23 C 13/2021

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl soudcem JUDr. Borisem Filemonem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa za účasti: jméno příjmení , datum narození bytem adresa o žalobě proti rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrálního pracoviště Brno-město ze dne datum rozhodnutí , číslo jednací ,

I. Žaloba o povolení vkladu vzniku zástavního práva na základě zástavní smlouvy ze dne 2. 12. 2020 ve prospěch žalobce k nemovitostem, a to k jednotce [číslo] v budově [adresa] na pozemku parc. [číslo] spolu se spoluvlastnickým podílem ve výši [číslo] na společných částech domu a pozemku parc. [číslo] to vše v k.ú. [část obce], [územní celek], k zajištění podmíněné pohledávky ze smluvní pokuty, která může vznikat při prodlení dlužníka se splacením úvěru, ve výši 0,1 % z jistiny úvěru za každý den prodlení se splacením úvěru dle smlouvy o úvěru ze dne 2. 12. 2020, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou ze dne 17. 2. 2021 se žalobce domáhal nahrazení bodu 2 rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrálního pracoviště Brno – město (dále jen„ katastrální úřad“) ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] (dále jen„ napadené rozhodnutí“). Napadené rozhodnutí mělo být nahrazeno tak, že se povoluje vklad vzniku zástavního práva ve prospěch žalobce k nemovitostem, a to k jednotce [číslo] v budově [adresa] na pozemku parc. [číslo] spolu se spoluvlastnickým podílem ve výši [číslo] na společných částech domu a pozemku parc. [číslo] to vše v k.ú. [část obce], [územní celek] (dále jen„ předmětné nemovitosti“). Zástavní právo slouží k zajištění podmíněné pohledávky ze smluvní pokuty, která může vznikat při prodlení dlužníka se splacením úvěru ve výši 0,1 % z jistiny úvěru za každý den prodlení se splacením úvěru na základě smlouvy o úvěru ze dne 2. 12. 2020 (dále jen„ smlouva o úvěru“).

2. Žalobce ve vztahu k napadenému rozhodnutí uvedl, že dne 2. 12. 2020 uzavřel s další účastnicí zástavní smlouvu, kterou mělo být zřízeno zástavní právo k předmětným nemovitostem ve prospěch žalobce k zajištění podmíněné pohledávky ze smluvní pokuty, která může vzniknout při prodlení dlužníka se splacením úvěru dle smlouvy o úvěru. Pokud katastrální úřad požadoval pro povolení vkladu zástavního práva, aby byla sjednána výše jistiny, do které se zajištění poskytuje, pak žalobce odkázal na ust. § 1311 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), podle kterého musí být nejvyšší výše jistiny uvedena pouze pokud se zřizuje zástavní právo k pohledávkám určeným podle druhu. V tomto případě se však jedná o konkrétně určený dluh, identifikovaný právním titulem, podmínkou vzniku a také výší, ve které může vznikat.

3. Další účastnice k výzvě soudu uvedla, že se žalobcem uzavřela dne 2. 12. 2020 smlouvu o úvěru, jejíž součástí byla i zástavní smlouva, při podpisu se rozhodovala svobodně a souhlasí se všemi náležitostmi obou smluv.

4. Soud vyzval postupem dle § 250c odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), katastrální úřad, aby se k žalobě vyjádřil. Tento zrekapituloval průběh vkladového řízení, a jelikož žalobce uplatnil v žalobě shodnou argumentaci, jakou uvedl již ve vkladovém řízení, katastrální úřad pouze odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí.

5. Soud se zabýval na základě žaloby podané podle části páté o.s.ř. tím, zda katastrální úřad jako správní orgán důvodně zamítl návrh na vklad vzniku zástavního práva do katastru nemovitostí. Žalobce je ve smyslu ust. § 246 odst. 1 o.s.ř. aktivně legitimován k podání žaloby, neboť tvrdí, že byl rozhodnutím správního orgánu dotčen na svých právech. Žaloba byla podána včas ve smyslu § 18 odst. 5 zákona č. 256/2013 Sb., katastrálního zákona (dále jen k.z.).

6. K výzvě soudu žalobce uvedl, že souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Další účastnice na výzvu soudu nereagovala, přestože byla poučena, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož byly splněny podmínky dle § 115a o.s.ř., rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání.

7. Z připojeného spisu katastrálního úřadu sp. zn. [anonymizováno] [číslo] soud zjistil (aniž by prováděl dokazování ve smyslu § 122 o.s.ř.) následující: Z návrhu na vklad soud zjistil, že dne [datum] obdržel katastrální úřad návrh na vklad mj. zástavního práva k předmětným nemovitostem ve prospěch žalobce k zajištění podmíněné pohledávky ze smluvní pokuty, která může vznikat při prodlení dlužníka se splácením úvěru, ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení se splacením úvěru dle smlouvy o úvěru ze dne 2. 12. 2020.

8. Přílohou návrhu na vklad byla zástavní smlouva uzavřená dne 2. 12. 2020 mezi žalobcem jako zástavním věřitelem a další účastnicí jako zástavcem, dle které spolu účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru na částku 600 000 Kč, která upravuje taktéž případné smluvní pokuty. K zajištění mj. podmíněné pohledávky z této smluvní pokuty strany uzavřely předmětnou zástavní smlouvu a další účastnice zastavila a zřídila zástavní právo k předmětným nemovitostem.

9. Katastrální úřad zaslal žalobci i další účastnici dne [datum] seznámení s podklady pro rozhodnutí, ve kterém uvedl, že navrhovaný vklad nelze v části, týkající se zástavního práva k zajištění podmíněné pohledávky ze smluvní pokuty, povolit z důvodu, že dle § 1312 odst. 1 o.z. musí být v případě zajištění budoucích dluhů vždy uvedena konkrétní nejvyšší výše jistiny, do které se zajištění poskytuje. Katastrální úřad současně umožnil účastníkům se k tomuto právnímu názoru vyjádřit.

10. Žalobce reagoval na seznámení s podklady podáním ze dne [datum], ve kterém uvedl, že důvody pro zamítnutí návrhu na vklad by se měly dotýkat toliko zástavního práva k zajištění podmíněné pohledávky ze smluvní pokuty, není tudíž důvod, aby katastrální úřad ve zbývající části vklad nepovolil. Dále žalobce uvedl, že u budoucích dluhů musí být nejvyšší výše jistiny uvedena pouze u pohledávek určených dle druhu. V tomto případě se však jedná o pohledávku určenou dle právního titulu, konkrétní podmínkou vzniku a výší, ve které může vznikat. Je tedy možné v kterémkoliv okamžiku určit výši takového dluhu. V podrobnostech žalobce odkázal na článek Mgr. Gejdoše uveřejněný v periodiku Právní rozhledy.

11. Poté již rozhodl katastrální úřad napadeným rozhodnutím a zamítl návrh na vklad v části, kde účastníci navrhli vklad vzniku zástavního práva ve prospěch žalobce k předmětným nemovitostem k zajištění podmíněné pohledávky ze smluvní pokuty, která může vznikat při prodlení dlužníka se splacením úvěru, ve výši 0,1 % z jistiny úvěru za každý den prodlení se splacením úvěru na základě smlouvy o úvěru ze dne 2. 12. 2020. Tento závěr katastrální úřad odůvodnil zněním ust. § 1312 odst. 1 o.z. a § 17 odst. 4 vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí, a skutečností, že ve vkladové listině ani návrhu na povolení vkladu nebyla maximální výše jistiny nijak specifikována.

12. Ze smlouvy o úvěru bez uvedení data mezi žalobcem jako věřitelem a další účastnicí jako dlužníkem je patrné, že žalobce se zavázal půjčit další účastnici částku 600 000 Kč a další účastnice se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit věřiteli spolu s ujednaným úrokem dne 31. 12. 2021. Pro případ prodlení další účastnice se splacením úvěry si strany dohodly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné části jistiny úvěru a dále se dohodly, že splnění závazků další účastnice bude zajištěno taktéž zástavním právem k předmětným nemovitostem.

13. Jelikož těžištěm sporu je právní posouzení věci, soud pouze ve stručnosti uvádí následující závěr o skutkovém stavu: Žalobce uzavřel s další účastnicí smlouvu o úvěru, na základě které poskytl další účastnici finanční prostředky a pro případ jejich včasného nevrácení si strany ujednaly smluvní pokutu, která měla být dále zajištěna zástavním právem k předmětným nemovitostem. Toto zástavní právo sjednaly v zástavní smlouvě ze dne 2. 12. 2020. Katastrální úřad však napadeným rozhodnutím zamítl návrh na vklad vzniku zástavního práva v části, ve které mělo zajišťovat podmíněnou pohledávku ze smluvní pokuty.

14. Podle § 1311 odst. 1 o.z. zástavním právem lze zajistit dluh o určité výši nebo dluh, jehož výši lze určit kdykoli v době trvání zástavního práva. Zástavním právem lze zajistit dluh peněžitý i nepeněžitý, podmíněný nebo i takový, který má vzniknout teprve v budoucnu.

15. Podle odst. 2 stejného ustanovení zástavním právem lze zajistit i dluhy určitého druhu vznikající dlužníkovi vůči zástavnímu věřiteli v určité době nebo i různé dluhy vznikající vůči zástavnímu věřiteli z téhož právního důvodu.

16. Podle § 1312 odst. 1 o.z. zástavní právo se zřizuje zástavní smlouvou. V ní strany ujednají, co je zástavou a pro jaký dluh je zástavní právo zřízeno; zajišťuje-li se dluh ještě nedospělý nebo více dluhů, postačí ujednat, do jaké nejvyšší výše jistiny se zajištění poskytuje.

17. Podle § 17 odst. 1 k.z. ve vkladovém řízení katastrální úřad zkoumá u vkladové listiny, která je soukromou listinou, zda a) splňuje náležitosti listiny pro zápis do katastru, b) její obsah odůvodňuje navrhovaný vklad, c) právní jednání je učiněno v předepsané formě, d) účastník vkladového řízení není omezen právními předpisy v oprávnění nakládat s nemovitostí, e) k právnímu jednání účastníka vkladového řízení byl udělen souhlas podle jiného právního předpisu, f) z obsahu listiny a z jeho porovnání s dosavadními zápisy v katastru není patrný důvod, pro který by bylo právní jednání neplatné, zejména zda z dosavadních zápisů v katastru nevyplývá, že účastníci vkladového řízení nejsou oprávněni nakládat s předmětem právního jednání, nejsou omezeni rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu veřejné moci ve smluvní volnosti týkající se věci, která je předmětem právního jednání, g) navrhovaný vklad navazuje na dosavadní zápisy v katastru; z tohoto hlediska není na překážku povolení vkladu, pokud logickou mezeru mezi zápisem v katastru a navrhovaným vkladem podle vkladové listiny navrhovatel doloží současně s návrhem na vklad listinami, které návaznost vkladové listiny na dosavadní zápisy v katastru doplní; tyto listiny však musí mít náležitosti vkladových listin.

18. Podle komentáře JUDr. Evy Barešové k § 17 odst. 1 písm. b) k.z.„ Dále pak např. u kupní smlouvy musí být uveden závazek nemovitost převést za kupní cenu, u darovací smlouvy závazek nemovitost převést bezplatně a musí být uvedeno, že obdarovaný dar nebo nabídku přijímá, u věcného břemene musí být uvedeno, v čem závazek spočívá, u smlouvy o přídatném spoluvlastnictví musí být uvedeno, ke kterým nemovitostem se vztahuje, u práva stavby poslední den doby, na kterou je právo stavby zřízeno, u svěřenského fondu musí být označen svěřenský správce, svěřenský fond musí mít vlastní označení, které musí vyjadřovat jeho účel a obsahovat slova "svěřenský fond" apod.“ (BAREŠOVÁ, Eva, BLÁHOVÁ Iveta, DOUBEK Pavel, JANEČEK Bohumil, NEDVÍDEK Lumír, ŠANDOVÁ Helena aj. Katastrální zákon: Komentář (Systém ASPI). Wolters Kluwer. Dostupné v Systému ASPI. ISSN: 2336-517X)

19. Podle komentáře autorů Šustrové, Borovičky a Holého:„ Katastrální úřad zkoumá, zda to, co je uvedeno v návrhu, odpovídá obsahu soukromé vkladové listiny a naopak zda obsah listiny odůvodňuje návrh na zápis nebo výmaz práva. Katastrální úřad bude zkoumat, zda soukromá listina obsahuje podstatné náležitosti dané zákonem. Z vkladové listiny musí vyplývat právní důvod jejího uzavření. Taková skutečnost se zpravidla formálně vyznačí označením smlouvy, např. kupní smlouva, darovací smlouva, zástavní smlouva, souhlasné prohlášení a podobně. Podle § 555 obč. zák. se právní jednání posuzuje podle svého obsahu. Podstatnou náležitostí kupní smlouvy je označení účastníků, označení předmětu koupě a závazek kupujícího uhradit kupní cenu, podstatnou náležitostí darovací smlouvy je označení účastníků, označení darované nemovitosti a projev vůle dárce darovat a projev vůle obdarovaného dar přijmout apod., s ohledem na povahu jednotlivých právních jednání.“ (ŠUSTROVÁ, Daniela, BOROVIČKA Petr a HOLÝ Jaroslav. Katastrální zákon: Praktický komentář (Systém ASPI). Wolters Kluwer. Dostupné v Systému ASPI. ISSN: 2336-517X)

20. Podle § 18 odst. 1 k.z. jestliže jsou podmínky pro povolení vkladu splněny, katastrální úřad vklad povolí, nejdříve však po uplynutí lhůty 20 dnů ode dne odeslání informace podle § 16 odst.

1. V opačném případě, nebo i tehdy, ztratil-li návrh před rozhodnutím o povolení vkladu své právní účinky, návrh zamítne.

21. Zdejší soud se již v minulosti zabýval výkladem a vzájemným vztahem ustanovení § 1311 a § 1312 o.z. Jakkoliv zdejší soud připouští, že způsob úpravy zvolený zákonodárcem může být pro účastníky matoucí, z hlediska systematického výkladu je zásadní, že se jedná o samostatná ustanovení a navíc § 1311 o.z. je zařazen v obecných ustanoveních o zástavním právu, zatímco § 1312 se nachází až v následujícím pododdíle a upravuje problematiku zástavní smlouvy.

22. Z výše uvedeného plyne, že § 1311 o.z. upravuje obecná kritéria pro určení zajišťovaného dluhu a to tak, že se má primárně jednat o dluhy o určité výši nebo dluhy, jejichž výši lze určit kdykoliv v době trvání zástavního práva. Dále lze zajistit dluhy určitého druhu vznikající mezi dlužníkem a věřitelem v určité době nebo i různé dluhy vznikající z téhož právního důvodu.

23. Naproti tomu § 1312 o.z. stanoví další a zcela samostatně stojící podmínky pro vymezení zajišťovaného dluhu v případě, že se zástavní právo zřizuje zástavní smlouvou (dle § 1342 o.z. může zástavní právo vzniknout i na základě rozhodnutí orgánu veřejné moci a dále může vznikat i přímo ex lege např. dle § 2344, § 2481, § 2571 o.z. a dalších). Jestliže je zástavní právo zřízeno zástavní smlouvou, pak je pro vymezení zajišťovaného dluhu nad rámec nezbytných náležitostí dle § 1311 o.z. (které se aplikují vždy na všechny dluhy zajišťované zástavním právem) nutné v zástavní smlouvě uvést i náležitosti dle § 1312 odst. 1 o.z. (s ohledem na projednávanou věc je podstatná především část věty za středníkem).

24. Zdejší soud proto uvádí, že žalobce má sice pravdu, že zákon umožňuje rozlišovat dluhy také podle druhu nebo právního titulu jejich vzniku, avšak takové rozlišení se dotýká pouze nezbytných náležitostí dle § 1311 o.z. Naopak nezbytné náležitosti pro vymezení dluhu v zástavní smlouvě dle § 1312 odst. 1 o.z. se použijí bez ohledu na to, zda se jedná o dluh o určité výši nebo jehož výši lze kdykoliv určit (§ 1311 odst. 1 o.z.), nebo zda se jedná o dluhy určitého druhu vznikající v určité době nebo o dluhy vznikající z téhož právního důvodu (§ 1312 odst. 2 o.z.).

25. Jinými slovy každý dluh zajištěný zástavním právem bez ohledu na způsob vzniku zástavního práva musí splňovat náležitosti dle § 1311 o.z., a pokud je zástavní právo zřízeno zástavní smlouvou, musí vymezení dluhu navíc splňovat kumulativně i podmínky dle § 1312 odst. 1 o.z. Ke stejnému názoru dospěl i Vrchní soud v Olomouci v rozsudku ze dne 27. 1. 2021, č.j. 1 Co 29/2020-52.

26. Promítnuto na projednávanou věc výše uvedená právní úprava a její výklad znamenají, že jelikož zástavní právo mělo být zřízeno zástavní smlouvou (o této skutečnosti nebylo ve věci sporu), pak vymezení zajišťovaných dluhů v zástavní smlouvě musí nad rámec § 1311 o.z. odpovídat také náležitostem dle § 1312 odst. 1 o.z. Současně dluh z podmíněné pohledávky ze smluvní pokuty je dluhem nedospělým, neboť v době sepsání zástavní smlouvy nebylo jisté, kdy a jestli vůbec takový dluh další účastnici vznikne, natož aby již byl splatný. Nezbytnou náležitostí zástavní smlouvy tak bylo též ujednání o maximální výši jistiny, do které se zajištění poskytuje. Absence takové náležitosti pak má za následek, že obsah vkladové listiny neodůvodňuje navrhovaný vklad dle § 17 odst. 1 písm. b) k.z.

27. V neposlední řadě soud doplňuje, že pokud snad žalobce vycházel při formulaci zástavní smlouvy z článku Mgr. Miroslava Gejdoše, pak, aniž by zdejší soud jakkoliv hodnotil odbornou úroveň tohoto článku, sám autor v závěru bodu III .1.2 uvádí, že prakticky uvažujícímu věřiteli lze doporučit, aby nejméně do doby jasného judikaturního výkladu sporných ustanovení § 1311 a § 1312 o.z. uváděl ve smlouvách také výši dluhu vznikajícího ze smluvní pokuty, příp. do jaké nejvyšší výše jistiny se zajištění na smluvní pokutu poskytuje.

28. S ohledem na vše uvedené soud zcela souhlasí se závěry katastrálního úřadu a konstatuje, že tento ve vkladovém řízení správně návrh na vklad zamítl a soud ve smyslu § 250i o.s.ř. podanou žalobu dle části páté o.s.ř. zamítl taktéž.

29. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. podle úspěchu ve sporu. Žalobce nebyl ve sporu úspěšný a měl by být povinen nahradit další účastnici náklady řízení. Zdejší soud však konstatuje, že z vyjádření další účastnice vyplývá, že tato sdílí procesní stanovisko žalobce a souhlasí s jeho žalobním návrhem. Dle názoru soudu proto není důvod, aby v případě zamítnutí žaloby soud přiznal další účastnici právo na náhradu nákladů řízení proti žalobci.