27 CO 171/2021

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Zory Komancové a soudkyň Mgr. Marcely Vítkové a Mgr. Evy Mildeové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa , zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení , sídlem adresa , proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa , o zaplacení 242 050 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 8. 6. 2021, čj. 44 C 40/2019-200,

I. Odvolání žalovaného proti II. výroku rozsudku soudu prvního stupně se odmítá.

II. Rozsudek soudu prvního stupně se v I. a III. výroku potvrzuje.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady odvolacího řízení ve výši 26 042,46 Kč k rukám jeho zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. V řízení zahájeném dne [datum] domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky 242 505 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o cenu prací, které pracovníci žalobce pro žalovaného provedli v listopadu a prosinci [rok] a které žalobce vyúčtoval fakturami [číslo] [rok] (ve výši 162 700 Kč) a [číslo] [rok] (ve výši 79 350 Kč). Jednalo se o bourací a pomocné práce na akci„ Vybudování odborných učeben a modernizace stávajících učeben 1. [anonymizováno] v [obec]“. Práce byly pro žalovaného prováděny v době od [datum] do [datum] s tím, že cena závisela na skutečně provedených pracích. Žalobce dle objemu provedených prací na konci měsíce vždy vystavil fakturu, jejíž přílohou byl výkaz odpracovaných hodin. Výkaz hodin vedl stavbyvedoucí [anonymizováno] [příjmení], potvrzený jej zasílal zástupci žalovaného panu [příjmení] Pan [anonymizováno] výkaz překontroloval s evidencí, kterou si vedl žalobce, a poté ji v hotovosti zaplatil. V prosinci [rok] však platit přestal.

2. Žalovaný žalobou uplatněný nárok popřel s tím, že pro dané období si práce u žalobce neobjednal. Uvedl, že vztah mezi účastníky byl založen jeho objednávkou ze dne [datum], dle které měly být práce realizovány do [datum]. Dodatečně se dohodli, že žalobce bude pro žalovaného práce provádět do konce října [rok]. To vše dostal zaplaceno. V následujícím období žalobce pro žalovaného již nic neprováděl, a pokud na stavbě nějaké práce nadále vykonával, nečinil tak na základě jeho pokynů, ale zřejmě byl ve vztahu se společností [anonymizováno]. Poukázal na to, že fakturu na částku 162 700 Kč nejprve obdržel ([datum]) od pana [jméno] [příjmení] – vrátil mu ji zpět jako neoprávněnou. Dne [datum] obdržel od žalobce fakturu [číslo] [rok] na stejnou částku. Na faktuře nebyl uveden odběratel, proto ji žalobci vrátil zpět. Dne [datum] obdržel od žalobce další fakturu spolu s výkazem hodin podepsaným [anonymizováno] [příjmení] ze společnosti [anonymizováno] – opět ji vrátil zpět. Finální verzi faktury [číslo] [rok] datovanou dne [datum] se splatností [datum] obdržel [datum] – opět ji poslal zpět. Obdobné to bylo i fakturou [číslo] [rok]. Vyzdvihl, že podle objednávky měl být přílohou faktury odsouhlasený soupis prací podepsaný jeho (žalovaného) zaměstnancem odpovědným za vedení stavby. Výkaz za říjen [rok] byl podepsaný [anonymizováno] [příjmení] (pro žalovaného pracoval do konce října [rok]). Od listopadu [rok] byl [anonymizováno] [příjmení] zaměstnán jako stavbyvedoucí společnosti [anonymizováno]. Je-li tedy výkaz hodin žalobce za listopad a prosinec, které žalobce dodal k fakturám [číslo] [rok] a [číslo] podepsán [anonymizováno] [příjmení] s otiskem razítka [anonymizováno], svědčí to jeho tvrzení, že žalobce od listopadu [rok] byl ve smluvním vztahu s touto společností. [příjmení] sám považoval vztah se žalobcem po [datum] za ukončený.

3. Žalobce v replice popřel, že by práce na 1. [anonymizováno] v [obec], kdy prováděl pro někoho jiného než žalovaného a dodal, že pro společnost [anonymizováno] nikdy nepracoval. I v listopadu a prosinci [rok] ohledně provádění prací komunikoval se žalovaným (p. [příjmení]), který určoval počet pracovníků na stavbě. Údaje o odběrateli na faktuře nebyly vyplněny na výslovnou žádost žalovaného, který si na fakturu sám dával razítko. Uvedl, že investorem akce bylo [obec]. Po celou dobu, co práce na akci prováděl, vše fungovalo stejně, kdy pan [jméno] [příjmení] jednající za žalovaného na kontrolních dnech získával od investora pokyny, pokyny sdělil [anonymizováno] [příjmení], který jako stavbyvedoucí práce na stavbě koordinoval. Buď tedy [anonymizováno] [příjmení] i po říjnu [rok] pracoval pro žalovaného, nebo pracoval pro [anonymizováno], ale nadále ve stejném režimu zaznamenával hodiny pro pana [příjmení]. Vztahy byly takové, že žalobce prováděl práce pro žalovaného a ten je dále fakturoval společnosti [anonymizováno]. Žalovaný tvrzené ukončení spolupráce žalobci nijak neoznámil, na stavbě i po [datum] vše probíhalo jako doposud.

4. Soud prvního stupně žalobě vyhověl co do částky 233 762,50 Kč s 9% úroky z prodlení z částky 158 140 Kč od [datum] do zaplacení a 9,75% úroky z prodlení z částky 75 622,50 Kč od [datum] do zaplacení, jakož i co do částky 1 200 Kč jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky (I. výrok). Co do 8 287,50 Kč s 9% úroky z prodlení z částky 4 560 Kč od [datum] do zaplacení a 9,75% úroky z prodlení z částky 3 727,50 Kč od [datum] do zaplacení žalobu zamítl (II. výrok) a žalovanému dále uložil povinnost nahradit žalobci náklady řízení ve výši 198 146,49 Kč (III. výrok). Uvedl, že v řízení bylo prokázáno, že žalobce a žalovaný (jehož jménem jednal jeho zaměstnanec [jméno] [příjmení]) uzavřeli dne [datum] smlouvu, na jejímž základě měl žalobce pro žalovaného v rámci akce„ Vybudování odborných učeben a modernizace stávajících učeben 1. [anonymizováno] v [obec]“ v období od [datum] do [datum] provádět bourací a pomocné práce. Cena díla ani způsob jejího určení účastníky v rámci objednávky sjednány nebyly (ujednáno bylo, že cena díla bude stanovena dohodou podle skutečně provedených prací), z výpovědi žalobce a svědka [jméno] [příjmení] však vyplynulo, že cenu si dohodli následně na osobní schůzce ústně – za hodinu práce pracovníka žalobce 150 Kč, která se dále ponížila o slevu 5 % (žalobcem byla tato sleva označována jako provize pro žalovaného) a dále dopravné ve výši 400 Kč/den. Účastníci tedy uzavřeli smlouvu o dílo (§ 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „občanský zákoník“). Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že smlouva byla prodloužena do [datum], spornou byla otázka, zda smluvní vztah trval i v době od [datum] do [datum] a zda práce provedené na stavbě v této době pracovníky žalobce byly prováděny pro žalovaného či případně pro jiný subjekt. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že trvání smlouvy bylo ústní dohodou prodlouženo i na toto další období (za žalovaného jednal pan [jméno] [příjmení], který v průběhu listopadu se žalobcem komunikoval, mj. prostřednictvím SMS, přitom žalobci ani jednou nesdělil, že práce nevykonává pro žalovaného nebo že se žalovaný na stavbě již nepodílí; skutečnost, že se žalovaný na stavbě již nepodílí byla žalobci sdělena až emailem z [datum]). Z provedeného dokazování vyplynulo, že [jméno] [příjmení] se na stavbě pohyboval i v listopadu a prosinci [rok], musel tedy vědět, že pracovníci žalobce na stavbě pracují a že jim prostřednictvím [anonymizováno] [příjmení] nebo svého otce fakticky zadává práci (stejný model zadávání, jaký fungoval v předchozích měsících). Pracovníci žalobce na stavbě na základě pokynů od [anonymizováno] [příjmení] či otce [jméno] [příjmení] odpracovali v listopadu [rok] celkem 1 048 hodin při 22 pracovních dnech a v prosinci [rok] (do 17. 12.) celkem 497 hodin při 12 pracovních dnech, za vykonanou práci jim tedy náleží sjednaná odměna. To znamená za listopad [rok] částka 158 140 Kč (1 048 * 150 Kč – 5% sleva) + (dopravné 400 Kč * 22 dní) a za prosinec [rok] částka 75 622,50 Kč (497 * 150 Kč – 5% sleva) + (dopravné 400 Kč * 12 dní). Ve zbylém rozsahu (co do 8 287,50 Kč s příslušenstvím) soud žalobou uplatněnou částku zamítl, neboť nebylo prokázáno provedení prací této částce odpovídající. Soud prvního stupně se rovněž vypořádal s námitkami žalovaného spočívajícími v tom, že žalobcem vystavené faktury [číslo] [rok] a [číslo] [rok] nesplňovaly náležitosti dohodnuté ve smlouvě (objednávka z [datum]) a že mu tyto faktury nebyly doručeny do 14 dnů ode dne uskutečnění zdanitelného plnění či vystavení, přitom ani jedné z těchto námitek nepřisvědčil. Jednak poukázal na to, že ani předchozí faktury vystavené žalobcem a žalovaným proplacené vytýkané formální náležitosti nesplňovaly, a dále že faktura [číslo] [rok] byla žalovanému doručena dne [datum] a faktura [číslo] [rok] dne [datum] (obě na emailovou adresu: [email]). K námitce žalovaného, že přílohou faktur nebyly výkazy hodin podepsané pracovníkem žalovaného, ale pracovníkem třetí osoby – [anonymizováno] [příjmení], zaměstnancem společnosti [anonymizováno], soud uvedl, že z provedeného dokazování vyplynulo, že [anonymizováno] [příjmení] výkazy hodin žalobci potvrzoval po celou dobu provádění prací na akci. Na základě ústní dohody o provedení práce [anonymizováno] [příjmení] nejprve působil pro žalovaného a od listopadu [rok] přešel jako OSVČ pod společnost [anonymizováno]. Nadále však pracoval na zcela totožné pozici (stavbyvedoucí). Soud dodal, že z ničeho nevyplynulo, že by žalovaný dal žalobci na vědomí, že [anonymizováno] [příjmení] pro žalovaného již nepracuje, resp. že by žalobce informoval o tom, že výkazy hodin bude za měsíce listopad a prosinec potvrzovat někdo jiný. Uzavřel, že za situace, kdy z pohledu žalobce nedošlo k žádné změně, nelze po něm požadovat, aby sám aktivně zjišťoval, zda [anonymizováno] [příjmení], který na stavbě stále působil ve stejné pozici, má (měl) i nadále oprávnění mu výkazy hodin potvrzovat. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl s odkazem na § 142 odst. 3 o. s. ř. a přiznal žalobci jejich plnou náhradu.

5. Proti rozsudku podal odvolání žalovaný. Vytýkal soudu prvního stupně nesprávná skutková zjištění (existence smluvního vztahu i v listopadu a prosinci [rok]) a popřel, že by od listopadu [rok] byl na stavbě jakkoli účasten. Dovolával se zejména skutečností vyplývajících z výslechu svědka [jméno] [příjmení], že tento se na stavbě v měsících listopad a prosinec [rok] nepohyboval jako zástupce žalovaného, ale jako samostatný subjekt pro společnost [anonymizováno] (na základě dohody s ní). Vysvětloval obsah své SMS odeslané žalobci dne [datum] o požadavku na počet pracovníků na stavbě následující den s tím, že jednal v dobrém úmyslu a v zájmu hladkého průběhu realizace stavby (současně uznal, že mohl připojit výslovný dovětek, že tímto je spolupráce účastníků ukončena). V kontextu výpovědi svědka [jméno] [příjmení] však soud tuto SMS nesprávně posoudil a nesprávné závěry učinil i ohledně jeho SMS z [datum], kdy [jméno] [příjmení] opět jednal jako osoba zastupující společnost [anonymizováno] (když žalovaný od začátku listopadu [rok] na stavbě nijak účasten nebyl, pro společnost [anonymizováno] nic neprováděl ani nedodával). Zopakoval svoji námitku, že žalobce sám neměl jasno, s kým je ve smluvním vztahu, neboť v prosinci dvakrát vystavil fakturu bez označení odběratele. V rámci svého odvolání rovněž poučil žalobce o tom, jak měl za dané situace správně procesně postupovat. Dále vytýkal soudu prvního stupně, že řízení zatížil vadou, když jej nepoučil o tom, že skutečnost, že [jméno] [příjmení] v měsících listopad a prosinec [rok] na stavbě již nepracoval pro žalovaného, ale pro společnost [anonymizováno], nepovažuje za zcela prokázanou. Přitom posouzení otázky, z jaké pozice byl [jméno] [příjmení] na stavbě účasten, je zcela zásadní pro posouzení toho, kdo žalobci ve skutečnosti práci zadával a kdo je tedy povinen mu ji zaplatit. Navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil a žalobu zcela zamítl, nebo aby jej zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

6. Žalobce k odvolání žalovaného uvedl, že s rozsudkem soudu prvního stupně zcela souhlasí a navrhl, aby ho odvolací soud potvrdil. Jako zcela nepřiléhavou označil snahu žalovaného přesvědčit soud o tom, že [jméno] [příjmení] (zástupce žalovaného) se na stavbě a na kontrolních dnech v listopadu a prosinci [rok] vyskytoval pouze na žádost společnosti [anonymizováno], která byla hlavním dodavatelem. Soud prvního stupně přitom zjistil, že spolupráce mezi účastníky nebyla žádným z nich nijak ukončena, že probíhala stejným způsobem od [datum] až do prosince [rok] (pouze s tím rozdílem, že žalovaný přestal platit žalobcem vystavené faktury). Když se žalobce zaplacení faktur domáhal, začal se pan [jméno] [příjmení] vyhýbat společnému setkání a odpovídal, že ještě nedostal zaplaceno od společnosti [anonymizováno]. Nic nenasvědčovalo tomu, že by spolupráce měla být ukončena. Argument žalovaného, že neuvedení odběratele na faktuře prokazuje, že žalobce neměl jasno s kým je ve smluvním vztahu, označil za účelový. V řízení bylo prokázáno, že doplnění kolonky odběratele na fakturách otiskem razítka žalovaného bylo mezi stranami zvykem a žalovaný byl jediným subjektem, pro který pracovníci žalobce na stavbě práce prováděli. Ostatně i v mailu ze dne [datum] pan [příjmení] žalobce utvrzoval v tom, že mu žalovaný zaplatí, jakmile dostane úhradu od společnosti [anonymizováno]. K námitce žalovaného o vadě řízení spočívající v absenci řádného poučení soudem prvního stupně dodal, že pro rozhodnutí soudu nebylo zásadní otázkou, že se [jméno] [příjmení] na stavbě pohyboval i v listopadu a prosinci [rok], protože na tom, že by se pan [jméno] [příjmení] na stavbě pohyboval jen jako zástupce žalovaného, soud prvního stupně své závěry nepostavil. Soud totiž žalobě vyhověl proto, že žalovaný spolupráci se žalobcem výslovně neukončil a [jméno] [příjmení] dále pokračoval v komunikaci se žalobcem a na stavbě se nadále vyskytoval. Z pohledu žalobce tak byla situace stále stejná. Soud prvního stupně tedy skutečnost, že se [jméno] [příjmení] na stavbě pohyboval pouze zmínil a v kontextu ostatních důkazů a zjištěných skutečností rozhodl.

7. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) se nejprve zabýval otázkou, zda bylo odvolání podáno k tomu oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), zda směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.), a zda bylo podáno včas (§ 204 o. s. ř.).

8. Jelikož žalovaný není subjektivně legitimován k podání odvolání proti II. výroku rozsudku soudu prvního stupně, kterým byla žaloba částečně zamítnuta (z procesního hlediska mu tímto rozhodnutím totiž nemohla vzniknout újma na právech), odvolací soud jeho odvolání v části směřující proti II. výroku rozsudku dle § 218 písm. b) o. s. ř. odmítl (I. výrok tohoto rozsudku).

9. V souladu s § 212 a § 212a o. s. ř. poté přezkoumal I. a III. výrok rozsudku soudu prvního stupně a řízení mu předcházející, a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.

10. Odvolací soud souhlasí se skutkovými zjištěními a právním hodnocením tak, jak je provedl soud prvního stupně a pro stručnost na ně odkazuje. Žalovaným namítanou vadou řízení před soudem prvního stupně stiženo není, neboť otázka, pro koho fakticky pan [jméno] [příjmení] na stavbě v měsících listopad a prosinec [rok] pracoval (zda pro žalovaného nebo jen pro společnost [anonymizováno]), nebyla pro posouzení věci rozhodující.

11. Jen pro dokreslení situace na stavbě v průběhu celé doby, kdy na ní práce prováděl žalobce (tedy od června [rok]), zopakoval odvolací soud dle § 213 odst. 2 a 3 o. s. ř. dokazování prezenčními listinami z kontrolních dnů konaných [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], a dále první stranou stavebního deníku.

12. Z první strany stavebního deníku vyplývá, že pro akci„ Vybudování odborných učeben a modernizace stávajících učeben 1. [anonymizováno] v [obec]“ jej vedla společnost 3 [právnická osoba] Objednatelem (investorem) bylo [územní celek] na [anonymizováno], generálním zhotovitelem (dodavatelem) společnost 3 [právnická osoba] Kolonky„ Zhotovitel stavební části“ a„ Zhotovitel technologické části“ nejsou vyplněny. Jako hlavní stavbyvedoucí je uveden [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (včetně čísla akreditace). V kolonce„ Stavbyvedoucí“ jsou uvedena jména: [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení].

13. Z prezenčních listin kontrolních dnů vyplývá, že [jméno] [příjmení] se jich jako zástupce (nebo jeden z několika zástupců) společnosti [anonymizováno] [právnická osoba] zúčastnil [datum] (jeden ze tří zástupců, do listiny dopsán rukou), [datum] (jeden ze dvou zástupců – jeho jméno jako zástupce společnosti [anonymizováno] je již předtištěno), [datum] (jeden ze dvou zástupců, druhým zástupcem byl [anonymizováno] [příjmení] – do listiny dopsán rukou), [datum] (jediný zástupce), [datum] (jeden ze čtyř zástupců, jako čtvrtý zástupce rukou dopsán [anonymizováno] [příjmení]), [datum] (jeden ze tří zástupců, dalším byl [anonymizováno] [příjmení]), [datum] (jeden ze tří zástupců), [datum] (jeden ze čtyř zástupců), [datum] (jeden ze čtyř zástupců, dalším byl [anonymizováno] [příjmení]), [datum] (jeden ze dvou zástupců, druhým byl [anonymizováno] [příjmení]), [datum] (jeden ze tří zástupců, dalším byl [anonymizováno] [příjmení]), [datum] (jeden ze tří zástupců, dalším byl [anonymizováno] [příjmení]), [datum] (jeden ze tří zástupců, dalším byl [anonymizováno] [příjmení]), [datum] (jeden ze čtyř zástupců, dalším byl [anonymizováno] [příjmení]), [datum] (jeden ze tří zástupců, dalším byl [anonymizováno] [příjmení]), [datum] ([jméno] [anonymizováno] se nezúčastnil, zúčastnili se dva zástupci, jedním byl [anonymizováno] [příjmení]), [datum] ([jméno] [anonymizováno] se nezúčastnil, zúčastnili se dva zástupci, jedním byl [anonymizováno] [příjmení]), [datum] (jeden ze tří zástupců, dalším byl [anonymizováno] [příjmení]), [datum] (jeden ze tří zástupců, dalším byl [anonymizováno] [příjmení]), [datum] (jeden ze čtyř zástupců, dalším byl [anonymizováno] [příjmení]), [datum] (za [anonymizováno] se zúčastnil jen [anonymizováno] [příjmení]), [datum] (jeden ze tří zástupců, dalším byl [anonymizováno] [příjmení]), [datum] (jeden ze tří zástupců, dalším byl [anonymizováno] [příjmení]), [datum] ([jméno] [anonymizováno] se nezúčastnil, zúčastnili se dva zástupci, jedním byl [anonymizováno] [příjmení]), [datum] (jeden ze tří zástupců, dalším byl [anonymizováno] [příjmení]), [datum] (za [anonymizováno] se zúčastnil jen [anonymizováno] [příjmení]), [datum] (jediný zástupce za [anonymizováno]) a [datum] (jeden ze dvou zástupců).

14. Z výše uvedeného je zjevné, že pan [jméno] [příjmení] i [anonymizováno] [jméno] [příjmení] v pozici zástupců společnosti [anonymizováno] [právnická osoba] vystupovali i v době, kdy se žalobcem jednali, jeho pracovníkům přidělovali práci a potvrzovali její provedení jako zástupci žalovaného (v podstatě od samého počátku). Ze svědecké výpovědi [anonymizováno] [jméno] [příjmení] provedené v řízení před soudem prvního stupně navíc vyplývá, že nevěděl nic o tom, že by pracovníci žalobce na stavbě působili pro někoho jiného než pro pana [příjmení] (viz skutkové zjištění soudu prvního stupně obsažené v bodu 18. odůvodnění odvoláním napadeného rozsudku). S panem [příjmení] žalobce vždy jednal jako se zástupcem žalovaného a skutečnost, že žalovaný se na stavbě již nepodílí byla žalobci sdělena až mailem ze dne [datum] (viz skutkové zjištění soudu prvního stupně obsažené v bodě 40. odůvodnění odvoláním napadeného rozsudku). Že žalobci ukončení spolupráce ke konci října [rok] výslovně nesdělil ostatně v rámci své svědecké výpovědi potvrdil i sám [jméno] [příjmení] (viz skutkové zjištění soudu prvního stupně obsažené v bodě 17. odůvodnění odvoláním napadeného rozsudku). Pracovníci žalobce tak v měsících listopad a prosinec [rok] práci na stavbě prováděli na základě pokynů od stejných osob ([anonymizováno] [příjmení], [jméno] [příjmení], příp. otec [jméno] [příjmení]) jako v předchozím období (do konce října [rok]), stejné osoby také odvedenou práci potvrzovali (zejm. [anonymizováno] [příjmení]), současně však nebylo prokázáno, že by ze strany žalované došlo ke konci října [rok] k výslovnému ukončení spolupráce se žalobcem. Nic tedy nenasvědčuje tomu, že žalobce by měl práce na stavbě v tomto období provádět na základě jiného smluvního vztahu než doposud. Závěr soudu prvního stupně, že smlouva o dílo mezi žalobcem a žalovaným trvala i v měsíci listopad a prosinec [rok] je tedy správný a odvolací soud proto rozsudek dle § 219 o. s. ř. v I. výroku (žalovaného zavazujícím) i ve III. výroku, kterým bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení jako věcně správný potvrdil (II. výrok tohoto rozsudku).

15. Jen pro úplnost odvolací soud dodává, že zamítl návrh žalovaného na zopakování výslechu svědka [jméno] [příjmení]. Žalovaný tento svůj návrh odůvodňoval zejména tím, že svědek [příjmení] nevypovídal pravdu a že je potřeba jej vyslechnout k tomu, proč žalovanému doručil stejnou fakturu (na stejnou částku a za stejné období) jako žalobce. Odvolací soud neshledal žádný důvod, pro který by bylo nutno tento výslech opakovat. Svědek [příjmení] byl slyšen při jednání soudu prvního stupně konaném dne [datum], jehož se za stranu žalovanou zúčastnil tehdejší právní zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], advokát, který při jednání (ale ani později do vyhlášení rozsudku) žádnou námitku co do věrohodnosti slyšeného svědka nevznesl. Otázka doručení či snad vystavení samostatné faktury na žalovaného panem [příjmení] není pro rozhodnutí věci odvolacím soudem rozhodující, zejména když sám žalovaný uvedl, že ji nezaplatil a panu [příjmení] vrátil.

16. O náhradě nákladů odvolacího řízení soud rozhodl dle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. a v odvolacím řízení zcela úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů, které sestávají z: a) odměny za zastoupení advokátem za dva úkony právní služby po 9 300 Kč (vyjádření k odvolání, účast na jednání odvolacího soudu; tarifní hodnota 242 050 Kč) dle § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb.; b) dvou režijních paušálů k úkonům uvedeným v bodu a) po 300 Kč – dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb.; c) cestovného na jednání osobním automobilem [registrační značka] na trase [obec] [obec] a zpět ve výši 1 722,46 Kč (184 km; průměrná spotřeba dle technického průkazu 10,1 l [číslo] km; cena PHM ([příjmení] [anonymizována dvě slova]) 41,20 Kč + sazba základní náhrady za 1 km jízdy 5,20 Kč dle vyhlášky č. 467/2022 Sb.); d) náhrady za ztrátu času na cestě k jednání u soudu v rozsahu 6 půlhodin po 100 Kč dle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. e) náhrady za 21% DPH ve výši 4 520 Kč počítané ze všech náhrad s výjimkou soudního poplatku (§ 137 odst. 1 a 3 o. s. ř.); celkem tedy 26 042,46 Kč. Všechny tyto náklady odvolací soud shledává účelnými pro uplatňování či bránění práva v odvolacím řízení zcela úspěšným žalobcem, a co do výše i úměrnými k žalobou vymáhané částce. Podmínky pro aplikaci § 150 o. s. ř. neshledal (III. výrok tohoto rozsudku).