21 Co 253/2024

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Michala Kadlečka a soudců JUDr. Petry Flídrové a JUDr. Leoše Nováka ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozená Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Anonymizováno , IČO IČO žalobce A sídlem Adresa žalobce A c) Jméno žalobce B , narozený Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce B d) Jméno žalobce C , narozená Datum narození žalobce C bytem Adresa žalobce C žalobci c) a d) zastoupeni advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Anonymizováno – Jméno žalované IČO IČO sídlem Adresa žalované o určení dědického práva o odvolání žalobců a) a b) proti rozsudku Okresního soudu v Blansku ze dne 18. 6. 2024, č. j. 2 C 91/2021-423,

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výrocích I a II potvrzuje.

II. Ve výroku III se rozsudek soudu I. stupně mění tak, že každý ze žalobců a), b), c) a d) je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Blansku na nákladech řízení 6 454,25 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu na určení, že žalobci a), b), c) a d) jsou závětními dědici zůstavitelky , jméno FO, , zemřelé , datum, , a to na základě závěti ze dne , datum, a dodatku k závěti ze dne , datum, (výrok I), každého ze žalobců a), b), c), d) zavázal zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 525 Kč (výrok II) a každého ze žalobců a), b), c), d) zavázal zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Blansku na náhradě nákladů řízení 8 454,25 Kč (výrok III). Rozhodl tak v řízení, ve kterém spojil žalobu žalobkyně a) doručenou soudu dne , datum, na určení, že je závětní dědičkou zůstavitelky na základě výše označených závětí a dále žalobu žalobců b), c) a d) doručenou soudu dne , datum, , kterou se tito domáhali určení, že jsou závětními dědici zůstavitelky. Jednalo se o žaloby z odkazu učiněného usnesením , adresa, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , které nabylo právní moci dne , datum, , jímž notářka , tituly před jménem, , jméno FO, jako soudní komisařka v pozůstalostním řízení po zůstavitelce , jméno FO, uložila všem žalobcům, aby podali u Okresního soudu v , adresa, proti České republice na určení, že jsou závětními dědici zůstavitelky. Po provedeném dokazování dospěl soud I. stupně k závěru o nedůvodnosti žalob. Vycházel ze skutkového stavu, že zůstavitelka dne , datum, zemřela bez dědiců ze zákonné dědické posloupnosti, v průběhu pozůstalostního řízení byla dne , datum, v jejím domě č. p. , Anonymizováno, ve , adresa, nalezena listina označená jako závěť, sepsaná její vlastní rukou, datovaná dne , datum, , kterou byl movitý a nemovitý majetek rozdělen mezi všechny čtyři žalobce způsobem v ní blíže uvedeným, zbývající majetek (neoznačený) připadl jako odúmrť státu. Po vydání klíčů od domu zůstavitelky předložila žalobkyně a) soudní komisařce listinu označenou jako „dodatek k závěti ze dne , datum, “, sepsanou rovněž vlastní rukou a datovanou , datum, , kterou měla za přítomnosti svého manžela nalézt v kuchyni zmíněného domu, obsahující další pořízení pro případ smrti o majetku neoznačeném v závěti dřívější. Žalobkyně a) podala žalobu na obnovu pozůstalostního řízení, které bylo vyhověno, jeho obnova povolena. U následného jednání u soudní komisařky žalobkyně d) a žalovaná obě listiny popřely co do pravosti. Soudní komisařka proto vydala výše označené odkazové usnesení. Soud I. stupně v tomto řízení konstatoval, že obě odkazové žaloby byly podány včas a dále se zabýval otázkou, zda obě listiny nalezené v domě zůstavitelky splňují náležitosti holografní závěti podle § 1533 občanského zákoníku, neboť se jedná o listiny soukromé a na žalobcích tak je, aby prokázali jejich pravost. Provedl důkaz (písemným i ústním) znaleckým posudkem znalkyně z oboru a odvětví písmoznalectví , tituly před jménem, , jméno FO, , jejíž závěry se zcela shodují s dalším nezávisle vyhotoveným posudkem znaleckého ústavu , právnická osoba, jež byl vyhotovován pro účely souvisejícího trestního řízení a z nich vzal za prokázané, že podpisy na obou listinách, které mají být zůstavitelky, jednoznačně nejsou jejími pravými podpisy, text obou listin pravděpodobně není sepsán zůstavitelkou, přičemž obě listiny sepsala a podepsala stejná osoba. Vycházel i z toho, že znalkyně , tituly před jménem, , adresa, v rámci ústního stvrzení svého znaleckého posudku vypořádala i s námitkami obsaženými v odborném vyjádření znalce , tituly před jménem, , jméno FO, předloženém žalobkyní a). Proto zamítl důkaz na společný výslech obou znalců i na vyhotovení revizního znaleckého posudku z oboru písmoznalectví jako nadbytečný, příčící se zásadě procesní ekonomie. Neměl pochybnosti o závěrech znaleckých posudků , tituly před jménem, , jméno FO, a znaleckého ústavu , Anonymizováno, . Žalobu zamítl s tím, že obě listiny (závěti) nejsou jednoznačně podepsány zůstavitelkou a pravděpodobně jí nebyly ani sepsány, nesplňují tak zákonné požadavky pro holografní závěť. Z tohoto důvodu jsou podle § 588 občanského zákoníku absolutně neplatné. V závislých výrocích uložil každému ze žalobců nahradit ¼ nákladů řízení vzniklých žalované a ve výroku III pak poměrnou část nákladů státu za písemný znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, ve výši 30 403 Kč, za ústní posudek u jednání 3 414 Kč, celkem znalečné 33 817 Kč.

2. Proti rozsudku podal odvolání žalobce b) a domáhal se jeho změny a vyhovění žalobě, případně pokud by soud dospěl k závěru o naplnění podmínek pro potvrzení věci, změny rozsudku ve výroku o náhradě nákladů řízení, neboť žaloba byla podána bez jakýchkoli pochybností o pravosti poslední vůle zůstavitelky a nastalé mimořádné okolnosti nemohl žalobce b) nijak ovlivnit ani předvídat. Namítal, že nebyly provedeny všechny navržené důkazy, jedná se o důkazy navržené žalobkyní a). Proto rozhodnutí může být nesprávné. Je přesvědčen, že skutečnou vůlí zůstavitelky bylo odkázat část majetku žalobci b), což dovozuje z e-mailu svědkyně , jméno FO, ze dne , datum, a z historických záznamů o tom, že jistá část majetku zůstavitelky dříve patřila premonstrátskému řádu (zejména tzv. , Anonymizováno, ). Poukázal na to, že dědictví přijal v dobré víře, stejně tak věc vnímají žalobci c) a d), jež měli se zůstavitelkou blízký vztah. Uvedl, že odvolací soud by měl celé přezkoumat a vyhodnotit. Je si vědom závěrů znaleckého posudku, přesto existuje možnost, byť pouze teoretická, že jiný posudek či jiné skutečnosti zpochybní posudky dosavadní.

3. Odvolání podala i žalobkyně a), které následně odůvodnila tak, že řízení je stiženo vadou spočívající v tom, že k podání žaloby odkázala notářka závětní dědici, kterým svědčil už jedenkrát uznaný pravý a platný dědický titul, měla odkázat toho z dědiců, jehož právo bylo nejslabší, a to , Anonymizováno, – , Jméno žalované, . Blíže popisovala situaci nalezení závěti. Uvedla, že , Anonymizováno, dříve pravost a platnost závěti uznala. Jde o vadu řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí o věci. Soud nesprávně interpretoval a hodnotil důkazy, nedostatečně se vypořádal se znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, a listinami – odborným vyjádřením , tituly před jménem, , jméno FO, a posudkem vypracovaným , právnická osoba, . Poukázala na vady posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , které blíže rozvedla, a na obsah odborného vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, . Zabývala se otázkou hodnocení znaleckého posudku, má pochybnost o tom, že , tituly před jménem, , adresa, vyvrátila závěry zmíněného odborného vyjádření při svém výslechu. Poukázala i na znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, v tom směru, že zůstavitelka byla schopna učinit závěť vzhledem ke svému zdravotnímu stavu. Okresní soud se nevypořádal s jejími námitkami, kterými zpochybňovala znalecký posudek, neúplně zjistil skutkový, nepřipustil revizního znaleckého posudku z oboru písmoznalectví. Dále obsáhle rozebírala jednotlivé svědecké výpovědi a mylný závěr soudu o tom, že k zůstavitelce žádný vztah neměla.

4. Žalovaná ve vyjádření k odvoláním označila rozsudek soudu I. stupně za věcně správný a navrhla jeho potvrzení. Odvolací námitky měla za neopodstatněné. Odkázala na své vyjádření k žalobě a na svůj závěrečný návrh. Uvedla, že závěť a už vůbec ne dodatek zůstavitelka nepsala ani nepodepsala. Důkazní břemeno v daném případě leží na žalobcích. Nepodepsala-li zůstavitelka závěť, jedná se o absolutně neplatné právní jednání. Z výslechu svědků neplyne, že by zůstavitelka měla v úmyslu žalobkyni a) cokoli odkázat. Pokud jde o zpochybňování znaleckých zkoumání ze strany odvolatelky, jedná se o opakované tvrzení, které nemůže obstát.

5. V dalším doplnění odvolání žalobkyně a) poukázala na to, že u policejního orgánu byla vyslechnuta , jméno FO, , která potvrdila dobré vztahy s rodinou žalobkyně. Za důkaz označila výpis z obchodního rejstříku a výpovědi , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, před policejním orgánem, výpis z obchodního rejstříku , právnická osoba, .

6. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) po zjištění, že obě odvolání byla podána včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), subjekty k tomu oprávněnými (§ 201 o. s. ř.) a jsou přípustná (§ 201, § 202 o. s. ř. a contrario), přezkoumal napadený rozsudek, řízení jeho vydání předcházející a u jednání, které k projednání odvolání svolal (§ 214 odst. 1 o. s. ř.), dospěl k závěru, že odvolání nejsou důvodná, neshledal přitom potřebu doplňovat či opakovat dokazování, rozsudek soudu I. stupně je ve výroku o věci samé věcně správný a jako takový jej podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

7. Senát 21 Co Krajského soudu v Brně věc projednal a o ní rozhodl ve složení v záhlaví tohoto rozsudku uvedeném, když jeho členka , tituly před jménem, , jméno FO, byla z projednání věci z důvodů uvedených v § 14 odst. 2 o. s. ř. vyloučena a na její místo v souladu s rozvrhem práce (dostupný rovněž před portál www.justice.cz) podle § 15 odst. 2 o. s. ř. určena členka zastupujícího senátu 18 Co , tituly před jménem, , jméno FO, (srov. viz rozhodnutí na č. l. 212 spisu).

8. Soud I. stupně správně zjistil skutkový stav i věc správně právně posoudil. Jedná se o řízení o spojených žalobách z odkazu ve smyslu § 170 z. ř. s. žalobkyně a), žalobců b), c) a d), které byly podány včas, naplněna je aktivní i pasivní věcná legitimace účastníků řízení. Skutkový děj byl soudem I. stupně zjištěn zcela správně, na odůvodnění rozsudku soudu I. stupně lze v tomto směru zcela a pro stručnost odkázat. Zůstavitelka , jméno FO, zemřela , datum, , její majetek byl původně rozdělen na základě závěti ze dne , datum, , jež nebyla nikým z účastníků pozůstalostního řízení popřena co do pravosti a platnosti. Po předložení dodatku k závěti datovaného dne , datum, , které obstojí vedle původní závěti, bylo dědické řízení obnoveno, přičemž žalovaná pravost obou listin popřela. Jedná se o listiny – závěti holografní, psané vlastní rukou zůstavitelky. Žalobci proto byli podle § 170 odst. 1 z. ř. s. odkázáni notářkou k podání žaloby ve sporném řízení, neboť jejich dědická práva vedle sebe neobstojí a jedná se o spor skutkový.

9. Podle § 1533 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, kdo chce pořídit závěť v písemné formě beze svědků, napíše ji celou vlastní rukou a vlastní rukou ji podepíše.

10. Úkolem soudu I. stupně tedy bylo zejména řešit otázku, zda listinu, resp. obě listiny označené jako závěť a dodatek k ní zůstavitelka sepsala a podepsala svojí vlastní rukou. Měl k dispozici znalecký posudek znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , dále odborné vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, předložené žalobkyní a) a znalecký posudek znaleckého ústavu , právnická osoba, První a posledně zmíněný se zcela shodují v tom, že závěť i dodatek k ní pravděpodobně (v rovině střední pravděpodobnosti) nejsou sepsány zůstavitelkou a jednoznačně pak nejsou zůstavitelkou vlastní rukou podepsány. Kriminalistický ústav uzavírá, že podpisy na obou listinách nejsou zůstavitelky, sporný text pravděpodobně nenapsala, a také, že obě listiny jednoznačně psala jedna a táž osoba, v čemž se opět shoduje se znalkyní , tituly před jménem, , jméno FO, . Odborné vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, závěry znalkyně , jméno FO, relativizuje, má je za nedostatečně podložené, opírající se i o neautorizované srovnávací texty a pořízené v jiné době a uzavírá, že se nelze kategoricky vyslovit o nepravosti podpisu, nelze vyloučit, že sporné podpisy nejsou zůstavitelky a ani rozhodnout, zda listiny byly či nebyly sepsány zůstavitelkou. S tímto odborným vyjádřením, jak uvedl soud I. stupně, se odpovídajícím a dostatečným způsobem vypořádala znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, při ústním stvrzení svého písemného znaleckého posudku dne , datum, (viz protokol č. l. 240-242 spisu). Odborné vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, i odvolací soud považuje za nikoli obsahově a argumentačně dostatečné k tomu, aby vyvolalo relevantní pochybnost o závěrech obou zmíněných posudků, neboť je sepsáno spíše obecně, v rovině teoretických úvah, aniž by přesvědčivým způsobem řešilo konkrétní jednotlivosti, na základě kterých byly jednotlivé závěry učiněny. Soud I. stupně tak neprovedl další dokazování, zejména navrhovaný revizní znalecký posudek a výslechy svědků. Odvolací soud považuje tento postup za správný. Zákon přitom nestanoví konkrétní předpoklady, kdy přichází v úvahu zpracování revizního znaleckého posudku. Hodnocení ponechává na úvaze soudu, který není povinen nařídit revizní znalecké zkoumání jen proto, že pochybnosti o odborných znaleckých závěrech má některý z účastníků řízení a takové doplnění dokazování navrhuje. Učiní tak pouze tehdy, pokud on sám (soud) bude mít pochybnosti o správnosti znaleckého posudku, které neodpadnou ani po slyšení znalce. Tyto předpoklady zde naplněny nebyly.

11. K dalším odvolacím námitkám je třeba uvést následující:Obecně vadou rozhodnutí není, byl-li někdo notářem (jako soudním komisařem) odkázán k podání žaloby ve sporném řízení, a tedy je nesprávně vyhodnoceno jeho právo jako slabší. Notářka věc vyřešila v souladu s konstantní judikaturou (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2022, sp. zn. 24 Cdo 49/2022). Ani případně nesprávně učiněný odkaz nemá pro sporné řízení podstatný význam, neboť nemá vliv na důkazní břemeno, které toho kterého z účastníků ve sporném řízení stíhá. Záleží na titulu, od kterého účastník své dědické právo odvozuje. Je-li závěť psána vlastní rukou zůstavitele, jedná se o listinu soukromou a důkazní břemeno pak leží na každém, kdo se jí dovolává, kdo z ní má prospěch, jinými slovy, pro jehož dědické právo svědčí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2022, sp. zn. 24 Cdo 49/2022, rozsudek téhož soudu ze dne 22. 2. 2022, sp. zn. 24 Cdo 2592/2021; srov. i § 565 o. z.). Obecně vzato nesprávný odkaz učiněný v pozůstalostním řízení by sám o sobě nebyl důvodem pro zrušení rozhodnutí vydaného ve sporném řízení, avšak zde odkaz i posouzení důkazního břemeno soudem I. stupně byly posouzeny správně. Nerozhodná je skutečnost, že v původním pozůstalostním řízení (před jeho obnovou) žalovaná pravost závěti nenamítla.

12. Bez významu pro rozhodnutí je zjištění vyplývající ze znaleckého posudku znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , že zůstavitelka byla z hlediska svých zdravotních schopností schopna učinit pořízení. Podstatné pro závěry v tomto řízení je, zda takové pořízení skutečně učinila, sepsala a zejména podepsala vlastní rukou. Význam svědeckých výpovědí, kterými se zejména žalobkyně a) v odvolání obšírně zabývá, je v tomto řízení v podstatě bagatelní, doplňující, podpůrný, svědecké výpovědi nemohou nikterak vyvrátit závěry znaleckých zkoumání o tom, že pořízení nebyla podepsána vlastní rukou zůstavitelky. Je nevýznamné, zda a případně jak se zůstavitelka v minulosti vyjadřovala, že se svým majetkem naloží, jaký byl jeho původ či historický kontext či v jakých vztazích byla s ostatními lidmi. Stejně tak i to, že žalobce b) původně majetek z pozůstalosti přijal v dobré víře, když pro případné vydržení vlastnického práva k němu neuběhla potřebná doba (srov. § 1089 a násl. o. z.) Podstatné bylo a je, zda ve prospěch některé z těchto osob či subjektů zůstavitelka platně pořídila, což se v tomto případě nestalo. Z těchto důvodů odvolací soud ani neprováděl další dokazování výpověďmi svědků o vztazích zůstavitelky s rodinou žalobkyně a) a s ostatními účastníky tohoto řízení.

13. Ze všech těchto shora uvedených důvodů považuje odvolací soud zamítavý rozsudek soudu I. stupně za správný, když pořízení, od kterých žalobci své dědické právo odvozují, nelze mít za platné, neboť (nejméně) nebyla zůstavitelkou vlastní rukou podepsána. A proto odvolací soud napadený rozsudek ve výroku I o věci samé a v závislém výroku II o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

14. Pokud jde o výrok o náhradě nákladů řízení a případnou aplikaci § 150 o. s. ř., jedná se o postup zcela výjimečný, který má být odůvodněn mimořádnými okolnostmi na straně žalobců, takové zde ani odvolací soud neshledává, i s ohledem na jejich procesní postoje a aktivitu v průběhu řízení. Nelze tak mít jejich zavázání k úhradě nákladů řízení za zjevně nespravedlivé.

15. Pokud jde o náhradu nákladů státu, tato byla snížena o 2 000 Kč u každého ze žalobců, neboť soud I. stupně nesprávně zohlednil ve výroku III o náhradě nákladů řízení státu i zaplacení záloh na znalecký posudek. O tuto částku (2 000 Kč u každého ze žalobců) byla celková výše nákladů státu, a tedy i podíl jednotlivých žalobců snížena. Náklad důkazu zaplacený zálohou (tzv. spotřebovaná záloha) tvoří náklad řízení tohoto účastníka, a nikoli státu. Z těchto důvodů byl ve výroku II tohoto rozsudku napadený rozsudek změněn.

16. V odvolacím řízení úspěšná žalovaná náhradu nákladů nežádala, proto bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.