18 Co 95/2025

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Zavřela a soudkyň JUDr. Heleny Novákové a JUDr. Petry Flídrové ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně , bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta , se sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Anonymizováno - Jméno žalovaného , IČO: IČO žalovaného , se sídlem Adresa žalovaného o vydání pozemků o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Břeclavi ze dne 26. 11. 2024, č. j. 9 C 172/2022-772 A. Rozsudek soudu prvního stupně se v odvoláním napadeném výroku II mění tak, že soud nahrazuje projev vůle žalovaného s uzavřením smlouvy o převodu pozemků s žalobkyní, v tomto znění:Převodce: , Anonymizováno, – , Jméno žalovaného, ,se sídlem , adresa, , PSČ: , adresaaNabyvatel: , Jméno žalobkyně, , nar. , Datum narození žalobkyně, ,bytem , Adresa žalobkyněuzavírají tutoSmlouvu o převodu pozemkuI., Jméno žalovaného, , jednající jménem České republiky jako převodce, spravuje ve smyslu zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „zákon o půdě“), mimo jiné též tyto pozemky ve vlastnictví státu:- parc. č. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , oba v katastrálním území , adresa, ,kraj , Anonymizováno, ;- parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , kraj , Anonymizováno, ;- parc. č. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , oba v katastrálním území , adresa, , kraj , Anonymizováno, ;- parc. č. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , vše v katastrálním území , adresa, naMoravě, , adresa, , kraj , Anonymizováno, a- parc. č. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , vše v katastrálním území , adresa, , kraj , Anonymizováno(dále jen jako „pozemky“).

II. Nabyvateli vznikl nárok na bezúplatný převod pozemků z vlastnictví státu podle § 11a zákona o půdě. Nevydané pozemky uvedené v článku I. této smlouvy byly oceněny na částku , částka, Kč.Nároky nabyvatele vůči převodci na převod jiného pozemku dle zákona o půdě činí ke dni uzavření této smlouvy částku , částka, Kč (slovy: , Anonymizováno, korun českých). Tento nárok nabyvatel uplatňuje na základě pravomocného rozhodnutí , právnická osoba, – , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, .

III. Převodce převádí na nabyvatele nemovitosti – pozemky specifikované v článku I. této smlouvy, včetně součástí a příslušenství, se všemi právy a povinnostmi, a nabyvatel je do svého výlučného vlastnictví přijímá. Vlastnické právo k pozemkům přechází na nabyvatele vkladem do katastru nemovitostí na základě této smlouvy.

IV. Smluvní strany shodně prohlašují, že jim nejsou známy žádné skutečnosti, které by uzavření smlouvy bránily. Nabyvatel dále prohlašuje, že mu je znám stav převáděných pozemků a tyto pozemky do svého výlučného vlastnictví přijímá tak, jak je uvedeno v článku III. této smlouvy.V.1) Smluvní strany se dohodly, že jakékoliv změny a doplňky této smlouvy jsou možné pouze písemnou formou na základě dohody účastníků smlouvy.2) Tato smlouva nabývá účinnosti dnem podpisu této smlouvy smluvními stranami.

VI. Smluvní strany po přečtení smlouvy prohlašují, že s jejím obsahem souhlasí a že tato smlouva je shodným projevem jejich vážné a svobodné vůle a na důkaz toho připojují své podpisy.V , Anonymizováno, dne ……………… V , Anonymizováno, dne ………………………………………………… ……………………………….., Anonymizováno, – , Jméno žalovaného, , Jméno žalobkyněB. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení před soudy obou stupňů částku , částka, Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně , právnická osoba, .

1. Okresní soud v , adresa, (dále jen „soud prvního stupně“ či „soud“), rozsudkem označeným v záhlaví rozhodl o zastavení řízení v části, kterou se žalobkyně domáhala nahrazení projevu vůle ohledně pozemků v k. ú. , adresa, , parc. č. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, (výrok I). Následně soud rozhodl o nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít s žalobkyní smlouvu o převodu pozemků ve vlastnictví státu, podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen „zákon o půdě“). Touto smlouvou (jejíž úplné znění je ve výroku II rozsudku uvedeno) se žalovaný jako převodce zavazuje bezúplatně převést do vlastnictví žalobkyně, jako nabyvatelce, pozemky parc. č. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , parc. č. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , parc. č. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , k uspokojení restitučního nároku žalobkyně v celkové výši , částka, Kč s tím, že cena převáděných pozemků ve vlastnictví státu činí , částka, Kč (výrok II). Dále soud zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku , částka, Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (výrok III) a rozhodl o vrácení části zálohy na náklady důkazu znaleckým posudkem žalobkyni ve výši , částka, Kč (výrok IV) a žalovanému ve výši , částka, Kč (výrok V).

2. Soud prvního stupně vyšel z toho, že se žalobkyně domáhala nahrazení projevu vůle žalovaného k uzavření smlouvy o bezúplatném převodu konkrétně označených pozemků podle § 11a zákona o půdě na základě tvrzení, že je oprávněnou osobou ve smyslu § 4 zákona o půdě, jako právní nástupkyně původních oprávněných osob, jejichž restituční nárok byl uplatněn již v roce , Anonymizováno, , avšak dosud nebyl plně uspokojen. O jejím nároku bylo pravomocně rozhodnuto rozhodnutím , právnická osoba, – , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , které nabylo právní moci dne , datum, , jímž bylo určeno, že žalobkyně není vlastníkem části původních pozemků, části grafického přídělu č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , a to části , Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, m² (nyní části p. č. , Anonymizováno, - ost. pl., dráha) a části , Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, m² (nyní části p. č. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, - oba ost. plocha, jiná plocha, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, - ostatní plocha, neplodná), vše v k. ú. , adresa, (dále jen „nevydané pozemky“), a vznikl jí tak nárok na náhradu podle zákona o půdě. Žalobkyně namítala, že žalovaný následně nesprávně ocenil nevydané pozemky, a to jako zemědělskou půdu, částkou , částka, Kč, ačkoliv tyto pozemky byly již v době přechodu na stát určeny k zastavění stavbami dopravní infrastruktury (železničním tělesem, včetně provedení stavebních úprav břehu a zpevněného koryta toku , Anonymizováno, , a za tímto účelem byly předchůdcům žalobkyně odejmuty. Došlo tak k výraznému podhodnocení restitučního nároku a faktickému znemožnění jeho uspokojení prostřednictvím veřejných nabídek. Postup žalovaného označila za liknavý a svévolný.

3. Na základě provedeného dokazování soud prvního stupně zjistil, že nevydané pozemky byly již Směrným územním plánem města , Anonymizováno, z , Anonymizováno, , Anonymizováno, zahrnuty do ploch určených pro drážní stavby a že na nich, popřípadě na pozemcích se stavbou bezprostředně souvisejících, byla po jejich přechodu na stát, nejpozději v roce , Anonymizováno, , realizována výstavba dopravní infrastruktury. Pozemky, které nebyly zastavěny a tvořily funkčně související součást realizované stavby, posoudil soud pro účely ocenění rovněž jako pozemky stavební. Při stanovení výše restitučního nároku vycházel zejména ze znaleckého posudku znaleckého ústavu , právnická osoba, . ze dne , datum, , č. , Anonymizováno, , podle něhož činí hodnota nevydaných pozemků , částka, Kč, zatímco žalovaný je ocenil pouze částkou , částka, Kč. Z toho soud dovodil, že žalovaný nesprávným oceněním postupoval vůči žalobkyni liknavě a svévolně, neboť jí znemožnil reálné uspokojení nároku zákonem předpokládaným postupem, a že za této situace nelze po žalobkyni požadovat další účast ve veřejných nabídkách. Dále se soud zabýval otázkou, zda převodu žalobkyní požadovaných pozemků nebrání zákonné překážky, a dospěl k závěru, že u žádného z nich nejsou dány překážky převodu podle § 11 odst. 1 zákona o půdě ani podle § 6 zákona č. 503/2012 Sb. Skutečnost, že některé z pozemků jsou vymezeny v zásadách územního rozvoje jako součást veřejně prospěšných staveb, nepovažoval za okolnost, která by jejich převod vylučovala. Za tohoto stavu přistoupil k nahrazení projevu vůle žalovaného k uzavření smlouvy o bezúplatném převodu žalobkyní vybraných náhradních pozemků.

4. Proti tomuto rozsudku, a to výrokům II a III, podal žalovaný odvolání. V něm uvedl, že mezi účastníky je od počátku sporná výše restitučního nároku žalobkyně, která je předběžnou otázkou i v dalších řízeních vedených mezi týmiž účastníky u jiných soudů. Uvedl, že soud prvního stupně se při určení ceny odňatých pozemků a výše restitučního nároku opřel výlučně o znalecký posudek znalecké kanceláře , právnická osoba, . ze dne , datum, , č. , Anonymizováno, , zpracovaný k objednávce právního zástupce žalobkyně, a nevypořádal se s odlišnými závěry znaleckého posudku znalce , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, . Podle žalovaného soud nesprávně posoudil všechny odňaté pozemky jako stavební, aniž by se dostatečně zabýval otázkou jejich skutečného stavu v době odnětí, možností jejich tehdejšího zastavění a aplikací srážek podle oceňovací vyhlášky, přičemž měl vyčkat vypracování revizního znaleckého posudku, který byl zadán ve skutkově a právně obdobné věci vedené u Okresního soudu v , adresa, . Ve vztahu k náhradním pozemkům žalovaný namítal, že pozemky parc. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, jsou dotčeny veřejně prospěšnou stavbou suchého poldru, vymezenou v zásadách územního rozvoje a územním plánu obce , adresa, , a nejsou proto podle jeho názoru vhodné ani převoditelné jako náhradní pozemky podle zákona o půdě. Uvedl, že soud při hodnocení převoditelnosti náhradních pozemků postupoval odlišně než při posuzování stavebního charakteru pozemků odňatých, když u prvně jmenovaných odmítl zohlednit územně plánovací dokumentaci, zatímco u odňatých pozemků z ní vycházel. Konečně žalovaný namítal, že náhrada nákladů řízení byla stanovena z částky , částka, Kč, a jelikož tato částka podle jeho názoru neodpovídá správně určené výši restitučního nároku, je nesprávná i výše přiznané náhrady nákladů řízení. Navrhoval zrušení rozsudku soudu prvního stupně a vrácení věci k dalšímu řízení.

5. Žalobkyně ve svém vyjádření k odvolání žalovaného navrhla potvrzení napadeného rozsudku a uvedla, že odvolací námitky žalovaného v podstatě opakují jeho procesní obranu uplatňovanou již v řízení před soudem prvního stupně, s níž se tento soud podrobně vypořádal. Zdůraznila, že stavební charakter odňatých pozemků byl v řízení prokázán rozsáhlým dokazováním, zejména historickou územně plánovací dokumentací, z níž vyplývá, že pozemky byly již v době odnětí určeny k výstavbě dopravní infrastruktury, a dále skutečností, že k realizaci tohoto záměru následně skutečně došlo. Uvedla, že znalecký posudek , právnická osoba, . představuje řádný důkaz, jehož závěry soud prvního stupně správně vyhodnotil v kontextu ostatních provedených důkazů, a že otázka aplikace srážek podle oceňovací vyhlášky je otázkou právní, nikoli odbornou, k jejímuž řešení nebylo nutné vypracování revizního znaleckého posudku. Poukázala také na právní závaznost rozhodnutí , právnická osoba, ze dne , datum, , kterým byl její restituční nárok pravomocně konstituován, a zdůraznila, že jeho výrok nemůže být v tomto řízení přezkoumáván. Ve vztahu k náhradním pozemkům v katastrálním území , adresa, uvedla, že jejich dotčení veřejně prospěšnou stavbou vymezenou pouze v zásadách územního rozvoje nepředstavuje zákonnou překážku jejich převodu podle § 6 zákona č. 503/2012 Sb., a uzavřela, že soud prvního stupně rozhodl v souladu se zákonem i ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu.

6. Krajský soud v Brně, jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále rovněž „o. s. ř.“), po zjištění, že odvolání bylo podáno v zákonné odvolací lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), osobou k tomu oprávněnou (§ 201 o. s. ř.), a že směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné (§ 201, § 202 a contrario o. s. ř.), přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadených výrocích II a III, jakož i řízení jeho vydání předcházející.

7. Výrok I o částečném zastavení řízení a výroky IV a V o vrácení části složené zálohy na důkaz znaleckým posudkem, nebyly odvoláním napadeny a samostatně nabyly právní moci (§ 206 odst. 2 o. s. ř.).

8. Žalobkyně uplatňuje svůj nárok na podkladě rozhodnutí , právnická osoba, – , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, (nabylo právní moci dne , datum, ), kterým bylo rozhodnuto tak, že žalobkyně není vlastníkem části grafického přídělu č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , a to části , Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, m2, nyní části p. č. , Anonymizováno, – ost. plocha, dráha a čísti , Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, m², nyní části KN , Anonymizováno, – ost. plocha, jiná plocha, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, – vše ost. plocha, neplodná, vše v k. ú. , adresa, . Sporné mezi účastníky bylo, zda tyto pozemky mají být oceněny jako stavební, když v době přechodu na stát byly vedeny jako zemědělské, a za situace, kdy žádné územní rozhodnutí o změně druhu pozemku z role na stavební pozemek nebylo do dne odnětí právním předchůdcům žalobkyně vydáno a v platnosti byl jen směrný územní plán města , Anonymizováno, z roku , Anonymizováno, , nikoli územní plán.

9. Soud prvního stupně v souladu s ustálenou judikaturou dovodil, že za územně plánovací dokumentaci je možno považovat také schválený směrný územní plán města , Anonymizováno, z roku , Anonymizováno, , z něhož vyplývá, že dotčené pozemky byly již v rozhodné době zahrnuty do ploch určených pro výstavbu pro účely ČSD. Žalovaný k tomu namítal, že samotná existence směrného územní plánu není objektivně způsobilá pro svou obecnost definovat stavební určení konkrétního pozemku.

10. Odvolací soud shodně jako soud prvního stupně má za to, že ačkoli byly pozemky v době přechodu na stát vedeny v evidenci jako zemědělské, bylo dostatečně prokázáno, že byly určeny k výstavbě, konkrétně k zastavění stavbami dopravní infrastruktury (železničním tělesem). Podstatné pak je, že na těchto plochách určených územním směrným plánem k zastavění, započala stavební činnost, konkrétně výstavba železničního tělesa, nejpozději v roce , Anonymizováno, , což bylo prokázáno z historických ortofotografií, které posuzoval i znalecký ústav , právnická osoba, ., ve znaleckém posudku ze dne , datum, , č. , Anonymizováno, , a které ztotožnil s územím určeným k zastavění ve směrném územním plánu z roku , Anonymizováno, . V této souvislosti považoval odvolací soud za významné i Sdělení k závaznosti územního plánu v roce , Anonymizováno, , vypracované Magistrátem města , Anonymizováno, , odborem územního plánování a rozvoje ze dne , datum, , z něhož vyplývá, že Směrný územní plán , adresa, lze považovat za územní plán sídliště, který byl podle tehdy platné právní úpravy závazným podkladem pro vydání územního rozhodnutí.

11. Ve vztahu k námitce žalovaného, že část pozemků nebyla v době odnětí přímo zastavěna, a že nelze všechny odňaté pozemky hodnotit jako stavební, neboť tvoří např. koryto vodního toku a jeho břehy, doplnil odvolací soud dokazování revizním znaleckým posudkem znaleckého ústavu , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. , č. účtu, , vypracovaným ve skutkově i právně shodné věci vedené u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, , dále listinným důkazem – přepisem výslechu znalkyň , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, , a rovněž zopakoval důkaz výpovědí , tituly před jménem, , jméno FO, , jednoho ze zpracovatelů znaleckého posudku znalecké kanceláře , právnická osoba, . ze dne , datum, , č. , Anonymizováno, . Z provedených důkazů vyplývá, že na části odňatých pozemků, bezprostředně po jejich přechodu na stát, probíhala v roce , Anonymizováno, výstavba železničního tělesa, přičemž i pozemky tvořící koryto a břehy vodního toku , Anonymizováno, , byly se stavbou železničního tělesa funkčně propojeny prostřednictvím mostních objektů, propustků a souvisejících úprav terénu, jak vyplývá zejména z výpovědi , tituly před jménem, , jméno FO, .

12. Po zhodnocení doplněného dokazování ve spojení s důkazy provedenými již soudem prvního stupně, má odvolací soud za prokázané, že všechny odňaté pozemky, za něž žalobkyně uplatňuje restituční nárok, a to pozemky původně označené v grafickém přídělu jako , Anonymizováno, (nyní parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, ) a , Anonymizováno, (nyní parc. č. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, v témže katastrálním území), byly již ke dni jejich přechodu na stát dne , datum, určeny k realizaci staveb pro účely , Anonymizováno, , popřípadě se stavbami realizovanými na železničním tělese bezprostředně funkčně souvisely a bylo tak namístě ocenit tyto pozemky jako stavební.

13. Podkladem pro stanovení ceny odňatých pozemků byl pro soud prvního stupně znalecký posudek znalecké kanceláře , právnická osoba, . ze dne , datum, , č. , Anonymizováno, , který ocenil odňaté pozemky jako pozemky stavební podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., částkou , částka, Kč, bez provedení srážek podle Přílohy č. 7 oceňovací vyhlášky.

14. Žalovaný v odvolání namítal, že soud prvního stupně převzal znalecký posudek bez dalšího, aniž by se aplikací případných srážek podle Přílohy č. 7 oceňovací vyhlášky zabýval. Konkrétně poukazoval na to, že srážky měly být provedeny s ohledem na stavební nesrostlost odňatých pozemků s okolní zástavbou, přístup po nezpevněné komunikaci a u některých pozemků chybějící možnost napojit se na veřejný vodovod, veřejnou kanalizaci či rozvod elektřiny, jak vyplývá ze znaleckého posudku č. , Anonymizováno, , tituly před jménem, , jméno FO, . Současně žalovaný vytýkal soudu prvního stupně, že nevyčkal zpracování revizního znaleckého posudku zadaného v řízení vedeném u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, .

15. Odvolací soud se touto námitkou zabýval a k jejímu posouzení v odvolacím řízení doplnil dokazování, zejména provedením revizního znaleckého posudku znaleckého ústavu , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. , Anonymizováno, , dále přepisem výslechu zpracovatelek tohoto posudku , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, a zopakováním důkazu výpovědí , tituly před jménem, , jméno FO, , jednoho ze zpracovatelů znaleckého posudku znalecké kanceláře , právnická osoba, .

16. Z doplněného dokazování vyplynulo, že aplikace srážek podle Přílohy č. 7 oceňovací vyhlášky je vázána na posouzení konkrétních znaků využitelnosti pozemků, zejména jejich srostlosti s okolním územím, dopravní dostupnosti a existence či reálné možnosti napojení na technickou infrastrukturu v rozhodné době. Možnost napojení na technickou infrastrukturu byla hodnocena z hlediska toho, zda má jít o bezprostřední fyzickou blízkost jednotlivých sítí ke každému z posuzovaných pozemků, případně o splnění určité vzdálenosti, či zda postačuje existence reálné možnosti napojení v rámci sídla jako takového. Znalkyně při výslechu shodně uvedly, že oceňovací vyhláška ani ustálená znalecká praxe nestanoví pevné vzdálenostní kritérium a že rozhodující je posouzení konkrétní situace v daném území, zejména zda se pozemky nacházely v území s existující technickou infrastrukturou a zda napojení bylo vzhledem k charakteru území a plánovanému využití reálně možné. Revizní znalecký posudek přitom potvrdil, že dotčené pozemky nelze považovat za územně izolované, neboť se nacházely v bezprostřední vazbě na intravilán , Anonymizováno, , byly dopravně zpřístupněny a nacházely se v území, u něhož bylo možné napojení na veřejné sítě v rámci existující struktury obce. Skutečnost, že jednotlivé sítě nebyly vedeny přímo na hranici každého z odňatých pozemků, proto sama o sobě neodůvodňuje aplikaci srážek podle Přílohy č. 7 oceňovací vyhlášky.

17. Revizní znalecký posudek současně dospěl k závěru, že u části pozemků je namístě uvažovat o srážce z důvodu přístupu po nezpevněné komunikaci, pokud jde o jejich konkrétní místní poměry v rozhodné době. V tomto omezeném rozsahu tedy revizní znalecký posudek korigoval původní závěry znalecké kanceláře , právnická osoba, ., zatímco v ostatních aspektech její postup potvrdil. Odvolací soud proto uzavírá, že námitka žalovaného ohledně aplikace srážek podle Přílohy č. 7 oceňovací vyhlášky je důvodná pouze částečně, a to výlučně ve vztahu ke srážce za přístup po nezpevněné komunikaci k pozemkům označeným jako část grafického přídělu č., Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v rozsahu , Anonymizováno, %. Z tohoto důvodu vycházel při určení výše restitučního nároku ze závěrů revizního znaleckého posudku znaleckého ústavu , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. , Anonymizováno, , který je ocenil částkou , částka, Kč.

18. Podle § 11a odst. 1 zákona o půdě oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Osoby, na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním, se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby.

19. Pro posouzení důvodnosti žaloby na nahrazení projevu vůle žalované bylo podstatné zjištění, zda postup žalovaného při uspokojování restitučního nároku žalobkyně byl svévolný a liknavý a mohla tak uplatnit nárok na převod konkrétních náhradních pozemků prostřednictvím žaloby na nahrazení projevu vůle žalované.

20. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že postup žalovaného při uspokojování restitučního nároku žalobkyně byl liknavý, resp. svévolný, neboť restituční nárok žalobkyně ocenil způsobem, který neodpovídal povaze odňatých pozemků v době jejich přechodu na stát, a tím fakticky znemožnil jeho uspokojení zákonem předpokládaným postupem prostřednictvím veřejných nabídek. Tento závěr soud prvního stupně opřel zejména o zjištění, že žalovaný ocenil nevydané pozemky jako zemědělské, ačkoliv z provedeného dokazování vyplynulo, že tyto pozemky byly již v rozhodné době určeny k výstavbě dopravní infrastruktury, popřípadě s touto výstavbou bezprostředně funkčně souvisely. Přestože žalobkyně žalovaného dopisem ze dne , datum, vyzývala k přecenění restitučního a předložila i znalecký posudek znalecké kanceláře , právnická osoba, ., ze dne , datum, , č. , Anonymizováno, žalovaný k přehodnocení ocenění nepřistoupil.

21. Odvolací soud se s výše uvedeným závěrem ztotožňuje, neboť rozdíl mezi oceněním restitučního nároku provedeným žalovaným a oceněním, z něhož soud prvního stupně vycházel, byl mimořádně výrazný. Nejednalo se tak o běžný odborný rozpor v rámci obvyklého rozpětí ocenění, nýbrž o zásadní nesoulad, který měl přímý a rozhodující vliv na možnost žalobkyně uspokojit svůj restituční nárok prostřednictvím veřejných nabídek. Setrváním žalovaného na nesprávném ocenění, a to i poté, co měl k dispozici znalecký posudek, tedy relevantní odborný podklad, nelze jeho postup považovat pouze za nečinnost či prodlení, ale za postup, který ve svých důsledcích objektivně znemožnil zákonem předpokládaný způsob uspokojení restitučního nároku. Po žalobkyni nelze tedy spravedlivě požadovat, aby se i nadále domáhala uspokojení svého nároku prostřednictvím veřejných nabídek, jejichž využití bylo v důsledku nesprávného ocenění fakticky vyloučeno.

22. Ve vztahu k náhradním pozemkům ve vlastnictví , Anonymizováno, , jejichž převodu se žalobkyně domáhá, specifikovaných ve výroku rozsudku, lze uvést, že jejich ocenění nebylo mezi účastníky řízení sporné. Soud prvního stupně se otázkou jejich ceny podrobně zabýval v bodě 16 odůvodnění svého rozsudku, přičemž vycházel ze znaleckého posudku Ing. Elišky Krošlákové č. , Anonymizováno, , předloženého žalovaným, který konkretizoval hodnotu jednotlivých pozemků s ohledem na jejich výměru, druh a další rozhodné znaky. Na základě těchto nesporných skutkových zjištění soud prvního stupně správně uzavřel, že celková hodnota všech náhradních pozemků, jejichž převodu se žalobkyně domáhá, představuje částku , částka, Kč a nepřesahuje tedy výši dosud neuspokojené části jejího restitučního nároku.

23. Žalovaný v řízení namítal pouze nepřevoditelnosti dvou náhradních pozemků nacházejících se v katastrálním území , adresa, , parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, , a to z důvodu jejich dotčení veřejně prospěšnou stavbou – suchým poldrem – vymezenou v zásadách územního rozvoje. Odvolací soud tuto námitku neshledal jako důvodnou, neboť soud prvního stupně správně uzavřel, že zákonnou překážku převoditelnosti náhradních pozemků ve smyslu § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 503/2012 Sb. zakládá pouze taková veřejně prospěšná stavba, která je vymezena územním plánem, regulačním plánem nebo pravomocným rozhodnutím o umístění stavby. V projednávané věci bylo prokázáno, že pozemky parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, nejsou ke dni rozhodnutí zahrnuty do územního ani regulačního plánu jako plochy určené pro veřejně prospěšnou stavbu, ani se k nim neváže rozhodnutí o umístění stavby. Jejich uvedení v zásadách územního rozvoje samo o sobě zákonnou překážku převodu nezakládá.

24. K námitce žalovaného, že restituční řízení nemělo být řízení vedeno podle zákona o půdě s ohledem na stavební povahu odňatých pozemků, odvolací soud uvádí, že restituční nárok žalobkyně byl založen pravomocným rozhodnutím příslušného pozemkového úřadu vydaným podle zákona o půdě, které je pro navazující soudní řízení závazné. Skutečnost, že odňaté pozemky byly pro účely ocenění posouzeny jako stavební, se promítá pouze do výše restitučního nároku, přičemž otázku, zda měl být nárok posuzován podle jiného právního předpisu, nelze v tomto řízení znovu posuzovat, a proto shledal tuto námitku jako nedůvodnou.

25. Odvolací soud neshledal důvodnými ani námitky žalované směřující ke zpochybnění použitelnosti původního znaleckého posudku, včetně výtky týkající se osob podílejících se na jeho zpracování. Znalecký posudek byl vypracován znaleckým ústavem oprávněným k výkonu znalecké činnosti, který za jeho odbornou správnost nese odpovědnost, přičemž skutečnost, že se na jeho zpracování podílely konkrétní osoby nezapsané samostatně jako znalci, nemá vliv na použitelnost tohoto důkazu ani na správnost skutkových zjištění, z nichž soud vycházel.

26. Z výše uvedených důvodů odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně (§ 220 odst. 1 o. s. ř.) tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku, tedy v části tohoto výroku týkajícího se ocenění výše restitučního nároku.

27. Výrok II tohoto rozsudku o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů vychází ze zásady úspěchu žalobkyně v řízení. Neúspěšný žalovaný bude povinen zaplatit žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení, neboť změna rozsudku, učiněná v odvolacím řízení se týkala jen ocenění jejího restitučního nároku, nikoli úspěchu ve věci samé. O náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů rozhodoval odvolací soud podle § 224 odst. 2 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. Za řízení před soudem prvního stupně odvolací soud, na rozdíl od soudu prvního stupně, vycházel při určení odměny zástupce žalobkyně z § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále také jen „advokátní tarif“ nebo „vyhláška“), podle něhož se za tarifní hodnotu považuje cena věci nebo práva v době započetí úkonu právní služby, jichž se právní služba týká. Nepřevzal proto jednotně pro všechny úkony tarifní hodnotu , částka, Kč, nýbrž rozlišil tarifní hodnotu podle jednotlivých fází řízení. Za úkony převzetí a přípravy zastoupení dne , datum, , návrh ve věci samé, podání ze dne , datum, , , datum, , , datum, , účast u jednání soudu dne , datum, (ve výši dvou úkonů, neboť trvalo déle než dvě hodiny), podání ze dne , datum, , účast u jednání soudu dne , datum, , podání ze dne , datum, , účast u jednání soudu dne , datum, a podání ze dne , datum, , tedy celkem za 12 úkonů právní služby (§ 11 odst. 1 písm. a/, d/a g/ vyhlášky), činí mimosmluvní odměna z tarifní hodnoty , částka, Kč při sazbě po , částka, Kč (§ 7 bod 5 advokátního tarifu) celkem , částka, Kč. Za podání ze dne , datum, činí mimosmluvní odměna z tarifní hodnoty , částka, Kč částku , částka, Kč (§ 7 bod 6 advokátního tarifu) a za účast u jednání soudu dne , datum, z tarifní hodnoty , částka, Kč částku , částka, Kč (§ 7 bod 5 advokátního tarifu). Na mimosmluvní odměně tak celkem úspěšné žalobkyni přísluší náhrada ve výši , částka, Kč a paušální náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu za 14 úkonů právní služby po , částka, Kč, celkem , částka, Kč. K tomu je třeba připočíst náhradu cestovních výdajů k jednáním soudu dne , datum, , , datum, , , datum, a , datum, , ve výši , částka, Kč, jak správně vypočetl soud prvního stupně, a náhradu za promeškaný čas za cestu k těmto jednáním a zpět ve výši , částka, Kč. Z částky , částka, Kč, tvořené mimosmluvní odměnou, paušální náhradou hotových výdajů, cestovným a náhradou za promeškaný čas, přísluší náhrada daně z přidané hodnoty ve výši , částka, Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), neboť zástupce žalobkyně je plátcem této daně. Mezi důvodně vynaložené náklady řízení patří rovněž náklady na znalecký posudek č. , Anonymizováno, ve výši , částka, Kč včetně DPH a nevrácená část zálohy na výslech znalce ve výši , částka, Kč. Náklady řízení žalobkyně před soudem prvního stupně tak celkem činí , částka, Kč.

28. Náklady úspěšné žalobkyně v odvolacím řízení tvoří náklady na její zastoupení advokátem, a to odměna za 2 úkony právní služby, za vyjádření k odvolání žalovaného a účast u jednání odvolacího soudu dne , datum, . Za tyto úkony náleží mimosmluvní odměna z tarifní hodnoty , částka, Kč v sazbě po , částka, Kč, tj. celkem , částka, Kč (§ 8 odst. 1, § 7 bod 5, § 11 odst. 1 písm. g/ a k/ 177/1996 Sb., advokátního tarifu), paušální náhrada hotových výdajů za 2 úkony právní služby po , částka, Kč činí , částka, Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu). Dále pak náhrada cestovních výdajů za cestu osobním automobilem tovární značky , Anonymizováno, ze sídla advokáta v , Anonymizováno, k jednání odvolacího soudu v Brně dne , datum, a zpět v celkové délce , anonymizováno, km při průměrné spotřebě motorové nafty 5 l/100 km, ceně pohonné hmoty 49,40 Kč za litr a sazbě základní náhrady 5,90 Kč za 1 km ve výši , částka, Kč a náhrada za promeškaný čas za cestu k tomuto jednání a zpět za 10 započatých půlhodin po , částka, Kč ve výši , částka, Kč (§ 14 odst. 1 písm. a/, odst. 3 advokátního tarifu). Z částky , částka, Kč, tvořené mimosmluvní odměnou, paušální náhradou hotových výdajů, cestovným a náhradou za promeškaný čas, náleží dále náhrada daně z přidané hodnoty ve výši , částka, Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), neboť zástupce žalobkyně je plátcem této daně. Náklady odvolacího řízení žalobkyně tak celkem činí , částka, Kč.

29. Celkem bude neúspěšný žalovaný povinen zaplatit úspěšné žalobkyni na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku , částka, Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 první část věty před středníkem o. s. ř.). k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.)