21 Co 311/2025

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Michala Kadlečka a soudců Mgr. Kláry Cáskové a JUDr. Leoše Nováka ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně A , narozená Datum narození žalobkyně A bytem Adresa žalobkyně A zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A vedlejší účastník na straně žalobkyně: Jméno žalobkyně B , narozený Datum narození žalobkyně B bytem Adresa žalobkyně B zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o určení dědické nezpůsobilosti o odvoláních účastníků proti rozsudku Okresního soudu ve Vyškově ze dne 15. 1. 2025, č. j. 6 C 79/2023-280,

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výrocích I a IV potvrzuje.

II. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku II mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení před soudem I. stupně částku 50 211,38 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

III. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku III mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit vedlejšímu účastníku na straně žalobkyně na náhradě nákladů řízení před soudem I. stupně částku 14 281,88 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce vedlejšího účastníka na straně žalobkyně.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení částku, 10 043 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

V. Žalovaný je povinen zaplatit vedlejšímu účastníku na straně žalobkyně na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 7 163,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce vedlejšího účastníka na straně žalobkyně.

VI. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Vyškově na náhradě nákladů státu vzniklých v odvolacím řízení částku 4 319 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně určil, že žalovaný není dědicem , jméno FO, , narozeného dne , datum, , poslední adresa místa trvalého pobytu , adresa, , , adresa, , zemřelého dne , datum, (výrok I), uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 51 451,14 Kč (výrok II), uložil žalovanému povinnost zaplatit vedlejšímu účastníku na straně žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku 5 263,50 Kč (výrok III) a výrokem IV rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Vyškově na náhradě nákladů řízení částku 4 000 Kč.

2. Proti rozsudku podal odvolání žalovaný. Namítl, že rozsudek je nesprávný, neboť on se vůči zůstaviteli nedopustil žádného jednání, které by mělo povahu trestného činu. Uvedl, že bylo prokázáno, že darovací smlouvu ze dne , datum, podepsal zůstavitel a trestní řízení skončilo ve fázi prověřování odložením věci. Žalovaný byl ke dni podpisu předmětné darovací smlouvy přesvědčen, že zůstavitel je způsobilý ji uzavřít, zůstavitel byl ke dni uzavření smlouvy lucidní. Odvolatel uvedl, že soud I. stupně zaměňuje institut omezení svéprávnosti a institut opatrovnictví z důvodu nepříznivého zdravotního stavu zůstavitele. Je pravdou, že žalovaný podal krátce před uzavřením darovací smlouvy k soudu návrh na své jmenování opatrovníkem zůstavitele, avšak bez omezení svéprávnosti zůstavitele. Důvodem podání návrhu žalovaného byl jeho předpoklad, že po dobu hospitalizace nebude zůstavitel moci své záležitosti vyřizovat sám. Zdravotní stav zůstavitele byl - i podle výsledků testů MMSE - kolísavý. Darovací smlouvu uzavřel žalovaný se zůstavitelem poté, kdy byl zůstavitel hospitalizován a již zaléčen. Zároveň byla tato smlouva uzavřena na přání zůstavitele a jako reakce na nepřípustné jednání zbytku rodiny (neoprávněné výběry z účtu zůstavitele). Fakt, že soud dodatečně darovací smlouvu zhodnotil jako neplatnou, nemůže zakládat dědickou nezpůsobilost žalovaného. Žalovaný dále namítl, že lékařské zprávy, z nichž soud vycházel, nevypovídají o chování zůstavitele v běžném životě; soud I. stupně přitom neprovedl odvolatelem navržené dokazování v daném směru (výslechy svědků) a neprovedl ani výslech znalce , jméno FO, . Žalovaný si není vědom, že by k důkazu byl proveden protokol o zhlédnutí zůstavitele ze dne , datum, a v neposlední řadě namítl též nesprávný postup soudu, pokud se týká okruhu účastníků řízení; žalovaný má za to, že v řízení sporném o dědickém právu by měli být účastníky všichni potenciální dědicové. Žalovaný navrhl, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu I. stupně tak, že se žaloba zamítá.

3. Proti výroku II rozsudku podala odvolání žalobkyně. Podáním ze dne , datum, soudu I. stupně vytkla, že jí nepřiznal náhradu cestovného za cestu k jednání odvolacího soudu konanému dne , datum, a k jednání nalézacího soudu dne , datum, osobním automobilem AUDI A4 z Prahy a zpět, náhradu za promeškaný čas a náhradu za ubytování ze dne , datum, na , datum, v Brně a náhradu za ubytování ze dne , datum, na , datum, ve Vyškově. Dále namítla, že jí nebyla přiznána náhrada nákladů vůči státu za návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu ze dne , datum, .

4. Proti výroku III rozsudku podal odvolání vedlejší účastník na straně žalobkyně. Svým podáním ze dne , datum, doplnil, že mu nebyla přiznána náhrada za úkony, které učinil v době, kdy v řízení zaujímal postavení žalovaného 2). Měl za to, že v tomto typu řízení měl být po celou dobu řízení připuštěn jako účastník. Dále namítl, že mu nesprávně nebyla přiznána náhrada nákladů za jednání konané dne , datum, v délce trvání přesahující 2 hodiny. Nesouhlasil ani s tím, že mu nebyla přiznána náhrada nákladů vůči státu za návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu ze dne , datum, .

5. Podáním ze dne , datum, se žalobkyně a vedlejší účastník na straně žalobkyně vyjádřili k odvolání žalovaného tak, že je nepokládají za důvodné. Pravost podpisu zůstavitele na darovací smlouvě, která byla zjištěna odborným posouzením, nemá žádný vliv na závěr o dědické nezpůsobilosti žalovaného, neboť nic nemění na tom, že zůstavitel smlouvu podepsal za takového psychického stavu, kdy bylo vyloučeno projevení jeho vážné vůle a též zůstavitelova schopnost svobodně a vážně právně jednat. Z nedůvodnou pokládají rovněž námitku žalovaného, že smlouva byla uzavřena předtím, než byl žalovaný jmenován opatrovníkem zůstavitele, neboť ani tehdy nemohl žalovaný libovolně manipulovat s bankovním účtem zůstavitele. Žalobkyně a vedlejší účastník na straně žalobkyně navrhli potvrzení rozsudku soudu I. stupně.

6. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. – občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“) – po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), k tomu legitimovaným subjektem (§ 201 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné (§ 201 a § 202 o. s. ř. a contrario) – přezkoumal napadené rozhodnutí a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není co do merita věci důvodné. Ve výrocích II a III o nákladech řízení pak odvolací soud rozhodnutí soudu I. stupně změnil.

7. Z obsahu spisu se podává, že žalobkyně podala svou žalobu proti žalovanému na základě odkazu ve smyslu § 170 odst. 1 z. ř. s. podle výroku I usnesení Okresního soudu ve Vyškově ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, .

8. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že žalovaný již od začátku roku 2018 věděl o zdravotních potížích zůstavitele, a ještě před tím, než byl soudem jmenován opatrovníkem zůstavitele, získal od lékařů informaci, že zůstavitel trpí nevyléčitelnou Alzheimerovou nemocí a z tohoto důvodu není schopen se o sebe postarat a vyžaduje trvalou péči. Poté, co byl zůstavitel za účasti žalovaného dne , datum, hospitalizován v Psychiatrické léčebně v , adresa, , soud žalovaného – na základě jeho návrhu ze dne , datum, - jmenoval opatrovníkem zůstavitele[, Anonymizováno, :1]. Z tohoto důvodu byl žalovaný oprávněn i povinen zastupovat zůstavitele po dobu jeho nepříznivého zdravotního stavu při každém právním jednání, při kterém bylo třeba jeho vlastnoručního podpisu, a mj. byl též povinen spravovat řádně majetek zůstavitele a při běžných (nezbytných z hlediska zajištění řádného hospodaření s majetkem zůstavitele) dispozicích s finančními prostředky zůstavitele nakládat tak, aby nedošlo k majetkové újmě zůstavitele (to vše viz odst. 55 odůvodnění rozsudku soudu I. stupně). [1: Zmiňované usnesení Okresního soudu v , Anonymizováno, ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, nabylo ve výroku o jmenovaní žalovaného opatrovníkem zůstavitele právní moci dnem , datum, ]

9. Soud I. stupně dále zjistil, že žalovaný v neprospěch a ke škodě zůstavitele v období od , datum, do , datum, provedl z účtu zůstavitele č.: , č. účtu, dílem výběry a dílem převody peněžitých částek ve svůj prospěch, kdy takto odčerpal z uvedeného účtu zůstavitele celkem částku ve výši , částka, Kč, respektive žalovaný prokazatelně částky, které z daného účtu zůstavitele převedl na svůj účet č. , č. účtu, , a to dne , datum, částku , částka, Kč, dne , datum, částku , částka, Kč a dne , datum, částku , částka, Kč, využil pro své účely, a to v rozporu s jeho povinnosti opatrovníka zůstavitele. Dále žalovaný, opět v neprospěch zůstavitele, neoprávněně provedl z téhož účtu zůstavitele výběry, a to dne , datum, částku , Anonymizováno, Kč, a dne , datum, částku , Anonymizováno, Kč, a rovněž tyto částky – v rozporu s jemu tehdy uloženými povinnosti opatrovníka zůstavitele – zpronevěřil (to vše viz odst. 56 až 58 odůvodnění rozsudku soudu I. stupně).

10. S ohledem na tvrzení žalovaného, že finanční prostředky ve výši , částka, Kč mu zůstavitel daroval, (a to na základě písemně uzavřené darovací smlouvy ze dne , datum, ), a jelikož zároveň existovaly pochybnosti o ovládacích a rozpoznávacích schopnostech zůstavitele k danému dni, provedl soud I. stupně dokazování za účelem posouzení zdravotního stavu zůstavitele ve vztahu k jeho způsobilosti právně jednat. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, , č. , Anonymizováno, (na č. l. 240) zjistil, že zůstavitel v době uzavření předmětné darovací smlouvy s žalovaným jednoznačně a prokazatelně trpěl závažnou duševní poruchou chorobného charakteru, a to smíšenou demencí středního stupně; v důsledku toho byly ovládací a rozpoznávací schopnosti zůstavitele závažným a kritickým způsobem snížené a narušené (viz odst. 53 odůvodnění rozsudku soudu I. stupně). Zároveň z provedeného dokazování učinil závěry, že žalovanému byla, resp. musela být závažnost zdravotního stavu zůstavitele známa a prokazatelně se mu dostalo i informace o tom, že s ohledem na závažný zdravotní stav (duševní poruchu) zůstavitele tento není schopen spravovat svůj majetek (viz odst. 23 až 24 a 35 až 36 odůvodnění rozsudku soudu I. stupně).

11. Odvolací soud doplnil dokazování výslechem znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , neboť žalovaný proti jeho znaleckému posudku ze dne , datum, vznesl zdůvodněné námitky (čl. 261) a zároveň z obsahu spisu nevyplývá, že by se účastníci výslechu znalce vzdali (k tomu např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 2010, sp. zn. 21 Cdo 2458/2009, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2019, sp. zn. 28 Cdo 4318/2018). U jednání dne , datum, se znalec vyjádřil tak, že nemá důvodu cokoliv měnit na závěrech svého písemného znaleckého posudku ani svého vyjádření k námitkám žalovaného (čl. 265). K rozdílným výsledkům hodnot získaných z testů MMSE, které zůstavitel absolvoval dne , datum, (14 bodů), , datum, (23 bodů) a , datum, (15 bodů) znalec zdůraznil, že pokud žalovaný poukazuje na vybočující výsledek testu ze dne , datum, (tj. 23 ze 30 možných bodů), opomíjí fakt, že stejného dne (, datum, ) byl u zůstavitele proveden i mnohem obsáhlejší a jednoznačně validnější test ACE-R, kde zůstavitel dosáhl 48 bodů ze 100 možných bodů. Tento výsledek přitom zcela odpovídá i celkovým znaleckým závěrům, tj. diagnóze smíšené demence středního stupně zůstavitele v posuzovaném období. Znalec zopakoval, že smíšená demence je trvalé degenerativní onemocnění mozku s progredientním průběhem v čase. Ačkoliv průběh tohoto onemocnění může být kolísavý, stav pacienta se nikdy nevrací k normálu a je již vždy v úrovni patologie. Znalec k dotazům žalovaného uvedl, že v konkrétním posuzovaném případě měl pro zhotovení znaleckého posudku k dispozici dostatek podkladů, neboť zůstavitel byl v rozhodném období hospitalizován v psychiatrické léčebně; další výslechy svědků (ošetřujícího personálu a rodiny) by proto pro splnění jeho znaleckého úkolu nebyly přínosné. Lze uzavřít, že vyjádření znalce odpovídá obsahu písemně podaného znaleckého posudku a tento v jednotlivostech doplňuje; celkové závěry znalce korespondují s obsahem spisu i se zásadami formální logiky a jsou přesvědčivé.

12. Podle § 1481 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), je z dědického práva vyloučen ten, kdo se dopustil činu povahy úmyslného trestného činu proti zůstaviteli, jeho předku, potomku nebo manželu nebo zavrženíhodného činu proti zůstavitelově poslední vůli, zejména tím, že zůstavitele k projevu poslední vůle donutil nebo lstivě svedl, projev poslední vůle zůstaviteli překazil nebo jeho poslední pořízení zatajil, zfalšoval, podvrhl nebo úmyslně zničil, ledaže mu zůstavitel tento čin výslovně prominul.

13. Podle § 581 o. z. není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

14. Podle § 13 odst. 1zák. č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku (dále jen „tr. zák.“), je trestným činem protiprávní čin, který trestní zákon označuje za trestný a který vykazuje znaky uvedené v takovém zákoně.

15. V souladu s § 15 odst. 1 tr. zák. je trestný čin spáchán úmyslně, jestliže pachatel a) chtěl způsobem uvedeným v trestním zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem, nebo b) věděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, a pro případ, že je způsobí, byl s tím srozuměn. Podle § 15 odst. 2 tr. zák. srozuměním se rozumí i smíření pachatele s tím, že způsobem uvedeným v trestním zákoně může porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem.

16. Jelikož institut § 1481 o. z. (tzv. dědická nezpůsobilost) vylučuje z dědického práva osobu, která se dopustila natolik závažného činu, že by její podílení se na výhodách plynoucích z právního nástupnictví po zůstaviteli odporovalo zásadám spravedlnosti a obecné morálce[footnoteRef:2], soud I. stupně v tomto řízení k návrhu žalobkyně[footnoteRef:3] posuzoval, zda se žalovaný tím, že prováděl finanční převody a výběry v neprospěch účtů zůstavitele (viz čl. 25, 38 až 42, 57 až 58 a odst. 60 odůvodnění rozsudku soudu I. stupně) a dále tím, že zůstaviteli předložil k podpisu návrh darovací smlouvy na částku , Anonymizováno, Kč (viz čl. 34 odůvodnění rozsudku soudu I. stupně), a to přesto, že si byl (resp. musel být) vědom duševního onemocnění zůstavitele a že byl sám ustanoven opatrovníkem zůstavitele, dopustil činu/činů, které by měly povahu úmyslného trestného činu proti zůstaviteli. Odvolací soud se v daném ohledu zcela shoduje jak se skutkovými závěry soudu I. stupně, tak s jejich právním hodnocením, na něž pro stručnost odkazuje. [2: ŠVESTKA, J., ŠVESTKA, J., DVOŘÁK, J., DVOŘÁK, J., FIALA, J., FIALA, J., ŠEŠINA, M., ŠEŠINA, M., WAWERKA, K., WAWERKA, K. Občanský zákoník: Komentář, Svazek IV, (§ 1475-1720). [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2025-6-6]. ASPI_ID KO89_d2012CZ. Dostupné z: www.aspi.cz. ISSN 2336-517X.] [3: Přičemž žalobkyně byla k podání žaloby ve smyslu § 170 z. ř. s. odkázána usnesením Okresního soudu ve Vyškově ze dne 6. 12 .2022, č.j. 28 D 925/2020-183. ]

17. K jednotlivým odvolacím námitkám žalovaného pak lze uvést následující.

18. Pokud žalovaný uvádí, že se vůči zůstaviteli nedopustil žádného protiprávního jednání, které by bylo povahy trestného činu, a argumentuje mj. tím, že ke stejnému závěru dospěla také Policie ČR jako orgán činný v trestním řízení (dále též jen „OČTŘ“), neboť prověřování jednání žalovaného (resp. prověřování převodů finančních částek z účtu zůstavitele) skončilo odložením věci ve smyslu § 159a odst. 1 zák. č. 161/1941 Sb. (dále jen „tr. řádu“), odvolací soud znovu opakuje, že za dědicky nezpůsobilou označuje § 1481 o. z. nikoliv tu osobu, která byla pro trestný čin proti zůstaviteli (a dalším v zákoně uvedeným osobám) odsouzena, ale takovou osobu, která se dopustila takového jednání, které trestní zákoník (zák. č. 40/2009 Sb.) kvalifikuje jako úmyslný trestný čin. Dědická nezpůsobilost podle § 1481 o. z. je přitom vázána na výsledek trestního řízení pouze v tom směru, pokud by orgány činné v trestním řízení pravomocně rozhodly, že byl spáchán trestný čin (a kým). Soud však naopak není vázán závěry OČTŘ, že daný skutek spáchán nebyl, popř. že není trestným činem, atp. Bylo-li tedy v rámci trestního řízení vydáno rozhodnutí, byl by jím civilní soud v souladu s § 135 odst. 1 o. s. ř. vázán jen potud, pokud by dané rozhodnutí stanovilo, že byl spáchán trestný čin a kdo jej spáchal. Jinými rozhodnutími trestního řízení však civilní soud vázán není. Proto soud v tomto řízen není vázán ani usnesením , právnická osoba, dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, , které ve svém odvolání označuje žalovaný. Jinými slovy, jelikož nebylo vydáno pravomocné rozhodnutí, které by žalovaného uznalo vinným z úmyslného jednání povahy trestného činu vůči zůstaviteli, je z pohledu § 1481 o. z. nadále nerozhodné, zda bylo s žalovaným pro uvedené jednání vůbec zahájeno trestní řízení a jak případně skončilo (tj. zda bylo trestní řízení odloženo, zastaveno, atp.). Soud I. stupně v odůvodnění svého rozsudku zároveň přiléhavě vysvětil, proč jednání žalovaného posoudil jinak než OČTŘ v řízení sp. zn. , Anonymizováno, (viz odst. 52 odůvodnění rozsudku nalézacího soudu). Ve zkratce lze pouze shrnout, že narozdíl od soudu I. stupně orgány činné v trestním řízení především vůbec neposuzovaly zdravotní stav zůstavitele, jeho rozpoznávací a ovládací schopnosti v době podpisu darovací smlouvy a vědomost žalovaného o zdravotním stavu zůstavitele.

19. Podle názoru odvolacího soudu lze na základě skutkových zjištění učiněných soudem I. stupně jednoznačně vyvrátit též odvolací námitky žalovaného, podle nichž byl odvolatel ke dni podpisu darovací smlouvy se zůstavitelem přesvědčen, že jeho otec je způsobilý danou smlouvu uzavřít a že samotným uzavřením darovací smlouvy, která byla teprve ex post označena jako neplatná, nemohl spáchat trestný čin. Jak soud I. stupně podrobně popsal ve svém rozsudku (odst. 20 až 24, 35 a 36 a 56 odůvodnění rozsudku), žalovaný měl, resp. musel mít o zdravotním stavu zůstavitele dostatek poznatků, a to jak z běžné osobní interakce se zůstavitelem, tak i z informací podávaných mu lékaři a soudy. I jako osobě bez lékařského a právního vzdělání muselo být žalovanému ke dni podpisu předmětné darovací smlouvy ze dne , datum, zřejmé, že zůstavitel není schopen činit validní rozhodnutí o svých finančních záležitostech, nadto o záležitostech v řádech statisíců Kč. Žalovaný měl nejméně od jara, resp. počátku léta 2018 informace o tom, že zůstavitel již z důvodu svého zhoršujícího se duševního stavu nadále není schopen se o sebe sám postarat. Společně se svou matkou žalovaný zajistil jeho odborné neurologické vyšetření a následně též hospitalizaci v psychiatrické léčebně z důvodu diagnostikované Alzheimerovy choroby. Závažnost stavu zůstavitele a důsledky duševního onemocnění zůstavitele musel žalovanému ukázat i incident ze dne , datum, popsaný v odst. 35 odůvodnění nalézacího soudu. Skutečnost, že žalovanému bylo zřejmé, že zůstavitel bude nadále potřebovat nápomoc v běžných i neběžných záležitostech, lze dovodit též z toho, že žalovaný podal dne , datum, návrh na své ustanovení opatrovníkem zůstavitele. Oblasti života, v nichž je zapotřebí chránit zájmy zůstavitele (tedy mj. též správa majetku zůstavitele), byly vymezeny v usnesení Okresního soudu v , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , které bylo žalovanému doručeno dne , datum, . Není přitom rozhodné (jak namítá žalovaný), zda byl podán návrh na omezení svéprávnosti zůstavitele ve smyslu § 55 a násl. o. z., či zda (resp. že) žalovaný podal návrh na jmenování opatrovníka podle § 465 o. z. V obou případech se jedná o zákonem předvídané podpůrné opatření, které má danou osobu (v daném případě zůstavitele) primárně chránit a být jí ku prospěchu; opatrovník (ať již ustanovený samostatně či v rámci spojeného řízení při omezení svéprávnosti osoby[footnoteRef:4]) je pak vždy v souladu s § 457 o. z. povinen chránit zájmy zastoupeného a usilovat o naplňování jeho práv. Není tedy pravdou, že by teprve ex post byl zůstavitel na základě znaleckého zkoumání shledán nezpůsobilým k právnímu jednání, přičemž pro žalovaného by se jednalo o novou, nepředvídatelnou skutečnost. [4: viz §46 odst. 1 zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních ]

20. Žalovaný dále zdůrazňoval, že zdravotní stav zůstavitele byl kolísavý a zlepšil se po zaléčení poté, kdy byl zůstavitel umístěn v Psychiatrické nemocnici , adresa, . V tomto ohledu nelze než odkázat na odborné závěry znalce (viz shora), tedy že zůstavitel v době uzavření předmětné darovací smlouvy jednoznačně, prokazatelně a zjevně trpěl závažnou duševní poruchou chorobného charakteru, a to smíšenou demencí středního stupně, jejímž projevem je mj. trvalý defekt kognitivních funkcí. I ve fázi relativního zlepšení zdravotního stavu zůstává pacientův stav vždy v úrovni patologie. Pokud pak se týká námitky, že lékařské zprávy neodpovídají chování zůstavitele v běžném životě, lze nad rámec již dříve řečeného pouze konstatovat, že jelikož byl zůstavitel v rozhodném období (od , datum, ) umístěn v psychiatrické nemocnici, je i jeho „běžný“ život (tj. např. interakce s personálem, jeho aktuální naladění, či orientace místem a časem) v době podpisu darovací smlouvy (, datum, ) zdokumentován právě v lékařských zprávách.

21. S námitkou žalovaného, že předmětná darovací smlouva byla uzavřena na přání zůstavitele, a to jako reakce na nepřípustné jednání zbytku rodiny, se již ve svém rozsudku vyčerpávajícím způsobem vypořádal soud I. stupně v odst. 133 odůvodnění svého rozsudku, na které zdejší soud pro stručnost odkazuje.

22. K problematice vymezení okruhu účastníků řízení se zdejší soud vyjádřil ve svém usnesení ze dne 11. 6. 2024, č. j. 21 Co 78/2024-192, přičemž odvolací soud si není vědom další změny, resp. posunu judikatury, zejména Nejvyššího soudu v dané otázce; proto na svém stanovisku setrvává (v podrobnostech viz odst. 24 odůvodnění usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 11. 6. 2024, č. j. 21 Co 78/2024-192).

23. Ze všech shora uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu I. stupně ve výroku I (o věci samé) a ve věcně správném výroku IV (o nákladech řízení státu) v souladu s § 219 o. s. ř. potvrdil (výrok I).

24. Zdejší soud dále přezkoumal nákladové výroky II a III a dospěl k závěru, že tyto je namístě korigovat toliko co do výše přiznaných nákladů řízení. Soud I. stupně správně v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. uložil žalovanému, aby uhradil náklady plně úspěšné žalobkyně (výrok II) a vedlejšího účastníka na straně žalobkyně (výrok III), důvody pro aplikaci § 150 o. s. ř. nebyly shledány.

25. Pokud se týká náhrady nákladů řízení žalobkyně, tyto sestávají z následující položek.První řízení před soudem prvního stupně: Zaplacený soudní poplatek ve výši 4 000 Kč a náklady právního zastoupení žalobkyně v celkové výši 14 000 navýšené o 21% DPH. Náklady právního zastoupení žalobkyně sestávají z odměny advokáta za pět úkonů právní služby po 2 500 Kč [vypočtené z tarifní hodnoty 35 000 Kč podle § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb ve znění účinném do 31. 12. 2024 (dále jen „AT“)], tj. 1. převzetí a příprava věci podle § 11 odst. 1 písm. a) AT – plná moc ze dne , datum, , 2. sepis žaloby ze dne , datum, podle § 11 odst. 1 písm. d) AT., 3. účast právního zástupce žalobkyně na jednání před Okresním soudem ve Vyškově konaném dne , datum, v čase od 9:30 hod. do 11:21 hod. podle § 11 odst. 1 písm. g) AT, 4. účast právního zástupce žalobkyně při výslechu svědkyně , jméno FO, dožádaným Okresním soudem ve , adresa, , pobočkou , adresa, dne , datum, v čase od 9:00 hod. do 10:12 hod. podle § 11 odst. 1 písm. g) AT, a 5. účast právního zástupce žalobkyně na jednání před Okresním soudem ve Vyškově konaném dne , datum, v čase od 13:30 hod. do 14:14 hod., celkem tedy na odměně 12 500 Kč. Žalobkyni dále v souladu s § 13 odst. 4 AT přísluší náhrada hotových výdajů (tzv. režijní paušál) po 300 Kč náleží za shora popsaných pět úkonů právní služby 1 500 Kč. Náklady právního zastoupení jsou navýšeny o 21% DPH, tj. o částku 2 940 Kč. Celkové náklady prvního řízení před soudem I. stupně činily 20 940 Kč. Žalobkyni nenáleží odměna a režijní paušál za účast u vyhlášení rozsudku ze dne , datum, , neboť podle protokolu o jednání (čl. 121) u tohoto vyhlášení nebyl zástupce žalobkyně přítomen. Nebylo přiznáno ani cestovné a náhrada za ztrátu času na trase , adresa, a zpět, neboť tyto náklady tehdejší právní zástupce žalobkyně (, tituly před jménem, , jméno FO, ) nedoložil.První řízení před soudem odvolacím: Odměna za dva úkony právní služby po 2 500 Kč [1. vyjádření k odvolání ze dne , datum, podle § 11 odst. 1 písm. d) AT a 2. účast na jednání před Krajským soudem v Brně konaném dne 11. 6. 2024 od 9:32 hod. do 10:31 hod. podle § 11 odst. 1 písm. g) AT], tj. cekem ve výši 5 000 Kč, náhrada dvou režijních paušálů po 300 Kč v souladu s § 13 odst. 4 AT (tj. celkem v částce 600 Kč), to vše navýšeno o 21% DPH. Celkové náklady žalobkyně za první řízení před odvolacím soudem tedy činily 6 776 Kč. Žalobkyni nebylo přiznáno cestovné a náhrada za ztrátu času na trase , adresa, , neboť tyto náklady tehdejší právní zástupce žalobkyně (, tituly před jménem, , jméno FO, ) nedoložil.Další řízení před soudem prvního stupně: Zaplacená záloha na znalecký posudek ve výši 9 000 Kč, náklady právního zastoupení žalobkyně v celkové výši 11 281,46 Kč a 21 % DPH z nákladů právního zastoupení ve výši 2 213,92 Kč. Náklady právního zastoupení sestávají z odměny za právní zastoupení, náhrady hotových výdajů, cestovného, náhrady promeškaného času a náhrady za ubytování. Odměna advokáta byla vyčíslena za 1 úkon právní služby po 2 500 Kč [podání žalobkyně (sdělení skutkových tvrzení a důkazní návrhy) ze dne , datum, podle § 11 odst. 1 písm. d) AT, a za 2 úkony právní služby po 2 000 Kč, neboť odměna pro právního zástupce žalobkyně byla snížena o 20 % v souladu s 12 odst. 4 AT za dvě společně zastupované osoby, když při účasti na jednání před Okresním soudem ve Vyškově konaném dne , datum, (v čase od 9:00 hod. do 12:06 hod.), které přesáhlo dvě hodiny, zástupce žalobkyně zároveň zastupoval též vedlejšího účastníka na straně žalobkyně. Celkem tedy na odměně advokáta v dané fázi řízení žalobkyni přísluší částka 6 500 Kč (2 500 + 2 x2 000 Kč). Dále byla žalobkyni přiznána náhrada hotových výdajů (3 x 300 Kč) podle § 13 odst. 4 AT v celkové výši 900 Kč. Žalobkyně v rámci odvolacího řízení doložila listinami (VTP vozidla) svůj nárok na cestovné osobním automobilem AUDI s průměrnou spotřebou 9,8 l/100 km paliva BA95 na trase , adresa, a zpět (2 x 240 km) v ceně pohonných hmot a sazbě základní náhrady podle vyhl. č. 398/2023 Sb., tj. celkem v částce 4 484,92 Kč a doklad o ubytování ve , Anonymizováno, v termínu , datum, - , datum, za cenu 1 478 Kč. Odvolací soud žalobkyni přiznal toliko ½ náhrady cestovného, ½ náhrady za ubytování a ½ náhrady za promeškaný čas za cestu k a z jednání soudu I. stupně (celkem 18 půlhodin) dne , datum, podle § 14 odst. 3 AT po 100 Kč za každou započatou půlhodinu, neboť uvedené náklady vznikly právnímu zástupci žalobkyně pouze jednou (v pevné částce), a zároveň právní zástupce (, tituly před jménem, , jméno FO, ) u jednání dne , datum, zastupoval též vedlejšího účastníka na straně žalobkyně, kterému zdejší soud přiznal rovněž ½ náhrady takto vzniklých nákladů (viz dále odst. 26). Celkové náklady žalobkyně za další řízení před soudem prvního stupně tedy činily 22 495,38 Kč. Žalobkyni nebyla přiznána jí požadovaná náhrada za ubytování v Brně dne , datum, (tj. náklady vynaložené v souvislosti s účastí jejího právního zástupce u jednání Krajského soudu v Brně dne , datum, ), neboť k uvedenému dni (, datum, ) současný právní zástupce , tituly před jménem, , jméno FO, , na nějž je příslušný doklad o ubytování vystaven (resp. ani jeho předchůdce , tituly před jménem, , jméno FO, ) ještě žalobkyni nezastupoval. Jak vyplývá z obsahu spisu (čl. 228) žalobkyně teprve dne , datum, udělila plnou moc , tituly před jménem, , jméno FO, (jehož byl , tituly před jménem, , jméno FO, následně rozhodnutím ČAK ze dne , datum, ustanoven nástupcem). Původní (tehdejší) právní zástupce žalobkyně, , tituly před jménem, , jméno FO, , přitom uvedené náklady nepožadoval, a tedy ani nedoložil.Dohromady tedy žalobkyni na náhradě nákladů řízení přísluší částka 50 211,38 Kč, proto odvolací soud změnil výrok II rozsudku soudu I. stupně tak, jak je uvedeno shora (výrok II).

26. Pokud se týká náhrady nákladů řízení vedlejšího účastníka na straně žalobkyně, tyto mu náleží od jeho vstupu do řízení jako vedlejšího účastníka (tj. od oznámení vedlejšího účastníka o svém vstupu do řízení přípisem ze dne , datum, ) a sestávají z následující položek.Odměna za právní zastoupení za dva úkony právní služby po 2 500 Kč [převzetí a příprava zastoupení – plná moc ze dne , datum, podle § 11 odst. 1 písm. a) AT, při výpočtu ze stejné tarifní hodnoty jako u žalobkyně], a druhý úkon právní služby (oznámení o vstupu do řízení jako vedlejší účastník žalobkyně) v poloviční sazbě dle § 11 odst. 3 ve vztahu k odst. 1 písm. d) AT ve výši 1 250 Kč, tj. odměna advokáta ve výši 3 750 Kč, a dále odměna za právní zastoupení za dva úkony právní služby po 2 000 Kč (v daném případě byla odměna pro vedlejšího účastníka snížena o 20 % z původní sazby v souladu s 12 odst. 4 AT, a to za dvě společně zastupované osoby spolu s žalobkyní), za účast na jednání před Okresním soudem ve , Anonymizováno, konaném dne , datum, (v čase od 9:00 hod. do 12:06 hod.), když toto jednání přesáhlo dvě hodiny. Celkem tedy na odměně za právní zastoupení vedlejšímu účastníku náleží 7 750 Kč. Dále vedlejšímu účastníku byl přiznán paušál hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT, a rovněž ½ z náhrady cestovného, ubytování a náhrady promeškaného času za cestu k jednání Okresního soudu ve , Anonymizováno, konanému dne , datum, (vyčíslení viz shora, tj. 0,5 x (4 484,92 Kč + 1 478 +1 800), tj. celkem 3 881,46 Kč. Právní zástupce vedlejšího účastníka (, jméno FO, ) u jednání dne , datum, zároveň zastupoval též žalobkyni, které soud přiznal rovněž ½ náhrady takto vzniklých nákladů (viz shora odst. 25). K celkovým nákladům právního zastoupení vedlejšího účastníka na straně žalobkyně nutno přičíst 21% DPH ve výši 2 350,43 Kč.Dohromady tedy vedlejšímu účastníku na straně žalobkyně na náhradě nákladů řízení přísluší částka 14 281,88 Kč, proto odvolací soud změnil výrok III rozsudku soudu I. stupně tak, jak je uvedeno shora (výrok III).

27. Vedlejšímu účastníku na straně žalobkyně nenáleží náhrada nákladů řízení, které jeho osobě (tj. , jméno FO, ) vzniky za tu dobu řízení, kdy byl v postavení žalovaného 2), tj. za období do právní moci usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 11. 6. 2024, č. j. 21 Co 78/2024-192. O těchto jeho nákladech již bylo pravomocně rozhodnuto, a to výrokem IV rozsudku Okresního soudu ve Vyškově ze dne 20. 11. 2023, č. j. 6 C 79/2023-122 ve spojení s výrokem I usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 11. 6. 2024, č. j. 21 Co 78/2024-192 a dále výrokem III usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 11. 6. 2024, č. j. 21 Co 78/2024-192. Z tohoto důvodu odvolací soud neshledal důvodnými námitky vedlejšího účastníka na straně žalobkyně obsaženými v odst. 5 jeho podání ze dne , datum, .

28. K žádosti žalobkyně a vedlejší účastníka, aby odvolací soud v rámci tohoto odvolacího řízení rozhodl též o nákladech řízení, které jim měly vzniknout vůči státu tím, že jejich společný právní zástupce dne , datum, podal k soudu I. stupně návrh na určení lhůty pro provedení procesního úkonu (doručení rozsudku soudu I. stupně), odvolací soud konstatuje, že není orgánem příslušným k posouzení tohoto jejich návrhu ve smyslu §174a zák. č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, a tedy ani k rozhodnutí o jejich případném nároku na náhradu nákladů řízení vůči státu ve smyslu § 174a odst. 8 zák. č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích.

29. Plně úspěšné žalobkyni odvolací soud výrokem IV tohoto rozsudku v souladu s § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal náhradu nákladů odvolacího řízení. Náklady odvolacího řízení byly vyčísleny podle obsahu spisu, neboť právní zástupce žalobkyně v soudem poskytnuté lhůtě ani později jiné své výdaje nedoložil. Žalobkyni tedy náleží náhrada nákladů jejího právního zastoupení před odvolacím soudem sestávající z odměny advokáta za 2 úkony právní služby (sepis odvolání žalobkyně ze dne , datum, a účast zástupce žalobkyně u jednání odvolacího soudu dne , datum, ) v sazbě 3 700 Kč za jeden úkon právní služby vykonaný pro prvního zastupovaného účastníka vypočtené z tarifní hodnoty 65 000 Kč (§ 9 odst. 3 písm. a), § 7 a § 12 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025, dále též jen „a. t.“), celkem tedy 7 400 Kč na odměně právního zástupce. Dále žalobkyni podle § 12 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025 přísluší 2 x náhrada hotových výdajů po 450 Kč, celkem tedy 900 Kč na režijním paušálu. Náklady právního zastoupení žalobkyně (tj. 7 400 Kč + 900 Kč) jsou v souladu s § 14a a. t. navýšeny o 21% DPH, celkem tedy náklady odvolacího řízení činí 10 043 Kč.

30. Plně úspěšnému vedlejšímu účastníkovi na straně žalobkyně odvolací soud výrokem V tohoto rozsudku v souladu s § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal náhradu nákladů tohoto odvolacího řízení. Náklady odvolacího řízení byly vyčísleny podle obsahu spisu, neboť právní zástupce vedlejšího účastníka v soudem poskytnuté lhůtě jiné své výdaje nedoložil. Vedlejšímu účastníku tedy náleží náhrada nákladů jeho právního zastoupení před odvolacím soudem sestávající z odměny advokáta za 2 úkony právní služby (sepis odvolání vedlejšího účastníka ze dne , datum, a účast zástupce žalobkyně u jednání odvolacího soudu dne , datum, ) v sazbě 3 700 Kč za jeden úkon právní služby, avšak snížený o 20% za zastupování dalšího účastníka(§ 9 odst. 3 písm. a), § 7 a § 12 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025), celkem tedy 5 920 Kč na odměně právního zástupce. Tyto náklady právního zastoupení vedlejšího účastníka jsou v souladu s § 14a a. t. navýšeny o 21% DPH, celkem tedy náklady odvolacího řízení činí 7 163,20 Kč.

31. Pro úplnost je k nákladům odvolacího řízení nutno dodat, že odvolací soud žalobkyni, jakož ani vedlejšímu účastníku na straně žalobkyně nepřiznal náhradu nákladů odvolacího řízení za sepis dvou podání ze dne , datum, (vyjádření k odvolání žalovaného a doplnění odvolání), které byly odvolacímu soudu doručeny dne , datum, v cca 0:30 hod., neboť s ohledem na to, že se jednání odvolacího soudu konalo již dne , datum, od 8:30 hod., se odvolací soud nemohl stihnout s přípisy řádně seznámit; zástupce účastníků měl nadto možnost obsah těchto svých podání přednést u jednání odvolacího soudu, k němuž se dostavil. Nejednalo se tedy o účelně vynaložené úkony právní služby ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř., na což byl zástupce účastníků jednání dne , datum, upozorněn a k danému postupu soudu měl možnost se vyjádřit.

32. Výrokem VI rozhodl odvolací soud v souladu s § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 148 odst. 1 o. s. ř. o povinnosti neúspěšného žalovaného uhradit náklady státu vzniklé za odvolacího řízení. Tyto náklady spočívají ve znalečném, které zdejší bylo přiznáno ustanovenému znalci , tituly před jménem, , jméno FO, usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 4. 6. 2025, č. j. 21 Co 311/2025-334, za podanou znaleckou výpověď u jednání odvolacího soudu, a to ve výši 4 319 Kč.