23 C 37/2021

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl soudcem JUDr. Borisem Filemonem ve věci žalobců: a) příjmení příjmení , datum narození bytem adresa b) jméno příjmení , datum narození bytem adresa oba zastoupeni advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o žalobě proti rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrálního pracoviště Břeclav ze dne datum rozhodnutí , číslo jednací

I. Žaloba o povolení vkladu vzniku vlastnického práva žalobce a) k podílu o velikosti ½ ve vztahu k celku na bytové jednotce [číslo] v budově na adrese [adresa], postavené na pozemku parc. [číslo] ke spoluvlastnickému podílu o velikosti ½ ve vztahu k celku na spoluvlastnickém podílu na společných částech o velikosti 2930/5655 ve vztahu k celku, které jsou zapsány v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro [územní celek] a k.ú. [obec], a dále ke spoluvlastnickému podílu na budově na adrese [adresa], postavené na pozemku parc. [číslo] o velikosti 11175/56550 ve vztahu k celku a ke spoluvlastnickému podílu na pozemku parc. [číslo] o velikosti 11175/56550 ve vztahu k celku, které jsou zapsány v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro obec Perná a k.ú. [obec], se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou ze dne 24. 5. 2021, doručenou soudu dne 27. 5. 2021, ve znění jejího doplnění ze dne 11. 6. 2021 se žalobci domáhali nahrazení rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrálního pracoviště Břeclav (dále jen„ katastrální úřad“) ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] (dále jen„ napadené rozhodnutí“). Napadené rozhodnutí mělo být nahrazeno tak, že se povoluje vklad vlastnického práva žalobce a) k podílu o velikosti ½ ve vztahu k celku na bytové jednotce [číslo] v budově na adrese [adresa], postavené na pozemku parc. [číslo] a ke spoluvlastnickému podílu o velikosti ½ ve vztahu k celku na spoluvlastnickém podílu na společných částech o velikosti 2930/5655 ve vztahu k celku, které jsou zapsány v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro [územní celek] a k.ú. [obec], a dále ke spoluvlastnickému podílu na budově na adrese [adresa], postavené na pozemku parc. [číslo] o velikosti 11175/56550 ve vztahu k celku a ke spoluvlastnickému podílu na pozemku parc. [číslo] o velikosti 11175/56550 ve vztahu k celku, které jsou zapsány v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro [územní celek] a k.ú. [obec] (dále jen„ předmětné nemovitosti“). Vlastnické právo mělo přejít na žalobce a) na základě kupní smlouvy ze dne 16. 3. 2021 uzavřené mezi žalobkyní b) jako prodávající a žalobcem a) jako kupujícím (dále jen„ kupní smlouva“).

2. Jelikož katastrální úřad napadené rozhodnutí odůvodnil chybným výpočtem převáděných spoluvlastnických podílů, uvedli žalobci ve vztahu k napadenému rozhodnutí, že žalobkyně b) vlastní spoluvlastnický podíl na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] o velikosti 2235/5655 ve vztahu k celku a polovinu tohoto podílu převedla na žalobce a). Katastrální úřad dle mínění žalobců nesprávně zaměnil spoluvlastnický podíl žalobkyně b) na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] ve výši 2235/5655 za spoluvlastnický podíl žalobkyně b) na společných částech budovy [adresa] vážící se k bytu [číslo] o velikosti 2930/5655. I kdyby však katastrální úřad provedl výpočty podílů správně, mělo se jednat o odstranitelnou vadu řízení, neboť ji bylo možné napravit dodatkem ke smlouvě a připuštěním změny návrhu na vklad.

3. Soud vyzval postupem dle § 250c odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), katastrální úřad, aby se k žalobě vyjádřil. Tento zrekapituloval průběh vkladového řízení. Ve vztahu ke spoluvlastnickým podílům katastrální úřad uvedl, že žalobkyně b) vlastní na pozemku parc. [číslo] podíl na dvou spoluvlastnických podílech souvisejících s jednotkami [číslo]. S jednotkou [číslo] souvisí podíl na spoluvlastnickém podílu 2930/5655 a s jednotkou [číslo] podíl na spoluvlastnickém podílu 1540/5655. Pokud žalobkyně b) převáděla vlastnické právo pouze k jednotce [číslo] pak měla žalobkyně b) současně převést pouze spoluvlastnický podíl související s touto jednotkou, nikoliv i podíl náležející k jednotce [číslo].

4. Soud se zabýval na základě žaloby podané podle části páté o.s.ř. tím, zda katastrální úřad jako správní orgán důvodně zamítl návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí. Žalobci jsou ve smyslu ust. § 246 odst. 1 o.s.ř. aktivně legitimováni k podání žaloby, neboť tvrdí, že byli rozhodnutím správního orgánu dotčeni na svých právech. Žaloba byla podána včas ve smyslu § 18 odst. 5 zákona č. 256/2013 Sb., katastrálního zákona (dále jen „k.z.“).

5. Z výpisu z katastru nemovitostí ohledně [list vlastnictví] v k.ú. [obec] soud zjistil, že žalobkyně b) má podíl o velikosti ½ na jednotce [číslo] byt, a jednotce [číslo] jiný nebytový prostor, obojí v budově [adresa] a obě jednotky jsou vymezeny dle zákona č. 72/1994 Sb., zákon o vlastnictví bytů (dále jen„ ZVB“). S jednotkou [číslo] je spojen podíl 2930/5655 na společných částech domu a pozemku. S jednotkou [číslo] je spojen podíl 1540/5655 na společných částech domu a pozemku. Z těchto podílů vlastní žalobkyně vždy ½, druhá polovina je ve vlastnictví [jméno] [příjmení] (nikoliv žalobce b), ale [jméno] [příjmení] narozeného [datum]).

6. Z výpisu z katastru nemovitostí ohledně [list vlastnictví] v k.ú. [obec] má soud za prokázané, že pozemek parc. [číslo] spolu s budovou [adresa] je ve spoluvlastnictví žalobce a) (podíl 1185/5655), žalobkyně b) (celkem podíl 2235/5655) a výše zmíněného [anonymizováno]. [příjmení], narozeného [datum] (celkem podíl 2235/5655). Tyto podíly jsou spojeny s jednotkami [číslo] a [číslo]. S jednotkou [číslo] se pojí spoluvlastnický podíl žalobce a) ve výši 1185/5655. S jednotkou [číslo] se pojí spoluvlastnický podíl ve výši 2930/5655, ½ z něj náleží žalobkyni b) a ½ zmíněnému [anonymizováno]. [příjmení]. S jednotkou [číslo] je spojen spoluvlastnický podíl ve výši 1540/5655, ½ z něj opět náleží žalobkyni b) a ½ zmíněnému [anonymizováno]. [příjmení]. Žalobkyně b) tedy na pozemku parc. [číslo] spolu s budovou [adresa] vlastní ½ z podílu 2930/5655 a ½ z podílu 1540/5655 Tyto dvě poloviny dohromady představují společně podíl 2235/5655.

7. Z připojeného spisu katastrálního úřadu sp. zn. [anonymizováno] [číslo] soud provedl k důkazu následující listiny a zjistil z nich: Z návrhu na vklad soud zjistil, že dne [datum] obdržel katastrální úřad návrh na vklad vlastnického práva ve prospěch žalobce a) k předmětným nemovitostem, konkrétně tedy k podílu ½ na jednotce [číslo] v budově na adrese [adresa], postavené na pozemku parc. [číslo] ke spoluvlastnickému podílu ve výši 11175/56550 na pozemku parc. [číslo] to vše v k.ú. [obec] na základě kupní smlouvy, která byla přílohou návrhu.

8. Přílohou návrhu na vklad byla kupní smlouva uzavřená dne [datum] mezi žalobkyní b) jako prodávající a žalobcem a) jako kupujícím. Předmětem koupě měl být spoluvlastnický podíl o velikosti ½ ve vztahu k celku na jednotce [číslo] v budově [adresa] postavené na pozemku parc. [číslo] dále spoluvlastnický podíl o velikosti ½ na spoluvlastnickém podílu o velikosti 2930/5655 na společných částech domu a dále ½ spoluvlastnického podílu žalobkyně b) na budově [adresa] a pozemku parc. [číslo] tj. podíl vyčíslený jako 11175/56550, to vše v obci [obec] a k.ú. [obec].

9. V seznámení s podklady pro rozhodnutí ze dne 8. 4. 2021 katastrální úřad uvedl, že vklad nelze povolit, neboť s převodem podílu ½ na jednotce [číslo] je navrhován převod spoluvlastnického podílu ve výši 11175/56550 na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], avšak správně by měl být navržen převod spoluvlastnického podílu ve výši 293/1131. Katastrální úřad dále odkázal na znění § 20 odst. 2 ZVB.

10. Žalobci a), b) reagovali přípisem, ve kterém uvedli že spoluvlastnický podíl žalobkyně b) na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] činí 2930/5655 a polovina tohoto podílu je 11175/56550 (dle výpočtu 2930/5655 rozšířeno deseti na 29300/56550 a vyděleno dvěma na 11175/56550). Zde však soud podotýká, že se jedná o výpočet nesprávný, polovina z podílu 2930/5655 je 1465/5655, popř. v jiném vyjádření 14650/56550, popř. 293/1131 dle výpočtu katastrálního úřadu. Naopak ve vyjádření žalobců uvedený podíl 11175/56550 je polovina podílu 2235/5655, tedy celkového podílu žalobkyně b) na pozemku parc. [číslo] nikoliv podílu spojeného pouze s převáděnou jednotkou [číslo].

11. Katastrální úřad sdělil přípisem ze dne 22. 4. 2021 žalobcům, že setrvává na svém názoru, a následně již rozhodl napadeným rozhodnutím. Katastrální úřad zamítl návrh na vklad vlastnického práva k jednotce [číslo] v k.ú. [obec], neboť se jedná o jednotku vymezenou dle ZVB a dle § 20 odst. 2 tohoto zákona platí, že pokud je vlastník jednotky současně podílovým spoluvlastníkem pozemku, je možné vlastnictví jednotky převést pouze se spoluvlastnickým podílem na pozemku. V kupní smlouvě a návrhu na vklad uvedený spoluvlastnický podíl na pozemku neodpovídá výši podílu, který je spojen s převáděnou jednotkou, resp. převáděným spoluvlastnickým podílem na jednotce.

12. Jelikož těžištěm sporu je správné stanovení převáděných spoluvlastnických podílů, zdejší soud v rámci závěru o skutkovém stavu uzavírá, že pozemek parc. [číslo] jehož součástí je i stavba [adresa], to vše v k.ú. [obec], má celkem 3 spoluvlastníky. Pro předmětné řízení je podstatný především spoluvlastnický podíl žalobkyně b), který dosahuje výše 2235/5655 a je tvořen polovinou podílu 2930/5655 spojeného s jednotkou [číslo] polovinou podílu 1540/5655 spojeného s jednotkou [číslo] tj. ½ z 2930/5655 = 1465/5655 a ½ z 1540/5655 = 770/5655, dohromady (1465+770) / 5655 = 2235/5655. Žalobkyně se rozhodla převést svůj podíl na jednotce [číslo] nikoliv však i na jednotce [číslo]. V kupní smlouvě a návrhu na vklad bylo uvedeno, že má dojít k převodu vlastnického práva k podílu o velikosti 11175/56550 na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec]. Katastrální úřad žalobce upozornil na nesprávnost výpočtu, tito se však ani nepokusili nedostatek odstranit, setrvali na svém názoru o správnosti vlastních výpočtů a katastrální úřad proto návrh zamítl.

13. Podle § 20 odst. 1 ZVB s převodem nebo přechodem vlastnictví k jednotce přechází spoluvlastnictví společných částí domu, popřípadě další práva a povinnosti spojené s vlastnictvím jednotky a se spoluvlastnictvím společných částí domu.

14. Podle odst. 2 cit. ustanovení je-li vlastník jednotky podílovým spoluvlastníkem pozemku, lze vlastnictví k jednotce převést pouze současně s převodem spoluvlastnického podílu na pozemku. Přechod vlastnictví k jednotce je podmíněn přechodem spoluvlastnického podílu na pozemku.

15. Podle komentáře k ustanovení § 20 odst. 1 ZVB platí, že „ze zákona tedy musí jednoznačně vyplývat, že v případě, kdy dochází k převodu nebo přechodu vlastnického práva k jednotce, má se tím podle zákona na mysli převod či přechod vlastnického práva k jednotce (vymezené v § 2 písm. h), společně se spoluvlastnickým podílem ke společným částem domu, ve velikosti stanovené podle § 8 odst. 2 (což tvoří jeden neoddělitelný předmět vlastnického práva) a dále se spoluvlastnickým podílem k pozemku ve shodné velikosti (pokud je vlastník jednotky spoluvlastníkem pozemku), což tvoří druhý předmět vlastnického práva, neoddělitelně spojený podle Zákona s prvním předmětem (tj. s vlastnictvím jednotky a s ní neoddělitelně spojeným spoluvlastnickým podílem na společných částech domu). (…) Není možné učinit předmětem převodu či přechodu např. jen samotnou jednotku, jak ji má na mysli § 2 písm. h), nebo jen samotný podíl na společných částech domu, jak je má na mysli § 2 písm. g), přináležející k jednotce (totéž platí o podílu k pozemku podle odst. 2). Spoluvlastnická práva ke společným částem domu tedy sledují právní osud jednotky, stejně tak jako spoluvlastnická práva k pozemku, na němž je dům s jednotkami postaven (pokud není pozemek ve vlastnictví jiné osoby než je původní vlastník budovy či než je vlastník jednotky).“ 16. Stejný komentář pak k odst. 2 cit. ustanovení doplňuje, že„ Zákon v odst. 2 tedy řeší pouze situaci, kdy vlastník jednotky je podílovým spoluvlastníkem pozemku. V takovém případě lze vlastnictví jednotky převést pouze současně s převodem spoluvlastnického podílu k pozemku. Úprava spoluvlastnického práva k pozemku je nedílnou součástí smlouvy o převodu vlastnictví jednotky a je její povinnou náležitostí podle § 6 odst. 1 písm. g), ve spojení s § 21 odst.

2. Není tedy možné, aby vlastník jednotky, který je podílovým spoluvlastníkem pozemku a toto spoluvlastnictví je spojeno s vlastnictvím jednotky, převedl jednotku a podíl na společných částech domu bez současného převodu spoluvlastnického podílu k pozemku. Taková smlouva by byla neplatná podle § 39 obč. zák. Totéž platí pro přechod spoluvlastnického podílu k pozemku v případě přechodu vlastnického práva k jednotce.“ (ČÁP, Jiří a Pavla SCHÖDELBAUEROVÁ. § 20 (Některé důsledky převodu vlastnictví jednotky). In: ČÁP, Jiří a Pavla SCHÖDELBAUEROVÁ. Zákon o vlastnictví bytů: Komentář (Systém ASPI). Wolters Kluwer. Dostupné v Systému ASPI. ISSN: 2336-)

17. Uvedené závěry byly přejaty i do soudní judikatury např. v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 6. 2016, sp. zn. 21 Cdo 4662/2015, dle kterého„ Právní úprava obsažená v zákoně č. 72/1994 Sb. vytváří zvláštní druh spoluvlastnictví budovy, který spočívá ve (navzájem neoddělitelném) vlastnictví samotné jednotky (bytu či nebytového prostoru nebo rozestavěného bytu či rozestavěného nebytového prostoru, jako prostorově vymezené části domu) a ve spoluvlastnickém podílu na společných částech domu s ním spojeným ve velikosti určené podle ustanovení § 8 odst. 2 zákona č. 72/1994 Sb. a jehož podstatu lze charakterizovat jako kombinaci tzv. reálného spoluvlastnictví (výlučného vlastnictví určitých prostorově vymezených částí budovy - jednotek) a podílového spoluvlastnictví (na společných částech domu). K tomuto vlastnictví (a spoluvlastnictví) neoddělitelně patří (jako samostatný předmět vlastnictví) spoluvlastnický podíl k pozemku, na kterém je budova s vymezenými jednotkami postavena, případně též k pozemku (funkčně) souvisejícímu, uvedenému v prohlášení vlastníka budovy, popřípadě jiné právo, které má převodce jednotky k pozemku, pokud původní vlastník budovy či jednotky nebyl jeho vlastníkem či spoluvlastníkem. V zájmu toho, aby byl tímto způsobem vzniklý„ vlastnický celek“ (vlastnické právo k jednotce, spoluvlastnické právo ke společným částem budovy a spoluvlastnické právo k souvisejícímu pozemku) zachován, zákon č. 72/1994 Sb. umožňuje převod (přechod) jen tohoto„ vlastnického celku“ (a samostatný převod jednotlivých„ vlastnictví“ je zakázán), neboť nositelem vlastnického práva k jednotce, spoluvlastnického práva ke společným částem budovy a spoluvlastnického práva k souvisejícímu pozemku nemohou být odlišné subjekty.“ 18. Podle § 17 odst. 1 k.z. ve vkladovém řízení katastrální úřad zkoumá u vkladové listiny, která je soukromou listinou, zda a) splňuje náležitosti listiny pro zápis do katastru, b) její obsah odůvodňuje navrhovaný vklad, c) právní jednání je učiněno v předepsané formě, d) účastník vkladového řízení není omezen právními předpisy v oprávnění nakládat s nemovitostí, e) k právnímu jednání účastníka vkladového řízení byl udělen souhlas podle jiného právního předpisu, f) z obsahu listiny a z jeho porovnání s dosavadními zápisy v katastru není patrný důvod, pro který by bylo právní jednání neplatné, zejména zda z dosavadních zápisů v katastru nevyplývá, že účastníci vkladového řízení nejsou oprávněni nakládat s předmětem právního jednání, nejsou omezeni rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu veřejné moci ve smluvní volnosti týkající se věci, která je předmětem právního jednání, g) navrhovaný vklad navazuje na dosavadní zápisy v katastru; z tohoto hlediska není na překážku povolení vkladu, pokud logickou mezeru mezi zápisem v katastru a navrhovaným vkladem podle vkladové listiny navrhovatel doloží současně s návrhem na vklad listinami, které návaznost vkladové listiny na dosavadní zápisy v katastru doplní; tyto listiny však musí mít náležitosti vkladových listin.

19. Podle § 18 odst. 1 k.z. jestliže jsou podmínky pro povolení vkladu splněny, katastrální úřad vklad povolí, nejdříve však po uplynutí lhůty 20 dnů ode dne odeslání informace podle § 16 odst.

1. V opačném případě, nebo i tehdy, ztratil-li návrh před rozhodnutím o povolení vkladu své právní účinky, návrh zamítne.

20. Jak soud uvedl již v bodě 12 odůvodnění, žalobkyně b) byla vlastníkem dvou spoluvlastnických podílů na pozemku parc. [číslo] jehož součástí je budova [adresa], to vše v k.ú. [obec]. Jeden podíl představovala ½ z podílu 2930/5655, tento byl spojen s jednotkou [číslo] druhý podíl představovala ½ z podílu 1540/5655 a tento byl spojen s jednotkou [číslo]. Pokud žalobkyně b) chtěla převést svůj spoluvlastnický podíl na jednotce [číslo] bylo její povinností převést současně i podíl na pozemku parc. [číslo] spojený s touto jednotkou, resp. spojený se spoluvlastnickým podílem na této jednotce. Žalobkyně b) tedy měla převést ½ z podílu o velikosti 2930/5655, tj. 1465/5655 (zlomek lze dále krátit až do vyjádření 293/1131).

21. Žalobkyně b) ovšem v kupní smlouvě i návrhu na vklad uvedla, že chce převést podíl o velikosti 11175/56550, tedy polovinu svého celkového podílu na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec]. Takto byl její záměr vyjádřen i v čl. II kupní smlouvy, kde je výslovně uvedeno, že„ prodává polovinu jejího spoluvlastnického podílu na shora uvedené budově a shora uvedeném pozemku, tj. podíl o velikosti 11175/56550 ve vztahu k celku.“ Z uvedené citace je patrné, že žalobkyně b) nerozlišovala podíl spojený s jednotkou [číslo] podíl spojený s jednotkou [číslo] přestože tyto podíly nejsou stejné. Dle názoru soudu se tak nejedná o prostou chybu v počtech, kterou by bylo možné dodatečně opravit, avšak o záměr žalobkyně b) převést polovinu z jejího celkového podílu na pozemku parc. [číslo] budově [adresa]. Takový záměr odporuje dikci § 20 odst. 2 ZVB, neboť s převodem jednotky je nutné převádět podíl na pozemku související právě s touto jednotkou, nikoliv jakýkoliv podíl na pozemku či podíl o jiné velikosti.

22. Zdejší soud se konečně zabýval také následky nedodržení § 20 odst. 2 ZVB ve spojení se zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem, (dále jen o.z.). V oblasti soukromého práva došlo v souvislosti s přijetím o.z. k výrazné změně v přístupu k neplatnosti právního jednání (dříve právních úkonů) a v minulosti zastávaná preference absolutní neplatnosti byla nahrazena preferencí neplatnosti relativní. Výše (v bodě 16 odůvodnění) uvedený závěr o neplatnosti smlouvy nerespektující ustanovení § 20 odst. 2 ZVB je proto na místě opětovně přezkoumat dle úpravy o.z.

23. V souladu s § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti jednání, které mj. odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Za zjevné narušení veřejného pořádku se pak považuje takové jednání, u kterého je narušení veřejného pořádku zřejmé, jednoznačné a nepochybné (srov. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 10. 6. 2020, sp. zn. 31 ICdo 36/2020).

24. Jak již bylo zmíněno výše, požadavky stanovené § 20 ZVB zakládají specifický druh neoddělitelně spojených vlastnictví či spoluvlastnických podílů do jediného celku, který může být platně převáděn pouze společně. Takováto úprava sleduje legitimní záměr, aby vlastníci jednotlivých jednotek byli současně i (spolu) vlastníky společných částí domu a pozemku, na kterém je stavba postavena (popř. též dalších bezprostředně souvisejících nemovitostí). Dle názoru zdejšího soudu je tento princip a jeho systematická ochrana součástí veřejného pořádku, neboť je pro řádné fungování společnosti žádoucí, aby takovéto vlastnické celky byly převáděny výhradně společně. Opačný přístup by nepochybně vedl ke vzniku mnoha konfliktních situací mezi rozdílnými vlastníky jednotlivých jednotek, společných částí domů a pozemků, na nichž jsou tyto domy postavené. Z pohledu řádného výkonu vlastnického práva všech zúčastněných osob je na místě podobným konfliktům systematicky předcházet omezením vyjádřeným v § 20 ZVB.

25. Smlouva, kterou by došlo k převodu vlastnického práva k jednotce, avšak nebyl by současně převeden odpovídající spoluvlastnický podíl na společných částech domu a pozemku, na němž je dům postaven, nejen odporuje znění § 20 odst. 2 ZVB, ale i jednoznačně a nepochybně narušuje veřejný pořádek. Takové právní jednání je tudíž neplatné a soud k jeho neplatnosti přihlédne i bez návrhu (tedy se jedná o neplatnost absolutní).

26. V řízení nebylo sporu, že vkladová listina je listinou soukromou, katastrální úřad u ní proto zkoumal náležitosti dle § 17 odst. 1 k.z. Jelikož žalobkyně b) kupní smlouvou nepřevedla celý spoluvlastnický podíl na pozemku spojený s jejím převáděným podílem na jednotce [číslo] je taková kupní smlouva neplatná, nesplňuje náležitosti dle § 17 odst. 1 písm. b), f) k.z. a katastrální úřad návrh na vklad správně zamítl dle § 18 odst. 1 in fine k.z. Z výše uvedených důvodů soud žalobu o nahrazení rozhodnutí katastrálního úřadu zamítl dle § 250i o.s.ř.

27. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobci nebyli v řízení úspěšní a měli by dalším účastníkům nahradit účelně vynaložené náklady řízení. Jiní účastníci řízení než žalobci a) a b) však ve sporu nevystupovali, není zde proto nikdo, kdo by měl na náhradu nákladů řízení právo.