22 Ad 6/2025

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem Petrem Sedlákem ve věci žalobkyně: M. K., nar. X bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 1292/25, 225 08 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 8. 1. 2025, č. j. X, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalované se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalobkyně brojila proti shora označenému rozhodnutí žalované, kterým bylo změněno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 10. 10. 2024, č. j. X, tak, že se žádost žalobkyně o invalidní důchod zamítá pro nesplnění podmínek dle § 38 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a byla zastavena výplata invalidního důchodu od 1. 2. 2025.

2. Správní orgán prvního stupně dospěl na základě posudku Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen IPZS) ze dne 25. 7. 2024, že u žalobkyně došlo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu k poklesu její pracovní schopnosti o 55%, přičemž rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je zdravotní postižení uvedené v kapitole IX., odd. A, položka 6c) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb.

3. Žalovaný dospěl v námitkovém řízení na základě posudku IPZS, odd. pro námitkové a odvolací řízení ze dne 2. 1. 2025, že u žalobkyně došlo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu k poklesu její pracovní schopnost o 25%, přičemž rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je zdravotní postižení uvedené v kapitole IX, odd. A., položka 6a) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb.

II. Podání účastníků

4. Žalobkyně v podané žalobě namítla nedostatky posudku vypracovaného v námitkovém řízení, jeho nedostatečné odůvodnění ve vztahu k vadám prvního posouzení a k závěru, že u ní došlo k téměř úplné korekci vady operací. Namítla, že není vysvětleno poloviční hodnocení poklesu pracovní schopnosti oproti prvostupňovému posouzení. Z posouzení neplynou hodnoty, jakých měla žalobkyně dosáhnout (norma), ani hodnoty, kterých ve skutečnosti dosáhla.

5. Žalovaná ve svém vyjádření odkázala na lékařské posudky IPZS, zejména podrobně shrnula výsledky posouzení v námitkovém řízení s tím, že lékař v prvostupňovém řízení nahodnotil funkční dopad rozhodující příčiny DNZS. K žalobě uvedla, že žalobkyně nesouhlasí s medicínským posouzením, a proto navrhla důkaz posudkem Posudkové komise MPSV ČR (PK MPSV), která je ve smyslu ustanovení § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb., povolána k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopností pojištěnce pro účely přezkumného řízení soudního.

III. Posouzení věci krajským soudem

6. Žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s. ř. s.) a je přípustná. Žaloba není důvodná.

7. Z obsahu správního spisu vyplývá, že ve správním řízení byly vyhotoveny posudky lékaři Institutu posuzování zdravotního stavu, které se co do posouzení zdravotního stavu žalobkyně extrémně lišily. Zatímco v prvostupňovém řízení byla žalobkyně shledána invalidní ve II. stupni invalidity, v řízení o námitkách nebyla shledána invalidní vůbec.

8. Krajský soud nechal vypracovat posudek PK MPSV, pracoviště Brno, (dále PK MPSV) -posudek ze dne 22. 7. 2025. PK MPSV zasedala ve složení předsedy komise, lékaře z oboru interního lékařství a tajemníka. Žalobkyně nebyla jednání přítomna. S posudkovým závěrem byla písemně seznámena. PK MPSV vycházela při zpracování posudku z podkladové dokumentace, vč. pracovní anamnézy a doplnění zdravotních zpráv, a dospěla k závěru, že u žalobkyně došlo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu k poklesu její pracovní schopnost o 25%, přičemž rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je zdravotní postižení uvedené v kapitole IX, odd. A., položka 6a) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb.

9. V posudkovém zhodnocení PK MPSV Brno shrnula zdravotní stav žalobkyně předcházející posudkovému závěru tak, že u ní proběhla operace mitrální chlopně pro závažnou mitrální regurgitaci III. stupně, nyní je žalobkyně po operaci a se stabilizací klinického nálezu je středně závažná mitrální regurgitace, funkčně NYHA I-II. Jde tedy o DNZS, jehož rozhodující příčinou je stav po plastice mitrální chlopně, nyní s dobrou EF levé komory.

10. Pole PK PMSV Brno se jedná o postižení uvedené v kapitole IX, oddíl A, položce 6b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 25 % (rozpětí 25-40%). Hodnoceno je při dolní hranici rozpětí, s lehkým snížením výkonu při obvyklém zatížení, přihlédnuto i k dalším zdravotním postižením a profesi posuzované ženy. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky nemění. Nejedná se o značný pokles výkonu při středně těžkém zatížení nebo lehké zátěži, chlopenní vada je operací upravena do téměř úplné korekce vady bez posudkově významného snížení funkce levé komory, funkčně NYHA I-II. EF levé komory je nad 50 %, diastolická dysfunkce je lehká, mitrální regurgitace středně závažná.

11. Soud posouzení nepovažoval za dostatečné a vyžádal proto doplnění posudku s tím, že tento není ani úplný, ani přesvědčivý. Výslovně soud požadoval srovnání stupně mitrální regurgitace a hodnocení NYHA a dále hodnocení toho, jaké jsou důsledky středně závažné mitrální regurgitace u žalobkyně a proč dosahuje žalobkyně funkčně NYHA I-II. Ze zdravotních zpráv totiž vyplývalo, že u žalobkyně došlo k plastice srdeční chlopně pro středně závažnou až závažnou mitrální regurgitaci bez hodnocení NYHA. Pokud k plastice srdeční chlopně došlo s výsledkem středně závažné mitrální regurgitace, nevyplývá z posudku, jak se mohl výsledek operace odrazit tak výrazně na hodnocení stavu žalobkyně, ze slovního popisu zpráv totiž neplynula zásadní změna zdravotního stavu žalobkyně, resp. výsledek. Soud požadoval vysvětlení vývoje zdravotního stavu žalobkyně v souvislosti s operací a dopady operace na její posudkové hodnocení.

12. PK MPSV Brno v reakci na požadavek soudu sdělila: „Soud požaduje doplnění posudku a to: výslovné srovnání stupně mitrální regurgitace a hodnocení toho, jaké jsou důsledky středně závažné mitrální regurgitace u žalobkyně a proč dosahuje žalobkyně funkčně NY HA I-II. Posuzovaná byla léčená pro mitrální regurgitaci středně závažnou až závažnou. Proto jí byla provedena dne 24.1 1.2022 operace, plastika mitrální chlopně. Měla pravidelné kardiologické kontroly. Klasifikaci NYHA stanovuje dle klinického vyšetření ošetřující kardiolog. Při hodnocení podle klasifikace NYHA I je posuzovaná bez podstatného omezení výkonnosti při běžném zatížení dle platných právních norem. Dle NYHA II je s lehkým poklesem výkonnosti. Posuzovaná je hodnocena dle doložených kardiologických vyšetření jako lehké snížení výkonnosti při obvyklém tělesném zatížení, téměř úplná korekce vady, lehce snížená funkce levé komory. EF LK v rozmezí 35 % - 50 %, v případě posuzované je EF LK v rozmezí 65 % až 51 %, je lehká diastolická dysfunkce levé komory Nejedná se tedy o značný pokles výkonu při středně těžkém zatížení ani se nejedná o pokles výkonu při lehké zátěži a nejedná se o obtíže v klidu. Po operaci došlo k úspěšné korekci vady. Posudkový závěr k doplňujícímu posudku Zdravotní stav byl posouzen v souladu s platnými právními předpisy. Při dnešním jednání PK MPSV znovu prostudovala znovu veškerou dokumentaci ve spisu. PK MPSV vyhodnotila skutečnosti, které vedly k požadavku na doplnění posudku a neshledala důvody pro změnu posudkového závěru. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole IX., oddíl A, položce 6, písmeno b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 25 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky nemění. Zjištěný dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav neodpovídá invaliditě žádného stupně.“ 13. S ohledem na to, že ani doplnění posudku z pohledu soudu nevedlo k úplnému a přesvědčivému závěru o zdravotním stavu žalobkyně, neboť PK MPSV Brno fakticky neopověděla na žádný z dotazů soudu, ale pouze zopakovala své předchozí závěry, vyžádal soud s podrobným zdůvodněním srovnávací posudek u PK MPSV Ostrava.

14. PK MPSV Ostrava zasedla ve složení předseda komise, lékař z oboru interní lékařství a tajemník, žalobkyně nebyla jednání přítomna a nebyla s výsledkem ani písemně seznámena. PK MPSV Ostrava vycházela ze zdravotních zpráv tak, jak byly součástí spisu a po shrnutí zdravotní dokumentace dospěla k závěru, že žalobkyně byla léčená pro mitrální regurgitaci středně závažnou až závažnou. Proto jí byla provedena dne 24. 11. 2022 operace, plastika mitrální chlopně. Měla pravidelné kardiologické kontroly. Klasifikaci NYHA stanovuje dle klinického vyšetření ošetřující kardiolog. Při hodnocení podle klasifikace NYHA I je posuzovaný bez podstatného omezení výkonnosti při běžném zatížení dle platných právních norem; dle NYHA II je s lehkým poklesem výkonnosti.

15. Žalobkyně byla hodnocena dle doložených kardiologických vyšetření jako lehké snížení výkonnosti při obvyklém tělesném zatížení, téměř úplná korekce vady, lehce snížená funkce levé komory, v případě posuzované je EF LK 65%, je lehká diastolická dysfunkce levé komory. Nejedná se tedy o značný pokles výkonu při středně těžkém zatížení ani se nejedná o pokles výkonu při lehké zátěži a nejedná se o obtíže v klidu. Po operaci došlo k úspěšné korekci vady, je kardiopulmonální kompensace. Je lehký pokles výkonnosti s NYHA II, zákrok nehodnocen jako neúspěšný, hodnoty EF LK u mitrální regurgitace se považují hodnoty nad 60% - ale i kol 60% nebo 55%, pokles pod hranici 60% sice může signalizovat počínající selhávání, ale též nemusí! Výkon při bicyklové ergometrii může kolísat, ale též nemusí být předpoklad zásadního snížení této hodnoty vzhledem: k subj. /ne/ potížím vzhledem k obvyklému tělesnému zatížení, hodnotu EF LK – proto tato ergometrie nebyla indikována v požadovaném období hodnocení invalidity.

16. Při posudkovém zhodnocení PK MPSV vyhodnotila skutečnosti, které vedly k požadavku na doplnění posudku a neshledala důvody pro změnu posudkového závěru. Přiznání invalidity II st. bylo myšleno zřejmě přechodně pro aktuální dekompensaci a kardiolog. léčbu, byla stanovena KLP invalidity, neboť byl předpoklad úpravy stavu.

17. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole IX., odd. A, položce 6b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 25 %. Tzn. funkčně: jedná se o lehké snížení výkonu při obvyklém tělesném zatížení, lehce snížená funkce LK. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky nemění. Zjištěný dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav neodpovídal v požadovaném období hodnocení invaliditě žádného stupně.

18. Podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle § 39 odst. 4 zákona o důchodovém pojištění platí, že při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, a) zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, b) zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, c) zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, d) schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával, e) schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %.

19. Posouzení míry poklesu pracovní schopnosti a stanovení dne vzniku invalidity je otázkou odbornou, medicínskou (důchod podmíněný dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem), a rozhodnutí soudu tak závisí především na odborném lékařském posouzení. Správní soud si proto nemůže učinit úsudek o této otázce sám a dle shora citované úpravy za tímto účelem pověří k posouzení zdravotního stavu žalobce (pokud žalobní námitky tímto směrem míří) posudkovou komisi MPSV. Posudek této posudkové komise, který splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Posudkový závěr by měl být náležitě zdůvodněn, aby byl přesvědčivý i pro soud, který nemá, a ani nemůže mít, odborné lékařské znalosti, na nichž posouzení invalidity závisí především (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 5. 2013, č. j. 6 Ads 12/2013–22).

20. V případě invalidity musí být z posudku vždy zřejmé, že zdravotní stav posuzované osoby byl komplexně posouzen na základě úplné zdravotní dokumentace i s přihlédnutím ke všem jí tvrzeným obtížím, dále v něm musí být uvedeno, zda zjištěný zdravotní stav lze podřadit pojmu dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, a pokud ano, v jakém rozsahu v důsledku zdravotního postižení poklesla schopnost pracovní činnosti posuzovaného. Procentuální míru poklesu schopnosti pracovní činnosti podle charakteru zdravotního postižení pak komise hodnotí podle přílohy k právnímu předpisu, přičemž zdravotní postižení musí být zařazeno s ohledem na druh a intenzitu postižení pod příslušnou kapitolu, oddíl a položku této přílohy, a současně musí být objasněno, proč v rámci zde stanoveného rozpětí komise určila míru poklesu pracovní schopnosti v dané výši. Dále musí být zvážen i rozsah a závažnost dalšího nebo dalších zdravotních postižení pro možné zvýšení (nebo snížení) základního bodového ohodnocení a případně provedena i rámcová pracovní rekomandace (srov. například rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 5. 2013, č. j. 3 Ads 91/2012–19).

21. K tomu je třeba nejprve poznamenat, že při určení míry poklesu pracovní schopnosti nemá žalovaná žádný prostor pro správní uvážení. Jedná se o otázku posouzení zdravotního stavu (které závisí na využití odborných lékařských znalostí) dle kritérií zákona o důchodovém pojištění a vyhlášky o posuzování invalidity. V tomto ohledu je daná otázka předmětem plného soudního přezkumu za využití odborného podkladu v podobě posudku PK MPSV. Ostatně, pokud by tomu bylo jinak, meze přezkumu správního uvážení jsou mnohem užší – soud by správní uvážení nemohl nahradit vlastní úvahou a mohl by zkoumat pouze to, zda správní orgán při jeho aplikaci nevybočil z mezí stanovených ústavními principy, zejména zákazu libovůle, ochrany rovnosti a zákazu diskriminace a zachovávání lidské důstojnosti.

22. Žalovaná obecně nemá možnost jakkoliv hodnotit vhodnost právní úpravy a způsobu posuzování poklesu pracovní schopnosti dle vyhlášky o posuzování invalidity. Teoreticky není vyloučeno, aby krajský soud z určitých důvodů k některému ustanovení vyhlášky nepřihlédl, případně shledal dokonce rozpor zákona s ústavním pořádkem (a využil postupu dle čl. 95 odst. 2 Ústavy), k tomu by však musely v konkrétní věci vést silné ústavně právní důvody, které v nyní projednávané věci soud nespatřuje.

23. Další podstatnou skutečností je, že soud je při hodnocení zákonnosti rozhodnutí žalovaného povinen vycházet ze skutkového a právního stavu, který zde byl v době vydání rozhodnutí správních orgánů (viz § 75 s. ř. s. – k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 7. 2017, č. j. 6 Ads 316/2016–28, nebo rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 3. 2020, č. j. 9 Ads 289/2019–39).

24. Soud se proto zabýval tím, zda byly splněny požadavky na posouzení zdravotního stavu PK MPSV při zohlednění skutkového stavu, který zde byl v době vydání žalobou napadeného rozhodnutí. Je třeba konstatovat, že v soudním řízení došlo k opakovanému posouzení zdravotního stavu žalobkyně různými pracovišti PK MPSV, a to i s ohledem na podrobné dotazy soudu, a obě tato pracoviště dospěla ke stejnému závěru. Posouzení provedené ve správním řízení tak bylo komplexně nahrazeno posouzením PK MPSV. Soud dospěl k závěru, že předložené posudky PK MPSV ve svém souhrnu splňují parametry kladené na ně ustálenou judikaturou správních soudů. Posudkové hodnocení je z hlediska relevantních zdravotních omezení žalobkyně úplné a z hlediska souladu posudkových závěrů také přesvědčivé.

25. Pokud jde o žalobní námitky, tak samotná žaloba obsahuje fakticky pouze nesouhlas s posouzením zdravotního stavu, resp. žalobkyně projevuje výhrady k obsahu posudků IPZS a k úplnosti zjištění jejího zdravotního stavu. Zdravotní posouzení Institutu posouzení zdravotního stavu je komplexně nahrazeno posouzením posudkové komise, ta nicméně dospěla ke stejnému posouzení zdravotního stavu jako lékař IPZS v námitkovém řízení. Soud konstatuje, že ani žalobkyně ani soud nejsou povolání k subsumpci zdravotního stavu pod konkrétní položku vyhl. č. 359/2009 Sb., neboť v tomto směru je směrodatné posouzení zdravotního stavu odborným lékařem. Soud neshledal v posouzení jak IPZS, tak PK MPSV jakékoliv podstatné vnitřní rozpory nebo prvky libovůle. Zejména PK MPSV Ostrava podrobně doodůvodnila vývoj zdravotního stavu žalobkyně a důvody, pro které nelze žalobkyni považovat za invalidní.

26. U jednání soudu byly posudky provedeny jako důkaz, jednání se nicméně žalobkyně nezúčastnila.

27. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 3. 2019, č. j. 6 Ads 23/2018-37, je posuzování míry poklesu pracovní schopnosti pracovní schopnosti a stanovení dne vzniku invalidity otázkou odbornou, medicínskou, a rozhodnutí soudu tak závisí především na odborném lékařském posouzení. Správní soud si proto nemůže učinit úsudek o této otázce sám. Podle § 4 odst. 2 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění Ministerstvo práce a sociálních věcí, které za tímto účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Soud v řízení o správní žalobě proti rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení ve věci invalidity a změny jejího stupně, resp. v řízení o kasační stížnosti proti rozhodnutí krajského soudu, ověřuje pouze to, zda posudek příslušné posudkové komise, je úplný a přesvědčivý, případně – namítal-li to žalobce – zda byla příslušná posudková komise řádně obsazena.

28. Po posouzení obsahu soudu předložených posudků nemohl dospět soud k jinému závěru, než že napadené rozhodnutí bylo vydáno v souladu se zákonem.

IV. Závěr a náklady řízení

29. Krajský soud z výše uvedených důvodů žalobu jako nedůvodnou zamítl podle § 78 odst. 7 s. ř. s. Výroky o náhradě nákladů řízení vychází z § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobkyně nebyla v řízení úspěšná, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení ex lege (§ 60 odst. 2 s. ř. s.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o ní musí stěžovatele zastupovat advokát. To neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, právnické vzdělání, které se vyžaduje pro výkon advokacie. Brno, 25. května 2026 Petr Sedlák, v. r. samosoudce