22 Ad 41/2014

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Lukotkovou v právní věci žalobkyně: L. P., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 21. 8. 2014, č. j. …………………, takto:

Výrok

I. Žaloba s e z a m í t á .

II. Žalobkyně n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení.

III. Žalované s e n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění

Česká správa sociálního zabezpečení (dále též „žalovaná“) rozhodnutím ze dne 27. 6. 2014, č. j. ……….. uložila žalobkyni povinnost vrátit přeplatek na starobním a vdovském důchodu paní V. V., nar. ……., zemřelé dne …… (dále též „oprávněná“) podle ust. § 64 odst. 5 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zdp“) za období ode dne 24. 5. 2014 do 23. 6. 2014 v částce 4.935 Kč do osmi dnů od právní moci rozhodnutí. Proti citovanému rozhodnutí podala žalobkyně námitky, o nichž žalovaná rozhodla dne 21. 8. 2014, námitky byly zamítnuty jako opožděné. Dne 18. 12. 2014 podala žalobkyně žalobu proti napadenému rozhodnutí, popsala skutkový stav věci. Její matka V. V., nar. …… zemřela dne ……. Dne 28. 4. 2014 tuto skutečnost nahlásila na Českou spořitelnu, kde byl veden účet zemřelé, na který byl zasílán její starobní důchod. Dne 4. 7. 2014 bylo žalobkyni doručeno rozhodnutí žalované ze dne 27. 6. 2014, jímž byla uložena povinnost k úhradě dlužné částky na starobním důchodu 4.935 Kč, s čímž nesouhlasila. Dne 24. 7. 2014 bylo vydáno usnesení o dědickém řízení, č. j. 31D 837/2014-23-ND150/2014, toto chtěla osobně předat na pobočku ČSSZ v Brně na ulici Gajdošova, kde převzetí odmítli, neboť ve věci již bylo vydáno rozhodnutí. Proti rozhodnutí podala námitky, které však z důvodu nedodržení zákonné lhůty byly posouzeny jako opožděně podané. Následně proti rozhodnutí žalované ze dne 21. 8. 2014 podala žalobu. Přesto, aby předešla případným problémům s výkonem rozhodnutí, požadovaný přeplatek v částce 4.935 Kč uhradila. K žalobě podala žalovaná vyjádření ze dne 5. 3. 2015, v němž poukázala na to, že napadené rozhodnutí žalobkyně převzala dne 25. 8. 2014, lhůta k podání žaloby skončila dnem 27. 10. 2014. Žalobkyně žalobu sepsala dne 16. 12. 2014 a Krajskému soudu v Brně byla doručena dne 18. 12. 2014, tzn. po marném uplynutí dvouměsíční zákonné lhůty k jejímu podání. Z těchto důvodů proto navrhla odmítnutí žaloby ve smyslu ust. § 46 odst. 1 písm. b) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále též „s.ř.s.“). Dne 19. 1. 2017 bylo zdejšímu soudu doručeno doplňující vyjádření žalované s uvedením, že pokud zdejší soud neshledá, že žaloba byla podána opožděně, pak k posouzení včasnosti podaných námitek proti prvoinstančnímu rozhodnutí správního orgánu, žalovaná setrvává na odůvodnění napadeného rozhodnutí, neboť námitky byly podány opožděně. Soud měl k dispozici správní spis žalobkyně, z něhož bylo zjištěno následující: Rozhodnutí žalované ze dne 27. 6. 2014, č. j. ………. bylo doručeno žalobkyni, jak vyplývá z připojené doručenky, dne 4. 7. 2014. Doručení písemnosti je stvrzeno vlastnoručním podpisem jmenované. Námitky proti rozhodnutí ze dne 4. 8. 2014 byly doručeny žalované dne 7. 8. 2014, tudíž opožděně, proto dne 21. 8. 2014 bylo vydáno přezkoumávané rozhodnutí, jímž námitky byly zamítnuty. Právní posouzení: Žaloba byla podána včas (ust. § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů; dále též „s.ř.s.“), osobou oprávněnou (ust. § 65 odst. 1 s.ř.s.), žaloba je přípustná (ust. § 65, § 68, § 70 s.ř.s.). Klíčovou otázkou v projednávané věci bylo posouzení včasnosti podání námitek žalobkyně proti rozhodnutí žalované ze dne 27. 6. 2014, č. j. ……... Podle ust. § 88 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení ve znění pozdějších předpisů proti rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení ve věcech důchodového pojištění lze jako řádný opravný prostředek podat písemné námitky do 30 dnů ode dne jeho oznámení účastníku řízení. Podle u st. § 93 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „správní řád“) se nařízení o námitkách obdobně použijí ustanovení Hlav I až IV, VI a VII, části druhé správního řádu. Podle ust. § 40 odst. 1 písm. d) správního řádu platí, že je-li provedení určitého úkonu v řízení vázáno na lhůtu, je lhůta zachována, je-li posledního dne lhůty učiněno podání u věcně a místně příslušného správního orgánu. Podle ust. § 40 odst. 1 písm. b) správního řádu končí lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty; není-li v měsíci takový den, končí lhůta posledním dnem měsíce. Podle ust. § 40 odst. 1 písm. c) správního řádu připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou podle hodin. Aplikací citovaných právních ustanovení na projednávanou věc dospěl soud k závěru, že postupem žalované nedošlo k právnímu pochybení, jestliže podané námitky byly vyhodnoceny jako opožděně podané, neboť napadené rozhodnutí dle údajů na dodejce jí bylo doručeno dne 4. 7. 2014 [dle ust. § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu „…nezapočítává se do běhu lhůty den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty…“], takže lhůta končila dnem 5. 8. 2014, tj. úterý. Námitky žalobkyně byly doručeny žalované dne 7. 8. 2014, tudíž opožděně. Ze shora uvedených důvodů proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (ust. § 78 odst. 7 s.ř.s.). Pouze nad rámec posuzované věci soud konstatuje k písemnému vyjádření žalované ze dne 5. 3. 2015, v němž bylo namítáno opožděné podání žaloby, že žalobkyně nesprávně podala žalobu k Okresnímu soudu v Hodoníně, který usnesením ze dne 3. 11. 2014, č. j. 14 Nc 5007/2014-14 řízení zastavil (ust. § 104b odst. 1 o.s.ř.) a zároveň v odůvodnění rozhodnutí vyslovil, že „ účastník řízení má možnost podat žalobu u věcně a místně příslušného soudu rozhodujícího ve správním řízení, a to do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí o zastavení řízení u zdejšího soudu.“ Rozhodnutí Okresního soudu v Hodoníně nabylo právní moci dne 16. 12. 2014. Žalobkyně podala žalobu u zdejšího soudu dne 18. 12. 2014, tudíž v zákonné lhůtě. Žalobkyně ve věci samé nebyla úspěšná, žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení ze zákona, soud proto rozhodl tak, že žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení (ust. § 60 odst. 1, 2 s.ř.s.).

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. V Brně dne 31. ledna 2017 JUDr. Eva Lukotková, v. r. samosoudkyně Za správnost vyhotovení: Barbora Zachovalová