23 C 8/2023

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl soudcem JUDr. Borisem Filemonem ve věci žalobce: Anonymizováno IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 , sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 , 612 00 Brno zastoupeného JUDr. Ing. Pavlem Schreiberem advokátem se sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 za účasti: Jméno zainteresované společnosti 1/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 1/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 1/0 , Anonymizováno o žalobě proti rozhodnutí Anonymizováno ,

I. Povoluje se vklad práva věcného břemene ve prospěch žalobce, spočívajícího v oprávnění žalobce ke zřízení, přístupu, provozování, údržbě a opravám inženýrské sítě dešťové a splaškové kanalizace k tíži nemovitosti, a to části pozemku , Anonymizováno, , to vše v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , na základě smlouvy o zřízení věcného břemene – úplatné ze dne , datum, , uzavřené mezi žalobcem a dalším účastníkem v rozsahu dle geometrického plánu , Anonymizováno, , který tvoří nedílnou součást tohoto rozsudku.

II. Tento rozsudek nahrazuje rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrálního pracoviště , adresa, ze dne , datum, , , Anonymizováno, .

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou ze dne , datum, se žalobce domáhal nahrazení rozhodnutí Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, , Katastrálního pracoviště , adresa, (dále jen „katastrální úřad“) ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, (dále jen „napadené rozhodnutí“). Napadené rozhodnutí mělo být nahrazeno tak, že se ve prospěch žalobce povoluje vklad práva věcného břemene, spočívajícího v oprávnění žalobce ke zřízení, přístupu, provozování, údržbě a opravám inženýrské sítě dešťové a splaškové kanalizace k tíži nemovitosti, a to části pozemku , Anonymizováno, to vše v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , v rozsahu dle geometrického plánu č. , Anonymizováno, (dále jen „předmětná služebnost“), na základě smlouvy o zřízení věcného břemene – úplatné ze dne , datum, , uzavřené mezi žalobcem a dalším účastníkem (dále jen „předmětná smlouva“).

2. Katastrální úřad napadené rozhodnutí odůvodnil tím, že dle jeho názoru lze služebnost inženýrské sítě dešťové a splaškové kanalizace zřídit pouze ve prospěch vlastníků jednotlivých jednotek, a nikoliv jako osobní služebnost ve prospěch společenství vlastníků. Žalobce tudíž ve vztahu k napadenému rozhodnutí uvedl, že odkaz na § 1159 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) považuje za nepřípadný, neboť služebnost je zřizována jako osobní a nikoliv pozemková. Žalobce dále s poukazem na ust. § 1194, § 1195, § 498 odst. 1 a § 509 o.z. uvádí, že je oprávněn nabývat majetek i práva včetně práv k dešťové a splaškové kanalizaci, která je nemovitou věcí, ale není součástí pozemku. Stav dešťové a splaškové kanalizace je navíc podstatná pro fungování domu jako celku a nedotýká se konkrétních jednotek či jejich vlastníků. Závěrem žalobce namítl taktéž nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí.

3. Další účastník se i přes výzvu soudu k věci samé nijak nevyjádřil.

4. Soud vyzval postupem dle § 250c odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), katastrální úřad, aby se k žalobě vyjádřil. Tento zrekapituloval průběh vkladového řízení, odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí a zdůraznil, že odůvodnění napadeného rozhodnutí reflektuje nejen námitky účastníků, ale taktéž i vyjádření oddělení metodiky a kontroly katastrálního úřadu.

5. Soud se zabýval na základě žaloby podané podle části páté o.s.ř. tím, zda katastrální úřad jako správní orgán důvodně zamítl návrh na vklad práva věcného břemene do katastru nemovitostí. Žalobce je ve smyslu ust. § 246 odst. 1 o.s.ř. aktivně legitimován k podání žaloby, neboť tvrdí, že byl rozhodnutím správního orgánu dotčen na svých právech. Žaloba byla podána včas ve smyslu § 18 odst. 5 zákona č. 256/2013 Sb., katastrálního zákona (dále jen „k.z.“).

6. Zdejší soud rozsudkem ze dne 17. 10. 2023, č.j. 23 C 8/2023-18, žalobu zamítl. Toto rozhodnutí bylo v odvolacím řízení Vrchním soudem v Olomouci zrušeno usnesením ze dne 22. 1. 2024, č.j. 1 Co 24/2023-36. Odvolací soud zde vyložil, že ačkoliv je služebnost inženýrské sítě typickou služebností pozemkovou, nelze její zřízení jako služebnosti osobní vyloučit.

7. K výzvě soudu žalobce i další účastník uvedli, že nadále souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož byly splněny podmínky dle § 115a o.s.ř., rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání.

8. Z připojeného spisu katastrálního úřadu sp. zn. , Anonymizováno, soud zjistil (aniž by prováděl dokazování ve smyslu § 122 o.s.ř.) následující: Z návrhu na vklad je patrné, že dne , datum, obdržel katastrální úřad návrh na vklad práva odpovídajícího věcnému břemeni ve prospěch žalobce k pozemku , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , a to služebnosti spočívající v právu zřízení, přístupu, provozování, údržby a opravy inženýrské sítě dešťové a splaškové kanalizace v rozsahu dle geometrického plánu č. , Anonymizováno, .

9. Přílohou návrhu na vklad byla smlouva o zřízení služebnosti mezi dalším účastníkem jako povinným a žalobcem jako oprávněným. Dle uvedené smlouvy je povinný výlučným vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , oprávněný pak je právnickou osobou založenou za účelem zajišťování správy domu v obci , adresa, , Anonymizováno, , stojící na pozemku parc. č, Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , a dále správy pozemku, jehož je bytový dům součástí, tj. pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , obci , adresa, . Oprávněný je také vlastníkem a provozovatelem inženýrské sítě přípojky dešťové a splaškové kanalizace na uvedeném pozemku. Služebnost měla spočívat v právu zřízení, přístupu, provozování, údržby a opravy inženýrské sítě dešťové a splaškové kanalizace v rozsahu dle geometrického plánu, a to za úplatu a na dobu neurčitou.

10. Ze seznámení s podklady pro rozhodnutí ze dne , datum, má soud za prokázané, že katastrální úřad seznámil účastníky s názorem, podle kterého nelze navrhovaný vklad povolit, jelikož zápis služebnosti inženýrské sítě dešťové a splaškové kanalizace lze povolit výhradně ve prospěch vlastníků jednotlivých jednotek. Katastrální úřad současně umožnil účastníkům vkladového řízení se k této skutečnosti vyjádřit.

11. Žalobce dne , datum, podal vyjádření, kde uvedl v zásadě obdobné námitky, které uplatňuje nyní v žalobě. Další účastník se vyjádřil podáním ze dne , datum, a sdělil, že navrhovaná služebnost je osobní, a nikoliv pozemková a pokud může společenství vlastníků nabývat majetek, může být také oprávněným ze služebnosti. Oba účastníci požádali taktéž o poskytnutí další lhůty k doplnění svých vyjádření.

12. Na podání účastníků reagoval katastrální úřad sdělením ze dne , datum, , ve kterém stranám tlumočil stanovisko oddělení metodiky a kontroly. Tento v zásadě souhlasil s již dříve vyjádřeným názorem katastrálního úřadu, dle kterého oprávněnými z věcného břemene mají být jednotliví vlastníci jednotek, nikoliv žalobce jako společenství vlastníků.

13. Poté katastrální úřad zamítl napadeným rozhodnutím ze dne , datum, návrh na vklad práva odpovídajícího věcnému břemeni. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí soud zjistil, že důvody pro zamítnutí návrhu na vklad jsou totožné s těmi, které byly uvedeny již v seznámení s podklady ze dne , datum, , tedy že zápis služebnosti inženýrské sítě dešťové a splaškové kanalizace lze povolit výhradně ve prospěch vlastníků jednotlivých jednotek.

14. Jelikož těžiště sporu leží především v otázce právního posouzení, zdejší soud ve stručnosti uzavírá, že žalobce s dalším účastníkem uzavřeli dne , datum, smlouvu o zřízení služebnosti spočívající v právu zřízení, přístupu, provozování, údržby a opravy inženýrské sítě dešťové a splaškové kanalizace ve prospěch žalobce na části pozemku dalšího účastníka. Katastrální úřad však následně ve vkladovém řízení zamítl návrh na vklad takového práva do katastru nemovitostí, neboť dle jeho názoru musí být uvedená služebnost uzavřena ve prospěch jednotlivých vlastníků jednotek, a nikoliv žalobce jako společenství vlastníků.

15. Na prvním místě soud konstatuje, že předmětná služebnost je dle znění smlouvy zřizovaná jako služebnost osobní, neboť není bezprostředně vázaná na vlastníka pozemku, ale samotnou osobu oprávněného, tj. žalobce, jakkoliv v tomto konkrétním případě je samotná existence žalobce bezprostředně spojena se vztahem ke konkrétnímu pozemku. Přestože je služebnost inženýrské sítě typickou pozemkovou služebností a zdejší soud (podobně jako soud odvolací) příliš nerozumí konstrukci této služebnosti jako osobní, v souladu s právním názorem odvolacího soudu zdejší soud konstatuje, že zřízení takové služebnosti jako služebnosti osobní vyloučit nelze.

16. Dále se zdejší soud zabýval právní povahou předmětné inženýrské sítě. Podle § 1160 odst. 1 o.z. společné jsou alespoň ty části nemovité věci, které podle své povahy mají sloužit vlastníkům jednotek společně.

17. Blíže je pojem společných částí domu rozveden v nařízení vlády č. 366/2013 Sb., o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím. Podle § 6 písm. a) cit. nařízení jsou společnými částmi domu mj. přípojky od hlavního řadu nebo od hlavního vedení pro dodávky energií, vody, pro odvádění odpadních vod, pokud nejsou ve vlastnictví dodavatelů, domovní potrubí odpadních vod až po výpusť (zařízení) pro napojení potrubí odpadních vod z bytu, domovní potrubí pro odvádění dešťových vod.

18. Podle § 2 odst. 8 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, vnitřní kanalizace je potrubí určené k odvádění odpadních vod, popřípadě i srážkových vod ze stavby, k jejímu vnějšímu líci. V případech, kdy jsou odváděny odpadní vody, popřípadě i srážkové vody ze stavby i pozemku vně stavby, je koncem vnitřní kanalizace místo posledního spojení vnějších potrubí. Tato místa jsou také začátkem kanalizační přípojky.

19. Podle § 3 odst. 2 cit. zákona kanalizační přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizace stavby nebo odvodnění pozemku k zaústění do stokové sítě.

20. Z uvedeného plyne, že uvnitř stavby jsou splaškové a dešťové vody odváděny prostřednictvím vnitřní kanalizace, která je současně též domovním potrubím odpadních vod (pouze po výpusť pro napojení potrubí odpadních vod z bytu) a domovním potrubím dešťových vod. Na vnější hranici stavby (popř. v místě posledního spojení vnějších potrubí) se vnitřní kanalizace mění v kanalizační přípojku (resp. přípojku pro odvádění odpadních vod) která vede od vyústění vnitřní kanalizace stavby k zaústění do stokové sítě. Všechny tyto části až po zaústění do stokové sítě jsou současně společnými částmi domu dle cit. § 6 písm. a) nařízení vlády č. 366/2013 Sb.

21. Návazně soud hodnotil též právní povahu žalobce. Podle § 1194 odst. 1 o.z. společenství vlastníků je právnická osoba založená za účelem zajišťování správy domu a pozemku; při naplňování svého účelu je způsobilé nabývat práva a zavazovat se k povinnostem. Společenství vlastníků nesmí podnikat ani se přímo či nepřímo podílet na podnikání nebo jiné činnosti podnikatelů nebo být jejich společníkem nebo členem.

22. Podle § 1195 odst. 1 o.z. společenství vlastníků může nabývat majetek a nakládat s ním pouze pro účely správy domu a pozemku.

23. Blíže je postavení společenství vlastníků vymezeno v komentářové literatuře k ust. § 1194 a § 1195 následovně: „Při vymezení účelu založení a právního postavení SVJ vychází zákonodárce z pojetí, že jde o právnickou osobu, jejímž účelem je zajišťování správy domu a pozemku a činností s tím bezprostředně spojených. Pouze za tímto účelem má SVJ oprávnění nabývat práva a zavazovat se k povinnostem. (…) Pokud jde o pojetí SVJ, odborná literatura konstatuje, že v systému právnických osob jde v případě SVJ „o korporaci svého druhu jež je ve fungování zásadním způsobem limitována svým účelem, tedy zajišťováním správy předmětného domu a pozemku“. V té souvislosti uvádějí, že byť se v § 1221 obč. zák. odkazuje na přiměřené použití právní úpravy spolků, bude toto použití „do značné míry omezené“. Následně (Selucká, Dobrovolná, Vitoul, Štěpánová, 2018, s. 107) autoři poukazují na skutečnost, že oproti obecnému pojetí rekodifikace soukromého práva, kde se zdůrazňuje prostor pro svobodnou vůli a možnost odchýlení se od norem obsažených v občanském zákoníku, „právní úprava společenství vlastníků je v tomto ohledu jiná a odchýlení téměř nepřipouští. (…) Na základní vymezení účelu a činnosti SVJ navazují další ustanovení (§ 1195 až 1197 obč. zák.), která upravují další výslovná omezení v činnosti a hospodaření SVJ. Také v současné odborné literatuře se akcentuje, že právní postavení SVJ je i nadále založeno na principu vymezené, resp. omezené, právní subjektivity (tedy právní osobnosti) v tom smyslu, že SVJ může vykonávat pouze takové činnosti, které občanský zákoník vymezuje, a pouze v těchto věcech je oprávněno vykonávat svá práva a zavazovat se.“ (Čáp, Zdeněk. § 1194 [Společenství vlastníků. Účel založení, členství]. In: Jiří Švestka, Jan Dvořák, Josef Fiala aj. Občanský zákoník: Komentář, Svazek III, (§ 976-1474) Wolters Kluwer Dostupné v Systému ASPI. ISSN: 2336-517X.).24. „Ustanovení vychází z obecného pojetí SVJ jako právnické osoby, jejímž účelem je zajišťovat správu domu a pozemku způsobem a v rozsahu danými v ustanoveních o bytovém spoluvlastnictví v občanském zákoníku a podrobněji stanovenými (na základě zmocňovacího ustanovení v § 1222) v prováděcím nařízení vlády č. 366/2013 Sb. Vychází také ze skutečnosti, že každý člen ručí v poměru podle velikosti spoluvlastnického podílu na společných částech za dluhy SVJ (§ 1194 odst. 2 obč. zák.). Toto právní pojetí SVJ také vyžaduje, aby již zákon omezil potřebným způsobem právní osobnost SVJ, tj. způsobilost k právním jednáním. Základním a obecným způsobem je tento účel SVJ a vymezení, resp. omezení jeho činnosti vyjádřeno již v obecném ustanovení § 1194 odst. 1 o účelu založení SVJ a vymezené způsobilosti SVJ nabývat práva a zavazovat se k povinnostem, a dále o zákazu vztahujícím se k podnikání a také v navazujícím odstavci 2 téhož paragrafu o spojení členství v SVJ s vlastnictvím jednotky.“ (Tamtéž, § 1195)

25. Zdejší soud tedy jako dílčí závěr konstatuje, že společenství vlastníků jako právnická osoba sui generis může ve svůj prospěch zřídit též osobní služebnost za předpokladu, že tato slouží v souladu s § 1195 odst. 1 o.z. účelu správy domu a pozemku.

26. Podle § 1189 odst. 1 o.z. správa domu a pozemku zahrnuje vše, co nenáleží vlastníku jednotky a co je v zájmu všech spoluvlastníků nutné nebo účelné pro řádnou péči o dům a pozemek jako funkční celek a zachování nebo zlepšení společných částí. Správa domu a pozemku zahrnuje i činnosti spojené s údržbou a opravou společných částí, přípravou a prováděním změn společných částí domu nástavbou, přístavbou, stavební úpravou nebo změnou v užívání, jakož i se zřízením, udržováním nebo zlepšením zařízení v domě nebo na pozemku sloužících všem spoluvlastníkům domu.

27. Podle § 7 nařízení vlády č. 366/2013 Sb. se činnostmi týkajícími správy domu a pozemku z hlediska provozního a technického se rozumí zejména provoz, údržba, opravy, stavební úpravy a jiné změny společných částí domu, včetně změn vedoucích ke změně v účelu jejich užívání; týká se to také všech technických zařízení domu, jako společných částí, dále společných částí vyhrazených k výlučnému užívání vlastníku jednotky, pokud podle prohlášení nebo stanov společenství vlastníků jednotek nejde o činnost příslušející vlastníku jednotky v rámci správy této společné části na vlastní náklady.

28. Na základě výše uvedeného zdejší soud uzavírá, že pokud jsou předmětné inženýrské sítě společnými částmi domu, správa těchto sítí pak představuje správu domu a pozemku dle § 1189 odst. 1 o.z. a za tímto účelem může žalobce nabývat práva včetně práv z osobní služebnosti.

29. Konečně zdejší soud v souladu s bodem 20 odůvodnění usnesení odvolacího soudu uzavírá, že ani rozsah sjednané služebnosti nepředstavuje nedostatek z pohledu povolení vkladu práva do katastru nemovitostí, neboť pojem “zřízení” předmětné služebnosti lze vykládat ve smyslu zajištění jejich zřízení a nikoliv ve smyslu nabývání vlastnického práva.

30. Podle § 17 odst. 1 k.z. ve vkladovém řízení katastrální úřad zkoumá u vkladové listiny, která je soukromou listinou, zdaa) splňuje náležitosti listiny pro zápis do katastru,b) její obsah odůvodňuje navrhovaný vklad,c) právní jednání je učiněno v předepsané formě,d) účastník vkladového řízení není omezen právními předpisy v oprávnění nakládat s nemovitostí,e) k právnímu jednání účastníka vkladového řízení byl udělen souhlas podle jiného právního předpisu,f) z obsahu listiny a z jeho porovnání s dosavadními zápisy v katastru není patrný důvod, pro který by bylo právní jednání neplatné, zejména zda z dosavadních zápisů v katastru nevyplývá, že účastníci vkladového řízení nejsou oprávněni nakládat s předmětem právního jednání, nejsou omezeni rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu veřejné moci ve smluvní volnosti týkající se věci, která je předmětem právního jednání,g) navrhovaný vklad navazuje na dosavadní zápisy v katastru; z tohoto hlediska není na překážku povolení vkladu, pokud logickou mezeru mezi zápisem v katastru a navrhovaným vkladem podle vkladové listiny navrhovatel doloží současně s návrhem na vklad listinami, které návaznost vkladové listiny na dosavadní zápisy v katastru doplní; tyto listiny však musí mít náležitosti vkladových listin.

31. Podle § 18 odst. 1 k.z. jestliže jsou podmínky pro povolení vkladu splněny, katastrální úřad vklad povolí, nejdříve však po uplynutí lhůty 20 dnů ode dne odeslání informace podle § 16 odst.

1. V opačném případě, nebo i tehdy, ztratil-li návrh před rozhodnutím o povolení vkladu své právní účinky, návrh zamítne.

32. V řízení nebylo sporu, že vkladová listina je listinou soukromou, katastrální úřad (a návazně též i soud) u ní proto zkoumal náležitosti dle § 17 odst. 1 k.z. Názor katastrálního úřadu uvedený v napadeném rozhodnutí zdejší soud nesdílí a katastrálním úřadem vytýkané vady nepředstavují překážku vkladu práva do katastru nemovitostí. Jelikož zdejší soud nezjistil ani jiné vady či důvody, které by dle § 17 odst. 1 k.z. bránily vkladu práva do katastru nemovitostí, je na místě o věci rozhodnout jinak, než rozhodl správní orgán, a rozsudkem ve věci samé (§ 250j odst. 1 o.s.ř.) návrh na vklad práva povolit. Současně soud uvedl, že tento rozsudek nahrazuje rozhodnutí správního orgánu (§ 250j odst. 2 o.s.ř.).

33. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl v řízení zcela úspěšný a měl by po právo na náhradu nákladů řízení vůči dalšímu účastníkovi. Jelikož se však žalobce tohoto práva vzdal, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

34. Pouze pro úplnost zdejší soud konstatuje, že jelikož rozsah zásahu předmětné služebnosti na pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, je definován geometrickým plánem, učinil soud uvedený geometrický plán č. , Anonymizováno, , vyhotovený , tituly před jménem, , jméno FO, , nedílnou součástí rozsudku. Jelikož povaha geometrického plánu vylučuje jeho řádné převedení do elektronické podoby, bude tento rozsudek doručován účastníkům i dalším osobám v listinné podobě prostřednictvím doručujícího orgánu.