Krajský soud v Brně · Rozsudek

19 CO 221/2021

č. j. 19 CO 221/2021-62

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-05-25 · POTVRZENI · ECLI:CZ:KSBR:2022:19.Co.221.2021.1

Další rozhodnutí pod touto sp. zn.: Rozhodnutí 25. 5. 2022

Citované zákony (2)

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zdeňka Konečného a soudců JUDr. Ludmily Šudomové a Mgr. Radky Nekudové Hajdové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení , příjmení , anonymizováno . sídlem adresa o vyklizení nemovité věci, o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Hodoníně ze dne 21.9.2021, č.j. 6 C 139/2021-39,

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech odvolacího řízení částku 862 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Rozsudkem Okresního soudu v Hodoníně ze dne 21.9.2021, č.j. 6 C 139/2021-39, bylo rozhodnuto takto: I. Návrh žalovaného na přerušení předmětného řízení se zamítá. II. Žalovaný je povinen vyklidit bytovou jednotku [číslo] nacházející se v I. nadzemním podlaží budovy [adresa] na ulici [ulice] [anonymizována dvě slova], [obec], nacházející se na pozemku p.č. st. [číslo], který je zapsán v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] a vyklizenou nemovitost odevzdat žalobci do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 5 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

2. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný odvolání, v němž poukazoval na soudní řízení, ve kterém se domáhá v pozici žalobce vydání rozhodnutí, aby městu [obec] byla uložena povinnost uzavřít s ním kupní smlouvu, týkající se předmětného bytu a z důvodu uvedeného řízení mělo být řízení v této věci přerušeno, když vlastnictví nemovitosti je esenciální podmínkou pro to, aby bylo možné domáhat se vyklizení dané nemovitosti, a pokud by žalovaný byl v řízení o stanovení povinnost uzavřít kupní smlouvu úspěšný, tak by se de facto stal vlastníkem předmětné nemovitosti. Navrhl, aby napadený rozsudek byl zrušen a věc byla vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení.

3. Žalobce ve vyjádření k odvolání sdělil, že prokázal své vlastnictví k předmětnému bytu i to, že byt užívá žalovaný bez právního důvodu, takže byly splněny veškeré zákonné podmínky na ochranu jeho vlastnického práva. Uvedl, že jiné řízení, na něž žalovaný poukazuje, nemá na tuto věc vliv a dané řízení již také bylo pravomocně rozhodnuto, takže nebyl nyní důvod, proč by v této věci neměl okresní soud rozhodnout. Navrhl, aby napadený rozsudek byl potvrzen.

4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně, řízení jeho vydání předcházející i obsah spisu a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. S tím, co vzal soud I. stupně za prokázané na skutkovém stavu (účastníci další návrhy na dokazování nevznášeli, a to ani v odvolacím řízení, s výjimkou zcela zbytečného návrhu žalovaného na doložení jeho komunikace se žalobcem o prodeji bytu, jenž pro věc nemá žádný význam, za situace, kdy se účastníci na prodeji bytu žalovanému nedohodli, jak i správně soud I. stupně zhodnotil v bodu 11. odůvodnění rozsudku) i s učiněnými právními závěry, se odvolací soud plně ztotožňuje, a proto na odůvodnění napadeného rozsudku také zcela odkazuje. Pro přerušení řízení nebyl žádný důvod, jak soud I. stupně správně rozebral v bodech 3. až 6. napadeného rozsudku, k čemuž lze doplnit, že řízení o dovolání žalovaného ve věci OS Hodonín sp.zn. 5 C 158/2012 o povinnosti žalobce uzavřít s ním kupní smlouvu ohledně předmětného bytu již bylo také skončeno, když usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. 12. 2021, č.j. 33 Cdo 368/2021-429, bylo dovolání odmítnuto. Prokázaný skutkový stav byl soudem I. stupně zcela přesně, úplně a správně vymezen v bodu 8. odůvodnění rozsudku a odvolací soud k tomu nemá co doplnit. Právní hodnocení věci vycházející z § 1040 a § 1041 OZ je též úplně, přesně, výstižně i věcně správně vymezeno v bodech 9. a 10. odůvodnění rozsudku a ani k němu nemá odvolací soud v podstatě nic na doplnění či upřesnění, snad jen s tím, že ze spisu a provedeného dokazování v žádném případě neplyne, že by žaloba na vyklizení měla být v rozporu s dobrými mravy. Je to naopak žalovaný, kdo dobré mravy porušuje tím, že byt užívá již přes 3 roky bez právního důvodu a za byt ani řádně neplatil a dlouhodobě neplatí a dle žalobce dluží nyní na platbách za byt cca 400 000 Kč až 500 000 Kč. S ohledem na vše uvedené byl rozsudek soudu I. stupně jako zcela věcně správný potvrzen dle § 219 o. s. ř., a to včetně výroku III. o nákladech řízení, u něhož odvolací soud odkazuje na odůvodnění napadeného rozsudku.

5. O nákladech řízení odvolacího rozhodoval odvolací soud dle § 224 odst. 1 o. s. ř. a § 142 odst.1 o. s. ř. a přiznal ve věci plně úspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů, které sestávají z paušální náhrady nákladů řízení dle vyhl. č. 254/2015 Sb. za 2 úkony po 300 Kč (sepis vyjádření k odvolání a účast u jednání odvolacího soudu) a dále z nákladů jízdného pracovníka žalobce z [obec] do [obec] a zpět k odvolacímu jednání dne 25.5.2022 ve výši 262 Kč (doloženo jízdenkou o ceně vlaku [obec] – [obec]).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.