22 A 132/2014

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Lukotkovou v právní žalobkyně: L. C., proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1/376, 128 01 Praha 2, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 10. 2014, č. j. MPSV-UM/8805/14/4S-ZLK, sp. zn. SZ/1047/2014/4S-ZLK, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR ze dne 9. 10. 2014, č. j. MPSV-UM/8805/14/4S-ZLK, sp. zn. SZ/1047/2014/4S-ZLK, s e pro vady řízení z r u š u j e a věc s e v r a c í žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný j e p o v i n e n zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3.000 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

I. Vymezení věci Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu v zákonem stanovené lhůtě domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 10. 2014, č. j. MPSV-UM/8805/14/4S-ZLK, sp. zn. SZ/1047/2014/4S-ZLK, kterým bylo podle ust. § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „správní řád“) zamítnuto odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky ve Zlíně, kontaktní pracoviště Kroměříž (dále též „správní orgán prvního stupně“), ze dne 28. 7. 2014, vypravené dne 30. 7. 2014, č. j. 57424/2014/KRO (dále též „prvostupňové rozhodnutí“), a rozhodnutí správního orgánu prvního stupně bylo potvrzeno. Rozhodnutím správního orgánu prvního stupně byla žalobkyni snížena dávka příspěvku na živobytí z částky 5.622 Kč na 4.328 Kč ode dne 1. 7. 2014. Proti rozhodnutí podala žalobkyně odvolání. II. Shrnutí žalobních bodů Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu v zákonem stanovené lhůtě domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného. Současně žalobkyně navrhovala, aby soud uložil žalovanému nahradit jí náklady za předmětné soudní řízení. Namítla, že řízení je stiženo procesní vadou, která měla vliv na vydání nezákonného rozhodnutí žalovaného, jemuž předcházelo vydání rozhodnutí správního orgánu prvního stupně. V žalobě uvedla, že proti prvostupňovému rozhodnutí podala včasné a přípustné odvolání, bez uvedení odvolacích námitek, tzv. blanketní odvolání, tj. aniž by v něm bylo namítáno cokoli proti dotyčnému prvostupňovému rozhodnutí. Podání bylo správním orgánem prvního stupně postoupeno žalovanému, aniž by byla žalobkyně vyzvána k odstranění vad podání, tak jak to ukládá ustanovení § 37 odst. 3 správního řádu. Správní orgány tak porušily ustanovení správního řádu, konkrétně § 2, § 3, § 4 a § 37 odst. 3 správního řádu. Tímto postupem byla žalobkyně krácena na svých právech. III. Vyjádření žalovaného k žalobě Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 20. 1. 2015 uvedl k obsahu podané žaloby, že napadené rozhodnutí je v souladu s hmotným i procesním právem a odvolací řízení netrpí vadami, pro které by bylo nutno rozhodnutí zrušit. Odvolání žalobkyně mělo předepsané náležitosti a netrpělo jinými vadami. Podané odvolání neobsahovalo konkrétní námitky, proto žalovaný přezkoumal správnost rozhodnutí v plném rozsahu dle ust. § 89 odst. 2 správního řádu. Žalobkyně nemusela být vyzývána k odstranění vad podání. Vzhledem k výše uvedenému navrhl zamítnutí žaloby pro její nedůvodnost. IV. Shrnutí relevantních skutečnosti zjištěných ze správního spisu Soud konstatuje, že ze správního spisu vyplynuly tyto skutečnosti: Dne 22. 7. 2014 správní orgán prvního stupně zahájil správní řízení ve věci změny výše příspěvku na živobytí žalobkyně. Důvodem zahájení správního řízení bylo zjištění správního orgánu prvního stupně ze dne 11. 7. 2014, že žalobkyně a její manžel (taktéž společně posuzovaná osoba pro nárok na dávku příspěvek na živobytí) vlastní kromě užívané nemovitosti k přiměřenému bydlení ještě další nemovitost. Tuto skutečnost žalobkyně ani její manžel neuvedli v prohlášení o celkových sociálních a majetkových poměrech ze dne 14. 5. 2014. Zahájení řízení bylo žalobkyni oznámeno v protokolu ze dne 22. 7. 2014 a bylo jí umožněno seznámit se s podklady pro rozhodnutí v souladu s ustanovením § 36 odst. 3 správního řádu. Dne 28. 7. 2014 rozhodl správní orgán prvního stupně ve věci rozhodnutím ze dne 28. 7. 2014, vypraveno dne 30. 7. 2014, č. j. 57424/2014/KRO, kdy příspěvek na živobytí snížil z částky 5.622 Kč na 4.328 Kč ode dne 1. 7. 2014. Proti tomuto rozhodnutí podala dne 13. 8. 2014 žalobkyně blanketní odvolání. Dne 1. 9. 2014 postoupil správní orgán prvního stupně správní spis spolu se svým stanoviskem k odvolání žalobkyně žalovanému. O odvolání rozhodl žalovaný rozhodnutím ze dne 9. 10. 2014, které je předmětem tohoto soudního přezkumu. V. Soud vycházel z následujících skutečností, úvah a právních závěrů Žaloba byla podána včas (ust. § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále též „s.ř.s.“), osobami oprávněnými (ust. § 65 odst. 1 s.ř.s.), jde o žalobu přípustnou (ust. § 65, § 68, § 70 s.ř.s.). V souladu s ust. § 75 odst. 1, § 2 s.ř.s. přezkoumal soud napadené rozhodnutí žalovaného v mezích žalobních bodů včetně řízení předcházející jeho vydání, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správních orgánů. Žaloba je důvodná. V dané věci mezi účastníky řízení nebylo žádného sporu ohledně skutkových okolností předmětného případu, kterému ostatně plně koresponduje obsah správního spisu, který předložil soudu žalovaný. Účastníci řízení se však neshodli v právní otázce ohledně toho, zda v případě žalobkyní podaného blanketního odvolání vůči výše citovanému prvostupňovému rozhodnutí, kde zcela absentovaly důvody, pro které bylo žalobkyní podáváno dané odvolání, mohl žalovaný bez dalšího meritorně rozhodnout či nikoliv. Zdejší soud předesílá, že po přezkoumání skutkového a zejména pak právního stavu dospěl soud k závěru, že předmětná žaloba byla podána naprosto důvodně, když soud se zcela ztotožnil se žalobním námitkou žalobkyně. Pro vyhodnocení předmětné žaloby má klíčový význam dikce ust. § 82 odst. 2 správního řádu, v němž je mj. obligatorně zakotveno, že odvolání musí mít náležitosti uvedené v ust. § 37 odst. 2 správního řádu a musí obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Z právě předestřené dikce ust. § 82 odst. 2 správního řádu vyplývá, že odvolání musí obsahovat jednak náležitosti uvedené v ust. § 37 odst. 2 správního řádu, tj. z podání musí být patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje, dále podání musí obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno, popř. další náležitosti, které stanoví zákon, a dále podání musí obsahovat podpis osoby, která je činí, a jednak odvolání ve smyslu dikce ust. § 82 odst. 2 správního řádu musí obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Ust. § 82 odst. 2 správního řádu tedy hovoří o dvou typech povinných náležitostí odvolání, jimiž jsou jednak formální povinné náležitosti odvolání vyjmenované v ust. § 37 odst. 2 správního řádu, a jednak obsahové povinné náležitosti odvolání, které jsou definovány právě v ust. § 82 odst. 2 správního řádu. Zde je třeba doplnit, že jedinou obligatorní náležitost, kterou odvolání může postrádat, je rozsah, v jakém je rozhodnutí napadáno, neboť v ust. § 82 odst. 2 věta druhá správního řádu je výslovně stanoveno, že při absenci údaje o tom, v jakém rozsahu je rozhodnutí odvoláním napadáno, platí, že se odvolatel domáhá zrušení celého rozhodnutí. Podle ust. § 37 odst. 2 správního řádu platí, že nemá-li podání předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní orgán podateli nedostatky odstranit nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu. V předmětné věci podané odvolání ze dne 13. 8. 2014, na jednu stranu obsahovalo veškeré formální povinné náležitosti vyjmenované v ust. § 37 odst. 2 správního řádu, vyjma údaje o tom, co se navrhuje, ovšem na druhou stranu, pokud se jedná o obsahové náležitosti odvolání zakotvené v ust. § 82 odst. 2 správního řádu vyjma údaje o tom, proti kterému rozhodnutí odvolání směřuje, zcela v něm absentovaly důvody, pro které je žalobkyní podáváno, tj. v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo, a vedle toho v odvolání nebylo uvedeno, v jakém rozsahu je brojeno proti dotyčnému prvostupňovému rozhodnutí. Za daného skutkového stavu a výše předestřené právní úpravy bylo již povinností správního orgánu prvního stupně v souladu s ust. § 37 odst. 3 správního řádu vyzvat žalobkyni, aby své blanketně koncipované odvolání doplnila o údaje, v jakém rozsahu napadá prvostupňové rozhodnutí, a především pak, v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. V daném případě je přitom nesporné, že v intencích ust. § 37 odst. 3 správního řádu v návaznosti na ust. § 82 odst. 2 správního řádu správní orgán prvního stupně nepostupoval, když ten po doručení žalobkyní podaného blanketního odvolání dne 1. 9. 2014 namísto toho pouze postoupil spis s odvoláním žalobkyně žalovanému. O důvodnosti předmětné žaloby svědčí i skutečnost, že toto procesní pochybení správního orgánu prvního stupně nebylo zhojeno ani samotným žalovaným, a to postupem rovněž v intencích ust. § 37 odst. 3 správního řádu, poté co mu správní orgán prvního stupně dne 1. 9. 2014 postoupil blanketní odvolání žalobkyně a příslušný správní spis. Žalovaný totiž po obdržení blanketního odvolání spolu se spisovým materiálem bez dalšího přikročil dne 9. 10. 2014 k vydání žalobou napadeného rozhodnutí. V tomto procesním postupu správního orgánu prvního stupně a zejména pak žalovaného, když k němu došlo až po vydání prvostupňového rozhodnutí, soud shledává zásadní vadu řízení ve smyslu ust. § 76 odst. 1 písm. c) s.ř.s., která mohla mít za následek nezákonnost žalobou napadeného rozhodnutí. Žalovaný a potažmo správní orgán prvního stupně by měly mít na paměti, že blanketní odvolání nesplňuje-li náležitosti správního řádu ve smyslu ust. § 82 odst. 2 správního řádu, musí být před vlastním projednáním tohoto odvolání v souladu s ust. § 37 odst. 3 správního řádu učiněna ze strany správních orgánů výzva směřovaná k odvolateli k doplnění blanketního odvolání o obsahové povinné náležitosti odvolání, k tomuto účelu poskytnuté lhůtě. V opačném případě nejsou splněny podmínky pro meritorní přezkum dotyčného blanketního odvolání. Ve smyslu ust. § 82 odst. 2 věta druhá správního řádu sice platí, že při absenci údaje o tom, v jakém rozsahu je rozhodnutí odvoláním napadáno, se má za to, že odvolatel se domáhá zrušení celého rozhodnutí, nicméně vlastní důvody, proč je odvolání odvolatelem podáváno, nemůže být konstruováno odvolacím správním orgánem. Ani skutečnost, že odvolatel podávající blanketní odvolání příslušnému správnímu orgánu nesděluje, že hodlá v určité lhůtě své blanketní odvolání doplnit, nezbavuje správní orgán povinnosti před vydáním rozhodnutí o odvolání vyzvat ve smyslu ust. § 37 odst. 3 správního řádu odvolatele k doplnění důvodů, z jakých důvodů je podáváno odvolání, pokud toto doplnění ze strany odvolatele dosud učiněno nebylo. Výše uvedené přitom již vyslovil k této otázce Nejvyšší správní soud ve své judikatuře, když ve svém rozsudku ze dne 6. 3. 2009, č. j. 1 As 4/2009-53, www.nssoud.cz, dovodil, že „nemá-li odvolání některou z náležitostí vyplývajících z § 37 odst. 2 a z § 82 odst. 2 správního řádu z roku 2004, je správní orgán povinen postupovat podle § 37 odst. 3 tohoto zákona tak, že pomůže odvolateli nedostatky odstranit nebo jej k jejich odstranění vyzve a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu.“ (srov. též rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 27. 9. 2007, č. j. 51 Ca 11/2007-19). Optikou shora učiněného náhledu je proto zřejmé, že vzhledem k výše uvedeným skutkovým a především pak právním okolnostem případu byl zdejší soud nucen vyhodnotit předmětnou žalobu jako důvodnou, neboť žalobou napadené rozhodnutí vzešlo z odvolacího řízení, které bylo zatíženo závažnou vadou řízení ve smyslu ust. § 76 odst. 1 písm. c) s.ř.s., která mohla mít za následek nezákonnost tohoto rozhodnutí žalovaného. Proto soud žalobou napadené rozhodnutí v souladu s ust. § 76 odst. 1 písm. c) s. ř. s. zrušil a současně ve smyslu ust. § 78 odst. 4 s.ř.s. také rozhodl o vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení, v němž bude podle ust. § 78 odst. 5 s.ř.s. vázán právním názorem, který soud vyslovil v tomto zrušujícím rozsudku. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, soud jí proto přiznal náhradu nákladů řízení, které jí vznikly v souvislosti s ním. Z obsahu spisu vyplývá, že v řízení úspěšné žalobkyni vznikly náklady řízení za zaplacení soudního poplatku ve výši 3.000 Kč. Žalovaný je povinen tedy žalobkyni na nákladech řízení nahradit částku 3.000 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. V Brně dne 9. listopadu 2016 JUDr. Eva Lukotková, v. r. samosoudkyně Za správnost vyhotovení: Barbora Zachovalová