23 C 14/2022

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl soudcem JUDr. Borisem Filemonem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa za účasti: jméno příjmení , datum narození bytem ulice a číslo , PSČ obec o žalobě proti rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrálního pracoviště Prostějov ze dne datum , sp. zn. sp. zn. číslo ,

I. Soud povoluje vklad práva odpovídajícího věcnému břemeni ve prospěch žalobce, spočívajícího v oprávnění žalobce zřídit, provozovat, opravovat a udržovat distribuční soustavu, tj. kabelové vedení NN, na zatížených nemovitostech, a to pozemku parc. [číslo] pozemku parc. č. st. [číslo], to vše v k.ú. [obec], na základě smlouvy o zřízení věcného břemene č. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Prostějově ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací].

II. Tímto rozsudkem se nahrazuje rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrálního pracoviště Prostějov ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací].

III. Další účastník je povinen zaplatit na náhradě nákladů řízení žalobci částku 3 000 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou ze dne 14. 9. 2022 se žalobce domáhal nahrazení rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrálního pracoviště Prostějov (dále jen„ katastrální úřad“) ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] (dále jen„ napadené rozhodnutí“). Napadené rozhodnutí mělo být nahrazeno tak, že se ve prospěch žalobce povoluje vklad práva odpovídajícího věcnému břemeni, spočívajícího v oprávnění žalobce zřídit, provozovat, opravovat a udržovat distribuční soustavu, tj. kabelové vedení NN, na zatížené nemovitosti, a to pozemku parc. [číslo] pozemku parc. č. st. [číslo], to vše v k.ú. [obec] (dále jen„ předmětné nemovitosti“), na základě smlouvy o zřízení věcného břemene č. [anonymizováno] [číslo] (dále jen„ předmětná smlouva“) ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Prostějově ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] (dále jen„ rozsudek okresního soudu“).

2. Jelikož katastrální úřad napadené rozhodnutí odůvodnil omezením dalšího účastníka v nakládání s předmětnými nemovitostmi z důvodu speciálního inhibitoria, žalobce ve vztahu k napadenému rozhodnutí uvedl, že při podání žaloby o nahrazení projevu vůle uvedl všechny okolnosti včetně probíhajícího exekučního řízení na majetek dalšího účastníka (v řízení před Okresním soudem v Prostějově v postavení žalovaného). Žalobce dále namítl, že katastrálnímu úřadu nepřísluší posuzovat správnost pravomocného soudního rozhodnutí či hodnotit, zda se soud v rozsudku okresního soudu řádně vypořádal se všemi podstatnými okolnostmi. Žalobce dále tvrdil, že dle odborné literatury omezení vlastníků nemovitostí dle § 25 odst. 3 písm. e) zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona (dále jen e.z.) vzniká přímo ze zákona a dle odst. 4 tohoto ustanovení má žalobce ze zákona povinnost toto omezení řešit formou věcného břemene. Závěrem žalobce odkázal na zásadu legitimního očekávání s ohledem na již dříve vydaný rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 8. 9. 2020, č.j. 15 C 4/2020-61, který v obdobné situaci vklad práva do katastru nemovitostí povolil.

3. Další účastník se v řízení i přes výzvu soudu nijak nevyjádřil.

4. Soud vyzval postupem dle § 250c odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), katastrální úřad, aby se k žalobě vyjádřil. Tento zrekapituloval průběh vkladového řízení, odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí a zdůraznil, že rozsudek okresního soudu je rozsudkem pro uznání a tento soud se tak zřejmě nezabýval otázkou důsledků speciálního inhibitoria.

5. Soud se zabýval na základě žaloby podané podle části páté o.s.ř. tím, zda katastrální úřad jako správní orgán důvodně zamítl návrh na vklad práva odpovídajícího věcnému břemeni do katastru nemovitostí. Žalobce je ve smyslu ust. § 246 odst. 1 o.s.ř. aktivně legitimován k podání žaloby, neboť tvrdí, že byl rozhodnutím správního orgánu dotčen na svých právech. Žaloba byla podána včas ve smyslu § 18 odst. 5 zákona č. 256/2013 Sb., katastrálního zákona (dále jen „k.z.“).

6. K výzvě soudu žalobce uvedl, že souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Další účastník na výzvu soudu nereagoval, přestože byl poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož byly splněny podmínky dle § 115a o.s.ř., rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání.

7. Z připojeného spisu katastrálního úřadu sp. zn. [sp. zn.] [číslo] soud zjistil (aniž by prováděl dokazování ve smyslu § 122 o.s.ř.) následující: Z návrhu na vklad je patrné, že dne [datum] obdržel katastrální úřad návrh na vklad práva odpovídajícího věcnému břemeni ve prospěch žalobce k pozemkům parc. [číslo] st. [číslo] v k.ú. [obec], a to věcnému břemeni vymezenému podle e.z. a smlouvy o zřízení věcného břemene č. [anonymizováno] [číslo] v rozsahu dle geometrického plánu [číslo].

8. Přílohou návrhu na vklad byla smlouva o zřízení věcného břemene č. [anonymizováno] [číslo] ve spojení s rozsudkem pro uznání Okresního soudu v Prostějově ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], kterým soud nahradil projev vůle dalšího účastníka (v uvedeném rozsudku s ohledem na postavení v řízení označený jako žalovaný) k uzavření uvedené smlouvy v rozsahu dle geometrického plánu [číslo]. Podle připojené doložky nabyl rozsudek okresního soudu právní moci dne 8. 7. 2022.

9. Z předmětné smlouvy dále soud zjistil, že tato je uzavírána výslovně v návaznosti na § 25 odst. 4 e.z., žalobce je provozovatelem distribuční soustavy, která je provozována ve veřejném zájmu. Obsah a rozsah výkonu věcného břemene je specifikován ustanoveními e.z.

10. Ze seznámení s podklady pro rozhodnutí ze dne 10. 8. 2022 má soud za prokázané, že katastrální úřad seznámil žalobce s názorem, podle kterého nelze navrhovaný vklad povolit, jelikož vlastník předmětných nemovitostí není oprávněn nakládat se svým majetkem z důvodu probíhajících exekučních řízení, kdy ve 2 případech již byl také zapsán exekuční příkaz k prodeji předmětných nemovitostí. Katastrální úřad současně umožnil účastníkům vkladového řízení se k této skutečnosti vyjádřit, ti však nijak nereagovali.

11. Poté katastrální úřad zamítl napadeným rozhodnutím ze dne [datum] návrh na vklad práva odpovídajícího věcnému břemeni k předmětným nemovitostem. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí soud zjistil, že důvodem pro zamítnutí návrhu bylo omezení dalšího účastníka v nakládání s předmětnými nemovitostmi z důvodu generálního a speciálního inhibitoria.

12. Soud dále vycházel z obsahu spisu Okresního soudu v Prostějově sp. zn. [spisová značka], kde z jednotlivých listin zjistil následující: Návrhem ze dne 4. 2. 2022 se žalobce domáhal nahrazení projevu vůle dalšího účastníka (v řízení před okresním soudem v postavení žalovaného) k uzavření předmětné smlouvy, jelikož tento na výzvy k dobrovolnému uzavření smlouvy nereagoval.

13. Z kolaudačního souhlasu s užíváním stavby vydaného [stát. instituce] dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], vyplývá, že stavební úřad vydal na základě žádosti žalobce kolaudační souhlas k užívání stavby DS NN [příjmení], [obec] mj. na předmětných nemovitostech. Ze zápisu o předání a převzetí budovy nebo stavby [číslo] je patrné, že dne [datum] proběhlo přejímací řízení a žalobce převzal stavbu DS NN [příjmení], [obec].

14. Z obsahu protokolu o jednání před soudem dne [datum] je prokázáno, že účastníci řízení si byli vědomi probíhající exekuce na majetek dalšího účastníka, o této informovali taktéž soud, který s vědomím o této exekuci vydal rozsudek, jímž návrhu na nahrazení projevu vůle vyhověl.

15. Jelikož těžiště sporu leží především v otázce právního posouzení konfliktu mezi omezením v nakládání s předmětnými nemovitostmi a způsobem vzniku práva odpovídajícího věcnému břemeni, zdejší soud ve stručnosti uzavírá, že žalobce převzal dne [datum] a následně dne [datum] obdržel taktéž kolaudační souhlas k užívání stavby DS NN [příjmení], [obec]. Jelikož k plnění povinností dle e.z. je žalobce ze zákona povinen zřídit věcné břemeno a další účastník na výzvy k uzavření smlouvy o věcném břemeni nereagoval, obrátil se žalobce na věcně a místně příslušný soud s návrhem na nahrazení projevu vůle dalšího účastníka. Okresní soud v Prostějově, vědom si probíhající exekuce na majetek dalšího účastníka, této žalobě vyhověl a rozsudkem ze dne [datum] projev vůle dalšího účastníka k uzavření předmětné smlouvy nahradil. Katastrální úřad však následně ve vkladovém řízení zamítl návrh na vklad práva do katastru nemovitostí.

16. Podle § 25 odst. 3 písm. e) e.z. provozovatel distribuční soustavy má právo v souladu se zvláštním právním předpisem zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech zařízení distribuční soustavy, přetínat tyto nemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení.

17. Podle odst. 4 cit. ustanovení provozovatel distribuční soustavy je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 3 písm. e), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti za jednorázovou náhradu.

18. Podle komentáře k ust. § 25 odst. 4 e.z. platí, že„ Praktickou otázkou se může dále stát vztah oprávnění plynoucích přímo z udělené licence k režimu soukromého práva co do vzniku vzájemných práv a povinností. Jedná se zejména o otázku, jestli se omezení, existující ex lege, mohou stát předmětem vzájemného smluvního ujednání. Zde je možné vycházet z toho, že pokud by zákonodárce zamýšlel aplikaci práva soukromého vyloučit, učinil by to výslovně. Taktomu bylo např. v právní úpravě prvorepublikové, podle které se užívací práva všeužitečných podniků nezapisovala do pozemkových knih, neplatily na ně předpisy soukromého práva o vydržení a promlčení. V současnosti platná veřejnoprávní úprava ve vztahu k omezením veřejnoprávní povahy obdobné ustanovení neobsahuje. Lze tedy dovozovat, že i zde je subsidiární aplikace práva občanského možná, a tedy že práva a povinnosti, existující v rovině práva veřejného přímo na základě zákona (např. právo provozovatele vstupovat a vjíždět na cizí nemovité věci), se mohou stát paralelně i předmětem soukromoprávního ujednání. (Handrlica, Jakub a Kořán, Jan. § 25 Provozovatel distribuční soustavy. In: Eichlerová, Kateřina et al. Energetický zákon: Komentář. Wolters Kluwer Dostupné v Systému ASPI. ISSN: 2336-)

19. Podle § 44a odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu (dále jen ex.ř.) nerozhodl-li exekutor podle § 44 odst. 4 jinak, nesmí povinný po doručení vyrozumění nakládat se svým majetkem včetně nemovitostí a majetku patřícího do společného jmění manželů, vyjma běžné obchodní a provozní činnosti, uspokojování základních životních potřeb svých a osob, ke kterým má vyživovací povinnost, a udržování a správy majetku. Právní jednání, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatné.

20. Podle § 47 odst. 6 ex.ř. majetek, který je postižen exekučním příkazem, nesmí povinný převést na jiného, zatížit ho nebo s ním jinak nakládat. Právní jednání, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatné.

21. Při vlastním hodnocení věci soud na prvním místě konstatuje, že oprávnění žalobce zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech zařízení distribuční soustavy, přetínat tyto nemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení je stanovena přímo veřejnoprávními předpisy a vyplývá ex lege z § 25 odst. 3 písm. e) e.z. Povinnost zřídit za účelem výkonu tohoto práva taktéž právo odpovídající věcnému břemeni je subsidiární a do určité míry duplicitní zakotvení téhož oprávnění i prostředky práva soukromého.

22. Z uvedeného plyne, že případná absence soukromoprávního věcného břemene nemá na oprávnění k výkonu práva daného předpisy veřejného práva žádný dopad. Provozovatel distribuční soustavy disponuje výše uvedeným oprávněním přímo ze zákona, a to bez ohledu na součinnost vlastníka dotčené nemovitosti.

23. Současně smyslem generálního i speciálního inhibitoria v exekučním řízení je zabránit povinnému snižovat hodnotu svého jmění, které může být následně použito ke splnění vymáhané povinnosti (v tomto případě úhradě dluhu), popřípadě svým jednáním ztěžovat následný průběh exekuce.

24. Promítnuto na projednávanou věc soud konstatuje, že další účastník je povinen strpět omezení svého vlastnického práva již na základě té skutečnosti, že na jeho pozemcích byly v souladu s kolaudačním souhlasem umístěny součásti distribuční soustavy. Následné uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene (kdy zákon explicitně nepožaduje, aby tato smlouva byla uzavřena předem, ale připouští též její uzavření ex post) nemůže vést k jakémukoliv snížení hodnoty předmětných nemovitostí či ohrožení nebo ztížení provedení exekuce z důvodu, že faktické zatížení pozemků má i bez smluvního ukotvení oporu přímo ve znění veřejnoprávního předpisu. Tímto postupem proto jen dochází k zajištění již řádně existujícího oprávnění též duplicitně soukromoprávní cestou.

25. Nesprávný je taktéž závěr katastrálního úřadu stran toho, že se Okresní soud v Prostějově zřejmě nezabýval důsledky generálního i speciálního inhibitoria s ohledem na charakter rozsudku pro uznání. Z listin obsažených ve spise Okresního soudu v Prostějově vyplývá, že tento si byl vědom nařízené exekuce na majetek dalšího účastníka, tato skutečnost byla projednána taktéž při soudním jednání dne [datum] krátce před samotným vyhlášením rozsudku okresního soudu. Pakliže za této situace soud rozhodl o nahrazení projevu vůle dalšího účastníka, pak je pravomocný výrok takovéhoto rozsudku dle § 159a odst. 3 o.s.ř. závazný též pro všechny orgány.

26. S ohledem na teleologický výklad účelu generálního a speciálního inhibitoria dle exekučního řádu a současně faktickou i právní existenci omezení vlastníka pozemků již dle veřejnoprávních předpisů dospěl soud k závěru, že v projednávané věci je na místě uvést taktéž soukromoprávní stav pozemků do souladu se stavem faktickým. Soud současně přihlédl ke skutečnosti, že žalobce je povinen zřídit v tomto případě věcné břemeno a odepření takové možnosti by vyústilo v nemožnost žalobce řádně plnit své povinnosti.

27. Jelikož nebyly shledány ani jiné nedostatky, které by ve smyslu § 17 odst. 1 k.z. bránily povolení vkladu, je na místě o věci rozhodnout jinak, než rozhodl správní orgán, a rozsudkem ve věci samé (§ 250j odst. 1 o.s.ř.) návrh na vklad práva povolit. Současně soud uvedl, že tento rozsudek nahrazuje rozhodnutí správního orgánu (§ 250j odst. 2 o.s.ř.).

28. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož se další účastník v řízení nijak nevyjádřil, nemohl soud posoudit jeho procesní postoj a nezbylo než rozhodnout dle ryze formálního hlediska, kde žalobce představuje jednu stranu řízení a další účastník představuje stranu druhou. Současně soud pro úplnost uvádí, že katastrální úřad účastníkem řízení není, tomuto tak nelze povinnost k náhradě nákladů řízení uložit.

29. Žalobce v žalobě uvedl, že požaduje na nákladech řízení zaplacený soudní poplatek. Jakkoliv je soud povinen o náhradě nákladů řízení rozhodnout z úřední povinnosti i bez návrhu účastníků, uvedenou formulaci soud posoudil tak, že se žalobce práva na náhradu dalších nákladů nad rámec soudního poplatku vzdal a tyto nahradit nepožaduje. Jelikož ve věci byl zaplacen soudní poplatek ve výši 3 000 Kč, uložil soud dalšímu účastníkovi, aby v této částce nahradil náklady řízení žalobci. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř.