18 Co 176/2025

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Zavřela a soudkyň JUDr. Heleny Novákové a JUDr. Petry Flídrové ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částka Kč s příslušenstvím o odvolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Brně z 12. 5. 2025, č. j. 115 C 31/2024-45

I. Rozsudek soudu prvního stupně se v odvoláním napadených výrocích II a III potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Rozsudkem Městského soudu v Brně (dále jen „soud prvního stupně“ či „soud“), označeným v záhlaví, bylo rozhodnuto o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, Kč od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, Kč od , datum, do zaplacení, to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, Kč splatných vždy ke každému , Anonymizováno, . dni v měsíci pod ztrátou výhody splátek (výrok I). Dále bylo rozhodnuto o zamítnutí žaloby, co do požadavku na zaplacení částky ve výši , částka, Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, Kč od , datum, do zaplacení (výrok II) a nákladech řízení tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo (výrok III).

2. Proti tomuto rozsudku, a to výrokům II a III, podala žalobkyně odvolání. V něm uvedla, že soud prvního stupně dospěl k nesprávnému závěru, pokud zamítl nárok na zaplacení smluvních pokut, vyplývající ze smluvního ujednání stran ve smlouvě o sdružených dodávkách plynu ze dne , datum, , obsaženém v části „SMLUVNÍ SANKCE“. Pokud soud dospěl k neplatnosti tohoto ujednání pro rozpor s dobrými mravy a že narušuje rovnováhu smluvních stran, pak poukazuje na to, že jednotlivá smluvní ujednání jsou ve smlouvě rozčleněna do odstavců nadepsaných dle obsahu, mimo jiné „UZAVŘENÍ A TRVÁNÍ SMLOUVY“ a „SMLUVNÍ SANKCE“. Použité písmo sice může být považováno za menší, ale je dostatečně čitelné ve srovnání například s popisky na potravinových obalech, jež jsou často komplikovány užitím barevných podkladů, nekontrastních barev a československou jazykovou mutací, a nevybočuje směrem k horší čitelnosti či zastření obsahu. Na první straně smlouvy jsou podstatné náležitosti smlouvy, jako je vzájemný závazek stran či způsob určení ceny, zatímco na druhé straně smlouvy jsou pro snadné zpracování shromážděny individualizované údaje a cíleně se na této straně nenachází delší text, který by nepozorný spotřebitel mohl považovat za smlouvu. Ujednání o smluvní pokutě je obsaženo přímo ve smlouvě, v části nadepsané „SMLUVNÍ SANKCE“ a samotné ustanovení obsahuje několik skutkových podstat řazených za sebou v rámci jednoho souvětí, na které dopadá sjednaná jednotná smluvní pokuta, přičemž hypotéza i dispozice jsou z textu jasně patrné. Textace není o nic složitější než jazyk, jímž jsou standardně psány právní předpisy, u nichž platí princip „neznalost neomlouvá“, a lze se dovolávat legitimního očekávání dle § 4 občanského zákoníku, které platí i pro právní vztahy se spotřebiteli a znamená, že každý může důvodně očekávat, že jedná s osobou nadanou rozumem průměrného člověka, která jej užívá s běžnou péčí a opatrností, a pokud není schopna porozumět obsahu smlouvy, měla by své neporozumění rozpoznat a vyhledat odbornou radu předtím, než smlouvu uzavře. Bezprostředně za částí obsahující smluvní sankce následuje část „PROHLÁŠENÍ ZÁKAZNÍKA“, v níž zákazník výslovně prohlašuje, že uzavřením smlouvy na dobu určitou získává výhodu v podobě jistoty nezvýšení ceny plynu po sjednanou dobu, oproti které však stojí povinnost uhradit smluvní pokutu s náhradoškodovou funkcí v případě zapříčinění předčasného ukončení smlouvy, a výslovně prohlašuje, že si je vědom, že innogy zajistí plyn pro skupinu zákazníků, do níž spadá, na základě smluvních a zákonných povinností v předstihu na příslušné období trvání smlouvy a že si je vědom, že ze smlouvy benefituje jistotou nezvýšení ceny plynu po sjednanou dobu oproti innogy variantně nabízené smlouvě na dobu neurčitou, a že v případě porušení jeho závazku, který způsobí její předčasné ukončení či ukončení dodávky, může innogy vzniknout škoda zejména v důsledku kolísání nákupních/prodejních cen plynu v čase na velkoobchodním trhu včetně zajištění měnového rizika, marně vynaložených akvizičních/provizních nákladů a dodatečných administrativních. nákladů. Formuláře smluv nejužívanějších produktů jsou zveřejňovány na webových stránkách dodavatele podle § 11a odst. 1 energetického zákona a každý spotřebitel se tak může s jejich obsahem seznámit ještě před vstupem do jednání o uzavření smlouvy. Povinnosti dodavatele jsou utvrzovány obdobnou smluvní pokutou sjednanou pro případ, že neoprávněně přeruší dodávku do odběrného místa, a zákazník má právo na náhradu škody převyšující sjednanou smluvní pokutu, přičemž míra rizika, že smlouvu poruší právě dodavatel, je výrazně nižší i z důvodu, že jeho povinnosti jsou utvrzovány veřejnoprávními právními předpisy, jejichž porušení je sankcionováno až odejmutím licence na dodávky plynu. Vázanost smluvní pokuty na opakované neplnění platebních povinností odpovídá zákonné definici neoprávněného odběru plynu a v podmínkách českého energetického trhu nelze energie dodávat zákazníkovi, který kvalifikovaným způsobem vymezeným zákonem poruší platební povinnosti ze smlouvy, naopak v zájmu fungování energetického trhu je nezbytné dodávku takovému zákazníkovi přerušit a od smlouvy odstoupit. Výhoda pevné ceny plynu po sjednanou dobu je přímo spjata s tím, že dodavatel musel zajistit potřebné množství plynu pro celé období trvání smlouvy, což je hlavním důvodem vzniku škody při předčasném ukončení smlouvy zákazníkem a současně důvodem, proč je významné, aby zákazníci dodržovali sjednanou dobu trvání smlouvy, neboť předčasné ukončení smlouvy větším počtem zákazníků může způsobit vychýlení trhu s energiemi. Ujednání o smluvní pokutě nezakládá nerovnováhu mezi stranami smlouvy. Navrhuje, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně, tak že žalobě vyhoví, případně rozsudek soudu prvního stupně zruší a věc mu vrátí k dalšímu řízení.

3. Krajský soud v Brně, jako soud odvolací (§ 10 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. s. ř.“), po zjištění, že odvolání bylo podáno v zákonné odvolací lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), osobou k tomu oprávněnou (§ 201 o. s. ř.), a že směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné (§ 201, § 202 a contrario o. s. ř.), přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadených výrocích II a III, jakož i řízení jejich vydání předcházející, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

4. Právní moc výroku I není odvoláním žalobkyně dotčena, neboť odvolání směřuje do skutkově samostatného výroku II a výroku III o nákladech řízení (§ 206 odst. 2 a 3 o. s. ř.).

5. Soud prvního stupně vycházel ze zjištění, že mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky plynu, kterou se žalobkyně zavázala dodávat žalované plyn do odběrného místa na adrese , Adresa žalované, , a žalovaná se zavázala hradit cenu plynu podle ceníku žalobkyně platného pro dané fakturační období. Smlouva byla sjednána na dobu , Anonymizováno, měsíců od termínu zahájení dodávky, s možností automatické prolongace. V části „Smluvní sankce“ byla sjednána smluvní pokuta ve výši , částka, Kč za každý jednotlivý případ prodlení žalované s jakoukoliv platbou přesahující , Anonymizováno, dní a smluvní pokuta ve výši , částka, Kč za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky plynu do konce doby trvání smlouvy.

6. Na základě provedeného dokazování listinami předloženými žalobkyní soud uzavřel, že žalobkyně řádně vyúčtovala cenu za dodávku plynu a že žalovaná řádně vyúčtovanou částku, ani po zaslaných výzvách, neuhradila. Proto jí uložil povinnost zaplatit dlužnou částku za dodávku plynu období od , datum, do , datum, ve výši , částka, Kč a za období od , datum, do , datum, ve výši , částka, Kč, včetně úroků z prodlení (výrok I).

7. Pokud jde o část žaloby, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení smluvní pokuty , částka, Kč za prodlení se zaplacením záloh na dodávku plynu a smluvní pokuty , částka, Kč za předčasné ukončení smlouvy o sdružených službách dodávky plynu, soud prvního stupně dospěl k závěru, že ujednání o smluvní pokutě sjednané mezi účastníky je neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Vyšel přitom z toho, že žalovaná vystupovala ve smluvním vztahu jako spotřebitel a že formulářová smlouva žalobkyně obsahovala ujednání o smluvní pokutě způsobem, který nenaplňuje požadavek poctivosti jednání vůči spotřebiteli. Ujednání bylo podle soudu zařazeno přímo v textu smlouvy, avšak psáno výrazně menším písmem než ostatní části, členěno do nepřehledných odstavců a umístěno na straně, která není spotřebitelem podepsána. Takové uspořádání vyhodnotil jako praxi, jež je přinejmenším nepoctivá, neboť vizuálně vytváří dojem jednostrannosti smlouvy a brání spotřebiteli v přehledném seznámení se s obsahem smluvní sankce. Soud dále zdůraznil, že sjednaná smluvní pokuta je jednostranně zaměřena výhradně proti odběrateli, nikoliv proti poskytovateli služby, a v jejím důsledku je spotřebitel pod pohrůžkou významné sankce nucen setrvat ve smluvním vztahu po celou sjednanou dobu. Ze smlouvy zároveň nevyplývá, že by tato povinnost, měla být spotřebiteli kompenzována výhodnější cenou nebo jinou smluvní výhodou. Soud proto uzavřel, že takové ujednání zakládá nepřiměřenou nerovnováhu práv a povinností v neprospěch spotřebitele, a jako takové je podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále rovněž „OZ“), shledal jako neplatné pro rozpor s dobrými mravy.

8. Podle § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Podle § 1811 odst. 1 OZ veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva.

10. Podle § 1813 OZ se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

11. Skutková zjištění soudu prvního stupně, jak jsou uvedena v odůvodnění napadeného rozsudku, považuje odvolací soud za správná a vychází z nich i při svém rozhodnutí.

12. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne , datum, vyplývá, že se jedná o smlouvu ve smyslu ustanovení § 72 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona. Je koncipována tak, že na straně označené jako 2/2, tj. „druhé straně“ smlouvy, jsou identifikováni účastníci, adresa pro doručování, platební podmínky a smluvní a technické podmínky, tj. o jaký odběr se jedná, jaká produktová řada byla sjednána, v jakém odběrném místě a od kdy bude dodávka uskutečňována. Jedná se o smlouvu formulářovou, kde jsou dopisovány jen údaje týkající se zákazníka, výběru služby, odběrného místa a započetí dodávky. Na této straně smlouvy se nachází i kolonka pro podpis zákazníka. „První strana“ smlouvy, která vizuálně působí spíše jako obchodní podmínky, zcela nelogicky předchází konkrétním údajům o účastnících smlouvy, místu spotřeby apod., nejsou do ní uváděny žádné údaje za součinnosti účastníka. Pohledem průměrného spotřebitele tato vzbuzuje na první dojem představu, že se jedná o ujednání technického charakteru, ujednání nepodstatná, když vše podstatné z pohledu zákazníka je uvedeno na „druhé straně“ smlouvy, kterou podepisuje. Samotná písemná podoba smluv, kdy „první strana“ (na rozdíl od „druhé strany“, v níž jsou podstatná ujednání přehledně členěna), je psána nepřehledně (byť je částečně text proložen hůlkovým písmem), hustým řádkováním, dlouhé odstavce nejsou nijak členěny, navozují spíše pocit, že se jedná o obchodní podmínky, kdy spotřebitel může lehce přehlédnout, co je v této části textu psáno. Je zjevné, že ujednání o smluvní pokutě je uvedeno v textu tak, aby mu spotřebitel věnoval menší pozornost než podstatným údajům o účastnících smlouvy, odběrném místě, druhu sjednané služby a datu zahájení dodávky, které kontroluje, a pod které připojuje na konci svůj podpis. Smlouva tak budí dojem, že může být podepsána, aniž by byla čtena strana smlouvy obsahující dlouhé odstavce psané hustým řádkováním a drobným písmem. Samotné zvýraznění označení předmětné části smluv „SMLUVNÍ SANKCE“ (namísto dřívějšího označení „ostatní ujednání“), nepovažuje odvolací soud za dostatečnou úpravu smlouvy z hlediska její přehlednosti a srozumitelnosti pro spotřebitele.

13. Na základě uvedeného má odvolací soud za to, že takto koncipovaná ujednání o smluvních pokutách odporují požadavku transparentnosti a přiměřenosti (§ 1811, § 1813 OZ), zakládají významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele, a jsou z tohoto důvodu, jako rozporná s dobrými mravy a veřejným pořádkem, ve smyslu § 588 OZ neplatná. Za této situace bylo pak nadbytečné zabývat se předmětnými pokutami z hlediska přiměřeností jejich výše.

14. Odvolací soud proto uzavírá, že soud prvního stupně rozhodl věcně správně, pokud žalobu v části týkající se smluvních pokut zamítl a napadený rozsudek z výše uvedených důvodů v zamítavém výroku II potvrdil (§ 219 o. s. ř.).

15. Podle výsledku řízení měla být převážně neúspěšná žalovaná zavázána k náhradě nákladů řízení žalobkyni. Soud prvního stupně aplikoval ustanovení § 150 o. s. ř., neboť na straně žalované shledal důvody zvláštního zřetele hodné, spočívající v její osobní a majetkové situaci. Blíže k tomu uvedl, že žalovaná je na rodičovské dovolené, pečuje o čtyři nezletilé děti, její příjem tvoří pouze sociální dávky ve výši , částka, Kč a je nemajetná. Otec dětí na jejich výživu nepřispívá. Současně soud prvního stupně vyšel z toho, že v řízení nebylo tvrzeno, ani nevyšlo najevo, že by toto rozhodnutí o nákladech řízení výrazně zasáhlo majetkovou sféru žalobce, kterému by v případě postupu dle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhrada nákladů řízení náležela. Odvolací soud z potvrzení o provedené lustraci v ISZR zjistil, že žalovaná má celkem , Anonymizováno, nezletilých dětí. Stejně jako soud prvního stupně shledal důvody zvláštního zřetele hodné na straně žalované, a tedy i důvody k nepřiznání náhrady nákladů řízení žalobkyni. Rozsudek soudu prvního stupně proto ve výroku III potvrdil (§ 219 o. s. ř.).

16. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně v odvolacím řízení nebyla úspěšná, obecně by tedy měla právo na náhradu nákladů žalovaná. Té však žádné náklady v souvislosti s odvolacím řízením nevznikly, proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku II tohoto rozsudku.