27 CO 15/2022

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Marcely Vítkové a soudkyň Mgr. Zory Komancové a Mgr. Evy Mildeové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa , zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení , sídlem adresa , proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa , zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení , sídlem adresa , o zaplacení 17 212 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Třebíči ze dne 24. 11. 2021, č. j. 21 C 52/2021-70,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se v I. výroku potvrzuje.

II. Rozsudek soudu prvního stupně se ve II. výroku mění tak, že žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení před soudem prvního stupně ve výši 9 118,69 Kč k rukám jeho zástupkyně Mgr. [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení ve výši 5 130 Kč k rukám jeho zástupkyně Mgr. [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. V řízení zahájeném [datum] domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení 17 212 Kč s 8,25% úroky z prodlení z částky 7 212 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení. K tomu uvedl, že žalovaný si dne [datum] objednal prostřednictvím emailu [email]) služby spočívající v provedení kamerové zkoušky kanalizace a zaměření přípojek v terénu v obci [obec] za cenu 7 212 Kč dle cenové nabídky žalobce z [datum]. Žalobce objednané práce řádně a bez vad provedl dne [datum] (viz účastníky podepsaný předávací protokol z téhož dne). Současně však žalovaný v předávacím protokolu uvedl, že příjemcem služby má být třetí osoba – [právnická osoba] se sídlem v [obec], která žalobci uhradí i sjednanou cenu. Teprve při dodání služby se tak žalobce dozvěděl, že za dlužníka, kterým je žalovaný, má plnit třetí osoba. Na základě pokynu žalovaného proto následně fakturou [číslo] splatnou [datum] vyúčtoval této společnosti dohodnutou částku 7 212 Kč. Žalovaný tak přislíbil žalobci, že za něho bude plnit třetí osoba a že vzniklý dluh řádně a včas uhradí. To se bohužel nestalo ani na základě opakovaných výzev, a proto žalobce v souladu s § 1769 o. z. uplatnil za žalovaným jako smluvním dlužníkem nárok na náhradu škody spočívající v nezaplacené částce 7 212 Kč (faktura [číslo] ze dne [datum]). Vzhledem k neochotě žalovaného vzniklou škodu uhradit, žalobce vyúčtoval žalovanému i sjednanou smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč (viz předávací protokol ze dne [datum] a čl. IX. odst. 4 všeobecných obchodních a dodacích podmínek žalobce).

2. Žalovaný potvrdil, že u žalobce poptával kamerovou zkoušku kanalizace a zaměření polohy přípojek v terénu a následně emailovou objednávkou z [datum] přijal cenovou nabídku žalobce a rovněž potvrdil termín provedení prací [datum]. Ohradil se však proti tomu, že by tyto služby objednal sám svým jménem. Uvedl, že po celou dobu jednal v zastoupení svého klienta, [právnická osoba], [obec], [IČO], a to na základě plné moci jako zástupce uvedené společnosti se všemi důsledky, kdy práva a povinnosti z jednání zastoupeného vznikají přímo zastoupenému. Již v první emailové zprávě ze dne [datum] žalobci sdělil, že jedná v zastoupení klienta, pro kterého projektuje; nadto v příloze tohoto emailu žalobci zaslal i situační výkres stavby s označením klienta. Konkretizace klienta tedy proběhla, následně byla tato skutečnost i předmětem telefonického hovoru mezi účastníky a poté stvrzena v předávacím protokolu z [datum], který byl co do označení objednatele již žalobcem předem vyplněn. [příjmení] sám na místě předání jen doplnil své jméno a podpis. [právnická osoba] mu plnou moc udělila [datum], a to pro zastoupení ve věci předprojektových prací, územního řízení, stavebního řízení a zastoupení při veškerých řízeních a jednáních týkajících se akce rodinný dům [obec]. Žalobce s jeho jednáním jako zmocněncem zastoupeného neměl při zahájení spolupráce problém, podrobnosti či písemnou plnou moc k zastupování si nevyžádal a respektoval, že jedná v zastoupení [právnická osoba]. Tuto společnost ostatně žalobce sám označil jako objednatele v předávacím protokolu, vystavil na ni fakturu a následně ji i opakovaně upomínal. Dále se žalovaný ohradil proti tomu, že by měl být povinen k úhradě dlužné částky, včetně smluvní pokuty, dle § 1769 o. z., neboť nikdy, a to ani ústně ani písemně, se žalobci nezavázal, že zajistí splnění dluhu objednatele služeb vůči žalobci, tj. zaplacení smluvené ceny za provedené služby. V rámci slušnosti a dobrých obchodních vztahů žalobci pouze přislíbil, že úhradu dlužné částky u klienta„ popožene“. To je možné vyložit pouze tak, že se za úhradu přimluví, nejedná se však o závazek, že splnění tohoto dluhu u [právnická osoba] zajistí. To nikdy neslíbil, k tomuto se nikdy nezavázal a z žalobcem předložených důkazů žádný takovýto závazek nevyplývá. Závěrem žalovaný označil postup žalobce za účelový, vedený snahou zajistit si úhradu ceny za provedené práce.

3. Soud prvního stupně odvoláním napadeným rozsudkem žalobu v celém rozsahu zamítl (I. výrok) a žalobci uložil povinnost nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 9 077,42 Kč (II. výrok). V odůvodnění zrekapituloval tvrzení žalobce i obranu žalovaného a konstatoval, že k nařízenému jednání se žalobce bez omluvy nedostavil, a proto věc projednal v jeho nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). Z předložené emailové komunikace vzal za prokázané, že žalovaný [datum] kontaktoval žalobce s tím, že poptává za klienta, pro kterého projektuje, kamerovou zkoušku splaškové kanalizace v souvislosti s novostavbou rodinného dvojdomu dle připojeného situačního výkresu. Dne [datum] žalobce zaslal žalovanému cenovou nabídku kamerové zkoušky na částku 5 960 Kč bez DPH. Žalovaný [datum] kamerovou zkoušku objednal a žalobce potvrdil termín provedení prací [datum]. V předávacím protokolu ze dne [datum] byla jako objednatel uvedena [právnická osoba] a provedení služby potvrdil za objednatele žalovaný a za žalobce jeho pracovník. Žalovaný [datum] požádal žalobce o kamerový záznam a současně ho vyzval k zaslání faktury za provedené práce s tím, že ji předá klientovi. Žalobce [datum] zaslal žalovanému fakturu [číslo] za provedené práce na částku 7 212 Kč vystavenou [datum] a splatnou [datum]. Jako odběratel byla ve faktuře označena [právnická osoba], [obec], [IČO]. Následně žalobce kontaktoval žalovaného ohledně prověření platby faktury. Žalovaný [datum] sdělil žalobci, že kontaktoval [právnická osoba] s tím, aby uvedenou fakturu obratem zaplatila. Poté žalobce zaslal žalovanému fakturu [číslo] ze dne [datum] splatnou [datum] na částku 7 212 Kč za provedené služby na akci rodiny dům [obec] (s poukazem na„ § [číslo] Smlouva o plnění třetí osoby“). K úhradě faktury žalobce vyzval žalovaného upomínkou [číslo]; v další upomínce žalovaného upozornil na možnost soudního vymáhání. Dne [datum] [právnická osoba] (zmocnitel) vystavila žalovanému (zmocněnci) plnou moc k zastupování ve věci: předprojektové práce, územní řízení, stavební řízení a k zastupování ve veškerých řízeních a jednáních týkajících se akce rodinný dům [obec]. V čestném prohlášení ze dne [datum] podepsaný [jméno] [příjmení] prohlásil, že jako jednatel společnosti [právnická osoba] udělil Ing. [jméno] [příjmení] (žalovaný) plnou moc umožňující žalovanému jednat za [právnická osoba] na její účet. Rovněž potvrdil, že žalovaný jako zástupce [právnická osoba] objednal u žalobce provedení kompletní prohlídky kanalizace na akci rodinný dům [obec] a společnost byla připravena uhradit sjednanou cenu, bohužel se následně ocitla v platební neschopnosti, což jí znemožnilo dostát svým závazkům. Žalovaný přitom byl hlavním projektantem a autorem stavby rodinný dům [obec] zpracovaný pro investora [právnická osoba] v září 2019. Soud prvního stupně konstatoval, že založení účinků přímého zastoupení předpokládá vedle objektivně daných znaků přímého zastoupení a plné moci to, aby zmocněnec s třetí osobou jednal jménem zastoupeného„ způsobem zjevným a za jejího alespoň konkludentního souhlasu“ s tím, že celý kontext jednání zmocněnce a třetí osoby je obrácen k zastoupenému, jakožto smluvní straně. Jinak řečeno, zastoupení je tehdy přímé, jestliže třetí osoba ví, resp. z okolností musí vědět, že s ní jednající subjekt jedná za jiného, že smluvní stranou je osoba jiná a že jednání je vedeno se zástupcem – zmocněncem (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2011, sp. zn. 33 Cdo 5273/2009). Současně v rozsudku ze dne 12. 6. 2008, sp. zn. 26 Cdo 2857/2007, Nejvyšší soud přijal závěr, že zákon nevyžaduje, aby originál plné moci byl třetím osobám, s nimiž zmocněnec jedná, předložen. Postačí, že zmocněnec jedná jménem zmocnitele v mezích plné moci, která objektivně existuje. Soud prvního stupně uvedl, že byť se shora uvedené závěry vztahují k § 32 odst. 2 zákona č. 40/1960 Sb., občanský zákoník, není podle jeho názoru dán důvod se od nich odchýlit ani za současné právní úpravy (zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen„ o. z.“). Soud proto uzavřel, že žalovaný jednal při objednávce a následné realizaci žalobcem provedené služby (monitoring kanalizace v obci [obec]) jako zmocněnec [právnická osoba], která byla investorem této akce. Žalovaný na základě plné moci ze dne [datum] pro společnost zhotovil nejen projekt domu, ale rovněž zajišťoval předprojektové práce, mezi něž spadal i monitoring kanalizace provedený žalobcem. O rozsahu zmocnění není mezi bývalým jednatelem [právnická osoba] (zmocnitelem) a žalovaným (zmocněncem) sporu. Z emailové komunikace mezi účastníky za období od [datum] do [datum] jednoznačně vyplývá, že žalobce si byl, resp. musel být vědom toho, že žalovaný jedná jako zmocněnec, což ostatně vyplynulo i z předávacího protokolu a daňového dokladu [číslo]. Žalovaný postupoval v souladu s udělenou plnou mocí, tzn. jednal za [právnická osoba] na její účet a společnost měla žalobci za provedené práce uhradit vyúčtovanou částku 7 212 Kč. Není relevantní, že žalovaný plnou moc žalobci při jednání nepředložil, ale skutečnost, že jednal v mezích udělené plné moci. Žalobce se proto nemůže domáhat úhrady částky 7 212 Kč po žalovaném, který se k jejímu zaplacení nezavázal. Z provedeného dokazování rovněž nevyplývá závazek žalovaného ve smyslu § 1769 věta druhá o. z. Žalovaný pouze přeposlal [právnická osoba] výzvu k úhradě neuhrazené faktury a žalobci přislíbil, že pokud nebude uhrazena, zkusí platbu„ popohnat“, což také učinil. Vzhledem k nedostatku pasivní legitimace žalovaného se soud již dále nezabýval nárokem žalobce na smluvní pokutu a žalobu v celém rozsahu zamítl. S odkazem na § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal ve sporu zcela úspěšnému žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v plné výši.

4. Proti rozsudku podal odvolání žalobce s tím, aby byl zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně, popřípadě změněn, žalobě v plném rozsahu vyhověno a žalobci přiznáno právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Ohradil se proti tvrzení obsaženému v odůvodnění rozsudku, že se bez omluvy nedostavil k jednání ve věci samé, neboť právní zástupce žalobce prostřednictvím své zaměstnankyně neúčast na jednání řádně a včas telefonicky omluvil z důvodu možné kolize s jiným jednáním. Soudu prvního stupně vytkl, že neprovedl vyhodnocení důkazů ve vzájemné souvislosti a provedl neúplný výčet důkazů, které byly v řízení provedeny, přestože na některé provedené důkazy v odůvodnění rozsudku odkazuje. Z uvedených důvodů považuje rozhodnutí za neurčité a nepřezkoumatelné. Podle jeho názoru soud prvního stupně zcela ignoruje fakt, že z cenové nabídky žalobce ze dne [datum] je zřejmé, že pouze a toliko žalovaný je objednatelem; o žádné plné moci ani jiném druhu zmocnění zde není žádná zmínka. Rovněž z objednávky ze dne [datum] je jasně patrné, že objednatelem služby je žalovaný, ani zde není žádná zmínka o plné moci či jiném druhu zmocnění. Není tak pravdivé konstatování soudu první stupně o tom, že žalobce věděl, za koho žalovaný údajně jedná, nebo jaký je rozsah jeho zmocnění. Žalovaný v rámci kontraktace o možném zmocnění či plné moci nemluvil a žádnou plnou moc žalobci nepředložil. Žalobci tak nebylo v procesu uzavírání smlouvy - až do okamžiku provedení plnění - zřejmé, že žalovaný má údajně jednat za třetí osobu. Odůvodnění rozsudku bezdůvodně a bez důkazů vytváří právní a skutkový závěr o tom, že žalobce již od [datum] věděl o zmocnění žalovaného, jeho rozsahu a obsahu. O skutečnosti, že plnit za dlužníka (tedy za žalovaného) má [právnická osoba] se žalobce dozvěděl až [datum] prostřednictvím svého zaměstnance po samotném plnění. Smluvní vztah byl od samého počátku založen pouze a výhradně mezi účastníky. Pracovník žalobce se od žalovaného navíc dozvěděl toliko fakturační údaje [právnická osoba]. Žalobce tak nevěděl ani nemohl vědět do okamžiku, kdy splnil svůj závazek a dodal službu, že žalovaný údajně jedná za třetí osobu. Ve vztahu k plné moci vystavené [právnická osoba] dne [datum] žalobce namítl, že z úředního ověření podpisu zmocnitele je zřejmé, že jednatel pan [jméno] [příjmení] plnou moc podepsal až [datum], přičemž již [datum] nemohl disponovat se svým obchodním podílem v důsledku rozhodnutí soudu o postižení obchodního podílu od [datum]. Za nesprávný označil i závěr soudu prvního stupně, že pro nedostatek pasivní legitimace žalovaného není zapotřebí zabývat se nárokem na smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč.

5. Žalovaný ve vyjádření k odvolání žalobce navrhl potvrzení rozsudku soudu prvního stupně. Vyslovil přesvědčení, že soud prvního stupně dospěl po provedeném dokazování ke správnému závěru, že ve věci není pasivně legitimován a jednal jako zástupce [právnická osoba]. K tomu žalovaný zopakoval argumentaci uvedenou již v řízení před soudem prvního stupně. Pokud žalobce dovozuje jeho pasivní legitimitu z toho, že odsouhlasil cenovou nabídku, na níž bylo uvedeno jeho jméno, učinil tak pouze z pozice zástupce, kdy předmětem bylo dojednání rozsahu a ceny objednávaného díla, nikoliv subjektů. Skutečnost, že jednal v zastoupení, vyplývá z ucelené řady všech dalších důkazů, které po celou dobu žalobce respektoval. Z provedených důkazů rovněž vyplývá, že žalobce považoval od samého počátku za smluvního partnera [právnická osoba].

6. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), že směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.) a že bylo podáno včas (§ 204 o. s. ř.), v souladu s § 212 a § 212a o. s. ř. přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení mu předcházející, a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné.

7. V prvé řadě odvolací soud konstatuje, že z obsahu spisu nezjistil, že by se žalobce či jeho právní zástupce omluvili z jednání u soudu prvního stupně. Skutečnost, zda se na straně žalobce jednalo o neúčast omluvenou či neomluvenou, však nemá vliv na správnost postupu a rozhodnutí soudu prvního stupně, neboť žalobce netvrdil, že by současně žádal o odročení jednání. Soud prvního stupně tak nepochybil, pokud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobce.

8. Z protokolu o jednání vyplývá, že soud prvního stupně provedl všechny účastníky navržené důkazy (s výjimkou důkazů, na jejichž provedení žalovaný netrval) a v odůvodnění rozsudku uvedl skutková zjištění z každého jednotlivého důkazu; s výjimkou korespondence mezi právními zástupci účastníků po zaslání předžalobní výzvy. Absence skutkových zjištění z těchto listin v odůvodnění rozsudku však nemá vliv na správnost skutkových zjištění a závěrů soudu prvního stupně (viz níže).

9. Odvolací soud podle § 213 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 213a odst. 1 o. s. ř. zopakoval dokazování částí emailové komunikace účastníků za období od [datum] do [datum].

10. Dne [datum] žalobce požádal žalovaného o prověření platby za provedené práce dle faktury [číslo] splatné [datum] s tím, že upomínku zaslal firmě [právnická osoba] do datové schránky, ale zasílá ji i jemu, neboť učinil objednávku. Na to reagoval žalovaný sdělením, že před chvílí vše přeposlal klientovi [právnická osoba], aby to zaplatil. [příjmení] sám už to bral jako vyřízenou věc. Požádal žalobce, kdyby to i po nějaké době nebylo ze strany klienta uhrazeno, aby mu dal vědět s tím, že to zkusí znovu„ popohnat“. Dne [datum] žalovaný zaslal zprávu [jméno] [příjmení] s tím, že od žalobce obdržel email se sdělením, že dosud nebyla zaplacena faktura za kamerovou zkoušku, která proběhla [datum] ve [obec]. Rovněž ho informoval, že žalobce poslal upozornění do datové schránky firmy [právnická osoba], ale dosud mu nepřišla žádná odpověď. Pro případ, že by už daná faktura byla zaplacena, požádal, aby žalobci bylo zasláno potvrzení o provedení platby, v opačném případě, aby faktura byla obratem zaplacena. Dne [datum] žalobce požádal žalovaného o opakované připomenutí platby s tím, že by věc nerad předával právní kanceláři. Žalovaný téhož dne oslovil jednatele [jméno] [příjmení] s tím, že žalobce mu opět připomenul platbu za kamerovou zkoušku s poznámkou, že když vše nebude v blízké době zaplaceno, bude muset přistoupit k řešení právní cestou. K tomu žalovaný připojil email žalobce.

11. Podle § 436 o. z., kdo je oprávněn jednat jménem jiného, je jeho zástupcem; ze zastoupení vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému. Není-li zřejmé, že někdo jedná za jiného, platí, že jedná vlastním jménem.

12. Podle § 1769 o. z., zaváže-li se někdo zajistit pro druhou stranu, aby jí třetí osoba splnila, zavazuje se tím, že se u třetí osoby přimluví, aby ujednání neplnění poskytla. Zaváže-li se však někdo k tomu, že třetí osoba splní, co bylo ujednáno, nahradí škodu, kterou věřitel utrpí, pokud ke splnění nedojde.

13. Odvolací soud souhlasí se skutkovými zjištěními i závěrem soudu prvního stupně, že žalovaný jednal se žalobcem jako zástupce [právnická osoba]. Jak již uvedl v odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně, podmínkou zřejmosti jednání v zastoupení není předložení písemné plné moci třetí osobě ([příjmení] [jméno] [číslo]). Skutečnost, že jednající vystupuje jako zástupce jiného musí být zřejmá z učiněného právního jednání nebo z okolností, kterého ho provází. V projednávané věci již v první emailové zprávě ze [datum] žalovaný informoval žalobce, že„ poptává za klienta“ a současně bylo prokázáno, že žalovaný jednal za [právnická osoba] na základě plné moci ze dne [datum]. Skutečnost, že jednatel společnosti [právnická osoba] pan [jméno] [příjmení] plnou moc podepsal až [datum], tedy v době, kdy byl postižen jeho obchodní podíl, je irelevantní, neboť k omezení jeho jednatelského oprávnění nedošlo (jeho funkce jednatele zanikla až ke dni [datum]). Nadto písemná plná moc je pouhé osvědčení o existenci právního zastoupení, které obsahuje vymezení rozsahu zástupčího oprávnění pro jednání se třetí osobou (NS 2 Cdo 1007/69). Žalovaný tedy od počátku jednal se žalobcem jako zástupce [právnická osoba] a žalobce tuto skutečnost akceptoval i tím, že v předávacím protokolu a faktuře, potažmo následných upomínkách, vždy uváděl jako svého smluvního partnera [právnická osoba].

14. Po zopakovaném dokazování odvolací soud souhlasí i se závěrem soudu prvního stupně, že v daném případě se žalovaný pouze zavázal, že se u třetí osoby – [právnická osoba] přimluví, aby poskytla žalobci sjednané plnění a tento slib splnil. Závazek žalovaného dle § 1769 věta druhá o. z. prokázán nebyl a žalobci tak nevznikl nárok na náhradu škody vůči žalovanému ve smyslu tohoto ustanovení.

15. S ohledem na uvedené závěry soud prvního stupně nepochybil, jestliže se již dále z důvodu nadbytečnosti nezabýval požadavkem žalobce na smluvní pokutu.

16. Odvolací soud proto podle § 219 o. s. ř. potvrdil I. výrok rozsudku soudu prvního stupně jako věcně správný.

17. Podle § 220 odst. 1 o. s. ř. odvolací soud změnil II. výrok o rozsudku soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, neboť soud prvního stupně sice správně podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal ve sporu úspěšnému žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, avšak při výpočtu náhrady cestovného postupoval dle nesprávné vyhlášky. Náklady žalovaného za řízení před soudem prvního stupně, tak sestávají z: -) odměny za tři úkony právní služby po 1 820 Kč, a to za převzetí věci, písemné vyjádření a účast u jednání soudu prvního stupně, dle § 7 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ advokátní tarif“), -) náhrady za tři režijní paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, -) náhrady za ztrátu času ve výši 400 Kč (čtyři půlhodiny po 100 Kč) dle § 14 odst. 1 a odst. 3 advokátního tarifu, -) cestovného ve výši 776,11 Kč za cestu k jednání soudu prvního stupně [datum] vozidlem [registrační značka] na trase [obec] – [obec] a zpět v celkovém rozsahu 124 km (zpáteční cesta) při průměrné spotřebě 5,5 l benzinu Natural 95 na 100 km, ceně 33,80 Kč l PHM a sazbě základní náhrady 4,40 Kč km dle vyhlášky č. 375/2021 Sb., účinné od 19. 10. 2021, -) náhrady za DPH (21 %) ve výši 1 582,59 Kč (§ 137 odst. 1. a 3 o. s. ř.). Celkové náklady žalovaného za řízení před soudem prvního stupně činí 9 118,69 Kč.

18. O náhradě nákladů odvolacího řízení soud rozhodl podle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce nebyl v odvolacím řízení úspěšný, a proto je povinen nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení v plné výši. Náklady žalovaného za odvolací řízení sestávají z: -) odměny za dva úkony právní služby po 1 820 Kč, a to za vyjádření k odvolání a účast u jednání odvolacího soudu, dle § 7 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. g) a k) advokátního tarifu, -) náhrady za dva režijní paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, -) náhrady za DPH (21 %) ve výši 890 Kč (§ 137 odst. 1 a 3 o. s. ř.). Celkové náklady žalovaného za odvolací řízení činí 5 130 Kč.

19. Všechny shora uvedené náklady shledal odvolací soud účelnými pro uplatňování či bránění práva v řízení před soudy obou stupňů úspěšným žalovaným a z tohoto pohledu i co do výše úměrnými k žalobou vymáhané částce. Současně neshledal žádné podmínky pro aplikaci § 150 o. s. ř.