19 Co 17/2024

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Konečného a soudkyň JUDr. Radimy Gregorové, Ph.D., a JUDr. Ivany Losové ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupená advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 zastoupená advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 , Anonymizováno o určení vlastnictví k nemovitosti, o odvolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 1. 9. 2023, č. j. 31 C 83/2018–281,

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku I. potvrzuje.

II. Ve výroku II. se rozsudek soudu I. stupně mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 42 026 Kč k rukám její právní zástupkyně , tituly před jménem, , jméno FO, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení v částce 8 228 Kč k rukám její právní zástupkyně , tituly před jménem, , jméno FO, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 1. 9. 2023, č. j. 31 C 83/2018–281, bylo rozhodnuto takto: určuje se, že , jméno FO, narozená dne , datum, a zemřelá dne , datum, byla ke dni své smrti vlastníkem spoluvlastnického podílu id. ½ na pozemku parc. č. , číslo, , zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 200 m2, jehož součástí je stavba – budova č. p. , číslo, , rodinný dům v k. ú. , adresa, , zapsaný na LV č. , číslo, , vedený u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, (výrok I.), žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 207 554 Kč k rukám její právní zástupkyně , tituly před jménem, , jméno FO, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok II.).

2. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná odvolání, v němž zrekapitulovala skutkové i právní závěry soudu I. stupně s popisem některých událostí z průběhu sporu s tím, že soud se zaměřil pouze na zjištění, zda původní žalobkyně byla či nebyla schopna činit právní jednání v podobě uzavření darovací smlouvy ke dni , datum, , a pominul skutečnosti a indicie o možnosti omezení schopností původní žalobkyně vystupovat jako účastník v řízení včetně zahájení řízení o omezení její svéprávnosti. Uvedla, že původní žalobkyně podáním ze dne , datum, vzala svou žalobu zpět a též vypověděla plnou moc své právní zástupkyni, a následný postup soudu, jenž toto nevzal v potaz a posléze řízení přerušil, byl nesprávný a ačkoliv patrně o schopnosti původní žalobkyně právně jednat pochyboval, neustanovil jí opatrovníka pro řízení, dal jí možnost pokračovat v řízení a činit relevantní procesní podání, ovšem na taková nereagoval, když ignoroval, jak odvolání plné moci zástupkyni, tak zpětvzetí žaloby, přičemž ustanovení o neplatnosti hmotněprávních úkonů nelze na procesní úkony použít. Sdělila, že jestliže tedy původní žalobkyně vzala svou žalobu podáním ze dne , datum, zpět a řízení bylo následně přerušeno s odkazem na § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. a překážka, která byla důvodem pro přerušení řízení, následně odpadla, měl se soud I. stupně se zpětvzetím žaloby vypořádat a rozhodnout o něm, což ale neučinil, i když správně měl řízení zastavit. Dále se obsáhle vyjadřovala ke znaleckému posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , jenž je nedostatečný a znalec se s jejími námitkami nevypořádal. Námitky nesměřovaly k odborným závěrům znalce, které by ona požadovala přezkoumávat, ale namítala, že podklady znalce jsou jiné, než jak jejich obsah vyjevil znalec v posudku. Rozebírala výpovědi svědků , jméno FO, a , jméno FO, , poukazovala na vyjádření advokátů přítomných u darovací smlouvy, když žalovaná nevyužila žádného rozrušení původní žalobkyně daného výběrem peněz z jejich účtů provedených , Jméno zainteresované osoby 0/0, , ale takový výběr či takové výběry znamenaly pouze eskalaci rozrušení žalobkyně, a zmínila další darovací smlouvu na nemovitost v KÚ , adresa, ve prospěch žalobkyně. Obsáhle se vyjadřovala k rozhodnutí o nákladech řízení s tím, že postup soudu I. stupně byl hrubě nesprávný a v rozporu s judikaturou, na niž poukazovala, jelikož hodnota nemovitostí nebyla prokázána a předmět sporu je nutné hodnotit jako penězi neocenitelný. Navrhla, aby napadený rozsudek byl zrušen a řízení bylo z důvodu zpětvzetí žaloby zastaveno, případně, aby byl změněn a žaloba byla zamítnuta. V doplňujícím stručném stanovisku k vyjádření žalobkyně žalovaná uvedla, že pro to, jak popisuje příběh žalobkyně, neexistují podklady v provedeném dokazování a vyjádření neobsahuje relevantní argumenty.

3. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání sdělila, že soud se věcí velmi pečlivě zabýval, důkazy i správně vyhodnotil, žalovaná nevysvětlila, proč matku hospitalizovanou v nedobrém stavu doslova unesla z lůžkového oddělení nemocnice, umístila ji v restauraci , Anonymizováno, , kde ji nachystaní advokáti nechali podepsat připravenou darovací smlouvu a pak ji vrátila do nemocnice, ačkoliv úkon mohl být proveden v nemocnici, kde by mu však někdo mohl pro zdravotní stav matky zabránit. Sdělila, že chování žalované bylo vysoce nemravné, původní žalobkyně byla vyslechnuta citlivě a vyjádřila se, že nemovitost darovat nechtěla, a poukazovala na znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, a na to, že odvolání plné moci i zpětvzetí žaloby jsou psány na počítači, který původní žalobkyně nevlastnila, jsou napsány slovními obraty, které nemohly být dílem původní žalobkyně, a že kvůli absenci mobility je ani nemohla učinit. Uvedla, že svědci , jméno FO, a , jméno FO, byli nevěrohodní, a soud si po provedení všech důkazů udělal dokonalý obrázek o morálce žalované, která zjevně v přesvědčení o blízkém možném úmrtí své matky tuto , datum, v rozsáhlém zápalu plic odvezla z nemocnice ve snaze se na úkor sestry – žalobkyně – obohatit bez ohledu na skutečnost, co mohla touto nemorální akcí způsobit. Navrhla, aby napadený rozsudek byl jako věcně správný potvrzen.

4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně, řízení jeho vydání předcházející i obsah spisu a dospěl k závěru, že odvolání není, pokud jde o věc samu (výrok I), důvodné. S tím, co vzal soud I. stupně za prokázané na skutkovém stavu z provedených důkazů, se odvolací soud plně ztotožňuje, a proto na skutková zjištění soudu I. stupně také odkazuje. V odvolacím řízení účastníci další návrhy na dokazování nevznášeli s jednou výjimkou, a to návrhem žalované na provedení dokazování darovací smlouvou z , datum, , kterou původní žalobkyně , jméno FO, darovala žalobkyni nemovitost v KÚ , adresa, , ovšem tento důkaz prováděn nebyl, neboť nešlo o přípustný důkaz dle § 205a o. s. ř. Účastníci byli soudem I. stupně u závěrečného jednání řádně poučeni, další tvrzení nevznášeli a jediné návrhy na dokazování byly ze strany žalované na dokazování vyžádáním lékařské dokumentace , jméno FO, a revizním znaleckým posudkem ve vztahu k posudku primáře , tituly před jménem, , jméno FO, , takže darovací smlouva z roku 2020 nepředstavuje přípustný důkaz ve smyslu § 205a o. s. ř. Jelikož účastníci ani v odvolacím řízení další nová tvrzení a nové skutečnosti neuváděli, a to ani ohledně probíhajícího řízení o pozůstalosti po , jméno FO, , a jiné návrhy na dokazování nevznášeli, vyšel odvolací soud ze skutkového stavu uvedeného soudem I. stupně.

5. Ze správně a úplně zjištěného skutkového stavu vyvodil soud I. stupně i správné právní závěry, s nimiž se odvolací soud rovněž zcela ztotožňuje, a proto i na právní závěry soudu I. stupně plně odkazuje. Na žalovaném určení je v souladu s § 80 o. s. ř. naléhavý právní zájem dán tak, jak dovodil soud I. stupně v bodu 28. odůvodnění rozsudku, když rozhodnutí v této věci může být zohledněno v probíhajícím řízení o pozůstalosti po , jméno FO, a i žalovaná (prostřednictvím zástupkyně u jednání , datum, ) k tomu uvedla, že o existenci naléhavého právního zájmu nemá důvod pochybovat a petit, o němž bylo posléze rozhodnuto, je správně a tak, jak má být. Tak, jak dovodil soud I. stupně, darovací smlouva z , datum, je jednak absolutně neplatná dle § 581 o. z., dle něhož není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat. Ani odvolací soud nemá žádné pochybnosti o v řízení vypracovaném znaleckém posudku primáře , tituly před jménem, , jméno FO, , znalce z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie se zvláštní specializací gerontopsychiatrie (dárkyně měla v době darování téměř 88 let), jenž je tak i dle odvolacího soudu pro posouzení stavu , jméno FO, k , datum, nezpochybnitelným a jednoznačně nejvhodnějším odborníkem (, tituly před jménem, Holanová takovou specializaci neměla a primář , tituly před jménem, Turek bral její rozbor v potaz). Znalec v podrobném a obsáhlém posudku jednoznačně uzavřel, že posuzovaná , jméno FO, , narozená , datum, , trpěla ke dni , datum, takovou duševní poruchou, která měla ke dni , datum, účinky vylučující její rozpoznávací a ovládací schopnosti a nedokázala k uvedenému datu posoudit následky svého jednání nebo své jednání ovládnout. Své závěry znalec obhájil i v rámci své výpovědi u soudu , datum, . Ze znaleckého posudku rovněž plyne velmi špatný zdravotní stav , jméno FO, v období od , datum, do , datum, (a svými laickými slovy jej později takto opakovaně popisovala i sama , jméno FO, ), jenž měla v této době mj. kardiální dekompenzaci, progredující otoky dolních končetin, pro které se jí udělaly bulky na nohou, měla těžkou plicní hypertenzi, plicní embolii, psychologické vyšetření z , datum, naznačilo globální kognitivní deficit na úrovni středně těžké demence, oslabeny byly sledované funkce (paměť, pozornost, jazykové i zrakově prostorové dovednosti a orientace), přidal se stav po bronchopne umonii, těžký zápal plic a paní , jméno FO, brala značné množství léků (i dle výpisu z denního dekurzu z , datum, byla ten den intermitentně dezorientovaná) a v uspokojivém stavu byla propuštěna až , datum, (tj. po více jak třech týdnech od podpisu darovací smlouvy , datum, ).

6. Výhrady žalované ke znaleckému posudku jsou výhradami naprostého laika, založené primárně na nespokojenosti s jeho závěry, což je zcela nerelevantní, a nic na tom nemění ani poukazy na výpovědi svědků , jméno FO, a , jméno FO, (dcery a manžela žalované, které i odvolací soud považuje za výpovědi účelové ve prospěch žalované tak, jak k tomu dospěl soud I. stupně). Lze k tomu uvést (a takto se k tomu staví i Nejvyšší soud), že v mnoha případech duševní porucha posuzované osoby v předmětném období není, resp. v inkriminované době nebyla navenek laiky detekovatelná, přičemž verifikace stavu, že osoba je či byla stižena v daný okamžik duševní poruchou tak, že její ovládací či rozpoznávací schopnosti byly zcela nebo z podstatné části vymizelé, resp. snížené, je diagnostikovatelná zpravidla toliko psychiatrem. Může se stát, že jednající posuzovaná osoba navenek působí a chová se tzv. zcela standardně, ač ve skutečnosti je předmětnou duševní poruchou vskutku stižena, což ex post je verifikováno sofistikovaným vyšetřením ustanoveným znalcem – psychiatrem, povětšinou s přihlédnutím k předchozí zdravotnické dokumentaci a dalším zjištěným skutečnostem. Hodnocení chování posuzované osoby při jejím jednání v inkriminovaném období třetími osobami, které nejsou odborníky v odvětví psychiatrie, zpravidla není validní a pro rozhodující soud by nemělo být zásadně významné; otázku možné (míry) laické verifikace jednání posuzované osoby by měl především soudu objasnit znalec, a to právě s přihlédnutím k diagnostikování té které duševní poruchy a defektu té které schopnosti posuzované osoby z pohledu jejich ovládacích, anebo jen rozpoznávacích, schopností. Znalec současně v posudku a ve své výpovědi vysvětlil, že po datu , datum, došlo u paní , jméno FO, ke zlepšení jejího zdravotního stavu a po kardiopulmonální kompenzaci se po půl roce upravily i kognitivní funkce , jméno FO, , v testu jí pak vyšly lepší výsledky a při vyšetření znalcem byla orientovaná v základních informacích a nebyly tam stavy zmatenosti. Znalec též v posudku uvedl, že přechodné snížení kognitivních funkcí, které zachytilo psychologické vyšetření z , datum, , bylo v době, kdy posuzovaná nebyla motivovaná k podání výkonů a v důsledku značných zdravotních potíží byla tělesně oslabená, což vše plně vysvětluje a obhajuje schopnost , jméno FO, po roce od darovací smlouvy z , datum, zahájit a vést tento spor včetně udělení plné moci, což ovšem nic nemění na jednoznačném závěru posudku, že ke dni , datum, trpěla takovou duševní poruchou, která k tomuto dni měla účinky vylučující její rozpoznávací a ovládací schopnosti, a nedokázala k uvedenému datu posoudit následky svého jednání nebo své jednání ovládnout. K neplatnosti darovací smlouvy z , datum, z důvodu dle § 581 o. z. zbývá jen dodat, že Ústavní soud (nález sp. zn. I. ÚS 173/13) zavedl v těchto sporech tzv. důkazní standard, když vyložil právní názor, že spravedlivá rovnováha mezi soupeřícími oprávněnými zájmy bude nejlépe dosažena stanovením vysoké míry pravděpodobnosti prokázání, že plně svéprávná osoba jednala v duševní poruše, která ji v daný moment činila neschopnou právně jednat, a ani judikatura Nejvyššího soudu nebyla nikdy postavena na závěru, že k aplikaci ustanovení o neplatnosti právního úkonu osoby jednající v duševní poruše, která ji činí k tomuto právnímu úkonu neschopnou, lze přistoupit pouze na základě stoprocentně zjištěného skutku.

7. Odvolací soud se plně ztotožňuje i se závěrem soudu I. stupně, že darovací smlouva z , datum, (a pro celý kontext kolem ní) je absolutně neplatná pro hrubý rozpor s dobrými mravy dle § 580 odst. 1 o. z., dle něhož neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Původní žalobkyně , jméno FO, byla od počátku dubna 2017 ve velmi špatném zdravotním stavu tak, jak plyne ze znaleckého posudku, a i ona sama svůj zdravotní stav později (když se zlepšila) takto popisovala (viz např. její výpověď u jednání soudu I. stupně dne , datum, čl. 91, 92 spisu). Kromě toho, že její výpověď odpovídá posudku primáře , tituly před jménem, , jméno FO, , je také třeba uvést, že v podstatě shodně vypovídala i v trestním řízení (viz původní posléze zrušený trestní rozsudek čl. 42 spisu) i znalci, primáři , tituly před jménem, , jméno FO, , což také potvrzuje, že od podzimu 2017 se její stav zlepšil (při stavech zmatenosti by si na řadu věcí nevzpomněla nebo by je popisovala různě). Proto také byla v době od , datum, do , datum, a v době od , datum, do , datum, hospitalizována v Brně v Nemocnici u Milosrdných bratří. Její zdravotní stav žalovaná znala a zjevně pod dojmem toho, že maminka nemusí jaro 2017 přežít, zahájila „boj“ se žalobkyní, svojí sestrou, o majetek maminky. Byla to ona, kdo první vybral peníze z účtu , jméno FO, , když , datum, ve dvou výběrech vybrala celkem 536 000 Kč, takže její zdůrazňování, že následně , datum, zase žalobkyně prodala akcie , jméno FO, za 735 992,1 Kč a tuto částku si ponechala, je značně pokrytecké. Současně začala žalovaná připravovat darovací smlouvu, protože to byla ona, kdo jednal s advokátem , tituly před jménem, Honem (ten jasně řekl, že jednal jen se žalovanou, nikoliv s , jméno FO, ), a oba advokáti , tituly před jménem, Skoumal a , tituly před jménem, Hon také viděli , jméno FO, poprvé a naposled jen chvíli v restauraci U tří knížat v centru Brna, kde došlo k podpisu darovací smlouvy. Žalovaná také dopředu vzala občanský průkaz , jméno FO, ze stolku u jejího lůžka v nemocnici, jelikož tento občanský průkaz pak sloužil k ověření totožnosti , jméno FO, u darovací smlouvy. Žalobkyně poté, co zjistila, že občanský průkaz ve stolku chybí, nahlásila ztrátu občanského průkazu dne , datum, na policii a došlo ke zneplatnění občanského průkazu a vystavení nového občanského průkazu až , datum, , což ale advokáti u podpisu darovací smlouvy nemohli vědět. Vše tak bylo žalovanou náležitě předchystáno a promyšleno, včetně toho, aby k podpisu nachystané darovací smlouvy nedošlo v nemocnici, kde bylo z pohledu žalované riziko, že lékaři či sestry poukáží advokátům, jenž by do nemocnice přišli, na špatný zdravotní stav , jméno FO, , a ti odmítnou podpis darování realizovat. Za standardních okolností by žalovaná počkala, až se maminka uzdraví a bude propuštěna z nemocnice (ve standardní rodině by takový krok probrala i se žalobkyní coby sestrou), dala jí nějaký čas si celou záležitost promyslet a zpracovat a nevytahovala by ji v průběhu léčby z nemocnice do restaurace v centru Brna. Ze spisu není úplně jasné, jestli žalovaná tehdy věděla o závěti z , datum, (kopie čl. 253 spisu), kterou , jméno FO, odkázala svoji 1/2 předmětných nemovitostí žalobkyni (posléze žalovaná u notáře uznala, že závěť je psaná rukou , jméno FO, ), ale minimálně věděla o tom, že představa , jméno FO, je, aby předmětné nemovitosti dostala žalobkyně, protože ona v minulosti dostala nemovitosti v , adresa, , a takto to chtěl i otec účastnic pan , jméno FO, (viz jeho nezpochybňovaný přípis již z , datum, čl. 112 spisu). Darovací smlouva tak měla dostat předmětné nemovitosti mimo dědictví po , jméno FO, , ať již by se dědilo dle závěti z roku 2013, nebo dle dědických podílů (dědici jsou jen obě účastnice coby dcery).8. , jméno FO, nevěděla, že je nachystaná darovací smlouva, když byla , datum, ve velmi špatném zdravotním stavu (viz posudek i její konzistentní výpovědi) vytažena z nemocnice, odvezena žalovanou, jejím manželem a její dcerou do , právnická osoba, ., pobočky v , adresa, , kde byla rozrušena potvrzením pracovníků banky o tom, že žalobkyně , datum, prodala její akcie, (ovšem o tom, že žalovaná sama si na svůj účet převedla 536 000 Kč již , datum, , mamince žalovaná neřekla, alespoň to neplyne ze spisu), a následně přesunuta do blízké restaurace U tří knížat, kam žalovaná zavolala advokáty disponující nachystanou darovací smlouvou. Advokáti se tak nevědomky stali účastníky v této nečestné hře žalované, protože řekli, že s podpisem připravené smlouvy ten den nepočítali, bylo to před koncem pracovní doby, šli kvůli tomu z kanceláře s ověřovací knihou do kavárny v centru Brna, podepsané smlouvy si všechny odnesli, šli domů a ověřovací doložku dělali až druhý den. Dostavili se proto, že jim to časově vycházelo před odchodem domů a oba měli za to, že v rodině je vše domluveno a předjednáno a jde jen o formalitu; , tituly před jménem, Hon vypověděl, že se na ně ohledně darovací smlouvy obrátila jen žalovaná, nikoliv paní , jméno FO, , a s ní také komunikovali. Že advokátům na paní , jméno FO, za tu krátkou chvíli, co ji viděli, nepřišlo nic zvláštního, je logické, seděla v restauraci obklopena blízkými lidmi, které také měla ráda (dle spisu měla ráda obě dcery i jejich děti, ale vzhledem ke své ovlivnitelnosti se více stavěla za tu, která na ni zrovna měla vliv), a advokátům žalovaná pochopitelně neřekla, že vytáhla maminku ve velmi špatném zdravotním stavu z dlouhodobého pobytu v nemocnici, všechno sama nachystala a maminka vůbec nerozumí běhu událostí. Dcera žalované i manžel žalované, coby osoby, které se toho účastnily, a jsou blízké žalované, jsou již tímto naprosto nevěrohodné, ale dcera žalované také zjevně před soudem nemluvila pravdu, když uvedla, že když se , jméno FO, ve spořitelně dozvěděla, že k převodu peněz došlo, tak „nám řekla, že můžeme zavolat advokáty, že by chtěla mamce dát tu Bolzanovu. Takže jsme z toho byly takové překvapené, jak můžeme jako zavolat advokáty, tak jsme to zkusily, protože babička předtím jednala s panem Honem a Skoumalem“ – paní , jméno FO, o žádných advokátech dopředu nevěděla, s nikým nejednala a ani nemohla, tudíž ani nemohla sama po nikom chtít ať je zavolají a tvrzení, jak z toho, že mají zavolat advokáty, byla svědkyně a žalovaná překvapené, je jen další součást jejich pokrytectví. Po podpisu darovací smlouvy pak byla paní , jméno FO, odvezena zpět do Nemocnice u Milosrdných bratří, kde byla více jak další tři týdny až do , datum, , což též jednoznačně svědčí o jejím špatném zdravotním stavu k , datum, (bez posudku by se ještě dalo o jejím zdravotním stavu spekulovat, kdyby ji pustili domů následující den 23. 5., ale ne, když si ji tam ponechali až do , datum, ). Uvedený průběh si může žalovaná relativizovat, jak chce, ale takto se to ve slušné společnosti nedělá, vytáhnout starou značně nemocnou maminku pod vlivem léků (podle všeho i bez brýlí na čtení) z nemocnice do restaurace a dát jí podepsat smlouvu, o které dopředu vůbec nic neví, a jestli to žalované přijde normální, tak odvolacímu soudu (v naprosté shodě se soudem I. stupně) rozhodně ne, a úkon darování , datum, a celý popsaný kontext a jeho souvislosti jsou v hrubém rozporu s dobrými mravy, a tudíž je toto darování absolutně neplatné dle § 580 odst. 1 o. z.

9. Pokud jde o události z přelomu června a července 2021 a o údajné „zpětvzetí žaloby“, ohledně toho se odvolací soud též ztotožňuje s napadeným rozsudkem a s tím, co k tomu soud I. stupně uvedl v bodu 27. odůvodnění rozsudku. Původní žalobkyně se i dle znalce po říjnu 2017 zlepšila a poté, co se v zimě 2018 vyvázala z vlivu rodiny žalované (přestěhovala se zpět do domu na , adresa, v Černovicích), byla schopna s pomocí druhé dcery – současné žalobkyně – tento spor zahájit a dále v něm pokračovat. Žalovaná si po vypracovaném znaleckém posudku a po výslechu znalce uvědomila, že je vysoká pravděpodobnost toho, že právní jednání žalované k , datum, bude shledáno neplatným pro duševní poruchu v dané době, a zvolila postup, který jí také rozhodně nectí a jenž zapadá do kontextu nečestného jednání ohledně darovací smlouvy. Podsunula původní žalobkyni , jméno FO, k podpisu dvě listiny obsahující zpětvzetí žaloby a odvolání plné moci své zástupkyni , tituly před jménem, , jméno FO, (čl. 215, 216 spisu), paní , jméno FO, listiny bez čtení i přemýšlení podepsala a žalovaná je jednak , datum, osobně zanesla na Městský soud v Brně a jednak poslala , datum, poštou odvolání plné moci z pošty u svého bydliště v Židenicích , tituly před jménem, , jméno FO, . Tento závěr vychází jako jediný možný a logický s ohledem na všechny následující okolnosti. Žalobkyně a , tituly před jménem, , jméno FO, neměly k takovému postupu důvod a zpětvzetí žaloby bylo jasně v rozporu se zájmy žalobkyně (i její rodiny), a i , tituly před jménem, , jméno FO, hned upozorňovala na to, že jde o žalovanou účelově nachystaný krok (od té doby jde také o téměř hlavní argumentaci žalované, že soud měl zohlednit zpětvzetí žaloby). Sama původní žalobkyně zpětvzetí žaloby učinit nemohla, protože neměla doma počítač, na němž bylo zpětvzetí žaloby i odvolání plné moci napsáno (ve svém věku i stavu by jej zřejmě ani neuměla použít), ani tiskárnu, nebyla schopna dát podáním formu, jakou měly, ani uvést v podáních použité formulace, a rozhodně nebyla schopna je někam osobně zanést. Již , datum, obdržel Městský soud v Brně návrh na omezení svéprávnosti paní , jméno FO, kvůli tomu, že se jí zhoršil zdravotní stav, a , datum, při pohybu jen po domě spadla a velmi se potloukla (to plyne z posudku , tituly před jménem, , Anonymizováno, ). Fyzický stav paní , jméno FO, neumožňoval, aby sama někam šla mimo dům, takže je vyloučeno, že by byla , datum, schopna zanést dané dvě listiny na Městský soud v Brně, a vylučovací metodou, kdo to mohl zanést, zbývá jen žalovaná, jenž ovšem ani netvrdila, že by byla , jméno FO, k něčemu pověřena a že by to byla ona, kdo listiny na soud zanesl. Znalkyně , tituly před jménem, Pernicová v posudku, jenž byl vypracován k datu , datum, , pro řízení o omezení svéprávnosti vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 128 Nc 912/2021, jasně sdělila, že paní , jméno FO, sama neopouští dům a sama nikam nechodí a že jí bezhlavě bez čtení podepsala listiny, jejichž obsahem se vůbec nezabývala, což vše potvrzuje závěr, že listiny byly žalovanou paní , jméno FO, podstrčeny (to také měla paní , jméno FO, uvést žalobkyni – viz čl. 218 spisu), ta je bez jejích znalostí podepsala, neodrážely její projev vůle i vzhledem k posudku, jenž ke dni , datum, dovodil nezpůsobilost , jméno FO, a odnos listin na soud a na poštu pak zrealizovala žalovaná (jiná možnost není – paní , jméno FO, toho nebyla schopna a žalobkyně na tom neměla žádný zájem). Žalovaná si ani nedala práci s tím, aby dopis s odvoláním plné moci , tituly před jménem, , jméno FO, poslala z pošty v Brně – Černovicích, která je 200 metrů od domu, v němž bydlela paní , jméno FO, , a poslala jej , datum, z tehdejší pobočky , právnická osoba, v Židenicích, kterou má vedle svého bydliště na , adresa, a kam by se paní , jméno FO, sama neměla vůbec šanci dostat (stejně tedy jako na Městský soud v Brně 30. 6. 2021). Jestliže listiny neodrážely vůli paní , jméno FO, , která v té době již ani dle posudku , tituly před jménem, Pernicové nebyla schopna právně jednat, nepředstavuje zpětvzetí žaloby ani odvolání plné moci platná právní jednání a soud I. stupně k nim správně nepřihlížel. Řízení pak bylo přerušeno právě do skončení řízení o omezení svéprávnosti paní , jméno FO, , skončilo po její smrti , datum, zastavením řízení (odvolací soud zrušil rozsudek Městského soudu v Brně, jímž byla paní , jméno FO, podstatně omezena ve svéprávnosti – k tomu viz čl. 274–278 spisu) a do řízení se tak dostala žalobkyně coby druhá dcera a dědička. S ohledem na vše uvedené byl ve výroku I. ve věci samé rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný potvrzen.

10. Nad rámec celé věci lze jen poznamenat, že jde ze strany žalované o smutný příběh touhy po majetku za každou cenu a na úkor dobrých rodinných vztahů; velmi moudře se k tomu na závěr svého dopisu z , datum, (čl. 112 spisu) vyjádřil manžel , jméno FO, a otec obou účastnic pan , jméno FO, , jenž uvedl – „já již dnes vím, že majetek je ďáblovo zboží a kdo mu na to skočí je jen obyčejný živočich (bez duše)“.

11. Ve výroku II. o nákladech řízení byl rozsudek soudu I. stupně změněn, jelikož ve věci zcela úspěšné žalobkyni nebyly náklady přiznány ve správné výši. Odvolací soud se ztotožňuje se soudem I. stupně v tom, že náklady žalobkyně sestávají ze soudního poplatku 5 000 Kč, z 9 úkonů právní služby, tak, jak jsou vymezeny v bodu 38. odůvodnění napadeného rozsudku dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu, k nim náležejících 9 režijních paušálů po 300 Kč za tyto úkony dle § 13 advokátního tarifu a částkou 21 % DPH ze součtu odměn a paušálů, když zástupkyně žalobkyně je plátcem DPH. Odvolací soud se však neztotožňuje s aplikací volné úvahy soudu I. stupně tak, jak ji vysvětloval v bodu 37. odůvodnění, neboť cena předmětné nemovitosti se neví, pro určení této ceny nejsou ve spise žádné podklady a volnou úvahu nelze v této záležitosti použít. V takovém případě se za tarifní hodnotu v souladu s § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu v návaznosti na § 9 odst. 4 písm. b) advokátního tarifu považuje částka 50 000 Kč, z níž dle § 7 bodu 5 činí odměna 3 100 Kč, za 9 úkonů tak odměna činí 27 900 Kč, se součtem 9 režijních paušálů to vychází na částku 30 600 Kč, z níž 21 % DPH je 6 426 Kč, a v celkovém součtu soudního poplatku odměn za 9 úkonů, 9 režijních paušálů a 21 % DPH tak má žalobkyně nárok na náklady řízení ve výši 42 026 Kč. Vzhledem k uvedenému byl rozsudek soudu I. stupně ve výroku II. o nákladech řízení dle § 220 o. s. ř. a § 224 o. s. ř. změněn a náklady byly úspěšné žalobkyni přiznány ve výši 42 026 Kč.

12. O nákladech řízení odvolacího rozhodoval odvolací soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 224 odst. 1 o. s. ř. a přiznal v odvolacím řízení úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů, které jí v odvolacím řízení vznikly na 2 úkonech právní pomoci (vyjádření k odvolání a účast u jednání odvolacího soudu) po 3 100 Kč dle § 7 bodu 5, § 9 odst. 3 písm. a) a odst. 4 písm. b) a § 11 odst. 1 advokátního tarifu, k čemuž náleží 2 režijní paušály po 300 Kč za tyto úkony dle § 13 advokátního tarifu a náhrada 21 % DPH z částky 6 800 Kč (součet odměn a paušálů), tj. částka 1 428 Kč, takže celkové náklady žalobkyně v odvolacím řízení činí 8 228 Kč.