23 C 6/2022

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl soudcem JUDr. Borisem Filemonem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa zastoupená JUDr. jméno příjmení advokátem se sídlem adresa za účasti: jméno příjmení , datum narození bytem adresa o žalobě proti rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrálního pracoviště Brno-venkov ze dne datum rozhodnutí , číslo jednací

I. Soud povoluje vklad vlastnického práva ve prospěch žalobkyně ke spoluvlastnickému podílu o velikosti id. ¼ na pozemku parc. [číslo] orná půda, zapsaném na [list vlastnictví], to vše v k.ú. [obec], na základě darovací smlouvy ze dne 11. 10. 2021.

II. Tímto rozsudkem se nahrazuje rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrálního pracoviště Brno-venkov ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací].

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou ze dne 9. 3. 2022 se žalobkyně domáhala nahrazení rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrálního pracoviště Brno-venkov (dále jen„ katastrální úřad“) ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] (dále jen„ napadené rozhodnutí“). Napadené rozhodnutí mělo být nahrazeno tak, že se ve prospěch žalobkyně povoluje vklad vlastnického práva k nemovitosti, a to ke spoluvlastnickému podílu o velikosti id. ¼ na pozemku parc. [číslo] orná půda, zapsaném na [list vlastnictví], to vše v k.ú. [obec] (dále jen„ předmětná nemovitost“). Vlastnické právo mělo přejít na žalobkyni na základě darovací smlouvy ze dne 11. 10. 2021 uzavřené mezi další účastnicí [jméno] [příjmení] na straně darující a žalobkyní na straně obdarované (dále jen„ darovací smlouva“).

2. Jelikož katastrální úřad napadené rozhodnutí odůvodnil absencí kvalifikovaného elektronického podpisu (popř. elektronické pečeti) u konverzní doložky vkladové listiny, uvedl žalobce ve vztahu k napadenému rozhodnutí, že podle § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů (dále též jen„ ZEÚ“), ve spojení se stanoviskem pléna Nejvyššího soudu ČR ze dne 5. 1. 2017, sp. zn. Plsn 1/2015 (v žalobě zřejmě chybně uvedeno Plsn 1/2012) vyplývá, že při odeslání podání oprávněnou osobou ze své datové schránky se má uplatnit fikce podpisu vůči všem nepodepsaným dokumentům do datové zprávy vloženým. Vkladová listina tak měla k okamžiku podání návrhu na vklad obsahovat veškeré náležitosti konverzní doložky, neboť elektronický podpis u této doložky měl být nahrazen tzv. fikcí podpisu při odeslání dokumentu z datové schránky. Nad rámec výše uvedeného se žalobce vyjádřil taktéž k rozsahu přezkumu listiny katastrálním úřadem.

3. Další účastnice k výzvě soudu sdělila, že s podanou žalobou souhlasí v plném rozsahu, souhlasí taktéž se skutkovými tvrzeními a právním hodnocením, jak byly uvedeny v žalobě, další skutečnosti netvrdí a žalobě navrhuje vyhovět.

4. Soud vyzval postupem dle § 250c odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), katastrální úřad, aby se k žalobě vyjádřil. Tento uvedl, že setrvává na důvodech uvedených v napadeném rozhodnutí, v podstatné míře je zopakoval a odkázal na ně.

5. Soud se zabýval na základě žaloby podané podle části páté o.s.ř. tím, zda katastrální úřad jako správní orgán důvodně zamítl návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí. Žalobkyně je ve smyslu ust. § 246 odst. 1 o.s.ř. aktivně legitimována k podání žaloby, neboť tvrdí, že byla rozhodnutím správního orgánu dotčena na svých právech. Žaloba byla podána včas ve smyslu § 18 odst. 5 zákona č. 256/2013 Sb., katastrálního zákona (dále jen „k.z.“).

6. K výzvě soudu žalobkyně uvedla, že souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Další účastnice na výzvu soudu nereagovala, přestože byla poučena, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož byly splněny podmínky dle § 115a o.s.ř., rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání.

7. Z připojeného spisu katastrálního úřadu sp. zn. V [číslo] soud zjistil (aniž by prováděl dokazování ve smyslu § 122 o.s.ř.) následující: Z návrhu na vklad je patrné, že dne [datum] obdržel katastrální úřad návrh na vklad vlastnického práva ve prospěch žalobkyně k nemovitosti, a to ke spoluvlastnickému podílu o velikosti id. ¼ na pozemku parc. [číslo] orná půda, zapsaném na [list vlastnictví], to vše v k.ú. [obec].

8. Přílohou návrhu na vklad byla mj. darovací smlouva uzavřená dne 11. 10. 2021 mezi další účastnicí jako darující a žalobkyní jako obdarovanou, na jejímž základě mělo být převedeno vlastnické právo k předmětné nemovitosti. Darovací smlouva byla původně vyhotovena v listinné podobě, vlastnoručně podepsána oběma stranami, tyto podpisy byly ověřeny dne 22. 9. 2021 a 11. 10. 2021, následně byla smlouva převedena do elektronické podoby. V elektronické podobě smlouva obsahuje doložku o provedení autorizované konverze, avšak z připojeného záznamu o výsledku ověření elektronických podpisů, značek a časových razítek plyne, že soubor obsahující smlouvu není opatřen kvalifikovaným elektronickým podpisem.

9. Ze seznámení s podklady pro rozhodnutí ze dne 13. 1. 2022 má soud za prokázané, že katastrální úřad seznámil žalobkyni s nedostatkem vkladové listiny spočívajícím v absenci kvalifikovaného elektronického podpisu v rámci doložky o autorizované konverzi a umožnil se jí k této skutečnosti vyjádřit.

10. V rámci následné komunikace mezi žalobkyní a katastrálním úřadem žalobkyně předložila nejdříve elektronickou podobu darovací smlouvy již opatřenou kvalifikovaným elektronickým podpisem a následně i listinnou podobu ve formě ověřené kopie originálu. Tato listinná ověřená kopie originálu darovací smlouvy se svým obsahem doslovně shoduje s elektronickou podobou, jak byla doručena na počátku vkladového řízení katastrálnímu úřadu (výhradně s rozdílem doložky o autorizované konverzi/ověřovací doložky pro vidimaci). K tomu katastrální úřad uvedl, že podmínky pro povolení vkladu zkoumá k okamžiku doručení návrhu na vklad. K písemnostem, které byly katastrálnímu úřadu doručeny až následně (v případě elektronické podoby darovací smlouvy dokonce vyhotoveny později), ve vkladovém řízení přihlížet nelze. Následně žalobkyně vznesla taktéž totožné námitky, které později uplatnila v žalobě.

11. Poté katastrální úřad zamítl napadeným rozhodnutím ze dne [datum] návrh na vklad vlastnického práva k předmětné nemovitosti. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí soud zjistil, že důvodem pro zamítnutí návrhu byla absence kvalifikovaného elektronického podpisu v souvislosti s autorizovanou konverzí listinného dokumentu do elektronické podoby. Jelikož konverze dokumentu nesplňuje zákonné náležitosti, nesplňuje ani elektronická podoba vkladové listiny náležitosti listiny pro zápis do katastru nemovitostí. Současně vkladová listina musí být k okamžiku podání návrhu na vklad perfektní a dodatečně již není možné do ní žádným způsobem zasahovat, jakož není možné povolit vklad ani na základě listin, které byly předloženy až po doručení návrhu na vklad.

12. Jelikož těžiště sporu leží především v otázce náležitostí vkladové listiny, zdejší soud ve stručnosti uzavírá, že další účastnice jako dárkyně uzavřela se žalobkyní darovací smlouvu ohledně předmětné nemovitosti. Darovací smlouva byla vyhotovená v listinné podobě, takto podepsána, následně převedena do elektronické podoby a zaslána spolu s návrhem na vklad katastrálnímu úřadu. V tomto případě však nebyla opatřena kvalifikovaným elektronickým podpisem v souvislosti s autorizovanou konverzí. V průběhu vkladového řízení byla katastrálnímu úřadu doručena elektronická podoba vkladové listiny již opatřena kvalifikovaným elektronickým podpisem a následně též i vkladová listina v listinné podobě. Katastrální úřad nepřistoupil na argumentaci žalobkyně (v podstatné míře shodnou s argumentací v žalobě) a návrh na vklad zamítl.

13. Podle § 25 odst. 1 písm. h) ZEÚ doložka konverze do dokumentu obsaženého v datové zprávě se považuje za součást výstupu a obsahuje mj. kvalifikovaný elektronický podpis osoby, která konverzi provedla, nebo kvalifikovanou elektronickou pečeť subjektu, který konverzi provedl, byla-li konverze provedena automatizovaně.

14. Podle bodu 18 stanoviska pléna Nejvyššího soudu ČR ze dne 5. 1. 2017, sp. zn. Plsn 1/2015:„ Z uvedeného (mimo jiné) vyplývá, že uznávaným elektronickým podpisem (…) je jednak zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis, který současně splňuje všechny požadavky uvedené v ustanovení čl. 26 nařízení č. 910/2014 (…), zejména umožňuje identifikaci podepisující osoby a je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat, a jednak kvalifikovaný elektronický podpis, který má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu (čl. 25 bod 2. nařízení č. 910/2014). Podepsání elektronického dokumentu v podobě datové zprávy uznávaným elektronickým podpisem je jedním z předpokladů pro účinné podání vůči veřejnoprávnímu podepisujícímu nebo jiné osobě v souvislosti s výkonem jejich působnosti (…) a též pro autorizovanou konverzi takového dokumentu do listinné podoby (§ 22 a násl. zákona o elektronických úkonech). V případě konverze listinného dokumentu do dokumentu obsaženého v datové zprávě ovšem její výstup vyžaduje kvalifikovaný elektronický podpis osoby, která provedla konverzi (§ 25 odst. 1 písm. h) zákona o elektronických úkonech). Elektronický dokument, který byl zaslán prostřednictvím datové schránky odesílatele, nemusí být (při splnění stanovených předpokladů) podepsán uznávaným elektronickým podpisem, neboť se považuje – jak vyplývá z ustanovení § 18 odst. 2 zákona o elektronických úkonech – za podepsaný, tj. má z hlediska jeho podpisu stejné právní účinky jako elektronický dokument v podobě datové zprávy podepsaný uznávaným elektronickým podpisem.“ 15. Podle § 17 odst. 1 k.z. ve vkladovém řízení katastrální úřad zkoumá u vkladové listiny, která je soukromou listinou, zda a) splňuje náležitosti listiny pro zápis do katastru, b) její obsah odůvodňuje navrhovaný vklad, c) právní jednání je učiněno v předepsané formě, d) účastník vkladového řízení není omezen právními předpisy v oprávnění nakládat s nemovitostí, e) k právnímu jednání účastníka vkladového řízení byl udělen souhlas podle jiného právního předpisu, f) z obsahu listiny a z jeho porovnání s dosavadními zápisy v katastru není patrný důvod, pro který by bylo právní jednání neplatné, zejména zda z dosavadních zápisů v katastru nevyplývá, že účastníci vkladového řízení nejsou oprávněni nakládat s předmětem právního jednání, nejsou omezeni rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu veřejné moci ve smluvní volnosti týkající se věci, která je předmětem právního jednání, g) navrhovaný vklad navazuje na dosavadní zápisy v katastru; z tohoto hlediska není na překážku povolení vkladu, pokud logickou mezeru mezi zápisem v katastru a navrhovaným vkladem podle vkladové listiny navrhovatel doloží současně s návrhem na vklad listinami, které návaznost vkladové listiny na dosavadní zápisy v katastru doplní; tyto listiny však musí mít náležitosti vkladových listin.

16. Podle § 17 odst. 5 k.z. skutečnosti uvedené v odstavcích 1 až 4 přezkoumává katastrální úřad na základě listin předložených účastníky, popřípadě soudem nebo soudním exekutorem ke vkladovému řízení, dosavadních zápisů v katastru a na základě údajů ze základních registrů, z agendového informačního systému evidence obyvatel a z agendového informačního systému cizinců a dále na základě dalších informací poskytnutých vlastníkem nemovitosti a dalšími účastníky vkladového řízení poté, co obdrží od katastrálního úřadu informaci podle § 16 odst.

1. Tyto skutečnosti katastrální úřad zkoumá podle stavu, jaký tu byl v okamžiku podání návrhu na vklad.

17. Podle § 18 odst. 1 k.z. jestliže jsou podmínky pro povolení vkladu splněny, katastrální úřad vklad povolí, nejdříve však po uplynutí lhůty 20 dnů ode dne odeslání informace podle § 16 odst.

1. V opačném případě, nebo i tehdy, ztratil-li návrh před rozhodnutím o povolení vkladu své právní účinky, návrh zamítne.

18. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 22. 12. 2004, sp. zn. 30 Cdo 2180/2003„ S ohledem na výše uvedené pak - logicky vzato - nemůže obstát závěr odvolacího soudu, že nedostatek, spočívající v nepředložení "perfektní“ listiny, na základě které má být zapsáno právo do katastru, společně s návrhem na vklad, již nelze v průběhu řízení o návrhu na vklad odstranit. Pro rozhodnutí v posuzovaném případu totiž není, z tohoto hlediska, podstatné, kdy byla smlouva, podle níž byl vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí povolen, předložena katastrálnímu úřadu, ale zda v okamžiku podání návrhu na vklad skutečně existovala.“ 19. Soud se po právní stránce zabýval nejdříve požadavkem na připojení kvalifikovaného elektronického podpisu k elektronické podobě dokumentu vzniklé autorizovanou konverzí listiny, resp. možností nahradit tento podpis tzv. fikcí podpisu při odeslání dokumentu oprávněnou osobou z její datové schránky.

20. Zdejší soud na prvním místě konstatuje, že i přes existenci stanoviska pléna Nejvyššího soudu je přístup k fikci podpisu především u jiných dokumentů než samotného podání nadále nejednoznačný. V odborné veřejnosti i v rámci justice existují argumentačně podložené názory ve prospěch i neprospěch uznání účinků fikce podpisu u jiných dokumentů než je samotné procesní podání. Obvykle se tyto argumenty věnují posuzování otázky, zda přiložením takového dokumentu k podání a odesláním datovou schránkou lze řádně projevit vůli být právním jednáním obsaženým v dokumentu vázán. Z pohledu zdejšího soudu je značně problematické aplikovat fikci podpisu skutečně u každého nepodepsaného dokumentu připojeného k podání. Pro odesílatele by se tímto postupem stalo zcela nemožným předložit datovou schránkou dokument, se kterým například nesouhlasí, nemá v úmyslu jej podepsat, avšak chce jím prokázat např. neakceptovaný návrh protistrany.

21. Kvalifikovaný (popř. i uznávaný) elektronický podpis však plní i další funkce. Kromě projevu vůle umožňuje jednoznačně identifikovat podepisující osobu a také ověřit integritu podepsaného souboru, tedy prokázat, zda podepsaný dokument byl od okamžiku připojení takového podpisu jakkoliv změněn (tento význam je zmíněn taktéž v cit. stanovisku pléna NS). Především tato třetí funkce má z pohledu soudu stěžejní význam v případě dokumentů konvertovaných z listinné podoby. Zatímco v případě listinné formy zanechává každá změna dokumentu (více či méně průkazné) stopy na fyzickém nosiči, v elektronické podobě je nutné použít jiné prostředky k zajištění integrity dokumentu. Pokud provedení autorizované konverze prokazuje, že elektronický výstup se doslova shoduje s listinným originálem, pak kvalifikovaný elektronický podpis po dobu své platnosti prokazuje, že od okamžiku provedení konverze nebyl elektronický dokument žádným způsobem (ať již úmyslně nebo např. vlivem technických problémů či chyby) upraven či změněn. Pouze taková konverze, u které je elektronický výstup následně podepsán kvalifikovaným elektronickým podpisem, může s odpovídající jistotou prokazovat, že předložený elektronický dokument skutečně odpovídá listinnému originálu. Tohoto účinku pochopitelně při využití fikce podpisu dosáhnout nelze.

22. S ohledem na výše uvedené zdejší soud uzavírá, že vkladová listina v podobě, jak byla přiložena k návrhu na vklad, náležitosti vkladové listiny nesplňuje. Absence kvalifikovaného elektronického podpisu u vkladové listiny způsobila, že i přes existenci doložky o konverzi nelze s jistotou prokázat shodu s původním listinným originálem.

23. Jako další krok se soud zaměřil na případné zhojení tohoto nedostatku v průběhu vkladového řízení. Žalobkyně v návaznosti na seznámení s podklady pro rozhodnutí doložila katastrálnímu úřadu elektronickou podobu vkladové listiny opatřenou kvalifikovaným elektronickým podpisem a následně dokonce i listinnou podobu vkladové listiny ve formě úředně ověřené kopie.

24. Požadavek na přezkum rozhodných skutečností k okamžiku podání návrhu na vklad (jak je vyjádřen v § 17 odst. 5 k.z.) je nutné vykládat tak, že katastrální úřad nesmí přihlížet k úpravám, změnám či novým skutečnostem vzniklým až po podání návrhu na vklad. Neznamená to ovšem, že by katastrální úřad měl být omezen pouze na ty skutečnosti, které mu byly v okamžiku podání návrhu na vklad známy. Pokud určitá listina existovala k okamžiku podání návrhu na vklad, pak k ní smí katastrální úřad přihlédnout i v případě, že mu byla doručena až po podání návrhu na vklad (viz bod 18 odůvodnění). Výše uvedené platí též i pro vkladovou listinu. V případě darovací smlouvy je z doložek o ověření podpisu bez větších pochybností patrné, že byla uzavřena (podepsána oběma stranami) v listinné podobě již dne 11. 10. 2021 Darovací smlouva tedy k okamžiku podání návrhu na vklad existovala.

25. Zdejší soud souhlasí s katastrálním úřadem potud, že elektronická podoba darovací smlouvy, přiložená prvotně k návrhu na vklad, nevyhovuje zákonným požadavkům na vkladovou listinu. Tento nedostatek však nevyplývá ze samotného obsahu či formulace darovací smlouvy (kdy tyto nedostatky již není možné v průběhu vkladového řízení zhojit), ale byl způsoben až následně převodem této smlouvy do elektronické podoby. Pokud tedy bylo v průběhu řízení katastrálnímu úřadu doručeno vyhotovení téže smlouvy, které již zákonné požadavky splňuje, a současně není důvod pochybovat, že darovací smlouva včetně úředně ověřených podpisů k okamžiku podání návrhu na vklad existovala, pak měl katastrální úřad k takovému vyhotovení darovací smlouvy přihlédnout.

26. Soud dospěl k závěru, že nedostatek vytýkaný katastrálním úřadem byl řádně odstraněn, a jelikož neshledal ani jiné důvody pro zamítnutí návrhu na vklad, je proto na místě o věci rozhodnout jinak, než rozhodl správní orgán, a rozsudkem ve věci samé (§ 250j odst. 1 o.s.ř.) návrh na vklad práva povolil. Současně soud uvedl, že tento rozsudek nahrazuje rozhodnutí správního orgánu (§ 250j odst. 2 o.s.ř.).

27. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř., ale přihlédl taktéž ke specifické povaze řízení dle části páté o.s.ř. V této věci se nejedná o klasické sporné řízení mezi stranou žalující a stranou žalovanou, a soud proto hodnotil faktický procesní postoj jednotlivých účastníků. Žalobkyně společně s další účastnicí souhlasně navrhovaly žalobě vyhovět, naopak v řízení nevystupoval žádný účastník, který by se žalobě procesně bránil. V takové situaci soud nepovažuje za vhodné zavazovat další účastnici k náhradě nákladů řízení úspěšné žalobkyně, neboť další účastnice byla s ohledem na svůj procesní postoj v řízení úspěšná taktéž.