlastnictví obce , adresa, . Jedná-li se o pozemky parcelních čísel , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , pak jejichzařazení do ploch výroby či drobné výroby a skladování nepředstavuje překážku převoditelnosti,zvláště pak je-li pozemek užíván za účelem zemědělské produkce. Zákonná úprava umožňujezařadit do veřejné nabídky taktéž pozemky, které se dle územně plánovací dokumentace nacházív zastavěném území obce nebo zastavitelné ploše, přičemž takové pozemky jsou podle žalobkynětaké běžně zařazovány do veřejných nabídek vypisovaných žalovanou. Dále žalobkyně poukazujena sdělení Městského úřadu , adresa, , odboru územního plánování a stavebního úřadu, ze dne, datum, , jakožto příslušného úřadu územního plánování (které předložila žalovaná), dle něhožnejsou pozemky dotčeny překážkou převoditelnosti, tj. plánovanou veřejně prospěšnou stavbou.V územním plánu obce , adresa, nejsou vymezeny veřejně prospěšné stavby, které byzasahovaly na pozemek parcelního čísla , hodnota, ; nejblíže k pozemku je v územním plánu uvedenéobce vymezena plocha T7 – technická infrastruktura – vodovodní řad pro zásobování plochbydlení vodou a kanalizace splašková gravitační a dešťová pro odkanalizování. Jedná seo technickou infrastrukturu, která je vyňata z překážek pro převod.

26. Odvolací námitky žalované jsou podle žalobkyně nedůvodné, a proto navrhuje, aby odvolacísoud napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil a žalobkyni přiznal právo na náhradunákladů řízení.IV. Posouzení věci odvolacím soudem27. Krajský soud v Brně, jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudnířád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. s. ř.“), po zjištění, že odvolání bylo podánov zákonné odvolací lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), osobou k tomu oprávněnou (§ 201 o. s. ř.), a žesměřuje proti rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné (§ 201, § 202 a contrario o. s. ř.),napadený rozsudek při jednání přezkoumal a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

28. Ještě před rozhodnutím odvolacího soudu však žalobkyně vzala žalobu částečně zpět, a to co dopožadavku na nahrazení projevu vůle žalované s uzavřením dohody o vydání náhradníhopozemku parcelního čísla , hodnota, . Odvolací soud proto při respektu k dispozičnímu oprávněnížalobkyně podle § 222a odst. 1 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně v této části zrušil a řízenív téže části zastavil (výrok I). Odvolací soud se tudíž v tomto rozsahu důvodností odvolání dálenezabýval.18 Co 128/2023Shodu s prvopisem potvrzuje: Magdalena Robotková829. Podle § 11a odst. 1 zákona o půdě platí, že oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podletohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádípozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Osoby,na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním, se proúčely tohoto zákona považují za oprávněné osoby.

30. Nutno předeslat, že obdobným sporem mezi žalobkyní a žalovanou, týkajícím se vydání jinýchnáhradních pozemků žalobkyni, se Krajský soud v Brně zabýval již v řízení vedeném podsp. zn. 18 Co 9/2023, v jehož rámci vydal dne 19. 12. 2023 rozsudek pod č. j. 18 Co 9/2023-513.Závěry Krajského soudu v Brně v tomto rozsudku přijaté, na nichž není třeba cokoliv měnit, lzeobdobně vztáhnout i na případ právě projednávaný.

31. Také v tomto případě se tedy soud prvního stupně správně zabýval tím, zda žalobkyně má právodomáhat se po žalované, aby jí smluvně převedla konkrétní pozemky ve svém vlastnictví, a i zdebylo pro posouzení důvodnosti žaloby na nahrazení projevu vůle žalované podstatným zjištění,zda postup žalované při uspokojování restitučního nároku žalobkyně (resp. jejich právníchpředchůdců) byl svévolný a liknavý.

32. Ze skutkových zjištění soudu prvního stupně vyplývá, že žalobkyně se obrátila na žalovanouse žádostí o přecenění restitučního nároku dopisem ze dne 16. 12. 2020, neboť dohledala, žev době odnětí státem byly pozemky vlastněné předchůdci žalobkyně určeny k zastavění. Tutožádost doložila žalobkyně znaleckým posudkem vypracovaným , tituly před jménem, , jméno FO, , z něhožvyplývá, že hodnota pozemků představuje částku 5 168 500 Kč (oproti ocenění žalovanou 62xvyšší), přičemž žalobkyně disponuje nárokem ve výši 1 722 833,33 Kč. Žalovaná reagovala pouzepotvrzením o přijetí žádosti, bez konkrétního stanoviska. Žalobkyně podala žalobu dne 9. 2. 2021a dne 22. 3. 2021 zaslala žalované opětovnou žádost o přecenění. Po projednání této žádosti byložalobkyni písemně sděleno, že žalovaná souhlasí s tím, že větší část odňatých pozemků jestavebního charakteru a že o výši restitučního nároku bude žalobkyni informovat. Mezi účastníkyzůstalo sporné, zda část pozemku dle PK parcelního čísla , hodnota, o výměře 3 433 m2 (určená provýstavbu komunikace) byla pozemkem stavebním a má být takto oceněna a jaký je podílžalobkyně ve vztahu k restitučnímu nároku. Žalovaná předložila soudu prvního stupně znaleckýposudek znalce , tituly před jménem, , jméno FO, a na jeho podkladě stanovila hodnotu nevydaných pozemkůčástkou 4 323 982 Kč, a podíl , Anonymizováno, /, Anonymizováno, připadající na žalobkyni ve výši 720 663, 66 Kč. Dále bylozjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně se zúčastnila jen dvou veřejných nabídek, ve kterýchjsou žalovanou nabízeny pozemky a žalobkyně se zúčastnila veřejných nabídek krátce předpodáním žaloby ve dnech 29. 6. 2020, 7. 10. 2020 a 12. 4. 2021.

33. Z výše uvedeného podle odvolacího soudu nelze dovodit, jak tvrdí žalovaná, že žalobkyně bylapo dobu 18 let nečinná, neboť po vydání rozhodnutí Pozemkového úřadu, probíhala řízeníu Obvodního soudu pro Prahu 4 o žalobách proti výše uvedeným rozhodnutím správníhoorgánu, přičemž žalobkyně a její právní předchůdkyně se zúčastnily celkem pěti veřejnýchnabídek pozemků. Následně (ještě před podáním žaloby) žalobkyně podala žádost o přeceněnípozemků, kterou doložila znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, . Žalovaná dosud setrvávána tom, že část pozemku dle PK parcelního čísla , hodnota, o výměře 3 433 m2 nemá být oceněna jakopozemek stavební, byť tyto pozemky byly určeny pro stavbu komunikace. Poukázala přitom nastavební předpisy platné do roku 1949, z nichž vyplývá, že pozemky pro komunikace bylypozemky nezastavitelné a nelze je jako stavební ocenit.

34. Odvolací soud, podobně jako ve věci sp. zn. 18 Co 9/2023, na základě výše uvedeného dospělk témuž závěru jako soud prvního stupně, totiž že postup žalované při uspokojování restitučníhonároku žalobkyně (resp. jejích právních předchůdců) byl liknavý a svévolný, neboť žalovaná mělapovinnost od počátku určit správnou výši restitučního nároku. Pokud tak neučinila, ztěžovala pronesprávné vyčíslení restitučního nároku účast žalobkyně ve veřejných nabídkách. Nelze ponechatstranou ani to, že k přecenění restitučního nároku došlo až v důsledku aktivního chování18 Co 128/2023Shodu s prvopisem potvrzuje: Magdalena Robotková9žalobkyně, která svou žádost doložila i znaleckým posudkem. K tomuto lze poukázat naustálenou rozhodovací praxi dovolacího soudu, podle které i v těch případech, kdy byly pozemkyv době přechodu na stát evidovány jako zemědělské, nicméně byly určeny k výstavbě (v doběprodeje existující územně plánovací dokumentace, vykoupení za účelem výstavby, bezprostřednírealizace výstavby, existence územního rozhodnutí o umístění stavby), měly být oceněny jakopozemky určené pro stavbu ve smyslu § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhláškyč. 316/1990 Sb. (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2015,sp. zn. 28 Cdo 2956/2014; zde uváděná rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou veřejnosti dostupnána internetových stránkách www.nsoud.cz). Judikatura dovolacího soudu je rovněž ustálenav závěru, že jako přinejmenším liknavý lze kvalifikovat i takový postup žalované (a jejíhoprávního předchůdce – , právnická osoba, ČR), jímž bez ospravedlnitelného důvodu ztěžovalauspokojení nároku oprávněné osoby zásadně předpokládaným postupem (tj. prostřednictvímveřejné nabídky pozemků) nesprávným ohodnocením nároku, tj. nesprávným určením cenyoprávněné osobě odňatých a nevydaných pozemků (srov. např. usnesení Nejvyššího souduze dne 21. 6. 2016, sp. zn. 28 Cdo 155/2016), a kdy proto nebylo možno na oprávněné osoběspravedlivě požadovat další účast ve veřejných nabídkách (srov. např. usnesení Nejvyššího souduze dne 10. 5. 2017, sp. zn. 28 Cdo 837/2017).

35. Z postupu žalobkyně a jejich právních předchůdců nevyšlo ani najevo, že by od počátku sledovalijen cíl domoci se vydání právě předmětných pozemků, ani to, že by se žalobkyně domáhalapřecenění až v době, kdy by již byl téměř uspokojen její restituční nárok (srovnej usneseníÚstavního soudu, sp. zn. III. ÚS 3370/19 ze dne 2. 6. 2020, publikované na stránkáchhttps://nalus.usoud.cz). Postup nelze vůči ostatním oprávněným osobám pokládat zadiskriminující, neboť poskytování náhradních pozemků oprávněným osobám patří k základnímpovinnostem státu, přičemž struktura jeho nabídky musí mít takové kvalitativní a kvantitativníparametry, aby náhrada byla poskytnuta v co možná nejkratší době co možná nejširšímu okruhuoprávněných osob, přičemž takové rozhodnutí soudu, v němž bude žalované uložena povinnostuzavřít s osobou oprávněnou smlouvu o bezúplatném převodu vlastnického práva ke konkrétnímpozemkům, i když tyto nebyly uveřejněny ve veřejné nabídce, nelze ve vztahu k ostatním osobámoprávněným pokládat za diskriminující a jde o postup souladný s principem ovládajícímsoukromé právo, totiž že každý si má střežit svá práva (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne6. 3. 2019 sp. zn. 28 Cdo 4589/2018).

36. Soud prvního stupně se dále zabýval naplněním podmínky úspěšného uplatnění nárokuna převod náhradních pozemků prostřednictvím žaloby na nahrazení projevu vůle,a to ekvivalentností hodnoty restitučního nároku oprávněné osoby a ceny vybraných náhradníchpozemku, neboť v opačném případě by se oprávněná osoba bezdůvodně obohatila (srovnej např.usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. 28 Cdo 2844/2017), přičemž dospělk závěru, že převodem pozemků v nyní projednávané věci k přečerpání restitučního nárokužalobkyně zcela evidentně nedochází.

37. Soud prvního stupně vycházel z toho, že žalovaná eviduje restituční nárok žalobkyně, po jehopřecenění v průběhu souzené věci, ve výši 720 663,67 Kč, přičemž původní výše restitučníhonároku činila u , jméno FO, 13 782,60 Kč. Ve shodné výši byl žalovanou evidován nárok jejísestry , jméno FO, . Žalobkyně tvrdí, že její restituční nárok činí 1 722 833,33 Kč, neboť jenutné zohlednit, že oprávněná osoba , jméno FO, v březnu 2019 smlouvou o bezúplatnémpřevodu podle § 13 odst. 8 ve spojení s § 33a zákona o půdě, převedla svůj restituční nárok nasvou sestru , jméno FO, (matku žalobkyně), která následně v dubnu 2019 z důvodu svéhonepříznivého zdravotního stavu převedla celý restituční nárok na žalobkyni, jakožto svou dceru,v souladu s týmiž ustanoveními zákona o půdě.

38. Výši ocenění předmětných (náhradních) pozemků v katastrálním území a obci , adresa, soudprvního stupně zjistil z posudku předloženého žalovanou, vypracovaného znalkyní , tituly před jménem, , jméno FO, jméno FO, v celkové výši 435 633,50 Kč, přičemž hodnota jednotlivých pozemků nebyla mezi18 Co 128/2023Shodu s prvopisem potvrzuje: Magdalena Robotková10účastnicemi řízení sporná. Tak pozemek parcelního čísla , hodnota, byl oceněn částkou 17 953,70 Kčpozemek parcelního čísla , hodnota, částkou 14 776,45 Kč, pozemek parcelního čísla , hodnota, částkou vevýši 13 543,35 Kč, pozemek parcelního čísla , hodnota, částkou ve výši 11 957,20 Kč, pozemekparcelního čísla , hodnota, částkou ve výši 268 080 Kč a pozemek parcelního čísla , hodnota, částkou ve výši109 324,80 Kč. Navíc po částečném zpětvzetí žaloby a zastavení řízení ohledně pozemkuparcelního čísla , hodnota, v odvolacím řízení činí hodnota žalobkyni vydávaných pozemků (v tomtořízení) toliko 326 308,70 Kč. Hodnota pozemků vydaných žalobkyni v již pravomocněskončeném řízení vedeném u Okresního soudu Brno – venkov pod sp. zn. , spisová značka, , činila109 758 Kč.

39. Jestliže tedy žalovaná eviduje nevyčerpaný restituční nárok žalobkyně ve výši 720 663,67 Kč, pakje zcela zřejmé, že ani rozhodnutím v této věci nemůže dojít k přečerpání restitučního nárokužalobkyně. Dosud bylo soudy pravomocně rozhodnuto toliko o nároku žalobkyně ve výši109 758 Kč, a proto ani vydání dalších pozemků v celkové hodnotě 326 308,70 Kč nemůže véstk přečerpání restitučního nároku žalobkyně, neboť celkově se jedná o hodnotu toliko ve výši436 066,70 Kč. K námitce žalované spočívající v nutnosti učinit jednoznačný závěr o tom, jaká jevýše restitučního nároku, lze uvést, že takový postup soudu by byl žádoucí, ale pokud tak soudneučinil a tento svůj postup náležitě odůvodnil, pak ho nelze považovat za vadný. Odvolací soudve vztahu k řízení vedenému u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. , spisová značka, zjistil, žerozhodnutí není dosud pravomocné. I když cena požadovaných pozemků v souvisejících řízení jecelkem 1 776 741, 37 Kč, nemá tato zjištěná skutečnost dopad na dané řízení.

40. Obdobně lze jako nedůvodnou odmítnout námitku žalované, že soud prvního stupně zatížilřízení vadou, jestliže se nevypořádal s rozdílnými závěry znalců stran hodnoty odňatýchpozemků, neboť žalobkyni dosud vydané pozemky a pozemky nyní vydávané svou hodnotounedosahují hodnoty odňatých pozemků, která byla v nižší hladině stanovena v žalovanoupředloženém znaleckém posudku , tituly před jménem, , jméno FO, .

41. Ve vztahu k vydatelnosti jednotlivých pozemků, které byly předmětem žaloby na nahrazeníprojevu vůle v tomto řízení (vyjma pozemku parcelního čísla , hodnota, , ohledně něhož byla žalobav odvolacím řízení vzata zpět), lze odkázat na odůvodnění soudu prvního stupně, ve kterém jepodrobně uvedeno, z jakého důvodu nebyly shledány překážky pro jejich vydání žalobkyni,přičemž závěry tam učiněné shledal soud odvolací správnými.

42. Ani co se týče pozemků parcelních čísel , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , jejichž vhodnost pro vydání žalobkyni bylažalovanou zpochybňována v odvolání (mimo již irelevantních námitek týkajících se vydánípozemku parcelního čísla , hodnota, ), nedospěl odvolací soud k jiným závěrům než soud prvníhostupně.

43. Co se týče pozemku parcelního čísla , hodnota, bylo soudem prvního stupně zjištěno, že se jednáo zemědělský pozemek (orná půda) ve vlastnictví žalované, který sousedí s pozemkem parcelníhočísla , hodnota, , na němž je vysazena stromová alej. Vydávaný pozemek (, Anonymizováno, ) se nenacházív zastavěném území obce , Anonymizováno, a sousedí s dalšími zemědělskými pozemky označenýmirovněž jako orná půda. Soud prvního stupně rovněž zjistil, že podle územního plánu obce, adresa, je tento pozemek určen k výsadbě veřejně zeleně, avšak správně konstatoval, že tatoskutečnost nepředstavuje žádnou ze zákonem stanovených výluk pro jeho vydání osoběoprávněné ve smyslu § 6 zákona č. 503/2012 Sb. či § 11 odst. 1 zákona o půdě (srovnej rozsudekNejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2020, sp. zn. 28 Cdo 2067/2020). Žalované se ani v odvolacímřízení nepodařilo prosadit tvrzení, že tento pozemek je nezbytný pro fungování společnosti,jestliže javorová alej je vysázena na jiném (byť sousedním) pozemku, přičemž funkční spojitosts polní cestou prokázána nebyla.

44. K pozemku parcelního čísla , hodnota, lze uvést, že i , právnická osoba, , adresa, jakožto příslušný úřadúzemního plánování uvedl ve svém vyjádření ze dne 26. 4. 2021, že tento pozemek není dotčenpřekážkou převoditelnosti podle § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 503/2012 Sb. Jedná se též18 Co 128/2023Shodu s prvopisem potvrzuje: Magdalena Robotková11o pozemek zemědělský (orná půda) ležící vpravo od silnice do , Anonymizováno, v zastavitelném územíobce v plochách výroby drobné a v plochách výroby a skladování, je přístupný ze zpevněnékomunikace a přes sousední pozemky a je prost porostu (viz znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, jméno FO, č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ).

45. K tomu je možno poukázat například na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 5. 2019,sp. zn. 28 Cdo 887/2019, podle něhož „nejde-li … o pozemek (nebo jeho část) určený územnímplánem nebo regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejněprospěšnými stavbami nebo stavbami dopravní infrastruktury nebo těmito stavbami již zastavěný(s výjimkou zemědělských pozemků převáděných podle § 3 odst. 4, § 7 nebo § 10 odst. 1,zemědělských pozemků již využitých ke zřízení technické infrastruktury), není z převodu naoprávněné osoby k uspokojení jejich restitučního nároku vyloučen, přičemž jeho plánovanéfunkční využití vymezené v územním plánu vedlejšího účastníka jeho převodu na žalobce nebrání(k tomu srov. § 11a odst. 2 zákona o půdě, ve znění účinném od 1. 1. 2013, podle kterého platí,že veřejné nabídky sestavuje pozemkový úřad jak z pozemků, které se nacházejí v zastavěnémúzemí obce nebo zastavitelné ploše takto vymezenými závaznou částí schválené územněplánovací dokumentace, pokud jejich převodu nebrání zákonná překážka, tak z pozemků, které senacházejí mimo zastavěné území obce nebo zastavitelnou plochu takto vymezenými závaznoučástí územně plánovací dokumentace; dále srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne29. 1. 2019, sp. zn. 28 Cdo 3595/2018).“46. Z uvedených důvodů odvolací soud výrok I rozsudku soudu prvního stupně ve zbylém rozsahu(v rozsahu, v němž nebyl tento výrok zrušen a řízení zastaveno) potvrdil jako věcně správný(§ 219 o. s. ř.).

47. Nad rámec uvedeného se odvolací soud ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, žežalobkyně disponuje nárokem i v rozsahu restitučního nároku po , jméno FO, , a že proto tentonárok nezanikl ve smyslu § 13 odst. 7 zákona o půdě. Žalobkyni náleží restituční nárok v rozsahuid. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (tedy , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ) nevydaných pozemků dle PK parcelních čísel , Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, /, Anonymizovánov katastrálním území , adresa, z následujících důvodů. Rozhodnutími vydanými Magistrátem hlavníhoměsta Prahy – Pozemkovým úřadem bylo rozhodnuto, že paní , jméno FO, a paní , jméno FO, jméno FO, , jakožto sestry a právní nástupkyně původní oprávněné osoby , jméno FO, (byl jejichotcem), nejsou vlastníky každá id. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, nevydaných pozemků (tj. celkem id. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, nevydanýchpozemků). , jméno FO, , v březnu roku 2019, smlouvou o bezúplatném převodu, převedlarestituční nárok podle § 13 odst. 8 ve spojení s § 33a zákona o půdě na svoji sestru paní , jméno FO, jméno FO, . , jméno FO, následně v dubnu roku 2019, z důvodu svého nepříznivéhozdravotního stavu, převedla celý svůj restituční nárok na žalobkyni, jakožto svou dceru, a tov souladu s § 13 odst. 8 ve spojení s § 33a zákona o půdě. V tomto směru nelze odhlédnout odskutečnosti, že žalobkyně je vnučkou původní oprávněné osoby pana , jméno FO, , jehož nárokzdědily paní , jméno FO, a paní , jméno FO, . Restituční nárok byl uplatněn v roce 1992mimo jiné panem , jméno FO, , který zemřel dne , datum, bez zanechání závěti a podlepravomocného usnesení Okresního soudu v Chrudimi, č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, -, Anonymizováno, , ze dne , datumveškeré dědictví nabyly pozůstalé dcery , jméno FO, (matka žalobkyně) a , jméno FOrovným dílem.

48. Z tohoto je zřejmé že vypořádání restitučního nároku se domáhal již děd žalobkyně (otec matky),tj. příbuzný v řadě přímé. V daném případě tak nelze přihlédnout k námitkám žalované, že nárokžalobkyně po , jméno FO, zanikl v souladu s tzv. první restituční tečkou, neboť žalobkyně jepříbuznou v řadě přímé po původním žadateli, a zcela jistě nebylo úmyslem zákonodárce omezitdědice v jejich právu, ba naopak tzv. restituční tečka měla za cíl omezit tzv. spekulanty. Jestliže bystát při vypořádání restitučních nároků býval nepostupoval svévolně a liknavě, mohlo dojít k jehovypořádání již o mnoho let dříve. Je též nutno vzít v úvahu postup, jakým žalobkyně získala svůjrestituční nárok po , jméno FO, , jestliže tato svůj podíl v rozsahu , Anonymizováno, /, Anonymizováno, nejprve převedla nasvou sestru , jméno FO, v souladu s § 13 odst. 8 zákona o půdě a tato až následně celý svůj18 Co 128/2023Shodu s prvopisem potvrzuje: Magdalena Robotková12díl, tj. celý nárok po dědici oprávněné osoby převedla na žalobkyni. I přesto, že žalobkyně vevztahu k nároku , jméno FO, , není osobou explicitně uvedenou v § 13 odst. 8 písm. b) zákonao půdě, odvolací soud vycházel v tomto konkrétním případě z toho, že je naplněn prvekmimořádnosti spočívající v rodinných vazbách postupitelů a postupníků navzájem i k původníoprávněné osobě a že restituční nárok , jméno FO, nezanikl (k tomu blíže srovnej závěryuvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2023, sp. zn. 28 Cdo 2218/2023).V. Náhrada nákladů řízení49. Jelikož odvolací soud částečně zrušil rozsudek soudu prvního stupně a řízení v této části zastavil(pro částečné zpětvzetí žaloby), považoval za důvodné, aby za obdobné aplikace § 224odst. 2 o. s. ř. rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. I v tomto případěshledal odvolací soud důvody pro přiznání náhrady nákladů řízení žalobkyni v plné výši, a to i zasituace, kdy nebyla v řízení plně úspěšná ve vztahu ke všem pozemkům ve vlastnictví státu,jejichž převedení do svého vlastnictví se domáhala (§ 142 odst. 2 o. s. ř.), neboť ohledně jednohoz nich vzala za odvolacího řízení žalobu zpět, a z procesního hlediska je proto ve vztahu k tétočásti nároku neúspěšnou účastnicí. Převod náhradních pozemků je totiž omezen řadouzákonných i judikaturou předvídaných překážek a výjimek, jejichž existence nemusela býtžalobkyni při podání žaloby známa. Je nutno zohlednit i okolnosti předcházející podání žaloby,spočívající v dlouhodobě liknavém přístupu k uspokojení restitučních nároků žalobkyně.

50. Ohledně výše žalobkyni vynaložených nákladů na právní zastoupení advokátem však odvolacísoud vycházel coby z tzv. tarifní hodnoty pouze z celkové hodnoty pozemků, které bylyžalobkyni nakonec vydány, tedy ohledně kterých byla žalobkyně nakonec v řízení úspěšná. Tarifníhodnota sporu tak v daném případě činila 326 308,70 Kč51. Náklady žalobkyně v řízení před soudy obou stupňů spočívají v mimosmluvní odměně zazastupování advokátem ve výši 9 620 Kč za jeden úkon právní služby (podle § 8 ve spojenís § 7 bodem 6 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996, o odměnách advokátůa náhradách advokátů za poskytování právních služeb, dále jen „AT“), tedy celkem za dvanácta půl úkonu právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, písemná podání ve věcisamé ze dne 8. 9. 2021, ze dne 15. 9. 2021 a ze dne 20. 10. 2021, odvolání proti procesnímuusnesení soudu prvního stupně ve smyslu § 11 odst. 2 písm. c/ AT, písemné podání ve věci saméze dne 14. 12. 2021, účast při jednání soudu prvního stupně dne 21. 3. 2023, písemné vyjádření vevěci samé ze dne 28. 4. 2023, účast u jednání soudu prvního stupně dne 16. 5. 2023, vyjádřeník odvolání ze dne 30. 6. 2023 a ze dne 13. 3. 2024, účast při jednání odvolacího soudu dne21. 3. 2024) 120 250 Kč. Dále žalobkyni náleží třináctkrát paušální náhrada hotových výdajůjejího právního zástupce po 300 Kč (§ 13 odst. 3, 4 AT), celkem tedy 3 900 Kč. K nákladůmprávního zastoupení je dále třeba připočíst cestovné ke dvěma jednáním soudu prvního stupněcelkem ve výši 5 849,60 Kč (tj. 2 x 2 924,80 Kč; v tomto ohledu odvolací soud odkazuje naodůvodnění soudu prvního stupně), a dále cestovné ze sídla advokátní kanceláře zástupcežalobkyně k jednání odvolacího soudu v Brně ve výši 2 987,90 Kč (tj. za celkem ujetých 418 kmpři základní sazbě za použití motorového vozidla ve výši 5,60 Kč za 1 ujetý kilometr podle§ 1 písm. b/ vyhlášky č. 398/2023 Sb., a při průměrné spotřebě užitého automobilu dlepředloženého technického průkazu ve výši 4 l motorové nafty na ujetých 100 km a při sazbě38,70 Kč za jeden litr spotřebované pohonné hmoty dle § 4 písm. c/ uvedené vyhlášky). Mezináklady právního zastoupení patří rovněž paušální náhrada za promeškaný čas právního zástupcestrávený cestou z advokátní kanceláře k jednáním soudů obou stupňů, a to 100 Kč za každouzapočatou půlhodinu (§ 14 odst. 3 AT), přičemž v řízení před soudem prvního stupně se jednaloo 24 půlhodin a v řízení před soudem odvolacím o 10 půlhodin, celkově tedy náhradapromeškaného času zástupce žalobkyně činí 3 400 Kč. Konečně je třeba k výše uvedenýmnáhradám připočíst podle § 137 odst. 1 o. s. ř. i daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou jeadvokát povinen odvést, celkem se tudíž v daném případě jedná o 28 641,38 Kč. V úhrnu je18 Co 128/2023Shodu s prvopisem potvrzuje: Magdalena Robotková13proto žalovaná povinna uhradit žalobkyni náklady vynaložené v řízení před soudy obou stupňůve výši 165 028,88 Kč, a to k rukám advokáta, který žalobkyni zastupuje (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).