22 Az 30/2023

Rubrum

č. j. 22Az 30/2023-31 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem Petrem Sedlákem ve věci žalobce: P. K., nar. X st. příslušnost X bytem X proti žalovanému: Ministerstvo vnitra České republiky sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 5. 2023, č. j. OAM-90/ZA-ZA11-ZA06- 2023, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci 2 22 Az 30/2023

1. Žalovaný napadeným rozhodnutím neudělil žalobci mezinárodní ochranu podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen „zákon o azylu“). Příběh žalobce dle žalovaného nesvědčí o tom, že by žalobce byl v zemi původu pronásledován nebo mu hrozilo pronásledování ve smyslu § 12 zákona o azylu či vážná újma ve smyslu § 14a zákona o azylu.

II. Vyjádření účastníků

2. Proti napadenému rozhodnutí podal žalobce žalobu. Uvedl, že žalovaný hrozbu o jeho bezpečnost zlehčil. Napadené rozhodnutí vychází z jediného informačního zdroje – základního přehledu o Gruzii, a nemohl tak být dostatečně zjištěn objektivní stav. Gruzie se potýká s všudypřítomnou korupcí, která zasahuje soudní i policejní systém, a to jediný informační zdroj žalovaného pomíjí. Tato skutečnost je pro posouzení věci podstatná, neboť žalobce měl informace o případu jiného člověka, který nahlásil vydírání a vyhrožování kvůli nesplacenému dluhu a následující den ho vyhledaly kriminální osoby, které měly informace od policie, a daná osoba byla brutálně zbita a je jí nyní vyhrožováno. Policie je nedůvěryhodná, proto na ní žalobce nemohl spoléhat a rozhodl se ochránit se jinak. Žalobce má za to, že policie předá informace o žalobci kriminálním osobám.

3. Žalovaný považoval žalobu za nedůvodnou, odkázal na obsah správního spisu s tím, že trvá na správnosti vydaného rozhodnutí. Uvedl, že skutkový stav byl zjištěn dostatečně a opatřil si potřebné podklady. Žalobce podle něj informacemi o příběhu jiného člověka nepřípustně rozšiřuje svá tvrzení, která uvedl v průběhu správního řízení, neboť tato uvést měl a mohl. Jediným důvodem žádosti bylo, že má problémy s kriminálními osobami, které po něm bezdůvodně chtějí peníze. Se státními institucemi podle žalovaného problém neměl. Žalovaný se tak zabýval žádostí v rozsahu tvrzení žalobce. Základní přehled o Gruzii je podle něj dostatečný podklad pro vydání napadeného rozhodnutí.

III. Posouzení věci krajským soudem

4. Žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s. ř. s.) a je přípustná. Za splnění podmínek § 51 s. ř. s. rozhodl soud bez jednání.

5. Žaloba není důvodná.

6. Součástí správního spisu jsou dvě vyjádření žalobce k důvodům, proč a jak přicestoval do ČR. Prvním je poskytnutí údajů k žádosti o mezinárodní ochranu. V rámci něho žalobce uvedl, že je pravoslavný křesťan gruzínské národnosti, není a nikdy nebyl členem politické strany nebo hnutí a politicky se neangažoval. Je svobodný, z vlasti vycestoval do Polska a poté cestoval za prací mezi ČR a Polskem. V prosinci 2023 požádal v Polsku o přechodný pobyt, nicméně ho tam našli lidé, se kterými měl v Gruzii problémy, a proto odcestoval do ČR a požádal zde o mezinárodní ochranu.

7. Druhým vyjádřením žalobce je protokol o pohovoru k žádosti o udělení mezinárodní ochrany. K důvodům žádosti o mezinárodní ochranu uvedl, že v Gruzii po něm kriminální osoby, které nezná, chtěly peníze. Zaručil se za kamaráda, který řešil problémy v podnikání, kde se ztratily peníze, kriminálním osobám, že spornou částku splatí za měsíc. Jeho kamarád ale peníze nesplatil a tyto osoby chtěly dlužné peníze po žalobci. Tvrdil, že v souvislosti s dluhem byl třikrát kontaktován a při třetím kontaktu byl zbit. Lékařské ošetření 3 22 Az 30/2023 nepotřeboval. V čase, který měl na zajištění peněz, odcestoval z Gruzie. Odjel i jeho kamarád, za kterého se zaručil. Podle žalobce nemá cenu kontaktovat bezpečnostní orgány, protože dotčené osoby mají hodně kontaktů. V Polsku byl upozorněn na to, že se na něj někdo vyptává. Kriminální osoby z Gruzie se drží hlavně v Polsku, ze kterého odjel narychlo, neví, jak dopadlo pobytové řízení. Z Gruzie vycestoval bez problémů, nebyl v ní nikdy stíhán ani neměl žádné problémy. V Gruzii má matku, sestru a její děti.

8. Dále uvedl, že se bojí o svůj život. Kriminální osoby po něm chtějí 30 000 USD, které nemá. Neví, co by mu udělali, kdyby nezaplatil. V Gruzii vyráběl víno. V ČR by chtěl pracovat do doby, než se změní situace v Gruzii, kam by se chtěl vrátit.

9. Krajský soud předesílá, že žadatele o mezinárodní ochranu stíhá břemeno tvrzení. Je především na něm, aby v rámci pohovoru věrohodně tvrdil a v rámci svých možností prokázal skutečnosti, které mohou mít relevanci z hlediska některé z forem mezinárodní ochrany. Žalovaný mu k tomu zejména musí vytvořit prostor vhodně kladenými otázkami během pohovoru. Pokud žadatel o mezinárodní ochranu uvádí relevantní skutečnosti, je pak na žalovaném, aby si shromáždil dostatečné množství aktuálních a přesných informací o zemi původu žadatele a jeho tvrzení s těmito informacemi konfrontoval při posuzování, zda dotyčnému v zemi původu hrozí pronásledování nebo vážná újma.

10. Úkolem žalovaného bylo především opatřit takové informace o zemi původu, z nichž bude možné posoudit, zda by žalobci v případě návratu do Gruzie hrozilo pronásledování nebo vážná újma. Této povinnosti žalovaný dle krajského soudu dostál.

11. Žalovaný krom azylového příběhu žalobce vycházel z jediného listinného důkazu, a to z listiny „Gruzie – Základní přehled o zemi“ se stavem k 28. 11. 2022.

12. Ve vztahu k neudělení azylu podle § 12 písm. a) zákona o azylu je podstatné posouzení toho, zda byl žalobce ve vlasti nebyl pronásledován za uplatňování politických práv a svobod. Podle názoru soudu na případ žalobce toto ustanovení nedopadá, neboť sám žalobce žádné své politické aktivity ani pronásledování pro uplatňování politických práv ve svém vyjádření neuvedl. Podle soudu tak není naplněn důvod pro udělení azylu dle § 12 písm. a) zákona o azylu.

13. Další otázkou je, zda žalobce splňuje podmínky pro udělení azylu podle § 12 písm. b) zákona o azylu, dle kterého se cizinci udělí azyl, bude-li v řízení o udělení mezinárodní ochrany zjištěno, že cizinec má odůvodněný strach z pronásledování z důvodu rasy, pohlaví, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro zastávání určitých politických názorů ve státě, jehož občanství má, nebo, v případě že je osobou bez státního občanství, ve státě jeho posledního trvalého bydliště.

14. V kontextu tohoto ustanovení je rozhodující, zda jednání státní správy vůči žalobci naplňovalo podmínky citovaného ustanovení a zda žalobci může s přiměřenou pravděpodobností v budoucnosti hrozit pronásledování z téhož důvodu. Individuální příběh žalobce nezakládá soudu žádné důvody domnívat se, že by k tomu mohlo dojít, sám žalobce totiž ve svém vyjádření jakékoliv pronásledování z uvedených důvodů neuvedl a z jeho výpovědi (a fakticky i z podané žaloby) vyplývá, že jeho azylový příběh je založen na existenci soukromoprávního sporu žalobce o zaplacení věřiteli.

15. Ve vztahu k humanitárnímu azylu nebo doplňkové ochraně, resp. hrozící vážné újmě ve smyslu § 14a odst. 2 žalobce ve správním řízení ani v žalobě žádné relevantní tvrzení nevznesl, tj. neuváděl nic, z čeho by bylo možné dovodit, že by mu hrozil trest smrti nebo 4 22 Az 30/2023 poprava, mučení či nelidské nebo ponižující zacházení nebo trestání a stejně tak netvrdil, že by mu hrozilo vážné ohrožení života nebo jeho lidské důstojnosti z důvodu svévolného násilí v situaci mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu.

16. Teprve v žalobě začal žalobce tvrdit, že mu hrozí v souvislosti s jeho soukromoprávním sporem zvýšené nebezpečí od kriminálních osob v případě, že by se pokusil dovolat se ochrany na policii, což dovozoval z podobného případu, který se stal ve městě, kde bydlel.

17. Pokud žalobce tvrdí, že se žalovaný nezbýval nemožností dovolat se efektivní státní ochrany z důvodu všudypřítomné korupce a nedostatečně v tomto směru zjišťoval skutkový stav, pak je tato námitka lichá. Žalobce jako účastník řízení svým tvrzením utváří rámec zjišťování skutkového stavu. Jinými slovy, pokud žalobce sám nevymezil svým tvrzením jako nutnou součást zjišťování skutkového stavu to, zda se může v souvislosti se svým soukromoprávním sporem obrátit na policejní, soudní či jiné bezpečnostní orgány státu, pak nelze vyčítat žalovanému, že se těmito skutečnostmi nezabýval, resp. nezjišťoval k nim bližší skutkové okolnosti. Z pouhého tvrzení žalobce, že se neobrátil na bezpečnostní orgány, protože pronásledující osoby mají hodně kontaktů, nevyplývá tvrzení, že by bezpečností systém Gruzie nemohl žalobci poskytnout efektivní ochranu.

18. Zároveň, jak případně poukázal žalovaný, jím využitý listinný důkaz se v základním rozsahu systémem ochrany občanů Gruzie před porušováním práv zabýval. Navíc sám žalobce uváděl, že s bezpečnostními orgány Gruzie nikdy předtím problémy neměl. Důvodem žádosti žalobce je bezpochyby snaha vyhnout se plnění ručení za dluh, ke kterému přistoupil žalobce zcela dobrovolně. Soud sice vnímá to, že žalobce možná vstoupil do závazkového vztahu s osobami, které používají k vymožení dluhu nelegální nátlak, nicméně tuto skutečnost má řešit v rámci ochrany, kterou mu poskytuje jeho domovský stát, přičemž žalobce ani tvrdí, že by se nemohl obrátit s žádostí o poskytnutí ochrany na bezpečnostní složky mimo místo jeho bydliště. Žalobce ani netvrdí, že byl k převzetí ručení donucen násilím, nebo snad za účasti státní moci.

19. Způsob, jakým předkládá a dávkuje žalobce své argumenty nejdříve žalovanému a následně soudu, nese znaky účelovosti. S ohledem na shora uvedené, nepovažuje soud napadené rozhodnutí za nezákonné.

IV. Závěr a náklady řízení

20. Krajský soud z výše uvedených důvodů žalobu jako nedůvodnou zamítl dle § 78 odst. 7 s. ř. s.

21. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce nebyl úspěšný, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady nad rámec běžné úřední činnosti nevznikly.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o ní musí stěžovatele zastupovat advokát. To neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, právnické vzdělání, které se vyžaduje pro výkon advokacie. 5 22 Az 30/2023 Brno 29. února 2024 Petr Sedlák, v. r. samosoudce