27 CO 149/2021

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Marcely Vítkové a soudkyň Mgr. Zory Komancové a Mgr. Evy Mildeové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa , zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení , sídlem adresa , proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa , zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení , sídlem adresa , o zaplacení 145 064 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu Brno-venkov ze dne 18. 3. 2021, č. j. 32 C 8/2018-289,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve II., III., IV. a V. výroku potvrzuje.

II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení ve výši 16 552,80 Kč k rukám jeho zástupce JUDr. [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. V řízení zahájeném 15. 12. 2017 domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky 145 064 Kč s 8,05% (zákonnými) úroky z prodlení od 21. 11. 2017 do zaplacení. K tomu uvedl, že 8. 9. 2015 uzavřel jako objednatel se žalovaným jako zhotovitelem smlouvu o dílo [číslo] SUB 17, v níž se žalovaný zavázal provést frézování živičného krytu a realizovat živičné vrstvy, a to pro výstavbu části stavby v rámci projektu s názvem„ Kanalizace [obec]“. Žalobce se zavázal zaplatit cenu díla (dle cenové nabídky žalovaného) ve výši 4 024 265 Kč bez DPH. V návaznosti na skutečně provedený rozsah prací účastníci dodatkem [číslo] ze dne [datum] a dodatkem [číslo] ze dne 14. 12. 2015 upravili a doplnili rozsah výměr jednotlivých položek smlouvy o dílo a stanovili cenu díla na částku 4 860 946 Kč bez DPH. Dílo bylo předáno 15. 12. 2015 a současně byla sjednána záruka za jakost do 15. 4. 2019. Dopisem ze 14. 7. 2016 žalobce reklamoval u žalovaného vady díla spočívající v tom, že v úseku mezi kanalizačními stokami A1 a A31 vykazuje vrstva místní komunikace v pravém jízdním pruhu příčnou nerovnost cca 3 cm a současně žalovaného vyzval k odstranění vady nejpozději do 30. 7. 2016. Dopisem ze dne 20. 7. 2016 žalovaný sdělil žalobci, že jeho reklamaci zamítá, neboť z jeho strany nedošlo k žádnému pochybení. Žalobce opakovaně vyzýval žalovaného dopisy ze dne 29. 7. 2016 a 17. 8. 2016 k odstranění reklamovaných vad, na což žalovaný relevantním způsobem nereagoval a vady neodstranil. Následně žalobce dopisem z 8. 9. 2016 reklamoval u žalovaného vady díla spočívající v tom, že na areálové komunikaci ČOV stavby„ Kanalizace [obec]“ se v místě pracovní správy drolí obrusná vrstva z ACO 11. Na výzvu k odstranění vady do 19. 9. 2016 žalovaný žádným způsobem nereagoval. Následně zástupce žalobce přípisem z 19. 12. 2016 vyzval žalovaného k odstranění reklamovaných vad v termínu do [datum]. Žalovaný však v dopisu ze dne [datum] žalobci oznámil, že vady díla odstranit odmítá, byť byly zjištěny a reklamovány v rámci záruční doby a následně byly blíže specifikovány i v reklamaci záručních vad stavby zjištěných na základě pochůzky stavby ze dne 30. 5. 2017 opatřené podpisem starosty obce Hajany. S ohledem na postoj žalovaného žalobce v souladu s čl. XIV odst. 5 smlouvy o dílo odstranil vady svépomocně, resp. prostřednictvím třetí osoby, a náklady činily 145 064 Kč. Podle smluvního ujednání (čl. XIV odst. 3 a 5 smlouvy) je žalovaný povinen tuto částku (faktura č. [tel. číslo] vystavená 6. 11. 2017, splatná 20. 11. 2017) žalobci nahradit. Přes opakované výzvy k úhradě žalovaný fakturu nezaplatil.

2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě potvrdil uzavření smlouvy o dílo včetně jejích dodatků. Uvedl, že dílo, které pro žalobce prováděl, bylo součástí díla prováděného žalobcem jako generálním dodavatelem pro investora – obec Hajany. Jako subdodavatel žalobce prováděl pouze finální úpravu povrchu komunikací, kdy spodní – základní část komunikací – realizoval žalobce, který tak byl odpovědný za to, že veškeré podklady budou řádným způsobem zhutněny a zpevněny tak, aby nedocházelo k jejich poklesu a v důsledku toho i k destrukci díla. Dohodnuté dílo zhotovil za použití materiálu stanoveného ve smlouvě o dílo a ve sjednané kvalitě, která odpovídala potřebným normám. O tom ostatně svědčí i převzetí díla 15. 12. 2015 bez vad a nedodělků. Navíc žalobce průběžně prováděl kontrolu prací a neshledal žádné nedostatky. Rovněž při předání díla žalobce prováděl vizuální kontrolu předávaného díla a neshledal žádné vady. Za vadu žalobcem reklamovanou přípisem ze 14. 7. 2016, tj. že v úseku mezi kanalizačními stokami A1 a A31 vykazuje vrstva místní komunikace v pravém jízdním pruhu příčnou nerovnost cca 3 cm, nenese odpovědnost, nejedná se o vadu záruční. Uvedená vada nebyla v době předání díla zjištěna a mohla vzniknout jedině v důsledku poklesu podloží, které prováděl žalobce. Ve vztahu k reklamaci z 8. 9. 2016 žalovaný uvedl, že v dopisu z 30. 12. 2016 žalobci sdělil, že se starostou obce Hajany dohodl provedení této opravy až ke konci záruční doby. Dále se žalovaný ohradil proti smluvnímu ujednání obsaženému v čl. XIV odst. 3 smlouvy o dílo o tom, že je povinen vadu odstranit i v případě, že ji neuznává a označil ho za zcela nesmyslné. Ve smlouvě o dílo totiž není upraven postup (vyrovnání) ohledně nákladů, které by byl nucen vynaložit na opravu neoprávněně reklamované vady. Je přitom nepochybné, že v takovém případě by se žalobce bezdůvodně obohatil k jeho tíži. Podle názoru žalovaného je takové smluvní ujednání neplatné, neboť odporuje dobrým mravům. Závěrem žalovaný podotkl, že žalobce dosud nespecifikoval náklady vztahující se k reklamaci ze dne 14. 7. 2016 a k reklamaci ze dne 8. 9. 2016.

3. Žalobce připustil, že zajištoval podklad, na kterém žalovaný následně prováděl živičné vrstvy, nicméně tento byl proveden podle projektové dokumentace, která ještě před uzavřením smlouvy o dílo byla k dispozici i žalovanému. Žalobce zdůraznil, že žalovanému není vytýkána vada spočívající ve špatně zhutnělém podkladu, ale vady projevující se v drolení obrusné povrchové vrstvy živičné vozovky a v trhlinách povrchu vozovek: podélných, příčných a síťových trhlin u kanalizačních poklopů. K tomu žalobce odkazoval na znalecký posudek vypracovaný v rámci soudem nařízeného mediačního řízení soudním znalcem [příjmení] [jméno] [jméno], CSc. (znalecký posudek [číslo] ze dne 17. 9. 2018). Doplnil, že náklady na odstranění vad vytčených výzvou ze dne 14. 7. 2016 činily celkem 102 239 Kč, na odstranění vad vytčených výzvou ze dne 8. 9. 2016 celkem 9 349 Kč a za inženýrskou a organizační činnost (uvedena souhrnně, týká se všech částí) celkem 33 476 Kč.

4. Žalovaný zdůraznil, že jediný, kdo odpovídá za podklad, na němž následně prováděl finální asfaltovou vrstvu, je žalobce. [příjmení] sám mohl provést pouze vizuální kontrolu tohoto podkladu a žádné viditelné vady nezjistil. Popřel, že by měl k dispozici projektovou dokumentaci. Poukázal na znalecký posudek, z něhož je zřejmé, že za vady (s výjimkou jedné) neodpovídá, když práce provedl na vadný podklad a celé dílo bylo zhotovováno na základě chybného projektu.

5. Soud prvního stupně ve věci provedl dokazování listinnými důkazy, znaleckým posudkem i výslechem znalce [příjmení] [jméno] [jméno], CSc., výslechem jednatele žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení] a výslechy svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Poté rozhodl odvoláním napadeným rozsudkem.

6. Žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku 9 349 Kč s 8,05% úroky z prodlení od 21. 11. 2017 do zaplacení (I. výrok) a žalobu zamítl co do částky 135 715 Kč s 8,5% úroky z prodlení od [datum] do zaplacení (II. výrok). Žalobci uložil povinnost nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 92 510 Kč (III. výrok). Dále žalobci uložil povinnost zaplatit náklady státu ve výši 1 269 Kč (IV. výrok) a žalovanému povinnost zaplatit náklady státu ve výši 81 Kč (V. výrok). V odůvodnění velmi podrobně zrekapituloval skutková tvrzení žalobce i obranu žalovaného a uvedl podrobná zjištění ze všech provedených důkazů. Konstatoval, že mezi účastníky bylo nesporné uzavření smlouvy o dílo [číslo] SUB 17 ze dne 8. 9. 2015 a její obsah, včetně uzavření dodatků [číslo] jejich obsahu, zaplacení ceny díla žalobcem i předání díla ke dni 15. 12. 2015 včetně obsahu předávacího protokolu. Ve smlouvě se žalovaný (zhotovitel) zavázal provést pro žalobce (objednatele) na svůj náklad a nebezpečí frézování živičného krytu a provedení živičných vrstev v obci [obec], a to pro výstavbu části stavby v rámci projektu s názvem„ Kanalizace [obec]“. V čl. XIV odst. 1 smlouvy se zhotovitel zavázal, že předané dílo bude prosté jakýchkoliv vad bránících užívání a bude mít vlastnosti dle projektové dokumentace, obecně závazných právních předpisů ČSN a smlouvy, dále vlastnosti v první jakosti kvality provedení a bude provedeno v souladu s ověřenou technickou praxí. Současně zhotovitel poskytuje objednateli záruku za jakost v délce 40 měsíců ode dne řádného provedení a protokolárního předání stavby stavebníku. Podle čl. XIV odst. 2 smlouvy je objednatel oprávněn reklamovat v záruční době vady díla u zhotovitele, a to písemnou formou. V reklamaci musí být popsána vada díla, případně požadavek na způsob odstranění vad díla, a to včetně termínu pro odstranění vad díla zhotovitelem. Zhotovitel se zavazuje bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 48 hodin od okamžiku oznámení vady díla či jeho části, zahájit odstraňování vady díla či jeho části, pokud tato vada a reklamace je oprávněná, a to i tehdy, neuznává-li zhotovitel odpovědnost za vady či příčiny, které ji vyvolaly, a vady odstranit v technicky co nejkratší lhůtě (čl. XIV odst. 3 smlouvy). Neodstraní-li zhotovitel reklamované vady díla či jeho části ve lhůtě dle článku XIV odst. 3 smlouvy, a/nebo nezahájí-li zhotovitel odstraňování vad díla v termínech dle čl. XIV odst. 3 smlouvy, a/nebo oznámí-li zhotovitel objednateli před uplynutí doby k odstranění vad díla, že vadu neodstraní, a/nebo je-li zřejmé, že zhotovitel reklamované vady nebo nedodělky díla či jeho části ve lhůtě stanovené objednatelem přiměřeně dle charakteru vad a nedodělků díla neodstraní, má objednatel vedle výše uvedených oprávnění též právo zadat, a to po předchozím upozornění zhotovitele, provedení oprav třetí osobě. Objednateli v takovém případě vzniká vůči zhotoviteli oprávnění, aby mu zhotovitel zaplatil částku připadající na cenu, kterou objednatel třetí osobě v důsledku tohoto postupu zaplatí. Nároky objednatele vzniklé vůči zhotoviteli v důsledku odpovědnosti za vady díla dle občanského zákoníku a dále nároky objednatele účtovat zhotoviteli smluvní pokutu zůstávají nedotčeny (čl. XIV odst. 5 smlouvy). Ze zápisu o předání a převzetí staveniště ze dne 7. 10. 2015 vyplývá, že žádné závady zjištěny nebyly. Rovněž v zápisu o odevzdání a převzetí dokončených staveb nebo jejich ucelených částí ze dne 15. 12. 2015 je uvedeno, že provedené práce odpovídají platné projektové dokumentace, včetně jejích změn, a smlouvě o dílo uzavřené mezi objednatelem a zhotovitelem, včetně jejích změn, pokud se provedení v některých částech od projektu odchyluje, zjišťují strany, že se tak stalo s vědomím a schválením objednatele, resp. podle jeho příkazu. Práce jsou provedeny bez zjevných vad a nedodělků, které by bránily převzetí stavby. Současně bylo konstatováno, že záruční doba činí 40 měsíců a počíná běžet od 15. 12. 2015. Z dopisu ze dne 14. 7. 2016 a následných urgencí ze dne 29. 7. 2016 a 17. 8. 2016 vyplývá, že žalobce reklamoval u žalovaného vady díla spočívající v tom, že v úseku mezi kanalizačními stokami A1 a A31 vykazuje živičná vrstva místní komunikace v pravém jízdním pruhu příčnou nerovnost cca 3 cm. Dopisem ze dne 20. 7. 2016 žalovaný reklamaci zamítl s odůvodněním, že na jeho straně nedošlo k žádnému pochybení. Dopisem z 8. 9. 2016 žalobce reklamoval u žalovaného vadu díla spočívající v drolení obrusné vrstvy z [anonymizována dvě slova] na areálové komunikaci ČOV v místě pracovní spáry. Fakturou č. [tel. číslo] splatnou 20. 11. 2017 žalobce vyúčtoval žalovanému„ náklady na opravy reklamačních vad na stavbu [obec] – kanalizace“ v celkové výši 145 064 Kč. Žalovaný fakturu vrátil jako neoprávněnou spolu s dopisem ze dne 8. 11. 2017. Znalec v písemném znaleckém posudku stanovil příčiny vzniku reklamovaných poruch na místních komunikacích v obci [obec] v souvislosti s výstavbou kanalizační sítě, určil příčiny a odpovědnost za vzniklé poruchy, avšak pouze v jednom případě – porucha ztráty asfaltového tmelu na účelové komunikaci ČOV stanovil zavinění a odpovědnost zhotovitele, tedy žalovaného. Dospěl k závěru, že v případě podélných trhlin a příčných trhlin, tyto jsou v souladu s projektovým řešením a za tyto zcela odpovídá projektant. V rámci své výpovědi znalec potvrdil závěry písemného posudku a dále podrobněji popsal důvody vzniku vad. Shrnul, že největší podíl na závadách má špatně zhotovený projekt, který použil skladbu materiálu zcela nevhodnou pro místo použití, ve kterém se obec Hajany nachází. Všechny trhliny, které vznikly a jsou viditelné, se odvíjely od špatně navrženého projektu. Vzhledem k tomu, že žalobcem nebyl ani proveden dvouvrstvý kalový zákryt po celé šířce vozovky, jsou trhliny zcela viditelné. Projekt byl vyhotoven zcela nesprávným způsobem, byly použity podkladní vrstvy způsobující, že trhliny se vytvářejí zcela přirozeným způsobem. Současně znalec konstatoval, že částky, jež žalobce požaduje jako cenu za provedené opravy vad, jsou zcela přiměřené. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žalovaný jako zhotovitel nese odpovědnost pouze za vadu na areálové komunikaci ČOV, kde se v místě pracovní spáry drolí obrusná vrstva z [anonymizována dvě slova] a na odstranění této vady žalobce prokazatelně vynaložil částku 9 349 Kč. V tomto rozsahu proto žalobě vyhověl, a to spolu s úroky z prodlení v zákonné výši od 21. 11. 2017 (faktura č. [tel. číslo] splatná 20. 11. 2017 byla žalovanému doručena nejpozději dne 8. 11. 2017). Ve vztahu k ostatním vadám soud uvedl, že v souladu s čl. XIV odst. 3 a 5 smlouvy o dílo již byly odstraněny žalobcem, a proto se zabýval otázkou, co bylo příčinou těchto vad a kdo za tyto vady nese odpovědnost. Konstatoval, že příčinu reklamovaných vad zjišťoval ze znaleckého posudku, jehož zjištění a závěry nebyly vyvráceny ani dalšími v řízení provedenými listinnými důkazy či výpověďmi svědků. Dospěl k závěru, že vady mají příčinu v projektu, který zajištoval žalobce. Toto ostatně ani sám žalobce nezpochybňoval, když v řízení vedeném u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. 14 C 17/2020 uvedl, že znalecký posudek stanovil jako příčinu vad (praskání živičného povrchu) špatnou projektovou dokumentaci. Současně však namítal, že žalovaný jako odborník ho měl upozornit, že obdržel vadný projekt, což neudělal a dílo realizoval. Podle názoru soudu však nemůže jít k tíži žalovaného, že žalobce jako odborník ve stavebnictví s dlouholetou praxí předal žalovanému k dokončení nevhodně připravený podklad. Žalobce se nemůže dovolávat odpovědnosti žalovaného za dílo, které realizoval na podklad vyhotovený dle vadného projektu, a to o to méně, že tento projekt ani nebyl žalovanému předán, žalovaný měl k dispozici pouze vzorový příčný řez a dílo prováděl dle zadání žalobce. Nesprávnost projektové dokumentace navíc byla zjištěna až na základě znaleckého posudku. Tento závěr má oporu i ve svědeckých výpovědích. Soud proto shledal důvodnou obranu žalovaného, že za vady reklamované dopisem ze dne 14. 7. 2016 spočívající v tom, že v úseku mezi kanalizačními stokami A1 a A31 vykazuje vrstva místní komunikace v pravém jízdním pruhu příčnou nerovnost cca 3 cm, neodpovídá, když dílo provedl řádně v odpovídající kvalitě a vady díla nemají původ v jím provedených pracích. Soud tedy neshledal odpovědnost žalovaného za vady díla, a co do částky 135 715 Kč s příslušenstvím žalobu zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl s odkazem na § 142 odst. 2 o. s. ř. s tím, že žalovaný byl v řízení úspěšný v rozsahu 94 %, žalobce v rozsahu 6 % a žalovanému tak vzniklo právo na náhradu 88 % celkových nákladů řízení. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. soud uložil účastníků podle poměru jejich neúspěchu ve věci povinnost k náhradě nákladů řízení státu představovaných vyplaceným znalečným ve výši 1 350 Kč.

7. Proti II., III. a IV. rozsudku soudu prvního stupně podal žalobce odvolání s tím, aby byl v odvoláním napadeném rozsahu zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Stručně zrekapituloval skutková tvrzení uvedená v návrhu na zahájení řízení a zdůraznil, že zcela v souladu s ustanoveními smlouvy o dílo reklamoval u žalovaného vady a současně žalovaného vyzval k jejich odstranění. Podle čl. XIV odst. 3 smlouvy byl žalovaný povinen bez zbytečného odkladu nejpozději do 48 hodin zahájit odstraňování vad díla. Protože tak neučinil, žalobce v souladu se smlouvou (čl. XIV odst. 5) nechal vady odstranit třetí osobou. Tento postup byl zcela legitimní a v souladu se smluvními ujednáními účastníků. Celkové náklady na odstranění vad činily 145 064 Kč a žalobce na tuto částku vystavil žalovanému fakturu č. [tel. číslo] splatnou 20. 11. 2017, kterou však žalovaný neuhradil. Dále žalobce soudu prvního stupně vytkl nesprávné právní posouzení věci s tím, že od počátku uplatňuje svůj nárok z titulu porušení smlouvy ze strany žalovaného, v důsledku čehož musel vynaložit finanční prostředky na odstranění vad díla třetí osobou poté, kdy žalovaný nedostál své smluvní povinnosti a nezahájil odstraňování vad díla nejpozději do 48 hodin od jejich oznámení. Vyslovil přesvědčení, že již na základě uvedeného lze rozhodnout o žalobou požadovaném nároku, neboť z ustanovení smlouvy jednoznačně vyplývá závazek žalovaného k okamžitému odstranění vad a případné okolnosti týkající se konkrétních vad a odpovědnosti za tyto vady nemohou být předmětem uvedeného řízení a měly by být řešeny až následně po odstranění vad. Znovu vyzdvihl, že jednal zcela v souladu s uzavřenou smlouvou, naproti tomu žalovaný nedostál svým povinnostem ze smlouvy vyplývajícím. V daném případě byla žaloba podána na základě porušení smlouvy a nejedná se tedy o žalobu, která by řešila vady díla (jejich příčiny a odpovědnost za ně) a případné nároky z těchto vad.

8. Žalovaný ve vyjádření k odvolání navrhl potvrzení rozsudku soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu. V prvé řadě zdůraznil, že prostřednictvím tohoto řízení se žalobce chtěl od počátku obohatit na jeho úkor, a to za stavu, kdy bylo jednoznačně prokázáno, že není odpovědný za poruchy, které vznikly na jím provedeném díle. Uvedl, že žalobce se v řízení od počátku domáhal náhrady škody a prokazoval odpovědnost žalovaného za způsobenou škodu. Teprve následně, kdy v řízení vyšla najevo nedůvodnost žalobou uplatněného návrhu, začal žalobce hovořit o nesplnění povinnosti žalovaného odstranit i takovou vadu díla, za kterou neodpovídá. Za velmi významnou označil žalovaný skutečnost, že žalobce měl k dispozici znalecký posudek, jehož závěry vyzněly jednoznačně v jeho neprospěch. Žalobce tak byl seznámen se závěry znaleckého posudku a tedy s tím, že poruchy díla provedeného žalovaným nejsou vadami žalovaným provedeného díla, tedy vadami záručními. Výkon práva žalobce, které pro něho vyplývalo ze smlouvy (požadavek náhrady nákladů na odstranění vad) za dané situace byl a nadále je v rozporu s dobrými mravy.

9. Při jednání u odvolacího soudu žalobce dále doplnil, že v případě, kdy by žalovaný odstranil vady, za něž neodpovídal, muselo by mezi účastníky dojít k jednání o tom, jak tyto náklady žalovanému vyrovnat.

10. Odvolací soud se ztotožňuje se skutkovými zjištěními soudu prvního stupně a pro stručnost odkazuje na podrobné odůvodnění jeho rozhodnutí.

11. Odvolací soud však nesouhlasí s právním hodnocením věci soudem prvního stupně z titulu odpovědnosti žalovaného za vady díla, neboť předmětem žaloby je dle jejího obsahu (i dle obsahu podaného odvolání) požadavek žalobce na náhradu škody, která mu měla vzniknout tím, že v důsledku porušení smluvní povinnosti žalovaným, který vady díla (v rozporu se smluvním ujednáním) neodstranil, musel vynaložit náklady na jejich odstranění (opravy díla).

12. Podle § 2913 odst. 1 o. z., poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

13. Podle § 2951 odst. 1 o. z., škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

14. Dle § 2952 věta první o. z., se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).

15. V projednávané věci bylo prokázáno (a mezi účastníky je nesporné), že žalovaný v rozporu se smluvním ujednáním (čl. XIV odst. 3 smlouvy) neodstranil vady reklamované žalobcem dopisem ze dne 14. 7. 2016 a současně, že žalobce za odstranění těchto vad třetí osobou zaplatil částku 135 715 Kč, kterou znalec označil za přiměřenou.

16. Povinnost k náhradě škody vzniká tomu, kdo protiprávním jednáním poruší povinnost vyplývající ze smlouvy a způsobí tím buď druhé straně, anebo osobě, v jejímž zájmu mělo k plnění dojít, škodu. Přitom pro náhradu škody vzniklé porušením smlouvy obecně platí, že nárok vzniká paralelně k povinnosti plnit. Základními předpoklady pro vznik povinnosti k náhradě škody dle § 2913 o. z. jsou protiprávní jednání škůdce spočívající v porušení smluvně převzaté povinnosti a vznik škody, která je v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním.

17. V projednávané věci je nepochybné, že byl naplněn první z předpokladů nároku žalobce na náhradu škody dle § 2913 o. z., když žalovaný porušil svůj smluvní závazek bez zbytečného odkladu odstranit žalobcem reklamované vady, a to i v případě, neuzná-li odpovědnost za vady, či příčiny, které je vyvolaly. Stejně tak není sporu o tom, že žalobce postupoval v souladu se smlouvou, když za takovéto situace zajistil provedení oprav třetí osobou.

18. Současně však bylo prokázáno, že žalovaný za vady reklamované dopisem ze 14. 7. 2016, na jejichž odstranění žalobce vynaložil částku 135 715 Kč, neodpovídá. Za situace, že by žalovaný opravil vady, za něž nenese odpovědnost, vznikl by mu vůči žalobci nárok z titulu bezdůvodného obohacení. Sám žalobce uvedl, že v takovém případě by muselo mezi účastníky dojít k jednání o tom, jak vynaložené náklady žalovanému vyrovnat. Za dané situace proto není žalobcem vynaložená částka 135 715 Kč (kterou znalec označil za přiměřenou) škodou vzniklou žalobci v důsledku porušení smluvní povinnosti žalovaným.

19. Škodou, která by v takovém případě mohla žalobci vzniknout v důsledku porušení smluvní povinnosti žalovaným, by tak mohl být například rozdíl mezi cenou, kterou by býval žalobce vynaložil za plnění žalovaného a cenou, kterou musel vynaložit za zajištění náhradního plnění. Vznik takové škody však žalobce netvrdil. Nadto za situace, kdy znalec označil cenu zaplacenou žalobcem za přiměřenou, žádná taková škoda žalobci ani nevznikla.

20. Stejně tak žalobce netvrdil, že by mu vznikla škoda spočívající například ve vyúčtování sankce ze strany jeho smluvního partnera (obce Hajany) za opožděné provedení oprav.

21. S ohledem na shora uvedené odvolací soud podle § 219 o. s. ř. potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu jako věcně správný.

22. O náhradě nákladů odvolacího řízení soud rozhodl podle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce nebyl v odvolacím řízení úspěšný, a proto je povinen nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení, které sestávají z: -) odměny za dva úkony právní služby po 6 540 Kč (tarifní hodnota 135 715 Kč), a to za vyjádření k odvolání a účast u jednání odvolacího soudu, dle § 7 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. g) a k) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ advokátní tarif“), -) náhrady za dva režijní paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, -) náhrady za DPH (21 %) ve výši 2 872,80 Kč (§ 137 odst. 1 a 3 o. s. ř.). Celkové náklady žalovaného za odvolací řízení činí 16 552,80 Kč.

23. Všechny tyto náklady shledal odvolací soud účelnými pro uplatňování či bránění práva v řízení před odvolacím soudem zcela úspěšným žalovaným a z tohoto pohledu i co do výše úměrnými k předmětu odvolacího řízení. Současně neshledal žádné podmínky pro aplikaci § 150 o. s. ř.