21 Co 214/2024

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Michala Kadlečka a soudců Mgr. Kláry Cáskové a JUDr. Leoše Nováka ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , právnická osoba IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem jméno FO sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/1 zastoupená advokátkou jméno FO Adresa zainteresované osoby 0/0 o 1 352 310 Kč s příslušenstvím o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu ve Vyškově ze dne 23. 5. 2024, č. j. 4 C 301/2022-120,

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku I potvrzuje.

II. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku II mění tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem I. stupně.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 352 310 Kč s příslušenstvím (výrok I) a uložil žalobkyni povinnost nahradit žalované na náhradě nákladů řízení částku 73 011 Kč (výrok II).

2. Proti rozsudku podala odvolání žalobkyně, která nesouhlasila s právním názorem soudu I. stupně, že žalobou uplatněný nárok je promlčen. Upozornila, že ačkoliv soud I. stupně uvedl, že nejzazším datem počátku promlčení je , datum, , kdy došlo k podání žaloby , tituly před jménem, , jméno FO, na žalobkyni v řízení vedeném před Obvodním soudem pro , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, , nezohlednil, kdy byla žalobkyni (která se v řízení sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, nacházela v procesním postavení žalované) předmětná žaloba doručena tak, aby se mohla s obsahem žalobních tvrzení , tituly před jménem, , jméno FO, seznámit. K doručení předmětné žaloby přitom došlo teprve společně s platebním rozkazem dne , datum, . Pokud se týká vyrozumívacího dopisu , tituly před jménem, , jméno FO, o podané žalobě ze dne , datum, , soud I. stupně se zcela opomněl zabývat tím, kdy byl tento dopis žalobkyni doručen. K tomu však žalobkyně zároveň uvedla, že obsahem daného dopisu je pouze informace o tom, že zůstavitel byl ve špatném zdravotním stavu (včetně stavu duševního) a že byla na základě usnesení soudu jmenována soudní znalkyně, jejímž úkolem je posoudit míru svéprávnosti zůstavitele. Otázka zdravotního stavu zůstavitele a jeho způsobilosti k právním jednáním ke dni provedení změny obmyšlené osoby z pojistných smluv je přitom otázkou ryze odbornou, kterou si žalobkyně nemohla sama bez znaleckého posudku vyřešit. Žalobkyně proto spojuje počátek běhu promlčecí doby ve vztahu k zjištěním o bezdůvodném obohacení žalované se znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, . Soud I. stupně se dále nevypořádal s námitkou žalobkyně, že námitka promlčení vznesená žalovanou je rozporná s dobrými mravy. Jak uváděla žalobkyně již dříve, s podáním žaloby vyčkávala, neboť brala v potaz reakci žalované na výzvu k plnění ze dne , datum, , ke které se žalovaná vyjádřila tak, že je předčasná s ohledem na probíhající řízení před Městským soudem v Brně sp. zn. , Anonymizováno, a uvedla, že poté, kdy bude vydán pravomocný rozsudek v označeném souvisejícím řízení před Městským soudem v Brně, nebrání se řešit celou záležitost smírně. V tomto jednání žalobkyně zpětně spatřuje úmysl žalované poškodit žalobkyni. K počátku promlčecí lhůty s ohledem na průběh trestního řízení vedené PČR, , Anonymizováno, , územní odbor , adresa, -, Anonymizováno, pod sp. zn. , Anonymizováno, žalobkyně zdůraznila, že pouze z toho, že byla policií požádána o spolupráci v dané věci, nelze usuzovat, že by měla vědomost o vzniku bezdůvodného obohacení. Nadto, prověřování možného trestného činu ze strany žalované bylo dne , datum, odloženo s tím, že se nepodařilo zjistit skutečnosti odůvodňující zahájení trestního stíhání. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud změnil rozsudek nalézacího soudu tak, že žalobě v plném rozsahu vyhoví.

3. Žalovaná se k odvolání žalobkyně vyjádřila tak, že rozsudek soudu I. stupně je v jeho závěrech o promlčení nároku žalobkyně zcela správný. V řízení bylo prokázáno, že promlčecí doba začala běžet již v roce 2017, kdy žalobkyně obdržela vyrozumění od , tituly před jménem, , jméno FO, s podezřením na neplatnost změny obmyšlené osoby. Žalobkyně neměla žádný legitimní důvod vyčkávat na výsledek dědického sporu vedeného u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , Anonymizováno, . Žalobkyně je významnou pojišťovnou s rozsáhlým právním a odborným aparátem, který disponuje dostatečnými kapacitami na to, aby včas identifikoval potenciální právní rizika a nároky. Znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, byl za dané situace zcela irelevantní. Pokud pak žalobkyně naznačuje možné podvodné jednání žalované při jednání se zůstavitelem, žalovaná zdůrazňuje, že tato tvrzení byla prověřena v rámci trestního řízení vedeného PČR, , Anonymizováno, , územní odbor , adresa, -, Anonymizováno, pod sp. zn. , Anonymizováno, a policie neshledala důvod pro zahájení trestního stíhání. K výslovnému upozornění odvolacího soudu na možnou aplikaci § 150 o. s. ř. žalovaná ve vztahu k nákladům řízení uvedla, že jde o zcela mimořádný institut, jehož využití není v daném případě namístě.

4. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. – občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“) – po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), k tomu legitimovaným subjektem (§ 201 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné (§ 201 a § 202 o. s. ř. a contrario) – přezkoumal napadené rozhodnutí a dospěl k závěru, že odvolání není co do merita věci důvodné. Z úřední povinnosti a jako závislý výrok odvolací soud přezkoumal a rozhodl o změně výroku II o nákladech řízení před soudem I. stupně.

5. Z obsahu spisu se podává, že soud I. stupně zjistil, že žalobkyně se zůstavitelem , tituly před jménem, , jméno FO, uzavřela celkem 4 pojistné smlouvy, obmyšlenou osobou byl jeho syn , tituly před jménem, , jméno FO, . Dodatkem o změně obmyšleného ze dne , datum, byla žalobkyni doložena změna pojistných smluv, a to, že v případě smrti pojištěného , tituly před jménem, , jméno FO, se stává obmyšlenou osobou ve 100 % , Jméno zainteresované osoby 0/0, (žalovaná). Žalobkyně ve dnech , datum, až , datum, žalované k její žádosti vyplatila plnění ze shora uvedených pojistných smluv v celkové výši 1 352 310 Kč. Soud I. stupně dále zjistil, že , tituly před jménem, , jméno FO, již v době podpisu závěti (dne , datum, ) trpěl závažnou duševní poruchou organickou psychickou poruchou s tranzitorními amentními stavy a nebyl schopen chápat obsah a význam smlouvy a nebyl schopen domyslet důsledky svého jednání. Podle úmrtního listu zemřel , jméno FO, dne , datum, .

6. Odvolací soud podle § 213 odst. 3 o. s. ř. doplnil dokazování listinami ze spisu Policie ČR, , Anonymizováno, územní odbor , adresa, -, Anonymizováno, pod sp. zn. , Anonymizováno, , a to žádostí policie o spolupráci, kterou dne , datum, zaslala žalobkyni (čl. , číslo, trestního spisu) a zjistil, že žádost obsahuje následující popis události, pro který je součinnost žádána: „, Jméno zainteresované osoby 0/0, , Datum narození zainteresované osoby 0/0, , nar. , datum, , u toho využila jeho špatného zdravotního stavu, u kterého bylo dle znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie konstatováno, že tento nebyl v uvedené době vzhledem ke svému duševnímu stavu schopen ovládat a chápat význam svého jednání, a který byl v uvedené době hospitalizován v LDN , právnická osoba, v , datum, (, Anonymizováno, , kapitálové životní pojištění pro případ dožití), u kterých jménem osoby , jméno FO, požádala o změnu vyplacení pojistného plnění z osoby , tituly před jménem, , jméno FO, , nar. , datum, , na svoji osobu, čímž měla být pozůstalému/poškozenému , tituly před jménem, , jméno FO, , nar. , datum, , způsobena dosud nezjištěná škoda.“ Z odpovědi žalobkyně Policii ČR ze dne , datum, (čl. , číslo, trestního spisu) bylo zjištěno, že žalobkyně obdržela žádost policie, poskytla jí žádanou součinnost a sdělila, že v daném případě šetřením pojistitele nebyly zjištěny skutečnosti, které by mohly jednoznačně vyvrátit, že pojištěný , jméno FO, nemohl vědomě podepsat dne , datum, žádosti o změny v pojistných smlouvách. Z posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , znalkyně z oboru psychiatrie ze dne , datum, (čl. , číslo, a násl. trestního spisu) bylo zjištěno, že znalkyně odpověděla na otázky zadavatele , tituly před jménem, , jméno FO, takto: „Pokud dne , datum, , jméno FO, podepsal na počítači psanou závěť, pak nebyl schopen orientovat se v této problematice a nejednal po rozvaze volně a svobodně. V dalším období se jeho celkový zdravotní stav dále zhoršoval a prohlubovaly se jeho symptomy demence. V září 2016 byl zcela závislý na péči jiné osoby. Je vyloučeno, aby dne , datum, dálkovým přístupem na počítači provedl změnu oprávněné osoby na , Jméno zainteresované osoby 0/0, .“7. Podle § 609 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

8. Podle § 610 odst. 1 věta první o. z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno.

9. Podle § 619 odst. 1 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle odst. 2 cit. ust. právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

10. Podle § 621 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.

11. Podle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

12. Podle § 638 odst. 1 o. z. právo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo.

13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 cit. ust. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Jelikož žalobu na vydání bezdůvodného obohacení žalobkyně podala teprve dne , datum, a žalovaná v průběhu řízení namítla promlčení nároku na vydání bezdůvodného obohacení, soud I. stupně se zcela správně zabýval právním posouzením otázky promlčení nároku žalobkyně. Soud I. stupně správně zjistil, že plnění v celkové výši 1 352 310 Kč, které žalobkyně žalované poskytla ve dnech , datum, až , datum, z pojistných smluv, bylo plněním bez právního důvodu, neboť změna obmyšlené osoby z , tituly před jménem, , jméno FO, na žalovanou ze dne , datum, nebyla a nemohla být platným právním jednáním, když zůstavitel nebyl k danému právnímu jednání s ohledem na svůj duševní stav způsobilý (viz shora odst. 5 a 6). Odvolací soud se ztotožňuje se závěry nalézacího soudu, že nárok žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení z vyplaceného pojistného plnění je ve smyslu § 609 o. z. promlčen a nelze jej přiznat rozhodnutím soudu.

15. Jak judikoval Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 2. 7. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1574/2009, subjektivní promlčecí doba k uplatnění nároku na vydání bezdůvodného obohacení získaného plněním z neplatné smlouvy počíná běžet od okamžiku, kdy oprávněný zjistí takové okolnosti, z nichž lze dovodit, že smlouva, ze které bylo plněno, je neplatná.

16. Ačkoliv žalobní tvrzení v žalobě , tituly před jménem, A. , jméno FO, ze dne , datum, (podaná v řízení vedeném před Obvodním soudem pro , adresa, proti žalobkyni pod sp. zn. , Anonymizováno, ) obsahují - i podle přesvědčení odvolacího soudu - takový popis okolností, z nichž žalobkyně mohla dovodit, že změna obmyšlené osoby ze dne , datum, je neplatná, je nutno přisvědčit odvolací námitce žalobkyně v tom směru, že se nalézací soud vůbec nezabýval otázkou, kdy byla žalobkyni (v řízení před Obvodním soudem pro , adresa, proti žalobkyni sp. zn. , Anonymizováno, v procesním postavení žalované) předmětná žaloba doručena, ani tím, zda a kdy jí bylo doručeno vyrozumění o podané žalobě ze dne , datum, . Datum , datum, tedy nemůže být (bez dalších provedených zjištění) rozhodným okamžikem pro posouzení otázky promlčení nároku uplatněného žalobkyní touto žalobou. Odvolací soud má však za to, že tento okamžik nastal již dříve, a to doručením žádosti PČR o spolupráci ze dne , datum, žalobkyni. V uvedené žádosti (viz shora odst. 6) je jasně popsán skutek, pro který bylo vedeno prošetřování, přičemž z popisu tohoto skutku jednoznačně vyplývá, že , tituly před jménem, , jméno FO, (s nímž žalobkyně uzavřela dané pojistné smlouvy) nemohl být z důvodu svého špatného zdravotního stavu ke dni , datum, způsobilý sepsat a podepsat žádosti o změnu obmyšlené osoby. Přípis ze dne , datum, pak dále obsahuje odkaz na odborný znalecký posudek z oboru psychiatrie, jenž je součástí policejního spisu, a do kterého tedy žalobkyně - při dostatečně pečlivém přístupu - mohla nahlédnout z důvodu svého právního zájmu na věci. Fakt, že se žádost PČR ze dne , datum, dostala do dispoziční sféry žalobkyně nejpozději před , datum, , je prokazován odpovědí žalobkyně policejnímu orgánu – jejím přípisem ze dne , datum, .

17. V tomto ohledu pak lze uvést, že není správný ani argument žalobkyně, že trestní řízení skončilo odložením věci, tedy že ani policejnímu orgánu (který je narozdíl od žalobkyně vybaven širokými vyšetřovacími pravomocemi) se nepodařilo učinit závěr o tom, že se žalovaná dopustila něčeho protiprávního, a že tedy tím spíše ani žalobkyně nemohla z uvedeného trestního řízení získat vědomost o bezdůvodnosti obohacení žalované. Přípravná fáze trestního řízení ve smyslu § 158 a násl. zák. č. 141/1961 Sb., trestního řádu (dále jen „t. ř.“), se dělí na fázi prověřování a fázi vyšetřovací. Teprve pokud informace získané orgány činnými v trestním řízení ve fázi prověřování nasvědčují tomu, že se skutek, který lze kvalifikovat jako trestný čin, stal a že ho spáchala konkrétní osoba, je vydáno usnesení o sdělení obvinění podle § 160 odst.1 t. ř. Tím je zahájeno trestní stíhání konkrétní osoby pro konkrétní trestný čin (fáze vyšetřování). Nepodaří-li se však orgánům činným v trestním řízení ve fázi prověřování zjistit skutečnosti opravňující zahájit trestní stíhání (§ 160 t. ř.), státní zástupce nebo policejní orgán věc odloží (§159a odst. 5 t. ř.). Z uvedeného plyne, že pro zahájení trestního stíhání nepostačí, je-li zjištěno, že se někomu dostalo obohacení bez právního důvodu ve smyslu § 2291 o. z., nýbrž v trestním řízení musí být navíc zjištěno též to, že daný skutek, jenž je trestným činem, spáchala konkrétní osoba a která. Jinými slovy, podmínky pro zahájení trestního stíhání konkrétní osoby jsou jiné (širší), než podmínky pro vymáhání bezdůvodného obohacení po dané osobě; tato osoba je - při naplnění podmínek § 2991 o. z. a násl. - povinna plnění nabyté bez právního důvodu vydat i v případě, kdy by daný stav nikterak nezavinila, resp. nespáchala žádný trestný čin.

18. Odvolací soud se neztotožnil ani s výtkou žalobkyně, že námitka promlčení vznesená žalovanou je v rozporu s dobrými mravy a nalézací soud k ní neměl přihlédnout. V souladu s rozhodnutími Nejvyššího soudu (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 4. 2015, sp. zn. 21 Cdo 1897/2014, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2020, sp. zn. 23 Cdo 1254/2020) je třeba rozpor námitky promlčení s dobrými mravy dovozovat toliko z okolností, za kterých byla námitka promlčení uplatněna, nikoliv však z okolností a důvodů, z nichž je dovozován vznik uplatněného nároku. Tyto okolnosti by přitom musely být naplněny v natolik výjimečné intenzitě, aby byl odůvodněn tak významný zásah do principu právní jistoty, jakým je odepření práva uplatnit námitku promlčení. Samotná reakce žalované ze dne , datum, , jíž odmítla předžalobní výzvu žalobkyně ze dne , datum, jako předčasnou a naznačila svou ochotu věc řešit smírně v závislosti na výsledku řízení vedeného Městským soudem v Brně pod sp. zn. , Anonymizováno, /2017, takovou mimořádně intenzivní okolností, podle přesvědčení odvolacího soudu, být nemůže.

19. Ze všech shora uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu I. stupně ve výroku I jako věcně správný potvrdil (§ 219 o. s. ř.).

20. Odvolací soud pak jako závislý výrok (§ 212 písm. a) o. s. ř.) přezkoumal rozhodnutí o nákladech řízení (výrok II rozsudku soudu I. stupně). Nalézací soud v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. uložil neúspěšné žalobkyni povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení žalované. Odvolací soud však dospěl k závěru, že v daném případě je namístě aplikace § 150 o. s. ř. a výrok II rozsudku nalézacího soudu z uvedeného důvodu změnil tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem I. stupně. Důvody hodné zvláštního zřetele spatřuje odvolací soud jednak ve věci samé - důvodu zamítnutí žaloby (promlčení nároku) a jednak v chování žalované před podáním žaloby. Institut promlčení v souladu se zásadou vigilantibus iura scripta sunt (práva patří bdělým) časově omezuje vynutitelnost práv, aniž by je však úplně rušil. Ve smyslu § 609 a násl. o. z. právo - i v případě uplynutí zákonem stanovené promlčecí doby - zůstává zachováno (nezaniká), pokud však dlužník vznese námitku promlčení daného práva, není vymahatelné a soud jej nemůže přiznat (mění se v naturální obligaci). V tomto řízení přitom soud I. stupně zjistil, že žalovaná získala od žalobkyně plnění z pojistných smluv v celkové výši 1 352 310 Kč, a to přesto, že právní jednání, které ji určilo jako osobu obmyšlenou z daných pojistných smluv, bylo neplatné. Žalovaná tedy bez právního důvodu obdržela značné finanční plnění, které však, z důvodu pozdního uplatnění nároku žalobkyní před soudem, není vymahatelné. Zároveň, žalovaná nepředešla podání žaloby (a vzniku podstatných nákladů řízení) tím, že by námitku promlčení vznesla, či na pozdní uplatnění nároku jakkoliv upozornila již ve své reakci na předžalobní výzvu. Naopak, žalovaná v odpovědi ze dne , datum, označila výzvu žalobkyně k vydání bezdůvodného obohacení za předčasnou a svou obranu změnila teprve po podání žaloby.

21. Ze stejných důvodů pak odvolací soud rozhodl v souladu s § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 150 o. s. ř. i o nákladech odvolacího řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu (výrok III).