23 C 24/2020

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl soudcem JUDr. Borisem Filemonem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa zastoupený titul jméno příjmení advokátem se sídlem adresa za účasti: 1) právnická osoba , IČO sídlem adresa zastoupený titul jméno jméno advokátem se sídlem adresa 2) právnická osoba anonymizováno právnická osoba , IČO sídlem adresa zastoupený titul jméno příjmení advokátkou se sídlem adresa o žalobě proti rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrálního pracoviště Brno – město ze dne datum rozhodnutí , číslo jednací

I. Žaloba o povolení vkladu vzniku věcného břemene k nemovitosti, a to pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] na základě Rozhodnutí o vkladu do společnosti sepsaného ve formě notářského zápisu [spisová značka] ze dne [datum], se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit dalšímu účastníku č. 1 na náhradě nákladů řízení částku 12 342 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce dalšího účastníka č.

1. III. Žalobce je povinen zaplatit dalšímu účastníku č. 2 na náhradě nákladů řízení částku 12 342 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně dalšího účastníka č. 2.

1. Žalobou ze dne 9. 3. 2020 se žalobce domáhal nahrazení rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrálního pracoviště Brno – město (dále jen„ katastrální úřad“) ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] (dále jen„ napadené rozhodnutí“). Napadené rozhodnutí mělo být nahrazeno tak, že se povoluje vklad vzniku věcného břemene k nemovitosti, a to pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] (dále jen„ předmětná nemovitost“) na základě Rozhodnutí o vkladu do společnosti sepsaného ve formě notářského zápisu [spisová značka] ze dne [datum], jehož účastníky jsou [právnická osoba] a další účastník č. 2 (dále jen„ notářský zápis“).

2. Žalobce ve vztahu k napadenému rozhodnutí uvedl, že projev vůle směřující ke zřízení věcného břemene k užívání předmětné nemovitosti je vyjádřen v čl. III notářského zápisu. Žalobce má navíc naléhavý právní zájem na povolení vkladu, neboť užívací právo představuje nepeněžitý vklad do jeho základního kapitálu.

3. Další účastník č. 1 uvedl, že předmětnou nemovitost nabyl jeho právní předchůdce v dobré víře na základě smlouvy ze dne 21. 12. 2017. K tomuto datu nebylo v katastru nemovitostí evidováno žádné věcné právo nebo břemeno a předchůdce účastníka č. 1 byl taktéž prodávajícím (tj. účastníkem č. 2) ujištěn, že na nemovitosti žádné právní vady ani zatížení neváznou. Účastník č. 1 dále uvedl, že z notářského zápisu není jasný obsah ani rozsah užívacího práva, odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu, upozornil na existující zákaz zatížení předmětné nemovitosti a navrhl zamítnutí žaloby.

4. Účastník č. 2 ve svém vyjádření taktéž navrhl zamítnutí žaloby a tento návrh odůvodnil tím, že obsah notářského zápisu neodůvodňuje navrhovaný vklad, součástí vkladové listiny není výkresová dokumentace, na kterou text zápisu odkazuje. Účastník č. 2 odkázal taktéž na judikaturu Nejvyššího a Ústavního soudu a dále namítl, že z notářského zápisu není patrný obsah a rozsah užívacího práva, zda se jedná o právo věcné či obligační, vznesl námitku promlčení užívacího práva a vyjádřil se k určitosti vymezení, jaký pozemek by měl být užívacím právem případně zatížen.

5. Soud vyzval postupem dle § 250c odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), katastrální úřad, aby se k žalobě vyjádřil. Tento odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí a zdůraznil, že v čl. III notářského zápisu není obsažen písemný projev vůle zřídit právo odpovídající věcnému břemeni a v případě nemovitosti nelze písemný projev vůle nahradit výpovědí svědků. Pro předmětnou nemovitost je v katastru nemovitostí taktéž zapsán zákaz zatížení bez předchozího souhlasu zástavního věřitele [právnická osoba]

6. Soud se zabýval na základě žaloby podané podle části páté o.s.ř. tím, zda katastrální úřad jako správní orgán důvodně zamítl návrh na vklad vzniku práva odpovídajícího věcnému břemeni do katastru nemovitostí. Žalobce je ve smyslu ust. § 246 odst. 1 o.s.ř. aktivně legitimován k podání žaloby, neboť tvrdí, že byl rozhodnutím správního orgánu dotčen na svých právech. Žaloba byla podána včas ve smyslu § 18 odst. 5 zákona č. 256/2013 Sb., katastrálního zákona (dále jen k.z.).

7. Z připojeného spisu katastrálního úřadu sp. zn. [spisová značka] [číslo] soud provedl dokazování následujícími listinami a zjistil z nich: Z návrhu na vklad soud zjistil, že dne 20. 12. 2019 obdržel katastrální úřad návrh na vklad věcného práva užívání předmětné nemovitosti ve prospěch žalobce na základě notářského zápisu.

8. Z článku III. notářského zápisu ze dne [datum] má soud za prokázané, že účastník č. 2 měl v úmyslu vložit do nově založené společnosti (tj. žalobce) mj. užívací právo k předmětné nemovitosti (resp. v té době pouze k budově stojící na předmětné nemovitosti a která měla být popsána v přiložené výkresové dokumentaci).

9. Z podání účastníka č. 2 doručeného katastrálnímu úřadu dne 8. 1. 2020 vyplývá, že účastník č. 2 již ve vkladovém řízení vznesl obdobné námitky, jaké uvedl následně i ve vyjádření k žalobě.

10. Katastrální úřad zaslal žalobci i oběma dalším účastníkům dne 9. 1. 2020 seznámení s podklady pro rozhodnutí, ve kterém uvedl, že navrhovaný vklad nelze povolit z důvodu, že ve vkladové listině není právo odpovídající věcnému břemeni sjednáno.

11. Žalobce a další účastník č. 1 reagovali podáními ze dne 10. a 24. 1. 2020, ve kterých uvedli tytéž argumenty, jaké následně žalobce uplatnil v žalobě a další účastník ve svém vyjádření k žalobě.

12. Poté již rozhodl katastrální úřad napadeným rozhodnutím a návrh na vklad věcného břemene zamítl, neboť vkladová listina neodůvodňuje navrhovaný vklad, právní jednání není učiněno v předepsané formě a tyto nedostatky není možné zhojit ani výkladem.

13. Z výpisu z katastru nemovitostí ohledně předmětné nemovitosti ke dni 23. 12. 2019 soud zjistil, že nemovitost byla ve vlastnictví účastníka č. 1, na nemovitosti bylo evidováno věcné břemeno užívání ve prospěch účastníka č. 2 na základě smlouvy ze dne 21. 12. 2017, zástavní právo smluvní ve prospěch společnosti [právnická osoba] a taktéž zákaz zcizení a zatížení bez předchozího písemného souhlasu [právnická osoba].

14. Ze sdělení katastrálního úřadu ze dne 8. 4. 2020 má soud za prokázané, že budova bez č.p./č.e. stojící na předmětné nemovitosti (v notářském zápise je zmíněno užívací právo výhradně jen k budově a nikoliv k celé předmětné nemovitosti) se stala součástí předmětné nemovitosti.

15. Ze smlouvy o prodeji a koupi nemovitých věcí, o zřízení zástavního práva k nemovitým věcem a o zřízení věcného práva zákazu zcizení a zatížení ze dne 21. 12. 2017, uzavřené mezi účastníkem č. 2 a právním předchůdcem účastníka č. 1 je patrné, že při převodu předmětné nemovitosti účastník č. 2 výslovně prohlásil, že na předmětné nemovitosti neváznou žádné dluhy, zástavní práva, jiná věcná břemena či služebnosti nebo další právní vady.

16. Jelikož těžištěm sporu je právní posouzení věci, soud pouze ve stručnosti uvádí následující skutkový závěr na podkladu provedených důkazů: Žalobce podal návrh na vklad věcného práva užívání předmětné nemovitosti. Vkladovou listinou byl notářský zápis ze dne [datum], ve kterém je uvedeno, že účastník č. 2 vkládá do nově založené společnosti mj. užívací právo k budově stojící na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], která se následně stala součástí tohoto pozemku. Nedílnou součástí notářského zápisu v tomto bodě však měla být také projektová dokumentace, která k návrhu na vklad připojena nebyla. Žalobce i další účastníci byli seznámeni s předběžným názorem katastrálního úřadu a reagovali na něj obdobnými argumenty, jaké později užili v řízení před soudem. Především účastník č. 1 uvedl, že jeho právní předchůdce byl při koupi předmětné nemovitosti v dobré víře, že na ní neváznou žádné právní vady. Katastrální úřad následně návrh na vklad zamítl a proti tomuto rozhodnutí žalobce podal žalobu dle části páté o.s.ř.

17. Podle § 17 odst. 1 k.z. ve vkladovém řízení katastrální úřad zkoumá u vkladové listiny, která je soukromou listinou, zda a) splňuje náležitosti listiny pro zápis do katastru, b) její obsah odůvodňuje navrhovaný vklad, c) právní jednání je učiněno v předepsané formě, d) účastník vkladového řízení není omezen právními předpisy v oprávnění nakládat s nemovitostí, e) k právnímu jednání účastníka vkladového řízení byl udělen souhlas podle jiného právního předpisu, f) z obsahu listiny a z jeho porovnání s dosavadními zápisy v katastru není patrný důvod, pro který by bylo právní jednání neplatné, zejména zda z dosavadních zápisů v katastru nevyplývá, že účastníci vkladového řízení nejsou oprávněni nakládat s předmětem právního jednání, nejsou omezeni rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu veřejné moci ve smluvní volnosti týkající se věci, která je předmětem právního jednání, g) navrhovaný vklad navazuje na dosavadní zápisy v katastru; z tohoto hlediska není na překážku povolení vkladu, pokud logickou mezeru mezi zápisem v katastru a navrhovaným vkladem podle vkladové listiny navrhovatel doloží současně s návrhem na vklad listinami, které návaznost vkladové listiny na dosavadní zápisy v katastru doplní; tyto listiny však musí mít náležitosti vkladových listin.

18. Podle komentáře JUDr. Evy Barešové k § 17 odst. 1 písm. b) k.z.„ Dále pak např. u kupní smlouvy musí být uveden závazek nemovitost převést za kupní cenu, u darovací smlouvy závazek nemovitost převést bezplatně a musí být uvedeno, že obdarovaný dar nebo nabídku přijímá, u věcného břemene musí být uvedeno, v čem závazek spočívá, u smlouvy o přídatném spoluvlastnictví musí být uvedeno, ke kterým nemovitostem se vztahuje, u práva stavby poslední den doby, na kterou je právo stavby zřízeno, u svěřenského fondu musí být označen svěřenský správce, svěřenský fond musí mít vlastní označení, které musí vyjadřovat jeho účel a obsahovat slova "svěřenský fond" apod.“ (BAREŠOVÁ, Eva, BLÁHOVÁ Iveta, DOUBEK Pavel, JANEČEK Bohumil, NEDVÍDEK Lumír, ŠANDOVÁ Helena aj. Katastrální zákon: Komentář (Systém ASPI). Wolters Kluwer. Dostupné v Systému ASPI. ISSN: 2336-517X)

19. Podle komentáře autorů Šustrové, Borovičky a Holého:„ Katastrální úřad zkoumá, zda to, co je uvedeno v návrhu, odpovídá obsahu soukromé vkladové listiny a naopak zda obsah listiny odůvodňuje návrh na zápis nebo výmaz práva. Katastrální úřad bude zkoumat, zda soukromá listina obsahuje podstatné náležitosti dané zákonem. Z vkladové listiny musí vyplývat právní důvod jejího uzavření. Taková skutečnost se zpravidla formálně vyznačí označením smlouvy, např. kupní smlouva, darovací smlouva, zástavní smlouva, souhlasné prohlášení a podobně. Podle § 555 obč. zák. se právní jednání posuzuje podle svého obsahu. Podstatnou náležitostí kupní smlouvy je označení účastníků, označení předmětu koupě a závazek kupujícího uhradit kupní cenu, podstatnou náležitostí darovací smlouvy je označení účastníků, označení darované nemovitosti a projev vůle dárce darovat a projev vůle obdarovaného dar přijmout apod., s ohledem na povahu jednotlivých právních jednání. Je nepřípustné, aby vkladová listina odkazovala na jinou listinu, která k ní není neoddělitelně připojena; jestliže vkladová listina odkazuje na jinou listinu, musí tato listina tvořit spolu s vkladovou listinou jeden celek. Daruje-li dárce část pozemku, musí geometrický plán tvořit neoddělitelnou součást darovací smlouvy. Je-li v kupní smlouvě uvedeno, že kupní cena je stanovena ve znaleckém posudku, musí znalecký posudek tvořit neoddělitelnou součást kupní smlouvy a podobně.“ (ŠUSTROVÁ, Daniela, BOROVIČKA Petr a HOLÝ Jaroslav. Katastrální zákon: Praktický komentář (Systém ASPI). Wolters Kluwer. Dostupné v Systému ASPI. ISSN: 2336-517X)

20. Podle § 18 odst. 1 k.z. jestliže jsou podmínky pro povolení vkladu splněny, katastrální úřad vklad povolí, nejdříve však po uplynutí lhůty 20 dnů ode dne odeslání informace podle § 16 odst.

1. V opačném případě, nebo i tehdy, ztratil-li návrh před rozhodnutím o povolení vkladu své právní účinky, návrh zamítne.

21. Soud na prvním místě konstatuje, že v notářském zápise je jednoznačně uveden úmysl vložit užívací právo do nově zakládané obchodní společnosti, avšak ohledně zřízení takového užívacího práva není v notářském zápise žádná zmínka.

22. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2010, sp. zn. 30 Cdo 2218/2009 platí, že:„ Podstatnou náležitostí smlouvy o zřízení věcného břemene, která je často sepisována na jedné listině se smlouvou o převodu nemovitostí, je dohoda o obsahu věcného břemena. Především by měla být řádně určena ta nemovitost, k níž se zřizovaným věcným břemenem omezuje vlastnické právo. Obdobně by měla být vymezena nemovitost, s jejímž vlastnickým právem je spojeno právo odpovídající věcnému břemenu, příp. určena osoba, které právo odpovídající věcnému břemenu patří. Obsah věcného břemena je třeba ve smlouvě vyjádřit dostatečně určitě a srozumitelně. Současně je nutno za podstatnou náležitost považovat i vyjádření vůle účastníků, že uzavírají smlouvu s věcně právními účinky.“ Jak již soud zmínil výše, takové vyjádření vůle v notářském zápise absentuje a absentuje taktéž uvedení, zda je věcné břemeno zřízeno ve prospěch konkrétní osoby a její identifikace, nebo zda je spojeno s vlastnickým právem k nemovitosti a identifikace takové nemovitosti.

23. Dále soud uvádí, že ve staré i nové úpravě byl jasně stanoven požadavek na písemnou formu právního jednání (či dříve právního úkonu), kterým se zřizuje věcné právo k nemovitosti (§ 560 zákona č. 89/2012 Sb., § 151o zákona č. 40/1964 Sb.). Soud (nebo ve vkladovém řízení katastrální úřad) mohou provést pouze výklad právního jednání, které bylo učiněno v písemné formě. Nelze však výkladem takové jednání doplňovat či měnit. Pokud ve vkladové listině chybí výše uvedené náležitosti, nelze dodatečně tento nedostatek napravit výkladem vůle a v žádném případě výkladem, který není učiněn v předepsané formě. Návrhy žalobce na výslech svědků či dokonce účastníků řízení jsou proto v tomto bodě zcela irelevantní. Tomu odpovídá taktéž rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 4. 2010, sp. zn. 30 Cdo 2591/2008, dle kterého:„ Jde-li o právní úkon, pro který je pod sankcí neplatnosti stanovena písemná forma, musí být určitost projevu vůle dána obsahem listiny, na níž je zaznamenán. Nestačí, že účastníku (účastníkům) právního vztahu je jasné, co je např. předmětem smlouvy, není-li to poznatelné z jejího textu. V tomto případě totiž převažuje obecný zájem na určitosti vlastnických práv, která působí absolutně („ proti všem“), nad zájmem účastníků právního úkonu na respektování jejich vůle. (…) I při takovém přístupu, který upřednostňuje výklad připouštějící platnost právního úkonu před jeho neplatností a snaží se vázat na skutečnou vůli účastníků zamýšlené právní důsledky, je třeba brát v úvahu„ absolutní“ působení vlastnického práva, vyjádřené též v požadavku na určitost právních úkonů, týkajících se věcných práv. Proto je v těchto případech kladen důraz na to, že právně významná je jen ta vůle, která mohla být třetím osobám z písemné smlouvy poznatelná. V takovém případě není významná ta vůle, kterou bylo možno zjistit až objasněním skutkových okolností, za nichž byl právní úkon učiněn, a nevyplývá přímo z písemné smlouvy.“ 24. Již takový nedostatek by musel sám o sobě nevyhnutelně vést k zamítnutí žaloby a potvrzení rozhodnutí katastrálního úřadu. Soud ovšem nad rámec výše uvedeného zdůrazňuje, že právo odpovídající věcnému břemeni mělo být dále specifikováno dle výkresové dokumentace, která měla být součástí notářského zápisu. Ke stejnopisu notářského zápisu, jak byl přiložen jako vkladová listina k návrhu na vklad, však žádná výkresová dokumentace připojena nebyla. S ohledem na komentářovou literaturu uvedenou pod bodem 19 nepřiložení takové dokumentace, která měla tvořit přílohu notářského zápisu, znamená, že vkladová listina neodůvodňuje navrhovaný vklad.

25. Soud taktéž nemohl ignorovat ani skutečnost, že u předmětné nemovitosti je v katastru nemovitostí zapsán zákaz zcizení či zatížení bez souhlasu [právnická osoba] a žádný takový souhlas nebyl žalobcem v řízení předložen.

26. Jinými slovy výše citovaná právní úprava, soudní judikatura a komentářová literatura znemožňují vklad práva odpovídajícího věcnému břemeni do katastru nemovitostí, neboť vkladová listina neobsahuje projev vůle zřídit užívací právo, vkladová listina neobsahuje obligatorní náležitosti odpovídající smlouvě o zřízení věcného břemene, ke vkladové listině nebyla ve vkladovém řízení připojena příloha, která má být její součástí, a předmětnou nemovitost nelze zatížit bez předchozího souhlasu jiné osoby, který nebyl žalobcem předložen. Tyto důvody plně dostačují pro rozhodnutí o žalobě a soud se proto dalšími námitkami účastníků již nezabýval.

27. S ohledem na vše uvedené soud zcela souhlasí se závěry katastrálního úřadu a konstatuje, že tento ve vkladovém řízení správně návrh na vklad zamítl a soud ve smyslu § 250i o.s.ř. podanou žalobu dle části páté o.s.ř. zamítl taktéž.

28. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. podle úspěchu ve sporu. Žalobce nebyl ve sporu úspěšný a je tak povinen dalším účastníkům nahradit účelně vynaložené náklady řízení. V případě účastníka č. 1 i účastníka č. 2 jsou jejich náklady řízení ve shodné výši a sestávají z mimosmluvní odměny advokáta dle § 6 a násl. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ vyhlášky“) za 3 úkony právní služby v plné výši (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ve věci samé, účast na jednání soudu dne 5. 1. 2021). Sazba mimosmluvní odměny za každý z úkonů právní služby činí dle § 7 bodu 5 vyhlášky částku 3 100 Kč (při určení výše tarifní hodnoty soud vycházek z částky 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. d) vyhlášky). Dále náleží zástupcům každého z účastníků náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 3 vyhlášky za každý z úkonů právní služby ve výši á 300 Kč. K tomu je nutné připočíst 21 % DPH (oba zástupci doložili, že jsou plátci DPH). Náklady řízení pro každého z dalších účastníků tak představují částku 12 342 Kč. Platební místo soud určil v obou případech dle § 149 odst. 1 o.s.ř.